2 Cmo 53/2021 - 140

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu ve složení JUDr. Petr Baierl, předseda a soudkyně JUDr. Ivana Wolfová a JUDr. Jitka Malá ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., nar. [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce] právně zastoupený advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované] právně zastoupená advokátem [Jméno advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] o nařízení předběžného opatření v řízení o zaplacení směnečného peníze 500 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 30 Cm 97/2020-52 ze dne 16. července 2020, ve znění opravného usnesení č. j. 30 Cm 97/2020-93 ze dne 14. ledna 2021 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Nadepsaným usnesením ve znění opravného usnesení č. j. 30 Cm 97/2020-93 ze dne 14. 1. 2021 soud prvního stupně rozhodl tak, že nařizuje předběžné opatření, podle kterého se žalované zakazuje nakládat s nemovitostí – bytovou jednotkou č. [Anonymizováno], byt, vymezeno dle bytového zákona, nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], bytový dům, stojící na pozemku č. p. [Anonymizováno] a k ní náležícím podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 625/22333, v katastrálním území [Anonymizováno], obec [adresa], zapsáno na LV číslo [Anonymizováno] (pro jednotku) a na LV číslo [Anonymizováno] (pro dům a pozemek) u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit Kč 7.618,70 na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.). V usnesení zejména soud prvního stupně uvedl, že návrhem ze dne 14. 12. 2020 doručeným soudu prvního stupně po vydání rozhodnutí ve věci samé, se žalobce domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by soud žalované zakázal nakládat s nemovitostí – jednotkou č. [Anonymizováno] nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa]. Žalobce návrh odůvodnil tím, že se v daném řízení domáhá zaplacení směnečné pohledávky ve výši Kč 500 000 a má důvodnou obavu z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, neboť od 30. 11. 2020 probíhá u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] řízení o vkladu vlastnického práva na základě jeho převodu ze strany žalované na nabyvatele [Anonymizováno] a současně probíhá řízení o vkladu zástavního práva ve prospěch [Anonymizováno] Žalovaná s odkazem na výše uvedené činí kroky směřující ke zbavení se svých aktiv – jediného nemovitého majetku, s tím, že neplní své závazky z Dohody o narovnání ze dne 31. července 2018. V souladu s § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

2. Předběžným opatřením dle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. může být účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy. Soud prvního stupně v odůvodnění dále uvedl, že výpisem z listu vlastnictví č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem [Anonymizováno] týkající se bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemkové parcele č. [Anonymizováno] žalobce osvědčil, že žalovaná je vlastníkem této nemovitosti, jež je předmětem převodu vlastnického práva ze strany žalované na [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno] s tím, že od 30. 11. 2020 probíhá u katastrálního úřadu řízení o vkladu vlastnického práva. Současně od 30. 11. 2020 probíhá u výše uvedeného katastrálního úřadu také řízení o vkladu zástavního práva ve prospěch [Anonymizováno]

3. V rámci řízení o zaplacení směnečné pohledávky soud prvního stupně vydal dne 12. 10. 2020 směnečný platební rozkaz sp. zn. 30 Cm 97/2020-20, kterým uložil žalované zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši Kč 500.000 s příslušenstvím a odměnou. Rozsudkem sp. zn. 30 Cm 97/2020-52 ze dne 14. 12. 2020 ponechal soud vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti. V rámci řízení o zaplacení nároku ze směnky bylo prokázáno, že žalobci svědčí i další pohledávky vůči žalované z úvěrové smlouvy a ze smlouvy o půjčce s odkazem na dohodu uzavřenou dle § 1902 o. z., které nebyly žalovanou uspokojeny. Vzhledem k tomu, že v důsledku převodu nemovitého majetku na třetí osobu a současně jeho zastavením ve prospěch banky zde existuje důvodná obava z budoucího ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, bylo návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. v rozsahu mimosmluvní odměny dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za podání návrhu na nařízení předběžného opatření v rozsahu poloviny úkonu právní služby ve výši Kč 5 170, v rozsahu 1 paušální náhrady ve výši Kč 300 dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., to vše zvýšené o 21% DPH a dále v rozsahu náhrady soudního poplatku ve výši Kč 1 000.

