2 Cmo 181/2023 - 202

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ivany Wolfové ve věci žalobce: [Jméno žalobce].,[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 1 800 000 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. září 2023, č. j. 72 Cm 65/2020-153 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 38 236 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 1 800 000 Kč (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 152 944 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.).

2. Z odůvodnění se podává, že žalovaná částka představuje nárok na náhradu škody, kterou způsobil žalovaný jako předseda představenstva žalobce tím, že nechal proplatit dvě faktury, aniž bylo poskytnuto jakékoliv protiplnění a nevymáhal vyplacené částky zpět. Žalobce dne 1.1.2017 vstoupil do likvidace. Dne 1.1.2017 obdržel likvidátor žalobce rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 40 C 244/2016-22, na jejímž základě měla společnost [právnická osoba] (dále jen Ideas) uhradit žalobci 1 200 000 Kč a náhradu nákladů řízení z titulu bezdůvodného obohacení představovaného vystavením fiktivní faktury za přípravné práci na telefonní loterii. Dne 6.4.2018 obdržel likvidátor žalobce rozsudek téhož soudu č. j. 40 C 243/2017, na jehož základě byla Ideas uložena povinnost zaplatit žalobci částku 600 000 Kč a náhradu nákladů řízení představovanou zálohou na provedení web portálu www.[Anonymizováno]-www.[Anonymizováno].cz, zálohu na vývojové práce aplikace pro chytré telefony, zálohu na přípravu k hernímu plánu. Faktury vystavil a společnosti Ideas uhradil žalovaný jako předseda představenstva žalobce, ačkoliv na jejich základě nebylo poskytnuto žádné plnění. Plnění nebylo ze strany Ideas poskytnuto ani na základě pravomocných rozsudků výše uvedených. Jednatelem této společnosti je bílý kůň. Žalovaný byl předsedou představenstva žalobce od 25.5.2012 do 29.1.2015. V době zaplacení fiktivních faktur muselo být žalovanému zřejmé, že Ideas neposkytla žalobci žádné plnění, nebude schopna tak učinit a nebude schopna žalobci vrátit poskytnuté plnění. Žalovaný svým jednáním spočívajícím v akceptaci předmětných faktur, jejich uhrazením, přestože nedošlo ze strany společnosti k žádnému plnění ve prospěch žalobce a následnou nečinností při vymáhání a nepožadování vrácení již zaplacených peněz, pokynem či souhlasem se zaúčtováním fiktivních faktur do majetku žalobce a zkreslení účetnictví, porušil péči řádného hospodáře. Žalovaný byl k zaplacení vyzván, nedošlo k němu.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl promlčení nároku. Otázka promlčení se řídí obchodním zákoníkem. Pokud žalobkyně tvrdí, že autorizace příkazů k úhradě částek byla učiněna v roce 2012, počátek běhu promlčecí doby běží od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl o škodě, resp. mohl dozvědět. Likvidátor žalobce [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl současně předsedou představenstva žalobce a vstoupil majetkově namísto žalovaného do žalobce na přelomu 2014-2015, kdy k jeho vstupu došlo na základě převodu 10 kusů akcií žalovaného na [právnická osoba]. Stav žalobce mu tak musel být znám. V době převodu akcií se [tituly před jménem] [Anonymizováno] seznámil se stavem společnosti, neboť si provedl tzv. due dilligence a ve smlouvě o převodu akcií deklaroval, že je srozuměn se stavem žalobce, jak zachycen v dokladech předaných mu v souvislosti s realizovanou transakcí. Musel tak vědět o sporovaných fakturách a platbách. Podrobně se také vyjádřil k okolnostem vzniku škody a okolnostem souvisejícím s údajným porušením péče řádného hospodáře.

4. Rozsudkem soudu prvního stupně z 3.5.2022, č. j. 72 Cm 65/2020-94 byla žaloba zamítnuta, neboť soud prvního stupně dospěl k závěru o promlčení nároku. Usnesením odvolacího soudu z 26.10.2022, č. j. 2 Cmo 144/2022-114 byl tento rozsudek zrušen, když soudu prvního stupně bylo uloženo se dále zabývat otázkou, z jakých konkrétních důvodů došlo k hloubkové kontrole po 29.8.2016, při které byla zjištěna neoprávněná fakturace.

