2 Cmo 19/2019 - 432

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu ve složení JUDr. Petr Baierl, předseda senátu a soudci JUDr. Iva Horáková a JUDr. Radim Novotný, ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČ [IČO žalobce], sídlem [Adresa žalobce], zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem, sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného], zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátem, sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky 18 795 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2018, č. j. 49 Cm 25/2015-273 a k odvolání žalobce proti výroku II téhož rozsudku takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení žalobci k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku částku 274 960,40 Kč .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 20 908,80 Kč .

Odůvodnění

1. Nadepsaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 795 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % p. a. z částky 6 510Kč ode dne 9. 10. 2012 do zaplacení, z částky 3 150Kč ode dne 6. 11. 2012 do zaplacení, z částky 3 255Kč ode dne 4. 12. 2012 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p. a., z částky 3 145Kč ode dne 5. 1. 2013 do zaplacení, z částky 2 735Kč ode dne 9. 2. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 91 690,80Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II téhož rozsudku). V odůvodnění soud prvního stupně mimo jiné uvedl, že žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako dlužných poplatků za vedení investičních nástrojů v zaknihované podobě na tzv. nezařazeném účtu. Jedná se o investiční nástroje, které pro žalovaného evidovalo Středisko cenných papírů, jehož evidenci žalobce dle § 202 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, převzal. Žalovaný s žalobcem neuzavřel smlouvu o zřízení a vedení účtu v centrální evidenci, proto jsou tyto investiční nástroje vedeny stále na tzv. nezařazeném účtu. Poskytování této služby je dle § 202a cit. zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2012 službou úplatnou. Poplatky za tuto služby jsou stanoveny v Provozním řádu žalobce, v položce B/3.7 sazebníku, která stanoví mechanismus výpočtu jejich konkrétní výše ve vztahu k tomu kterému počtu investičních nástrojů, resp. jejich objemu. Všechny poplatky byly žalovanému vyúčtovány fakturami specifikovanými v žalobě číslem, účtovanou částkou a datem splatnosti, uvedl soud prvního stupně.

2. Obvodní soud pro [adresa] vyhověl návrhu žalobce vydáním platebního rozkazu ze dne 18. 12. 2013, č. j. 28 C 273/2013-19. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a vyjádřil se k návrhu tak, že nároky žalobce neuznává. Zároveň vznesl námitku věcné nepříslušnosti, kterou Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2014, č. j. Ncp 814/2014-49, vyhověl a věc postoupil Městskému soudu v Praze.

3. Ve svém vyjádření k žalobnímu nároku žalovaný uvedl, že jej neuznává neboť mezi žalobcem a žalovaným není uzavřena žádná smlouva, která by žalobce opravňovala požadovat placení jakékoliv částky. Uvedl, že žalobce neposkytuje žalovanému žádné služby, za které by mohl vzniknout nárok na zaplacení. Dále napadá ceny stanovené žalobcem pro rozpor se zákonem o cenách a pro zneužití monopolního postavení a diskriminaci vybraných osob rozdílnými sazbami poplatku pro kótované a nekótované akcie a dluhopisy a klesajícím poplatkem při větším objemu CP. Vedle toho namítl, že žalobce nijak nedoložil oprávněnost svých požadavků, totiž že žalobce předkládá jen faktury, ale ne výpočet fakturovaných částek.

4. Ve své replice žalobce opakuje svá žalobní tvrzení, že mezi žalobcem a žalovaným není potřeba smluvního vztahu, neboť žalobce byl pověřen vedením evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. Z dikce tohoto zákona dále vyplývá, uvedl žalobce, že samotné vedení evidence je službou, která je zpoplatněna. Dále popírá, že by způsob zpoplatnění byl diskriminační a že by jím požadované ceny byly v rozporu se zákonem o cenách.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému poplatky za vedení cenných papírů na účtu majitele v centrální evidenci fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 8. 10. 2012 částku 6 510Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 5. 11. 2012 částku 3 150Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 3. 12. 2012 částku 3 255 Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 4. 1. 2013 částku 3 145 Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 8. 2. 2013 částku 2 735 Kč. Mezi účastníky není sporné, že žalovaný je dle výpisů z účtů cenných papírů ke dni 1. 7. 2012, 31. 8. 2012, 30. 9. 2012, 31. 10. 2012, 30. 11. 2012 a 30. 12. 2012 vlastníkem předmětných cenných papírů vydaných v zaknihované podobě, které jsou evidovány v centrální evidenci na jeho tzv. nezařazených účtech.

6. Z ceníků centrálního depozitáře a sazebníků úhrad věcných nákladů účinných od 1. 7. 2012, 30. 11. 2012 a 1. 4. 2013 soud zjistil z článku 3 bod 1e) v úpravě poplatníků uživatelů služeb CDCP (dále jen CD), že jsou jimi i majitelé nezařazených účtů. V bodu 3 v části [právnická osoba].7 jsou upraveny poplatky za vedení cenných papírů na majetkovém účtu. mj. - pro kótované akcie, nekótované akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů a dluhopisy s uvedeným výpočtem poplatků.

7. Z provozního řádu žalobce, verze č. 6, účinná od 20. 3. 2014 z článku 1) soud zjistil, že vykonává činnost centrálního depozitáře zaknihovaných cenných papírů ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu /dále ZPKT/, řídí se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále OZ/ a zákonem 90/2012 Sb., o obchodních korporacích /dále ZOK/. V článku 5) – cenové podmínky poskytování služeb- je upraveno, že CD poskytuje své služby za úplatu, která je stanovena spolu s uvedením způsobu úhrady jeho ceníkem, nebo v souladu se smluvními ujednáními. Účastníci, emitenti, osoby vedoucí navazující evidenci, majitelé nezařazených účtů a další osoby stanovené ZPKT, kterým centrální depozitář poskytuje služby, jsou povinni zaplatit za poskytnuté služby úplatu ve smyslu odst. 1 tohoto článku.

8. Soud prvního stupně shrnul a porovnal závěry zpracovaných posudků a závěry rozsudků Vrchního soudu v [Anonymizováno] a Krajského soudu v [Anonymizováno] a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům:

9. Z pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 2. 12. 2015, č. j. 8 Cmo 95/2015-342, které potvrdilo rozsudek Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 20. 1. 2015, č. j. 19 Cm 186/2011-274 soud zjistil, že žalobce [Anonymizováno], byl úspěšný proti společnosti [Anonymizováno], ve sporu o zaplacení ceny za služby poskytované žalobcem dle smlouvy o vedení evidence emise cenných papírů v centrální evidenci cenných papírů. Odvolací soud poukázal na zadaný znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno], který měl posoudit, zda byla obvyklá cena za služby, jejichž zaplacení je předmětem řízení, zda náklady na poskytování této služby byly ekonomicky přiměřené z hlediska zákona o cenách, jaká byla efektivita nákladů žalobce ve srovnání s jinými subjekty a zda způsob stanovení ceny za službu poskytnutou žalovanému byl vhodný a odůvodněný objektivními skutečnostmi. Tento znalecký posudek byl dle odvolacího soudu dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci, byla použita správná metodika. S ohledem na postavení žalobce v České republice jako monopolisty při poskytování služeb, které jsou předmětem jeho podnikání, nelze provést relevantní srovnání s cenami poskytovanými za služby subjekty podnikajícími v tržním prostředí ve smyslu zákona o cenách. Jinými subjekty k porovnání žalobce jsou jiné centrální depozitáře CP působící jako monopolní subjekty v evropských státech, které mají srovnatelné ekonomické prostředí.

10. Odvolací soud (Vrchní soud v Olomouci) považoval za správné závěry znaleckého posudku, že hospodářské výsledky žalobce /především míra zisku/ se nevymykají rámci ziskovosti porovnávaných subjektů, což nemůže vést k jinému závěru, než že ceny, za které žalobce poskytuje své služby, jsou přiměřené z hlediska zákona o cenách. Konkrétní náklady žalobce spojené s vedením každé ze služeb, za které je stanovena cena v jeho ceníku, lze stěží separovat od ostatních nákladů žalobce spojených s jeho podnikáním. Podstatné je zjištění, že úroveň výše poplatků za vedení emisí dluhopisů je při přepočtení na časovou jednotku srovnatelná s výší poplatků za vedení emisí akcií, takže emitenti žádného z těchto druhů cenných papírů nejsou zvýhodňováni. Závěry znaleckého posudku jsou dále potvrzovány skutečností, že ceník žalobce podléhá schválení Českou národní bankou, účetní závěrky žalobce jsou auditovány, a že metodika, podle níž je zpracováván ceník žalobce, vychází z doporučení Evropské asociace centrálních depozitářů cenných papírů obsažených v Code of conduct. Pokud žalovaný poukazoval na odlišné názory v předcházejícím znaleckém posudku [Anonymizováno]., posuzujícího odůvodněnost ceníku Střediska cenných papírů / dále SCP/, je třeba konstatovat, že žalobce působí ve zcela jiných podmínkách než SCP, takže jeho existence je závislá na výsledcích jeho podnikání. Středisko cenných papírů bylo příspěvkovou organizací, která tento požadavek splňovat nemusela a případná zjištění, že výše některých poplatků v ceníku byla nepřiměřená, nemůže vést k závěru, že stejné je tomu u žalobce, byť v zásadě ceník SCP převzal.

11. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] na posouzení přiměřenosti a výše ceny za vedení cenných papírů s důrazem na evidenci na tzv. nezařazených účtech majitelů dle ceníku CDCP, který vypracovala dne 17. 4. 2017 společnost [Anonymizováno], znalecký ústav v oboru ekonomika, dle zadání žalovaného, vyplývá závěr, že cenu obvyklou s ohledem na monopolní postavení CDCP nelze zjistit. Musely by být posouzeny všechny náklady z pohledu jejich nezbytnosti, zda všechny náklady byly skutečně potřebné a v jakém rozsahu. Takový rozbor by byl velmi komplikovaný, dosud nebyl zpracováván, tedy ani v tomto znaleckém posudku nebyl zpracován. Konstrukci poplatku považuje znalec za ekonomicky neodůvodněnou a nespravedlivou v rozložení plateb. Na platbách poplatku by se měli podílet všichni majitelé účtů, když náklady vznikají na každý účet, např. na evidenci v počítačové databázi. Za neodůvodněné považuje znalec zvýhodnění malých i velkých účtů. Za neodůvodněné rovněž považuje nižší koeficienty pro stanovení ceny pro kótované akcie, tržní hodnota akcií není závislá na jejich nominální hodnotě. Dle znalce současná konstrukce poplatku je i demotivující, když osoby s malými i velkými objemy cenných papírů nemotivuje k přechodu na zařazené účty a nejvíce zatěžuje osoby se středními účty, podobně, jak to činilo i SCP. Neodůvodněnost konstrukce ještě vyniká u nezařazených účtů, kde majitelé fakticky nemohou s cennými papíry nakládat. Na základě údajů do roku 2015 cena při rovnoměrném rozložení poplatku vychází v rozmezí 0,000105 až 0,000244 nominálního objemu cenných papírů. Průměr z těchto hodnot pak činí 0,000185, tedy je násobně nižší proti výši předmětného poplatku CDCP.

12. Znalec se písemně vyjádřil v podání ze dne 13. 9. 2017 ke znaleckému posudku [Anonymizováno], s tím, že setrvává na svých závěrech, které informace v posudku Deloitte plně nevyvrací, naopak závěry [Anonymizováno] postrádají podrobnější odůvodnění v relevantních podkladech, v řadě případů jsou nesprávné a v rozporu s obsahem posudku či veřejně dostupnými informacemi. Např. závěr [Anonymizováno], že cenu účtovanou CDCP za vedení nezařazených účtů lze považovat za obvyklou cenu, je nepodložený podklady, v rozporu s obsahem posudku a nesprávný. Koeficienty pro střední účty jsou u CDCP více než dvacetkrát vyšší než u slovenského Centrálného depozitára, kdy oba slovenští centrální depozitáři mají stejné koficienty bez ohledu na objem cenných papírů, pouze se liší ve výši minimálního poplatku. Závěry Deloitte, že CDCP nemohl dosáhnout nepřiměřeného prospěchu či zisku, nejsou plně odůvodněny obsahem posudku.

13. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] zadaného žalobcem, zpracovaného společností [Anonymizováno] dne 28. 7. 2017 o posouzení zadaných otázek v souvislosti se službou společnosti [Anonymizováno], vypracovaného ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, vyplynul závěr, že investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry prostřednictvím CDCP a zahraničních a mezinárodních depozitářů. Ostatní depozitáře tak vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovolně stanovovat cenu za službu vedení zaknihovaných cenných papírů /dále ZCP/ na účtu. Cena za službu vedení ZCP na účtu je dlouhodobě stabilní, u akcií se v zásadě nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatků k akciím. Cena za službu vedení ZCP na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtů. Cena účtovaná CDCP je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodních depozitářů Clearstream a Euroclear, i když tyto depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb. Cenu účtovanou CDCP lze tak považovat za obvyklou cenu. Relevantním trhem pro posouzení hospodářského postavení CDCP může být globální trh, na kterém je CDCP jen malým hráčem, nemůže tak dojít k nepřiměřenému majetkovému prospěchu vzhledem ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení. Činnost vedení ZCP na nezařazených účtech je specifická, neboť generuje provozní ztrátu, tedy nezahrnuje nepřiměřený zisk. Výběr velmi nízkých poplatků není ekonomicky racionální, společnost od něho v posuzovaném období upustila. CDCP dosahuje srovnatelné marže jako ostatní evropské centrální depozitáře, lze proto dovodit, že je přiměřeně efektivní. Rozdíly ve způsobu stanovení ceny za službu vedení ZCP jsou dle znalce na trhu centrálních depozitářů běžnou praxí, způsob stanovení ceny CDCP lze tak považovat za odůvodněný. Dle znalce je běžnou praxí založit výpočet ceny na jmenovité hodnotě v případě dluhových cenných papírů nebo akcií, které nejsou veřejně obchodovatelné. Přechod nezařazených účtů do zařazené evidence nebyl legislativně podpořen, kdy existence velkého množství nezařazených účtů vedených CDCP komplikuje procesy a brzdí rozvoj ostatních služeb centrálního depozitáře.

14. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z 22. 4. 2008 společnosti [Anonymizováno]., ve věci určení neexistence pohledávky a vydání bezdůvodného obohacení v souladu se zadáním Městského soudu v Praze ve věci č. j. 41 cm 116 /2004 vyplynul závěr, že na základě provedeného šetření cena za služby žalovaného /SCP/- vedení cenných papírů na účtech majitele v předmětném období vycházeje při tom z jmenovité hodnoty cenných papírů žalobců se nachází v intervalu mezi 0,011% -0,013% váženého průměru jmenovitých hodnot cenných papírů na účtech žalobců za rok. Jelikož posudek se zabýval činností SCP, které bylo příspěvkovou organizací, neshledal soud jeho závěry jako aplikovatelné na činnost žalobce, jež je kapitálovou obchodní korporací.

15. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 25. 8. 2013 společnosti [Anonymizováno], jehož objednatelem byl Krajský soud v [Anonymizováno] ve věci č. j. 19cm 186/2011-233 se zadáním, jaká byla cena obvyklá za služby spojené vedením evidence emise zaknihovaných cenných papírů a jaká byla výše ekonomicky oprávněných nákladů ve smyslu zákona o cenách vyplynul závěr, že po provedení analýzy ekonomické činnosti CDCP a z poskytnutých dat byla stanovena zisková provozní marže za poskytování služby vedení evidence emise zaknihovaných cenných akcií s tím, že dosahovaná marže z této služby je přiměřená. Celková zisková marže společnosti CDCP po zdanění v roce 2010 byla 3,95% a v roce 2011 15,88%. Z toho plyne, že společnost nedosahovala nepřiměřeného zisku.

16. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znaleckého ústavu [Anonymizováno], jehož objednatelem byl Městský soud v Praze ve věci č. j. 53cm 16/2003 se zadáním- náklady Střediska cenných papírů na vedení cenných papírů na účtech majitele, ze dne 25. 4. 2005 vyplynula rekapitulace a závěr znalce, který z poskytnutých informací dovodil, že SCP neeviduje náklady na elektronickou evidenci, zvláště pak v rozdělení dle jednotlivých druhů cenných papírů. Náklady jsou sledovány pouze v členění podle účetní osnovy pro státní příspěvkové organizace a v členění na náklady vlastního SCP a na náklady outsourcingu. Znalec tedy není schopen určit výši nákladů na jejich elektronickou evidenci a ještě v rozlišení dle jednotlivých cenných papírů. Soud shledal, že zkoumání nákladů SCP, navíc s neprůkazným výsledkem, nemá žádnou důkazní hodnotu pro toto řízení.

17. Z korespondence účastníků vyplývá jejich protichůdná argumentace týkající se požadovaných poplatků, kdy žalovaný dopisem ze dne 26. 11. 2012 opětovně reklamuje fakturaci za údajné poskytování služby vedení cenných papírů na účtech majitele a v dopise ze dne 15. 4. 2013 adresuje žalobci opětovnou výzvu k nápravě protiprávního stavu a trvá na tom, že nemá žádné pohledávky za údajné poskytování služby vedení cenných papírů na účtech majitele, a že žádné takové pohledávky nikdy nevznikly. Žalobce ve svých odpovědích v dopisech ze dne 19. 12. 2012 a 15. 5. 2014 poukazuje na platnou právní úpravu s nesouhlasem, že by se dopouštěl jakéhokoliv protiprávního jednání a vzniklé pohledávky je připraven uplatňovat soudní cestou. Dne 8. 7. 2013 pak žalobce adresuje žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky - ceny za vedení evidence cenných papírů na jeho majetkovém účtu ve výši 18 795 Kč.

18. Dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) ZPKT centrální depozitář je právnická osoba, která má sídlo v České republice a získala povolení k činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii. Dle ust. § 202 odst. 4 převzal centrální depozitář evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů a začal vykonávat činnost podle tohoto zákona. Dle ust. § 202a pro vlastníky investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci SCP centrální depozitář převzal podle ust. § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, zajistí centrální depozitář dle odst. 1 vedení evidence investičních nástrojů na majetkovém účtu v rozsahu stanoveném tímto zákonem, vydání výpisu z evidence na žádost majitele, zápis změny na majetkovém účtu. Dle odst. 3 cit. ust. služby podle odst. 1 a 2 zabezpečí centrální depozitář za úplatu.

19. První dva argumenty žalovaného, totiž, že mezi účastníky neexistuje žádná smlouva a že žalobce neposkytuje žalovanému služby, za něž by mu mohl vzniknout nárok na úplatu, soud shledal nedůvodnými, neboť žalobce je pověřen vedením evidence a oprávněn vedení evidence zpoplatnit přímo ze zákona, konkrétně v ust. § 202 a § 202a ZPKT. Z toho důvodu k této argumentaci soud neprováděl důkazy.

20. Žalobce předložil materiály a podrobné výpočty fakturovaných částek, které nebyly v řízení relevantně vyvráceny. Na základě provedeného dokazování vzal soud fakturované částky za formálně správné, tedy vypočtené ze základu a způsobem popsaným v Provozním řádu žalobce, který je veřejně dostupný a podléhá dozoru příslušných orgánů veřejné moci.

21. K otázkám, zda žalobce při stanovení výše poplatků postupuje diskriminačně, zneužívá monopolního postavení a porušuje zákon o cenách vytvářením nepřiměřeného zisku, založily obě strany znalecké posudky z oboru ekonomiky. Žalovaný předložil znalecký posudek 408-27/2017 zpracovaný znaleckým ústavem [Anonymizováno], IČ [IČO], kdy znalec zde dospěl k závěru, že žalobce má monopolní postavení na trhu, pročež není možné stanovit cenu obvyklou, ale cena žalobcem účtovaná je vyšší než cena účtovaná centrálním depozitářem slovenským. Dochází dále k závěru, že způsob výpočtu poplatku je nespravedlivý, neboť náklady nejsou rovnoměrně rozloženy mezi majitele všech účtů. Účty s malým objemem evidovaných cenných papírů poplatky neplatí vůbec a účty s velkým objemem mají sazbu nižší, než účty se středním objemem, mezi jejichž majitele patří i žalovaný.

22. Žalobce se závěry uvedeného posudku nesouhlasí, když popírá, že by měl monopolní postavení na trhu, metodiku znalce považuje za nevhodnou, neboť se zaměřuje na výnosovou stranu hospodaření a pomíjí nákladovou. Dále namítá, že znalec vycházel při zpracování posudku z velké části z jiných znaleckých posudků, jejichž zadání se lišilo. Soud provedl důkaz výslechem zástupce znaleckého ústavu, jednatele [právnická osoba]. Z výslechu vyplynulo mj., že znalec považuje rozložení nákladů za nespravedlivé, ale nedokáže určit, zda je výše poplatku nepřiměřená, dále připustil, že nákladová analýza nebyla provedena z důvodu přílišné náročnosti.

23. V reakci na uvedený posudek předložil znalecký posudek č. [Anonymizováno] zpracovaný znaleckým ústavem [Anonymizováno], IČ [IČO]. Znalec dovozuje, že vzhledem k tomu, že na českém trhu působí i zahraniční a mezinárodní depozitáři cenných papírů, což podporuje i evropská legislativa, je třeba za relevantní trh považovat trh globální, na kterém žalobce jednoznačně nedosahuje dominantního postavení. Na základě srovnání s ostatními členy Evropské asociace centrálních depozitářů cenných papírů znalec došel k závěru, že provozní marže žalobce je srovnatelná s ostatními a rozdílné stanovení ceny pro různé typy účtů je běžnou praxí, ekonomicky odůvodněnou. Jelikož z činnosti vedení evidence na nezařazených účtech vykazuje žalobce provozní ztrátu, považuje znalec za principiálně nemožné, aby stanovené ceny vedly k nepřiměřenému zisku.