4. Proti usnesení se odvolala žalovaná. V odvolání uvádí, že uplatnila vůči [Anonymizováno] a [Anonymizováno], oba bytem [Anonymizováno] své předkupní právo k předmětné nemovitosti a na základě kupní smlouvy uzavřené dne dvacátého 21. února 2020 bylo na žalovanou vlastnické právo k předmětné nemovitosti ke dni 24. 8. 2020 převedeno. Žalovaná sama nedisponovala finančními prostředky ke koupi nadepsané nemovitosti a z tohoto důvodu uzavřela s obchodní společností [Anonymizováno], IČ [IČO] (dále jen společnost [Anonymizováno]), která působí jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, smlouvu o úvěru číslo [Anonymizováno] ze dne 17. 8. 2020 na částku 2.792.950 Kč s úrokem ve výši 18 %, přičemž měsíční splátky dle splátkového kalendáře, který je přílohou smlouvy o úvěru, činí pouze na úrocích částky ve výši více než 40.000 Kč měsíčně. Mezi stranami byla současně formou notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno] notářem, sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno] uzavřena dohoda o uznání dluhu ze smlouvy o úvěru a dohoda se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. Zároveň bylo k zajištění závazku ze smlouvy o úvěru předmětné nemovitosti zřízeno zástavní právo ve prospěch společnosti [Anonymizováno], a to smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 17. 8. 2020. Zdrojem peněžních prostředků k vrácení úvěru ze strany žalované měl být prodej předmětné nemovitosti, s čímž byly obě strany smlouvy o úvěru srozuměny, jak je deklarováno v článku III odst. 3.2 smlouvy o úvěru. Žalovaná se proto ve smlouvě o úvěru výslovně zavázala k prodeji předmětné nemovitosti do dne 20. února 2021, a to v článku III odst. 3.2 písm. a), respektive písm. b), přičemž bez tohoto závazku by žalované úvěr společnost [Anonymizováno] neposkytla, jelikož žalovaná nebyla a není schopna splácet vysoké splátky úvěru. V souladu s výše uvedeným ujednáním smlouvy o úvěru proto uzavřela žalovaná kupní smlouvu s panem [Anonymizováno], bytem v [Anonymizováno], na základě níž měla být předmětná nemovitost převedena na pana Kaprala (dále jen kupní smlouva), který si na úhradu kupní ceny vzal bankovní úvěr, a který se dle článku III odst. 2 kupní smlouvy zavázal uhradit část kupní ceny odpovídající dluhu žalované vůči společnosti [Anonymizováno] ve výši 2 792 950 Kč a splatit tak dluh žalované. K tomu žalovaná uvedla, že k uvedenému postupu došlo proto, že žalovaná sice disponovala předkupním právem k předmětné nemovitosti, ale nedisponovala a nedisponuje však finanční prostředky k její koupi a zároveň jí finanční situace neumožňovala financovat koupi předmětné nemovitosti prostřednictvím standardního hypotečního úvěru od banky. Proto situaci řešila zápůjčkou od nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů s relativně vysokým úrokem ve výši 18 % s tím, že se přímo ve smlouvě o úvěru zavázala, že předmětnou nemovitost od 20. února 2021 prodá, čímž splatí svůj dluh. Kupující [Anonymizováno] je naopak schopen předmětnou nemovitost ufinancovat a jeho finanční situace rovněž umožňuje čerpat na financování nemovitosti hypoteční úvěr od banky. Z uvedeného žalovaná dovozuje, že ze strany žalované se nejedná v žádném případě o právní jednání směřující ke zkrácení potenciálních věřitelů, nýbrž jde právní jednání, k němuž se žalovaná výslovně zavázala ve smlouvě o úvěru uzavřené se společností [Anonymizováno], a které bylo součástí procesu, jehož cílem je nabytí vlastnického práva předmětné nemovitosti na straně [Anonymizováno], a to prostřednictvím žalované, která měla k předmětné nemovitosti předkupní právo. Prodejem předmětné nemovitosti nedochází k přesunu aktiv žalované, jelikož předmětná nemovitost je zatížena úvěrem a zástavním právem, přičemž se jedná o úvěr od nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, jehož splátky jsou pouze na úroky ve výši víc než 40 000 Kč měsíčně. Jedná se tedy naopak o přesun pasiv, přičemž z tohoto pohledu nemá předmětná nemovitost reálnou hodnotu, respektive má reálnou hodnotu zápornou. Znemožnění převodu předmětné nemovitosti předběžným opatřením má katastrofické následky pro žalovanou, které bylo znemožněno uhradit jistinu dluhu ze smlouvy o úvěru, přičemž žalovaná není schopna nadále splácet splátky ze smlouvy o úvěru ve výši více než 40 000 Kčs měsíčně. Dluh žalované byl z její strany navíc uznán, k jeho uznání se žalovaná zavázala výslovně ve smlouvě o úvěru, notářským zápisem shora uvedeným s přímou vykonatelností ve prospěch věřitele, společnosti [Anonymizováno]. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zcela jasné, uvádí dále žalovaná, že situace způsobená předběžným opatřením nejenom, že nezlepšuje postavení žalobce v souvislosti s jeho nárokem vůči žalované, ale situaci žalobce přímo zhoršuje, neboť znemožňuje žalované vyvázat se s extrémně nákladného úvěru od nebankovní instituce, který ji finančně zruinuje a tím se každý měsíc zvyšují dluh vůči společnosti [Anonymizováno]. Žalovaná je toho názoru, že pokud zůstane předběžné opatření v platnosti, absolutně finančně zničí žalovanou a tím pádem také ve výsledku zhorší postavení žalobce. Soud prvního stupně věc se žalovanou nekomunikoval. Odvolací řízení pak považuje za první možnost danou žalované situaci vysvětlit a pokusit se tak předejít shora uvedeným následkům. V závěru pak odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1847/16, kde Ústavní soud vyjádřil svůj názor na otázku tzv. „rovnosti zbraní“ stran sporu a dokazování v řízení o nařízení předběžného opatření a uvedl, že: “K otázce dokazování v řízení o nařízení předběžného opatření takto Ústavní soud již dříve uvedl, že je nepochybné, že kdyby v takovém řízení bylo požadováno více než prokázání důvodné obavy, mohlo by vydání předběžného opatření prakticky ztratit jakýkoliv význam [viz nález sp. zn. II. ÚS 221/98 ze dne 10. 11. 1999 (N 158/16 Sb NU 171)]. Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení.“ Žalovaná se domnívá, že pokud by soud prvního stupně postupoval v souladu s judikaturou Ústavního soudu, lze předpokládat, že by návrh na nařízení předběžného opatření vzal zpět. V závěru žalovaná dodala, že napadené usnesení nezávisle od výše uvedeného je také nadbytečné, a to z toho důvodu, že na předmětné nemovitosti již bylo vydáno předběžné opatření s totožným obsahem, a to usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. 26 C 272/2019 - 80 ze dne 18. prosince 2020. Navrhla, aby napadené usnesení bylo odvolacím soudem podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněno tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá a odvolací soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