5. Žalobce doplnil, že k hloubkové kontrole přistoupil v návaznosti na odstoupení od distribuční smlouvy s ČSOB a. s., kdy tato smlouva a související obchody s ní byly důvodem existence žalobce. K ukončení smlouvy s ČSOB došlo v důsledku odstoupení od smlouvy žalobcem z důvodu jejího porušení ze strany banky. Nárok na náhradu škody uplatněný vůči bance je předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod č. j. 16C 294/2019. Výpočet škody bylo možné realizovat až na základě mimořádné hloubkové kontroly účetnictví provádění externistou [tituly před jménem] [Anonymizováno].

6. Po provedeném dokazování soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný byl předsedou představenstva od 13.6.2012 do 5.2.2015, přičemž jeho funkce zanikla 29.1.2015. Žalobkyně vystavila společnosti Ideas dne 31.7.2012 fakturu na částku 600 000 Kč, která byl uhrazena 13.8.2012 (s identifikací záloha) a dne 14.9.2012 fakturu na částku 1 200 000 Kč, která byla uhrazena ve výši 1 000 000 Kč dne 19.9.2012 a ve výši 200 000 Kč dne 20.9.2012. Obě byly podepsány za žalobkyni žalovaným. [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl předsedou představenstva žalobce od 5.2.2015 do 1.1.2017. Smlouvou z 16.1.2015 převedl žalovaný na [právnická osoba], za niž ji podepsal ing. [Anonymizováno], 10 kusů kmenových akcií. Žalobce (v zastoupení ing. [Anonymizováno] a ing. [Anonymizováno]) převzal účetní doklady dne 28.1.2015. Dne 6.12.2016 bylo rozhodnuto o zrušení žalobce s likvidací ke dni 1.1.2017, likvidátorem se stal k tomuto datu ing. [Anonymizováno]. Rozsudkem Obvodního soudu Praha 4 z 27.3.2018, č. j. 40 Cm 243/2017 byla Ideas uložena povinnost zaplatit žalobci 600 000 Kč, rozsudkem z 15.12.2016, č. j. 40 C 244/2016-22 byla Ideas uložena povinnost zaplatit žalobci 1 200 000 Kč. K 23.8.2016 odstoupila žalobkyně od smlouvy s [Anonymizováno] uzavřené k 29.9.2014 předchozím statutárním orgánem, přičemž její dodatky 1-3 byly za žalobce podepsány [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Z výpovědi [tituly před jménem] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že účetnictví žalobce vedl od počátku roku 2015 na základě nabídky ing. [Anonymizováno], přičemž účetní doklady od předchozí účetní převzal v únoru 2015 v rozsahu 2-3 šanonů. Se spornými fakturami se seznámil na podzim roku 2016, kdy došlo k odstoupení od smlouvy s [Anonymizováno], kdy dostal od žalobce zadání dohledat konkrétní plnění. Zjistil, že vystavené faktury nebyly ničím doloženy.

7. Právně věc posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., dále jen obch. zák., s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že k porušení péče řádného hospodáře žalovaným došlo tím, že za žalobce poskytl platby ve prospěch Ideas dne 13.8.2012, 19.9.2012 a 20.9.2012. Promlčení nároku posoudil podle § 391 odst. 1, 397, 398 obch. zák. Nárok pak vyplývá z ust. § 194 odst. 5 obch. zák.

8. I po zrušení předchozího vydaného rozsudku a po doplnění dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že uplatněný nárok je promlčený. Za počátek běhu promlčecí doby považoval den 28.1.2015, kdy došlo k předání účetnictví a kdy se žalobce mohl o nároku dozvědět. Vyšel přitom z toho, že sporné faktury byly zmíněny v předávacím protokolu (v němž byla zmíněna i tabulka - evidence smluv, v níž byla uvedena i smlouva s Ideas z 23.5.2012) a rovněž byly předány výpisy z účtu žalobce za období červenec a srpen 2012, z nichž vyplývá zaplacení faktur. V řízení bylo prokázáno, že účetnictví bylo předáno přímo [tituly před jménem] [Anonymizováno], který vedl účetnictví pro žalobce, a který na základě pokynu žalobce provedl i hloubkovou revizi účetnictví žalobce po 29.8.2016 v návaznosti na ukončení smlouvy s ČSOB a uplatnění nároku na náhradu škody vůči ní. Promlčecí doba je čtyřletá, neboť se řídí § 391 odst. 1, 397, 398 zák. č. 513/1991 Sb. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána k soudu 15.4.2020, je nárok promlčen.