24. Dne 29. 1. 2018 vznesl žalovaný námitku podjatosti znaleckého ústavu [Anonymizováno], IČ [IČO], odůvodněnou primárně předchozí prací znalce na analýze nastavení vztahů mezi žalobcem a ovládající osobou. Soud neshledal podjatost znalce a rozhodl proto, že znalec není vyloučen ze zpracování znaleckého posudku usnesením ze dne 28. 6. 2018, č. j. 49 Cm 25/2015-261, v jehož odůvodnění se vypořádal s argumentací žalovaného.

25. Soud prvního stupně má za to, znalecký posudek, který byl předložen v průběhu řízení žalobcem, je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci. S ohledem na postavení žalobce v České republice jako monopolisty při poskytování služeb, které jsou předmětem jeho podnikání, lze provést relevantní srovnání právě jen s jinými depozitáři cenných papírů v evropských státech, které mají srovnatelné ekonomické prostředí. Závěry znaleckého posudku jsou potvrzovány skutečností, že ceník žalobce podléhá schválení ČNB, účetní závěrky žalobce jsou auditovány a metodika, podle níž je zpracováván ceník vychází z doporučení Evropské asociace centrál.depozitářů /viz rozhodnutí Vrchního soudu v [Anonymizováno] 8 Cmo 95/2015-342/.

26. Znalecký posudek [Anonymizováno], který měl posoudit přiměřenost a výši ceny za vedení cenných papírů na nezařazených účtech majitelů dle ceníku Centrálního depozitáře dochází k závěru, že cenu obvyklou s ohledem na monopolní postavení Centrálního depozitáře nelze zjistit, kdy poplatky srovnává se zemí, která prošla podobným vývojem a to Slovenskem. Dále uvádí, že neposoudil ani všechny náklady z pohledu jejich nezbytnosti, neboť takový rozbor by byl velmi komplikovaný. Vypovídací hodnota posudku byla značně snížena skutečností, že znalec překročil zadání a zejména se dopustil právního hodnocení zkoumaných skutečností a to na základě vlastní úvahy, že není-li při rozúčtování poplatků mezi jednotlivé klienty dosaženo rovnosti, jedná se o diskriminaci. Takový závěr znalci nepřísluší a navíc je chybný. Pojmovým znakem nepřípustné diskriminace je rozdílným přístup k jednotlivým subjektům na základě svévole, nebo zástupných či nelegitimních důvodů. Jsou-li pro odlišný přístup dána jasná a racionálně odůvodněná pravidla, o diskriminaci v tomto smyslu se nejedná. Soud má za to, že je třeba vycházet z novelizovaných ustanovení zákona, která se promítla do provozního řádu a ceníku žalobce, proto závěry posudku prezentující stanovisko žalovaného, posoudil jako nevěrohodné.

27. Na základě provedených důkazů dospěl soud prvního stupně k závěru, že cenová politika žalobce není diskriminační, je logicky a ekonomicky odůvodnitelná, dluhopisy jsou vydávány na předem určenou dobu a lze je proto zpoplatnit jednorázově při vydání. Akcie jsou naopak emitovány na dobu neurčitou a jsou proto zpoplatňovány periodicky, dále je třeba vzít v úvahu, že je sice ekonomicky vhodnější poplatek určovat z tržní ceny než z nominální, ale u akcií, jež nejsou volně obchodovatelné, je to fakticky nemožné. K rozdílným sazbám podle objemu cenných papírů na účtu je třeba konstatovat, že i zde má postup žalobce ekonomické odůvodnění, při jednotné sazbě by poplatky vybírané za účty s malým objemem nemusely dosáhnout ani nákladů na jejich výběr a byly by tedy ztrátové. U účtů s velkým objemem by naopak dosahovaly nepřiměřeně vysokých částek vzhledem k nákladům na vedení evidence. Lze tedy shrnout, že jelikož jsou všechny rozdílné sazby ekonomicky a racionálně podložené, nemůže jít o diskriminační praktiku. Dále veškeré marže a poplatky stanovené žalobcem jsou srovnatelné s konkurencí na relevantním trhu a u služby vedení ZCP na nezařazených účtech nevzniká nepřiměřený zisk.

28. Ze shora uvedených skutečností soud prvního stupně vyvodil, že poplatky účtované žalobcem za poskytování služby vedení evidence zaknihovaných cenných papírů žalobcem jsou v souladu se zákonem, žalobce je oprávněn k jejich vybírání a žalovaný jako příjemce služeb je povinen k jejich úhradě. Jelikož fakturované částky nebyly zaplaceny řádně a včas, vznikl žalobci nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Z toho důvodu soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

29. Výrok II rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce měl ve sporu plný úspěch. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 10 úkonů právní služby po 1 860 Kč za převzetí věci, podání žaloby, 4x vyjádření ve věci, 4 ústní jednání, dále 3x úkonu za jednání dne 8. 3. 2017, 31. 1. 2018 a 26. 9. 2018, kdy nebylo jednáno ve věci, 13x režijní paušál 300 Kč, včetně 21% DHP v částce 5 310,90 Kč a zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, celkem tedy 30 600,90 Kč.

30. Žalobce dále uplatnil dle vyhl. č. 37/1967 Sb., náhradu nákladů za jím předložený znalecký posudek [Anonymizováno] v rozsahu 38 stran v celkové výši 201 950 Kč bez DPH. Dle žalobce pracovníci znalce zpracovávali znalecký posudek celkem 480,8 hodin, ten požaduje hodinovou sazbu 350Kč včetně 20% navýšení za mimořádně obtížný znalecký úkon. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšnému účastníku soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku neúspěšnému.

31. Soud má vyúčtovanou odměnu znalce za zjevně nepřiměřenou, a to jednak vzhledem k výši žalovaného nároku, rozsahu znaleckého posudku a dále požadované odměny za obdobné znalecké posudky, např. znalce [Anonymizováno] částce 60,9 tis. Kč a znalce [Anonymizováno] ve výši soudem přiznaných 55 tis. Kč. Soud proto přistoupil k moderaci vyúčtovaných nákladů dle ust. § 150 o. s. ř., neboť nepovažuje uvedený znalecký posudek za obsáhlý ani mimořádně obtížný. Jelikož jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, soud přiznal žalobci pouze náklady účelně vynaložené v rozsahu nákladů vyúčtovaných za znalecký posudek v částce 50 487,50Kč vč. 21% DPH, tedy ve výši 61 089,90Kč a ve zbývající části náklady nepřiznal.

32. Proti rozsudku se odval žalovaný. Jako Odvolací důvody uvedl s odkazem na § 205 odst. 2 o. s. ř., že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, dále, protože řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dále, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, že dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny, a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně v odůvodnění opakovaně argumentuje posudkem [Anonymizováno] v této souvislosti, že předmětná služba pro žalobce generuje provozní ztrátu. K tomuto posudku vznesl žalovaný celou řadu námitek, včetně vyjádření znaleckého ústavu [Anonymizováno], dokládajícího nejen to, že posudek a vyjádření DA jsou nesprávné a navíc i to, že posudek je neodůvodněný a nepřezkoumatelný.

33. Své odvolání žalovaný v podání ze dne 4. 12. 2018, doplnil tak, že poukázal například na skutečnost, že soud prvního stupně v odůvodnění opakovaně argumentuje posudkem DA, v této souvislosti, například opakuje tvrzení, že předmětná služba pro žalobce „generuje provozní ztrátu“. K tomuto posudku žalovaný přednesl v řízení celou řadu námitek, včetně vyjádření znaleckého ústavu [Anonymizováno], který jednoznačně vysvětlil a doložil, že tvrzení o generování provozní ztráty není ničím podloženo a z tabulek a dalších údajů v posudku DA vyplývá opak, tedy že služba generuje zisk. Soud se s tímto v odůvodnění rozhodnutí nijak nezabýval, a to přesto, že soud prvního stupně právě tento posudek považuje za klíčový důkaz ve věci. Žalovaný navrhl soudu prvního stupně, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

34. V podání ze dne 24. 2. 2020 se k žalovaným podanému odvolání vyjádřil žalobce, že se s výjimkou části II výroku rozsudku soudu prvního stupně, do které podal odvolání, se plně shoduje se závěry prvoinstančního soudu a jeho právním posouzení zjištěného skutkového stavu žalobce při vedení evidence cenných papírů žalovaného a při stanovení ceny za tuto službu jednoznačně vycházel z platné právní úpravy dané problematiky, vyúčtované a nárokované ceny těchto služeb stanovil v souladu s příslušnou metodikou, způsob výpočtu v průběhu řízení před soudem prvního stupně řádně doložil, což byl souhlasně konstatováno i soudem prvního stupně. K důvodům, o které žalovaný opírá své odvolání se vyjádřil žalobce následovně:

35. Žalovaný v odvolání opakovaně vychází z toho, že nastavení výše cen služeb žalobce je v rozporu se právním předpisem – tento názor žalovaného však není ničím podložený, neboť žalovaný vycházel v podstatě pouze ze subjektivního pocitu, že ceny služeb jsou podle jeho názoru vysoké, aniž by tento závěr věrohodně doložil. Naproti tomu znalecký posudek DA jednoznačně dovozuje, že nastavení výše cen služeb žalobce (včetně ceny služby vedení cenných papírů a nezařazené účtu majitele, tedy na účtu žalovaného), není v rozporu s cenovými předpisy, neboť tvorba zisku žalobce v závislosti na výši vynaložených nákladů nevykazuje znaky nepřiměřenosti. Odvolání podle žalobce obsahuje nepravdivé tvrzení o vyloučení znalce DA pro podjatost, neboť soud se s touto námitkou v rámci své kompetence jednoznačně vypořádal. Skutečnost, že závěr soudu v řešení námitky podjatosti nevyzněl ve prospěch žalovaného není relevantním odvolacím důvodem. Žalovaný v odvolání nedůvodně napadá znalecké posudky jako DA, a tak i soudem ustanoveného znaleckého ústavu [Anonymizováno], který byl sice vypracován v jiném řízení, ale jeho závěry byly Vrchním soudem v [Anonymizováno] uznány a jsou proto analogicky použitelná i pro toto řízení. Rovněž není pravdou to, že se soud prvního stupně nevypořádal s návrhem žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť soud v bodě 21 odůvodnění napadeného rozsudku výslovně uvádí, že znalecký posudek, který byl v průběhu řízení předložen žalobcem, je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci. Žalobce poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 45 68/2016, podle kterého představám podle nichž musí soud znalci uložit jaké metody ocenění má zvolit, není udržitelná. O určení jaká metoda ocenění je s ohledem na poměry konkrétní společnosti vhodná, předpokládá odborné znalosti, kterými nedisponuje soud, nýbrž znalec. Žalobce uzavírá, že odvolání žalobce i jeho doplnění vytváří obdobně, jako tomu bylo v řízení před soudem prvního stupně, dojem účelovosti, nejeli obstrukce ze strany žalovaného, protože v podstatě se všemi jeho námitkami a důkazně nepodloženými tvrzeními se soud prvního stupně dostatečně a rozsahu s právním stavem věrohodně vypořádal v napadeném rozsudku. Proto navrhuje, aby odvolací soud po projednání dané věci svým rozhodnutím potvrdil část I výroku napadeného rozsudku a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení představující odměnu za právní zastoupení v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. zvýšenou o DPH zákonem stanovené výši.

36. Podáním ze dne 8. 11. 2018 podal žalobce odvolání proti výroku II rozsudku soudu prvního stupně, které směřuje proti rozhodnutí o výši přiznaného nároku žalobce na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Soudu prvního stupně vytýká, že vycházel při svém rozhodování o nároku žalobce na náhradu nákladů řízení z jeho písemného podání ze dne 29. 1. 2018, ve kterém žalobce náklady řízení podrobně vyčíslil, včetně specifikace prací souvisejících s vypracováním znaleckého posudku DA. Vzhledem k tomu, že měl žalobce ve sporu plný úspěch přiznal mu soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1o. s. ř. náhradu nákladů řízení, a to za 10 úkonů právní služby po Kč 1 860 za převzetí věci, za podání žaloby, 4x vyjádření ve věci. 4 ústní jednání, dále úkon za jednání dne 8. 3. 2007, 31. 1. 2018 a 26. 9. 2018, kdy nebylo jednáno ve věci, 13 × režijní paušál 300Kč, včetně 21 % DPH, v částce 5 310,90Kč a zaplacení soudní poplatek 1 000Kč tedy celkem 30 600,90 Kč. Náhradu nákladů za předložený znalecký posudek znaleckého ústavu DA podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. v platném znění v celkové výši 244 359Kč (včetně DPH) žalobci nepřiznal. Ve vztahu k tomuto nároku však soud prvního stupně, nehledě na plnou úspěšnost žalobce v daném sporu, přistoupil k moderaci nároku na náhradu účtovaných nákladů dle ustanovení § 150 o. s. ř. a dovodil, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné a s poukazem na tyto důvody přiznal žalobci pouze náhradu nákladů účelně vynaložených v rozsahu nákladů vyúčtovaných za znalecký posudek pouze v částce 50 487,50 Kč s DPH, tedy ve výši 61 089,90 Kč a ve zbývající části náhradu nákladů řízení nepřiznal s důvody zvláštního zřetele hodných. Soud prvního stupně podle napadeného rozsudku označil skutečnost, že považuje vyúčtovanou odměnu znalce za zjevně nepřiměřenou, a to jednak vzhledem k výši žalovaného nároku, rozsahu znaleckého posudku a dále na základě porovnání nárokované odměny s odměnami za obdobné znalecké posudky, například znalce [Anonymizováno], a nerespektuje znalce [Anonymizováno] soudem přiznané ve výši 55 000 Kč. Soud při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. byl veden subjektivním názorem a nevycházel z posouzení všech okolností dané věci. Žalobce již v průběhu řízení opakovaně zdůrazňoval judikatorní důležitost daného sporu pro jeho další činnost s tím, že hodnota předmětu sporu není rozhodující. Žalobce dále poukazuje na to, že samotný rozsah (počet stran) znaleckého posudku nemá dostatečnou vypovídací schopnost o jeho pracnosti, respektive náročnosti. Pracnost a náročnost vypracování předmětného znaleckého posudku byla ve smyslu příslušné právní úpravy řádně a podrobně specifikována ve vyúčtování odměny znalce a vyčíslená odměna byla žalobcem zaplacena. Žalobce připomíná, že na rozdíl od ostatních posudků, byl posudek DA vypracován na základě výrazně rozsáhlejšího výběru podkladů, včetně zahraničních, jejich analýz a porovnání a týká se problematiky, která není v České republice standardně předmětem znaleckého zkoumání. Odkazuje na četnou judikaturu k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1805/2001, 22 Cdo 928/2017, 23 Cdo 56/2018, 25 Cdo 1302/2017, když tato rozhodnutí jako základní pravidlo zdůrazňují to, že významné z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. jsou okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a že obecně platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada úspěchu ve věci. Žalobce zdůrazňuje především otázku postoje účastníků v průběhu řízení. Protože žalobce v průběhu dokazování založil veškeré důkazní prostředky, o které opíral své tvrzení a žalovaný jeho nároky neuznal, naopak po velkých průtazích založil jako důkaz do spisu vlastní znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno]. V podstatě tak donutil žalobce k tomu, aby učinil obdobný krok. Žalobce při volbě kompetentního znalce zvolil znalecký ústav DA jako jednu z vrcholových znaleckých autorit působících na tuzemském trhu. Žalovaný si musel být nárůstu nákladů řízení vědom, neboť žalobce před navržením konkrétního znalce výslovně zdůrazňoval, že vypracování znaleckého posudku zadá výhradně vysoce renomovanému znalci. Na základě výše uvedeného navrhl, aby odvolací soud část II výroku změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 274 960,40, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce dále navrhl, aby odvolací soud přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení odpovídající odměně za právní zastoupení v odvolacím řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění zvýšené o 21 %.

37. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení jemu předcházející podle § 211, § 205, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. při jednání. Podle § 212a odst. 1 o. s. ř. lze rozsudek přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 205 odst. 2 o. s. ř.).

38. Odvolací soud po projednání odvolání dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Odvolací soud vycházel z důkazů, které provedl soud prvního stupně. Předmětem sporu je žalobcem uplatněné právo na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako dlužných poplatků za vedení investičních nástrojů v zaknihované podobě na tzv. nezařazeném účtu. Jedná se o investiční nástroje, které pro žalovaného evidovalo [Anonymizováno] (dále jen SCP), jehož evidenci žalobce dle § 202 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, převzal. Žalovaný s žalobcem neuzavřel smlouvu o zřízení a vedení účtu v centrální evidenci, proto jsou tyto investiční nástroje vedeny stále na tzv. nezařazeném účtu. Poskytování této služby je dle § 202a cit. zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2012, službou úplatnou. Poplatky za tyto služby jsou stanoveny v Provozním řádu žalobce, v položce B/3.7 sazebníku, která stanoví mechanismus výpočtu jejich konkrétní výše ve vztahu k tomu kterému počtu investičních nástrojů, resp. jejich objemu. Všechny poplatky byly žalovanému vyúčtovány fakturami specifikovanými v žalobě číslem, účtovanou částkou a datem splatnosti. Z provedeného dokazování soudem prvního stupně se podává, že žalobce vyúčtoval žalovanému poplatky za vedení cenných papírů na účtu majitele v centrální evidenci fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 8. 10. 2012 částku 6 510 Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 5. 11. 2012 částku 3 150 Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 3. 12. 2012 částku 3 255 Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 4. 1. 2013 částku 3 145 Kč, fakturou č. [Anonymizováno] splatnou dne 8. 2. 2013 částku 2 735 Kč. Celková dlužná částka činí 18 795 Kč. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný je dle výpisů z účtů cenných papírů ke dni 1. 7. 2012, 31. 8. 2012, 30. 9. 2012, 31. 10. 2012, 30. 11. 2012 a 30. 12. 2012 vlastníkem předmětných cenných papírů vydaných v zaknihované podobě, které jsou evidovány v centrální evidenci na jeho tzv. nezařazených účtech.

39. K návrhu žalobce Obvodní soud pro [adresa] vydal platební rozkaz č. j. 28 C 273/2013 dne 18. 12. 2013, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 18 795 Kč s příslušenstvím do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu a k rukám právního zástupce žalobce částku 7 716 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalovaného poučil, že v téže lhůtě může podat proti platebnímu rozkazu odůvodněný odpor. Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu dne 20. 12. 2013, ve kterém vymezil důvody, kterými proti platebnímu rozkazu brojí. Namítá, že žalovaný neuznává žádný z tvrzených nároků žalobce, ani neposkytuje žalovanému žádné služby, za které by mohl žalobci vzniknout nárok na zaplacení ceny, které požaduje, žalobce při stanovování svých cen zneužívá svého monopolního postavení a své ceny stanovuje způsobem, který diskriminuje vybrané druhy osob, žalobce své ceny stanovuje v rozporu se zákonem o cenách nad rámec uvedeného žalovaný doplňuje, že žalobce zcela ignoroval jeho žádosti o doložení oprávněnosti tvrzených nároků.

40. Podáním ze dne 31. 1. 2014 svoje podání doplnil tak, že vznesl námitku věcné nepříslušnosti u Obvodního soudu pro [adresa] k projednání a rozhodnutí předmětného sporu. Zároveň namítl, že se žalobcem neuzavřel žádnou smlouvu, na základě které by žalobce mohl požadovat placení jakýchkoliv plateb. Žalobce požaduje zaplacení ceny, kterou si stanovil pouze podle své libovůle, a to za tvrzené služby, po žalovaném jako majiteli nezařazeného účtu, kterým se rozumí účet, se kterým fakticky nelze nijak nakládat. Argumentaci žalobce novelou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu považuje za nedůvodnou, neboť uvedený zákon nejenže nezakládá právo žalobce požadovat částky ve výši, které nárokuje, ale nedává žalobci ani žádné obecné právo vůbec požadovat placení ceny za jím tvrzenou službu. Podle žalovaného pokud žalobce tvrdí, že cenu stanovil v souladu se zákonem, pak toto samozřejmě musí být schopen prokázat, včetně prokázání oprávněnosti způsobu stanovení nárokované ceny. Předmětné faktury totiž neobsahují žádné informace, ze kterých by bylo možné odvodit výši žalobcových nároků podle předmětného ceníku a ceny. V předmětných fakturách, například není uvedeno, jakým způsobem byly vypočteny jednotlivé nároky a taktéž faktury neobsahují ani informace o objemu cenných papírů. Žalovaný po žalobci žádal doložení dokladů o oprávněnosti účtované ceny už dávno před podáním žaloby, do dnešního dne však žalobce neposkytl žádné informace ani dokumenty, ani žádnou odpověď. Žalovaný je proto toho názoru, že žalobce si cenu za uvedenou službu stanovil pouze na základě svého uvážení, přičemž spotřebitelům odmítá vysvětlit, jakým způsobem stanovil výši těchto cen. Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 814/2014-40 ze dne 16. 12. 2014 vrchní soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 1. 2015. K vyjádření žalovaného ze dne 31. 1. 2014 se vyjádřil žalobce tak, že vysvětluje, že žalovaný svoje vyjádření k obsahu žalobního návrhu opírá především o to, že mezi žalobcem žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy a dále o to, že žalobce neposkytuje žalovanému žádné služby. K tomu zástupce žalobce uvádí, že v souladu s § 202 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů převzal ke dni 2. 7. 2010 evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů (a investičních nástrojů) vedenou dosud SCP. Žalovaný je vlastníkem cenných papírů, které byly vydány v zaknihované podobě a jsou evidovány v Centrální evidenci na jeho tzv. nezařazeném účtu. Nezařazeným účtem rozumí Provozní řád žalobce takový účet, který byl převzat ze [Anonymizováno] jehož majitelem neuzavřel jako s účastníkem centrálního depozitáře smlouvu o zřízení účtu v centrální evidenci, tak jak to předpokládá zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Až do dne 1. 7. 2012, kdy nabyla účinnosti novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zajišťoval žalobce službu vedení cenných papírů žalovaného ve své evidenci zdarma. Ustanovením § 202 novelizovaného znění byl na jedné straně rozšířen okruh služeb, které žalobce povinen žalovanému poskytovat (majiteli nezařazených účtů), na druhé straně však novela staví najisto, že žalobce poskytuje službu vedení cenných papírů na nezařazeném účtu za úplatu. Žalobce promítl výše uvedenou novelou zákona o podnikání na kapitálovém trhu do provozního řádu, který byl následně schválen Českou národní bankou a který je pro majitele nezařazeného účtu závazný. V návaznosti na tuto změnu byla do ceníku žalobce zařazena položka B/3.7 se stanovením způsobu výpočtu ceny za vedení evidence investičních nástrojů (cenných papírů) na nezařazeném účtu. Z uvedeného je zřejmé, uvádí žalobce, že k nároku na zaplacení ceny za vedení cenných papírů na účtu žalovaného není nutná existence smlouvy stejně tak jako to, že tato činnost je zákonem považována za poskytovanou službu. Tuto právní konstrukci žalobce ve svém vyjádření žalovaný zcela ignoruje. Pokud jde o argumentaci týkající se tvrzení o tom, že ceníková položka, z níž žalobce odvozuje svůj nárok, je v rozporu se zákonem a je absolutně neplatná, neboť je diskriminační, žalobce považuje za nedůvodnou. Tuto diskriminaci spatřuje žalovaný v rozdílném způsobilou stanovení výše ceny za vedení evidence různých typů cenných papírů, zejména v případě rozdílu mezi kótovanými a nekótovanými cennými papíry. Tato argumentace vychází zjevně z neznalosti dané problematiky Žalobce se naopak domnívá, že diskriminační byla právní úprava platná mezi 2. 7. 2010 do 1. 7. 2012, kdy vedl předmětnou evidenci zcela zdarma. Žalovaný dále poukázal na toho, že žalobce požadovanou cenu stanovil v rozporu se zákonem o cenách, neboť zneužívá svého dominantního postavení k dosažení nepřiměřeného zisku. Žalobce v této souvislosti poukazuje na soudní spor, který byl vedený před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 19 Cm 186/2011, v jehož průběhu byl zpracován znalecký posudek právě k otázce souladu tvorby cen žalobce se zákony o cenách. Závěry znaleckého posudku byly podkladem pro vydání rozsudku, který v plném rozsahu uznal nárok žalobce v odvolacím řízení, které proběhlo před Vrchním soudem v Olomouci pod sp. zn. 8 Cmo 95/2015 byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.