5. Žalobce se k podanému odvolání nevyjádřil.

6. Odvolací soud napadené usnesení přezkoumal podle § 201, § 205, § 212a odst. 5 a 6, § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. bez jednání.

7. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

8. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

9. Podle § 75c odst. 1 a 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

10. Podle § 76 odst. 1 písm. d) a e) a odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

11. Odvolací soud považuje za potřebné v prvé řadě zdůraznit, že předběžné opatření je procesní institut, obvykle s hmotněprávními důsledky do výhradní právní sféry subjektu, proti kterému je předběžné opatření nařizováno. Pro nařízení předběžného opatření v průběhu řízení podle § 102 o. s. ř. platí v zásadě stejné podmínky, jako pro nařízení předběžného opatření před zahájením řízení. I pro nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. z důvodu zatímní potřeby úpravy poměrů účastníků a obavy o výkon posléze v řízení vydaného rozhodnutí, platí, že základním smyslem předběžného opatření je ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, přičemž musí být respektována ústavní pravidla ochrany i toho, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy České republiky), avšak ochrana toho, vůči komu předběžné opatření má směřovat, nemůže dosáhnout takové míry, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany (III. ÚS 394/01). Odvolací soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, kde se uvádí, že pod pojem "zatímní úprava poměrů účastníků" lze zahrnout i dočasné omezení dispozice s majetkem z důvodu ohrožení výkonu soudního rozhodnutí (I. ÚS 31/97).