9. Žalobce, pokud by jednal s péčí řádného hospodáře, mohl již před datem 29.8.2016, kdy provedl hloubkovou kontrolu účetnictví v návaznosti na ukončení smlouvy s [Anonymizováno], kdy začal zajištovat podklady pro vyčíslení škody jí způsobené ze strany [Anonymizováno], zjistit skutečnosti, z nichž dovozuje nárok uplatněný v tomto řízení. Jeho jednání označil jako nedbalé, nikoliv s péčí řádného hospodáře. Ukončení smlouvy s [Anonymizováno] v návaznosti na realizované odstoupení od smlouvy nemělo žádnou konkrétní souvislosti nebo spojitost s tím, že nepřistoupil ke kontrole účetnictví dříve. Účetnictví pro žalobce, jak vyplynulo z dokazování, prováděla odborně způsobilá osoba, mělo čítat 2-3 šanony, bylo převzato cca 20-30 smluvních vztah. Bylo tak jeho povinností, aby provedl kontrolu účetnictví a nespoléhal jen na čestné prohlášení bývalých statutárních orgánů, že účetnictví je vedeno řádně. O vědomosti žalobce o problematických vztazích s Ideas svědčí i dopis z 28.11.2015, ve kterém ing. [Anonymizováno] jako statutární orgán žalobce zmiňuje uvedení v omyl tím, že v roce 2012 vyvedl žalovaný ze žalobce částku 1 500 000 Kč. Přesto přistoupil k revizi účastnictví až v roce 2016. O tom, že žalobce o nárocích věděl, svědčí i rozsudek vydaný Obvodním soudem pro Prahu 4, přesto k podání žaloby přistoupil až 15.4.2020.

10. Neshledal námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy, když podle judikatury uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy zásadně není, nicméně podle nálezu sp. zn. I. ÚS 718/11 z 26.6.2012, může být výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem se srovnání s rozsahem a charakterem uplatněného práva a s důvody, pro které nebylo právo včas uplatněno. Likvidátorem žalobce je od 1.1.2017 [tituly před jménem] [Anonymizováno], který byl obeznámen se stavem žalobce již od 5.2.2015, kdy se stal předsedou představenstva žalobce. Ten měl informace o úhradě žalované částky Ideas, a věděl tak o vzniku nároku a výši škody. Vedením účetnictví byla pověřena kvalifikovaná osoba, která převzala účetní doklady. Bylo tak zcela na žalobci, zda a kdy provede hloubkovou revizi účetnictví. Bylo v zájmu žalobce, aby provedl revizi účastnictví po jeho převzetí a pokud k tomu přistoupil až na základě ukončení smlouvy s [Anonymizováno], jak sám uvedl, je tato skutečnost k jeho tíži. Nelze akceptovat, že revize účastnictví byly realizována až cca pět let po jeho převzetí.

11. Z důvodů výše uvedených žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada za právní zastoupení. Jejich vyčíslení uvedené pod bodem 45 napadeného rozsudku odpovídá stavu spisu.