41. Na základě rozporných stanovisek k podstatě projednávaného sporu k mimosoudní dohodě na řešení sporů navrhl zástupce žalovaného dne 8. 3. 2017 tak, že předloží ve stanovené lhůtě zpracování znalecký posudek a pokud by nebyl k dispozici, pak by požádal o zadání znaleckého posudku soudem. Zástupce žalobce souhlasil s tím, že věc bude třeba posoudit na základě znaleckého posudku, který rovněž navrhne, pokud by předložený posudek ze strany žalovaného vyzněl v jeho neprospěch.

42. Ve věci byl na základě požadavku žalovaného zpracován Znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno] Součástí spisu je znalecký posudek číslo 408-27/2017 na posouzení přiměřenosti výše ceny za vedení účtů cenných papírů s důrazem na evidenci na tzv. nezařazených účtech majitelů dle ceníku CDCP, který je datován dnem 17. 4. 2017 a je podepsán [Anonymizováno], jednatelem. Zpracovatelem znaleckého posudku je znalecký ústav v oboru ekonomika [Anonymizováno] (dále jen [Anonymizováno]), IČ [IČO]. Pokud jde o znalecký úkon, tento byl vymezen následovně: a) Jaká byla cena obvyklá cena za službu poskytovanou ze strany CDCP, vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu? b) Jaká byla výše ekonomicky oprávněných nákladů ve smyslu § 52 odst. 7 zákona o cenách v porovnání s náklady vynaloženými žalobcem na poskytování uvedené služby žalovaným? c) Zahrnoval či nezahrnoval a případně, v jaké výši, žalobce do ceny za uvedenou službu jiné než ekonomicky oprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, při jejich posouzení ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o cenách? d) Jaká je efektivita žalobce ohledně celkových vynakládaných nákladů v porovnání s obdobnými soukromými subjekty, které nemají na trhu dominantní postavení? e) Znalec uvede, jakým způsobem žalovaný stanovil cenu za poskytování uvedené služby a zda tento způsob byl vhodným a odůvodněný objektivními skutečnostmi zejména při zohlednění - zda jsou rozdíly při stanovení ceny za uvedenou službu v případě jednotlivých druhů cenných papírů (akcií, dluhopisů a podílových listů) objektivně odůvodnitelné rozdíly v nákladech vynakládaných žalobcem na uvedenou službu u těchto druhů cenných papírů; - zda lze v této souvislosti považovat za vhodné stanovení jmenovité hodnoty cenných papírů jako základy pro výpočet ceny za uvedenou službu; - s tím, že pokud znalec dojde k závěru, že způsob stanovení ceny za uvedenou službu nebyl v některých ohledech odůvodněný, nechť uvede v jakých ohledech a jaké důsledky toto mělo na výši ceny stanovené žalobcem (nakolik byla žalobcem stanovená cena za uvedenou službu poskytovanou žalovanému vyšší či nižší oproti ceně stanovené na základě odůvodněných kritérií; f) Znalec uvede jaké další skutečnosti považuje za relevantní pro stanovení výše ceny za uvedenou službu žalovanému v předmětném období. Dále nechť znalec uvede jakou výši ceny za uvedenou službu poskytovanou žalobcem žalovanému považuje na základě svých zjištění za odůvodněnou.

43. Následně byl úkol znalce doplněn na základě požadavku objednatele o další otázky, a to:

1. Popište podrobným způsobem metodiku, jak jsou u CDCP zjišťovány a shledávány náklady na elektronickou evidenci jednotlivých zaknihovaných cenných papírů, zejména akcií, dluhopisů a podílových listů, 2. Jaké druhové nákladové položky v členění na variabilní a flexibilní jsou zjišťovány a sledovány v souvislosti s evidencí zaknihovaných cenných papírů a evidenci akcií, evidenci dluhopisů a evidenci dalších druhů cenných papírů? Uveďte jejich kompletní výčet a věcný obsah.

3. Jaké činnosti zabezpečuje evidenci zaknihovaných cenných papírů z toho evidenci akcií, evidenci dluhopisů a evidenci dalších druhů cenných papírů? Uveďte jejich kompletní výčet jejich věcný obsah souvislost a návaznost na zjišťované nákladové druhy v členění na variabilní a fixní.

4. Jakou výši variabilních nákladů v korunách v druhovém členění vynakládá CDCP na zajištění evidence zaknihovaných cenných papírů, kolik z toho na evidenci akcií, dluhopisů, kolik na evidenci dalších druhů cenných papírů.

5. Jaké jsou zdroje podklady či způsoby a postupy zjišťování výše jednotlivých variabilních nákladových druhů, vynakládáných na zjištění evidence zaknihovaných cenných papírů, kolik z toho na evidenci akcií, dluhopisů, kolik na evidenci dalších druhů cenných papírů?

6. Jakým způsobem, algoritmem jsou rozpočítávány jednotlivé fixní náklady mezi jednotlivé služby a jaký je zjišťován náklad na přípravu rozdělení ceníky fixních nákladů dle jejich konkrétních druhů na jednotlivé služby.

7. Jaké jsou zdroje, podklady či způsoby a postupy zjišťování výše v korunách fixních nákladových druhů?

8. Jakou výši fixních nákladů v korunách v druhovém členění zjišťuje, vynakládá CDCP na zjištění evidence zaknihovaných cenných papírů, kolik z toho na evidenci akcií, dluhopisů, kolik na evidenci dalších druhů cenných papírů.

44. Po provedené finanční analýze v části 2.2, po vstupním rozboru problematiky způsobu stanovení ceny dle ceníku CDCP, provedl znalec srovnání předmětné položky ceníku CDCP s obdobnými položkami ceníků jiných subjektů, srovnání s Centrálným depozitárom cenných papierov, SR a. s., aktuální ceník slovenského depozitáře, srovnání ceníku CDC PS ceníkem Centrálného depozitára cenných papierov SR a. s., věnoval se rozhodnutímÚOHS ve věcech ceníku CSP, dále zkoumal závěry zkoumání jiných znalců v podobných věcech (posudek [Anonymizováno], posudek [Anonymizováno], posudek [Anonymizováno]), provedl shrnutí zjištění a posouzení přiměřenosti ceny, požadované CDCP, kritéria pro posouzení přiměřenosti dle zákona a rozhodnutí ÚOHS, vyjádření k předloženým znaleckým posudkům, srovnání výše ceny u jiných subjektů s cenou CDCP, což zakončil vlastním hodnocením a závěrem.

45. V části 6.1.3 Vlastní hodnocení znalec uvádí, že přezkoumání se týkalo ceny za vedení nezařazených účtů, což jsou účty, kde majitelé nemohou se svými cennými papíry disponovat (je to možné se až po převedení na zařazený účet). Byť tedy za vedení účtu v podstatě představuje i nadále udržování existenci databázového záznamů, jako tomu bylo v době SCP, vidíme zde u nezařazených účtu zásadní rozdíl. Tento rozdíl spočívá mimo jiné v tom, jak v nižším objemu práce s těmito účty, a tak i s nižšími riziky s jich vedení. Podle názoru znalce tedy ekonomicky odůvodněná cena musí být rozprostřena mezi všechny majitelé účtů. Toto požaduje znalec sám zcela zásadní z tohoto pohledu považuje cenu dle předmětného poplatku CDCP za nesprávně konstruovanou a nepřiměřeně vysokou. Shodně se znalci [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (na rozdíl od společnosti [Anonymizováno]) se znalec domnívá, že cena by měla být shodná, jak pro akcie tak dluhopisy. Znalec se domnívám, že by neměl být činěn rozdíl mezi koeficienty pro kótované a nekótované akcie. K tomu lze poukázat na to, že poplatek za vedení emise se stanoví jednotně pro kotované i nekótované emise podle nominálních objemů emise, nikoliv podle tržní hodnoty. Rovněž není žádný vztah mezi nominální tržní hodnotou cenných papírů. Nastavení dvou a vícenásobných koeficientů pro nekotované akcie pak držitele těchto akcí neodůvodněně znevýhodňuje. Znalec dospěl k závěru, že cena je stanovena v nepřiměřené výši, kdy náklady jsou přenášeny na malou skupinu uživatelů služby a výrazná většina není povinna cenu vůbec hradit. Otázkou však zůstává, jakým způsobem by měla být stanovena cena přiměřená, vezmeme-li celkové částky výnosů CDCP za vedení cenných papírů na nezařazených účtech majitelů. Je možné přiměřenou cenu odhadnout jako poměr celkové účtované částky v celkové nominální hodnotě cenných papírů, za jejichž evidenci je cena účtována, kdy výsledek je prezentován v tabulce obsažené na straně 52 posudku. Potom tedy roční cena při rovnoměrném rozložení poplatku vychází v rozmezí 0,000105-0,000244 nominálně o objemu cenných papírů. Průměr z těchto hodnot pak činí 0,000185, tedy je násobně vyšší proti výši předmětného poplatku CDCP.

46. V závěru znalec uvádí, že cenu obvyklou jako takovou s ohledem na monopolní postavení CDCP nelze zjistit, lze však poukázat na to, že poplatky brán na nejbližší zemi, která navíc prošla podobným vývojem jako ČR, tedy na Slovensku jsou řádově nižší. Dále znalec uvádí, že pro úplné posouzení by musely být posouzeny všechny náklady z pohledu jejich nezbytnosti a též výše, tedy zda všechny náklady byly skutečně potřebné a v jakém rozsahu. K této problematice například základní pokles nákladů v posledních dvou letech, který vedl k zásadnímu nárůstu ziskovosti oproti předchozím rokům a ceny přesto nebyly sníženy. Takový rozbor by byl velmi komplikovaný a dosud žádný ze znalců toto nezpracoval, proto tuto otázku nezpracovával ani znalecký ústav. Konstrukci poplatku znalec považuje za ekonomicky neodůvodněnou a nespravedlivou rozložením plateb. Na platbách poplatníka by se měly podílet všichni majitelé účtů, když náklady vznikají na každý účet (i v případě, že na každé z milionů účtů budou bezcenné akcie, bude CDCP muset vynakládat náklady na počítačové databáze, aby tuto akci byly evidovány, bez ohledu na to jaké cenné papíry tam jsou. Za neodůvodněné považuje znalec, jak zvýhodnění malých účtů, taky i velkých účtů. Za neodůvodněné rovněž považuje nižší koeficienty pro stanovení ceny pro kotované akcie (a to i se zohledněním toho, že do objemu se u kótovaných akcií započítala tržní a u nekotovaných nominální hodnota akcií). Tržní hodnota akcií není závislá na jejich nominální hodnotě, vhodnější by bylo jednotné kritérium, tak jak je to i v případě poplatku za vedení emise ve shodě se závěry ostatních znalců se znalec domnívám, že současná konstrukce poplatku je ekonomicky neodůvodněná a je nemotivující, když osoby s malými objemy cenných papírů, které nemusí platit poplatky, a osoby s velkými objevy cenných papírů, kde se poplatek nepřímo úměrně snižuje, a nemotivuje k přechodu na zařazené účty a nejvíce zatěžuje osoby s tzv. středními účty (se středním objemem cenných papírů ), podobně to činilo SCP. Tato konstrukce je dle názoru znalce neodůvodněná pokud jde o tuto ceníku položku obecně, tato neodůvodněnost však ještě více vyniká u nezařazených účtů, kde majitelé fakticky nemohou s cennými papíry nakládat.

47. Při jednání soudu 31. května 2007 proběhl výslech zástupce znaleckého ústavu [Anonymizováno], který v průběhu výslechu mimo jiné uvedl, že se znalec zabýval otázkou, zda má CDCP monopolní postavení. Znalec provedl finanční analýzu, která dokládala obecně vývoj a nárok ziskovosti, nezkoumal, zda veškeré náklady je možno považovat za oprávněné a zisk za přiměřený. Toto nebylo zkoumáno ani v dalších znaleckých posudcích, které jsou zmíněny, ale nejsou v příloze předmětného znaleckého posudku. V závěru znaleckého posudku je uvedeno, že poplatky by měly být významně nižší, s ohledem na pokles nákladů a na dosažení rovnoprávnosti mezi jednotlivými klienty. Dále se domnívá, že poplatek by se měl s ohledem na výši nákladů a zisk každý rok upravovat, což se nedělá a poukázal i na další kritérium týkající se posouzení kótovaných nekótovaných cenných papírů. K dotazu soudu uvedl, že obdobný znalecký posudek k této problematice ještě nebyl znaleckým ústavem zpracováván, jedná se o specifickou záležitost. Znalec potvrdil, že znalecký ústav se domnívá, že postavení žalobce je dominantní, jde však o otázkou právní a ve znaleckém posudku toto nehodnotil. Pokud jde o přiměřené ceny, vycházel znalec z nerovnoměrného rozdělení poplatků mezi všechny vlastníky a ponechal je v té výši, v jaké byly. K dotazu soudu, zda znalec dělal analýzu nákladů, které by vznikly, kdyby se rozdělovaly účty, tak jak navrhuje ve znaleckém posudku, k tomu znalec uvádí, že žádné varianty takto udělat nelze, znalec vycházel z principu rovnosti. Jedná se o otázky principiální, nikoliv výpočtu. Na otázku, proč znalec zvolil ke srovnání slovenský centrální depozitář, uvedl, že se nejedná o účelový postup, i když nelze postupovat stejně na Slovensku jedná se pouze o ilustrační příklad bez vazby na závěr. Pokud jde o dotaz, zda znalec dělal analýzu či dotazy na CDCP s jakými zahraničními subjekty spolupracuje, znalec uvedl, že nikoliv, vycházelo ze z toho, že jde o velice obtížnou analýzu, která by pro znalecký posudek nebyla relevantní. K dotazu, zda znalec srovnával ceny cenných papírů uvedených na standardních nezařazených účtech, znalec uvedl, že cenová analýza nebyla zpracována, není předmětem znaleckého zkoumání. Návrh na povinnost platit za všechny účty byl proveden bez analýzy nákladového dopadu, respektive na náklady s tím spojené. K dotazu, zda znalci bylo známo ve znaleckém posudku, že nedochází k přesunu poplatkové povinnosti z velkých majitelů na malé, znalec uvedl, že taková kalkulace byla brána v úvahu dle vzorce, který je uveden ve znaleckém posudku, ale přímo řečeno, není. K dotazu zástupce žalovaného co by znamenalo provedení detailní nákladové analýzy, znalec uvedl, že by bylo nutné přezkoumat všechny náklady, včetně nákladů ze vztahů s propojenými osobami k dotazu, co se týká dominantního postavení žalobce, uzavřel, že postavení na trhu u žalobce je jedinečné, a proto nelze stanovit obvyklou cenu. Závěry znalce jsou stejné jako závěry ústavu [Anonymizováno].

48. Při tomto jednání zástupce žalobce uvedl, že žalovaným předložený znalecký posudek je dle jeho názoru nevěrohodný, na několika místech znalec ponechává otázky na úvaze soudu. Z důvodu otázky rovnosti stran žalobce uvedl, že nechá vypracovat znalecký posudek se stejným zadáním. V příloze podání ze dne 31. 7. 2017 zaslal právní zástupce žalobce soudu znalecký posudek č. 651-2017 do soudního spisu zpracovaný [právnická osoba] (dále jen DA).

49. Předložený posudek [Anonymizováno] je rozdělen na pět částí, na samotný posudek a Závěr. V První části označené jako Posouzení obvyklé ceny posudek uvádí analýzu týkající se posouzení obvyklé ceny za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu poskytovanou společnosti CDCP. V této části se znalec zabývá otázkou, zda investoři v České republice mohly v posuzovaném období obdobně jako v současnosti držet české zahraniční a mezinárodní zaknihované cenné papíry prostřednictvím CDCP, prostřednictvím zahraničních a mezinárodních centrálních depozitářů, Evropská legislativa podporuje přeshraniční fungování. A činí ze svých zjištění průběžné závěry. Dále se zabývá otázkou, zda ostatní depozitáře vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovůle při stanovení ceny za službu uvedení zaknihovaných cenných papírů na účtu a zpracovává průběžné závěry k této otázce. V další části posuzuje otázku, zda, pokud jde o cenu centrálního depozitáře cenných papírů za službu vedení zaknihovaných cenných papírů, zda tato je dlouhodobě stabilní, a uzavírá, že u akcií se zásadně nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatků akcí. Dále zkoumá, zda cena za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtů. Dochází k závěru, že cena účtovaná CDCP je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodních depozitářů, i když tyto depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb. Dále znalec posuzoval, zda cenu účtovanou CDC lze považovat za obvyklou.

50. V kontextu zadaných otázek znalec závěry provedené analýzy shrnul v části Závěr takto: Investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry prostřednictvím společnosti CDCP a zahraničních mezinárodních depozitářů. Evropská legislativa, například Nařízení Evropského parlamentu a Rady podporuje přeshraniční fungování, což indikuje širokou definici relevantního trhu. Ostatní depozitáře tak vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovolně stanovovat cenu za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu. Cena CDCP za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu je dlouhodobě stabilní, u akcí se zásadně nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatků k akciím. Cena za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtu. Cena účtovaná CDCP je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodních depozitářů Clearsream a Euroclear, i když si to depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb. Cenu účtovanou CDCP tak lze považovat za obvyklou.

51. V části 2 posudku označené Posouzení ekonomicky oprávněných nákladů se znalec zabýval otázkami týkajícími se posouzení ekonomicky oprávněných nákladů a přímého zisku ve smyslu relevantních paragrafů zákona o cenách v souvislosti se službou vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu. V průběžných závěrech pak ukazuje, že relevantním trhem pro posouzení hospodářského postavení společnosti centrální depozitář cenných papírů a. s. u služby „vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu“ může být globální trh; CDCP je na globálním trhu služeb vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu pouze velmi malým hráčem, nemůže tak dojít k nepřiměřenému majetkového prospěchu vzhledem ke zneužití výhodnějšího postavení; činnost vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech negeneruje při zahrnutí přiměřených nákladů dodatečný provozní zisk, nezahrnuje tedy ani nepřiměřený zisk; výběr velmi nízkých poplatků není ekonomicky racionální, společnost od něho v posuzovaném období upustila.

52. Závěry provedené analýzy znalec shrnul v části Závěr následovně:

53. Relevantním trhem pro posouzení hospodářského postavení společnosti CDCP u služby vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu může být globální trh. CDCP na globálním trhu je pouze velmi malým hráčem, nemůže tak dojít k nepřiměřenému majetkovému prospěchu vzhledem ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení. Navíc činnosti zavedením zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech negeneruje při zahrnutí průměrných nákladů pro CDCP dodatečný provozní zisk, nezahrnuje tedy ani nepřiměřený zisk. Výběr poplatků u nízkých poplatků není ekonomicky racionální společnost od něho v posuzovaném období upustila.

54. V části třetí posudku „Posouzení celkové efektivity CDCP“ se znalec zabýval dále uvedenými otázkami posouzení celkové efektivity společnosti CDCP. V prvé řadě znalec dochází k závěru, že otázka, že část třetí je zavádějící, neboť používá pojmy „dominantní postavení“ a „monopoly stát“ bez definování relevantního trhu, ke kterému se má dané postavení vztahovat; CDCP nedosahuje srovnatelné provozní marže jako ostatní evropské centrální depozitáře, lze tedy dovodit, že je přiměřeně efektivní. Zjištěné skutečnosti o provozních maržích centrálních depozitářů sdružených v ECSDA znalec uvádí v tabulce č. 8 na straně 29. Tabulka číslo 9 obsahuje popisné statistiky k přehledu provozních marží centrálních depozitářů sdružených v ECSDA.

55. Shrnutí provedené analýzy daného problému je pak obsaženo v části Závěr tak, že CDCP dosahuje srovnatelné provozní marže jako ostatní evropské centrální depozitáře a lze tedy dovodit, že je přiměřeně efektivní.

56. V části 4 posudku „Posouzení způsobu stanovení ceny“ se znalec zabývá zejména otázkami, zda rozdíly ve způsobu stanovení ceny za službu vedení zaknihovaných cenných papírů pro jednotlivé druhy cenných papírů jsou na trhu centrálních depozitářů běžnou praxí a dále, zda je běžnou praxí založit výpočet ceny na jmenovité hodnotě v případě dluhových cenných papírů nebo akcií, které nejsou veřejně obchodovatelné. Pokud jde o rozdíly ve způsobu stanovení ceny za službu vedení zaknihovaných cenných papírů pro jednotlivé druhy cenných papírů znalec uvádí, že CDCP stanovuje ceny za vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu jako procento objemu daných zaknihovaných cenných papírů. Procento je rozdílné pro kotované akcie, nekotované akcie, dluhopisy a ostatní zaknihované cenné papíry. Rozdílné procento je mimo jiné dáno poptávkou a nabídkou na daném trhu, které ovlivňují výslednou cenu, kterou si mohou účtovat jednotlivé centrální depozitáře působící na trhu. Stanovení rozdílné výše poplatku za služby vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu pro různé druhy zaknihovaných cenných papírů je pro centrální depozitář běžnou praxí, například mezinárodní centrální depozitáře Clearsream a Euroclear mají výrazně nižší poplatky v procentním vyjádření za vedení dluhopisů než za vedení akcí. To je v souladu s praxí CDCP, způsob stanovení ceny CDCP tak lze považovat za odůvodněný. Na trhu centrálních depozitářů je běžnou praxí založit výpočet ceny za služby vedení zaknihovaných cenných papírů na tržní hodnotě v případě kótovaných akcií a jmenovité hodnotě v případě dluhových cenných papírů nebo akcií, které nejsou veřejně obchodovatelné. A odůvodněnost použití vyššího procenta pro výpočet poplatku v případě kótovaných akcií (poplatek z tržní hodnoty) je dána skutečností, že nominální hodnota akcie je zpravidla výraznější než její skutečná tržní hodnoty, což demonstruje tabulka číslo 10 na straně 32. Tabulka ukazuje vývoj poměru tržní hodnota k hodnotě nominální u titulů tvořících PX index v průběhu posuzovaného období. V závěru k této části posudku znalec uvádí, že rozdíly ve způsobu stanovení ceny za službu vedení zaknihovaných cenných papírů pro jednotlivé druhy cenných papírů jsou na trhu centrálních depozitářů běžnou praxí, způsob stanovení ceny společností CDCP tak lze považovat za odůvodněný. Běžnou praxí je rovněž založit výpočet ceny na jmenovité hodnotě v případě dluhových cenných papírů nebo akcií, které nejsou veřejně obchodovatelné.

57. V části páté posudku nazvané „Posouzení dalších relevantních skutečností“ znalec analyzuje další relevantní skutečnosti související s cenou za vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu, zejména s ohledem na nezařazené evidence. Existence nezařazených účtů je lokální specifikem, přechod nezařazených účtů do zařazené evidence nebyl legislativně podpořen. CDCP obdobně jako ostatní centrální depozitáře ve světě, funguje na účastnickém principu. Účastníky CDCP je relativně omezený počet institucí, ze kterých část zprostředkovává služby CDCP fyzickým osobám a investorské veřejnosti. Toto uspořádání umožňuje efektivní rozdělení činností souvisejících se zavedením zaknihovaných cenných papírů na účtu, velkoobchodní činnost zajišťuje centrální depozitář v rámci smluvního vztahu s účastníky, zatímco maloobchodní činnosti zajišťují účastníci centrálního depozitáře v rámci smluvního vztahu s konečnými investory. V případě CDCP je možné držet zaknihované cenné papíry na účtu i na tzv. nezařazený účtech, což je lokální specifikem. V České republice byly nezařazené účty převzaty ze zaniklého [právnická osoba]. I když zákon o podnikání na kapitálovém trhu přechod nezařazených účtů do zařazené evidence předpokládá, tento přechod nebyl legislativně podpořen a tudíž není vynutitelný. Velký počet nezařazených účtů komplikuje procesy a brzdí rozvoj ostatních služeb centrálního depozitáře. Existence velkého množství nezařazených účtů vedených CDCP komplikuje procesy ve srovnání s ostatními centrálními depozitáři ve světě. Majitelé nezařazených účtů brání standardizaci procesů a poskytování dodatečných služeb, které mohou centrální depozitáře poskytovat, například zprostředkování výplaty dividend a zajišťování ostatních korporátních akcí ve smyslu Market standards for Corporate Actions. Majitele účtu mají možnost zbavit se nehodnotných cenných papírů a neplatit poplatky převodem do nadačního fondu CDCP. V závěru k této části posudku znalec uvádí, že uspořádání, v němž mohou konečně investoři držet zaknihované cenné papíry na účtu bez zprostředkování účastníkem centrálního depozitáře je lokální specifikem, avšak nebyl přechod nezařazených účtů do zařazené evidence legislativně podpořen.

58. Závěrem znaleckého posudku DA uvedl, že zadavatel posudku položil znaleckému ústavu následující otázky (pokud se bude vycházet ze stavu od třetího čtvrtletí roku 2010 do konce roku 2015). Otázka: Jaká byla cena obvyklá za službu poskytovanou ze strany společnosti CDCP za vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu? Odpověď: Investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry prostřednictvím společnosti [právnická osoba] a zahraničních depozitářů. Evropská legislativa podporuje přeshraniční fungování, což indikuje širokou definici relevantního trhu ostatní depozitáře tak vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovolně stanovovat ceny za služby vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu. Cena CDCP za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu je dlouhodobě stabilní, u akcí se zásadně nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatkům k akciím. Cena za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtu. Cena účtovaná CDCP ta je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodní depozitářů Clearstream a Euroclear, i když tyto depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb, cenu účtovanou CDCP lze považovat za obvyklou. Otázka: Jaká byla výše ekonomicky oprávněných nákladů ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o cenách v porovnání s náklady vynaloženými žalobcem na poskytování uvedené služby žalovaným? Zahrnoval či nezahrnoval a případně, v jaké výši, žalobce do ceny za uvedenou službu jiné než ekonomicky oprávněné náklady nebo přiměřený zisk při jejich posouzení ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o cenách ? Odpověď: Relevantním trhem pro posouzení hospodářského postavení CDCP u služby vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu může být globální trh. CDCP je na tomto globálním trhu pouze velmi malým hráčem, nemůže tak dojít k nepřiměřenému majetkovému prospěchu vzhledem ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení. Činnost vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazeném účtu je specifická, neboť generuje provozní ztrátu, z podstaty tedy nezahrne nepřiměřený zisk. Výběr velmi nízkých poplatků není ekonomicky racionální, společnost od něho v posuzovaném období opustila. Otázka: Jaká je efektivita žalobce ohledně celkových nakládaných nákladů v porovnání s obdobnými soukromými subjekty, které nemají na trhu dominantní postavení (na možné plýtvání monopolisty k tíži klientů). Odpověď: 3 lidé CB dosahuje srovnatelné provozní marže jako ostatní evropské centrální depozitáře, lze proto dovodit, že přiměřeně efektivní. Otázka: Znalec uvede, jakým způsobem žalobce stanovil cenu za poskytování uvedené služby a zda tento způsob byl vhodný a o odůvodněný objektivními skutečnostmi zejména při zoo, zda jsou rozdíly při stanovení ceny za uvedenou službu v případě jednotlivých druhů cenných papírů objektivně odůvodnitelné rozdíly v nákladech vynakládaných žalobcem na uvedenou službu u těchto druhů cenných papírů, zda lze v této souvislosti považovat za vhodné stanovení jmenovité hodnoty cenných papírů jako základny pro výpočet ceny za uvedenou službu, s tím, že pokud z nás dojde k závěru, že způsob stanovení ceny za uvedenou službu nebyl v některých ohledech odůvodnění, nechť uvede v jakých ohledech a jaké důsledky toto mělo na výši ceny stanovené žalobcem. Odpověď: Rozdíly ve způsobu stanovení ceny za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu pro jednotlivé druhy cenných papírů jsou na trhu centrální depozitář běžnou praxí. Způsob stanovení ceny CD CP tak lze považovat za odůvodněný. Běžnou praxí je rovněž založit výpočet ceny na jednotlivé hodnotě v případě dluhových cenných papírů nebo akcií, které nejsou veřejně obchodovatelné. Otázka: Znalec uvede jaké další skutečnosti považuje za relevantní pro stanovení výše ceny za uvedenou službu žalovaný v předmětném období. Dále znalec uvede jakou výši ceny za uvedenou službu poskytovanou žalobcem žalovaným považuje na základě svých zjištění za odůvodněnou ? Odpověď: Uspořádání, rovněž mohou konečně investoři držet zaknihované cenné papíry na účtu bez zprostředkování účastníkem centrálního depozitáře je lokální specifikem. Existence velkého množství nezařazených účtů vedených CDCP komplikuje procesy ve srovnání s ostatními centrálními depozitáři a brzdí rozvoj ostatních služeb centrálního depozitáře.

59. V příloze podání ze dne 5. 9. 2017 předložil žalovaný soudu prvního stupně kopii posudku [právnická osoba] č. 1 174-17-2005 ze dne 25. 4. a kopii posudku [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] ze dne 22. 4. 2008 a zároveň se vyjádřil k posudku DA. Uvedl, že závěry znalce DA lze shrnout do dále uvedených okruhů: za 1) CDCP nemá na trhu dominantní postavení 2) ceny CDCP jsou obvyklé za 3) ziskovost CDCP je obvyklá. K těmto závěrům znalce DA žalovaný uvedl:

1. Znalec DA tvrdí, že CDCP není monopolem a nemá dominantní postavení, na důkaz čehož uvádí 67 emisí cenných papírů z PX indexu [právnická osoba] je vedeno u zahraničních depozitářů. Uvedené tvrzení znalce je podle žalovaného evidentně neodůvodněné a nepravdivé. Ze skutečností uváděných znalcem v posudku na straně 15 je zřejmé, že domácí akciové společnosti jsou všechny vedeny u žalobce to je u CDCP. Nastíněné obavy, že by se české společnosti registrovali do zahraničí tedy nejsou ničím podložené. Tvrzení znalce DA jsou hrubě zavádějící. Uzavírá, že akcionáři, vlastníci akcií na nezařazených účtech, mezi které patří i žalovaný, nemají žádnou jinou možnost než dobrovolně využívat služby CDCP.

2. Na důkaz toho, že ceny CDCP nejsou obvyklé, znalec prezentuje na straně 19 svého posudku tabulku srovnání poplatků CDCP a společnosti Clearstream a Euroclear. Z tabulky obsaženém ve znaleckém posudku vyplývá, že zahraniční depozitář Clearstream a Euroclear mají pro veškeré objemy cenných papírů poplatky vždy stejné a poplatky, které se u obou zahraničních depozitářů pohybují okolo 0,025 % Z uvedené tabulky vyplývá, že CDCP své poplatky nastavil tak, že u nejmenších objemu akcí se neplatí nic, u středních účtů, to je účtů od 360 000 Kč do 10 000 000 Kč se platí poplatky dvoj až čtyřnásobně vyšší oproti zahraniční a poplatky srovnatelné se zahraničním jsou až u největších účtů. Jak je zřejmé z dokladů, které do spisu nově založil sám žalovaný patří žalovaný do skupiny majitelů uvedených účtů, tedy platících dvoj až čtyřnásobek toho, co se dle znalce DA platí v zahraniční. Z uvedené je opět zřejmé, že tvrzení znalce jsou zcela neodůvodněná a jeho závěry jsou evidentně nepravdivé.

3. Znalec DA tvrdí, že ziskovost CDCP je přiměřená ziskovosti zahraniční depozitářů na důkaz tohoto tvrzení znalce předkladatel tabulky uvádějící výši tržeb a nákladů CDCP (strana 24 a 25) a tabulka marží zahraniční depozitářů (strana 29 posudku). Zmíněné tabulky jsou fakticky vše, co znalec uvádí na odůvodnění svého závěru o přiměřenosti ziskovosti, žádné další konkrétní informace v posudku nejsou uvedeny. Z uvedených tabulek vyplývá, že rozptyl marží se pohybuje od -30 % do 80 %, rozdíly mezi depozitáři jsou tedy obrovské. Příčinami těchto rozdílů se prioritně nezabývá, jediné co tento znalec učinil je rozdělení hodnot do skupin a stanovení Mediánu hodnot. Dle názoru žalovaného je i bez jakýchkoliv odborných znalostí zřejmé, že lze porovnávat takto rozdílné společnosti bez jakékoli analýzy rozdíl mezi těmito společnostmi. Poukazuje, například, na rozdíl oproti slovenskému v depozitáři, když CDCP dle uvedené tabulky má ziskovost více jak dvojnásobnou. Závěr DA o přiměřenosti ziskovosti CDCP tedy není podložen žádnými relevantními podklady. Je zajímavé, upozorňuje žalovaný, že už o výši tržeb se z posudku nelze dozvědí více než souhrnná čísla. Nadto žalovaný zdůrazňuje, že činnost CDCP spočívá zejména ve vedení počítačových databází, tedy CDCP nemá žádné přímé náklady na své výrobky (služby) v tom smyslu jako jiné podniky, pokud tedy znalec DA uvádí údajné náklady na službu vedení cenných papírů na nezařazených účtech, jde o náklady, které si CDCP samo k této službě přiřadilo. Za této situace nelze podle posudku náklady CDCP nějak posoudit, a proto nelze ani posoudit přiměřenost ziskovosti CDCP obecně a ani, konkrétně ve vztahu k uvedené službě. V tomto směru je tedy posudek neodůvodněný. Podle názoru žalovaného v posudku znalce DA nelze náklady CDCP nijak posoudit, a proto nelze ani posoudit přiměřenost ziskovosti obecně, a ani konkrétně ve vztahu k uvedené službě. Posudek tedy považuje za neodůvodněný. Posudek považuje nepoužitelný pro účely soudního řízení a při výslechu na uvedeném soudním jednání žádá, aby znalec při výslechu na soudním jednání vysvětlil své postupy, podklady, z nichž vycházel a další informace a též, aby doplnil informace a podklady k tvrzení, která uvádí v posudku.

60. Při jednání soudu prvního stupně dne 22. 11. 2017 byl k návrhu žalovaného proveden výslech znalce. Za znalecký ústav se dostavil [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. Záznam výslechu byl pořízen na zvukový nosič, do spisu ale nebyl založen písemný přepis výslechu.

61. Ze spisu se dále podává, že podáním ze dne 29. 1. 2018 žalovaný podal proti znalci [Anonymizováno] námitku podjatosti o které rozhodl soud prvního stupně tak, že znalecký ústav není vyloučen z posouzení odborných skutečností a vypracování znaleckého posudku usnesením č. j. 49 Cm 25/2015-261 ze dne 28. 6. 2018.

62. Následně soud prvního stupně při jednání dne 26. 9. 2018 vyhlásil rozsudek, který je předmětem odvolacího řízení. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že poté, co odvolací soud zjistil, že přepis výslechu znalce není součástí spisu, vyžádal přepis výslechu znalce od soudu prvního stupně, který se konal při jednání dne 22. 11. 2017. Kopii zaslal účastníkům řízení na vědomí.

63. Výslech znalce: Znalec v úvodu zrekapituloval otázky, které mu položili zástupci účastníků.

1. Jaká byla cena obvyklá za službu poskytovanou společností CDCP zavedení zaknihovaných cenných papírů na účtu.

2. Jaká byla výše ekonomicky oprávněných nákladů ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o cenách v porovnání s náklady žalobce za poskytování uvedené služby žalovaným?

3. Jaká je efektivita žalobce ohledně celkových vynakládaných nákladů ve srovnání s podobnými soukromými subjekty?

4. Znalec uvede, jakým způsobem žalobce stanovil cenu za poskytování uvedené služby a zda tento způsob byl vhodný a odůvodněný objektivními skutečnostmi.

5. Znalec uvede, jaké další skutečnosti považuje za relevantní pro stanovení výše ceny za uvedenou službu žalovaným v předmětném období.

64. Dále znalec uvedl, že odpovídal na otázky, tak jak byly položené, ale zároveň rozšířil tento okruh posuzovaných skutečností, aby posoudil i ty oblasti, které v rámci těchto zadaných otázek nebyly položené. K jednotlivým otázkám stručně uvedl: investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry prostřednictvím společnosti CDCP a zároveň i prostřednictvím zahraničních a mezinárodních depozitářů. Zároveň evropská legislativa podporuje přeshraniční fungování centrálních depozitářů, což indikuje širokou definici relevantního trhu. Ostatní depozitáře také vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezujícího možnost libovolně nastavovat cenu za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu. Cena CDCP na službu vedení zaknihovaných cenných papírů je dlouhodobě stabilní, u akcií se zásadně nezměnila u dluhopisů došlo k přiblížení poplatku k akcím. Cena za službu zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena za tuto službu na zařazených. Pokud porovnáme cenu CDCP s nějakými velkými mezinárodními depozitáři, jako je například Clearstream a Euroclear, tak při tomto porovnání oproti tomu, že tyto velké centrální depozitáře realizují řádově vyšší objem, tedy mají nějakou nákladovou výhodu, tak i přesto je cena, kterou požaduje CDCP nějakým způsobem srovnatelná. Na první otázku odpověděl znalec tak, že cena, kterou požaduje CDCP je možné považovat za obvyklou. Pokud jde o druhou otázku, posouzení a zahrnutí oprávněnosti nákladů a přiměřeného zisku znalec se vrací k důležité otázce, jaký je relevantní trh. My si myslíme, uvedl znalec, že relevantním trhem pro posouzení hospodářského postavení CDCP u služby vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu může být globální trh. CDCP je na tomto globálním trhu jen malým hráčem, proto nemůže ovlivňovat ceny na celém trhu, a proto nemůže dojít k nějakému nepřiměřenému majetkovému prospěchu a nemůže dojít k zahrnutí neoprávněných nákladů za služby za vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu, takže si znalec myslí, že samotná otázka není úplně relevantní, protože CDCP je součástí velkého trhu, který v podstatě omezuje v tom, jakým způsobem může účtovat svoje ceny, ale pro ilustraci jsme udělali nějaký přepočet, který předpokládá zákon o cenách, na který odkazují otázky a potud jsme zahrnuli jen podle našeho názoru oprávněné náklady tak, aby ziskovost z této služby pro užší definování služby na nezařazených účtech, tak ta ziskovost je záporná, a tak z definice nemůže dojít k nějakému nepřiměřenému majetkového prospěchu. Pokud jde o otázku číslo 3, posouzení celkové efektivity CDCP jsme vybrali z velmi širokého vzorku porovnatelných společností. Jsou to společnosti, které jsou součástí Evropské asociace centrálních depozitářů, která zahrnuje více 40 centrálních depozitářů a po selekci, když jsme, například vyloučily společnosti, které zároveň se věnují jiným činnostem tak ten náš závěr je takový, že provozní marže, které dosahuje CDCP je někde skoro přesně ve středu v rámci tohoto intervalu 28 centrálních depozitářů v rámci evropského prostoru. Na základě uvedeného je náš závěr takový, že efektivnost CDCP je přiměřená. Co se týče čtvrté otázky tak jsme neposuzovaly, zda způsob, kterým stanovuje CDCP poplatky za službu vedení zaknihovaných cenných papírů zde je nějaký odůvodněný a tam opět jsme porovnávali, jak tuto cenu stanovují ostatní centrální depozitáře, například velké mezinárodní depozitáře (jak bylo uvedeno shora) a tam jsme viděli, že ten princip je velmi podobný, například to, že cena stanovená v objemu zaknihovaných cenných papírů na účtu nebo, že je odlišný koeficient pro akcie a dluhopisy. A podobně pokud má ale posoudit, zda jmenovitá hodnota akcií nebo dluhopisů, nějaký odůvodněný způsob zase vidíme, že ostatní centrální depozitáře stanovují cenou podobným způsobem, takže tento způsob, který používá CDCP je též odůvodněný. Co se týče páté otázky, tak tam bylo vlastně se vyjádřit k nějakým dalším skutečnostem tak tam si myslíme, že je možná důležité uvést, jak funguje CDCP v České republice a je to svým způsobem specifikům, protože v drtivé většině těch posuzovaných centrálních depozitářů v rámci například Evropské asociace centrálních depozitářů funguje tzv. dvojstupňový model. Centrální depozitář je instituce, která komunikuje nepřímo s konečnými investory ale s tzv. účastníky centrálního depozitáře, což jsou, například [právnická osoba], obchodníci s cennými papíry, ministerstvo financí, centrální banka a ostatní centrální depozitáře. A potom v tom druhém stupni tito účastníci centrálního depozitáře zase komunikují s tou širokou investorskou veřejností a s těmi jednotlivými majiteli účtu. V České republice je situace specifická, kdy v momentě, kdy měl vznikat CDCP, předpokládal se přechod na tuto dvoustupňovou evidenci a předpokládal, že majitelé se zařadí pod účastníky a celá ta evidence bude zakládána na tomto standardním dvoustupňovém principu. V České republice máme trochu specifický vztah, co se týká objemu, jde o relativně marginální objem, ale co se týká počtu – velkého počtu majitelů účtů, kteří mají zaknihované cenné papíry v relativně nízkém objemu, ale samozřejmě komunikace a fungování s touto širokou skupinou majitelů účtů, což komplikuje proces porovnávání se standardní situací, která je v ostatních depozitářích v jiných evropských a světových zemích. O těchto konkrétnostech se vyjadřujeme ve znaleckém posudku a vysvětlujeme, co například znamená, pokud by centrální depozitář nepoužíval zaokrouhlení poplatku na celé koruny na den, ale pokud by se z tohoto velkého počtu snažili vybírat mikroskopické poplatky tak v posudku to vysvětlujeme tak, že přiměřený poplatek roční by byl 15Kč 10Kč nebo 4Kč za rok a o tom jsme přesvědčeni, že jakýkoliv přímý měřený náklad, který by jakákoliv společnost vynaložila na vybrání takového malého poplatku je vyšší než tento benefit a porovnávám to například na základě zákona o daních z příjmů, kde je limit, kdy daň se nevybírá, pokud je nižší než 200 Kč. Závěr tedy je, že vybírání mikroskopických poplatků po zaokrouhlení poplatku, který je na základě denního poplatku na celé koruny je nějakým způsobem ekonomicky odůvodněné.

65. V další části pokládá otázky znalci [tituly před jménem] Bohumil Kaduch: - Jak se podílely osoby uvedené na straně 2 posudku, konkrétně na zpracování posudku, kdo na zpracování, kterých pasáží? Znalec: co se týká zpracovatelů posudku znalecký posudek připravovaly 2 partneři a 3 zaměstnanci společnosti [Anonymizováno]. Jedním z těch zpracovatelů jsem byl já dalším zpracovatelem byla kolegyně [Anonymizováno]. Co se týká zkušeností tohoto týmu tak jsme samozřejmě vzhledem k závažnosti těchto znaleckých otázek dali dohromady velmi zkušený tým, který má zkušenosti z podrobných znaleckých úkolů. Možná mohu zmínit, že například kolega [Anonymizováno], který je podepsaný pod posudkem, je prezidentem evropské komory znalců s názvem prezident Evropské sekce American Society of Appraisels anebo byl v minulosti součástí expertní komise ministerstva spravedlnosti, dále je možné zmínit, že samozřejmě s ohledem na otázky jsme například do týmu zařadili jednoho partnera, jednoho zaměstnance odborného poradce fakulty sociálních věd [Anonymizováno], kteří mají odborné zkušenosti buď v oblasti účetnictví, v oblasti financí a v oblasti ekonomické teorie tak, abychom mohli nějakým způsobem zodpovědně úplně a přesně odpovídat na tyto znalecké otázky. Dále znalec vysvětluje, jakým způsobem bylo rozdělaní práce, tak samozřejmě všechny tyto osoby z Deloittu pracovali společně na přípravě tohoto znaleckého posudku, byla to nějaká týmová práce, samozřejmě ty dílčí úkoly byly nějakým způsobem rozdělené tak, že někdo trávil více času na zpracování analýz, zpracování externích podkladů psaní textu a dalších trávili více času na revizi a na interní diskuzích, ale nedá se nějaká část alokovat nějaké konkrétní osobě. Dále uvádíme [Anonymizováno] a z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který na přípravě znaleckého posudku spolupracoval v úloze odborného oponenta. Takže nějakých fázích, kdy jsme měli připravenou nějakou předběžnou verzi znaleckého posudku jsme tuto vezi předali a od něho jsme dostali nějaké odborné připomínky, které jsme s nim diskutovali.

66. V další části se zástupce žalovaného dotazuje na další podrobnosti způsobu zpracování znaleckého posudku a na způsob spolupráce se znalcem. - Proč v posudku nejsou uvedeny informace o oddělení přímých nákladů. Znalec: co se týká přímých nákladů tak na straně 20 znaleckého posudku máme uvedené přímé náklady v jednotlivých letech, je to relativně nízká částka 500 000Kč 1 000 000 Kč a 1 400 000 Kč v jednotlivých letech to dělení je velmi jednoduché v podstatě přímé mzdové náklady plus daňově uznatelné a tvorba čerpání rezerv na nepromlčené pohledávky, které například souvisí s tím, že někteří majitelé účtů si neplatí svoje závazky, takže CDCP vytváří nějakou daňovou rezervu, takže jsou to v podstatě přímé osobní náklady a nějaká taková malá částka související s čerpáním daňové uznatelných rezerv. - Které konkrétní úkony vykonávají zaměstnanci CDCP, jak je vykonávají ve spojení s nezařazenými účty, se zařazeny účty a dalšími službami? Znalec: co se týká zařazených a nezařazených účtů tak zaměstnanci CDCP vykonávají administrativní úkony, například spojené s fakturací, se zjišťováním identity jednotlivých majitelů účtů a podobně je to u jiných služeb, kdy například komunikují s orgány veřejné moci. K dotazu předsedkyně senátu znalec doplňuje, že jde o fakturace, obecně administrativní úkony, řešení, kdy některá z faktur není zaplacena nebo například identifikace jednotlivých majitelů účtů v souladu s evropskou a českou legislativou, například zabránění legalizace příjmu z trestné činnosti. Principiálně jsou velmi podobné, ale samozřejmě u zařazené evidence, kde je dvoustupňový systém a CDCP komunikuje s účastníky, kde je omezený počet kredibilních institucí, tam z principu nedochází k problémům, že by někdo z těchto institucí si svoje závazky neplnila. Samozřejmě zjišťovat identitu omezeného počtu institucí účastníků CDCP je jednodušší než zajišťovat identitu několika desítek tisíc majitelů nezařazených účtů. - Jak jsou úkony sledované hovoří se o nějakém fondu pracovní doby, co to tedy je, jak se to sestavuje a jak to prakticky aplikujete? Znalec: vysvětluje odpověď na tuto otázku z osobní zkušenosti - dlouhodobě pracuji v poradenské firmě, kde základem nákladů, které má poradenská firma jsou osobní náklady, takže efektivní řízení osobních nákladů je to, co v rámci své činnosti se poradenská firma snaží řídit a pokud bych měl definovat, co znamená fond práce, tak to není nic jiného, jako když si uděláme součin počtu všech zaměstnanců, které v rámci nějaké organizace máme, například 100 zaměstnanců v rámci jednoho roku, rok má několik pracovních dní, každý den normálně, například 8 hodin, takže když si to vynásobíme, kolik můžeme v rámci daného roku pracovat, kolik máme zaměstnanců, tak celé toto číslo je celkový objem zaměstnanců a samozřejmě chceme nějak osobní náklady efektivně řídit, tak musí mít nějaké nástroje na efektivní řízení fondu práce, a to jsou 2 základní nástroje: jedním je rozdělení zaměstnanců mezi jednotlivé služby, která nám společnost poskytuje, například my poskytujeme poradenské služby a poradní právní služby, takže někteří zaměstnanci jsou alokováni do právní služby, někteří zaměstnanci pro jiné služby a dalším nástrojem jsou pracovní výkazy, zvlášť když některý zaměstnanec funguje pro více služeb, tak se sledují některé pracovní výkazy a na základě našich informací potom nástroje v nařízení fondu práce používá i CDCP. -Proč neuvádíte v posudku nic z podkladů ke skupinám nákladu výnosu a služeb? Znalec: zase tyto náklady uvádíme, uvádíme to v bodě 50 tabulka číslo 4 nepřímé náklady, co se týká výnosu, tak to je zase v tabulce číslo 6 bod 55, kde máme uvedené výnosy za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu nezařazených evidencí, takže výnos je v podstatě jediný Read Book, kde máme 10 000 000 v roce 2012 a 10 000 000 v roce 2015. Co se týká nepřímých nákladů, tak to máme rozdělené ještě 4 skupiny, to je obecná režie, režie informačních technologií, režie mzdy, režie statutární, zase asi si umíte představit jaké typy nákladů jsou v těchto jednotlivých kategoriích. -Uvádíte, že jste použili rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tedy, jaký byl, jak se se s ním zabývaly, v čem je za situace podobná nebo odlišná, kterou posuzoval ten úřad? Znalec: uvádíme zároveň, že v seznamu podobných zdrojů a znaleckého posudku [Anonymizováno], a právě toto rozhodnutí úřadu na ochranu hospodářské soutěže je jedním z podkladů, který byly použité ve vypracování znaleckého posudku [Anonymizováno]. Samozřejmě jsme se tím zabývaly, jen poté jsme v rámci předvolání dostaly i ty ostatní znalecké posudky, ke kterým se vyjadřoval i [Anonymizováno]. Co se týká té vaší otázky relevantnosti tohoto rozhodnutí,toto rozhodnutí je z roku 2002, jedná se o jinou právní entitu a o jiné posuzované skutečnosti, takže jeho použitelnost pro zodpovězení znaleckých otázek byla velmi omezená. - Jaké konkrétní informace jste čerpali z té databáze? Znalec: [Anonymizováno] jsme používali na vypracování tabulky číslo 10 je to elektronická databáze, kde jsou v dispozici, například tržní kapitalizace společnosti. Tržní kapitalizace společnosti, které jsou uvedeny v tabulce číslo 10, kdy jde o elektronickou databázi Witte. Databáze umožňuje data automaticky stahovat, a to jsme využili samozřejmě, aby to čísla byla ještě přesnější, tak jsme to upřesňuje na základě výročních zpráv společností, které jsou relevantní v této tabulce. Takže byl to pomocný zdroj. na některé spor automatické stahování z to upřesnění bylo ještě na základě výročních zpráv z, a to je v té tabulce ukázané na straně 32. - Z jakých konkrétních údajů o nějakých internetových stránkách a výročních zprávách tam zmiňujete obecně, že jste vycházely nebo jaké veřejné zdroje jste používali obecně? Znalec: takže zase příklad v tabulce číslo 80 na straně 29 bod 66 je přehled provozních marží centrální depozitářů sdružených v Evropské asociaci centrálních depozitářů, na straně 30 jsou poznámky pod čarou a tam v 10 bodech jsme detailně popsali, jakým způsobem jsme počítali konkrétní čísla této obce. Uvádíme, že provozní marže jsme vypočítali jako poměr provozního zisku a provozních výnosů. Uvádíme například, že pro společnost [Anonymizováno], která je v centrálním depozitáři v Dánsku, jsme brali údaje za celou skupinu a jako další detaily máme pod touto tabulkou, takže pokud si najdete výroční zprávy, zase odkazujeme například na stránku Evropské asociace centrálních depozitářů to je na straně 7, je to internetová stránka tam si najdete výroční zprávy a pomocí těchto vysvětlení si najdete provozní zisk najdete si tržby a dokážete si s replikovat toto, co se týká ostatních veřejně dostupných informací tak je to například legislativa buď evropská nebo česká na kterou odkazujeme. Zase je potom v poznámce pod čarou, které konkrétní nařízení Evropské komise jsme uvažovali tak že, abychom sem dali ty hlavní informační zdroje obecně a potom v těch konkrétnostech to máme v poznámkách pod čarou, co se týká evropské legislativy, tak je to strana 14, poznámka pod čarou číslo 20, a co je použito, to je specifikováno. - Můžete vysvětlit rozdíly mezi zařazenými a nezařazeným účty z hlediska činností, které je ve spojení s nimi nutné vykonávat v rámci jejich vedení u centrálního depozitáře, jak se liší z hlediska nákladů rizik spojených s těmito účty, jak se to promítá do té ceny na vedení cenných papírů na zařazených účtech, což znamená, vedení účtu, kromě toho samotného vedení elektronického záznamu databázi za situace, kdy zavedení registru emise platí zároveň emitenti. Jak se liší náklady na vedení účtu v souvislosti na objemu cenných papírů na účtu? Znalec: podle nás jsou tam duplicitně vybírané poplatky za vedení zaknihovaných cenných papírů a za vedení cenných papírů na burze. Ve stručnosti ten dotaz je, že vybíráme 2 druhy poplatků a zda to náhodou nepředstavuje duplicitu. Jednoduchá odpověď je, že například z nařízení Evropské unie jsou vybírány poplatky za 2 základní odlišné služby: jedna služba je zápis a vedení emisí a druhá služba je vedení zaknihovaných cenných papírů na účtech majitele, takže máme 2 základní služby, tak jak definuje, například evropská legislativa pro centrální depozitáře, takže není překvapující, že za 2 služby máme 2 poplatky. Samozřejmě, jak uvádíte, že ve znaleckém posudku tyto 2 služby sdílejí společný informační systém, takže se 2 služby podílejí na tom, aby tyto náklady byly nějakým způsobem pokryté. Takže, kdyby ten informační systém využívala jen 1 služba, tak by abychom nepokryli ty náklady a ty poplatky by musely být vyšší, ale když je používají 2 služby, tak obě služby platí nějaký poplatek, ale ten může být nižší, protože 2 služby rozdílně sdílejí stejnou strukturu informačního systému. Co se týká činností, tak to už jsem popsal, že jsou to administrativní činnosti, které jsou spojené s novou legislativou, která se vztahuje k nezařazení zařazeným účtům, co se týká nákladů tak přímé náklady pro nezařazenou evidenci popisoval, co se týká nepřímých nákladů tak zase jsou uvedené se 24, například tabulka nepřímých nákladů. Je zřejmé, že společnost centrální depozitář má přímé náklady, které souvisí s konkrétními službami, které například na straně 25 v tabulce 6 máme přímo zařazené ke službě vedení zaknihovaných cenných papírů na účtech, takže tu jsou přímé náklady, které souvisí přímo s touto službou ale samozřejmě část nákladů, které vynakládá CD CP jsou nepřímé nebo režijní a tyto náklady sdílí vícero služeb tak například režijní náklady, co se týká osobních nákladů míst, dalších nákladů, režie statutárů anebo, že vzpomínané informační infrastruktury je sdílená vícero službami a tyto náklady jsou rozalokované mezi jednotlivé služby, které poskytuje centrální depozitář. - Otázka byla, konkrétně co znamená to vedení účtu, kromě toho samotného vedení elektronického záznamu, jestli se to nějak liší ty náklady v závislosti na tom objemu cenných papírů? Znalec: tato otázka souvisí se znaleckou otázku číslo 4, vy říkáte, zda je vhodné a odůvodněné stanovování poplatku na základě objemu. A ta odpověď, která je uvedená v posudku je, že je to stanovování cíle na základě objemu cenných papírů, které jsou na účtu je standardní způsob, které používají i jiné centrální depozitáře. Takže abychom odpověděli, zda je ten způsob odůvodněný tak říkám, že ano, protože je to způsob, které používají centrální depozitáře, což znamená vedení účtu kromě samotného vedení elektronického záznamu v databázi a zde se nějak liší náklady na vedení účtu v závislosti na objemu cenných papírů na účtu a jak konkrétně? Znalec: zkusím vysvětlit ekonomický koncept. Fungování nějakého tržního mechanismu na nějakém druhu, například trh zaknihovaných centrálních depozitářů, tam jsou 2 základní principy: máte nějakou poptávku a máte nějakou nabídku, která vám určuje, jaká bude rovnovážného cena a vy jako subjekt, který se snaží maximalizovat zisk se snažíte minimalizovat náklady a mezi náklady a výnosy existuje nějaký pozitivní vztah, ale neznamená, že mezi tím nějaká aritmetické a funkce jsou to podstatné administrativní úkony spojené s vedením zaknihovaní cenných papírů na účtu. Tuto konkrétní závislost jsme nezkoumali, ale nebyla předmětem znalecké otázky, zkoumali jsme okrajově jen, co se týká posouzení způsobu stanovení ceny na základě objemu. - Takže můžete se mi tedy vyjádřit, konkrétně, jestli jsou ty náklady, když účet je nulový nebo je tam objeví 1 000 000, jestli jsou vyšší nebo nižší, jsou stejné nebo se to nějak nezkoumaly? Znalec: co je uvedené, většina nákladů je fixní, většina nákladů v centrálním depozitáři je fixní a fixní náklad znamená, že není závislý na objemu poskytované služby. Ale samozřejmě i fixní náklady společnosti se musí pokrýt. - Jak jste zkoumali ekonomickou oprávněnost nákladů CDCP, zda nejsou vynakládány v neadekvátní výši tzn. jaké jsou ceny obvyklé na podobné náklady a služby, jaké jsou činěna opatření k úsporám, ke snižování nákladů, kde je to uvedeno v posudku a případně proč to tam není? Znalec: tomuto tématu se věnujeme, je to otázka číslo 2, kapitola začíná na straně 22. Náš právní závěr je vzhledem k tomu, že CDCP nemá na globálním trhu poskytování služby s vedením zaknihovaných cenných papírů na účtu výhodnější postavení, tak nemůže dojít k nepřiměřenému majetkovému prospěchu tak, že tato otázka posouzení oprávněných nákladů není relevantní, ale naproti tomu jsme pro ilustraci posoudili zahrnutí oprávněných nákladů a přiměřeného zisku do ceny za službu prostřednictvím nějakého přepočtu a za oprávněné náklady jsme považovali ty náklady, které jsou daňově uznatelné, které i zákon o dani z příjmů považuje za náklady potřebné na zabezpečení a udržení dosáhnutí zisku. Takže daňově uznatelné náklady jsme zahrnuli do tohoto ekonomického propočtu a tento propočet na straně 25 bod 55 tabulka 6. Potom tuto otázku na straně 53 uvádíme nějaký základní princip fungování CDCP, uvádíme, že je to obchodní společnost, která podniká za účelem dosažení zisku a samozřejmě je povinnosti statutárních zástupců takové společenství činit taková opatření, která povedou ke zhodnocení majetku společnosti a jedno z těchto činností jejich minimalizování nákladů, takže v zájmu společnosti na základě povinnosti statutárních orgánů je minimalizovat náklady posouzení zahrnutí neoprávněných nákladů jsme vypracovali i přesto, že si myslíme, že je to nerelevantní a vypracovali jsme to kalkulační přepočtem, přidali jsme tam daňově uznatelné náklady a vycházeli jsme z principů, že je v zájmu společnosti minimalizovat náklady. - Já jsem se psal, tedy na to, jak jste konkrétně zkoumaly náklady, například náklady na statutáry, zda jsou v adekvátní výši, jestli jste tyto jednotlivé náklady zkoumali, protože tam jsou i propojené osoby? Znalec: co se týká těch jednotlivých nákladů, tak samozřejmě i znalecký posudek [Anonymizováno] žádnou takovou analýzu nedělal a myslíme si, že by to ani nebylo účelné. - Zkoumali jste ještě konkrétní náklady, zda jsou přiměřené odměny statutárnímu nebo částky, které platí centrální depozitář své mateřské společnosti, zda jste tyto konkrétní náklady zkoumali z hlediska, zda jsou adekvátní? Znalec: neidentifikovali jsme indikaci, že by to nebylo neadekvátní, co se týká, například propojení s propojenými osobami, nevykonávali jsme audit společnosti, audit společnosti vykonává renomovaná společnost [Anonymizováno] a součástí auditu je například i vytváření případných daňových rezerv, které vyplynuly na rizika spojená s tím, že vztahy mezi propojenými osobami nejsou na principu tržního odstupu a nic takového jsme neidentifikovali. - Jestli tomu dobře rozumím toto jste nezkoumali ale spoléhali jste se na tem audit? Znalec: přesně tak jak explicitně píšeme v našem posudku, že jsme nevykonávali audit. Kdyby byla znalecká otázka a vypracujte audit, tak bychom ho vykonali. - Jaké subjekty lze uvažovat za podobné CDCP, včetně toho v jakých ohledech jsou nebo nejsou podobné a které z těchto subjektů poskytují službu cenných papírů na nezařazených účtech, jaké jsou náklady co do struktury i výše vynakládání těmito subjekty na tuto službu? Znalec: co se týká posouzení jaké centrální depozitáře jsou podobné CDCP na toto odpovídáme v posudku. Tam vysvětlujeme postup, jak jsme vybírali některé centrální depozitáře, abychom porovnali provozní marže, které realizují tyto centrální depozitáře. Myslíme si, že společnost, které dělají srovnatelné činnosti z činnosti v centrální depozitář jsou srovnatelné s CDCP, takže je to seznam 28 evropských společností sdružených v Evropské asociace centrálních depozitářů, takže všechny centrální depozitáři, které dělají primárně činnost centrálních depozitářů podobně jako CDCP jsou srovnatelné. Co se týká poskytování služby na nezařazených účtech, tak se říká, že toto je specifikum, obsah služby vedení zaknihovaných cenných papírů je totožný ať jde o zařazené nebo nezařazené účty. Dotaz předsedkyně senátu: a které z těchto subjektů poskytují služby vedení cenných papírů na nezařazené účtu? Znalec : to vysvětlujeme tak, že je to specifikum lokálního vývoje, vede to slovenský depozitář, protože prošel stejnými historickým vývojem. Ale je to jen název účtu, a to, že se nepřešlo konzistentně na dvoustupňovou evidenci, ale není to specifická služba. Dotaz předsedkyně senátu - jaké jsou náklady co do struktury výše vynakládané těmito subjektu na tuto službu. Znalec: ono to není možné zjistit z veřejně dostupných výročních zpráv, protože veřejně dostupné výroční zprávy poskytují náklady jen velmi agregované podobě. Tuto analýzu jsme vypracovali jen pro CDCP. - Ani u slovenského depozitáře nelze zjistit i ty informace? Znalec: více výročních zpráv máte ziskovost nebo tržby a všechny služby a náklady máte po druhové členění. Víte, že dokážeme zpracovat provozní marže, co je relevantní indikátor, například provozní ziskovosti, ale nedokážeme získat nějaké interní informace od těch společností, máme nějaké informace navíc od centrálního depozitáře, ale to porovnání s ostatními subjekty děláme na základě veřejně dostupných informací, což je standardní situace. - V čem se liší náklady na evidenci dluhopisů akcí a podílových listů konkrétně? Znalec: většina nákladů je fixních a nějakým způsobem se alokují na jednotlivé služby ne na jednotlivé druhy cenných papírů a pokud znalecká otázka zněla, zda, například jiný koeficient poplatku pro dluhopisy, akcie, je nějakým způsobem odůvodněný, tak říkáme, že ostatní centrálním depozitáře mají jiné koeficienty pro akcie a jiné koeficienty pro dluhopisy tak, že stejný princip používání na straně centrálního depozitáře je odůvodněný. - Lišily se náklady v závislosti na tom jakou mají jmenovitou nebo tržní hodnotou, jestli ta odpověď bude stejná ? Znalec: ten princip je podobný samozřejmě, jak jsem říkal v úvodu, pokud máte k dispozici u akcií tržní hodnotu, taktéž standardní způsob určení cen za službu na základě tržní hodnoty pokud tržní hodnota akcie a tržní hodnota není k dispozici tak je to jmenovitá hodnota, anebo v případě, že jde o dluhopisy, tak také ten standardní způsob stanovení ceny jen na základě jmenovité hodnoty. - Mají cenné papíry všech společností v likvidaci, u nichž si CDCP nevybírá poplatky za vedení na účtu nulovou tržní hodnotu a zda jsou ty náklady na vedení cenných papírů emitentů v likvidaci nebo o konkurzu nulové a pokud ne, jaké jsou Znalec: obecně společnosti v likvidaci, které si nejsou schopné splatit ani své splatné závazky, tak nezůstává ani žádná hodnota pro akcionáře, takže v drtivé většině případů je hodnota akcií u takových společností nulová, samozřejmě si dokážete představit z nějakého důvodu výjimku, ale jak bychom chtěli u každého jednotlivého případu zjišťovat, zda náhodou nejste výjimka, tak bychom museli vynakládat dodatečné náklady na zjišťování tržní ceny akcií v likvidaci a pravděpodobně by tyto náklady převýšily ten benefit poplatku, který byste mohli získat. - Tyto náklady na vedení takových cenných papírů jsou nulové nebo ne? Část nákladů nemusíte platit právě proto, že neřešíte fakturaci, ale z části nákladů to může plynout. Tržní hodnota je nulová, vysvětlil jsem, proč nemá smysl ty poplatky vybírat, ale nějaké náklady tam mohou vznikat, kdy máte povinnost zjišťovat identitu. Náklady tam nějaké vzniknout mohly. Otázka předsedkyně senátu: Jak vysoké jsou tyto náklady pokud nejsou nulové Znalec: my jsme tyto náklady cenných papírů v likvidaci nezkoumaly nebylo to v žádné znalecké otázce. - Z jakých jiných centrálních depozitářů kromě CDCP mohli majitelé, konkrétně tedy žalovaný, mohli držet své nezařazené účty a mohli s nimi někam přejít Znalec : samotná otázka je zavádějící, protože předmětem vlastnictví není držet nezařazený účet. Předmětem vlastnictví je držet cenný papír v nějaké evidenci. Samozřejmě držet cenný papír nějaké evidence je možné v jakémkoliv jiném centrální depozitáři. Majitel vlastnictví nezařazení účtu vlastně neznamená nic, je to specifická forma názvů účtů, ale předmětem této služby například, pokud se podíváte na evropskou legislativou, je vedení cenných papírů na účtu, takže samozřejmě je možné vést cenné papíry na účtech v jakémkoliv jiném centrálním depozitáři. - Jak se projevil vámi uvedený cenový tlak na centrální depozitář na vývoji a hospodaření centrálního depozitáře, jaký byl ten vývoj hospodaření, proč neuvádíte finanční analýzu? Znalec: co se týká finanční analýzy, tak finanční analýzu uvádí relevantní detail na straně 29, kde ukazuje přehled provozních marží centrálních depozitářů, takže ten klíčový ukazatel finanční analýzy porovnání provozní marže i v čase i v porovnání s jinými centrálními depozitáři uvádím v této tabulce. - Můžete konkretizovat ten cenový tlak, jak se projevil? Znalec: znalec odkazuje na stranu 14 bod 19 posudku a uvádí, že například Česká republika, která vydává dluhopisy ve stejném objemu v řádech desítek miliard korun tak vlastně využívá služby mezinárodních depozitářů a nevyužívá, ač by mohla využívat, jen služby CDCP. Tzn., že často tlak těchto centrální depozitář se projevuje, že tyto poplatky, které by mohly získat z centrálních depozitářů nezískalo, takže například poznámka pod čarou 22 strana 14 tam i odkaz na internetovou stránku, kde si můžete vyhledat prospekt. - Odlišuje se nějak náročnost vedení cenných papírů na zařazených a nezařazených účtech? Znalec: Při zařazené evidenci komunikuje centrální depozitář s účastníky, kterých je omezený počet a při nezařazených s nějakými 10 000 tak ten počet komplikuje procesy na straně centrálního depozitáře, ale ten počet, a to, že je to dvoustupňová evidence versus jednostupňové evidence. - Od jakého data existovala možnost do zahraničních depozitářů vstoupit? Znalec: základní legislativa, jak se uvádí v posudku, kterou se řídí CDCP od začátků posuzovaného období až do ukončení posuzovaného období je zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu vstoupil v účinnost při vstupu České republiky do Evropské unie. V tomto momentě se stává Česká republika součástí jednotného ekonomického trhu, což je trh bez vnitřních hranic, kde funguje volný pohyb zboží služeb kapitálu a samozřejmě aby mohl být naplněn tento význam volného pohybu, tak musí na každý trh i těch centrálních depozitářů vstupovat volně jakýkoliv objekt a zákon o podnikání na kapitálovém trhu v celém posuzovaném období od roku 2010 do roku 2015 umožňoval vstup jiným centrálních depozitářům a vstup zahraničních depozitářů na trh centrálních depozitářů i podle české legislativy. - Kde je evidována většina českých cenných papírů, je to v českém centrálním depozitáři nebo v zahraničí? Znalec: asi teď mluvíte o jiné službě, službě vedení emisí. Předmětem tohoto posudku byla služba vedení zaknihovaných cenných papírů na účtech, to souhlasí, to je jiná služba a my jsme se v této druhé službě vedení emisí věnovali jen okrajově. - Jaké vámi zmiňované dodatečné hodnoty centrálních depozitářů poskytují majitelům na nezařazených účtech a na zařazených účtech, to tím míníte? Znalec: dodatečná hodnotu to asi vyplývá z kontextu, ale samozřejmě zase to vysvětlím, dodatečná hodnota je, například dlouhodobá zákaznická zkušenost s jakýmkoli poskytovatelem služby. Když máte službu poskytovanou jedním poskytovatelem a jste s ní spokojení, takto má pro vás nějakou hodnotu, takže když se rozhodujete, zda přejít k jinému poskytovateli, tak zvažujete i jinou cenovou nabídku a zároveň i tuto zkušenost nějaké ovlivní zákaznické zkušenosti, takže je to například zákaznická zkušenost, kterou může poskytovat každý depozitář a teď půjde o to, kdy se někdo rozhoduje, jakou službu si vybere. - Jaký byl počet nezařazených účtů, u kterých se v uplynulých letech nevybíraly poplatky, jaký byl počet těch, u kterých se vybíralo? Znalec: co se týká roku 2015 odkazuje znalec na straně 26 bod 52 tabulka 7 znaleckého posudku. Ten počet se měnil a samozřejmě v roce 2010 na začátku období byl trochu vyšší, na konci období trochu nižší, takže samozřejmě, co se týká toho počtu, tak ten máte uvedený tady. Co se týká fakturovaných účtů tak ten počet byl trochu nižší a jak už jsem říkal, v odpovědi na jiné otázky, je to důležité z hlediska možných objemů prostředků, které by společnost mohla získat, není důležitý počet, ale objem, protože ten doplatek je konstruovaný z objemu, takže mi to vysvětlíme, jak by v případě těchto vyfakturovaných účtů bylo zrušené zaokrouhlení na den, jakou sumu bychom mohli získat. Ten počet uvádíme je relativně velký, týká počtu účtů, ale co se týká objemu prostředků, které by společnost mohla získat je to velmi marginální - Uvádíte údaje z roku 2015, ty údaje předtím se nějak podstatně změnily nebo neměnily? Znalec: v posuzovaném období mírně klesaly v roce 2010 byly ty údaje, například u akcií, pokud si dobře vzpomínám, někde není vyšší než 300 000 na konci období byly 223 000, takže nějaký zásadní pohyb tam nebyl. - Můžete vysvětlit toto tvrzení, že se podporuje skupina drobných akcionářů a potom myslím můžete s tím spojit tedy změnu té fakturace, takže jaká měla vaše změna fakturace dopad na fakturaci? Znalec: co se týká toho, že se podporují drobní akcionáři, tak je zřejmé, že v případě těchto mikroskopických účtů, kterých je relativně velký počet, je malý peněžní objem tak z ekonomických odůvodnění důvodů jsou zaokrouhlené poplatky na celé koruny, takže když má někdo, například na 10 tisících korunách cenných papírů v této výši tak neplatí žádný poplatek je přesáhne nějakou výšku toku špatně nějaký poplatek, co se týká té změny fakturace, tak samozřejmě ten asi byl od zpoplatnění nezařazených účtů na základě legislativy od 1. 7. 2012 a pravděpodobně společnost se vyhnula zbytečně vynakládání prostředků na výběr těchto mikroskopických poplatků, které jsou v této marginální průměrné výšce. - K bodům 23 na 24 v té tabulce „ Kotované a nekótované akcie, dluhopisy“ se zeptám zase nějak nižší náklady, a to uvedení toho účtů nebo tak odpověď bude stejná? Znalec: Bude stejná. - Čím jsou konkrétně odůvodněny ty skokové změny v té tabulce, co se týče těch jednotlivých objemů cenných papírů? Jestli je to odůvodněno náklady? Znalec: I evropské depozitáře Clearstream a Euroclear mají svá cenová pásma, která mají i poplatky v jiné výši postupně klesající. Samozřejmě si můžete představit něco jako množstevní slevu na každém trhu. Jakmile dosáhnete nějaký objem služeb, které poptáváte, tak máte nějaký nižší poplatek. Pokud to přepočítáváme na nějaké průměrné poplatky, jako je na straně 16 tabulka č. 24 tak je z toho zřejmé, že poplatky pro vyšší objem se marginálně snižují. Takže je to nějaká standardní praxe a konkrétní pásmo pro každý depozitář. - Máte nějaký ekonomický podklad? Znalec: Opět je to nějaké fungování nějakého trhu. Trh centrálních depozitářů nepracuje jinak než jiné trhy. - Co se týká odstavce 26, co se týká těch koeficientů – jaký je rozdíl mezi jejich jmenovitou hodnotou a cenou cenných papírů? Znalec: Co se týká jmenovité hodnoty, jmenovitá hodnota cenných papírů v podstatě říká, jaká je cena základního kapitálu společnosti. Tržní hodnota akcie znamená nejen tržní hodnotu základního kapitálu, ale i ostatních kapitálových fondů nerozděleného zisku daného období. To znamená, že v momentě, kdy založíte společnost, vložíte nějaký základní kapitál, dáte nějakou hodnotu do kapitálových fondů, tak v tomto momentu už tržní hodnota akcie společnosti je vyšší než jmenovitá hodnota dané akcie. Uvádíme to proto i například u kótovaných společností, kde vlastně ta tržní hodnota je vyšší jak jmenovitá hodnota dané akcie. To je obecný princip. - Pak je tu otázka k dalším bodům 29 a 32 – Jak jsou z hlediska konkrétních nákladů odůvodněny mnohonásobně nižší ceny pro dluhopisy, v rámci ceníku CDCP proti ceníku Clearstream a Eurostream, kde je ten rozdíl pouze 2:1? Znalec: náš závěr, který například uvádíme na str. 17, ale ten závěr začíná na str. 17, bod 31 je, že vysvětlujeme, že oproti tomu, že tvrdíme, že jsou ty ceny obdobné, netvrdíme, že jsou identické. Takže CDCP je pro některá pásma trochu levnější, pro některá pásma trochu dražší. Ale snaží se ten malý hráč na tomto trhu najít si nějaký tržní prostor, aby byl v rámci tohoto trhu v konkurenci s těmi velkými hráči konkurenceschopný. Jde o běžné fungování jakéhokoli trhu. - Ptám se ještě jednou – jestli jsou ty náklady na vedení dluhopisů v centrální databázi centrálního depozitáře nějak nižší, jak jste to odůvodňoval, nebo je to nějaká obchodní strategie? Znalec: Většina těch nákladů je fixní, které musíme alokovat na ty dané služby a přímo nesouvisí s konkrétním trhem cenných papírů nebo s nějakým konkrétním objemem. - Které depozitáře je možné považovat za srovnatelné? Znalec: klidně můžeme porovnat i se slovenským depozitářem, který je malým depozitářem v rámci centrálních depozitářů tam je rozdíl v tom, že jsou, jinak zpoplatněné nějakým jiným minimálním poplatkem a vedení zaknihovaných cenných papírů pro fyzické a pro právnické osoby. Například pro právnické osoby ten poplatek je 30 EUR měsíčně, takže ročně 360 EUR, takže jak bychom zase přepočítávali ten minimální poplatek, konkrétně do služby zavedení zaknihovaných cenných papírů na účtu, tak bychom se dostali až v některých případech velký objem, vyšší průměrní poplatek, jako je to u CDCP. - Vysvětlete co míníte tím, že nemůže dojít k nepřiměřenému majetkovému prospěchu. Otázka je taková, pokud centrální depozitář zvýší ceny na několikanásobek, nemůže tedy dojít k neoprávněnému prospěchu? Znalec: centrální depozitář cenných papírů jen velmi malý hráč na trhu centrální depozitář, tak samozřejmě nemůže zvýšit poplatky nějakým excesivním způsobem, protože přišel o mnoho svých klientů. Pokud porovnáme tabulky v bodech 24, což je opět strana 16, kde máme znovu opisy a v tabulce v bodě 30 12 ne 19 vidíme v druhém sloupci ve stejný poplatek, ale už nějakou marginální změnou pro určité objemy od 1. 7. 2015. Vidíme, že ten poplatek se trochu zvýšily u dluhopisů ale stále je výrazně nižší než u Eurocleare a Clearsream, takže si společnost CD CP udělá nějaké rozhodnutí, mírně zvýšil poplatky, ale je tam tlak ostatních centrálních depozitářů, aby byla konkurenceschopná, a tak i v tomto případě ten zvýšený poplatek zdaleka nedosahoval těch poplatků, které účtuje Eurocleare a Clearsream. - Mohl byste upřesnit jaké náklady se skrývají zaagregovanými položkami tak, jak jste uvedli v odstavcích a ta režie informačních technologií? Znalec: co se týká, například režijních místo, tak to jsou osobní náklady režijních zaměstnanců, statutáru, co se týká informačních technologií taktéž údržba, provoz a obstarání informačních technologií, například společné databáze kterou, jak uvádíme používají obě služby, jak vedení zaknihovaných cenných papírů tak vedení emisí. - Co je příčinou nárůstu nákladů objemu jak uvádíte? Znalec: jak se uvádí na straně 9 služba vedení cenných papírů a nezařazených účtech byla zpoplatněna až od 1. 7. 2012, proto samozřejmě do té doby neměl smysl sledovat separátní náklady na zavřené o evidenci a nezařazenou evidenci, takže tam jsou ty nuly a až do roku 2012 jsou tam nějaké alokace nákladů ale až od té chvíle, kdy byla ta služba zpoplatněna. - Jaký zisk generuje cena u majitelů s předními účty? Znalec: jak jsou tam ty ziskové náklady, takže nějaké dělení na kategorii účtu nedává smysl ale zkoumaly jsme to na straně 25 bod 55 tabulka 6, zkoumali jsme vlastně celou kategorii nezařazené evidence za svou službu, kde je ta provozní marže negativní. - Jak jste dospěli k průměrným poplatkům ad 56, 58? Znalec: tak, co se týká na průměrných poplatků 14 25 bod 57, 15, 10, 4 Kč, tak ten přepočet je uvedený v tabulce, kterou jsem již vícekrát citoval, strana 26 bod 59 tabulka 7, takže ten výpočet vychází vlastně přesně v jednotlivých řádcích této tabulky, že máme celkový objem fakturovaných účtů a počet nefakturovaných účtů. Když tyto 2 čísla vydělíme tak má být řádek číslo 3 pro průměrné výši účtu, například 39 000 pro kótované akcie, když tuto průměrnou výši účtu vynásobíme výši poplatku v procentech z to je 0,05 % , tak přibližně zaokrouhleně přijdeme na 15 Kč. Takže to je u té tabulky výpočet, je velmi transparentní a velmi dobře prezentovaný. - K bodu 64 - vysvětlete, a co míníte tím, že CD CP je přiměřeně efektivní, z hlediska kritéria provozní marže, o kterém jsme mluvili, z pohledu, zda si CDCP počíná Efektivně a úsporně, tedy nehospodaří více, než je přiměřené a spravedlivé? S tím jsme tedy uváděli podle vašeho názoru k nějaké společnosti a my se domníváme, že to provozní marže není vypovídající tak, jestli to můžete vysvětlit. Znalec: každý ukazatel má nějaké výhody nevýhody žádný ukazatel není dokonalý ale největší výhodou, například ukazatelé provozní marže je to, že je to něco, co se dá na základě veřejně dostupných informací spočítat něco, co je lehko interpretovatelné a samozřejmě používají to jiné subjekty, když dělají analýzy nebo rozhodnutí ohledně toho, zda investují do nějaké konkrétní společnosti. Na základě veřejně dostupných informací právě ten ukazatel provozní marží je standardní ukazatel, který se používá například posouzení efektivity subjektu. - Zeptám k tomu, ta provozní marže vypovídá něco o tom, zda je ta cena adekvátní, či zda jsou náklady přiměřené či nepřiměřené? Znalec: CDCP s ohledem na posouzení celkové efektivity je porovnání provozní marže centrálního depozitáře s jinými centrálními depozitáři je ten standardní postup, který se používá. Samozřejmě uznávám, že žádný ukazatel není dokonalý a neodpoví nám na každou otázku, ale je to něco, co je smysluplné a v podobných případech se používá. - K bodu 66 - pokud jste ho zkoumali, jaké jsou příčiny těch obrovských rozdílů mezi těmi výsledky depozitářů? Znalec: ty rozdíly relativně velké jsou jen na úrovni toho minima maximum, to jsou právě ty statistiky, které se standardně neberou v úvahu, ani my jsme se nesnažil udělat závěr na základě toho širokého rozpětí mezi minimem maximem. Ten standardní postup je, že se vypůjčený 25 % provozních marží, 25 % nejvyšších provozních marží a vyjde nám nějakých 50 % centrálních depozitářů, které se pohybují okolo středu, což je, například na svět 30 v tabulce 7 bod 69 tento tzv. dolní kvartil a unikvartil, ten dolní kvartil v průměru tohoto posuzovaného období pro ostatní centrální depozitáře byl někdy v intervalu 10-35 % tedy ukazujeme, že CD CP je přibližně ve středu tohoto intervalu, takže na základě toho učiníme ten závěr, že na ziskovost, anebo celková efektivita CDCP je přiměřená. - Zkoumali jste některé depozitáře které účtují podle tržní hodnoty a které podle jmenovité hodnoty? Znalec: základní princip, který jsem už samostatně uváděli je pokud je u akcí dispoziční tržní cena tak ve většině případů se používá tržní cena a účtuje se poplatek z tržní ceny pokud k dispozici 3 tržní cena není například, jako je to u cenných papírů v praxi účtuje s nominální hodnoty akcií v případě dluhopisů je ten standardní postup, že se poplatek účtuje z nominální hodnoty dluhopisů. - Můžete vysvětlit tu větu, kterou tam uvádíte, že rozdílné procesy je mimo jiné dáno poptávkou, která ovlivňuje výslednou cenu, kterou si mohou objednat k jednotlivé centrální depozitáře působící na trhu. Nerozumím tomu jakou má ekonomickou souvislost s náklady a nastavování procent. Znalec: pokud je na nějakém druhu převis nabídky tak to tlačí cenu dolů, pokud je převis poptávky, tak to tlačí cenu nahoru, i v tomto srovnání s ostatními depozitáři, tak ty ceny nejsou identické, ale nějakým způsobem srovnatelné samozřejmě v čase se nějak mění a jednotliví hráči se snaží nějakým způsobem na tom trhu uspět, ale tam rozhoduje poptávka a nabídka. - K bodu 76 - jak uvádíte aplikace, rovnou nezařazených účtů je sice můžete vysvětlit? Znalec: v bodě 79 a 80 na to upozorňuje v těch dalších odpovědích to je legislativně dané omezení, že centrální depozitář cenných papírů může poskytovat úplatu úplatně majitelům nezařazení účtuje vymezené služby. A samozřejmě i jednou z těch dodatečných služeb, které by mohl poskytovat centrální depozitář, a centrální depozitáře v jiných zemích, je například výplata dividend. Tato služba není v tomto zákoně tak centrální depozitář to nemůže poskytovat všem majitelům účtů a tím pádem ztrácí tu konkurenční výhodu, kterou mají centrální depozitáře v poskytování této služby, takže je to nějaké legislativní omezení. - Zkoumali jste, jestli v zahraničí běžné, aby majitele účtu neplatil žádné poplatky? Znalec: vysvětloval jsem to specifikům té situace v České republice, že máme velký počet nezařazených účtů, které z hlediska objemu jsou menšina ale z hlediska počtu jsou většina v rámci toho musíme se snažit vybírat poplatky efektivně způsobem a ten způsob, který používá je zaokrouhlování poplatku na celé koruny a vícekrát jsem vysvětloval, že na základě té analýzy, kterou jsme udělali je takový postup nějakým způsobem ekonomicky oprávněný a zdůvodnitelný. - Jak jste tedy zkoumali nějaké adekvátní postavení některých konkrétních nákladů, nebo jste se spoléhali na vyjádření autora? Znalec: udělali jsme ten ekonomický přepočet oprávněných nákladů na službu vedení zaknihování cenných papírů na účtu nezařazené evidence tak, že jsme jako oprávněné náklady považují daňově uznatelné náklady společnosti CDCP za službu vedení zaknihovaných cenných papírů. Na základě této analýzy nám vyšlo, že výsledná provozní marže záporná, takže náš závěr je, že společnost nedosahovalo v posuzovaném období nepřiměřený zisk. - Zkoumali jste například, zda jsou adekvátní částky, které platí CDCP vaší mateřské společnosti? Znalec: ke vztahu k propojení osobám jsem se vyjádřil, a jak jsem odpovídal, nenašli jsme žádnou indikaci, že by ty vztahy mezi propojenými osobami nebyly na principu tržního postupu.

67. Při jednání dne 24. 6. 2020 zástupce žalobce sdělil, že pokud jde o přepis výslechu zpracovatele posudku [Anonymizováno] (dále jen DA) k prokázání svých tvrzení v odborné rovině záměrně zvolil znaleckou autoritu. Pokud zástupce žalovaného vytýká žalobci, že ze své činnosti generuje zisk, připomíná, že žalobce je akciovou společností, jejímž primárním úkolem je tvorba zisku. Jiná je otázka, zda je výše zisku přiměřená. Pokud by zisk byl nepřiměřený byl by nepochybně protiprávní. To však z posudku DA ani z výslechu znalce nevyplývá. Při výslechu znalec podpořil závěry znaleckého posudku. Zástupce žalovaného setrval na svém závěru na provedení revizního znaleckého posudku. Žalovaný do spisu založil podání ze dne 22. 4. 2020, když toto podání zároveň považuje za závěrečný návrh. Jelikož obsah tohoto podání je identický s přednesem, který žalovaného (závěrečný návrh) měl v úmyslu přednést, předseda senátu se souhlasem žalovaného tento přednes pro jeho značný rozsah neprotokoloval. Návrh na provedení revizního posudku odvolaní soud při jednání zamítl.

68. Vzhledem k opakovanému návrhu žalovaného na provedení výslechu znalce DA, když soud prvního stupně k výslechu znalce nepřistoupil ani se jím v odůvodnění rozsudku nezabýval, odvolací soud procesní vadu ze strany soudu prvního stupně odstranil a na jednání dne 24. 2. 2021 znalce k jednání obeslal.

69. K jednání se dostavil za znalce DA pan [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Zástupce DA vysvětlil, že pan [Anonymizováno], který byl za znalce vyslýchán v řízení před soudem prvního stupně již není zaměstnancem DA. V době, kdy byl posudek zpracováván byl pan [Anonymizováno] na pozici „partner„, posudek podepisoval a kontroloval. S ohledem na značný rozsah výslechu provedeného v řízení před soudem prvního stupně při jednání dne 22. 11. 2017 uložil znalci, aby odpověděl znovu na otázky uvedené na straně 36 posudku DA, obsažené v části Závěr. Znalec odpovídal na otázky shodně, jako na straně 37 posudku. K otázce 1 znalec odpověděl odkazem na odpověď pana [Anonymizováno], jak je zachycena v přepisu protokolu výslechu znalce. I na druhou otázce znalec setrval na odpovědi pana [Anonymizováno], jak je zachycena v přepisu protokolu z výslechu znalce. K doplňujícímu dotazu zástupce žalovaného znalec uvedl, že pokud by zpracovával posudek sám, výsledek by byl stejný. V tomto případě se jednalo o vztah k [tituly za jménem] Novákovi ad hoc, nebyla zde žádná ekonomická ani finanční odměna za jeho konzultace. Pokud jde o otázku případného sponzorování společnost [Anonymizováno] (nejedná se o znalecký ústav DA) některé vysoké školy, například VŠE, UK nebo VŠ Báňskou. K otázce 3 znalec uvedl, že i v tomto případě setrvává na odpovědi pana [Anonymizováno] zachycenou v přepisu jeho výslechu. K doplňujícímu dotazu zástupce žalovaného znalec uvedl, že pokud je mu známo, tak výnosy ze všech projektů, které provádí společnost [Anonymizováno] jsou menší než 1% tržeb. Společnost [Anonymizováno] je světovou společností, která má více než 300 000 zaměstnanců a znalci není známo, zda některé zahraniční kanceláře nějaké jiné projekty také prováděly. Zástupce žalovaného pak dotaz upřesnil tak, zda společnost [Anonymizováno] zpracovávala nějaký projekt, který by pak následně posuzovala jako znalec. Zástupce žalobce vznesl námitku, že ze strany zástupce žalovaného se jedná o pokus znovu otevřít námitku podjatosti, o které již bylo pravomocně rozhodnuto. Odvolací soud pak upřesnil otázku žalovaného tak, zda ve vztahu k tomuto posudku společnost [Anonymizováno] prováděla nějaké jiné projekty, které by v rámci tohoto posudku byly přezkoumávány. Znalec uvedl, že není schopen poskytnout výčet služeb, které by pro společnost [Anonymizováno] poskytovala žalobci. Jak již bylo uvedeno výše (v přepisu původního výslechu znalce), společnost [Anonymizováno] neauditovala společnost žalobce, ale činila tak společnost KPMG. Jestliže společnost DA kontrolovala některé položky z let 2010-2015, jednalo již o položky, které již byly auditovány auditorem. K otázce č. 4 na přímé náklady znalec odkázal na posudek, konkrétně na stranu 25 posudku. Na otázku č. 5 znalec uvedl, že setrvává na odpovědi pana [Anonymizováno]. Dále znalec uvádí, že na otázky od č. 6 posudku do konce přepisu výslechu ze dne 22. 11. 2017 bere za své odpovědi při dnešním výslechu, odpovědi má za správné a ztotožňuje se s nimi. Zástupce žalovaného doplňuje otázku, z jakého důvodu nebyly posuzovány poplatky slovenského depozitáře CP a CDCP, když v těchto zemích jsou stále tzv. nezařazené účty. Znalec vysvětlil, že se nejedná o stejné situace, když v ČR celkový objem obchodů byl v roce 2015 168 miliard Kč, zatímco na Slovensku se v roce 2015 zobchodovalo celkem 16 miliard EUR. Rozdíl mezi oběma depozitáři spočívá také v tom, že na Slovensku je centrální depozitář ve vlastnictví státu. Proto znalec porovnával situaci mezi centrálním depozitářem a centrálními depozitáři zahraničními, které působí na likvidních trzích.

70. K dotazu zástupce žalovaného, zda je znalci známo, že společnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedou centrální depozitáře zdarma znalec uvedl, že tato skutečnost mu není známa. K dotazu, zda je mu známo, že uvedené zahraniční depozitáře jsou odlišné koeficienty u akcií, u kterých je jejich hodnota známa a u akcií jejichž hodnot není známa je pro stanovení poplatku stejný Znalec k dotazu uvádí, že mu tato skutečnost známa není.

71. K dotazu zástupce žalovaného, zda má objem cenných papírů na účtu vliv na náklady spojené s vedením účtu? Znalec: Jestliže vyšší objem cenných papírů na účtu je dán tím, že je na něm více emisí akcií, pak lze v průměru říct, že i náklady spojené s vedením tohoto účtu jsou vyšší.

72. K dotazu, zda CDCP činí nějaké kroky k motivaci akcionářů, kteří mají akcie na nezařazených účtech tyto převedli na účty, které jsou zařazené, znalec uvádí, že jedna z možností je vložit akcie do Nadačního fondu a akcionáři se pak nemusí o nic starat. Výnosy z těchto akcií, např. dividendy, se použijí na dobročinné účely a nejdou do zisku CDCP.

73. K dotazu zástupce žalovaného, zda střední segment akcionářů zařazených účtů výší poplatku není znevýhodněn oproti ostatním akcionářům, kteří mají menší objem akcií na nezařazeném účtu? Znalec: Celkový segment nezařazených účtů a jejich vedešní pro společnost CDCP je ztrátový, konkrétní posouzení tzv. „středního podsegmentu“ z nezařazených účtů znalec nezkoumal. K dotazu předsedy senátu, co by se stalo, kdyby poplatky za vedení nezařazených účtů byly stejné? Znalec uvedl, že by záleželo na tom, na jaké úrovní by byly poplatky stanoveny. V případě, že by poplatky byly stanoveny podle poplatků středních, kteří platí nejvyšší poplatky, odešli by z depozitáře někteří akcionáři s velkým objemem akcií, kteří mají nejnižší poplatky za vedení účtů a při zvýšení poplatků a při zvýšení poplatků by to pro ně nebylo výhodné, muselo by se tedy přistoupit k vymáhání i nízkých poplatků, což by zvedlo náklady CDCP a zvýšila by se tak jeho ztráta. Odvolací soud jednání odročil a účastníkům uložil zpracovat závěrečné návrhy a vyčíslit náklady řízení. To učinili oba účastníci prostřednictvím svých právních zástupců.

74. Zástupce žalovaného v podání ze dne18. 3. 2021 do spisu založil podání označené jako Vyjádření k výslechu znalce – závěrečný návrh, ve kterém uvádí, že ačkoliv se z pohledu odvolacího soudu spor může jevit jako bagatelní, z pohledu žalobce žalovaného se o bagatelní spor nejedná. V současné době probíhá minimálně 18 dalších podobných řízení, která jsou přerušena do doby rozhodnutí v této věci. V další části pak žalovaný již dříve uplatněné námitky shrnuje a zobecňuje, a to zejména, že při daném stavu dokazování nejsou dle judikatury splněny podmínky pro rozhodnutí ve věci samé, neboť nebyl řádně zjištěn skutkový stav. Soudu vytýká, že v daném případě jsou zde 2 znalecké posudky s rozličnými závěry, které nebyly odstraněny, například konfrontací znalců, případně revizním znaleckým posudkem. Znalci sice byli vyslechnuti, ale pouze ke změně zpracování posudku, přičemž nebyli k tvrzeným sporným otázkám konfrontováni. V této projednávané věci soud prvního stupně postupoval v naprostém rozporu s výše uvedenou judikaturou, rozpory mezi posudky se nijak nezabýval ani nečinil žádné úkony k odstranění těchto rozporů, neprovedl ani konfrontaci znalců a nepřipustil ani důkaz revizním posudkem. Domnívá se, že za současného stavu řízení je namístě zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátit zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

75. Ke znaleckému posudku DA žalovaný uvedl, že tento posudek je nepoužitelný pro řízení z důvodu neposouzení otázek zásadních pro toto řízení. Poukazuje na to, že jsou ze strany žalobce účtovány neadekvátní ceny za službu vedení cenných papírů na nezařazené účtu. Žalovaný po celou dobu řízení poukazuje na to, že je fyzickou osobou spotřebitelem s nezařazeným středním účtem, na kterém jsou evidovány jeho akcie, kdy v naprosté většině jde o akcie nekotované . Žalovaný po celou dobu řízení poukazuje na to, že poplatky, které po něm žalobce požaduje jsou vůči žalovanému znevýhodňující, aniž by to bylo jakkoliv racionálně odůvodněna z hledisek nákladů, které žalobce vynakládá na poskytování služby, konkrétně žalovanému, tak, že žalovaný jako majitel nezařazeného tzv. středního účtů dle objemu cenných papírů, kterou již spadá do skupiny, kdy žalobce již požaduje poplatky, přičemž u 99 % účtů mu žádné poplatky nepožaduje, žalovaný jako majitel středního účtuje zatížen fakticky nejvyššími poplatky, když u větších účtů poplatky nepožaduje. Žalovaný jako majitel středního účtuje zatížen fakticky nejvýše poplatky, když u větších účtů jsou poplatky nižší. Tím je žalovaným diskriminován jako majitel akcií, když své akcie žalobce stanovil násobně vyšší poplatky než u jiných druhů cenných papírů. Žalovaný je neodůvodněné mě diskriminován i tím žalobce bezdůvodně stanovil podstatně vyšší poplatky acií nekótovaných oproti akciím kotovaným. Podle žalovaného v této věci je tedy zásadně nezbytné, aby soud měl k dispozici znalecký posudek, kde bude z ekonomického hlediska posouzena konkrétní situace a konkrétně stanovený poplatek, požadovaný žalobcem po žalovaném jako majiteli zařazeného středního účtu s převážně nekotovanými akciemi. Znaleckému posudku dále vytýká, , že celou problematiku posuzuje pouze obecně. Nevzal v úvahu námitku žalovaného, že skutečnost, že vůči některým majitelům účtů žalobce nemusí jednat diskriminačně, neznamená to však, že vůči některým majitelům, jako je konkrétně žalovaný, žalobce nemůže zneužívat své postavení. Zdůrazňuje, že je zřejmé, že k porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže může dojít nejen prodeje za cenu zahrnující nepřiměřený zisk, ale i za cenu zahrnující neoprávněné náklady. Za situace, kdy žalobce tvrdí, byť to žádný důkaz neprokazuje, že ze služby nedosahuje zisku je tedy zásadní i toho, aby soud posoudil, zda žalobce prokázal, že vůči žalovanému neuplatňuje neoprávněné náklady. Informace získané při výslechu znalceDA nasvědčují tomu, že žalobce do poplatku, který účtuje žalovanému, zahrnuje i na přiměřený zisk a neoprávněné náklady, když bylo, například zjištěno, že náklady žalobce nesouvisí s objevem cenných papírů na účtu, ale s množstvím účtu a dále, že náklady žalobce nesouvisí s druhem cenných papírů, není tedy důvod, aby žalobce požadoval zavedení akcí násobně vyšší poplatky mají zajištěné cenné papíry, a náklady žalobce nesouvisí s tím, zda jde o cenné papíry kotované či nekótované, není tedy důvod, aby nekolkované akcie byly zpoplatňovány jinými koeficienty než kotované. Za zásadní chybu v posudku pak považuje i to, že posudek neprovádí žádné srovnání se slovenským depozitářem, který jako jediný na světě vede nezařazené účty obdobně jako žalobce. Dále žalovaný trvá na tom, že s námitkou DA podjatosti vůči znalci se soud prvního stupně řádně nevypořádalo žalovaný uvádí, že považuje za nutné samostatně znovu zopakovat, že soud prvního stupně odmítl posudek jako nevěrohodný zcela neodůvodněně. Soudu prvního stupně vytýká dále, že považuje za nesprávné a zarážející, že se soud odmítl posudkem [Anonymizováno] zabývat pouze na základě tvrzení, že se měl dle soudu dopustit právního hodnocení. A to navíc za situace, kdy je zřejmé, že posudek DA obsahuje zásadní váhy, ale je navíc evidentní, že byl zpracován tendenčním způsobem ve prospěch žalobce, když soud prvního stupně posudek [Anonymizováno] odmítl z důvodu „že se znalec dopustil vlastní úvahy“. Za této situace měl soud prvního stupně shledat nevěrohodnost z téhož důvodu u posudku DA, který se tzv. vlastních úvah dopouštěl v posudku několikrát. Postup soudu prvního stupně je podle žalovaného porušení práva na spravedlivý proces. Lze poukázat i na to, že soud ( neodůvodněně) tvrdí, že už z posudku [Anonymizováno] nevycházel, neboť překročil zadání, což však nevadilo u posudku DA, který sám uvedl, že si „rozšířil okruh posuzovaných skutečností“. V každém případě však vědění, že odvolacím soudem mohou být důkazy provedené soudem prvního stupně, hodnoceny odlišně od soudu prvního stupně, když soud prvního stupně vycházel z nesprávných a nepravdivých úvah a tvrzení, nemajících oporu v provedeném dokazování. Důsledkem je nejen naprosto zásadní porušení práv žalovaného v soudním řízení ale dle našeho názoru i to, že z takto provedeného dokazování a vadného rozsudku soudu prvního stupně nemůže odvolací soud vycházet bez toho, aniž by dokazování sám zopakoval.

76. Soudu prvního stupně rovněž vytýká, že se soud nevypořádal nijak ani s dalšími námitkami již například podání z 20. 2. 2018 nebo 29. 1. 2018, založenými vyjádřením znalce [Anonymizováno] k posudku DA. Soud rovněž vytýká, že se nijak nevypořádal ani se skutečnostmi, které vyplynuly z výslechu znalce DA na jednání dne 24. 1. 2018. Znalec DA potvrdil, že náklady na vedení účtů jako takové jsou fakticky nulové a že tyto náklady nijak nesouvisí s tím, jaký druh cenných papírů či, jaký jejich objem, nebo zda jde o cenné papíry veřejně obchodovatelné či nikoliv. Znalec DA tedy fakticky potvrdil oprávněnost námitek žalovaného, soudce však v rozhodnutí k tomuto výslechu nijak nevyjadřuje. Soudu prvního stupně vytýká, že převzal závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci. Pokud tak hodlal učinit, měl rovněž provést důkazy k prokázání skutečností, které uvádí v citované části rozhodnutí. Jak je zřejmé z napadeného rozhodnutí, soud neprovedl k důkazu žádné doklady od schválení ceníku, žádné zprávy auditora, ani žádná doporučení Evropské asociace centrálních depozitářů. Dle názoru strany žalované tedy uvedené závěry soudů postrádají jakoukoliv oporu v provedeném dokazování. Závěrem uvádí, že podle jeho názoru je rozhodnutí nesprávné, ale rovněž postrádá řádné odůvodnění a je nepřezkoumatelné. Vše výše uvedené je podle žalovaného samo o sobě dostatečné pro zrušení rozhodnutí. V závěru zdůrazňuje, že podle jeho názoru je napadené rozhodnutí v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a s právem na spravedlivý proces i v dalších ohledech. Rozhodnutí podle něho není řádně odůvodněno, rozhodnutí nesmí být překvapivé a znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti odkazuje na některé nálezy Ústavního soudu například nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 299/06, nález sp. zn. III ÚS 299/06 za své a nález ÚS sp. zn. IV ÚS 1247/20. Žalovaný v závěru opětovně navrhuje, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

77. Zástupce žalobce v podání ze dne 17. 3. 2021 (v závěrečném návrhu) konstatuje, že z jeho strany považuje v této fázi řízení za dostačující a nebude již uvádět žádné nové skutečnosti. Pokud jde skutečnosti uváděné zástupcem žalovaného při jednání dne 24. 2. 2021, nejedná se o nové skutečnosti, ale o opakování již uváděných závěrů, na která již bylo žalobcem reagováno, a to zejména v podání ze dne 29. 1. 2018. S odkazem na obsah žalovaných podání a ve smyslu průběhu řízení lze podle žalobce konstatovat stručně, že volné úvahy žalovaného nemají oporu v provedeném dokazování, zatímco tvrzení žalobce oporu v provedeném dokazování oporu v dokazování mají. Podle žalobce je třeba v řízení neoddělitelně sledovat jak linku právní, tak i linku ekonomickou. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný unesl důkazní břemeno ke svým tvrzením. Pokud žalovaný požadoval zamítnutí žaloby, je tento petit „protiprávní“, protože zákon č. 256/2004 SB., o podnikání na kapitálovém trhu jednoznačně stanoví, že žalobce poskytuje službu za úplatu. Proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jak v bodě I, tak i v bodě II, jak žalobce navrhuje v podaném odvolání. Zároveň žalobce vyčíslil náhradu nákladů řízení na 20 908,80 Kč.

78. Jak bylo již uvedeno v rekapitulaci rozsudku soudu prvního stupně předmětem sporu je spor o zaplacení poplatků za vedení zaknihovaných cenných papírů v CDCP na tzv. nezařazeném účtu v období říjen až prosinec 2012 a leden a únor 2013 v celkové výši 18 795 Kč s přísl.

79. Žalovaný s žalobcem neuzavřel smlouvu o zřízení a vedení účtu v CDCP, proto jsou tyto investiční nástroje (cenné papíry) vedeny stále na tzv. nezařazeném účtu. Poskytování této služby je dle § 202a cit. zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2012, službou úplatnou. Poplatky za tuto služby jsou stanoveny v Provozním řádu žalobce, v položce B/3.7 sazebníku, která stanoví mechanismus výpočtu jejich konkrétní výše ve vztahu k tomu kterému počtu investičních nástrojů, resp. jejich objemu. Provozní řád byl po zapracování novely schválen ČNB. Všechny poplatky byly žalovanému vyúčtovány fakturami specifikovanými v žalobě číslem, účtovanou částkou a datem splatnosti.

80. Žalovaný považuje účtované poplatky za diskriminační zejména proto, že v porovnání s klienty CDCP, kteří mají oproti klientům s podstatně vyšším objemem cenných papírů vedených u CDCP na nezařazených účtech nižší poplatky za služby vedení účtů, než klienti s nižším objemem akcií na nezařazeném účtu. Podstatou sporu je posouzení, zda žalobcem účtované poplatky za vedení účtů skupině klientů CSCP, do které patří i žalovaný, nejsou nepřiměřené, zda se nejedná o cenu diskriminační, ale jedná se o cenu obvyklou, zda jejím účtováním klientům nevzniká žalobci bezdůvodné obohacení, zda účtovaná cena za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtů, zda cenu účtovanou CDCP klientům s akciemi vedenými na nezařazených účtech lze považovat za cenu obvyklou. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na obsah posudku DA, jak bylo podrobně rekapitulováno shora, kde znalec v části Závěr odpovídá na položené otázky následovně: - Investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry prostřednictvím společnosti CDCP a zahraničních mezinárodních depozitářů. Evropská legislativa, například Nařízení Evropského parlamentu a Rady podporuje přeshraniční fungování, což indikuje širokou definici relevantního trhu. Ostatní depozitáře tak vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovolně stanovovat cenu za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu. Cena CDCP za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu je dlouhodobě stabilní, u akcí se zásadně nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatků k akciím. Cena za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtu. Cena účtovaná CDCP je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodních depozitářů Clearsream a Euroclear , i když si to depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb. Cenu účtovanou CDCP tak lze považovat za obvyklou.

81. Součástí spisu je dále znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno] (dále jen [Anonymizováno]), který předložil žalovaný a byl rekapitulovaný výše.

82. Při jednání soudu prvního stupně dne 31. 5. 2017 soud prvního stupně vyslechl zástupce ústavu [Anonymizováno], jednatele společnosti [Anonymizováno], k posudku č. [Anonymizováno] Posudek byl zpracován dne 17. 4. 2017 znaleckým ústavem [Anonymizováno] znalcem, který byl zpracován k zadání žalovaného k posouzení přiměřenosti a výše ceny za vedení cenných papírů s důrazem na evidenci na tzv. nezařazených účtech majitelů dle ceníku CDCP. Posudek vypracoval znalecký ústav v oboru ekonomika, dle zadání žalovaného Z posudku vyplývá závěr, že cenu obvyklou s ohledem na monopolní postavení CDCP nelze zjistit. Musely by být posouzeny všechny náklady z pohledu jejich nezbytnosti, zda všechny náklady byly skutečně potřebné a v jakém rozsahu. Takový rozbor by byl velmi komplikovaný, dosud nebyl zpracováván, tedy ani v tomto znaleckém posudku nebyl zpracován. Konstrukci poplatku považuje znalec za ekonomicky neodůvodněnou a nespravedlivou v rozložení plateb. Na platbách poplatku by se měli podílet všichni majitelé účtů, když náklady vznikají na každý účet, např. na evidenci v počítačové databázi. Za neodůvodněné považuje znalec zvýhodnění malých i velkých účtů. Za neodůvodněné rovněž považuje nižší koeficienty pro stanovení ceny pro kótované akcie, tržní hodnota akcií není závislá na jejich nominální hodnotě. Dle znalce současná konstrukce poplatku je i demotivující, když osoby s malými i velkými objemy cenných papírů nemotivuje k přechodu na zařazené účty a nejvíce zatěžuje osoby se středními účty, do které patří i žalovaný, podobně, jak to činilo i Středisko cenných papírů. Neodůvodněnost konstrukce ještě vyniká u nezařazených účtů, kde majitelé fakticky nemohou s cennými papíry nakládat. Na základě údajů do roku 2015 cena při rovnoměrném rozložení poplatku vychází v rozmezí 0,000105 až 0,000244 nominálního objemu cenných papírů. Průměr z těchto hodnot pak činí 0,000185, tedy je násobně nižší proti výši předmětného poplatku CDCP. Zástupce znalce uvedl, že ústav provedl i finanční analýzu, která dokládala obecně vývoj a oprávněný zisk, a nárust ziskovosti. Znalec nezkoumal, zda veškeré náklady je možné pokládat za oprávněné a zisk za přiměřený. Pokud jde o Slovenský depozitář, má znalec za to, že vychází ze stejného základu kuponové privatizace, ale šlo pouze o příklad bez vazby na závěr. Podle znalce měla být dodržena spravedlnost, rozdělení rovnoměrné, ale neumíme říct, zda náklady jsou přiměřené. V závěru znaleckého posudku se uvádí, že poplatky by měly být nižší, s ohledem na pokles nákladů a na dosažení rovnoprávnosti mezi jednotlivými klienty. K dotazu soudu prvního stupně zástupce znalce uvedl, že obdobný posudek ústav ještě nezpracovával, jedná se o specifickou záležitost. Pokud jde o finanční analýzu, zástupce ústavu uvedl, že tato byla udělána obecně, v některých částech navazovala na závěry posudku zisku a nákladů, její vypracování bylo nutné. Posouzení otázky postavení CDCP na trhu, zda je v dominantním postavení, je podle znalce otázkou právní a odpověď na ni podle znalce náleží soudu. Pokud jde o stanovení přiměřenosti ceny, znalec vycházel z rovnoměrného rozdělení mezi všechny vlastníky a ponechali jsme je v téže výši, jako byly. K dotazu žalobce, zda znalec dělal nějaké varianty (analýzu nákladů, které by vznikly, kdyby se rozdělovaly účty, jak navrhuje znalec ve znaleckém posudku), znalce uvedl, že žádné varianty nedělali, protože takto to nelze udělat. Znalec vycházel z principu rovnosti. K dotazu právního zástupce žalobce, zda znalec dělal nějaké dotazy či analýzu na CDCP s jakými zahraničnímu subjekty CDCP spolupracuje, znalec uvedl, že nikoli, znalec vycházel z toho, že jede o velmi složitou analýzu, která by pro znalecký posudek nebyla relevantní. Cenová analýza srovnání cen cenných papírů na standardních účtech a nezařazených účtech provedena nebyla, nebyla předmětem posudku. Návrh povinnosti platit za všechny účty byl proveden bez analýzy nákladových dopadů s tím spojených. Pokud znalec uvedl, že poplatek vychází Jak z tržní, tak z nominální hodnoty, tak k dotazu, který způsob je lepší, znalec uvedl, že si není jist, je to otázka diskuse. K dotazu zástupce žalovaného, co by znamenalo provedení detailní nákladové analýzy, znalec uvedl, že by bylo třeba přezkoumat všechny náklady včetně nákladů, včetně nákladů s propojenými osobami.

83. Pokud jde o závěry soudu prvního stupně v napadeném rozsudku, které vedly soud prvního stupně k závěru, že odvolání žalovaného proti rozsudku není důvodné, soud prvního stupně zejména posuzoval posudek [Anonymizováno], který předložil žalovaný a posudek DA, který přeložil žalobce. Oba posudky došly k rozdílným závěrům. Posudek [Anonymizováno] soud prvního stupně hodnotil v odstavci 22 rozsudku a uvedl, že podle posudku [Anonymizováno], který měl posoudit přiměřenost a výši ceny za vedení účtů cenných papírů na nezařazených účtech vedených v CDCP, že obvyklou cenu nelze s ohledem na monopolní postavení CDCP nelze zjistit. Znalec neposoudil ani všechny náklady z pohledu jejich nezbytnosti, protože takový rozbor by byl velmi komplikovaný. Soud prvního stupně vycházel při hodnocení znaleckého posudku [Anonymizováno] nejen ze znaleckého posudku samotného ale i z výslechu znalce provedeného soudem prvního stupně, jak je uvedeno shora. Znalecký ústav nezkoumal, zda veškeré náklady je možné pokládat za oprávněné a zisk za přiměřený. Podle znalce měla být dodržena spravedlnost, rozdělení rovnoměrné, ale neposuzoval, zda jsou náklady přiměřené. V závěru znaleckého posudku se uvádí, že poplatky by měly být nižší, s ohledem na pokles nákladů a na dosažení rovnoprávnosti mezi jednotlivými klienty. K dotazu soudu prvního stupně zástupce znalce uvedl, že obdobný posudek ústav ještě nezpracovával, jedná se o specifickou záležitost. Pokud jde o finanční analýzu, zástupce ústavu uvedl, že tato byla udělána obecně, v některých částech navazovala na závěry posudku zisku a nákladů, její vypracování bylo nutné. Posouzení otázky postavení CDCP na trhu, zda je v dominantním postavení, je podle znalce otázkou právní a odpověď na ni podle znalce náleží soudu. Návrh povinnosti platit za všechny účty byl proveden bez analýzy nákladových dopadů s tím spojených. Pokud znalec uvedl, že poplatek vychází jak z tržní, tak z nominální hodnoty, tak k dotazu, který způsob je lepší, znalec uvedl, že si není jist, je to otázka diskuse. K dotazu zástupce žalovaného, co by znamenalo provedení detailní nákladové analýzy, znalec uvedl, že by bylo třeba přezkoumat všechny náklady včetně nákladů, včetně nákladů s propojenými osobami. Soud prvního stupně při hodnocení posudku vytkl, že překročil zadání, když se dopustil právního hodnocení zkoumaných skutečností, a to na základě úvahy, že není-li rozúčtování provedené mezi jednotlivé klienty rovnoměrně, jedná se o diskriminaci. Soud prvního stupně naopak uzavřel, že rozdílný přístup k jednotlivým klientům by byl diskriminací, pokud by žalobce přistupoval k jednotlivým klientům různě na základě svévole či nelegitimních důvodů, což podle odvolacího soudu bylo posudkem DA vyvráceno. Jsou - li pro rozdílný přístup ke klientům stanovena jasná racionálně odůvodněná pravidla, o diskriminační přístup se nemůže jednat. Se závěry soudu prvního stupně se odvolací soud zcela ztotožnil.

84. Odvolací soud se rovněž zabýval hodnocením činnosti CDCP ve vztahu k účtování poplatků za vedení účtů cenných papírů na tzv. nezařazených účtech na základě závěrů posudku DA k této problematice. Posudek DA po podrobné analýze, jak bylo podrobně uvedeno výše, dospěl ohledně položených otázek znalci, k dále uvedeným závěrům: - Investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry prostřednictvím společnosti CDCP a zahraničních mezinárodních depozitářů. Evropská legislativa, například Nařízení Evropského parlamentu a Rady podporuje přeshraniční fungování, což indikuje širokou definici relevantního trhu. Ostatní depozitáře tak vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovolně stanovovat cenu za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu. Cena CDCP za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na účtu je dlouhodobě stabilní, u akcí se zásadně nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatků k akciím. Cena za službu vedení zaknihovaných cenných papírů na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtu. Cena účtovaná CDCP je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodních depozitářů Clearsream a Euroclear, i když tyto depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb. Cenu účtovanou CDCP tak lze považovat za obvyklou.

85. Podle odvolacího soudu závěry písemného posudku DA vycházejí z provedených analýz. Závěry posudku pak byly potvrzeny i výslechem pověřených pracovníků DA, a to jak výslechu původního ze dne 22. 11. 2017, tak i opakovaného (z důvodů výše uvedených) dne 24. 2. 2021 v řízení před soudem odvolacím. Závěry, ke kterým dospěl znalec DA, logicky navazují na dílčí závěry uvedené v jednotlivých částech posudku. Posudek a jeho závěry považuje odvolací soud za konzistentní a přesvědčivý. Na rozdíl od posudku [Anonymizováno], který v řadě případů některé analýzy neprovedl vůbec s odůvodněním, že je nepovažoval za nezbytné, případně, že posudek k této problematice dosud nedělal, jak vyplynulo zejména z výslechu znalce, jak bylo uvedeno shora. V podrobnostech pak odvolací soud odkazuje na samotné znění posudku DA.

86. Soud prvního stupně v odstavcích 23 a 24 shrnul svá zjištění a závěry tak, že cenová politika žalobce není diskriminační, je logicky zdůvodnitelná. Účtování rozdílných sazeb za vedení cenných papírů na tzv. nezařazených účtech podle objemu cenných papírů je ekonomicky zdůvodnitelné. Při jednotné ceně služeb by poplatky za vedení účtů v malých objemech cenných papírů nemusely dosáhnout ani nákladů na jejich výběr a byly by proto ztrátové. U účtů s velkým objemem cenných papírů by poplatky dosahovaly nepřiměřeně vysokých částek, což by zřejmě způsobilo odliv části klientů jiným poskytovatelům těchto služeb. Jestliže jsou rozdílné sazby účtované klientům ekonomicky podložené, nemůže se jednat ze strany CDCP o diskriminaci vůči klientům, kteří platí za služby vyšší částky. Veškeré vybírané poplatky a marže jsou srovnatelné s konkurencí na relevantním trhu a nepředstavují pro CDCP nepřiměřený zisk. Jestliže soud prvního stupně na základě výše uvedeného shledal žalobcem vymáhaný nárok oprávněným, rozhodl správně.

87. K podání žalovaného ze dne 18. 3.2021, které je označeno jako „Vyjádření k výslechu znalce“ odvolací soud zaujal v určitém smyslu zjednodušující stanovisko: odvolací soud je toho názoru, že žalovaný neakceptuje změnu v právní úpravě, když ZPKT byl zákonem č. 172/2012 s účinností k 1. 7. 2012 novelizován a podle § 202a odst. 3 CDCP vede nadále původně bezplatné služby podle § 202a odst. 1 a 2 ZKPT za úplatu. Konkrétně se v daném případě jedná o službu vedení zaknihovaných cenných papírů na tzv. nezařazených účtech u CDCP. Nemůže být proto sporu o tom, zda se služba povede za úplatu či bezplatně, ale pouze o výši této úplaty. Oba posudky, jak posudek [Anonymizováno] i Deloitte posuzovaly zejména způsob stanovení poplatků a posuzovaly, zda náklady na jejich vedení jsou v obvyklé výši, srovnatelné se zahraničím, zda žalobce neúčtuje v poplatcích nepřiměřený zisk, zda žalobci nevzniká účtováním těchto poplatků bezdůvodné obohacení, zda poplatky v sobě zahrnují přiměřenou odůvodnitelnou marži ve výši obdobné (obvyklé) u zahraničních depozitářů, zda jsou přiměřeně efektivní a zda nejsou diskriminační. Pokud poplatky splňují výše uvedená kritéria, jsou kritéria pro vnitřní stanovení pásem ovlivňujících výši poplatku pro tu kterou skupinu akcionářů, kteří mají vedeny cenné papíry na nezařazeném účtu u CDCP vnitřní věcí žalobce, jako podnikatelského subjektu, přičemž je třeba vzít v úvahu, že CDCP je podnikatel, jehož hlavním úkolem z podnikatelského hlediska je tvorba přiměřeného, odůvodnitelného zisku. Z tohoto pohledu odvolací soud spor posuzoval a shledal, že žalobce, zejména s ohledem na závěry obsažené ve znaleckých posudcích, uvedená kritéria splňuje. K tomu je třeba ještě doplnit, že žalovaný, pokud není spokojen se službami CDCP a s poplatky za služby stanovenými, může, vzhledem k otevřenosti kapitálového trhu, zejména v prostoru evropského finančního trhu, přejít k některému ze zahraniční centrálních depozitářů (například na Slovensko, kde jsou také vedeny tzv. nezařazené účty), jestliže je přesvědčen, že mu poskytne lepší služby a levnější finanční podmínky.

88. Odvolací soud na základě výše uvedeného proto napadený výrok I rozsudku podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

89. Odvolací soud se dále zabýval odvoláním žalobce proti výroku II o nákladech řízení. Podáním ze dne 8. 11. 2018 podal žalobce odvolání proti výroku II rozsudku soudu prvního stupně, které směřuje proti rozhodnutí o výši přiznaného nároku žalobce na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to zejména nároku na úhradu věcných nákladů za zpracování znaleckého posudku, který žalobce nechal zpracovat u znaleckého ústavu Delloite Advisory. Soudu prvního stupně vytýká, že nevycházel při svém rozhodování o nároku žalobce na náhradu nákladů řízení z jeho písemného podání ze dne 29. 1. 2018, ve kterém žalobce náklady řízení podrobně vyčíslil, včetně specifikace prací souvisejících s vypracováním znaleckého posudku DA. Vzhledem k tomu, že měl žalobce ve sporu plný úspěch, měl mu soud přiznat v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení, a to za 10 úkonů právní služby po Kč 1860 za převzetí věci, za podání žaloby, 4x vyjádření ve věci. 4 ústní jednání, dále úkon za jednání dne 8. 3. 2007, 31. 1. 2018 a 26. 9. 2018, kdy nebylo jednáno ve věci, 13 × režijní paušál 300 Kč, včetně 21 % DPH, v částce 5 310,90 Kč a zaplacení soudní poplatek 1 000 Kč tedy celkem 30 600,90 Kč a rovněž i náhradu nákladů za předložený znalecký posudek znaleckého ústavu DA podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. v platném znění v celkové výši 244 359 Kč (včetně DPH). Ve vztahu k tomuto nároku však soud prvního stupně, nehledě na plnou úspěšnost žalobce v daném sporu, přistoupil k moderaci nároku na náhradu účtovaných nákladů dle ustanovení § 150 o. s. ř. a dovodil, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné a s poukazem na tyto důvody přiznal žalobci pouze náhradu nákladů účelně vynaložených v rozsahu nákladů vyúčtovaných za znalecký posudek pouze v částce 50 487 50 Kč s DPH, tedy ve výši 61 089,90 Kč a ve zbývající části náhradu nákladů řízení nepřiznal. Za důvod zvláštního zřetele hodný soud prvního stupně podle napadeného rozsudku označil skutečnost, že považuje vyúčtovanou odměnu znalce za zjevně nepřiměřenou, a to jednak vzhledem k výši žalovaného nároku, rozsahu znaleckého posudku a dále na základě porovnání nárokované odměny s odměnami za obdobné znalecké posudky, například znalce [Anonymizováno] a znalce [Anonymizováno]. Soud při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. byl veden subjektivním názorem a nevycházel z posouzení všech okolností dané věci. Žalobce již v průběhu řízení opakovaně zdůrazňoval judikatorní důležitost daného sporu pro jeho další činnost s tím, že hodnota předmětu sporu není rozhodující. Žalobce dále poukázal na to, že samotný rozsah (počet stran) znaleckého posudku nemá dostatečnou vypovídací schopnost o pracnosti posudku, respektive náročnosti. Pracnost a náročnost vypracování předmětného znaleckého posudku byla ve smyslu příslušné právní úpravy řádně a podrobně specifikována ve vyúčtování odměny znalce a vyčíslená odměna byla žalobcem zaplacena. Na rozdíl od ostatních posudků byl posudek DA vypracován na základě výrazně rozsáhlejšího výběru podkladů, včetně zahraničních, jejich analýz a porovnání a týká se problematiky, která není v České republice standardně předmětem znaleckého zkoumání odkazuje na četnou judikaturu k aplikaci k ustanovení § 150 o. s. ř. například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1805/2001, 22 Cdo 928/2017, 23 Cdo 56/2018, 25 Cdo 1302/2017, když tato rozhodnutí jako základní pravidlo zdůrazňují to, že významné z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. jsou okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a že obecně platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada úspěchu ve věci. Žalobce zdůrazňuje především otázku postoje účastníků v průběhu řízení. Protože žalobce v průběhu dokazování založil veškeré důkazní prostředky, o které opíral své tvrzení a žalovaný jeho nároky neuznal, naopak po velkých průtazích založil jako důkaz do spisu vlastní znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno]. V podstatě tak donutil žalobce k tomu, aby učinil obdobný krok. Žalobce při volbě kompetentního znalce zvolil znalecký ústav DA jako jednu z vrcholových znaleckých autorit působících na tuzemském trhu. Žalovaný si musel být nárůstu nákladů řízení vědom, neboť žalobce před navržením konkrétního znalce výslovně zdůrazňoval, že vypracování znaleckého posudku zadá výhradně vysoce renomovanému znalci. Na základě výše uvedeného navrhuje, aby odvolací soud část II výroku změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 274 960,40, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce dále navrhuje, aby odvolací soud přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení odpovídající odměně za právní zastoupení v odvolacím řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění zvýšené o 21 %.

90. Podáním ze dne 21. 1. 2018 žalobce předložil soudu specifikaci prací, které byly provedeny v souvislosti s vypracováním posudku znaleckým ústavem [Anonymizováno]. s podrobným rozpisem konkrétních činností provedených pracovníky žalobce a časové potřeby jednotlivých činností (na č. l. 219 spisu) s výsledkem, že pracovníci DA strávili na realizaci posudku 480,8 hodin. Podle odvolacího soudu se jedná o posudek značně náročný z důvodu dané problematiky (což nakonec potvrdil i jednatel znaleckého ústavu [Anonymizováno]). Při sazbě za zpracování posudku podle § 16 vyhl. 37/1967 ve výši 100 až 350 Kč/hod., byla podle názoru odvolacího soudu oprávněně použita sazba 350 Kč/hod. zvýšená podle § 20 téže vyhl. zvýšená o 20 % z důvodu mimořádné obtížnosti ( § 20 vyhlášky č. 37/1967 Sb., podle kterého Ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky. Odměna příslušející znaleckému ústavu se stanoví podle sazeb odměn za znalecké posudky (§ 16), pokud je znalecký posudek podáván v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem vykonávajícím na základě zákona veřejnou správu, a znalecký ústav byl k podání znaleckého posudku ustanoven orgánem, který řízení vede. V případech, kdy je pro podání znaleckého posudku znaleckým ústavem vyžadována zvláštní odborná specializace, lze sazbu odměny příslušející znaleckému ústavu podle § 16 zvýšit až o 50%.). Navíc je z obsahu spisu zřejmé, že k uvedené problematice byla zpracována řada znaleckých posudků s různými výsledky. Jestli za této situace žalobce zadal zpracování posudku renomovanému znaleckému ústavu se zahraničními zkušenostmi, nelze, podle odvolacího soudu, tuto skutečnost nahlížet jako neodůvodněně vynaložený a vysoký náklad. Za nesprávnou pak považuje odvolací soud i úvahu soudu prvního stupně, na základě které soud prvního stupně účtované hotové náklady žalobce na zajištění posudku podle § 150 o. s. ř. snížil náklady na znalecký posudek do výše účtované ostatními znalci.

91. Jelikož je DA plátcem DPH, byla částka za realizaci znaleckého posudku zvýšena o 21 %, tedy na 244 359,5 Kč s DPH. Žalobce doložil fakturu č. 32158476 znaleckého ústavu [Anonymizováno] ze dne 13. 11. 2017 na částku 244 359,50 Kč a doklad o jejím zaplacení dne 23. 11. 2017 (na č.l. 222) – kopie výpisu z účtu. Podle názoru odvolacího soudu se jedná o účelně vynaložený náklad na uplatňování práva podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Proto odvolací soud výrok II napadeného rozsudku změnil a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v celkové výši 274 960,40 Kč.

92. Náhrada sestává z náhrady za právní zastoupení ve výši 30 600,90 Kč. Žalobce měl veš věci plný úspěch a má proto podle § 142 o. s. ř právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada sestává z náhrady za 10 úkonů právní služby ve výši po 1860 Kč.

93. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náhradu přiznal úspěšnému žalobci. Odvolací soud vycházel z vyúčtování nákladů odvolacího řízení žalobcem v podání ze dne 17. 3. 2021. Náhrada sestává z náhrady za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. e), a jednání 24. 2. 2019 v délce přesahující 2 hodiny advokátního tarifu, dále z náhrady za podání soudu (dále jen AT) podle § 11 odst. 1 písm. d) AT ze dne 8. 11. 2018, 24. 2. 2020, 21. 7. 2020 a 17. 3. 2021, celkem 14 880 Kč, dále z 8 paušálních náhrad podle § 13 odst. 1 a 4 AT a z náhrady DPH, celkem 20 908,80 Kč.

Poučení