12. Předběžné opatření má pouze dočasný charakter, nelze jím nahradit rozhodnutí ve věci samé. Pokud jde o nařízení předběžného opatření z důvodu obavy o ohrožení výkonu rozhodnutí v řízení vydaného, musí být skutečnosti, které odůvodňují tuto obavu, prokázány.

13. Za spisu se podává, že se žalobce na žalované domáhá zaplacení směnečného peníze 500 000 Kč s přísl. a odměnou, přičemž nárok opírá o směnku vlastní, vystavenou žalovanou dne 31. 7. 2018 v Praze, splatnou dne 30. 6. 2020, obsahující bezpodmínečný slib výstavce zaplatit na řad [Anonymizováno], narozeného dne [Anonymizováno], v místě placení [Anonymizováno] směnečnou sumu. Směnka je opatřena doložkou „bez protestu“ a jako výstavce je uvedena [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno] a jméno výstavce je opatřeno nečitelným podpisem.

14. Soud prvního stupně vydal dne 12. 10. 2020, pod č. j. 30 Cm 97/2020-20 směnečný platební rozkaz, kterým uložil žalované, aby do 15 dnů od doručení tohoto směnečného platebního rozkazu zaplatila žalobci směnečný peníz ve výši 500 000 Kč, 6 % úrok p. a. z téže částky od 1. 7. 2020 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 667 Kč a k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 57 451,50 Kč, nebo, aby v téže lhůtě podala proti směnečnému platebnímu rozkazu u tohoto soudu námitky, v nichž musí být uvedeno vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Žalobkyně podáním ze dne 5. 11. 2020 podala včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, následně podáním ze 14. 12. 2020 žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření s odkazem na § 74 o. s. ř., a to s odůvodněním, že výkon rozhodnutí v tomto řízení posléze pravomocně vydaného je ohrožen. Zákonná jistota podle § 75b o. s. ř. byla složena ke dni podání návrhu (potvrzení [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 2020 na čl. 51). V odůvodnění návrhu žalobce uvedl zejména, že vede se žalovanou směnečný spor, jak shora uvedeno, že má za to, že je zde důvodná obava ohrožení výkonu soudního rozhodnutí proti žalované podle § 74 o. s. ř. jako důvody návrhu vydání předběžného opatření uvádí, že dne 30. 11. 2020 11 20 hodin bylo u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katarální pracoviště [adresa] zahájeno řízení pod číslem [Anonymizováno], typ předmětu řízení vlastník stejný, účastníci řízení [Anonymizováno] jako převodce a [Anonymizováno] jako nabyvatel. Dále dne 30. 11. 2020 v 1115 hodin bylo u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [Anonymizováno] zahájeno řízení pod číslem [Anonymizováno], typ předmětu řízení zástavní právo, účastníci řízení [Anonymizováno] jako zástavce a [Anonymizováno] jako zástavní věřitel. Z uvedeného je podle žalobce zřejmé, že žalovaná sjednala smlouvu, na jejím základě převádí své vlastnické právo k nemovitosti na svého druha a dále zatěžuje předmětnou nemovitost zástavním právem ve prospěch [Anonymizováno] Z uvedeného vyplývá, že žalovaná činí kroky směřující ke zbavení se svých aktiv - jediného nemovitého majetku, který je žalobci znám. Dále uvedl, že žalovaná neplní žádné závazky, které vůči žalobci má dle dohody o narovnání ze dne třicátého 31. 7. 2018 a svým jednáním vyvolala vznik sporu se žalobcem a dalších sporů. Poté co žalobce byl úspěšný ve dvou dílčích sporech proti žalované, došlo ze strany žalované k cílené alokaci jejího nemovitého majetku na jejího druha [Anonymizováno]. Předmětem řízení, ve kterém se žalovaný domáhá vydání předběžného opatření, se žalovaný na základě Dohody o narovnání ze dne 31.7.2018 stal zavázaným z úvěru poskytnutého žalované, ve výši 18.000.000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit měsíční poplatky za vedení úvěru, zavázala se do jednoho měsíce od podpisu dohody uhradit 300.000 Kč, zavázala se do 28. 2. 2019 uhradit žalobci 500.000 Kč, zavázala se uhradit žalobci vystavenou směnku na částku 500.000 Kč a nakonec se zavázala vyvázat žalobce z úvěru a dosáhnout převzetí všech dluhů z úvěru na svou osobu nebo na třetí osobu, kterou k tomu označí. Žalovaná ničeho z uvedeného nesplnila. Žalovaná byla v tomto řízení, stejně tak v řízení před Obvodním soudem pro [Anonymizováno] pod sp. zn. 26 C 272/2019 zavázána k úhradě svých závazků vyplývajících z dohody, potažmo v tomto řízení ze směnky. Podle žalobce je výkon rozhodnutí ohrožen. Žalovaná po neúspěchu ve věci vedené u Obvodního soudu pro [Anonymizováno] se cíleně zbavuje svého majetku převáděním na svého druha a její postup cíleně směřuje ke ztížení či zamezení dobytnosti pohledávek žalobce, které za žalovanou má. V současné době se žalovaná zbavuje jediného nemovitého majetku, který je žalobci znám. Žalobce navrhuje dočasné omezení dispozičního práva žalované k její nemovitosti, což bezpochyby znamená zásah do vlastnického práva žalované. Odkazuje přitom na usnesení Ústavního soudu sp. zn. ÚS 29/05. Na základě uvedeného navrhl, aby žalované bylo zakázáno nakládat s nemovitostí - jednotkou číslo [Anonymizováno] nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] - obec [adresa], zapsáno na LV číslo [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Jak bylo uvedeno shora, soud prvního stupně návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.

15. Jestliže se žalobce domáhá nařízení předběžného opatření z důvodu obavy o ohrožení výkonu rozhodnutí v řízení následně vydaného, musí být skutečnosti, které odůvodňují tuto obavu prokázány. Odvolací soud proto zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření, které bylo nařízeno soudem prvního napadeným usnesením.

16. Žalobce předložil k prokázání splnění podmínek pro nařízení předběžného opatření Výpis z Katastru nemovitostí - vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., okres hlavní město [Anonymizováno], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno na LV číslo [Anonymizováno], ze kterého se podává, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky č. P [Anonymizováno] a podílu na společných částech domu v budově [Anonymizováno] bytový dům na LV [Anonymizováno], na parc. [Anonymizováno] zastavěná plocha nádvoří. Jako věcná práva zatěžující nemovitost v části B je uvedeno, že je zde zapsáno zástavní právo smluvním k zajištění pohledávky výši 2.627.000 Kč a příslušenstvím budoucí pohledávky do výše 4 008 000 Kč vzniklé do 20. 5. 2031 ve prospěch společnosti [Anonymizováno], a to k 19.8.2020. Dále v části E jsou uvedena práva k nemovitostem dotčena změnou [Anonymizováno] a V[Anonymizováno], nabývací titul: smlouva kupní ze dne 21. 2. 2020 ve spojení s dodatkem číslo 1 ze dne 8. 8. 2020, právní účinky zápisu k okamžiku 24. 8. 2020. Dále z listiny označené jako Informace o průběhu řízení č. [Anonymizováno] kde jako účastníci jsou uvedeni [Anonymizováno], [tituly před jménem] a [Anonymizováno], [Anonymizováno], objektem řízení je bytová jednotka č. [Anonymizováno].

17. Dále je součástí spisu Kupní smlouva k věcem nemovitým ze dne 29.11.2020, uzavřená podle § 2128 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. mezi [Jméno žalované] jako prodávajícím a [Anonymizováno] jako kupujícím bytové jednotky č. [Anonymizováno] v bodově č. p. [Anonymizováno] (zapsáno na LV č. [Anonymizováno] a LV č. [Anonymizováno]), která je ve vlastnictví [Anonymizováno] za kupní cenu 3 900 000 Kč.

18. Předmětem projednávaného sporu je žaloba na zaplacení směnečného peníze ve výši 500 000 Kč na základě shora uvedené směnky vlastní vystavené žalovanou, kde žalobce je remitentem směnky. Na tuto směnku dosud nebylo ničeho zaplaceno. Z uvedeného se podává, že žalovaný prokázal titul, na základě kterého se domáhá zaplacení částky 500 000 Kč (předmětná směnka vlastní znějící na směnečný peníz 500 000 Kč) a dále, že se žalovaná zbavuje svého majetku - bytové jednotky číslo 1180/13 v bytovém domě na adrese [Anonymizováno] (výpis z Katastru nemovitostí). Odvolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že žalobce prokázal splnění předpokladů k nařízení předběžného opatření podle 102 odst. 1 o. s. ř. z důvodu obavy o ohrožení výkonu rozhodnutí vydaného v předmětném sporu č. j. 30 Cm 97/2020-57 ze dne 14. 12. 2020 Městským soudem v Praze (dosud nepravomocného, ve kterém byl žalobce úspěšný, když soud prvního stupně směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti).

19. Na tomto místě odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, sp. zn. 23 Co 6/2012, které je uvedeno v judikatuře k ustanovení § 102 o. s. ř. v ASPI, ve kterém soud vyslovil závěr, že občanský soudní řád vyžaduje prokázání obavy z ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí, nicméně z povahy předběžného opatření, kdy nelze předpokládat vedení standardního dokazování, je zřejmé, že onu obavu z ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí nemůže žalobce prokázat bez jakýchkoliv pochybností. To nejen proto, že před nařízením předběžného opatření neprobíhá jednání, ale i pro takovou potřebu nebude vždy k dispozici přímý důkaz a je tak třeba vyhodnotit širší okruh okolností. Přitom nelze přehlížet ani to, že současná platná právní úprava předpokládá pro vydání předběžného opatření složení jistoty dle § 75b o. s. ř., jejímž smyslem je zajištění nároku na případnou náhradu škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout následkem nařízení předběžného opatření jiným účastníkům řízení než žalobci nebo třetím osobám.

20. Pokud jde o námitky uváděné žalovanou v podaném odvolání, tyto odvolací soud nevzal jako důvod k tomu, aby napadené usnesení změnil. Žalovaná žádné objektivní důvody, proč žalobci existující dluh dobrovolně nesplatila, jak bylo mezi nimi dohodnuto a omezila se pouze na skutečnosti týkající se zhoršení její finanční situace, pokud by předběžné opatření zůstalo v platnosti, jakkoli jeho existenci nezpochybnila. Argumentuje pouze svými problémy se splácením úvěru a důsledky s tím spojenými. To však ke změně napadeného usnesení v její prospěch podle odvolacího soudu nepostačuje.

21. Pokud jde o prezentovaný názor Ústavního soudu shora uvedený (II.ÚS 1847/16), je tento odvolacímu soudu znám. Nicméně odvolací soud je toho názoru, že předčasná informovanost žalovaného o podaném návrhu na nařízení předběžného opatření by mohla v řadě případů účinek předběžného opatření zmařit. Tomuto názoru odpovídá i komentář ASPI k ustanovení § 102 o. s. ř., kde se, mimo jiné uvádí, že: “ Má-li mít předběžné opatření odpovídající efekt, musí být pro toho, proti němuž směřuje, do jisté míry překvapivé (viz např. výše citované usnesení Ústavního soudu ze dne 22.3.2007, sp. zn. III. ÚS 529/06). Nelze je prozradit dříve, než mohou reálně nastat jeho účinky. Například: Je nemyslitelné, aby žalovanému bylo doručeno usnesení o tom, že se předběžným opatřením zakazuje peněžnímu ústavu nakládat s prostředky na jeho účtu, dříve než ústavu. V době, kdy je provedení převodu z jednoho účtu na druhý či hotovostního výběru peněz z účtu otázkou několika minut, musí soudce postupovat obezřetně, nejdříve účet "obstavit", a teprve poté doručit usnesení povinnému. Stejně tak je nevhodné doručit návrh na předběžné opatření žalovanému spolu s usnesením o vyslovení místní nepříslušnosti, aby na něj mohl žalovaný zareagovat dříve, než o něm soud věcně rozhodne. Své námitky proti návrhu na nařízení předběžného opatření pak žalovaný může uplatnit v podaném odvolání, což se v daném případě i stalo. Této argumentaci přisvědčuje i to, že k projednání návrhu na nařízení předběžného opatření se nenařizuje jednání (§ 75 o. s. ř.). Odvolací námitky žalované odvolací soud neshledal důvodnými 22. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. O nákladech odvolacího řízení odvolací s odkazem na ustanovení § 145 o. s. ř. nerozhodoval.