13. Ve včas podaném odvolání žalobce navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. S posouzením počátku běhu promlčecí doby, jak posouzena napadeným rozsudkem, považuje žalobce za nesprávné. Žalobce dovozuje nárok na náhradu škody z toho, že žalovaný akceptoval a proplatil dvě fiktivní faktury od [Anonymizováno], aniž ze strany této společnosti došlo k jakémukoliv plnění a následně nevymáhal vyplacené prostředky zpět jako bezdůvodné obohacení a tím porušil péči řádného hospodáře. Okamžiku, kdy se mohl nový statutární orgán žalobce dozvědět o vzniku škody je proto den, kdy došlo k bezdůvodnému obohacení Ideas na úkor žalobce. Žalovaný na základě fiktivních faktur vyvedl ze společnosti částku 1 800 0000 Kč do sesterské společnosti, která byla ve sféře jeho ekonomického vlivu. Koncem roku 2012 bylo jeho povinností tyto faktury převést v rozvaze z účtu nedokončeného majetku na účet pohledávek z bezdůvodného obohacení a tyto pohledávky začít vymáhat. Pokud tak neučinil, měl začít tento majetek odepisovat, čímž by se přišlo na nelegálnost zaúčtovaných fiktivních faktur. Žalovaný naopak v účetní závěrce za rok 2013 nesprávně přeúčtoval na účet nedokončené výroby na ř. 34 a k této položce byla vytvořena nezákonně opravná položka ve výši 2 300 000 Kč. Tímto přeúčtováním žalovaný znemožnil žalobci a novým akcionářům zjistit z předaného účetnictví, že je nutné po Ideas vymáhat bezdůvodné obohacení. Smlouva o dílo, na niž je odkazováno v napadeném rozsudku, byla uzavřena s [právnická osoba], nikoliv s [právnická osoba], jež vystavila fiktivní faktury. Takže ani z této smlouvy nemohl žalobce zjistit existenci nároku. Dne 28.1.2015 došlo k vnitropodnikovému převzetí účetnictví žalobce, kdy původní externí účetní předal listiny a šanony obsahující uzavřené účetnictví a smlouvy za roky 2012-2013 a rozpracované účetnictví za rok 2014 novému externímu účetnímu [tituly před jménem] [Anonymizováno], kdy nový statutární orgán (ve složení [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [adresa]) byl zvolen až dne 29.1.2015 a nebyl fyzicky přítomen předání účetnictví. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 134/2011 z 25.1.2012 platí, že k povinnostem předsedy představenstva akciové společnosti, kterým byl žalovaný, patří zajistit vedení účetnictví kvalifikovanou osobou a vytvořit podmínky pro výkon funkce, takový výkon svěřené působnosti kontrolovat. Žalovaný v pozici předsedy představenstva zpracoval a podepsal účetní závěrky za rok 2012 a 2013. V nich pak byly fiktivní faktury úmyslně chybně zaúčtovány a nebylo možné bez mimořádné hloubkové kontroly zjistit okolnosti škody. Vnitropodnikové předání účetnictví mezi externími účetními nebylo způsobilé zapříčinit počátek běhu promlčecí doby a nezavdalo důvod pro zahájení mimořádné hloubkové kontroly. Rozsah převzatého účetnictví nebyl malý, když se jednalo o 2-3 šanony v rozsahu 200-300 účetních zápisů za každý rok. Z výpovědi svědka vyplývá, že se s předmětnými fakturami seznámil až při hloubkové kontrole v roce 2016. Ani z dopisu z 28.11.2015 nelze dovozovat problémovost vztahu k Ideas. Tato společnost byla ovládána [tituly před jménem] [Anonymizováno], který se k žalobci choval s příslušnou loajalitou. Faktura č. 1201004 z 5.12.2012 znějící na 1 500 000 Kč nebyla vedena v účetnictví žalobce, a to bylo důvodem předmětného dopisu. Nicméně následným šetřením bylo zjištěno, že nebyla proplacena, nebyla evidována v účetnictví, nemohlo tak být uplatněno DPH a společnosti nevznikla žádná újma. Částku žalobce neuplatňoval, neboť nebyl nalezen doklad o realizaci platby. Naopak bylo zjištěno, že účetnictví žalobce je v pořádku a nebyl důvodu k realizaci hloubkové revize. Znovu zopakoval důvod hloubkové revize účetnictví až v návaznosti na ukončení smlouvy s ČSOB a v důsledku toho požadovaného nároku na náhradu škody. Rozhodným pro počátek běhu promlčecí doby je tak až počátek září 2016 a k promlčení nemohlo dojít, neboť žaloba byla podána 14.4.2020.

14. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Pokud žalobce tvrdil, že k hloubkové revizi účetnictví přistoupil až po ukončení smlouvy uzavřené s [Anonymizováno], která měla být zásadní částí jeho podnikání a důvodem jeho existence, pak nelze přijmout tvrzení, že by se na žalobce před ukončením smlouvy na tento krok nepřipravil a neučinil důslednou analýzu následků takového kroku a že by následky takové kroku zkoumal ex post. Žalovaný je toho názoru, že běh promlčecí doby lze počítat nejpozději od 28.11.2015 (přípis ing. [Anonymizováno]), když již na přelomu ledna a února 2015 probíhala v rámci předávání účetnictví a dalších podkladů komunikace vedená mimo jiné s [tituly před jménem] [Anonymizováno], v jejímž rámci byla diskutována i položka z účetních závěrek ohledně nedokončené výroby (týkající se dotčených faktur). Poznatky z účetnictví mohl žalobce zjistit i z následné kontroly FÚ hl. m. Prahy, které se 13.2.2015 osobně s [tituly před jménem] [Anonymizováno] zúčastnil, kde se řešilo prokázání plnění do jiného dodavatele, a která byla zmiňována v přípise z 28.11.2015 a dne 28.11.2015 ing. [Anonymizováno] společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] požádal o snížení úplaty za postoupení pohledávky z důvodu, mimo jiné, že v roce 2012 bylo údajně žalovaným vyvedeno ze společnosti žalobce 1 500 000 Kč ve prospěch Ideas za údajně nerealizované přípravné práce na telefonní loterii. „Vyvedením finančních prostředků“ neměla být míněno nic jiného než úhrada výše uvedených faktur. Kopie faktury č. 120100004 nebyla nikým autorizována, byla předložena až na posledním jednání prvoinstančního soudu. Takový krok se jeví jako účelový a pozměněný, realizovaný v návaznosti na jeho tvrzení o počátku běhu promlčecí doby. Žalovaný neměl žádný ekonomický či jiný vliv na Ideas, jedná se pouze o tvrzení žalobce. Postup se zaúčtováním faktur byl realizován na základě doporučení auditorské společnosti [Anonymizováno], jak bylo doloženo před soudem prvního stupně, a to v souvislosti s due dilligence žalobce prováděného ze strany této společnosti pro předchozí zájemce o nabytí akcií žalobce. [tituly před jménem] Brychta se ostatně touto položkou zabýval již při koupi akcií žalobce na přelomu 2014-2015.

15. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání žalobce. Předmětem odvolacího řízení přitom bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.

16. Odvolací soud rekapituluje, že předmětem řízení je nárok na náhradu škody, kterou dle tvrzení žalobce žalovaný způsobil jako předseda představenstva žalobce tím, že vystavil ve prospěch společnosti Ideas dvě faktury v celkové výši 1 800 000 Kč, které nechal proplatit, aniž za ně bylo poskytnuto jakékoliv protiplnění a to nevymáhal zpět ve prospěch žalobce. Žaloba byla soudem prvního stupně zamítnuta, aniž se zabýval meritem věci, když tento dospěl k závěru, že nárok je promlčen. Soud prvního stupně totiž dovodil, že žalobce se mohl dozvědět o tom, že mu byla způsobena škoda již v lednu 2015, kdy přebral účetnictví společnosti, a nikoliv až v srpnu 2016, kdy prováděl podrobnou revizi účetnictví v souvislosti s odstoupením od smlouvy uzavřené s ČSOB.

17. Vzhledem k tomu, že jednání, z něhož žalobce dovozuje svůj nárok, tj. proplacení faktur, aniž bylo poskytnuto jakékoliv protiplnění, bylo realizováno v roce 2012, pak s ohledem na § 3028 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. je třeba na danou věc aplikovat dosavadní právní úpravu. Podle § 398 zák. č. 513/1991 Sb., dále jen obch. zák., u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě. Promlčecí doba pak podle § 397 obch. zák. je čtyřletá. Judikatura přitom stojí na závěru, že za okamžik, kdy se obchodní společnost dozví o vzniku škody, je okamžik, kdy se o vzniku škody dozvěděla nebo mohla dozvědět osoba oprávněná uplatňovat škodu vzniklou této právnické osobě (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2308/2009 z 15.9.2010, sp. zn. 32 Cdo 826/2018 z 20.6.2018). Otázku, zda námitka promlčení byla žalovaným uplatněna důvodně, přitom soud zkoumá ve vztahu k žalobním tvrzením (k žalobcem uváděným skutkovým okolnostem případu), případně ve vazbě na zjištěný skutkový stav věci (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4013/2015 z 7.9.2017).

18. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soud prvního stupně, že za počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat datum 28.1.2015, kdy bylo žalobci předáno účetnictví společnosti. Lze v tomto směru odkázat na závěry soudem učiněné, že součástí předávaného účetnictví byly podklady uvedené v předávacím protokolu, jehož součástí byly i předmětné faktury, výpisy z účtu žalobce za červenec a srpen 2012, z nichž byla zřejmé, že tyto byly proplaceny. Účetnictví bylo předáno [tituly před jménem] [Anonymizováno], který vedl účetnictví pro žalobce od počátku, a který následně prováděl i hloubkovou kontrolu. Nelze přehlédnout, že rozsah předaného účetnictví byl 2-3 šanony. Bylo tak zcela v režii ing. [Anonymizováno], aby s ohledem na své postavení jednal jako osoba odborně způsobilá a provedl si revizi převzatých dokladů a nevyčkával pokynu ing. [Anonymizováno], na nějž, jak uvedl ve své výpovědi, pak realizoval hloubkovou revizi. Ostatně o určitých nesrovnalostech v účetnictví svědčí i komunikace z 28.11.2015, je přitom nerozhodné, že se mělo jednat o jiný účetní případ, jak namítá žalobce.

19. Pokud pak žaloba byla podána k soudu prvního stupně dne 15. 4. 2020, stalo se tak po uplynutí čtyřleté promlčecí doby a soud postupoval správně, pokud žalobu z toho důvodu zamítl.

20. Vzhledem k tomu, že žalobce dle žalobních tvrzení spatřoval porušení péče řádného hospodáře v tom, že žalovaný společnosti Ideas vystavil a proplatil dvě fiktivní faktury, aniž za ně bylo poskytnuto jakékoliv protiplnění, pak pro posouzení věci je zcela nerozhodné, jakým způsobem bylo o těchto fakturách účtováno, jak namítá žalobce v podaném odvolání, neboť nebylo tvrzeno, že porušení povinnosti žalovaného spočívá v nesprávném vedení účetnictví. I kdyby nesprávné zaúčtování fakturovaných částek mělo představovat porušení povinnosti, pak by nebyla dána příčinná souvislosti mezi takovým porušením povinnosti a tvrzenou škodou.

21. Pokud žalobce tvrdí, že nemohl zjistit existenci nároku, neboť v předaných podkladech byla předána smlouva uzavřená s [právnická osoba] a nikoliv s Ideas, pak ani taková námitka nemůže obstát. Pokud žalobce spolu s předaným účetnictvím převzal dvě faktury, z nichž vyplývá, že se má jednat o zálohové plnění a k němu neexistovala žádná dokumentace, pak zcela jistě, pokud by jeho účetní jednal s dostatečnou odbornou způsobilostí, měl se celou záležitostí zabývat a zjišťovat jaké plnění mělo být poskytováno, v jakém časovém období.

22. Neobstojí ani námitka žalobce, že by snad měla být námitka promlčení vázána až na první moc rozhodnutí výše uvedených vydaných Obvodním soudem pro Prahu 4, když dle tvrzení žalobce se teprve z těchto rozhodnutí dozvěděl o bezdůvodném obohacení, které vzniklo Ideas. Předmětem řízení je nárok na náhradu škody, jehož se žalobce domáhá z titulu porušení péče řádného hospodáře. Rozhodnutí ve věci vedené mezi žalobcem a Ideas z titulu vydání nároku na bezdůvodné obohacení je pro posouzení této otázky bez významu.

23. Není přiléhavý odkaz žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 z 23.10.2018, které na projednávanou věc nedopadá, když zmíněné rozhodnutí řeší otázku uvedení v omyl (ve smyslu § 49a obč. zák.) v souvislosti s uzavřením smlouvy o převodu akcií ve vazbě na nepravdivé prohlášení, které je s to takový omyl přivodit.

24. V souvislosti s namítaným rozporem uplatněné námitky promlčení a dobrými mravy odvolací soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4531/2017 z 27.11.2017, dle kterého platí, že uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž je za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. O takový případ se však nejedná s ohledem na závěry výše přijaté.

25. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soud prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, kdy v řízení před soudem prvního stupně úspěšnému žalovanému náleží náhrada za jeho právní zastoupení, jak vyčíslena v bodě 45 odůvodnění napadeného rozsudku.

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému náleží odměna za dva úkony právní služby po 15 500 Kč (za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT), dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), 21% DPH 6 636 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení