2 T 76/2020 - 16608

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Matouše, Ph.D., MBA a přísedících Ing. Dagmar Rollerové a Mgr. Dany Polákové v hlavním líčení konaném dne 21. dubna 2023 v Praze takto: takto:

Výrok

obžalovaní 1) [Jméno obžalovaného A], nar. [Datum narození obžalovaného A], osoba samostatně výdělečně činná, trvalým pobytem [adresa], s adresou pro účely doručování [adresa], státní občan České republiky, 2) [Jméno obžalovaného B], nar. [Datum narození obžalovaného B], příslušník Celní správy České republiky, Územní pracoviště pro Středočeský kraj ve [adresa], trvalým pobytem [adresa], státní občan České republiky, 3) [Jméno obžalovaného D], nar. [Datum narození obžalovaného D], příslušník Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, trvalým pobytem [adresa], státní občan České republiky, 4) [Jméno obžalovaného F], nar. [Datum narození obžalovaného F], státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v [jméno FO], trvalým pobytem [adresa], státní občanka České republiky, 5) [Jméno zastupitelství], nar. [Datum narození zastupitelství], starobní důchodce, trvalým pobytem [adresa], státní občan České republiky, jsou vinni, že, I. obž. [Jméno obžalovaného A] a obž. [Jméno obžalovaného B] 1. dne 22.1.2015, v době od 12:52 hodin do 13:08 hodin, v Praze 8, v ulici Lublinská 576/11, Praha 8, [Jméno obžalovaného A] požádal [Anonymizováno]. [jméno FO], příslušníka Celní správy ČR, o zjištění informací a záznamů v uzavřených informačních systémech Ministerstva vnitra ČR k osobě [jméno FO], nar. [datum], zejména týkajících se jeho osobních údajů, jeho trvalého pobytu a trestní minulosti, pro potřeby advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], ev. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], v souvislosti s účastí [jméno FO] na valných hromadách a jeho rozhodováním jako akcionáře společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], přičemž tento účel byl [Anonymizováno]. [jméno FO] znám a [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] věděli, že jednají protiprávně, načež na základě této žádosti [Jméno obžalovaného A] dne [datum], v době od 11:07 hodin do 11:18 hodin, v budově Územního pracoviště Celního úřadu pro Středočeský kraj ve [adresa], se sídlem ve [adresa], [Jméno obžalovaného B] požádal operační centrum Generálního ředitelství cel o lustraci osoby [jméno FO], nar. [datum], pod smyšleným č. j. TS 13/2014, následně [jméno FO], ev. číslo [Anonymizováno], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci prostřednictvím informačního systému EDOS Celní správy ČR s důvodem dotazu 139S/2015 osoby [jméno FO], dne 23.1.2015, v době od 11:07 do 11:18 hodin, provedl a taktéž [jméno FO], ev. číslo [IBAN], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, provedl lustraci prostřednictvím informačního systému EDOS [jméno FO] správy ČR s důvodem dotazu 144S/2015 osoby [jméno FO], dne 23.1.2015, v 11:50 hodin a následně dne 26.1.2015, v době od 12:37 hodin do 12:54 hodin, před budovou Územního pracoviště Celního úřadu pro Středočeský kraj ve [adresa], se sídlem ve [adresa], [Jméno obžalovaného B] předal [Jméno obžalovaného A] výsledek lustrace k osobě [jméno FO], konkrétně osobní údaje s adresou trvalého bydliště a záznamy s uvedením jeho trestní minulosti s tím, že [Jméno obžalovaného B] slíbil dodatečně zjistit současnou adresu pobytu [jméno FO], neboť na adrese trvalého bydliště se nezdržuje, a dále zjistit, zda je v evidenci osobou prověřovanou nebo stíhanou a [Jméno obžalovaného B] současně s předáním informací k osobě [jméno FO] jako formu protiplnění požádal [Jméno obžalovaného A] o bezplatné zapůjčení motorového vozidla prostřednictvím společnosti [právnická osoba], půjčovny [Anonymizováno] č. [hodnota], se sídlem [adresa], a to v termínu od 6.2.2015 do 8.2.2015, což mu [Jméno obžalovaného A] vzápětí přislíbil, přičemž k bezplatnému zapůjčení vozidla ve shora uvedeném termínu nprap. [jméno FO] z důvodu jeho pracovní neschopnosti v období od 3.2.2015 do 10.2.2015 nedošlo a následně [Jméno obžalovaného A] neoprávněně získané informace předal [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto plnění v rámci jím poskytovaných služeb coby soukromého detektiva, 2. minimálně v období od ledna 2015 do 27.3.2015, prováděl [Jméno obžalovaného A], společník ve společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], v té době se sídlem [adresa] s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, ostraha majetku a osob, v rámci podnikatelských aktivit spojených s touto společností na základě smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015 mezi obchodními společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], s měsíční paušální odměnou ve výši [částka] soukromé pátrání mimo jiné za účelem zjištění totožnosti a bližších informací k osobě neznámého muže asijského původu, který měl kontaktovat [jméno FO]. [jméno FO], v té době jednatele společnosti [právnická osoba], a požadovat po něm uznání odpovědnosti za reklamace až do výše 70 milionů Kč ve prospěch společnosti [právnická osoba]. IČO: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], když nejpozději dne 9.3.2015, v 16:53:49 zjistil, že by neznámý muž mohl užívat motorové vozidlo tovární značky [jméno FO], bílé barvy, registrační značky [SPZ], načež nejpozději dne 19.3.2015, blíže nezjištěným způsobem v úmyslu získat pro společnost [právnická osoba], potažmo pro svoji osobu finanční prospěch ve formě plnění na základě uvedeného smluvního vztahu, požádal [Anonymizováno]. [jméno FO], příslušníka Celní správy ČR, o provedení lustrace vozidla s přidělenou registrační značkou [SPZ] a dále o provedení lustrace vozidel s přidělenými registračními značkami [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to v uzavřených informačních systémech [právnická osoba], které jsou v rámci plnění služebních povinností dostupné i příslušníkům Celní správy ČR, přičemž na základě této žádosti [Jméno obžalovaného B]: a) dne 19.3.2015, v 14:57 hodin, bez legitimního důvodu, požádal dotazem č. 456S/2015 o provedení lustrace vozidla registrační značky [SPZ] a vozidla registrační značky [SPZ], přičemž jako důvod lustrace uvedl spisovou značku TS13/2014, a následně [jméno FO], ev. číslo [Anonymizováno], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci v informačních systémech Ministerstva vnitra ČR dne 19.3.2015 v 15:09 hodin provedl, b) dne 20.3.2015, v 10:40 hodin, bez legitimního důvodu, požádal dotazem č. 459S/2015 o provedení lustrace vozidla registrační značky [SPZ] a vozidla registrační značky [SPZ], přičemž jako důvod lustrace uvedl spisovou značku TS13/2014, a následně [jméno FO], os. č. [hodnota], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci v informačních systémech Ministerstva vnitra ČR dne 20.3.2015 v 10:56 hodin provedl, c) dne 20.3.2015, v 10:48 hodin, bez legitimního důvodu, požádal dotazem č. 460S/2015 o provedení lustrace vozidla registrační značky [SPZ] a vozidla registrační značky [SPZ], přičemž jako důvod lustrace uvedl spisovou značku TS13/2014, a následně [jméno FO], os. č. [hodnota], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci v informačních systémech Ministerstva vnitra ČR dne 20.3.2015 v 11:13 hodin provedl, a výsledky lustrací, které obsahovaly informace ztotožňující osoby vlastníků a provozovatelů uvedených vozidel, následně dne 20.3.2015, v době od 10:53 hodin do 11:34 hodin, [Jméno obžalovaného B] předal prostřednictvím svého e-mailového účtu [e-mail] na e-mailový účet [e-mail] užívaný [Jméno obžalovaného A], následně [Jméno obžalovaného A] neoprávněně získané informace v souvislosti s lustrací vozidla registrační značky [SPZ] využil v záznamu zpracovaném společností [právnická osoba] ve prospěch společnosti [právnická osoba], kdy za měsíc březen 2015 si společnost [právnická osoba], a to s odkazem na uzavřenou smlouvu ze dne 2.1.2015, na základě faktury č. 6/2015 ze dne 7.4.2015, vyúčtovala za poskytnuté služby částku ve výši [částka], a následně nejpozději dne 25.3.2015 zprostředkoval [Jméno obžalovaného A] prostřednictvím společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa] bezplatné zapůjčení motorového vozidla tovární značky Opel Vivaro, registrační značky [SPZ], a to v době od 16:00 hodin dne 27.3.2015 do 15.30 hodin dne [datum], za jehož zapůjčení by [Jméno obžalovaného B] zaplatil podle ceny obvyklé minimálně [částka] bez DPH, o něž si za blíže nezjištěných okolností nejpozději dne 25.3.2015, v dopoledních hodinách, [Jméno obžalovaného B] požádal a poté toto urgoval prostřednictvím e-mailové zprávy dne 25.3.2015 a dále [Jméno obžalovaného B] od [Jméno obžalovaného A] za neoprávněně provedené lustrace převzal nejpozději do dne 7.4.2015, na blíže nezjištěném místě v České republice, finanční prostředky v dosud nezjištěné výši, a takto [Jméno obžalovaného A] jednal navzdory tomu, že věděl, že [Jméno obžalovaného B] poskytnutím informací [Jméno obžalovaného A] poruší své služební povinnosti uložené mu právními předpisy, a takto [Jméno obžalovaného B] jednal navzdory tomu, že byl srozuměn s účelem předání informací, tedy že tyto budou za odměnu využity [Jméno obžalovaného A] v rámci jím poskytovaných detektivních služeb, přičemž tohoto jednání se [Jméno obžalovaného B] dopustil při výkonu své pravomoci jako příslušník bezpečnostního sboru, když vědomě a úmyslně porušil uložené povinnosti, tedy jednal v rozporu s obsahem služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnostmi podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka a dále v rozporu s § 27 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR, kdy jako celník je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při výkonu působnosti orgánu celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu výkonu působnosti orgánů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - jednak vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit sobě a jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak sám slíbil a poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, přičemž čin spáchal vůči úřední osobě, - jednak vzbudil v jiném rozhodnutí získat přístup k počítačovému systému a neoprávněně užít data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch, obž. [Jméno obžalovaného B] - jednak v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit sobě a jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak sám v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe žádal a přijal úplatek, přičemž takový čin spáchal jako úřední osoba, - jednak jako nepřímý pachatel získal přístup k počítačovému systému a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat sobě a jinému neoprávněný prospěch, 3. v přesně nezjištěné době, nejpozději však dne 24.9.2014, na dosud nezjištěném místě v České republice, [Jméno obžalovaného A] požádal nprap. [jméno FO] o poskytnutí neveřejných informací týkajících se postupů orgánů Celní správy ČR při výkonu jejich činnosti, přičemž [Jméno obžalovaného A] takto jednal v rámci plnění obchodního vztahu založeného smlouvou mezi společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], na straně jedné a společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] poskytující mimo jiné služby soukromých detektivů, v níž byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, na straně druhé, načež dne 24.9.2014, v době od 16:40 hodin do 17:05 hodin, v [adresa], [Jméno obžalovaného B] poskytl [Jméno obžalovaného A] nejprve informace související s postupem orgánů Celní správy ČR při výkonech své činnosti a následně konkrétní informace z trestního řízení prověřovaného Celní správou ČR za součinnosti [Jméno obžalovaného E], Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy vedeného pod č. j. KRPA-387804/TČ-2016-000097 pod krycím názvem [Anonymizováno] a z trestního řízení prověřovaného Celní správou ČR za součinnosti [Jméno obžalovaného E], Krajského ředitelství policie Pardubického kraje vedeného pod č. j. KRPE-61240/TČ-2013-170080 pod krycím názvem [Anonymizováno], týkající se realizace trestního řízení proti fyzickým a právnickým osobám podílejícím se na nelegálním dovozu, zpracování, úpravě a následné distribuci tabákových výrobků na území ČR a zahraničí, kteréžto informace si [Jméno obžalovaného A] písemně poznamenal, kdy se jednalo o informace z aktuálního a probíhajícího trestního řízení, a takto [Jméno obžalovaného A] jednal navzdory tomu, že věděl, že [Jméno obžalovaného B] poskytnutím informací poruší své služební povinnosti uložené mu právními předpisy, a takto [Jméno obžalovaného B] jednal navzdory tomu, že byl srozuměn s účelem předání informací, tedy že tyto budou za odměnu využity [Jméno obžalovaného A] pro společnost [právnická osoba]., k čemuž opravdu došlo, neboť společnost [právnická osoba] obdržela finanční plnění od společnosti [právnická osoba]., a to přinejmenším na základě faktury č. 24/2014 vystavené za měsíc září 2014 na paušální částku [částka] a výdaje ve výši [částka], které byly následně fakticky proplaceny v souhrnné výši nejméně [částka], přičemž tohoto jednání se [Jméno obžalovaného B] dopustil při výkonu své pravomoci jako příslušník bezpečnostního sboru, když vědomě a úmyslně porušil uložené povinnosti, tedy jednal v rozporu s obsahem služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnostmi podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka a dále v rozporu s § 27 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR, kdy jako celník je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při výkonu působnosti orgánu celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu výkonu působnosti orgánů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, obž. [Jméno obžalovaného B] - v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, II. obž. [jméno FO]. [jméno FO] a obž. [Jméno obžalovaného D] 1. nejpozději dne 12.1.2016 v době od 14:21 hod. do 14:28 hod. požádal [Jméno obžalovaného A] na adrese [adresa], plk. [tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí záznamu o zahájení úkonů trestního řízení vydaného dne 11.1.2016 podle § 158 odst. 3 tr. řádu v trestní věci vedené u Policie ČR, tehdejšího ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK-4636-2/TČ-2015-251002, souvisejícího s jednáním odpovědných osob obchodní společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], a obchodní společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], kdy následně na základě této žádosti přislíbil [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] předání požadovaného záznamu dne 13.1.2016 při společné návštěvě Beauty salon [adresa], na adrese [adresa], s tím, že [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] si byl vědom na základě sdělení [Jméno obžalovaného A], že za poskytnutí písemnosti - záznamu o zahájení úkonů trestního řízení je ochoten jeho konečný příjemce - právní zástupce společnosti [právnická osoba]., tedy konkrétně advokát [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. se sídlem [adresa], [Jméno obžalovaného A] poskytnout finanční plnění, když současně poskytl plk. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace o obsahu trestních oznámení, které evidovala Policie ČR ve vztahu ke společnosti [právnická osoba]. a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [jméno FO], s tím že si byl vědom, že tyto budou předány zástupcům obou společností a advokátům advokátní kanceláře [právnická osoba], se sídlem [adresa], jež měli o tyto informace zájem, aniž by tyto na ně měli právní nárok, kdy následně dne 13.1.2016 v době od 13:16 hod. do 13:57 hod. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] předal v obvodu [adresa] [Jméno obžalovaného A] požadovaný záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a to za účelem jeho předání právním zástupcům podezřelých osob, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] jednak poskytnuté písemnosti a jednak mu sdělené neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a tak tyto neoprávněně získají neveřejné informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení a [Jméno obžalovaného A] bude poskytnuto od právního zástupce společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], tedy konkrétně od advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. se sídlem [adresa] peněžité plnění v dosud přesně nezjištěné výši, a tohoto jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, obž. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] - v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, 2. od počátku roku 2014, kdy byla Policií ČR nezávisle na sobě vedena dvě trestní řízení týkající se podezření ze spáchání trestných činů hospodářského charakteru, jichž se měli dopustit zástupci [podezřelý výraz] [jméno FO], [adresa], a to jednak Policií ČR ÚOKFK SKPV Praha 2., oddělením Odboru korupce pod č.j. OKFK-430/TČ-2014-251102, dozorovaným Městským státním zastupitelstvím v Praze, a jednak 1. oddělením ZHTČ ÚOKFK SKPV Policie ČR pod č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251102, dozorovaným Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, požádal [Jméno obžalovaného A] na dosud nezjištěném místě v ČR [Anonymizováno].[Anonymizováno][tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí neveřejných informací, vztahujících se k podezřelým osobám v uvedené trestní věci, kdy konkrétně od poloviny měsíce června 2014[Anonymizováno][Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] získal na poradě vedení obecné informace o připravované realizaci v rámci trestního řízení Policie ČR, ÚOKFK SKPV [adresa], odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[jméno FO]“ č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251102, když následně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] oslovil zpracovatele spisu [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] pod záminkou, zda připravovaná realizace nesouvisí s trestní věcí vedenou jím řízeným 2. oddělením odboru korupce ÚOKFK, když následně dne 24.6.2014 od 13:30 hodin získal podrobnější informace k uvedené realizaci, zejména o místech plánovaných bytových a nebytových prohlídek, a to v době prováděné instruktáže, kdy tyto veškeré informace předal nejpozději dne 24.6.2014 v místech [adresa] a [Anonymizováno], [adresa] [Jméno obžalovaného A] za účelem jejich předání osobám, jichž se měly připravované úkony dotýkat, když minimálně ode dne 24.6.2014 byl informován o plánovaných prohlídkách podezřelý [tituly před jménem] [jméno FO], a dále [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] neoprávněně předával [Jméno obžalovaného A] ve dnech 25.6.2014 v čase od 9:23 do 9:40 hodin na adrese [adresa], dále dne 25.6.2014 v čase od 12:55 do 13:37 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa], dále dne 26.6.2014 v čase 14:18 v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa], dále dne 21.8.2014 v čase od 13:28 do 13:50 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa] a dne 25.8.2014 v čase od 15:06 do 15:21 hodin v metru, linky „B“ mezi stanicemi Můstek a Vysočanská, průběžné informace o obsahu již prováděných úkonů v uvedeném trestním řízení, které poté [Jméno obžalovaného A] bezodkladně předával dalším osobám, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a tak tyto neoprávněně získají neveřejné informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení ohledně plánovaných procesních úkonů policejního orgánu, a tohoto jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, obž. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] - v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, 3. dne 16.2.2015 v době od 11:25 do 12:38 hodin v prostoru ulic Na Perštýně, Národní a Kožná, Praha 1 požádal [Jméno obžalovaného A] v souvislosti s připravovanou realizací v rámci trestního řízení PČR, tehdejším ÚOKFK SKPV [adresa], Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[Anonymizováno]“, č. j. OKFK-4543/TČ-2012-251101, [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí neveřejných informací, které mu tento předal dne 16.2.2015 v době od 16:01 do 16:13 v restauraci [Anonymizováno]´[Anonymizováno] na adrese [adresa], kdy poté dne 26.2.2015 v době od 16:27 do 16:31 hodin informoval [Jméno obžalovaného A] dosud neustanovenou osobu o přípravných pracích k chystaným domovním prohlídkám a prohlídkám nebytových prostor v uvedené trestní věci, následně [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] neoprávněně předal [Jméno obžalovaného A] dne 10.3.2015 v době od 12:40 do 13:19 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa] podrobné informace o realizaci, a to s vědomím, že tyto budou předány dalším osobám, které nemají na informace právní nárok a mohou mít v uvedené věci procesní postavení, kdy na základě předaných informací informoval [Jméno obžalovaného A] tyto osoby dne 10.3.2015 v odpoledních hodinách s tím, že v této fázi řízení se těchto úkony dotýkat nebudou, a tedy informoval osoby na věci zúčastněné o chystaných budoucích procesních úkonech, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a tak tyto neoprávněně získají neveřejné informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení ohledně plánovaných procesních úkonů policejního orgánu, a tohoto jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, obž. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] - v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, 4. nejpozději dne 11.5.2016[Anonymizováno]do 9:31 hod. požádal [Jméno obžalovaného A] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] na dosud nezjištěném místě, aby tento vyhotovil záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu pro podezření z trestných činů hospodářského charakteru, které měly dle ujednání souviset s poskytováním právních služeb pro společnost [právnická osoba]., v němž měl být uveden jako osoba podezřelá na požadavek [Jméno obžalovaného A] a doposud dalších neustanovených osob [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].[Anonymizováno], nar. [datum], tomuto požadavku [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] vyhověl, bez zákonného důvodu požadovaný záznam dne 11.5.2016 v čase 9:32 až 10:37 hod. vyhotovil s datem [datum] v objektu Policie ČR, ÚOKFK SKPV, na adrese [adresa], a to v již vedené trestní věci Policie ČR, ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK- 4383/TČ-2015-251002, kdy v záznamu uvedl, že podezřelý [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se měl dopustit trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, event. jiných trestných činů, popř. se těchto činů dopustil jiný advokát z [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., dále uvedl popis fiktivních skutkových okolností, a aby mohl záznam vyhotovit, tak se na základě jemu daných oprávnění coby vedoucího oddělení, přihlásil pod svým přihlašovacím jménem do systému elektronického trestního řízení (dále jen ETŘ) a v evidenci formulářů „záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158/3 tr. řádu pod č. [016]“ trestního spisu č.j.:OKFK-4383/TČ-2015-251002, kdy autentický původní záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu vydaný pod č.j.:OKFK-4383-25/TČ-2015-251002 dne 8.3.2016, částečně dle požadavku [Jméno obžalovaného A] upravil, k čemuž využil původní elektronicky zpracovaná data, následně falzum v čase 10:37 hodin vytiskl a toto téhož dne v době od 12:41 hod. do 13:28 hod. předal v rámci schůzky v restauraci [jméno FO] na adrese [adresa], [Jméno obžalovaného A] k dalšímu využití a ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, s tím, že [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] věděl, že vydáním takového záznamu a jeho předáním [Jméno obžalovaného A] mohla být způsobena vážná újma na právech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] minimálně v podobě dehonestace advokáta s negativním odrazem v důvěře klientů v jím poskytované právní služby, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám a jedná v úmyslu [tituly před jménem] [jméno FO] poškodit, 5. dne 11.5.2016 v době od 12:41 hod. do 13:28 hod. předal neoprávněně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] v rámci schůzky v restauraci [jméno FO] na adrese [adresa] [Jméno obžalovaného A] na základě jeho předchozí žádosti neveřejné informace z trestního řízení k dalšímu využití, a to ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, kdy se jednalo o Záznam o jednání č.j.:OKFK-479-8/ČJ-2016-251002, kdy konkrétně šlo o 2 listy formátu A4 s informacemi získanými podřízenými [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], konkrétně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], obsahující informace ze schůzkové činnosti vykonané dne 27.4.2016 v souvislosti s vedenou trestní věcí PČR, ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK-4636/TČ-2015-251002, týkající se společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], a společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace v rozporu s účelem trestního řízení neoprávněně poskytne subjektům vedeného trestního řízení a jejich právním zástupcům, a to konkrétně advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. se sídlem [adresa], který společnost [právnická osoba]. zastupoval v obchodních věcech, tedy subjektům, jež na tyto informace nemají právní nárok, a tak tyto neoprávněně získají informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení ohledně plánovaného postupu policejního orgánu, a jednání pod bodem II. 4. a 5. se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - jednak vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu a opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak vzbudil v jiném rozhodnutí získat přístup k počítačovému systému a neoprávněně užít data uložená v počítačovém systému v úmyslu způsobit jinému jinou újmu a získat jinému neoprávněný prospěch, obž. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] - jednak v postavení úřední osoby, v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu a opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak získal přístup k počítačovému systému a neoprávněně užil data uložená v počítačovém systému v úmyslu způsobit jinému jinou újmu a získat jinému neoprávněný prospěch, III. obž. [Jméno obžalovaného A] a obž. [Jméno obžalovaného F] 1. nejpozději dne 12.3.2015 požádal [Jméno obžalovaného A] [Jméno obžalovaného F], státní zástupkyni Městského státního zastupitelství v [jméno FO], na dosud nezjištěném místě, o zjištění a poskytnutí informací z trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 prověřované Policií ČR, Krajským ředitelstvím hl. m. Prahy, Odborem hospodářské kriminality, 5. oddělením, pod č. j. KRPA-252581/TČ-2014-000095 pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kterých se měli dopustit zástupci společnosti [právnická osoba], [adresa], IČ: [IČO], s cílem takto získané informace použít jakožto plnění poskytnuté jednateli společnosti [právnická osoba] [jméno FO]. [jméno FO], statutárnímu zástupci společnosti [právnická osoba], v důsledku této žádosti provedla [Jméno obžalovaného F] ve dnech 5.11.2014, 16.12.2014, 12.1.2015, 12.3.2015, 23.3.2015 a 27.3.2015 bez legitimního důvodu lustrace v systému ISYZ, kde získala z dozorového spisu vedeného Městským státním zastupitelstvím v Praze pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 informace o provedených procesních úkonech v trestním řízení, mimo jiné kopii Záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014 pod č. j. KRPA-252581-8/TČ-2014-000095-ZST a dále kopii Doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 25.9.2014 pod č. j. KRPA-252581-15/TČ-2014-000095-ZST a tyto neveřejné informace na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] v rámci osobní schůzky dne [datum] v době od 9:39 hodin do 10:10 hodin v místě bydliště [Jméno obžalovaného F] na adrese [adresa], kdy jí byl znám účel, pro který [Jméno obžalovaného A] informace požaduje, tedy že tyto budou v rozporu s účelem trestního řízení poskytnuty osobám prověřovaným či jejich právním zástupcům, jakožto plnění poskytované [Jméno obžalovaného A] v rámci služby soukromého detektiva společností [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, následně [Jméno obžalovaného A] takto neoprávněně získané informace předal dne 31.3.2015 v 11:00 hodin v kavárně [jméno FO] [adresa], [jméno FO]. [jméno FO] pro potřeby právního zastupování společnosti [právnická osoba] v uvedeném trestním řízení a tedy jakožto plnění v rámci uzavřené smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015, a dále sledovala pro [Jméno obžalovaného A] aktuální procesní vývoj věci prostřednictvím neoprávněných lustrací provedených ve dnech 7.4.2015, 15.4.2015, 21.4.2015, 28.4.2015, 30.4.2015, 27.7.2015, 6.8.2015, 25.8.2015, 31.8.2015, 14.9.2015, 22.9.2015, 7.10.2015, 8.10.2015, 10.11.2015, 26.11.2015, 9.12.2015, 14.12.2015 a 26.1.2016, když dále v dosud nezjištěnou dobu, nejpozději však dne 7.4.2015 na dosud nezjištěném místě převzala [Jméno obžalovaného F] za tyto poskytnuté informace od [Jméno obžalovaného A] finanční plnění v dosud přesně nezjištěné výši, přičemž [Jméno obžalovaného F] vědomě, úmyslně jednala v rozporu s obsahem slibu podle § 18 odst. 3 a vědomě a úmyslně porušila povinnosti uložené jí v § 24 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), dále v § 25 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kdy jako státní zástupce je povinna postupovat nestranně, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů a zároveň je povinna zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své funkce, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - jednak vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak sám poskytl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, přičemž čin spáchal vůči úřední osobě, - jednak vzbudil v jiném rozhodnutí získat přístup k počítačovému systému a neoprávněně užít data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch, obž. [Jméno obžalovaného F] - jednak v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak sama v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijala úplatek, přičemž takový čin spáchala jako úřední osoba, - jednak získala přístup k počítačovému systému a neoprávněně užila data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch, 2. nejpozději dne 27.3.2013 na dosud přesně nezjištěném místě požádal [Jméno obžalovaného A] [Jméno obžalovaného F] o získání a poskytnutí aktuálních neveřejných informací z trestních řízení vedených u Městského státního zastupitelství v Praze, a to: a) pod sp. zn. 1 KZN 262/2011, trestní řízení vedené PČR, ÚOKFK SKPV pod č. j. OKFK-209/TČ-2011-200203 pro podezření ze spáchání trestných činů hospodářského charakteru v souvislosti s obchodní společností [právnická osoba]., [adresa], IČ: [IČO], dozorované [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v důsledku této žádosti pro získání informací z trestního spisu provedla [Jméno obžalovaného F] na svém pracovišti Městského státního zastupitelství v Praze, nám.

14. října 2188/9, Praha 5, bez legitimního důvodu lustraci v systému ISYZ, a to ve dnech [datum] a [datum], kdy náhledem do elektronického dokumentu vedeného v ISYZ označeného jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ provedeným dne 27.3.2013 zjistila aktuální informace, a tyto neveřejné informace téhož dne v čase 18:40 hodin následně na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] v rámci osobní schůzky na adrese [adresa], kdy se jednalo o informace o právě probíhajících úkonech trestního řízení, konkrétně o probíhajícím šetření firem a dopravců, dále o vyžádání informace od společnosti Čepro, o očekávané právní pomoci vyžádané v Polsku a Maďarsku a o plánu přibrat ve věci znalce z oboru ekonomika k výši škody a dále sledovala pro [Jméno obžalovaného A] aktuální procesní vývoj věci prostřednictvím neoprávněných lustrací provedených ve dnech 16.4.2013, 16.5.2013, 16.8.2013, 2.9.2013, 6.9.2013, 11.9.2013, 15.10.2013, 24.10.2013, 30.10.2013, 20.11.2013, 28.11.2013, 10.12.2013, 17.12.2013, 6.3.2014, 13.3.2014, 21.3.2014, b) pod sp. zn. 1 KZV 215/2013, trestní řízení vedené PČR, ÚOKFK SKPV pod č. j. OKFK-2392/TC-2012-251202 pro podezření ze spáchání trestných činů hospodářského charakteru, kterých se měl dopustit [jméno FO], [Anonymizováno]. [datum], a další osoby, dozorované [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v důsledku této žádosti pro získání informací z trestního spisu provedla [Jméno obžalovaného F] na svém pracovišti Městského státního zastupitelství v Praze, nám.

14. října 2188/9, Praha 5, bez legitimního důvodu lustraci v systému ISYZ a to ve dnech 5.2.2013 a 27.3.2013, a takto získané neveřejné informace [Jméno obžalovaného F] následně na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] dne 27.3.2013 v čase 18:40 hodin v rámci osobní schůzky na adrese [adresa], kdy se jednalo o informace k očekávané právní pomoci vyžádané v USA se stanovenou lhůtou prověřování do dne 25.5.2013 a dále sledovala pro [Jméno obžalovaného A] aktuální procesní vývoj věci prostřednictvím neoprávněných lustrací provedených ve dnech 16.5.2013, 1.8.2013, 21.8.2013, 2.9.2013, 6.9.2013, 9.9.2013, 11.9.2013, c) pod sp. zn. 1 KZN 102/2013, trestní řízení vedené PČR, KŘPP SKPV pod č. j. KRPA-43254/TČ-2013-000094, ve věci podezřelého [jméno FO], [Anonymizováno]. [datum], pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, dozorované [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v důsledku této žádosti pro získání informací z trestního spisu provedla [Jméno obžalovaného F] na svém pracovišti Městského státního zastupitelství v Praze, nám.

14. října 2188/9, Praha 5, bez legitimního důvodu lustraci v systému ISYZ, a to ve dnech 7.3.2013 a 8.3.2013, a takto získané neveřejné informace [Jméno obžalovaného F] následně na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] dne 27.3.2013 v čase 18:53 hodin v rámci osobní schůzky na adrese [adresa] a dále přislíbila [Jméno obžalovaného A] zjistit aktuální neveřejné informace z trestního řízení, když následně aktuální procesní vývoj věci pro [Jméno obžalovaného A] neoprávněnou lustrací ve dne 2.4.2013 sledovala, kdy jí byl znám účel, pro který [Jméno obžalovaného A] informace uvedené pod body a)-c) požaduje, tedy že tyto budou v rozporu s účelem trestního řízení poskytnuty osobám prověřovaným, vyšetřovaným či jejich právním zástupcům, jakožto plnění v rámci jím poskytovaných služeb, coby osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, přičemž [Jméno obžalovaného F] vědomě, úmyslně jednala v rozporu s obsahem slibu podle § 18 odst. 3 a vědomě a úmyslně porušila povinnosti uložené jí v § 24 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), dále podle § 25 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kdy jako státní zástupce je povinna postupovat nestranně, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů a zároveň je povinna zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své funkce, tedy obž. [Jméno obžalovaného A] - jednak vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak vzbudil v jiném rozhodnutí získat přístup k počítačovému systému a neoprávněně užít data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch, obž. [Jméno obžalovaného F] - jednak v postavení úřední osoby, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, - jednak získala přístup k počítačovému systému a neoprávněně užila data uložená v počítačovém systému v úmyslu získat jinému neoprávněný prospěch, IV. obž. [Jméno obžalovaného A] v rámci podnikatelských aktivit společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], jejíž společníkem byl, s předmětem podnikání služby soukromých detektivů a podniky zajišťující ostrahu majetku a osob, se zaměřením na poskytování placených soukromých detektivních služeb v oblasti mapování a potírání nelegálního obchodu s tabákem, prováděl soukromé pátrání související s údajnou účastí osoby [jméno FO], nar. [datum], na nelegálním obchodu s tabákem, a poté, co se dozvěděl, že [jméno FO] užívá ke kancelářským účelům nebytové prostory v přízemí domu na adrese [adresa], v blíže nezjištěné době, nejpozději však dne 14.8.2013, v úmyslu získat pro společnost [právnická osoba] majetkový prospěch, požádal [jméno FO]. [jméno FO] [Anonymizováno], nar. [datum], jednatele společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba], správce objektu, aby mu umožnil bez vědomí nájemce vstoupit do uzamčených neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., přičemž k této žádosti [jméno FO]. [jméno FO], ač si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] je pouze soukromou osobou, ovšem domnívaje se, že tento jedná ve prospěch policejního orgánu, kterýžto falešný dojem [Jméno obžalovaného A] za účelem umožnění vstupu v [jméno FO]. [jméno FO] vzbudil, [jméno FO]. [jméno FO] souhlasil a nejméně v pěti případech [Jméno obžalovaného A] neoprávněně do kanceláře vstoupil, když konkrétně: a) dne 14.8.2013, v době kolem 19:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. BlackBerry 9790 v době od 19:04 hodin do 19:07 hodin pořídil nejméně 9 fotografií těchto listin a také věcí, které byly v kanceláři uložené, b) dne 31.10.2013, v době kolem 18:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. BlackBerry 9790 v době od 18:01 hodin do 18:14 hodin pořídil nejméně 23 fotografií těchto listin a věcí, které byly v kanceláři uložené, c) dne 4.11.2013, v době kolem 21:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. BlackBerry 9790 od 20:56 hodin do 20:59 hodin pořídil nejméně 4 fotografie těchto dokumentů a věcí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. BlackBerry Q10 v době od 21:02 hodin do 21:15 hodin pořídil nejméně 35 fotografií těchto dokumentů a také věcí, které byly v kanceláři uložené, d) dne 31.1.2014, v době kolem 19:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. BlackBerry 9790 v době od 18:58 hodin do 19:00 hodin pořídil nejméně 6 fotografií těchto dokumentů a také věcí, které byly v kanceláři uložené, a dále pomocí iPadu zn. Apple iPad mini v 19:55 hodin pořídil nejméně 2 fotografie věcí, které byly v kanceláři uložené, e) dne 15.3.2014, v době kolem 20:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí digitálního fotoaparátu zn. Panasonic DMC-LF1 v době od 20:00 hodin do 20:21 hodin pořídil nejméně 25 fotografií těchto dokumentů a věcí, které byly v kanceláři uložené, a následně ve všech těchto případech [Jméno obžalovaného A] takto protiprávně získané informace z listin uchovávaných v soukromí blíže nezjištěného dne předal k využití jednak [Jméno zastupitelství], společníkovi ve společnosti [právnická osoba], načež [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] zjištěné informace zapracovali do dosud přesně nezjištěného počtu záznamů o provedeném šetření, a to přinejmenším dne 10.11.2013 ve 21:56 hodin do Záznamu o šetření k osobě [jméno FO] ml., dne 11.2.2014 ve 23:08 hodin do „Šetření k aktivitám [jméno FO]“ (soubor s názvem "[právnická osoba] [jméno FO].docx"), dne 17.4.2014 ve 21:42 hodin do Záznamu o šetření v kanceláři [jméno FO], [adresa] (soubor s názvem "[Anonymizováno].[Anonymizováno].14.[Anonymizováno]") a dne 21.4.2014 ve 15:39 hodin do Záznamu o šetření v kanceláři [jméno FO], [adresa] (soubor s názvem "[právnická osoba] šetření kancelář [jméno FO].docx"), jednak [jméno FO], který si je uchoval v elektronické podobě, a na jejichž podkladě obdržela společnost [právnická osoba] finanční plnění od společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]-[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], a to na základě faktury č. 21/2013 částku [částka], faktury č. 24/2013 částku [částka], faktury č.30/2013 částku [částka], faktury č. 32/2013 částku [částka], faktury č. 3/2014 částku [částka] a faktury č. 11/2014 částku [částka], které byly následně fakticky proplaceny, tedy [Jméno obžalovaného A] opatřil společnosti [právnická osoba] finanční prospěch ve výši [částka] ([částka]), tedy neoprávněně porušil tajemství listin uchovávaných v soukromí jiného tím, že je zpřístupnil třetí osobě a jiným způsobem je použil a spáchal takový čin v úmyslu získat pro jiného majetkový prospěch, V. obž. [Jméno zastupitelství] dne 30.3.2015, v době kolem 10:00 hodin, v Praze 1, v osobním motorovém vozidle tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], bílé barvy, RZ: [SPZ], užívaném obžalovaným [Jméno obžalovaného A], zaparkovaném v blízkosti budovy Ministerstva dopravy ČR, se sídlem na adrese Praha 1, náb. Ludvíka Svobody 1222/12, převzal od [Jméno obžalovaného A] kopii prvního ze dvou listů písemnosti „Záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014“, z něhož vyplývalo, že proti společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] je vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku a ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a která obsahovala popis skutkových okolností, za kterých měly být tyto trestné činy spáchány, a dále kopii písemnosti „Doplnění záznamu o zahájení úkonu trestního řízení ze dne 26.9.2014“ sestávající z jednoho listu, z níž vyplývalo, že v tomto trestním řízení vedeném proti společnosti [právnická osoba] byl zjištěn další poškozený a že toto trestní řízení je vedeno policejním orgánem [Jméno obžalovaného E], Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 5. oddělení pod č. j. KPRA-252581-15/TČ-2014-000095ZST, přičemž tato písemnost byla opatřena podpisovou doložkou policistky [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a jejím vlastnoručním podpisem, následně se [Jméno zastupitelství] s oběma písemnostmi po jejich převzetí seznámil, načež dne 31.3.2015, v době kolem 11:00 hodin, v kavárně [jméno FO] na adrese [adresa], v úmyslu získat za tyto písemnosti finanční prospěch pro společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] jejímž byl společníkem, se po dohodě s [Jméno obžalovaného A] sešel s [jméno FO]. [jméno FO], jednatelem společnosti [právnická osoba], tedy společnosti, která v předmětných písemnostech figuruje v procesním postavení podezřelé právnické osoby a s níž měla společnost [právnická osoba] uzavřenu smlouvu o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015, a sdělil mu přinejmenším obsah obou předmětných písemností a následně s odkazem na tuto smlouvu pak za takto předané informace společnost [právnická osoba] dne 7.4.2015 vystavila společnosti [právnická osoba] fakturu č. 6/2015 na částku [částka], která byla společností [právnická osoba] dne 30.4.2015 proplacena a předmětný finanční obnos byl téhož dne převeden na účet společnosti [právnická osoba] a takto [Jméno zastupitelství] jednal, ač si byl vědom toho, že obě tyto písemnosti získal [Jméno obžalovaného A] trestným činem, konkrétně tím, že mu je na žádost [Jméno obžalovaného A] opatřila [Jméno obžalovaného F], která je v rozporu se zákonem získala z dozorového spisu vedeného Městským státním zastupitelstvím v Praze pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 a dne 29.3.2015, v době od 9:23 hodin do 10:10 hodin, v místě svého trvalého bydliště na adrese [adresa], mu je předala, za což je [Jméno obžalovaného A] na základě usnesení policejního orgánu [Jméno obžalovaného E], Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 5.10.2016, č. j. NPC-1192/TČ-2016-2299-SB, podle § 160 odst. 1, odst. 5 trestního řádu trestně stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, pro zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a [Jméno obžalovaného F] je na základě téhož usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu trestně stíhána pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, pro zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, tedy užil věc, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky jinou osobou, tím spáchali obž. [Jméno obžalovaného A] ad I. 1. a I. 2. jednak pokračující přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad I. 3. přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad II. 1 přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad II. 2 přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad II. 3 přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad II. 4, 5 jednak pokračující přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad III. 1. jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, jednak zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad III. 2. jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, ad IV. pokračující přečin porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí podle § 183 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, obž. [Jméno obžalovaného B] ad I. 1. a I. 2. jednak pokračující přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jednak pokračující zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, jehož se dopustil jako nepřímý pachatel podle § 22 odst. 2 trestního zákoníku, ad I. 3. přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, obž. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] ad II. 1. přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, ad II. 2. přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, ad II. 3. přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, ad II. 4, 5. jednak pokračující přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, obž. [Jméno obžalovaného F] ad III. 1. jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jednak zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, ad III. 2. jednak pokračující přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jednak pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, obž. [Jméno zastupitelství] ad V. přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 alinea 1 trestního zákoníku v účinném znění, a odsuzují se obžalovaný [Jméno obžalovaného A] podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá peněžitý trest v 100 denních sazbách po 2000 Kč, tedy v celkové výměře 200 000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu živnosti s předmětem podnikání služby soukromých detektivů v trvání 8 let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to: - mobilní telefon zn. Black Berry SQN100-3, model RFN81UW, sér. č. [hodnota], s pouzdrem a baterií, SIM kartou O2 č. [hodnota], - mobilní telefon zn. Black Berry Classic, s pouzdrem a baterií, sér. č. [hodnota], bez SIM karty, s microSD kartou zn. Adata, bez výrobního čísla, - stolní počítač (i docking station) zn. Chieftec, opatřen štítkem Windows 7, produkt key [Anonymizováno]- [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], - mobilní telefon zn. Samsung SM-G-360F, barvy šedé, IMEI: [Anonymizováno], s baterií Samsung, - SIM karta spol. T mobile č. [Anonymizováno], - mobilní telefon iPhone A1457, IMEI: [Anonymizováno], - SIM karta spol. T Mobile č. [Anonymizováno], - SIM karta spol. T-Mobile č. [Anonymizováno], - elektronické zařízení tzv. generátor šumu při podezření na odposlech, s označením PNG- 2., - tablet iPaD Mini, sér. č. [Anonymizováno]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] se odsuzuje podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 60 měsíců. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v 100 denních sazbách po 1000 Kč, tedy v celkové výměře 100 000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostních sborech v trvání 6 let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to: - notebook zn. DELL Latitude E6530, s napájecím kabelem, s nečitelným sériovým číslem, - flash disk USB Bar, bez výr. čísla, - mobilní telefon zn. SAMSUNG GT-i9300, sér. č. [Anonymizováno], s baterií, SIM kartou O2 bez čísla, s paměťovou kartou micro SD 16GB č. [Anonymizováno]. Obžalovaný [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] se odsuzuje podle § 329 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v 100 denních sazbách po 1500 Kč, tedy v celkové výměře 150 000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostních sborech v trvání 6 let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. NOKIA, IMEI [Anonymizováno] - [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], včetně SIM karty operátora O2 č. [hodnota]. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] se odsuzuje podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 40 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku se obžalované ukládá peněžitý trest v 100 denních sazbách po 1500 Kč, tedy v celkové výměře 150 000 Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalované dále ukládá trest propadnutí věci, a to: - mobilní telefon zn. SAMSUNG černé barvy s krytem modré barvy, model SM-G360F, IMEI: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], včetně SIM karty Vodafone č. [Anonymizováno], - mobilní telefon zn. NOKIA šedé barvy vč. SIM karty, model C2-01, IMEI [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], včetně SIM karty s ručně psaným číslem [hodnota]. Obžalovaný [Jméno zastupitelství] se odsuzuje podle § 216 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 36 měsíců. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest v 80 denních sazbách po 500 Kč, tedy v celkové výměře 40 000 Kč. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to: - notebook ASUS model K72J, sériového čísla: [Anonymizováno], notebook včetně síťového napájení a baterie, - notebook Acer 5635Z, sériového čísla: [Anonymizováno], včetně síťového napájení a baterie, - flash disk zn. Kingstone 8GB, červené barvy, - flash disk zn. DataTraveler 8 GB, bíložluté barvy.

Odůvodnění

1. Důkazy provedenými v hlavním líčení byl zjištěn skutkový stav věci tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Soud poté, co provedené důkazy hodnotil podle § 2 odst. 6 trestního řádu jednotlivě i ve všech jejich vzájemných souvislostech, dospěl k závěru, že se obžalovaní dopustili jednání, které jim bylo kladeno za vinu, tomu odpovídala i navržená právní kvalifikace. S ohledem na výsledek dokazování bylo nutné nepatrně upravit popis skutků (ke konkrétním úpravám viz odůvodnění výroku o vině u jednotlivých skutků), současně bylo nutné reagovat na změnu právní úpravy, která v mezidobí nastala, a změnit právní kvalifikaci, která byla pro obžalované příznivější (ke konkrétním změna opětovně viz konkrétní část odůvodnění jednotlivých skutků). Co se týče celkového popisu jednotlivých skutků, tak zde soud zdůrazňuje, že se trestní řízení vede pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, resp. v řízení před soudem pro skutek, pro který byla podána obžaloba, je-li zachována totožnost skutku uvedeného v usnesení o zahájení trestního stíhání. Jelikož byly obžaloba a popis jednotlivých skutků v ní uvedených zpracovány opravdu pečlivě a bezchybně, přičemž jednotlivé skutky mají oporu v provedeném dokazování, nebyly potřeba zásadnější zásahy či úpravy ze strany soudu ohledně popisu jednotlivých skutků.

2. Soud předesílá, že projednávaná trestní věc je svým rozsahem i obsahem výjimečnou v rámci běžné rozhodovací praxe okresního soudu, i proto trvala fáze trestního řízení před nalézacím soudem téměř 3 roky. Po zhodnocení provedených důkazů má soud za to, že postavení a jednání jednotlivých aktérů této kauzy lze zhodnotit zjednodušeně jako přátelské vztahy, které překročily v rámci poskytovaných laskavostí či protislužeb hranice netrestnosti, což bylo nutné postihnout nástroji trestního práva. Současně intenzita jednání obžalovaných byla tak značná a společensky škodlivá, že se nemohlo jednat o pouhá kárná provinění. Je nutné zdůraznit, že obhajoba obžalovaných byla vedena precizně a vyčerpávajícím způsobem, nicméně ji lze v určitých otázkách hodnotit jako obhajobu účelovou a nemající podklad v provedeném dokazování, a to zejména co se týče hodnocení provedených důkazů, neboť obžalovaní ve svých vyjádřeních převážně tendenčně hodnotili provedené důkazy izolovaně, nikoli i v jejich souhrnu, jak uvádí dikce ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu k řádnému způsobu hodnocení důkazů.

3. Nežli se soud dostane k odůvodnění jednotlivých výroků, tak se na tomto místě nejprve vypořádá se zásadními procesními námitkami vznesenými obžalovanými či jejich obhájci; ostatní námitky obžalovaných soud rovněž neshledal jako důvodné, přičemž tyto byly vyvráceny provedeným dokazování (k tomu viz odůvodnění viny u jednotlivých skutků). V prvé řadě byla namítána místní nepříslušnost zdejšího soudu, resp. Okresního soudu v Chebu, který vydával některá rozhodnutí a opatření v této věci v přípravném řízení. V době rozhodování Okresního soudu v Chebu nebyla praxe ohledně místní příslušnosti soudů v přípravném řízení, je-li trestní věc dozorována státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze, jednotná (jinými slovy mohlo Vrchní státní zastupitelství podat návrh či žádost k vydání úkonu v přípravném řízení kterémukoliv soudu, který spadal do jeho obvodu, aniž by zohlednil kritéria místní příslušnosti soudu platná ve fázi řízení před soudem ve smyslu § 18 trestního řádu), což se změnilo až zásahem Ústavního soudu, který akcentoval povinnost dodržování pravidel pro určení místní příslušnosti soudů platných ve fázi řízení před soudem i ve fázi přípravného řízení, tedy povinnost při podávání návrhů a žádostí zohlednit kritéria dle § 18 trestního řádu. Nicméně pozdější vývoj praxe nemá za následek nepoužitelnost výsledků úkonů povolených místně nepříslušným Okresním soudem v Chebu, což ostatně potvrdil i Ústavní soud v mnoha usneseních vydaných v této věci. Současně místní příslušnost Okresního soudu Praha-východ je dána skutečností, že část řešené trestné činnosti byla páchána v soudním obvodu zdejšího soudu, a proto byl zdejší soud místně příslušný k vydávání úkonů v přípravném řízení a je stále místně příslušný k projednání věci.

4. K námitkám obžalovaných o nepoužitelnost prostorových odposlechů pořízených v této věci na základě povolení Vrchního státního zastupitelství v Praze lze uvést, že tyto námitky neshledal zdejší soud jako důvodné. Ústavní pořádek České republiky připouští průlom do ochrany práva na respektování soukromého a rodinného života, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných (srov. článek 8 odst. 2 Úmluvy, čl. 7 Listiny základních práv a svobod a čl. 12 odst. 3 Listiny); sem spadá zajisté i nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány (§ 1 trestního řádu). Praxe i právní úprava povolování sledování vnitřku vozidla nebyla v předmětné době, kdy byla jednotlivá povolení vydávána, jednoznačná a jednotná (ostatně není tomu tak ani v současné době), tedy zda má být sledování povoleno státním zástupcem v režimu § 158d odst. 2 trestního řádu nebo zda má být vyžadováno povolení soudu dle § 158d odst. 3 trestního řádu. Proto je nutné u každé prověřované či vyšetřované věci hodnotit všechny podstatné okolnosti dané věci a zkoumat, zda daným operativně pátracím prostředkem dojde k zásahu do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství či zda má být zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků. Soud přezkoumal všechna povolení ke sledování vozidel obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] i jejího přítele [jméno FO] a při zohlednění všech podstatných okolností posuzované věci dospěl k závěru, že těmito úkony nebylo nepřiměřeně či nezákonně zasaženo do jejich soukromí, resp. že daná vozidla nenaplňovala pojem obydlí v širším pojetí. Naopak všechna povolení ke sledování byla souladná se zákonem, resp. s judikaturou obecných soudů a Evropského soudu pro lidská práva, neboť dané osoby sice vozidla užívaly prakticky denně a často v nich telefonovaly či vedly rozhovory se spolujezdci, nicméně nešlo o prostor spadající do definice soukromí. Zejména obžalovaný [Jméno obžalovaného A] si byl vědom, že vnitřní prostor vozidla může být či byl sledován (jak vyplynulo ze zajištěných nahrávek), neboť užíval rušičku či hovořil se spolujezdci tlumeně či šeptem, s vozidlem se často pohyboval v rušném centru Prahy pod kamerami. Navíc v rozhovoru s obžalovaným [Jméno zastupitelství] ve vozidle dne 21. 8. 2014 (záznam v 16:01.18 hod.) se obžalovaný [Jméno obžalovaného A] výslovně zmiňuje o tom, že „je napíchnutej“ a říká, že to nebudou takto řešit. [jméno FO] opatření nečinil obžalovaný [Jméno obžalovaného A] za účelem zajištění či rozšíření soukromí v daném vozidle, nýbrž k zakrytí či ztížení odhalení nelegální činnosti. K námitce obžalovaného, že dané vozidlo sloužilo jako kancelář, lze poukázat na komentářovou literaturu, ve které je jasně uvedeno, že za obydlí – prostor, u kterého je třeba povolit sledování v režimu podle § 158d odst. 3 trestního řádu – nelze považovat nebytové prostory jako je např. kancelář (viz DRAŠTÍK, A. a kol. Trestní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017). K problematice sledování vozidel se vyjádřil Ústavní soud v usnesení ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 1983/13, ve kterém výslovně zdůraznil, že „[s]ledování osobních motorových vozidel, pohybujících se na veřejnosti, resp. na místech veřejnosti přístupných, při kterém se orgány činnými v trestním řízení pořizují záznamy pro účely trestního řízení, musí být bezpochyby podloženo podezřením ze spáchání trestného činu a poměřováno hlediskem subsidiarity. Takové sledování ovšem nedosahuje intenzity zásahu do soukromí, k němuž dochází u domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor a pozemků podle § 82 a násl. trestního řádu, jež je explicitně chráněno čl. 12 Listiny. Požadavek stěžovatelek, aby o takovém zásahu, stejně jako je tomu u uvedených prohlídek, rozhodoval soud a nikoli "jen" státní zástupce, proto není na místě. Zásahy soudu do přípravného řízení vždy posilují význam předsoudní fáze trestního řízení a tím i inkviziční povahu trestního procesu (soud si sám pro sebe připravuje proces) a naopak oslabují význam hlavního líčení a obžalovací charakter trestního řízení. Proto mají být aplikovány jen v míře nezbytné a jen tam, kde skutečně dochází k zásahu do základních práv a svobod, jenž vyžaduje tak nestranného posouzení, jež může poskytnout jen nezávislý soud.“ V této souvislosti lze rovněž poukázat na další četnou judikaturu k problematice sledování a pojmu obydlí a soukromí podporující výše uvedený závěr, konkrétně pak na nálezy Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 3/09, a z dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 7 Tdo 1752/2016, a ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 6 Tdo 1114/2011. Současně ke skutečnosti, že se obžalovaný [Jméno obžalovaného A] pohyboval často s daným vozidlem pod dohledem nikoli utajovaných kamer v centru Prahy, užíval rušičku, mluvil šeptem či napomínal obžalovaného [Jméno zastupitelství], že to takto řešit nebudou, protože „je napíchnutej“, a nemohl tedy své vozidlo vnímat jako kancelář spadající do širší definice soukromí, lze poukázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03, či na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 6. 1997 ve věci Halfordová proti Spojenému království, která akcentovala potřebu zkoumat, zda mohli sledované osoby objektivně předpokládat, že se nacházejí v soukromí, resp. že je nikdo nesleduje. Právě ze zjištěných skutečností v dané věci je nutné vyloučit, že by vozidlo obžalovaného [jméno FO], ale i dalších sledovaných osob v dané věci, bylo možné vnímat jako natolik soukromý prostor, který by byl srovnatelný s obydlím a pro jehož sledování by bylo nutné povolení soudu v režimu § 158d odst. 3 trestního řádu.

5. Nad rámec uvedeno je pak nutné uvést, že i kdyby dnes byla právní úprava či judikatura jednoznačná ohledně režimu povolení sledování vnitřku motorového vozidla, tak nelze tvrdit, že by v době vydávání povolení ke sledování daných vozidel postupovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze svévolně, neboť právě v té době nebylo zjevné, jaký režim je nutný pro povolení ke sledování vnitřku motorového vozidla. A pokud by dospěl soud k závěru, že provedené sledování vyžadovalo povolení soudce, nikoli pouze státního zástupce, pak je nutné zmínit, že námitky obžalovaných se nijak netýkaly obsahové stránky vydaných povolení či jejich přiměřenosti, pouze byla namítána jejich nezákonnost v orgánu, který je vydal. V tomto světle je pak nutné zdůraznit, že na trestní řízení je třeba hledět jako na celek, ve kterém musí být zachováno právo na spravedlivý proces, přičemž garance tohoto práva může být dodatečně poskytnuta ve fázi řízení před soudem, což se i stalo – soud jednotlivá povolení ke sledování přezkoumal ohledně splnění formálních náležitostí i otázky přiměřenosti nasazení těchto operativně pátracích prostředků a jejich věrohodnosti a neshledal žádné pochybení. K tomu lze poukázat na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 6. 2010 ve věci Gäfgen proti Německu. Dle Evropského soudu pro lidská práva nemusí použití důkazu získaného v rozporu se zákonem automaticky znamenat porušení článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nýbrž je nutné zkoumat, zda bylo dodrženo právo na obhajobu, zda bylo obžalovaným umožněno napadnout získané důkazy a jejich použití, zda byla zachována zásada rovnosti zbraní a bylo všem stranám trestního řízení umožněno seznámit se se všemi podstatnými okolnostmi posuzované věci a důkazy a k těmto se vyjádřit (k tomu blíže rovněž rozhodnutí ze dne 25. 4. 2013 ve věci Zahirović proti Chorvatsku). Současně je nutné zohlednit kvalitu důkazu a jeho věrohodnost a pravdivost, a dále, zda je podpořen dalšími důkazy. Dle Evropského soudu pro lidská práva je při posuzování spravedlivosti řízení jako celku rovněž nutné zohlednit veřejný zájem na stíhání a trestání dané formy trestné činnosti, a toto poměřit s individuálním zájmem obžalované osoby, aby důkazy proti ní byly pořízeny v souladu se zákonem, přičemž výsledkem tohoto poměřování by neměl být závěr o nepřiměřenosti použití daného důkazu či o svévoli při jeho pořizování, použití či přezkoumání (k tomu srov. např. rozhodnutí ze dne 3. 3. 2016 ve věci Prade proti Německu). Všechna výše uvedená kritéria zdejší soud vzal v potaz a dospěl k závěru, že i kdyby byla shledána nezákonnost vydaných povolení ke sledování, neznamenalo by to jejich nepoužitelnost v tomto řízení, neboť daná povolení splňovala všechny formální náležitosti, byla přiměřeným zásahem do právní sféry sledovaných osob odůvodněným závažností prověřované trestné činnosti, přičemž zájem na prošetření a potrestání takovéto trestné činnosti jednoznačně převáží individuální zájem obžalovaných na nepoužití záznamů získaných na základě těchto povolení ke sledování.

6. Ke skryté prohlídce vnitřku vozidla obžalovaného [Jméno obžalovaného A] provedené 24 9. 2014 (viz protokoly na čl. 8122-8129 a[Anonymizováno]8130-8131 spisu) obžalovaný [Jméno obžalovaného A] namítá, že nešlo o sledování ve smyslu § 158d odst. 2 trestního řádu, pro které bylo Vrchní státní zástupkyní Vrchního státního zastupitelství v Praze vydáno povolení (na čl. 8120-8121 spisu), nýbrž šlo o prohlídku nebytového prostoru bez patřičného povolení, a proto všechny zajištěné důkazy a následné důkazy získané na základě informací získaných danou prohlídkou jsou získány nezákonně a jsou procesně nepoužitelné. Soud k této námitce uvádí, že s obžalovaným lze souhlasit ohledně charakteru provedeného úkonu, neboť skutečně nešlo o prohlídku interiéru vozidla za účelem nainstalování technického zařízení potřebného k prostorovému sledování interiéru vozidla, nýbrž byla provedena prohlídka interiéru vozidla a všech věcí uvnitř se nacházejících, byla zjištěna telefonní čísla užitá v mobilních telefonech nacházejících se uvnitř vozidla a byla zajištěna data z jednoho mobilního telefonu. Takto provedená skrytá prohlídka měla dle přesvědčení soudu parametry prohlídky nebytového prostoru ve smyslu § 83a trestního řádu, neboť šlo o neveřejně přístupný prostor dle § 82 odst. 2 trestního řádu a uvnitř vozidla se nacházely věci důležité pro trestní řízení, a proto mělo být vyžádáno povolení soudce. S ohledem na toto pochybení nemohly být použity jako důkaz věci a informace zjištěné při této prohlídce. Nicméně to neznamená, že by nebylo možné další navazující důkazy použít v trestním řízení. Argumentace obžalovaného je svou podstatou parafrází teorie plodů otráveného stromu. Ta se však v českém právním prostředí neuplatní bez dalšího, jak ostatně zdůraznil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 6 Tz 3/2017, ve kterém mj. uvedl, že „[k] aplikovatelnosti doktríny plodů z otráveného stromu v českém trestněprávním prostředí existuje poměrně obsáhlá judikatura Ústavního i Nejvyššího soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. III. ÚS 2260/10, publikovaný pod č. 50 ve sv. č. 64[Anonymizováno]Sb. nál. a usn.; usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 3318/09; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 6 Tdo 84/2013; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 11 Tdo 122/2015 atd.). Výslovně lze připomenout závěry Ústavního soudu z jeho nálezu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. I. ÚS 1677/13 (publikovaného pod č. 195 ve sv. 75 Sb. nál. a usn.), kde v návaznosti na svou předchozí judikaturu potvrdil svůj zdrženlivý přístup k doktríně plodů z otráveného stromu, přičemž vysvětlil, že kontinentální trestní řízení vychází (naproti formálním důkazním pravidlům uplatňujícím se v prostředí common law) z formálně-materiální povahy důkazu a zpravidla jen takové vady úkonu, které porušují právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy, vedou k neúčinnosti či nepřípustnosti důkazu. Vzhledem k těmto teoretickým východiskům pak Ústavní soud akcentoval, že pokud v průběhu řízení došlo k provedení rekognice v rozporu s trestním řádem, a tato rekognice je tak důkazně nepoužitelná, nelze dospět k závěru, že je důkazně nepoužitelná rovněž celá další výpověď poškozeného, který byl poznávající osobou při procesně nesprávně provedené rekognici, nýbrž jsou nepoužitelné pouze ty pasáže jeho výpovědi, které jsou zcela jednoznačně kauzálně spjaty s procesně nepoužitelnou rekognicí (jednalo se o ty pasáže výpovědi poškozeného, v nichž identifikoval obviněného prostřednictvím čísel fotografií z rekognice, která proběhla nezákonným způsobem). Nejvyšší soud tedy konstatuje, že česká trestní teorie ani praxe doposud nepřevzala angloamerickou doktrínu plodů z otráveného stromu (srov. např. Šámal, P., Musil, J., Kuchta, J. a kol. Trestní právo procesní. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 372; Nett, A. Plody z otráveného stromu. Brno: Masarykova univerzita, 1997, str. 44-45; příslušní autoři sice s odmítáním této doktríny polemizují, zároveň však jednoznačně konstatují, že česká trestní teorie ani praxe tuto doktrínu nepřevzala). Nelze ovšem vyloučit, že v některých případech se může na základě „kontinentálního“ formálně-materiálního přístupu k hodnocení zákonnosti důkazů dojít ke stejným závěrům jako na podkladě této angloamerické doktríny. Podstatné nicméně je přistupovat k hodnocení zákonnosti důkazů vždy diferencovaně s ohledem na konkrétní povahu a závažnost vady nastalé v procesu dokazování a nečinit paušální závěry, že celý důkaz získaný nebo odvozený z procesně nepřípustně provedeného úkonu je „otrávený“ [srov. též Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl (§ 1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2017, str. 804, 877, 878, 1196].“ Tedy pouze přímé výsledky nezákonné prohlídky nemohou být užity jako důkaz v trestním řízení, následné důkazy získané na základě úkonů povolených zákonným způsobem naopak mohou být procesně použitelné v trestním řízení, což se v nyní posuzované věci i stalo. Získané důkazy a informace při dané prohlídce nebyly jediným podkladem pro následné úkony, na základě kterých byly získány další navazující důkazy, šlo pouze o jeden z podkladů (šlo zejména o telefonní čísla užitá obžalovaným [Jméno obžalovaného A]), nicméně v té době již měl policejní orgán k dispozici řadu dalších důkazů a indicií o podezření, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] páchá trestnou činnost, která byla rovněž hodnocena při vydávání následných úkonů (zejména při vydávání příkazů k odposlechu dle § 88 odst. 1 a násl. trestního řádu).

7. K námitce obžalované [Jméno obžalovaného F], že policie vydala listiny pro účely trestního řízení bez patřičného povolení soudce podle § 8 trestního řádu, lze ve stručnosti uvést, v tomto případě nebylo povolení soudce potřeba, neboť ustanovení § 115 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, prolamuje mlčenlivost příslušníků policie, kteří musejí poskytnout součinnost orgánům činným v trestním řízení, aniž by k tomu bylo nutné jakékoli povolení soudce či soudu. Další námitka obžalované, že odposlech jejího hovoru ze dne 27. 3. 2013 je prakticky prostorovým odposlechem, pro který nebylo vydáno povolení, neboť daný telefonní hovor byl ukončen, přesto odposlech pokračoval. K tomu lze uvést, že toto není technicky možné a daný záznam byl pořízen v době trvání telefonického hovoru, nikdo z účastníků daného hovoru tento hovor v době pořízení záznamu neukončil, a proto byl záznam pořízen. Tento závěr koresponduje se sdělením Útvaru zvláštních činností (založený na čl. 15828 spisu).

8. V neposlední řadě je nutné reagovat na opakovaně obžalovanými vznesenou námitku podjatosti Vrchní státní zástupkyně, s čímž by souvisela procesní nepoužitelnost řady důkazů získaných na základě úkonů vydaných či povolených právě Vrchní státní zástupkyní. Soud se seznámil s obsahem spisového materiálu a s postupem orgánů činných v trestním řízení ve fázi přípravného řízení v této věci a neshledal jakýkoliv náznak podjatosti dozorující Vrchní státní zástupkyně ve smyslu § 30 odst. 1 trestního řádu, tedy, že by Vrchní státní zástupkyně nemohla nestranně rozhodovat a vydávat opatření či rozhodnutí v této věci pro její poměr k projednávané věci, k osobám, jichž se toto řízení týká, k jejich obhájcům a dalším osobám, nebo pro její poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení. Vrchní státní zástupkyně se s těmito opakovanými námitkami precizně a vyčerpávajícím způsobem vypořádala v průběhu trestního řízení, její rozhodnutí následně potvrdilo Nejvyšší státní zastupitelství, proto lze ve stručnosti na odůvodnění jejích rozhodnutí v podrobnostech odkázat, neboť se s nimi nalézací soud ztotožňuje. Skutečnost, že orgán činný v trestním řízení postupuje nikoli dle přání či představ obžalovaných a jejich obhájců, nezakládá jeho podjatost. K tomu by bylo nutné zjistit závažné skutečnosti, které by ve svém souhrnu znamenaly reálnou pochybnost o nestranném a objektivním postupu orgánu činného v trestním řízení v konkrétní věci. Takové skutečnosti v nyní projednávané věci zjištěny nebyly. Orgány činné v tomto trestním řízení postupovaly v souladu se zákonem (až na shora uvedenou výjimku ohledně skryté prohlídky vozidla obžalovaného [Jméno obžalovaného A]) a vždy měly pro svůj procesní postup dostatek podkladů a informací odůvodňující konkrétní kroky v dané věci. Lze v této souvislosti zmínit, že např. operativně pátrací prostředky v širším pojetí byly nasazeny na obžalovanou [Jméno obžalovaného F] mj. na základě podezření z ovlivňování trestních řízení, které bylo zjištěno v mediálně známé trestní věci pravomocně odsouzeného [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO]; takto závažné podezření bylo více než dobrým důvodem pro nasazení těchto prostředků. Výrok o vině [Anonymizováno]

9. Obecně lze konstatovat, že všichni obžalovaní jsou osoby se zkušenostmi ohledně činnosti orgánů činných v trestním řízení (bývalí či současní policisté, státní zástupkyně, příslušník celní správy, navíc tři obžalovaní s právnickým vzděláním) a věděli, že poskytování či získávání neveřejných informací z databází či spisů vedených orgány činným v trestním řízení není legální. O to více je předmětná trestná činnost přinejmenším pro soud zarážející, neboť obžalovaní [Jméno obžalovaného B], [Jméno obžalovaného D] a [Jméno obžalovaného F] byli zkušenými, pracovitými a vzdělanými profesionály ve svých funkcích či pozicích.

10. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] v rámci hlavního líčení uvedl, že se cítí nevinen. Je zaměstnán u Celní správy, přičemž v současnosti je postaven mimo službu a pobírá padesát procent platu, tj. cca [částka] čistého měsíčně. Dále vlastní [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jeho zdravotní stav[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. V minulosti nikdy nebyl trestně stíhán. K Celní správě nastoupil v roce 1992, od roku 1997 pracoval na Celním ředitelství v Praze jako koordinátor a analytik, na oddělení celní kontroly a dohledu, kde koordinoval a řídil některé velké kontrolní akce, především v nákladní automobilové kontejnerové dopravě. Jako analytik se podílel na tvorbě několika nástrojů usnadňujících činnost složek Celní správy pátrajících po zboží uniklém celnímu dohledu. V roce 2002 přešel na místo vedoucího operačního střediska na Inspektorátu celní a finanční stráže, kde se podílel na vývoji několika aplikací a databází usnadňujících a zrychlujících jejich činnost. Cílem bylo především odhalování organizované závažné hospodářské trestné činnosti v souvislosti s dovozem zboží do České republiky. Od roku 2004 začal na odboru pátrání pracovat jako referent a analytik Celního ředitelství v Praze, kde se podílel od roku 2004 až do svého zatčení na rozpracování třinácti velkých trestních spisů. Protože se jednalo o velmi kvalitně organizované skupiny pachatelů, probíhala úzká spolupráce s celními a policejními orgány sousedních zemí a některé z těchto trestních spisů byly realizovány společně. Tři skutky kladené mu za vinu spolu víceméně souvisí. V roce 2009 se na pracovním setkání se zástupci společnosti [jméno FO] setkal s panem [jméno FO] a panem [jméno FO], kteří byli představeni jako spolupracovníci firmy [jméno FO]. Předmětem jednání byla možnost využití jejich informačních zdrojů při získávání informací při provádění nákupů pro společnost [jméno FO] v místech, kde je podezření z prodeje nelegálního tabáku a tabákových výrobků v rámci smlouvy mezi Celní správou a společností [jméno FO]. Informace byly předávány prostřednictvím pracovníka firmy [jméno FO] pana [Anonymizováno]. Pouze informace, které nesnesly odkladu, byly předávány bezprostředně po zjištění obžalovanému nebo dalšímu pracovníkovi Celní správy a byly zahrnuty do zpráv pro společnost [jméno FO]. Ne každá takto získaná informace byla následně využita, protože došlo třeba k časovému prodlení a už nebylo možné proti tomu dotyčnému nějakým způsobem zasáhnout. I přesto byly tyto informace důležité, protože dotvářely obraz celkového jednání pachatelů a bylo možné třeba tipovat časy, kdy zaváží, a dále to rozpracovávat vzhledem k propracovanému a velmi konspirativnímu systému distribuce nelegálních tabákových výrobků a tabáku od výrobce k odběratelům. Zpracování velkých kauz přináší většinou přetížení pracovníků Celní správy z nedostatku kapacity lidských zdrojů. Většinou takový spis zpracovávají dva, někdy i tři lidé, což znamená i šestnáct hodin v práci po dobu několika měsíců. Neměli žádnou metodickou podporu Generálního ředitelství a měli nedostatek zkušeností s operativní činností a její legislativou a administrativou. Žádosti o sledování nebo odposlechy museli například sami konzultovat přímo se státními zástupci nebo soudci. Realizací spisu však práce nekončí, naopak začíná důležitější fáze, a to je ze všech náležitě zadokumentovaných informací a poznatků sepsat nebo nechat zpracovat protokoly ze sledování nebo odposlechů. To je také velmi časově a fyzicky náročné. S tím souvisí první skutek. [jméno FO] nashromáždil nejen pro Celní správu, ale i pro společnost [jméno FO] velké množství informací a bylo zrealizováno poměrně dost kauz. [jméno FO] obžalovaného nežádal o zjištění informací a záznamů v uzavřených informačních systémech Ministerstva vnitra. Obžalovaný obdržel od pana [jméno FO] informaci o podezřelé osobě jménem [jméno FO], specifikaci si již přesně nepamatuje, ale měl se podílet i na nelegálních obchodech a dovozech zboží, které podléhá spotřební dani. Kdy to přesně bylo, už si nepamatuje, podle spisu se jednalo o rok 2015. Jednalo se o jednu z informací. S panem [jméno FO] spolupracoval přes šest let, a protože obžalovaný nevyhodnotil, že by se mohlo jednat o nějakou informaci, která by mohla poškodit jak jeho, nebo zpracování spisu, tak informaci přijal. Protože zastával funkci policejního orgánu, musel nejprve prověřit, jaké má pan [jméno FO] problémy se zákonem, a zjistit si o něm příslušné podrobnosti. Osobu proto lustroval. Byla to víceméně rutina. Musel zjistit, zda má vůbec smysl osobu nadále nějakým způsobem rozpracovávat. Protože informací nenalezl tolik, kolik by stálo za další rozpracování osoby, požádal pana [jméno FO] ještě o doplnění informací. Informace o panu [jméno FO] zjistil z interních zdrojů i z otevřených zdrojů na internetu pomocí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což je otevřené zpravodajství. Jako analytik měl přístup ještě do dalších informačních zdrojů různých firem, a to, co zjistil, nebylo dostačující, aby se dále zabýval touto osobou. Svá zjištění předal panu [jméno FO] a samozřejmě některé detaily přislíbil, že ještě zjistí, ale to se týkalo už pouze otevřených zdrojů. Rozhodně ale nepředával panu [jméno FO] výsledky lustrace v papírové podobě. Druhý skutek se týkal lustrací SPZ, jelikož jim pan [jméno FO] při nákupech pro společnost [jméno FO] zjišťoval i SPZ dodavatelů a monitoroval některé objekty, kam byly tyto tabákové výrobky buď propašované, nelegálně vyrobené nebo tam byly dodávány. Z registračních značek těžili další informace. Samozřejmě ne každá informace, která byla panem [jméno FO] sdělena, byla použitelná. Bylo samozřejmě nutné zjistit nějaké další informace, aby mohl obžalovaný posoudit, zda jsou pro něj tyto informace dál použitelné. Ke třetímu skutku, kdy je obžalovanému kladeno za vinu, že panu [jméno FO] vyzrazoval informace z konkrétních probíhajících spisů, obžalovaný uvedl, že to není pravda. [jméno FO] nikdy neposkytl takovou informaci, která by mu už nebyla v době, kdy se o tom bavili, předem známa. Informace měl prozradit v roce 2014, kdy už spolu pět let spolupracovali na poměrně složitých kauzách, a pan [jméno FO] měl o kauzách povědomí. V České republice se zabývalo výrobou nelegálních tabákových výrobků a zpracováním tabáku velmi málo osob, takže pořád naráželi na jedny a ty samé osoby. V souvislosti s půjčováním vozidla obžalovaný uvedl, že toto půjčování vůbec nesouviselo s lustracemi, nebyla to forma protiplnění. Považoval to za gesto přátelství. [jméno FO] věděl, že obžalovaný potřebuje sehnat vozidlo, které by jemu a jeho přátelům umožňovalo ve větším počtu jezdit na turnaje ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], a pomohl jim ho obstarat. Auto si půjčoval prakticky od té doby, co se seznámili. Obžalovaný dal panu [jméno FO] rozpis turnajů a on mu řekl, aby se případně připomenul před tím, než to auto bude potřebovat. Obžalovaný od pana [jméno FO] nepřijal ani žádné finanční prostředky. [jméno FO] obžalovaný vůbec nezná a s paní [jméno FO] přišel do kontaktu jednou nebo dvakrát.

11. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] v rámci hlavního líčení uvedl, že se cítí nevinen. Obžalovaný uvedl, že je OSVČ a dále je příslušníkem Policie ČR, přičemž je aktuálně postaven mimo službu. Jeho měsíční příjem je v součtu do [částka] čistého. [právnická osoba] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jeho zdravotní stav [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] V minulosti nebyl trestně stíhán. To, co je mu kladeno za vinu ve druhém skutku, je ničím nepodložená lež. Je to vykonstruované a účelové řízení vedené obžalobou se snahou diskreditovat jeho osobu. Je mu kladeno za vinu, že měl předávat nějaké informace z trestního řízení, kdy byl veden spor mezi společností Rencar a Dopravním podnikem. Jedná se o kauzu, kterou interně nazvali „[Anonymizováno].“ Popřel, že by jej pan [jméno FO] požádal o předání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v této věci. Záznam mu ani nikdy nepředal. [jméno FO] předával vždy pouze obecné informace, které on potřeboval k tomu, aby mohl získávat v zájmovém prostředí další informace, které byly důležité pro trestní řízení. Popřípadě mu říkal takové informace, aby si on sám mohl úkolovat s jeho vědomím a souhlasem osoby, které se v tom zájmovém prostředí pohybovaly a měly bližší kontakt k zájmovým osobám. V podstatě se jednalo o obecné informace typu, co je zajímalo, kdo je zajímal, jaké byly vztahy mezi jednotlivými subjekty jejich zájmu, popřípadě další okolnosti a další informace, které se v tom zájmovém prostředí pohybovaly. [jméno FO] zná zhruba od roku 2002. Od roku 2006 jej měl obžalovaný dokonce oficiálně vedeného jako informátora. Bohužel v roce 2009 se měnil pokyn policejního prezidenta o užívání informátorů a hrozilo, že by mohlo docházet k dekonspiraci těchto osob, tak v podstatě všichni policisté, kteří měli informátory vedené, to nějakým způsobem ukončili a dále si tyto osoby vedli neoficiálně. Obžalobou je mu kladeno za vinu i to, že neoprávněně lustrovat v ETŘ. Nicméně se nejednalo o lustrace, ale o oprávněné náhledy. ETŘ je systém, který měl zefektivnit činnost policie nebo jednotlivých zpracovatelů, a současně měl propojit policii s dozorovými státními zástupci, aby oni mohli nahlížet elektronickou cestou do policejních spisů. Každý náhled do ETŘ zanechává elektronickou stopu. Stopu zanechává i tisk jednotlivých dokumentů. Obžalovaný jako vedoucí oddělení měl oprávnění prvního stupně, což znamená, že přicházel do kontaktu s jednotlivými zpracovateli, a v momentě, kdy vyhotovili záznam o zahájení úkonů trestního řízení, popřípadě usnesení o zahájení trestního stíhání či jiné usnesení, na které se vztahuje jeho primární kontrolní činnost, tak to s ním konzultovali, bez ohledu na to, o jakou trestní věc se jednalo. Na oddělení měl průměrně dvacet až třicet spisů a všem věnoval stejnou pozornost. Vždy se snažil o to, aby na jeho oddělení byly spisy vedeny řádně, v souladu se zákonem, bez možnosti jakéhokoliv ovlivnění. Obžalovaný měl de facto povinnost do spisů v ETŘ nahlížet, bez něj by ani elektronicky nemohly existovat. On určoval, kdo je hlavním zpracovatelem, jakým způsobem zpracovatelé budou vnášet možné vyšetřovací a prověřovací verze. Musel odsouhlasit jednotlivé formuláře, jako první musel odsouhlasit záznam o zahájení úkonů trestního řízení, usnesení o zahájení trestního stíhání a další relevantní rozhodnutí ve věci, ale i žádosti. Četnost nahlížení do ETŘ byla u všech spisů stejná. Ve věci „[Anonymizováno]“ přišlo trestní oznámení dne 14. 12. v odpoledních hodinách a obžalovaný jej zaevidoval do ETŘ. Určil, kdo tu věc bude na jeho oddělení zpracovávat a dal mu prvotní pokyny. V průběhu času věc několikrát kontroloval a oprávněně tak vstupoval do ETŘ. V dané věci sám upravil záznam o zahájení úkonu trestního řízení, protože nesplňoval všechny náležitosti. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení byl vyhotoven dne 11. 1. a též den byl vypraven datovou zprávou na Městské státní zastupitelství, kdy toto učinil hlavní zpracovatel pan [jméno FO]. Záznam odeslal v 14:28 hodin prostřednictvím datové zprávy na Městské státní zastupitelství, které si jej v 14:31 hodin převzalo, zažurnalizovalo a následně bylo předáno konkrétnímu zpracovateli. Nešlo o žádné nestandardní doručení. Je pravda, že se obžalovaný sešel s panem [jméno FO] dne 12. 1. v době od 14:21 do 14:28 hodin v kavárně za účelem předání informací ve věci „[Anonymizováno]“, kdy měl pan [jméno FO] obžalovanému přinést bližší informace k tomuto řízení. [Jméno obžalovaného A] mu na schůzce sdělil, že se téhož dne sešel s bývalým policistou [adresa], a že byl jedním z jeho zdrojů informací. [jméno FO] požádal pana [jméno FO] o spolupráci ve věci „[Anonymizováno]“, s odůvodněním, že on sám byl v mezidobí, někdy z počátku ledna, osloven hlavním zpracovatelem spisu, aby sehnal nějaké informace z [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Obžalovaný byl překvapen, protože on sám s panem [jméno FO] nikdy o této věci nemluvil. Nebyl pro to ani důvod, věc byla v podstatě na začátku. [jméno FO] dokonce zaslal obžalovanému SMS, zda v této věci nepotřebuje pomoc. Obžalovaný jej tedy požádal, aby mu zjistil, zda má pan [jméno FO] ze společnosti [Anonymizováno] nějaký příbuzenský vztah k panu [jméno FO] z představenstva nebo dozorčí rady [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jednalo se o lehce ověřitelnou skutečnost, kterou si mohli ověřit kdykoliv sami. Obžalovaný nebyl připraven na to, že na schůzce budou s panem [jméno FO] probírat věc „[Anonymizováno]“, proto jeho projev působil nesouvisle. Byl připravený, že se budou bavit o věci „[Anonymizováno]“. Ale poskytl panu [jméno FO] informace, aby byl v obraze, aby věděl, co se děje v těch společnostech a co by je mohlo zajímat. Nejednalo se o informace ze spisu „[Anonymizováno]“, šlo o informace z anonymního trestního oznámení. [jméno FO] obžalovanému přinesl informace zevnitř [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy že se pan [jméno FO] bude chtít snažit nějakým způsobem zhatit prověřování. Dále sdělil, že [Anonymizováno] se chystá být nahrazena [Anonymizováno]. [jméno FO] potvrdil, že generální ředitel [Anonymizováno] pan [jméno FO] a pan [jméno FO] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] je pouze shoda jmen a nemají k sobě žádný příbuzenský vztah. Ve věci „[Anonymizováno]“ požádal obžalovaný pana [jméno FO] o zjištění telefonního čísla na podezřelého [jméno FO]. [jméno FO] tak, aby mohli monitorovat jeho hovory s investory a popřípadě mu prokázat možnou trestnou činnost. [jméno FO] sdělil, že zjistil osobu, která má blízký vztah k [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato osoba byla zajímavá z toho pohledu, že [jméno FO]. [adresa] s ní udržoval přátelský vztah a chodili spolu sportovat. [Jméno obžalovaného A] tedy obžalovanému sdělil, že má osobu, která se může od [tituly před jménem] [jméno FO] dovědět bližší informace k podezřelému [jméno FO]. [jméno FO], popřípadě zjistit jeho telefonní číslo. Obžalovaný s tímto souhlasil, neviděl v tom žádné nebezpečí, protože jej [Jméno obžalovaného A] ujistil, že tuto osobu zná dostatečně dlouho a že to je osoba spolehlivá, která je neprozradí. Tím, že na schůzce od obžalovaného zaznělo „Donesu Ti to, donesu, já teď hnedka jdu a budu se ptát, kde to je to trestní oznámení zas, abychom vypálili do zítra ten zahajovák“, na což reagoval pan [jméno FO] „Tak ho vem zítra s sebou na masáž, nebo bys mi ho dal potom“ se obžaloba mylně domnívá, že se jednalo o pasáž týkající se věci „[Anonymizováno]“. Obžalovaný s [jméno FO] se bavili o tom, že ten mechanismus spáchání trestného činu byl tak složitý, že si opravdu už nemohli dovolit další chybu. [Jméno obžalovaného A] jej požádal, aby mu přinesl nebo přetlumočil z trestního oznámení přesný mechanismus spáchání toho trestného činu. Obžalovaný tedy přislíbil, že půjde, podívá se do toho trestního oznámení, ten způsob, ten mechanismus si osvěží tak, aby v co nejkratší době mohli vydat záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci „[Anonymizováno]“. Co se týče osoby, kterou [Jméno obžalovaného A] požádal o spolupráci, obžalovaný neví, kdo to byl, zdali byl z [Anonymizováno] [Anonymizováno], zdali byl z magistrátu, ale dovtípil se, že byl státním úředníkem. Dále mu na schůzce [Jméno obžalovaného A] předestřel nějaké informace k [jméno FO]. Obžalovaný v podstatě všechno negoval, protože o tuto spolupráci ho nikdy nežádal a nebyl to ani jeho spis, ani spis jím vedený na oddělení. Proto jej to nezajímalo. [Jméno obžalovaného A] předával obžalovanému informace osobně i prostřednictvím telefonu. Ke komunikaci používali různé aplikace, zejména aplikaci Threema. Připouští i použití aplikace Blackberry Messenger. [jméno FO] předal obžalovanému i poznatek čítající tři strany ze dne 27. 4. 2016 týkající se společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], který byl u obžalovaného nalezen při domovní prohlídce. Obžalovaný upozorňoval policejní orgán, že to je poznatek, který má k práci. Listiny měl doma, protože byly založeny v kapse jeho bundy. Obžalovaný na ně zapomněl. Druhý den si vzal jinou bundu a listiny tak nechal doma. V druhém bodu obžaloby je obžalovanému kladeno za vinu to, že měl vynést informace o realizaci, která měla proběhnout dne 25. 6. 2014 pod krycím názvem „[jméno FO]“. Obžalovaný odmítá jakoukoli trestní odpovědnost. Opětovně se jedná o smyšlené konstrukce obžaloby s cílem diskriminovat jeho osobu. Je pravda, že se obžalovaný na poradě vedení ÚOKFK dověděl informaci, že je plánovaná Odborem ZHTČ (závažné hospodářské trestné činnosti) realizace, a že odbor bude požadovat pomoc při jejím zajištění, minimálně v podobě dotací policistů na jednotlivá místa. V momentě, kdy se obžalovaný tuto informaci dověděl, se zeptal vedoucího odboru ZHTČ a jeho zástupce, zda se jedná o realizaci ve věci „[jméno FO]“. Na útvaru byla vedena nezávisle na sobě dvě trestní řízení, která se dotýkají [podezřelý výraz] [Anonymizováno][Anonymizováno][jméno FO]. Navzájem o sobě věděli. Na začátku se domluvili, jakým způsobem budou vést tato trestní řízení tak, aby se nenarušovali. V podstatě mu pouze potvrdili, že se jedná o realizaci ve věci „[jméno FO]“, a odkázali jej na vedoucí oddělení [jméno FO]. Žádné jiné informace po nich nepožadoval. Nikdy se ani nedověděl od nikoho, a to ani od [jméno FO], kdo byl vedoucím realizačních skupin. Nevěděl žádné podrobnosti ke spisu, k realizaci, k místům ani k osobám. Obžalovaný se s panem [jméno FO] dne 24. 6. v 16:30 nepotkal a určitě mu nic nepředal, protože mu ani neměl co předat. Obžalovaný šel za [jméno FO] a požádal ji o součinnost při realizaci. Domluvili se, že k ní půjdou zpracovatelé spisu tak, aby se mohli seznámit s prostředím, eventuálně reagovat na zajištěné věci, popřípadě navrhnout zajistit věci, které by mohly souviset s jejich řízením. Informaci, že u [Anonymizováno] [jméno FO] byl při domovní prohlídce nalezen kufr plný peněz, sdělil obžalovanému [Jméno obžalovaného A] na schůzce v metru s tím, že to ví od advokátky [Anonymizováno] [jméno FO]. Obžalovaný byl překvapen, protože tuto informaci neměl. Obžalovaný rovněž odmítl, že měl [Jméno obžalovaného A] předat neveřejné informace k realizaci pod krycím názvem „[Anonymizováno]“ tak, jak je mu to kladeno za vinu ve třetím bodu obžaloby. Podrobné informace o této realizaci obžalovaný ani nevěděl. Je pravda, že byl v kontaktu s nějakým mužem, ale nedomnívá se, že to byl [Jméno obžalovaného A]. Nepamatuje si, kdo to byl. Rozhodně popírá, že by dne 16. 2. v době od 16:01 do 16:13 v restauraci [Anonymizováno] předal jakékoliv informace o připravovaných pracích. Ve služebním počítači obžalovaného byl nalezen dokument [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno], který měl být podle metadat vytvořený [datum] v 13:

17. Jednalo se o komunikaci mezi ním a [jméno FO], byl požádán o spolupráci na seznamu osob, které bude poskytovat Odbor korupce za druhé oddělení v rámci realizace. Angelika se říkalo paní [jméno FO] pro její tehdejší vzezření. Mělo se jí tak říkat jak v nemocnici, tak zejména v advokátní kanceláři [Anonymizováno]. [jméno FO], když s obžalovaným komunikoval o [Anonymizováno], tak ji nazýval [Anonymizováno]. Dále je obžalovanému kladeno za vinu, že vyhotovil fiktivní úřední záznam o zahájení úkonů trestního řízení na [Anonymizováno] [jméno FO] účelově tak, aby to [Jméno obžalovaného A] posunul dál a dehonestoval tak osobu [Anonymizováno] [jméno FO]. To rovněž obžalovaný popřel. Je to opět účelově vytržené z kontextu, kde se navíc obžaloba snaží zamlčet důkazy ve prospěch obžalovaných. [jméno FO] útvaru vedli na základě oznámení [Anonymizováno] [Anonymizováno] prověřování ve věci možného podvodného jednání rozhodců, přičemž přípis k nim přišel z Vrchního státního zastupitelství v Praze podepsaný [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten je upozornil na možné souvislosti a na možný trestně právní postih rozhodců, ale taktéž na nestandardní chování [Anonymizováno] [Anonymizováno] a jejich právních zástupců. Disponovali informací, že [tituly před jménem] [jméno FO] měl v roce 2014 inkasovat poměrně vysokou částku, asi deset milionů, pouze za konzultace. Z pohledu obžalovaného se jednalo o dost vysokou částku. Z toho důvodu požádal [jméno FO], aby sehnal k tomuto řízení nějaké informace. [Jméno obžalovaného A] přinesl svazek o počtu 217 listů, kde byla mimo jiné právní stanoviska jednotlivých advokátních kanceláří, zápisy z dozorčích rad [Anonymizováno] [Anonymizováno] a další písemné materiály jako hlavní právní závěry, komunikace mezi advokátem a [Anonymizováno] [Anonymizováno], auditní šetření, komunikace se [právnická osoba], a další. Obžalovaný se rozhodl, že by mohli v rámci jejich trestního řízení rozšířit původní záznam o zahájení úkonu trestního řízení i o tyto skutečnosti, a v podstatě dal i za pravdu [tituly před jménem] [jméno FO], že se ve věci nejedná pouze o spor a podvod rozhodců, ale že by se tam mohlo jednat i o další trestnou činnost spočívající právě v neoprávněném nakládání s cizím majetkem. Obžalovaný vypracoval nástin záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, aby jej mohl předložit [Jméno obžalovaného A], který by si jej přečetl a mohl přetlumočit svému kontaktu, od kterého měl podkladové materiály, protože ten kontakt měl evidentně přístup k důležitým informacím vedoucím ke sporu mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [právnická osoba]. Obžalovaný chtěl, aby ten kontakt osvětlil slepá místa, která by tam viděl, popřípadě, aby malinko zkorigoval směr prověřování, eventuálně dodal další podkladové materiály tak, aby s tímto mohli pracovat oficiálně. Navíc to, že [tituly před jménem] [jméno FO] je prověřovaný, bylo již mediálně známé, vyšlo k tomu několik novinových článků, podle kterých se [tituly před jménem] [jméno FO] měl obohatit o cca padesát milionů korun. Je pravda, že obžalovaný dne [datum] předal [Jméno obžalovaného A] záznam ze schůzkové činnosti vykonané dne 27.

4. Stalo se to nedopatřením. Když šel obžalovaný na schůzku vybaven oním nástinem záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ve věci „[Anonymizováno]“, přiložil k tomu tento záznam, který si složil do kapsy saka. Nicméně i přesto se domnívá, že nedošlo k předání neveřejných informací z trestního řízení, jelikož [Jméno obžalovaného A] o všech těchto informacích již věděl. Záznam nepředal [jméno FO] úmyslně, došlo k pochybení, neměl úmysl mu jej předat a už vůbec ne za účelem, aby jej poskytnul dále. O uskutečněných schůzkách obžalovaný nesepisoval žádné úřední záznamy, protože to nebyla jeho povinnost. Bylo to i z důvodu, že se [Jméno obžalovaného A] pohyboval v prostředí, v jakém se pohyboval, měl kontakty, jaké měl, a obžalovaný mu nechtěl fyzicky ublížit. To byla prakticky jediná podmínka pana [jméno FO], že nebude nikde uváděn při spolupráci, jelikož se pohyboval v prostředí velmi pochybných osob. Úřední záznamy se musely sepisovat na základě pokynu ředitele útvaru v momentě, kdy tam existovala nějaká relevantní informace. Obžalovaný nekontroloval své podřízené, zda sepisují záznamy. Záznamy se sepisovaly zejména, když došlo k čerpání finančních prostředků. Například když dotyčnému zaplatili oběd nebo kávu a chtěli to následně proplatit. Obžalovaný panu [jméno FO] říkal jen informace obecného rázu. Je možné a docela i vysoce pravděpodobné, že se pan [jméno FO] jako bývalý policista mohl dovtípit, o co jim jde, kdo je hlavním podezřelým. Obžalovaný ale vylučuje, že by pan [jméno FO] skutečně věděl o jejich podezřelých, případně o jejich operativně pátracích činnostech. Rozhodně nevěděl, kdy a kde budou realizovat, a nevěděl, jaké operativně pátrací prostředky budou nasazovat. To mu obžalovaný nikdy neřekl. Toto jediné pan [jméno FO] nevěděl. Obžalovaný vyloučil, že by po něm pan [jméno FO] chtěl nějakou protislužbu. Obědy si platili navzájem, střídali se. Obžalovaný vnímal pana [jméno FO] pořád jako policistu, měl to v sobě, a proto s nimi chtěl spolupracovat. Věděl, že se živil jako soukromý detektiv. Scházeli se nepravidelně, některý měsíc třeba sedmkrát, jiný měsíc třeba vůbec. Nebyly to jenom pracovní schůzky. Občas se scházeli pouze jako přátelé na kávu nebo na oběd. Obžalovaný uvedl, že celá věc představuje snahu [tituly před jménem] [jméno FO] dehonestovat celý útvar a jeho osobu. Má se jednat o pomstu za to, že jejich odbor měl stíhat [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [adresa] v souvislosti s veřejnými zakázkami na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno].

12. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] v rámci hlavního líčení uvedla, že se cítí nevinna. Je státní zástupkyní, avšak v současné době je zproštěná funkce. Její měsíční příjem činí [Anonymizováno] až [částka] čistého. [právnická osoba] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][částka]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Její zdravotní stav [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V minulosti nebyla trestně stíhána, kárně řešena ani nebyla v přestupkovém řízení. Domnívá se, že obžaloba není postavena na důkazech, ale na dedukcích a spekulacích. Věty z odposlechů jsou vytrženy z kontextu a jsou zasouvány do určitého příběhu, který tvoří rámec nebo konstrukci této obžaloby. Ta je postavena na tom, že pan [jméno FO] byl společníkem nějaké obchodní společnosti, která měla v předmětu činnosti detektivní a poradenské služby a pro tyto své služby potřeboval přístup k různým informacím, které získával od svých známých, tedy od státní zástupkyně, celníka a policisty s tím, že tyto následně dokonce předával osobám prověřovaným a podezřelým. Obžalovaní měli informace poskytovat s plným vědomím toho, k jakému účelu je pan [jméno FO] potřebuje, a ke zjišťování informací měli používat databáze z evidencí policie, státního zastupitelství a celní správy, a to pod skrytou legendou. Obžalovaní za to měli dostat od pana [jméno FO] finanční obnosy. Obžalovaná uvedla, že všechny přístupy byly zadokumentovány, nikdo se nijak neskrýval. Všichni měli oprávnění do systémů nahlížet. Ani ze spisu nevyplývá, že by pan [jméno FO] kohokoliv žádal o nahlédnutí do jakékoli databáze. [jméno FO] ani nevěděl o tom, jaké databáze jsou k dispozici. Když odcházel v devadesátých letech od policie, byly ještě listinné rejstříky. Ve spisu ani nejsou důkazy o tom, že by obžalovaní získávali finanční dary. Ani zde není doložen určitý znak soustavnosti, jelikož se mělo jednat o tři případy za tři roky. Obžalovaná rovněž odmítla, že by si měla počínat konspirativně a poukázala na skutečnost, že byla nepřetržitě po dobu tří let odposlouchávána. Dokonce u svého přítele doma našli nějaké nahrávací zařízení, a proto podali trestní oznámení. Byla na to upozorněna a znejistěla. Nechtěla, aby měl někdo informace ze státního zastupitelství. Proto například některá jednání s policisty v ožehavých případech musela proběhnout v parku tak, aby je nikdo neslyšel. Nebyla si vědoma toho, že by se mohla dopouštět jakékoliv trestné činnosti. Tak se zkrátka baví lidé ze stejných profesí, baví se o kauzách, které jsou v médiích a které dozorují. Samozřejmě také doma říkala svému příteli, jaké řeší problémy, aniž by mu sdělovala podrobnosti nebo jména těch osob, které v tom figurovaly. Někdy v roce 2014 vyšel článek ohledně pana [jméno FO], měl se objevit v nějakém důkazu v deníčku [Anonymizováno] [jméno FO]. Obžalovaná si uvědomovala, že s tím může být také spojována, protože se věci „[jméno FO]“ věnovala také. [jméno FO] znal i osoby z okolí pana [Anonymizováno], proto obžalovaná omezila scházení se s panem [jméno FO]. Ale stále se scházeli, byli přátelé a pan [jméno FO] jí pomáhal i s osobními věcmi. Jezdili společně i na rodinné dovolené. Byli společně [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] poznala ještě jako policistu v devadesátých letech, ale blíže se s ním začala scházet až v roce 2013. Věděla, že se podílí na odhalování padělaných výrobků tabákové společnosti [jméno FO] a že má blízké vztahy k policistům. [jméno FO] policie věděla, že pan [jméno FO] je [právnická osoba] informátor, spolupracovník, že byl veden v nějaké evidenci. Nosil policistům i obžalované informace, nabízel například jiný úhel pohledu na věci. Obžalovaná k němu nepřistupovala jako k osobě, ke které by měla mít nedůvěru nebo před kterou by měla být opatrná. Nikdy žádné běžné informace nezneužil. Obžalovaná vůbec nevěděla, že pan [jméno FO] figuruje v nějaké detektivní kanceláři. Domnívala se, že měl nějakou bezpečnostní agenturu a že provozoval čerpací benzínovou stanici. [jméno FO] zapůjčil obžalované rušičku signálu z odposlechů, kterou měla na stole v kanceláři. Nežádala o ni vedení Městského státního zastupitelství v Praze, protože by jí ji stejně neposkytlo. Rušičku dodnes nevrátila, mí ji doma. Obžalovaná měla k dispozici i kryptovací telefon, který sehnal její přítel. Moc jej nepoužívali, bylo to složité a provoz byl drahý. O tom, že používá kryptovací telefon, řekla i svým kolegům v práci. Měla doma i více běžných telefonů, byly jí zabaveny celkem tři. Obžalovaná uvedla, že si případy pod třetím bodem obžaloby nepamatuje a neví, o co v nich šlo. Neví, proč tyto případy lustrovala. Městské státní zastupitelství v Praze je továrna na spisy, takový nápad není nikde jinde v republice. Obžalovaná byla zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality a její činnost byla obdobná vedoucí, takže musela znát případy, které se tam projednávaly. Podepisovali každou prověrku. Sama podepisovala řadu přípisů na Vrchní státní zastupitelství v Praze, na Nejvyšší státní zastupitelství, podepisovala obžaloby. Kontrolovali činnost a dělali pravidelné výkazy. Tvrdit, že mohla nějakou informaci získat jenom z podnětu pana [jméno FO] podle jmen, které jí zadal, je naprostý nesmysl. Myslí si, že případy lustrovala z nějakého služebního důvodu, mohlo to být i z jejího osobního zájmu. [jméno FO] jí mohl i o nějakých kauzách vyprávět, ale to si pamatuje matně. Z žádného důkazu nevyplynulo, že by obžalovaná panu [jméno FO] něco z těchto elektronických databází poskytla. Obžaloba zde vychází z hovoru, který proběhl dne 12. 3. 2015 v osobním voze pana [jméno FO], kde říká jména „[jméno FO]“, „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“. Údajně zde měl hovořit s obžalovanu, avšak ona si to nepamatuje. Říkal „nezapomeň se mi podívat na ty stavební hmoty“. Nicméně ten den ji ani nemohl poprvé upozornit na tato jména, protože obžalovaná pod těmito hesly lustrovala už 5. 11. 2014, což znamená, že je musela lustrovat z nějakého jiného důvodu. Obžalovaná rovněž uvedla, že není pravda, že by vykonávala činnost zástupkyně své nadřízené pouze v době, kdy nebyla její nadřízená v práci, a v době, kdy byla přítomna na pracovišti, neměla obžalovaná důvod lustrace. Prostě za svou nadřízenou vyřizovala věci, když byla zaneprázdněna něčím jiným, například když byla u soudu nebo na pracovní poradě, či když dělala jinou práci. Pokud jde o prostorový odposlech v bytě obžalované, kdy obžalovaná sprostě říká panu [jméno FO] „kde mám ty papíry“, tak obžalovaná neví, o jaké papíry by se mělo jednat. [jméno FO] předávala například judikáty ke zpronevěře. Zařizoval jí a některým jejím kolegům různá lékařská vyšetření v [Anonymizováno]. Pamatuje si, že v dané době jí zařizoval [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a chtěl po ní většinou nějakou lékařskou zprávu, aby to mohl zařídit. Dělal nějaké úkony pro jejího přítele v souvislosti s jeho firmou. Obstarával mu nějaký investory. Ale určitě se nejednalo o žádné listiny ze spisu. Ani o následném předání podezřelých listin panu [jméno FO] v obchodním domě [jméno FO] rovněž neexistují žádné důkazy. Obžalovaná nikdy žádné listiny z Městského státního zastupitelství v Praze nikomu nepředala, a to ani panu [jméno FO] ani panu [jméno FO]. V jednom z prostorových odposlechů pan [jméno FO] říká panu [jméno FO] „…zítra to vem sebou, dáme jí z toho…“ Obžalovaná upozornila, že v dané věci figurovaly i další ženy. Jsou tam odposlechy s panem [jméno FO], kde pan [jméno FO] říká o panu [jméno FO], ať jde tam za tou svou známou, že se bude sdělovat obvinění, ať to s ní nějakým způsobem zařídí, a to rozhodně nebyla obžalovaná, protože ona tu věc na starosti neměla. Obžalovaná od pana [jméno FO] žádnou finanční částku a už vůbec ne za tento případ neobdržela a myslí si, že žádný důkaz pro to ani opatřen nebyl. Dále obžalovaná uvedla, že není pravda, že by existoval univerzální klíč na Městské státní zastupitelství. Obžalovaná neměla přístup ke kancelářím svých kolegů. Rovněž zpochybnila zákonnost odposlechu ve svém bytě. Upozornila na to, že klíče od svého bytu převzala až poté, co se tam měla uskutečnit schůzka s panem [jméno FO]. Ani lokalizace telefonu pana [jméno FO] v [adresa] nesvědčí o tom, že byl v bytě obžalované. Ulice Českobrodská je velmi dlouhá, obžalovaný se tam setkával se svým advokátem a jezdil tudy i za svými přáteli u policie. Obžalovaná upozornila na celou řadu procesních pochybení v posuzované věci. Pokud jde o druhý skutek, tedy o jednání, kdy obžalovaná dne [datum] ve svém bytě poskytla panu [jméno FO] informace z trestních řízení vedených u Městského státního zastupitelství v Praze, nahlédla do informačního systému ISYZ a do sběrného spisu a následně pro něj sledovala vývoj těch trestní věci aktuálními lustracemi, obžalovaná uvedla, že si nepamatuje důvod lustrací těchto případů. V případě „[Anonymizováno]“ sdělila panu [jméno FO], že budou přicházet v úvahy právní pomoci, šetření k dopravcům a znalecký posudek z ekonomie. Tyto poznatky pravděpodobně získala nejspíš ze „zprávové“ povinnosti nebo mohla podepisovat nějakou prověrku nebo jenom evidovala. Ale ze systému určitě ne, v roce 2013 tam nikdo z jejích kolegů informace moc nedával, většinou to za ně doplňovala kancelář. Do systému se k této kauze nedívala kvůli panu [jméno FO], muselo to být z nějakých jiných důvodů. Rovněž nebylo prokázáno, že by pan [jméno FO] tyto informace nějakým způsobem použil. V případě „[jméno FO]“ je obžalované kladeno za vinu, že nahlédla do sběrného spisu. Obžalovaná to vylučuje, spis se nacházel na jiném oddělení a ona do něj neměla přístup. [jméno FO] měla obžalovaná sdělit, že ve věci budou právní pomoci a je tam lhůta do 25. 5. 2013. Ta lhůta pro nikoho neměla žádnou relevanci. [jméno FO] žil v zahraničí, takže ta právní pomoc se tam nabízela. Kauzy společností z [Anonymizováno] [jméno FO] dozorovali skoro všichni státní zástupci. Obžalovaná dozorovala kauzu „[Anonymizováno]“, kterou postoupila na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Domnívá se, že k tomuto jménu mohla lustrovat i z toho důvodu, jaký je stav jeho věci v jiné trestní věci. K případu „[jméno FO]“ obžalovaná panu [jméno FO] nic neřekla. Dle odposlechů pan [jméno FO] řekl „…ten [jméno FO]…“ a obžalovaná odpověděla „jo to jen ten [jméno FO]“. Obžalovaná věc pouze asi dvakrát lustrovala. [jméno FO] sdělovala informace k jednotlivým spisům, například dne 27. 3. 2013 mu sdělila „…tady probíhá šetření firem, nájemců a s tím, že jsou vyžádány doklady, šetření dopravců, jestli se ty dopravy uskutečnily, informace od [Anonymizováno], čekají na právní pomoc v Polsko a Maďarsko, je tam lhůta, on tam nenapsal lhůtu, ještě tam bude přibrán znalec z oboru ekonomiky ke škodě…“ Sdělila mu to, protože se domnívala, že pan [jméno FO] nějakým způsobem dané případy pro policii zpracovává, že provádí nějaké šetření. V podstatě mu to řekla z časových důvodů. Je si vědoma toho, že se s ním o tom neměla bavit. Nicméně za celá ta léta nebylo zjištěno, k jakým účelům informace použil, a ani nedošlo ke zmaření žádné věci.

13. Obžalovaný [Jméno zastupitelství] v rámci hlavního líčení uvedl, že se cítí nevinen. Jeho jediným příjmem je [Anonymizováno] ve[Anonymizováno][Anonymizováno] [částka]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka]. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V roce 2009/2010 se stal společníkem firmy [právnická osoba], druhým společníkem byl obžalovaný [jméno FO]. Ve společnosti se zabýval analytickou činností, dělal podklady dodané společníky či přímo od klientů. Podklady získával z veřejných rejstříků nebo ze sdělovacích prostředků či internetu. Nezajímal se, z jakých zdrojů pocházely, a předpokládal, že podklady byly vždycky získány zákonným způsobem. S panem [jméno FO] se znal od doby, kdy spolu sloužili u veřejné bezpečnosti a později policie. On pak odešel a založil si společnost [právnická osoba], kam obžalovaný přistoupil na jeho vyzvání. Krátce na to zjistil, že je pan [jméno FO] informátorem policie. Bylo to zjevné, když pracovali pro [jméno FO]. Sdělil nějaké poznatky dál policii a dodával poznatky obžalovanému [jméno FO]. Obžalovaný vytvářel nějaké analytické zprávy a grafy. Při domovní prohlídce u něj byl nalezen záznam o zahájení úkonů a záznam o doplnění ve věci „[Anonymizováno]“, které byly vydány už v roce 2014. Jejich obsah měl sdělit panu [jméno FO] až v březnu 2015. Už v lednu 2015 nicméně pan [jméno FO] podával vysvětlení jako zástupce společnosti [Anonymizováno]. Kopie záznamů byly sice zajištěny u obžalovaného, on avšak neví, z jakého zdroje pochází. Podle obžaloby byly informace ze záznamu o zahájení trestního stíhání předány za úplatu. Byla vystavena faktura na základě smlouvy a to na částku [částka], která byla dne 30. 4. proplacena. Nicméně šlo o paušální částku, nebylo to za provedení nějakého úkonu, nešlo za úplatu za poskytnuté informace. Ve skutečnosti šlo o pravidelnou měsíční platbu na základě smlouvy z ledna 2015, kde byla sjednána paušální částka ve výši [částka] plus nějaké náklady. Smlouva byla uzavřena za účelem poskytování informací směřující ke zjišťování informací sloužících k odhalování organizovaných skupin, které svou činností nějak poškozovaly společnost [Anonymizováno]. Mezi tyto společnosti patřila i společnost [Anonymizováno], která nakonec podala trestní oznámení. Podle obžaloby měl obžalovaný od [Jméno obžalovaného A] převzít 30. 3. kopie záznamů o zahájení trestního řízení a kopie jeho doplnění. Následně se druhý den měl sejít s panem [jméno FO] v obchodním domě [jméno FO]. [jméno FO] tuto schůzku si nevzpomíná. S panem [jméno FO] se obžalovaný sešel asi ve dvou případech v [adresa] ulici v nějakém denním bistru a asi dvakrát byl u něj. V obchodním domě [jméno FO] mu měl údajně poskytnout nebo předat obsah těch záznamů o zahájení úkonu trestního řízení, přičemž si měl být vědom, že je pan [jméno FO] získal trestným činem tím, že na jeho žádost mu je opatřila paní doktorka [jméno FO]. Obžaloba je postavena na neúplných a nezřetelných záznamech o odposleších, které byly následně účelově doplněny. Doktorku [jméno FO] v té době obžalovaný vůbec neznal, ani neslyšel její jméno. Poprvé se s ní setkal, až když byla stíhána v souvislosti s touto kauzou, a viděl ji ve sdělovacích prostředcích. V podstatě to samé se objevuje ve třetí části obžaloby, kde je u pana [jméno FO] uvedeno, že on měl stejně jako obžalovaný v ten samý čas předat informace panu [jméno FO]. Zajímavé je, že obžaloba nezmiňuje ani v jednom případě účast toho druhého.

14. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] v rámci hlavního líčení uvedl, že se cítí nevinen. Uvedl, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Předmětem jeho činnosti je provozování [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Všechno možné, protože se to samozřejmě měnilo. Byl společníkem [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] a založili společnost [právnická osoba]. Jeho čistý měsíční příjem je kolem [částka]. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. K SNB nastoupil[Anonymizováno]v[Anonymizováno]roce 1984 a postupně přešel na obvodní hospodářskou kriminálku. Tam se seznámil s obžalovaným [jméno FO], který byl tenkrát vyšetřovatelem. Jsou dodnes přátelé. Práce u policie jej bavila, výsledky byly dobré a měl hodnost kapitána, nicméně jej lákala práce v civilu a s manželkou měli dluhy. Měl nabídku provozovat [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. U policie měl ale spoustu přátel a udržoval s nimi styk. Měli rozjeté [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Čas od času se jej bývalí kolegové ptali v různých věcech na jeho názor a poskytoval jim spolupráci při odhalování trestné činnosti. Dokonce se na něj obraceli někteří další lidé, protože věděli, že je bývalý policista, například advokáti. Chtěli vědět, jestli jim nějakým způsobem může pomoc nebo zda jim může získat nějaké informace. V návaznosti na to se svými kolegy, bývalými policisty, založil bezpečnostní agenturu [právnická osoba]. Uvědomoval si, že ta práce může být nebezpečná a nechtěl být vnímán jako práskač. Postupem času začali pracovat pro společnost [jméno FO] jako konzultanti. V té době byl problém s pašováním cigaret. Společnost [jméno FO] z toho byla zoufalá, tyto případy se nedostatečně prošetřovali ze strany orgánů činných v trestním řízení. Jelikož v bezpečnostní agentuře dokázali rozpohybovat policii, tak některé donesené informace z terénu pomohly objasnit některé případy nebo pomohly dotáhnout ty případy k úspěšným koncům. Spolupráce nabírala na intenzitě. V této době se seznámil s panem [jméno FO] a začali se přátelit. S přispěním společnosti [jméno FO] spolupracovali na zátazích proti padělatelům a výrobcům tabáku a cigaret. [jméno FO] základě poznatků od svého známého pana [jméno FO] se obžalovaný obrátil na [jméno FO] s tím, že možná má něco zajímavého k osobě pana [jméno FO]. Obžalovaný chtěl vědět, co je zač. Bylo podezření, že se může jednat o pašeráka a třeba by to mohlo mít i nějaký přesah. Nežádal pana [jméno FO], aby ho vylustroval. Jenom mu říkal, ať se na něj podívá, že potřebuje třeba vědět, kde bydlí a jestli je trestaný. [jméno FO] ale žádné informace nepředal, nikdy se o tom dál nebavili. [jméno FO] řekl, že už si našel cestu a že už ho ta věc nezajímá, že jí má vyřešenou. Pak se obžalovaný v nějakém článku dočetl, že je za to stíhaný, že pana [jméno FO] vyšetřovali jiní policisté, že to dělá [Anonymizováno] a že tam stíhají i nějaké policisty. Ten úplatek týkající se půjčení auta jako protiplnění obžalovaný vysvětlil tak, že je jeho kamarád [jméno FO], vlastník autopůjčovny [právnická osoba]. Autopůjčovna byla kousek od čerpací stanice obžalovaného a spolupracovali spolu. [jméno FO] potřeboval půjčit dodávku a obžalovaný mu s tím pomohl. Dodávek bylo málo, nebyly volné každý víkend, proto předem domlouvali termíny. Když byla dodávka volná, pan [jméno FO] jim ji půjčil. Tady v tom případě na to obžalovaný nějak zapomněl, pan [jméno FO] mu to připomněl a následně to začal obžalovaný urgovat. Říkal, že to auto potřebuje pro celníky. Bylo to z kamarádství, nejednalo se o žádnou protislužbu za lustrování pana [jméno FO]. Obžalovaný používal policejní hantýrku. Takže když řekl, že potřebuje vybrat [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], potřebuje to na ty lustrace, pro něj to bylo takové synonymum. Než aby to vysvětloval kolegům, že to potřebuje na benzín, protože nakupoval cigarety, nebo že to potřebuje na jeho útratu, protože tím autem jezdil sám. Věděl, že v tom má nějaké svoje peníze, a než aby to vysvětloval, tak říkal, že to chce na lustrace, chce to na celníky a ostatní se neptali. Samozřejmě si schraňovali účty za benzín, naftu a na auta, když si auto půjčovali oficiálně. Proplácela to společnost [jméno FO]. Ale na nákup 20 kartonů cigaret nebo tří pytlů tabáku jim ten Vietnamec nebo ten obchodník účtenku nedal. To jenom napsali dobrovzdání, že za to dali tolik a tolik peněz. Obžalovaný poskytl SPZ v případu „[Anonymizováno]“, bylo to nalezeno i v jeho e-mailu. Více méně to byly informace pro celníky a věděl, že si to celníci umějí obstarat a vyhodnotit sami. [jméno FO] za lustraci SPZ obžalovaný nic nedal. Obžalovaný nesouhlasí s tím, že by vzbudil v jiném, kdo byl v postavení úřední osoby, rozhodnutí, aby v úmyslu získat neoprávněný prospěch vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Pouze mu o tom řekl, a to, co on potom udělal, byla jeho věc. Obžalovaný obecně věděl, jaké spisy a jaké osoby tam figurují, jaká auta používají. To samozřejmě vyplývalo z jejich spolupráce. Nikdy ale nevěděl o podrobných mechanismech. Byli rádi, že byli u společnosti [jméno FO] dobře zapsaní a tohle poskytování informací se samozřejmě vzájemně prolínalo. Dalo by se říci, že společnost [jméno FO] likvidovala svoji konkurenci. Nemohli prodávat práci policii nebo celníkům, protože jejich reporty byly kontrolované a určitě by se někdo ozval. Pracovníci společnosti [jméno FO] byli navíc bývalý policisté nebo měli určitě nějakou praxi v těchto orgánech. Obžalovaný se seznámil s panem [jméno FO] přes společné přátele. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] je mladší, tak se občas vyptával obžalovaného na některé věci z policejní práce, stejně jako celá řada ostatních lidí. Obžalovaný se mu určitě časem zmínil o spolupráci se společností [jméno FO] a o dalších věcech. Obžalovaný se zná například s panem [Anonymizováno], byl to jeho kamarád a seznámil jej se spoustou lidí v branži. Zná pana [jméno FO] a další aktéry v této věci, pana [Anonymizováno] a pana [jméno FO]. [jméno FO] se na obžalovaného obracel, když v případu [Anonymizováno] chtěli zkontaktovat nějaké osoby. Obžalovaný jim zprostředkoval schůzky. [jméno FO] po obžalovaném chtěl nějaké informace ohledně magistrátního úředníka, který měl jezdit v autě [Anonymizováno]. Chtěl nějaké informace, případně jestli ten člověk v tom autě skutečně jezdí, jaký má telefon, případně nějaké spojení, s kým se stýká a takovéto věci. Začal se vyšetřovat [Anonymizováno], padlo tam jméno [jméno FO]. Motal se kolem toho [jméno FO], [Anonymizováno]. Obžalovanému nechtěli říct nic bližšího, ani pan [jméno FO]. Není pravda, že by chtěl získat úřední záznam o zahájení, nikdy mu pan [jméno FO] takový záznam nedal. Ty informace a diskuze vycházely ze zájmu policistů – [adresa]. Obžalovaný jim poskytoval informace, například jestli se pan [jméno FO] může kamarádit s panem [jméno FO], jestli chodí na golf, jestli hrají spolu, jestli spolu pijí, jestli spolu jezdí na dovolené a takové věci. Kauza kolem [Anonymizováno] [Anonymizováno] obžalovaného zajímala. Měl tam známosti, věděl, jak ta kauza začala a nějak se mu to nezdálo. Věděl, jakou roli tam hraje pan [jméno FO] mladší a že shání lidi, kteří ten případ vyřeší v jeho prospěch. Obžalovaný chtěl vždycky pomoc tomu, kdo se na něj obrátil. Obžalovaný si už nepamatuje, jak se seznámil s panem [jméno FO], nicméně byl na nějakém svém preventivním vyšetření [jméno FO]. [jméno FO] se vyptával obžalovaného na poměry [jméno FO] a říkal, že to tam vyšetřují. Chtěl vědět, kdo a jak tam s kým kamarádí. Obžalovaný mu řekl, že pan [jméno FO] má problém sám se sebou, že pije a je to tam složité. Když obžalovaný mluvil o domovní prohlídce pana [jméno FO], říkal poznatky z vlastní praxe. Co se asi tak na těch domovních prohlídkách hledá, když je to podnikatel, tak se hledají nějaké smlouvy, faktury atd. Obžalovaný rozhodně o plánovaných prohlídkách nevěděl a ani není pravda, že by předával informace osobám, kterých se prohlídky měly týkat. [jméno FO] advokáta [jméno FO] věděl, že policie měla volat na úřad někde, kde má pan [jméno FO] chalupu, a chtěli nezúčastněnou osobu. Proto si dovodil, že tam bude asi nějaká realizace. Z prostředí advokátů se dověděl, že u pana [jméno FO] byl nalezen kufr peněz, což obžalovaný řekl panu [jméno FO]. Obžalovaný věděl, že se [jméno FO] říká nějaké paní [Anonymizováno], protože tak chodila oblékaná a měla historicky načesané vlasy. Měla tam vládnout úplně všemu. Obžalovaný požádal o informace o realizaci, ale nezískal je. Obžalovaný zvažoval vytvořit firmu se slovenskými kolegy, proto se na nějaké právní věci ptal pana [jméno FO] a pana [jméno FO]. [jméno FO] má dar na orientování se v zákonech. Když společně mluvili o panu [Anonymizováno], byly toho plné noviny. Ale určitě to nerozebírali do takového detailu. [jméno FO] seznámil obžalovaného s panem [jméno FO], rozvědčíkem. Spřátelili se a pan [jméno FO] obžalovanému pomáhal s překlady v angličtině. [jméno FO] obžalovanému řekl, že má informace o nějakém případu ve zdravotnictví. Obžalovaný si nemyslí, že to byla [jméno FO]. Domluvil mu nějakou schůzku a pan [jméno FO] udělal oznámení. Obžalovaný neví, jak to oznámení dopadlo. [jméno FO] dále uváděl, že má zdroj na pana [jméno FO], že došlo k rozsáhlé trestné činnosti týkající se [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Tuto informaci předal panu [jméno FO], protože to zajímalo i obžalovaného. Psali si na [Anonymizováno], protože věděli, že je někdo sleduje. Chodily jim výhružky. Obžalovaný rozhodně nepožádal pana [jméno FO], aby mu vypracoval záznam na pana [jméno FO]. Záznam dal obžalovanému, aby se s ním seznámil. Obžalovaný neví, proč mu to dal, ani nevěděl, že je tam i nějaká jiná listina. Obžalovaný to bral jako zahájení spolupráce na této věci. Měl už nějakou konkrétní informaci, věděl, jakým směrem půjde vyšetřování a mohl to dál přetlumočit panu [jméno FO] a lidem kolem něj. Doufal, že ti lidé budou ochotni více spolupracovat. Obžalovaný uvedl, že nikdy od pana [jméno FO] nepřevzal záznam o zahájení trestního řízení ve věci „[Anonymizováno]“ ani nedostal žádné neveřejné informace týkající se této věci. Proto je ani nemohl nikomu předávat. Po obžalovaném v té době pan [jméno FO] požadoval informace z prostředí [Anonymizováno], konkrétně k panu [jméno FO]. Ptal se jej i na pana [jméno FO] a jeho vazby k [Anonymizováno] a k [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Tam působili bývalí kolegové obžalovaného a narazili na zajímavé informace týkající se dění kolem společnosti [Anonymizováno]. Obžalovaného se ptal i [jméno FO], na koho se v Dopravním podniku může v této věci obrátit. Řekl mu, že se ta „[Anonymizováno]“ šetří. Obžalovaný jej odkázal na některé své bývalé kolegy, kteří tam pracovali. Obžalovaný se dále setkal s kolegou, který znal pana [jméno FO]. To byl právník, který pracoval pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] i [Anonymizováno]. Kolega obžalovanému říkal, že by od něj mohl sehnat nějaké informace k panu [jméno FO], například jeho telefon. [jméno FO] byl z dotazů kolegy rozrušený, takže ta spolupráce nedopadla. Obžalovaný se seznámil s paní [jméno FO] pracovně v době jeho působení v Kongresové, na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. Blíže se potkali až po jeho odchodu od policie. Měli společné známé a postupně se spřátelili i v rámci rodin. Několikrát spolu byli i na zahraniční dovolené. Proto je možné, že se paní [jméno FO] zmiňoval o své činnosti pro společnost [jméno FO]. Ale asi nikdy jí nevysvětloval, jak je jeho spolupráce s touto společností postavená. Nikdy jí neříkal, že se zabývá poskytováním detektivních služeb. [jméno FO] věděla, že obžalovaný provozuje benzínové pumpy. O práci se moc nebavili, převažoval jejich kamarádský vztah. Občas se pochlubil s výsledky jeho práce nebo chtěl znát její názor na nějakou věc. Ale bylo to jen čistě povrchní. Některé věci byly medializované, takže se o tom okrajově bavili. Občas jejich komunikace k práci sklouzávala. [jméno FO] mu žádné podklady ze spisů pro pana [jméno FO] nepředala. Ani od ní nedostal žádné výsledky lustrací. Ani od něj paní [jméno FO] nikdy nepřevzala žádné finanční prostředky, jak je popisováno v obžalobě. Společnost [Anonymizováno] je globální a má mnoho poboček po celém světě, obžalovaný si nedovede přestavit, že by jim za takové zjišťování informací společnost vůbec zaplatila. O svém prověřování pod údaji uvedenými v obžalobě společnost věděla, pan [jméno FO], který je k nějaké spolupráci se společností [Anonymizováno] přivedl, o tom prověřování sám hovořil. Věděli, proč a v jakém rozsahu, a co je podstatou toho jejich prověřování. Společnost obžalovaného pracovala pro [Anonymizováno] s cílem pomoci vyhodnotit informace, které oni již znali, a které jim předávali, a ty se týkaly mechanismu podvádění, okrádání firmy [Anonymizováno] v celosvětovém měřítku. V podstatě chtěli vědět, jestli získané informace dokáží vyhodnotit a rozebrat tak, že by tam našli nějaké společné lidi, kteří za tím stojí, či nějaké společné znaky. Právě do sběru informací byl zapojen pan [jméno FO]. Následně došlo k vytipování společnosti [Anonymizováno],[Anonymizováno]která podala i to trestní oznámení. Činnost v tomto duchu byla společností obžalovaného fakturována paušální částkou, odměnou za vykonanou práci ve výši [částka]. Záznam, který byl nalezený při domovní prohlídce u pana [jméno FO], s touto fakturací nemá nic společného. Ve vztahu k poskytnutí informací k trestním řízením na Městském státním zastupitelství v Praze si už obžalovaný nevzpomíná na úplně všechny souvislosti. S paní [jméno FO] se bavili o různých věcech. Bylo to období pádu vlády pana Nečase a sousta případů byla medializovaných. Je možné, že se o těchto kauzách spolu bavili. Už neví z jakého důvodu. Obžalovaný s těmito informacemi nepracoval, nepovažoval je za důležité. O informace paní [jméno FO] nežádal, jen mu řekla, že se na to podívala. Při domovní prohlídce u obžalovaného byl nalezen lísteček se jménem [jméno FO] a telefonním číslem. Obžalovaný ani neví, jak k lístečku přišel. Neví, jaký to jméno mělo v té době k této věci vztah. [jméno FO] pod čtvrtým bodem obžaloby se týkal [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., kteří patřili do zájmu celníků. [jméno FO] společnosti [jméno FO] věděli, že se dlouhodobě podílejí na výrobě a obchodování s nelegálním tabákem. Jejich jména a praktiky znali z přechozích případů. Předmět zájmu společnosti [jméno FO] se překrýval s prací orgánů činných v trestním řízení, a vytvořil se samostatný projekt, který měl pomoci orgánům činným v trestním řízení při odhalování trestné činnosti. Zajišťovali to pracovníci společnosti [jméno FO] s pomocí společnosti obžalovaného. Zpracovávali každý měsíc zprávy o jejich činnosti, a stejně tak jako v předchozích projektech probíhal sběr SPZ aut. Obžalovaný si uvědomoval, že to nemusí být úplně bezpečné, obrátil se na svého přítele pana [Anonymizováno] s žádostí o pomoc. [jméno FO] vlastnil dům, ve kterém podezřelí využívali prostory. Vedl jim evidenci toho, kdy tam podezřelí jsou a kdy ne, protože často cestovali. Rovněž jim probíral odpadky a selektoval vyhozené papíry. O tom vyprávěl obžalovaný panu [jméno FO]. [jméno FO] za to společnost [jméno FO] dala i nějakou odměnu, jednalo se o pár tisíc. Byl na to záznam, faktury se přísně evidovaly. [jméno FO] jim umožnil si prostory uvnitř vyfotit s tím, že to neřekne panu [Anonymizováno]. Obžalovaný tam fotil víckrát. Fotky dal pouze celníkům. Nechtěl, aby z toho měl pan [jméno FO] nějaké problémy. Nebylo to oficiální a fotky nebyly součástí žádné zprávy, a tudíž ani fakturace. Celý případ podle obžalovaného posloužil státním zástupcům i policistům k dlouhodobému sledování a odposlouchávání vysoce postavených politiků, policistů, advokátů, soudců a podnikatelů.

15. Provedenými důkazy v hlavním líčení a jejich následným hodnocením byla vyvrácena obhajoba obžalovaných, kteří vinu popřeli, svojí činnost bagatelizovali a důkazy hodnotili odděleně, nikoli i ve vzájemném souhrnu, což bylo pro danou věc klíčové, neboť vina obžalovaných byla prokázána zejména ucelenými řetězci nepřímých důkazů, které bylo nutné hodnotit právě i ve vzájemných souvislostech. Skutek I.1.

16. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] byli výrokem I.1. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že dne 22.1.2015, v době od 12:52 hodin do 13:08 hodin, v [adresa], [Jméno obžalovaného A] požádal [Anonymizováno]. [jméno FO], příslušníka Celní správy ČR, o zjištění informací a záznamů v uzavřených informačních systémech Ministerstva vnitra ČR k osobě [jméno FO], nar. [datum], zejména týkajících se jeho osobních údajů, jeho trvalého pobytu a trestní minulosti, pro potřeby advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], ev. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], v souvislosti s účastí [jméno FO] na valných hromadách a jeho rozhodováním jako akcionáře společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], přičemž tento účel byl [Anonymizováno]. [jméno FO] znám a [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] věděli, že jednají protiprávně, načež na základě této žádosti [Jméno obžalovaného A] dne [datum], v době od 11:07 hodin do 11:18 hodin, v budově Územního pracoviště Celního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [adresa], se sídlem ve [adresa], [Jméno obžalovaného B] požádal operační centrum Generálního ředitelství cel o lustraci osoby [jméno FO], nar. [datum], pod smyšleným č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], následně [jméno FO], ev. číslo [Anonymizováno], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci prostřednictvím informačního systému EDOS [jméno FO] správy ČR s důvodem dotazu 139S/2015 osoby [jméno FO], dne 23.1.2015, v době od 11:07 do 11:18 hodin, provedl a taktéž [jméno FO], ev. číslo [IBAN], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, provedl lustraci prostřednictvím informačního systému EDOS [jméno FO] správy ČR s důvodem dotazu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] osoby [jméno FO], dne 23.1.2015, v 11:50 hodin a následně dne 26.1.2015, v době od 12:37 hodin do 12:54 hodin, před budovou Územního pracoviště Celního úřadu pro Středočeský kraj ve [adresa], se sídlem ve [adresa], [Jméno obžalovaného B] předal [Jméno obžalovaného A] výsledek lustrace k osobě [jméno FO], konkrétně osobní údaje s adresou trvalého bydliště a záznamy s uvedením jeho trestní minulostí, s tím, že [Jméno obžalovaného B] slíbil dodatečně zjistit současnou adresu pobytu [jméno FO], neboť na adrese trvalého bydliště se nezdržuje, a dále zjistit, zda je v evidenci osobou prověřovanou nebo stíhanou a [Jméno obžalovaného B] současně s předáním informací k osobě [jméno FO] jako formu protiplnění požádal [Jméno obžalovaného A] o bezplatné zapůjčení motorového vozidla prostřednictvím společnosti [právnická osoba], půjčovny [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [hodnota], se sídlem [adresa], a to v termínu od 6.2.2015 do 8.2.2015, což mu [Jméno obžalovaného A] vzápětí přislíbil, přičemž k bezplatnému zapůjčení vozidla ve shora uvedeném termínu [Anonymizováno]. [jméno FO] z důvodu jeho pracovní neschopnosti v období od 3.2.2015 do 10.2.2015 nedošlo a následně [Jméno obžalovaného A] neoprávněně získané informace předal [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto plnění v rámci jím poskytovaných služeb coby soukromého detektiva.

17. Vinu obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO] ohledně jednání pod bodem I. 1. výrokové části rozsudku prokazují zejména nahrávky z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu ze dne 19.1.2015 v 16:14:34 hod., ze dne 26.1.2015 v 16:02:19 hod., ze dne 29.1.2015 ve 12:27:07 hod., ze dne 25.3.2015 ve 12:40:55 hod., ze dne 25.3.2015 ve 12:48:13 hod., ze dne 26.3.2015 v 13:28:15 hod., ze dne 30.3.2015 v 11:51:43 hod., ze dne 31.3.2015 v 9:14:50 hod., ze dne 31.3.2015 v 15:31:05 hod. a ze dne 7.4.2015 v 14:23:41 hod. a záznamy ze sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu ze dne 22.1.2015 ve 12:52:34 hod., ze dne 26.1.2015 ve 12:37:34 hod., ze dne 25.3.2015 ve 12:39:01 hod. a ze dne 30.3.2015 v 9:59:18 hod.; dále je vina obžalovaných prokazována výpověďmi svědků [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO], [právnická osoba], [adresa] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], a rovněž podanými vysvětleními [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]; dále má výrok o vině obžalovaných podklad ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat pod č. j. KUP-5663-1/ČJ-2016-2301AV ze dne 15.8.2016 (č. l. 5252-5260), znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat pod č. j. KUP-5663-3/ČJ-2016-2301AV ze dne 25.10.2016 (č. l. 4890-4906), znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat pod č. j. KUP-5662-5/ČJ-2016-2301AV ze dne 14.2.2017 (č. l. 5237-5242); v neposlední řadě byla vina obžalovaných prokázána listinnými důkazy, a to 1 list A5 s nápisem Check in firmy [Anonymizováno] ze dne 24.4.2016 k vozidlu Renault Trafic dCi, 1 list A4 výtisku k číslu transferu č. [Anonymizováno], plán. datum 24.4.2016, nájemní smlouva [právnická osoba] č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] z nezjištěného dne k nájmu vozidla Opel Vivaro 2.0 CDTI, RZ: [SPZ], 1 list A4 výtisku k číslu transferu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], plán. datum 15.3.2013-18.3.2013, listiny k provedení žádostí o lustrace, výpis prokazující odepsání finanční částky [částka] z bankovního účtu spol. [právnická osoba] za období od 1.1.2015 do 31.12.2015, listiny společnosti [právnická osoba] (č. l. 7450-7461), odpověď Generálního ředitelství cel na součinnost ze dne 6.11.2017, sdělení Generálního ředitelství cel ze dne 24.4.2015.

18. V prvé řadě soud konstatuje, že společnost [právnická osoba], resp. obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] či další osoby z dané společnosti zjevně poskytovali v rámci spolupráce se společností [právnická osoba]. této společnosti poznatky následně využívané Celní správou v boji s nelegální výrobou a distribucí tabáku. Osobou, která zprostředkovávala předání informací a poznatků využitelných v trestních řízeních souvisejících s nelegální tabákovou činností od společnosti [jméno FO], a.s. ve prospěch Celní správy byl zaměstnanec této společnosti [jméno FO]. [jméno FO], nikoli obžalovaný [Jméno obžalovaného A]. Tato legální spolupráce však nebyla předmětem projednávané věci. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A], ani nikdo další ze společnosti [právnická osoba] nebyl přímým pomocníkem Celní správy. Ostatně informace Generálního ředitelství cel ze dne 28.4.2017 prokazuje, že v příslušných evidencích Celní správy nebyl obžalovaným [jméno FO] v období od roku 2009 do 11.5.2016 evidován žádný informátor nebo informační zdroj, natož aby takovou osobou byly obžalovaní [Jméno obžalovaného A] či [Jméno zastupitelství], popř. další osoby jako [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] či [jméno FO]. Uvedený přípis koresponduje s výpovědí svědka [jméno FO], který uvedl, že neví o tom, že by byl [Jméno obžalovaného A] oficiálně veden jako informátor. 19. [adresa] [jméno FO] nebyla osobou podezřelou z nelegální činnosti související s dovozem a obchodováním s tabákem a tabákovými výrobky, což potvrdil ve výpovědi např. svědek [jméno FO] či v podaném vysvětlení [jméno FO]. Současně [jméno FO] ve své výpovědi hovořil o jeho pozici ve společnosti Lafonn či o skutečnosti, že byl minoritním akcionářem ve společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [Anonymizováno] a vedl soudní spor s majoritním akcionářem, přičemž faktickým vlastníkem společnosti byl [Anonymizováno]. [jméno FO]. Provedeným dokazování byla vyvrácena obhajoba obžalovaných, že by byl [jméno FO] zájmovou osobou v hledáčku Celní správy či že by představoval nebezpečí pro [tituly před jménem] [jméno FO], neboť jej měl vydírat. Současně není pro soud věrohodné tvrzení obžalovaných (které bylo vyvráceno provedeným dokazováním), že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] neměl chtít po obžalovaném [jméno FO] lustraci osoby [jméno FO], pouze měl chtít vědět, kde bydlí a zda byl trestán, přičemž obžalovaný [Jméno obžalovaného B] měl tento požadavek pochopit jako tip na osobu, která se dopouští daňové trestné činnosti. Nicméně i v tvrzeném pouhém požadavku obžalovaného [Jméno obžalovaného A] na zjištění trestní minulosti [jméno FO] je patrný návod obžalovaného [jméno FO] k získání neveřejné informace ohledně trestní minulosti [jméno FO], což muselo vyžadovat lustraci v neveřejné evidenci. Toho si musel být obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vědom jakožto bývalý policista pohybující se v bezpečnostních kruzích.

20. Tvrzení o závadovosti osoby [jméno FO] je dle přesvědčení soudu pouze zástěrkou skutečného důvodu vznesení požadavku ze strany obžalovaného [Jméno obžalovaného A] na obžalovaného [jméno FO] ohledně lustrace [jméno FO], a tou bylo získání neveřejných informací a údajů o [jméno FO] pro soukromé využití [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] záznamu ze sledování ze dne [datum] v čase 12:52 obžalovaný [Jméno obžalovaného A], po schůzce s [tituly před jménem] [jméno FO], hovoří s obžalovaným [jméno FO] a vznáší požadavek na zjištění neveřejných informací o [jméno FO], který „měl mít určité nároky vůči akcionářům“, současně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] zmiňuje společnost Lafonn a že si obžalovaný [Jméno obžalovaného B] „se zadaným úkolem určitě poradí“. Skutečnost, že se o [jméno FO] a jeho rodinu někdo intenzivně zajímal, uvedl sám [jméno FO] ve své výpovědi, ve které současně sdělil, že faktickým vlastníkem společnosti [právnická osoba] je právě [tituly před jménem] [jméno FO], který měl být objednatelem požadovaných informací. Následně obžalovaný [Jméno obžalovaného B] prokazatelně vznesl požadavek na lustraci osoby [jméno FO] pod nesouvisejícím číslem jednacím na Operační středisko Generálního ředitelství cel, přičemž si musel být vědom, že pracovníci operačního střediska neověřují pravdivost a správnost čísla jednacího, což potvrdili i svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] či [jméno FO], který současně připustil, že takto lze teoreticky nelegálně lustrovat v databázích systému EDOS. Současně tito svědci vysvětlili, že k zadání požadavku na lustraci je nutné vyplnit konkrétní číslo spisu. Z vyjádření Generálního ředitelství cel ze dne 6. 11. 2017 (čl. 11255-6) soud ověřil, že obžalovaným [jméno FO] užité číslo jednací v požadavku na lustraci [jméno FO] a jeho rodiny souviselo s trestní věci podezřelého [jméno FO], přičemž [jméno FO] ani jeho příbuzní tímto spisem neprocházeli. Svědek [jméno FO] současně vypověděl, že lustrovat bydliště konkrétní osoby a její příbuzné nebylo běžné. Tyto skutečnosti dle přesvědčení soudu svědčí o závěru, že obžalovaný [Jméno obžalovaného B] zneužil číslo jednací nesouvisejícího spisu k získání neveřejných informací o [jméno FO] pro účely obžalovaného [Jméno obžalovaného A], resp. objednatele informací [tituly před jménem] [jméno FO].

21. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] skutečně dne 26. 1. 2015 požadované informace předal obžalovanému [Jméno obžalovaného A], což prokazuje záznam ze sledování ze dne 26. 1. 2015 v čase 12:37, ve kterém je zadokumentována další schůzka obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO], v rámci které předal obžalovaný [Jméno obžalovaného B] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace o [jméno FO], konkrétně šlo o jeho osobní údaje, číslo občanského průkazu, datum a místo narození, informace o jeho příbuzných a v neposlední řadě informace o jeho trestní minulosti. V rámci této zadokumentované schůzky obžalovaný [Jméno obžalovaného B] sděluje obžalovanému [Jméno obžalovaného A], že [jméno FO] pracuje pro společnost [Anonymizováno], přičemž obž. [jméno FO] říka „to mi pomůže jako, že se blejsknu…, ty co maj ten hotel [jméno FO]“, a dále, že bude se zjištěnými informacemi „mít trošku navíc“, současně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] zmiňuje [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] téže schůzce předal obžalovaný [Jméno obžalovaného B] papír s danými informacemi, kdy tak nejprve učinit nechtěl, ale následně tak učinil s dodatkem, že ho u něj (myšleno u obžalovaného [Jméno obžalovaného A]) nikdo nesmí najít a že ho má pak skartovat, o čemž ho obžalovaný [Jméno obžalovaného A] ubezpečil. Tento záznam tak potvrzuje vědomí obžalovaných o nelegálnosti provedených lustrací a jejich následného předání, současně vyvrací tvrzení obžalovaného [jméno FO], že mělo jít ze strany obžalovaného [Jméno obžalovaného A] jen o tip na osobu páchající daňovou trestnou činnost.

22. Z provedeného dokazování, zejména pak ze záznamů z odposlechů ze dne 26. 1. 2015 a dne 29. 1. 2015 plyne, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] získané neveřejné informace od obžalovaného [jméno FO] předal [tituly před jménem] [jméno FO], a to dne 29. 1. 2015 v lokalitě sídla jeho advokátní kanceláře. Obhajoba obžalovaných, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl s dalšími lidmi trestně stíhán kvůli získávání informací o osobě [jméno FO], nijak nevyvrací shora uvedené, naopak tato skutečnost potvrzuje zájem [tituly před jménem] [jméno FO] o osobu [jméno FO].

23. Jako protiplnění za poskytnuté neveřejné informace o [jméno FO] získal obžalovaný [Jméno obžalovaného B] možnost zapůjčení vozidla Opel Vivaro od [Anonymizováno] [právnická osoba] zdarma, což zprostředkoval obžalovaný [Jméno obžalovaného A], byť pro pracovní neschopnost obžalovaného [jméno FO] nakonec nebylo vozidlo zapůjčeno v původním termínu. Tento závěr plyne jednak z výpovědí svědků [adresa] [jméno FO] a [právnická osoba] (svědci výslovně zmiňují obžalovaného [jméno FO] jako jednu z osob, pro které bezplatné zapůjčení vozidla obžalovaný [Jméno obžalovaného A] domlouval), jednak z výslechu obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO], kteří o bezplatném zapůjčení vozidla ostatně hovořili sami, jednak ze záznamu ze sledování ze dne 26. 1. 2015 v čase 12:37, ve kterém je zachycen požadavek obžalovaného [jméno FO] na bezplatné zapůjčení vozidla na den 7. 2. 2015 v pobočce [právnická osoba] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [jméno FO], a jednak z listin ohledně pronájmu daného vozidla, zejména pak z nájemní smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ohledně vozidla Opel Vivaro na období od 27. 3. 2015 do 29. 3. 2015 (tato smlouva byla nalezena při prohlídce kanceláře obžalovaného [jméno FO] v budově Celního úřadu ve [adresa]) a dalších listin vydaných společností [právnická osoba] Účel zapůjčení vozidla není v dané věci podstatný, jinými slovy je irelevantní, zda bylo vozidlo zapůjčeno bezplatně „pro celníky“ nebo pro soukromé účely obžalovaného [jméno FO]. Relevantní je naopak skutečnost, že bezplatné zapůjčení daného vozidla bylo protiplněním (neoprávněnou výhodou) za poskytnuté informace o [jméno FO]. V záznamech z odposlechů a sledování obžalovaného [Jméno obžalovaného A] uvedených shora při rozhovoru se zaměstnanci společnosti [právnická osoba] opakovaně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] hovoří o boudě na víkend pro celníky v rámci udržování dobrých vztahů, a rovněž zmiňuje obžalovaného [jméno FO].

24. Skutečnost, že mezi oběma obžalovanými fungoval tzv. směnný obchod, pokresluje dle soudu i rozhovor obžalovaného [Jméno obžalovaného A] s obžalovaným [Jméno zastupitelství] ze dne 30. 3. 2015 (záznam ze sledování dne 30. 3. 2015 v čase 9:59), v rámci kterého obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sděluje, že musí říct [jméno FO] (jednateli [právnická osoba]), aby vybral peníze pro „[Anonymizováno]… [jméno FO], protože mu lustroval nějaký ty věci“. Byť má tento záznam význam pro jednání pod bodem I.2. tohoto rozsudku, tak dokresluje vztah mezi oběma obžalovanými a principy jejich vzájemné kooperace. Skutek I.2.

25. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] byli výrokem I.2. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že minimálně v období od ledna 2015 do 27.3.2015, prováděl [Jméno obžalovaného A], společník ve [Anonymizováno] [právnická osoba], IČO: [IČO], v té době se sídlem [adresa] s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, ostraha majetku a osob, v rámci podnikatelských aktivit spojených s touto společností na základě smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015 mezi obchodními společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] s měsíční paušální odměnou ve výši [částka] soukromé pátrání mimo jiné za účelem zjištění totožnosti a bližších informací k osobě neznámého muže asijského původu, který měl kontaktovat [jméno FO]. [jméno FO], v té době jednatele společnosti [právnická osoba], a požadovat po něm uznání odpovědnosti za reklamace až do výše 70 milionů Kč ve prospěch společnosti [právnická osoba]. IČO: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], když nejpozději dne [datum], v 16:53:49 zjistil, že by neznámý muž mohl užívat motorové vozidlo tovární značky [jméno FO], bílé barvy, registrační značky [SPZ], načež nejpozději dne 19.3.2015, blíže nezjištěným způsobem v úmyslu získat pro společnost [právnická osoba], potažmo pro svoji osobu finanční prospěch ve formě plnění na základě uvedeného smluvního vztahu, požádal nprap. [jméno FO], příslušníka Celní správy ČR, o provedení lustrace vozidla s přidělenou registrační značkou [SPZ] a dále o provedení lustrace vozidel s přidělenými registračními značkami [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to v uzavřených informačních systémech [právnická osoba], které jsou v rámci plnění služebních povinností dostupné i příslušníkům [jméno FO] správy ČR, přičemž na základě této žádosti [Jméno obžalovaného B]: a) dne 19.3.2015, v 14:57 hodin, bez legitimního důvodu, požádal dotazem č. 456S/2015 o provedení lustrace vozidla registrační značky [SPZ] a vozidla registrační značky [SPZ], přičemž jako důvod lustrace uvedl spisovou značku TS13/2014, a následně [jméno FO], ev. číslo [Anonymizováno], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci v informačních systémech Ministerstva vnitra ČR dne 19.3.2015 v 15:09 hodin provedl, b) dne 20.3.2015, v 10:40 hodin, bez legitimního důvodu, požádal dotazem č. 459S/2015 o provedení lustrace vozidla registrační značky [SPZ] a vozidla registrační značky [SPZ], přičemž jako důvod lustrace uvedl spisovou značku TS13/2014, a následně [jméno FO], os. č. [hodnota], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci v informačních systémech Ministerstva vnitra ČR dne 20.3.2015 v 10:56 hodin provedl, c) dne 20.3.2015, v 10:48 hodin, bez legitimního důvodu, požádal dotazem č. 460S/2015 o provedení lustrace vozidla registrační značky [SPZ] a vozidla registrační značky [SPZ], přičemž jako důvod lustrace uvedl spisovou značku TS13/2014, a následně [jméno FO], os. č. [hodnota], operační důstojník Generálního ředitelství cel a pověřený uživatel k lustraci osob, aniž by věděl její pravý důvod, lustraci v informačních systémech Ministerstva vnitra ČR dne 20.3.2015 v 11:13 hodin provedl, a výsledky lustrací, které obsahovaly informace ztotožňující osoby vlastníků a provozovatelů uvedených vozidel, následně dne 20.3.2015, v době od 10:53 hodin do 11:34 hodin, [Jméno obžalovaného B] předal prostřednictvím svého e-mailového účtu [e-mail] na e-mailový účet [e-mail] užívaný [Jméno obžalovaného A], následně [Jméno obžalovaného A] neoprávněně získané informace v souvislosti s lustrací vozidla registrační značky [SPZ] využil v záznamu zpracovaném společností [právnická osoba] ve prospěch společnosti [právnická osoba], kdy za měsíc březen 2015 si společnost [právnická osoba], a to s odkazem na uzavřenou smlouvu ze dne 2.1.2015, na základě faktury č. 6[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 7.4.2015, vyúčtovala za poskytnuté služby částku ve výši [částka], a následně nejpozději dne 25.3.2015 zprostředkoval [Jméno obžalovaného A] prostřednictvím společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa] bezplatné zapůjčení motorového vozidla tovární značky Opel Vivaro, registrační značky [SPZ], a to v době od 16:00 hodin dne 27.3.2015 do 15.30 hodin dne 29.3.2015, za jehož zapůjčení by [Jméno obžalovaného B] zaplatil podle ceny obvyklé minimálně [částka] bez DPH, o něž si za blíže nezjištěných okolností nejpozději dne 25.3.2015, v dopoledních hodinách, [Jméno obžalovaného B] požádal a poté toto urgoval prostřednictvím e-mailové zprávy dne 25.3.2015 a dále [Jméno obžalovaného B] od [Jméno obžalovaného A] za neoprávněně provedené lustrace převzal nejpozději do dne 7.4.2015, na blíže nezjištěném místě v České republice, finanční prostředky v dosud nezjištěné výši, a takto [Jméno obžalovaného A] jednal navzdory tomu, že věděl, že [Jméno obžalovaného B] poskytnutím informací [Jméno obžalovaného A] poruší své služební povinnosti uložené mu právními předpisy, a takto [Jméno obžalovaného B] jednal navzdory tomu, že byl srozuměn s účelem předání informací, tedy že tyto budou za odměnu využity [Jméno obžalovaného A] v rámci jím poskytovaných detektivních služeb, přičemž tohoto jednání se [Jméno obžalovaného B] dopustil při výkonu své pravomoci jako příslušník bezpečnostního sboru, když vědomě a úmyslně porušil uložené povinnosti, tedy jednal v rozporu s obsahem služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnostmi podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka a dále v rozporu s § 27 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR, kdy jako celník je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při výkonu působnosti orgánu celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu výkonu působnosti orgánů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.

26. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] jsou ze spáchání jednání pod bodem I. 2. výrokové části usvědčováni především nahrávkami z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu ze dne 22.12.2014 ve 12:06:40 hod., ze dne 3.3.3015 v 18:05:41 hod., ze dne 9.3.215 v 16:57:44 hod., ze dne 5.3.2015 ve 20:00:35 hod., ze dne 30.3.2015 v 9:59:28 hod. a ze dne 16.3.2015 ve 13:17:00 hod., dále záznamy ze sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu ze dne 26.1.2015 ve 12:37:34 hod., ze dne 22.12.2014 v 10:49:33 hod., ze dne 22.12.2014 ve 12:16:20 hod., ze dne 22.12.2014 v 15:26:31 hod., ze dne 8.1.2015 v 19:33:29 hod. a ze dne 25.3.2015 ve 12:39:01 hod.; výrok o vině obžalovaných má rovněž podklad ve výpovědích svědků [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO] a [adresa]; v neposlední řadě je vina obžalovaných prokázána zájmovou komunikací a další elektronické důkazy získané prostřednictvím znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů ze dne 14.6.2019, znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza ze dne 27.12.2016, a znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů ze dne 25.10.2016 – tyto důkazy byly získány z mobilního telefonu iPhone, z tabletu a z datových nosičů flash, a dále je vina obžalovaných prokázána listinnými důkazy, kterými jsou smlouva o poskytování poradenských a detektivních služeb v oblasti podnikání klienta a s ním spjatých osob směřujících k ochraně jejich majetku a jejich dobré pověsti uzavřená dne 2.1.2012 mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], smlouva o poskytování služeb uzavřená mezi [právnická osoba] a spol. [právnická osoba] dne 31.8.2015, faktura společnosti [právnická osoba] č. 6/2015 ze dne 7.4.2015, faktury spol. [právnická osoba] vystavené spol. [právnická osoba] a výpisy prokazující úhrady těchto faktur, strana z diáře rok 2015, strany č. 15, 25, 26 a 59 ze souboru „Stopa č. [hodnota].pdf“ – scan písemností zajištěných u obžalovaného [Jméno zastupitelství] o 149 listech (vedeny jako stopa č. [hodnota] v protokolu o domovní prohlídce), a písemnosti uvedená shora a vztahující se ke společnosti [právnická osoba]

27. V prvé řadě musí soud konstatovat, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] nerozporoval, že mu obžalovaný [Jméno obžalovaného B] poslal lustrace předmětných SPZ, nicméně tvrzený důvod, že šlo o spolupráci mezi Celní správou a spol. [jméno FO], byl shledán jako zástěrka pravého důvodu lustrací – tedy jejich využití v rámci spolupráce [právnická osoba] a spol. [právnická osoba] V předchozí části již bylo rozebráno, že nikdo ze společnosti [právnická osoba] nebyl formálně veden jako informátor Celní správy. I kdyby soud připustil, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] mohl předávat [jméno FO] správě informace významné pro trestní řízení, byl by tok informací jednosměrný od obžalovaného [Jméno obžalovaného A] k obžalovanému [jméno FO], nikoli naopak jako v tomto případě. Navíc tok informací od obžalovaného [Jméno obžalovaného A] směrem k obžalovanému [jméno FO] by musel být zaznamenán v záznamech o operativním šetření, což zjištěno nebylo.

28. V řízení byla prokázána spolupráce mezi spol. [právnická osoba] a [právnická osoba] na základě smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015, přičemž tuto spolupráci inicioval [tituly před jménem] [jméno FO], což prokazuje e-mailová komunikace ze dne 2.11.2014. Skutečnost, že mezi uvedenými společnostmi byla navázána spolupráce, dokládá rovněž záznam ze sledování ze dne 26.1.2015 v 12:37 hod., ve kterém obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sděluje informaci o spolupráci se spol. [právnická osoba] právě obžalovanému [jméno FO], který měl tedy o této spolupráci povědomí. Zmíněnou smlouvu o poskytování poradenských a detektivních služeb z 2.1.2015 vydala společnost [právnická osoba] policejnímu orgánu dne 11.6.2018. Smlouva byla taktéž zajištěna v rámci domovní prohlídky u obžalovaného [Jméno zastupitelství] dne 11.5.2016 na adrese [adresa] na zajištěné věci č. [hodnota], flash disku Kingstone, červené barvy, o velikosti 8 GB. Podle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 27.12.2016 pod č.j. KUP-5662-4/ČJ-2016-2301AV, který vypracoval Kriminalistický ústav Praha, se na flash disku Kingstone, červené barvy, o velikosti 8 GB nacházel dokument s názvem „Stanovy společenství vlastníků jednotek.docx“, což byla ovšem smlouva o poskytování poradenských a detektivních služeb z 2.1.2015 uzavřená mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba]

29. Soud na základě řetězce nepřímých důkazů dospěl k závěru, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] požádal obžalovaného [jméno FO] o provedení lustrací předmětných registračních značek za účelem ztotožnění osoby označované jako „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno]“, a to pravděpodobně dne 18.3.2015, resp. nejpozději dne 19.3.2015 během jejich předem domluvené schůzky ve večerních hodinách, což je prokazováno e-mailovou komunikací – k tomu viz znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat pod č. j. KUP-2131-1/ČJ-2019-2306TC a doplněk pod č. j. KUP-5663-3/ČJ-2016-2301AV a znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat pod č. j. KUP-2131-1/ČJ-2019-2306TC. Předmětná komunikace byla získaná ze zajištěných stop č. 5 - tabletu iPad a mobilního telefonu, oboje užívaných obžalovaným [Jméno obžalovaného A].

30. Skutečnost, že se obžalovaný [Jméno obžalovaného A] zajímal o zmiňovaného muže, nikoli však jako podezřelého z celního deliktu, soud zjistil zejména ze záznamu ze dne 3.3.2015 v 18:05hod., ve kterém je zachycen rozhovor mezi obžalovaným [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO], ze záznamu ze dne 4.3.2015 v 15:02 hod., v němž je zadokumentován hovor mezi obžalovaným [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO], a v neposlední řadě ze záznamu ze dne 5.3.2015 v 20:00 hod., ve kterém je zachycen rozhovor [jméno FO]. [jméno FO], který sděluje obžalovanému [Jméno obžalovaného A], že identifikoval osobu, o kterou má obžalovaný [Jméno obžalovaného A] zájem, konkrétně uvedl, že „[Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], po středu, bílý [jméno FO], namistrovaný…už jsem ho viděl několikrát a teď jsem si opsal teda značku a…“ [jméno FO]. [jméno FO] poté dne 9.3.2015 v 16:53 hod. zaslal obžalovanému [jméno FO] SMS zprávu, ve které uvedl k této osobě značku a barvu vozidla a registrační značku [SPZ] vozidla. Záznam hovoru ze dne 9.3.2015 v 16:57 hod. pak potvrzuje, že uvedená SMS byla skutečně odeslána a doručena obžalovanému [Jméno obžalovaného A]. To, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] měli zájem na ztotožnění uvedené zájmové osoby s přezdívkou „[Anonymizováno]“, dokládá záznam ze dne 16.3.2015 v 13:17:00 hod. Současně svědek [jméno FO]. [jméno FO] ve výpovědi hovořil o obtěžování paní [jméno FO] při návštěvě České republiky ze strany určité nátlakové skupiny pocházející zřejmě od společnosti [právnická osoba]., což řešil s obžalovaným [Jméno obžalovaného A].

31. Soud má dále za prokázané, že obžalovaný [Jméno obžalovaného B] postupně zadal žádosti o provedení lustrací předmětných registračních značek, kterým bylo následně vyhověno, což potvrdili svědci [jméno FO] a [jméno FO], současně to plyne z přehledů zadaných požadavků do systému EDOS a z dat (výsledků zadaných lustrací) ze zajištěných datových nosičů obžalovaných. Současně byla zajištěna elektronická komunikace mezi obžalovanými [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO], která potvrzuje, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se opakovaně prostřednictvím e-mailových zpráv dotazoval obžalovaného [jméno FO] na stav vyřízení lustrací, obžalovaný [Jméno obžalovaného B] mu odpověděl a zaslal výsledky lustrací, a to konkrétně dne 20.3.2015 v 10:13 hod., 10:53 hod., 10:55 hod., 11:09 hod. a 11:33 hod., a dne 21.3.2015 v 10:29 hod. a 11:06 hod. K soudu ještě dodává, že společnost [právnická osoba] byla ze strany společnosti [právnická osoba] odměňována měsíčně paušální částkou [částka] za poskytnuté služby a výsledky (což obžalovaní tvrdili v průběhu hlavního líčení), nikoli jednotlivě za každý splněný úkol, a proto je liché tvrzení obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že lustrace SPZ [SPZ] nebyla nikdy předmětem fakturace. Naopak, faktura č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 7. 4. 2015 vystavená společnosti [právnická osoba] ze strany společnosti [právnická osoba] prokazuje, že za období březen 2015 fakturovala společnost za služby poskytnuté v březnu 2015 částku [částka], z toho [částka] představuje paušální odměnu za poskytování služeb. Je proto zjevné, že získané neveřejné poznatky o zájmové osobě označované jako „[Anonymizováno]“ byly předmětem odměny za měsíc březen 2015.

32. Skutečnost, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] poskytl obžalovanému [jméno FO] protiplnění za poskytnuté výsledky lustrací, dle přesvědčení prokazují následující záznamy a nahrávky. [jméno FO] záznamu ze sledování ze dne 30.3.2015[Anonymizováno]v 9:59 hod. obžalovaný [Jméno obžalovaného A] doslovně říká obžalovanému [Jméno zastupitelství], že musí říct [jméno FO], aby vybral peníze pro „[Anonymizováno]…[jméno FO], protože mu lustroval nějaký ty věci“. V nahrávce ze dne 30.3.2015 v 11:51 hod. obžalovaný [Jméno obžalovaného A] dává telefonicky [jméno FO] úkol, aby vybral [částka] na „nějaký výdaje“. V nahrávce ze dne 31.3.2015 v 9:14 hod. je zaznamenáno, že [jméno FO] vybral pro obžalovaného [Jméno obžalovaného A] zmiňované finanční prostředky, v následném telefonním hovoru [jméno FO] dne 31.3.2015 v 15:31:05 hod. obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sděluje, že „už ty penízky vyřešil“. V záznamu ze dne 7.4.2015 v 14:23 hod., je zachyceno, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] obžalovanému [Jméno zastupitelství] potvrzuje výběr finanční hotovosti a jejich příjemce, přičemž doslovně říká, že „[Anonymizováno] [Anonymizováno], potřeboval jsem peníze…na to, jo?... To je za ten [Anonymizováno]. Jednak celníkovi za ty lustrace.“ Z uvedeného je zjevné, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] hovoří o blíže nespecifikované finanční odměně (minimálně ve výši [částka]) pro obžalovaného [jméno FO] za lustrace předmětných SPZ. Současně v záznamech odposlechů a sledování obžalovaný [Jméno obžalovaného A] při rozhovoru ze zaměstnanci [právnická osoba] opakovaně hovoří o boudě na víkend pro celníky v rámci udržování dobrých vztahů a rovněž zmiňuje obžalovaného [jméno FO], přičemž o bezplatném zapůjčování vozidel mj. pro obžalovaného [jméno FO] zprostředkovaném obžalovaným [Jméno obžalovaného A] hovořili svědci ze společnosti [právnická osoba], jak bylo rozvedeno v odůvodnění předchozího jednání, současně to plyne z listin poskytnutých společností [právnická osoba] a ze smlouvy o nájmu vozidla zajištěné v kanceláři obžalovaného [jméno FO].

33. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] tedy jednáním pod bodem I. 1. a I. 2. naplnil všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, neboť vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu tím, že uvedl kolegy provádějící lustrace v omyl ohledně účelu lustrace v systému EDOS používaného [jméno FO] správou, a jejich prostřednictvím zjistil údaje k osobám z neveřejných systémů Ministerstva vnitra, přičemž obžalovaný tak jednou učinil žádostí o provedení lustrace k osobě [jméno FO] a podruhé uvedením fiktivního čísla jednacího trestního spisu TS13/2014, kdy předstíral existenci důvodů, pro něž je nezbytné ztotožnit vlastníky vozidel s registračními značkami [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Požadované údaje získal porušením právního předpisu a předal je obžalovanému [Jméno obžalovaného A] jako neoprávněné osobě s takovými údaji se seznamovat, přičemž k tomu využil jemu svěřené pravomoci vyplývající ze služebního postavení a příslušnosti k bezpečnostnímu sboru opatřovat si informace z neveřejných registrů, tedy jako úřední osoba. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] v době, kdy žádosti obžalovaného [Jméno obžalovaného A] ke zjištění neveřejných informací vyhověl, byl příslušníkem [Jméno obžalovaného C]. Podle § 1 odst. 1 zákona o Celní správě ČR je Celní správa ozbrojeným bezpečnostním sborem. Obžalovaný se tedy skutků pod bodem I. 1. a 2. dopustil jako příslušník bezpečnostního sboru a při výkonu úkolů státu a používal při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů, a proto se trestného činu dopustil v postavení úřední osoby podle § 127 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku. Jakožto příslušník ozbrojeného sboru byl vázán služebním slibem podle § 17 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jako příslušník bezpečnostního sboru byl povinen podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo v prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka. Dále pak byly obžalovanému [jméno FO][Anonymizováno]uloženy povinnosti podle § 27 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR, a to konkrétně zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při výkonu působnosti orgánů celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu výkonu působnosti orgánů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Trestného činu se dopustil při výkonu svých pravomocí, neboť využil svého postavení ke zjištění neveřejných informací, které pak dále předal neoprávněné osobě, za což inkasoval prokazatelně neoprávněnou odměnu (bezplatné zapůjčení vozidla a finanční prostředky v nezjištěné výši), čímž porušil své služební povinnosti. Současně byl obžalovaný [Jméno obžalovaného B] veden speciálním úmyslem opatřit sobě neoprávněný prospěch, neboť v souvislosti s provedenými lustracemi žádal o bezplatné zapůjčení vozidla, což mu bylo ze strany obžalovaného [Jméno obžalovaného A] zprostředkováno, avšak po jednání pod bodem I. 1. nebylo realizováno pro nemoc a pracovní neschopnost obžalovaného [jméno FO], tedy z objektivních důvodů nezávislých na vůli obžalovaných [jméno FO] a [Jméno obžalovaného A], poskytnutí této neoprávněné výhody však bylo cílem obou obžalovaných, a po jednání pod bodem I. 2. byl uvedený úmysl rovněž naplněn, kdy předmětné vozidlo bylo skutečně bezplatně zapůjčeno na víkend. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] jednal rovněž i v úmyslu opatřit neoprávněný prospěch i jinému, kterým byl obžalovaný [Jméno obžalovaného A], potažmo společnost [právnická osoba], neboť obžalovaný [Jméno obžalovaného B] věděl, že předané informace použije obžalovaný [Jméno obžalovaného A] v rámci podnikatelských aktivit. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo. Obžalovaný tedy naplnil svým jednáním požadovaný zákonný znak specifického úmyslu (pohnutky) opatřit sobě a jinému neoprávněný prospěch podle § 329 odst. 1 trestního zákoníku.

34. Subjektivní stránku uvedeného trestného činu naplnil obžalovaný [Jméno obžalovaného B] v podobě úmyslu přímého [§ 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku], kdy věděl, že zadáním neoprávněných lustrací, jejichž účel zakryl smyšlenou legendou, porušuje jemu zákonem uložené povinnosti a tyto porušit chtěl. Povědomost obžalovaného [jméno FO] o protiprávnosti vlastního jednání lze dovozovat z jeho slov, že „to obžalovaný [jméno FO] nemá zapomenout zlikvidovat, obžalovaný [jméno FO] odpovídá, ať se nebojí, že je to v jeho zájmu, obžalovaný [jméno FO] reaguje, že to nemá dávat z ruky a obžalovaný [jméno FO] odpovídá, že nedá, to vůbec ne“ (záznam ze sledování ze dne 26.1.2015 ve 12:37:34 hod.). Vytvoření krycí legendy sloužilo k tomu, aby svého cíle dosáhl, neboť ze své služební praxe věděl, že pokud svou žádost o lustraci neodůvodní, nebude jí vyhověno. Ani povědomost o takové skutečnosti obžalovanému [jméno FO] v páchání trestné činnosti nezabránila. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] si tak byl vědom, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Přitom byl ve svém jednání veden majetkovými motivy, neboť obžalovaný [Jméno obžalovaného A] za provádění lustrací a sdělování citlivých informací obžalovaného [jméno FO] odměňoval. O jeho snaze splnit nelegální požadavek svědčí i to, že jeden dotaz na vyřízení lustrace zadal dokonce dvakrát (dne 20.3.2015 v 10:40 hod., číslo dotazu 459S/2015), čímž se nepochybně snažil vyhovět požadavkům obžalovaného [Jméno obžalovaného A].

35. Dále v jednočinném souběhu naplnil obžalovaný [Jméno obžalovaného B] všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, neboť v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, tedy ve službě v bezpečnostním sboru a za existence zájmu na jejím řádném zákonném výkonu, pro sebe žádal úplatek, jímž bylo bezplatné vypůjčení vozidla tov. zn. Opel Vivaro od společnosti [právnická osoba], což zařizoval obžalovaný [Jméno obžalovaného A], přičemž vznikem objektivních skutečností bez vlivu obou obžalovaných obžalovaný [Jméno obžalovaného B] takové neoprávněné výhody nevyužil po jednání pod bodem I. 1., neboť onemocněl a byla mu nařízena pracovní neschopnost, tedy úplatek jen žádal (odst. 2), načež po jednání pod bodem I. 2. takovou neoprávněnou výhodu již reálně čerpal, tedy přijal (odst. 1 alinea 1), a dále přijal rovněž peněžité plnění, a to v prokazatelné příčinné souvislosti s vyhověním požadavku obžalovaného [Jméno obžalovaného A] na zjištění neveřejných informací. Pokračování v trestném činu umožňuje použití obou znaků, které by se jinak v jediném jednání vylučovaly, neboť přijetí úplatku by v sobě již obsahovalo i žádost o něj, resp. není potřeba předchozí žádosti o úplatek. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] se trestného činu dopustil v postavení úřední osoby s odkazem na § 127 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, čímž je odůvodněno použití okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.

36. Dále v jednočinném souběhu naplnil obžalovaný [Jméno obžalovaného B] všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, jehož se dopustil jako nepřímý pachatel podle § 22 odst. 2 trestního zákoníku, neboť obžalovaný získal neoprávněný přístup k počítačovému systému, jímž je systém EDOS používaný [jméno FO] správou, a jeho prostřednictvím k neveřejným informačním systémům Ministerstva vnitra, a získaná data neoprávněně užil. Uzavřený elektronický systém EDOS obsahuje neveřejné osobní informace, a proto je neveřejným počítačovým systémem. Jednalo se o identifikační údaje – osobní data o [jméno FO] a identifikační osobní data o vlastnících vozidel s registračními značkami [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], kteréžto následně poskytl obžalovanému [Jméno obžalovaného A] v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Ke spáchání činu využil obžalovaný tzv. „živé nástroje“ [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], příslušníky operačního centra Generálního ředitelství cel oprávněné k vyřizování žádostí o lustrace. Jmenovaní aniž by znali pravý důvod žádostí obžalovaného, vyřídili lustrace osoby [jméno FO] a vozidel s registračními značkami [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] v informačních systémech [právnická osoba]. Obžalovaný v nich vzbudil za pomoci fiktivní spisové značky údajně vedené věci dojem legálnosti podaných žádostí o lustrace, aniž by tito dokázali rozpoznat, že žádosti jsou fakticky neodůvodněné a nezákonné, neboť příslušníkům operačního centra Generálního ředitelství cel není dovoleno nahlížet do konkrétních trestních spisů za účelem jejich ověření, tedy obžalovaný [Jméno obžalovaného B] využil pro spáchání trestného činu jiné osoby, které nejednaly zaviněně. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] jednal s úmyslem bezplatného zapůjčení vozidla prostřednictvím společnosti [právnická osoba], které zařídil obžalovaný [Jméno obžalovaného A], a kteréžto výhody se obžalovanému [jméno FO] opravdu dostalo. [jméno FO] druhé straně obžalovaný [Jméno obžalovaného B] věděl, že opatření a použití neveřejných informací z lustrací použije obžalovaný [Jméno obžalovaného A] v rámci své podnikatelské činnosti, čímž je odůvodněno užití okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby spočívající v úmyslu získat sobě a jinému neoprávněný prospěch podle § 230 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Uvedeného trestného činu se obžalovaný [Jméno obžalovaného B] dopustil v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Jednání obžalovaného [jméno FO] pod bodem I. 1. a I. 2., kdy tento se skládá ze tří dílčích útoků [body a), b) a c)], je nezbytné po právní stránce vyhodnotit jako pokračování v trestném činu podle § 116 trestního zákoníku, neboť jednotlivé dílčí útoky pod bodem I. 1. a bodem I. 2. byly vedeny jednotným úmyslem získat neoprávněně informace a v této příčinné souvislosti opatřit sobě i jinému neoprávněný prospěch, současně jednotlivé útoky naplňují skutkovou podstatu stejných trestných činů (jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku, jednak zločin přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, jednak přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákoníku). Skutky jsou pak spojeny stejným způsobem provedení a pojí je blízká časová souvislost (období od 22.1.2015 do 19. a 20.3.2015).

37. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] jednáním pod bodem I. 1. a I. 2. naplnil všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, protože v obžalovaném [jméno FO], jenž byl v postavení úřední osoby, svou žádostí vzbudil rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, v tomto případě pak obžalovanému [Jméno obžalovaného A] a společnosti [právnická osoba], vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, přičemž obžalovaný [Jméno obžalovaného B] jak bylo uvedeno, tak učinil. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

38. Subjektivní stránka skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku ve vztahu k obžalovanému [Jméno obžalovaného A] záleží v tom, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] věděl o služebním postavení obžalovaného [jméno FO], jehož nakonec pro uspokojení vlastních zájmů a zájmů svých klientů v rámci podnikání využil pro opatření takových informací, na jejichž zjištění by jinak neměl žádný nárok. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] věděl, že opatřením neveřejných údajů spáchá obžalovaný [Jméno obžalovaného B] trestný čin. Povědomost obžalovaného [Jméno obžalovaného A] o protiprávnosti jednání obžalovaného [jméno FO] je dokladována i předchozí zkušeností obžalovaného [Jméno obžalovaného A] jako bývalého policisty, tedy osoby, jejíž povědomí o právním řádu přesahuje rámec laického vnímání právních norem. Je namístě zopakovat, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se i v době spáchání trestného činu pohyboval v bezpečnostních kruzích. Lze uvažovat, že prospěch poskytnutý obžalovaným [Jméno obžalovaného A] měl vyvažovat riziko, které obžalovaný [Jméno obžalovaného B] zjišťováním citlivých informací bez řádného zákonného zmocnění podstupuje. Těmito důvody je odůvodněn závěr, že [Jméno obžalovaného A] jednal v přímém úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.

39. Dále v jednočinném souběhu pod bodem I. 1. a I. 2. naplnil obžalovaný [Jméno obžalovaného A] všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, neboť slíbil úplatek jinému, tedy obžalovanému [jméno FO] ve formě bezplatného zapůjčení vozidla prostřednictvím společnosti [právnická osoba], a rovněž mu úplatek poskytnul (bezplatné zapůjčení vozidla a blíže nezjištěnou výši finančních prostředků), a to v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, jíž je služba v bezpečnostním sboru a zájem na jejím řádném zákonném výkonu ve prospěch společnosti, konkrétně pak spočívající v protiprávním zjištění neveřejných informací, přičemž čin spáchal vůči úřední osobě, kterou v době páchání činu obžalovaný [Jméno obžalovaného B] byl. Podle § 1 odst. 1 zákona o Celní správě ČR je tato ozbrojeným bezpečnostním sborem. Návod obžalovaného [Jméno obžalovaného A] směřoval proti obžalovanému [jméno FO], příslušníku Celní správy ČR, který byl příslušníkem bezpečnostního sboru a při výkonu úkolů státu používal svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů, a proto se trestného činu dopustil v postavení úřední osoby s odkazem na § 127 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, čímž je odůvodněna přítomnost okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, že spáchal takový čin vůči úřední osobě podle § 332 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.

40. Dále v jednočinném souběhu naplnil všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, neboť vzbudil v jiném – v obžalovaném [jméno FO] – rozhodnutí získat přístup prostřednictvím systému EDOS používaného Celní správou ČR do uzavřených informačních systémů Ministerstva vnitra ČR, a neoprávněně užít data uložená v počítačovém systému.

41. Jednání obžalovaného [Jméno obžalovaného A] pod bodem I. 1. a I. 2., tedy i dílčí útoky pod body a), b) a c), je nezbytné po právní stránce vyhodnotit jako pokračování v trestném činu podle § 116 trestního zákoníku, neboť jednotlivé dílčí útoky pod bodem I. 1. a pod společným bodem I. 2. byly vedeny jednotným záměrem vůči jedinému pachateli získat informace, s nimiž neměli obžalovaní právo se seznamovat ani další dispozici s nimi a současně si i opatřit neoprávněný prospěch. Naplňují skutkovou podstatu stejných trestných činů (jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, jednak zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, jednak přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku). Dále jsou spojeny stejným způsobem provedení a blízkou časovou souvislostí. Skutek I.3.

42. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] byli výrokem I.3. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že v přesně nezjištěné době, nejpozději však dne 24.9.2014, na dosud nezjištěném místě v České republice, [Jméno obžalovaného A] požádal [Anonymizováno]. [jméno FO] o poskytnutí neveřejných informací týkajících se postupů orgánů Celní správy ČR při výkonu jejich činnosti, přičemž [Jméno obžalovaného A] takto jednal v rámci plnění obchodního vztahu založeného smlouvou mezi společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], na straně jedné a společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] poskytující mimo jiné služby soukromých detektivů, v níž byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, na straně druhé, načež dne 24.9.2014, v době od 16:40 hodin do 17:05 hodin, v [adresa], [Jméno obžalovaného B] poskytl [Jméno obžalovaného A] nejprve informace související s postupem orgánů Celní správy ČR při výkonech své činnosti a následně konkrétní informace z trestního řízení prověřovaného Celní správou ČR za součinnosti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy vedeného pod č. j. KRPA-387804/TČ-2016-000097 pod krycím názvem [Anonymizováno] a z trestního řízení prověřovaného Celní správou ČR za součinnosti [Jméno obžalovaného E], Krajského ředitelství policie Pardubického kraje vedeného pod č. j. KRPE-61240/TČ-2013-170080 pod krycím názvem [Anonymizováno], týkající se realizace trestního řízení proti fyzickým a právnickým osobám podílejícím se na nelegálním dovozu, zpracování, úpravě a následné distribuci tabákových výrobků na území ČR a zahraničí, kteréžto informace si [Jméno obžalovaného A] písemně poznamenal, kdy se jednalo o informace z aktuálního a probíhajícího trestního řízení, a takto [Jméno obžalovaného A] jednal navzdory tomu, že věděl, že [Jméno obžalovaného B] poskytnutím informací poruší své služební povinnosti uložené mu právními předpisy, a takto [Jméno obžalovaného B] jednal navzdory tomu, že byl srozuměn s účelem předání informací, tedy že tyto budou za odměnu využity [Jméno obžalovaného A] pro společnost [právnická osoba]., k čemuž opravdu došlo, neboť společnost [právnická osoba] obdržela finanční plnění od společnosti [právnická osoba]., a to přinejmenším na základě faktury č. 24/2014 vystavené za měsíc září 2014 na paušální částku [částka] a výdaje ve výši [částka], které byly následně fakticky proplaceny v souhrnné výši nejméně [částka], přičemž tohoto jednání se [Jméno obžalovaného B] dopustil při výkonu své pravomoci jako příslušník bezpečnostního sboru, když vědomě a úmyslně porušil uložené povinnosti, tedy jednal v rozporu s obsahem služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnostmi podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka a dále v rozporu s § 27 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR, kdy jako celník je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při výkonu působnosti orgánu celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu výkonu působnosti orgánů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.

43. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného B] jsou ze spáchání skutku pod bodem I. 3. výrokové části tohoto rozsudku usvědčováni zejména nahrávkami z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 3.10.2014 v 10:23:00 hod., ze dne 14.10.2014 v 11:35:48 hod., záznamy ze sledování osob a věcí ze dne 24.9.2014 v 16:40:26 hod. a ze dne 26.2.2015 v 16:20:15 hod.; výrok o vině obžalovaných je rovněž podložen výpověďmi svědků [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], podanými vysvětleními osob [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]; vina obžalovaných je rovněž prokázána znaleckými posudky Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 15.8.2016, ze dne 25.10.2016 a ze dne 14.2.2017, a znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza ze dne 27.12.2016; a v neposlední řadě je výrok o vině obžalovaných podložen listinnými důkazy, a to zejména rámcovou smlouvou na poskytování konzultačních služeb mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba]., fakturami společnosti [právnická osoba] č.[Anonymizováno]21/2013, č. 23/2013, č. 30/2013, č. 32/2013, č. 3/2014, č. 11/2014, č. 20/2014, č. 22/2014, č. 24/2014, č. 26/2014 a č. 28/2014, a dále listinami o činnosti společnosti [právnická osoba] získané cestou mezinárodní právní pomoci.

44. V prvé řadě je opětovně nutné zdůraznit, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] nebyl informátorem, resp. informačním zdrojem obžalovaného [jméno FO], jak již bylo na více místech uvedeno v odůvodnění předešlých bodů, a proto lze na tomto místě na dané pasáže odůvodnění odkázat. Tuto skutečnost potvrdili i svědci z řad Celní správy, zejména pak svědek [jméno FO], který uvedl, že by neřekl, že by obžalovaný [Jméno obžalovaného A] Celní správě pomáhal, protože jeho činnost měla spočívat jenom v kontrolních nákupech tabáku v pohraničí a jednalo se o výstupy adresované společnosti [právnická osoba]., a dále svědek [jméno FO], který označil kontrolní nákupy tabákových výrobků učiněné obžalovaným [Jméno obžalovaného A] jako gró činnosti obžalovaného [Jméno obžalovaného A], o jiné jeho činnosti nehovořil, a současně dodal, že iniciátorem daných nákupů byla společnost [právnická osoba]. Svědek [jméno FO] jasně uvedl (a svědek [adresa] to potvrdil), že spolupráce mezi [jméno FO] správou a společností [právnická osoba]. byla jednostranná, tedy, že [jméno FO] správa neposkytovala dané společnosti žádné informace z probíhajících trestních řízení. Svědek [jméno FO] současně doplnil, že společnost [právnická osoba]. neměla právo v přípravném řízení nahlížet do trestních spisů. Legální cesta pro společnosti [právnická osoba]. ani pro osoby pro ni konající práci či službu k zisku informací z probíhajících trestních řízení neexistovala, jak potvrdili uvedení svědci.

45. Soud rovněž v této souvislosti poukazuje na záznam ze sledování ze dne 24.9.2014 v čase 16:40 hod., ve kterém obžalovaný [Jméno obžalovaného B] vyloženě diktuje obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace z trestních spisů s pracovním názvem [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které si následně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] zapisuje pro další využití při plnění smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba]. Výslovně na tomto záznamu zaznívají názvy uvedených trestních věcí, tyto sděluje obžalovaný [Jméno obžalovaného B] obžalovaného [Jméno obžalovaného A], nikoli naopak, a obžalovaný [Jméno obžalovaného A] si získané informace velice pečlivě zapisuje pro další využítí. Dále je na záznamu zachyceno, jak obžalovaný [Jméno obžalovaného B] říká: „To si píšeš jako poznámku? To tam, doufám, nebudeš dávat?! Protože to je teď aktuální! Jde vo to zase, že přes [jméno FO] by se to mohlo dostat někam.“ Zmiňovaným [jméno FO] byl myšlen [jméno FO] – nadřízený pracovník [jméno FO]. [jméno FO] ve společnosti [právnická osoba]. Tento záznam tak vyvrací obhajobu obžalovaných, že uvedené informace již obžalovaný [Jméno obžalovaného A] znal před zadokumentovanou schůzkou. Je pravdou, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sám zmiňuje trestní věc nazvanou [Anonymizováno], nicméně pokud by skutečně znal již dříve tyto neveřejné informace, jistě by si je tak horlivě nezaznamenával a nevyptával se na ně, jak je na uvedeném záznamu zachyceno. Z citované části záznamu pak jasně plyne povědomí obžalovaného [jméno FO], že neoprávněně sděluje obžalovaného [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace, a opačně bylo obžalovanému [Jméno obžalovaného A] zřejmé, že mu obžalovaný [Jméno obžalovaného B] sděluje neoprávněně neveřejné informace z uvedených trestních spisů.

46. V této souvislosti je důležité zmínit další důkazy svědčí o úniku informací z daných trestních věcí. Konkrétně výpověď svědka [adresa], který uvedl, že mu měl por. [tituly před jménem] [jméno FO] sdělit informaci, že obžalovaný [Jméno obžalovaného B] a [jméno FO] měli být známí jako osoby, od kterých unikají informace, což mu měl potvrdit i svědek [jméno FO]. Sám svědek [jméno FO] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], resp. [jméno FO]. Svědek [adresa] rovněž vypověděl, že při jedné z domovních prohlídek, které se účastnil i obžalovaný [Jméno obžalovaného B], došlo k úniku informací, které byly kategorizovány jako informace utajované a incident byl prověřován Generální inspekcí bezpečnostních sborů. To potvrdil i [jméno FO], který uvedl, že se svědkem [adresa] zachytil únik informací, když v rámci domovní prohlídky v [adresa] byl nalezen dokument - analytický výstup Celního úřadu [adresa] v trestní věci [Anonymizováno]. To potvrdila při podání vysvětlení i [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]. Tedy podezření o úniku informací z trestních spisů kolem obžalovaného [jméno FO] zaznamenali i uvedení svědci a osoby podávající vysvětlení. Tato skutečnost dokresluje výše uvedený záznam, na které byl zachycen tok informací z probíhajících trestních řízení směrem od obžalovaného [jméno FO] k obžalovanému [Jméno obžalovaného A].

47. Informace, který získal obžalovaný [Jméno obžalovaného A] od obžalovaného [jméno FO] dne 24.9.2014 následně zapracoval do záznamu určeného pro společnost [právnická osoba]. obžalovaný [Jméno zastupitelství], v záznamu uvedené informace odpovídající informací předaným na uvedené schůzce, přičemž existenci záznamu potvrzuje i nahrávka ze dne 14.10.2014 v 11:35:48 hod., na které je zachycen rozhovor obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství]. Zajištěná data vztahující se k předaným informacím pak byla získána na základě shora uvedených znaleckých posudků.

48. Zejména z listinných důkazů pak soud zjistil motivaci obžalovaného [Jméno obžalovaného A] k zisku předmětných neveřejných informací, a tou bylo jejich zpeněžení v rámci spolupráce jeho společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba]. Získané informace totiž byly následně prezentovány jako výsledky vlastní detektivní činnosti, za což byla společnosti [právnická osoba] vyplácena paušální odměna, přičemž svědek [jméno FO] dokonce hovořil o mimořádné odměně vedle paušální odměny za opatření nadstandardních informací. [jméno FO] uvedl, že společnost [právnická osoba] měla prezentovat výsledky své práce v souladu se smluvními podmínkami spolupráce se společností [právnická osoba]. Rámcová smlouva na poskytování konzultačních služeb mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba]. dokládá existenci spolupráce mezi těmito společnostmi, výše citované faktury pak potvrzují skutečnost, že společnost [právnická osoba] prováděla a fakturovala svojí detektivní činnost právě společnosti [právnická osoba]., přičemž faktura za měsíc září 2014 na částku [částka] odpovídá době, kdy proběhla schůzka obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO], a tato faktura byla plně uhrazena. Svědek [jméno FO] sice vypověděl, že by společnost [právnická osoba]. neproplatila informace získané nelegálně, nicméně shora uvedené důkazy jasně hovoří o tom, že dané neveřejné informace byly zahrnuty v záznamu pro společnost [právnická osoba]. a měsíční činnost společnosti [právnická osoba] byla zaplacena částkou [částka]. Jsou tedy dle soudu dvě možnosti – buď uvedl obžalovaný [Jméno obžalovaného A] společnost [právnická osoba]. v omyl a vydával získané neveřejné informace za výsledky své vlastní detektivní činnosti nebo společnost [právnická osoba]. věděla o nelegálním původu prezentovaných informací a přesto za takovou službu zaplatila, což se však soudu u takovéto nadnárodní korporace jeví jako nepravděpodobné. Ať je první či druhá možnost správná, nic to nemění na skutečnosti, že obžalovaný [Jméno obžalovaného B] poskytl v rozporu se svými povinnostmi příslušníka [jméno FO] správy neveřejné informace z trestních spisů obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který na ně neměl nárok a který je následně zpeněžil tak, že informace zahrnul do detektivní činnosti poskytované společností [právnická osoba] společnosti [právnická osoba]., která za dané výstupy zaplatila.

49. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] jednáním pod bodem I. 3. naplnil znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, neboť v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, v tomto případě pak společnosti [právnická osoba], potažmo obžalovanému [Jméno obžalovaného A], vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a to tak, že obžalovanému [Jméno obžalovaného A] sdělil informace související s procesním postupem Celní správy při výkonech své činnosti a následně konkrétní informace z trestního řízení prověřovaného Celní správou za součinnosti [Jméno obžalovaného E], Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, vedeného pod č. j. KRPA-387804/TČ-2016-000097-[Anonymizováno] pod krycím názvem [Anonymizováno], a z trestního řízení prověřovaného Celní správou za součinnosti [Jméno obžalovaného E], Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, vedeného pod č. j. KRPE-61240/TČ-2013-170080 pod krycím názvem [Anonymizováno]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] se popsaného jednání dopustil jako příslušník Celní správy a ve vztahu k povinnostem, které svým jednáním porušil (k tomu opětovně viz odůvodnění výroků pod bodem I. 1 a 2). Současně byl obžalovaný [Jméno obžalovaného B] byl veden speciálním úmyslem opatřit neoprávněný prospěch jinému, kterým byl obžalovaný [Jméno obžalovaného A], případně společnost [právnická osoba], neboť obžalovaný [Jméno obžalovaného B] věděl, že předané neveřejné informace použije obžalovaný [Jméno obžalovaného A] při své podnikatelské činnosti, čímž je odůvodněno naplnění znaku specifického úmyslu (pohnutky) ve vztahu k zákonnému znaku neoprávněného prospěchu podle návětí § 329 odst. 1 trestního zákoníku. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

50. Subjektivní stránku uvedeného trestného činu naplnil obžalovaný v podobě úmyslu přímého [§ 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku], kdy věděl, že vyzrazuje další nepovolané osobě informace, které jsou s ohledem na samotné naplnění účelu trestního řízení ze své podstaty neveřejné a pod ochranou povinnosti mlčenlivosti. Vědomost obžalovaného o protiprávnosti vlastního jednání lze doložit mimo jiného i jeho slovy: „Nee, já měl jenom strach, aby si neměl někoho v patách“, na což obžalovaný [Jméno obžalovaného A] reaguje, že „né. to bych cítil...cítil...to sou tady ti [Anonymizováno] a to jak já chodím kolem těch [právnická osoba] a [Anonymizováno] a tady to.. tak samozřejmě...tak voni nemaj... maj problém oslovit je, tak natož mě, viď. Já pro ně nejsem záživnej...“ (viz záznam ze sledování ze dne 24.9.2014 od 16:40:26 hod.). Obžalovaný [Jméno obžalovaného B] věděl, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a toto učinit chtěl.

51. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] jednáním pod bodem I. 3. naplnil všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, neboť vzbudil v jiném, jenž byl v postavení úřední osoby, tedy v obžalovaném [jméno FO], rozhodnutí, aby v úmyslu opatřit společnosti [právnická osoba], potažmo obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněný prospěch, vykonal svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a to tím, že obžalovanému [Jméno obžalovaného A] sdělil informace související s postupem orgánů Celní správy při výkonech jejich činnosti a následně i konkrétní informace z trestního řízení vedeného pod č. j. KRPA-387804/TČ-2016-000097 (krycí název [Anonymizováno]) a č. j. KRPE-61240/TČ-2013-170080 (krycí název [Anonymizováno]). K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

52. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se daného jednání dopustil v úmyslu přímém [§ 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku], kdy věděl, že žádá informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, jsou neveřejné a nesmějí být zpřístupněny bez zákonného důvodu dalším osobám na řízení nezúčastněným. Toho si musel být vědom rovněž s ohledem na svou profesní minulost coby policisty, kdy lze konstatovat, že jeho znalosti trestního práva jednoznačně přesahují laické představy. Vědomost ohledně trestní odpovědnosti za jednání, jehož se na jeho popud dopustil obžalovaný [Jméno obžalovaného B], lze rovněž dovodit z konspirativního jednání, jež bylo doprovázeno řadou výroků o obavě z odhalení (viz výše). Společnost [právnická osoba] nakonec na základě faktury č. 24/2014 inkasovala od společnosti [právnická osoba]. prospěch ve výši [částka] za poskytnuté služby spočívající ve zjištění neveřejných skutečností (a nakonec i opravdu vepsaných do dokumentu Vyhodnocení činnosti konzultanta měsíc září 2014 v rámci projektu „OTP“), což se odehrálo v prokázané příčinné souvislosti s opatřením informací obžalovaného [Jméno obžalovaného A] od obžalovaného [jméno FO]. Skutek II.1.

53. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] byli výrokem II.1. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že nejpozději dne 12.1.2016 v době od 14:21 hod. do 14:28 hod. požádal [Jméno obžalovaného A] na adrese [adresa], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí záznamu o zahájení úkonů trestního řízení vydaného dne 11.1.2016 podle § 158 odst. 3 tr. řádu v trestní věci vedené u Policie ČR, tehdejšího ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK-4636-2/TČ-2015-251002, souvisejícího s jednáním odpovědných osob obchodní společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], a obchodní společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], kdy následně na základě této žádosti přislíbil [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] předání požadovaného záznamu dne 13.1.2016 při společné návštěvě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], na adrese [adresa], s tím, že [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] si byl vědom na základě sdělení [Jméno obžalovaného A], že za poskytnutí písemnosti - záznamu o zahájení úkonů trestního řízení je ochoten jeho konečný příjemce - právní zástupce společnosti [právnická osoba]., tedy konkrétně [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. se sídlem [adresa], [Jméno obžalovaného A] poskytnout finanční plnění, když současně poskytl [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace o obsahu trestních oznámení, které evidovala Policie ČR ve vztahu ke společnosti [právnická osoba]. a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [jméno FO], s tím, že si byl vědom, že tyto budou předány zástupcům obou společností a advokátům advokátní kanceláře [právnická osoba], se sídlem [adresa], jenž měli o tyto informace zájem, aniž by tyto na ně měli právní nárok, kdy následně dne 13.1.2016 v době od 13:16 hod. do 13:57 hod. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] předal v obvodu [adresa] [Jméno obžalovaného A] požadovaný záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a to za účelem jeho předání právním zástupcům podezřelých osob, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] jednak poskytnuté písemnosti a jednak mu sdělené neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a tak tyto neoprávněně získají neveřejné informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení a [Jméno obžalovaného A] bude poskytnuto od právního zástupce společnosti [právnická osoba]., sídlem [adresa], tedy konkrétně od advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. se sídlem [adresa] peněžité plnění v dosud přesně nezjištěné výši, a tohoto jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka.

54. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] jsou ze spáchání skutku II. 1. usvědčováni v prvé řadě nahrávkou z odposlechu a záznamem telekomunikačního provozu ze dne 18.12.2015 v 12:35:46 hod., záznamy ze sledování osob a věcí ze dne 7.1.2016 v 15:58:00 hod. a v 16:50:33 hod., ze dne 12.1.2016 v 12:34 až 12:48 hod. a v 14:21 až 14:26 hod., ze dne 13.1.2016 od 13:16 do 13:57 hod. a ze dne 14.1.2016 od 11:15:34 do 11:32:50 hod.; dále byla vina obžalovaných prokázána svědeckými výpověďmi svědků [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [Anonymizováno]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO]. [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]; výrok o vině má rovněž podklad ve znaleckých posudcích Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza ze dne 27.12.2016, ze dne 13.3.2017 a ze dne 29.7.2016, ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie ze dne 30.8.2016, a ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví technického zkoumání písemností, zkoumání ručního písma ze dne 8.8.2016; vinu obžalovaných rovněž prokazují listinné důkazy, a to výpisy z přístupu do ETŘ provedenými obžalovaným [adresa], výpisy o pracovní docházce z evidenčního systému EKIS, výpisy z přístupů z evidenčního systému AISU obžalovaného [adresa] a výpisy z docházky obžalovaného [adresa].

55. Soud v prvé řadě konstatuje, že bylo provedeným dokazováním vyvráceno, že by obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl osobou spolupracující ve prospěch policie či dokonce policejním informátorem, jak tvrdili oba obžalovaní.

56. Je nutné obecně připomenout, že dle § 72 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, patří informátor mezi podpůrné operativně pátrací prostředky, které je policista oprávněn používat při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany. Podle § 73 uvedeného zákona se informátorem rozumí fyzická osoba, která poskytuje policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií. Podobnou definici informátora upravuje i čl. 1 pokynu policejního prezidenta č. 140/20019 o využívání informátorů - informátorem se myslí fyzická osoba, která soustavně nebo opakovaně poskytuje policii věrohodné informace nebo služby při plnění jejich úkolů. Tok předávaných informací je převážně jednosměrný od informátora k danému policistovi, tedy zejména informátor poskytuje informace policii. Opačným směrem, tedy od policie k informátorovi lze předat pouze informace obecného rázu či informace v rámci tzv. operativní legendy, a to výhradně za účelem získání dalších informací využitelných v trestním řízení.

57. Mezi zásady využívání institutu informátora podle čl. 2 odst. 4 pokynu patří i povinnost, aby totožnost informátora znal přímý nadřízený policisty, který informátora využívá. Tento policista musí podle čl. 2 odst. 7 pokynu postupovat tak, aby se nestal účastníkem při páchání trestného činu informátorem, a žádným způsobem nemůže dát informátorovi podnět k páchání trestné činnosti. Policista nemůže v informátorovi vzbuzovat dojem, že bude tolerovat jeho případné protiprávní jednání. V případě, že by policista zjistil, že informátor, kterého využívá, je podezřelý ze spáchání trestného činu, je povinen postupovat v souladu s trestním řádem. Policista je oprávněn informátorovi poskytovat informace o činnosti policie jenom v takové míře, která je nezbytná pro splnění uložených úkolů a pokynů. Policista musí postupovat tak, aby on sám nebyl informátorem využíván nebo řízen a zároveň nemůže připustit, aby mezi ním a informátorem vznikaly takové vztahy, které by tohoto policistu k něčemu zavazovaly, diskreditovaly nebo kompromitovaly. Policista je povinen o každé připravované schůzce s informátorem předem informovat svého přímého nadřízeného a dále je povinen po každé schůzce a po každém jiném kontaktu s informátorem bez zbytečného odkladu vyhotovit záznam o schůzce, který založí do svazku informátora.

58. Institut osoby spolupracující ve prospěch policie není nikterak formalizován zákonem, ani interním aktem. Nicméně jeho podstata je totožná jako u informátora, tedy poskytování informací a služeb touto osobou policii, přičemž policista je povinen o tomto informovat svého přímého nadřízeného a sepsat o tom záznam.

59. Z interních aktů Policejního prezidia a současně z výpovědí svědků [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno][jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa] plyne, že o každé schůzce s informátorem nebo s tzv. osobou spolupracující ve prospěch policie je povinností policisty provádějícího schůzkovou činnost sepsat úřední záznam, a současně informovat přímo nadřízeného pracovníka o realizaci schůzky. V uvedené věci nebyl obžalovaným [adresa] sepsán jediný záznam o schůzkové činnosti či o informacích využitelných v rámci trestních řízení. Přímou nadřízenou obžalovaného [adresa] [jméno FO], která vypověděla, že si není vědoma, že by obžalovaný [Jméno obžalovaného D] prováděl schůzkovou činnost. Bylo tedy vyvráceno, že by obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl informátorem obžalovaného [adresa] či osobou spolupracující ve prospěch policie. Současně platí, že neveřejné informace z trestních spisů nelze předávat nikomu neoprávněnému včetně informátora či osoby spolupracující ve prospěch policie. Pokud by tedy obžalovaný [Jméno obžalovaného A] skutečně byl informátorem či osobou spolupracující ve prospěch policie, stejně by na získané neveřejné informace neměl právní nárok.

60. S ohledem na provedené dokazování bylo zjištěno, že neveřejné informace, nikoli informace obecného rázu či operativní legendy, z předmětných trestních spisů proudily směrem k obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který na ně neměl právní nárok a který je následně využíval v rámci svých dalších aktivit. Takovýto postup byl v přímém rozporu se zásadou používání informátorů a osob spolupracujících ve prospěch policie, že policisté mají postupovat tak, aby nebyli informátorem využíváni nebo řízeni. V této souvislosti lze poukázat na dílčí závěr Vrchního soudu v Olomouci formulovaný v usnesení ze dne 1.2.2023, č.j. 4 To 17/2022-18593, že „pokud jsou sděleny předmětné informace v počáteční fázi trestního řízení, je to o to nebezpečnější, neboť toto stádium trestního řízení je rozhodující pro dosažení základního cíle trestního řízení, jímž je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Nesmí tak docházet k tomu, aby úkony trestního řízení byly prováděny účelově, na základě instrukcí a soukromých zájmů osob stojících mimo orgány činné v trestním řízení a ve prospěch či v neprospěch osob, jichž se trestní řízení týká.“ 61. Navíc o skutečnosti, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] nebyl policejním informátorem či osobou spolupracující ve prospěch policie, svědčí i to, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] úkoloval spoluobžalované [adresa] [jméno FO], ale i [Jméno obžalovaného F], aby mu zjišťovali neveřejné informace z různých probíhajících trestních řízení a tyto informace a neveřejné dokumenty, na které neměl právní nárok, mu následně předávali za účelem jejich dalšího využití obžalovaným [Jméno obžalovaného A] v rámci jeho podnikatelských aktivit. Ze záznamů ze sledování a nahrávek z odposlechů plyne, že to byl výhradně obžalovaný [Jméno obžalovaného A], kdo rozdával úkoly a následně získával neveřejné informace, přičemž s uvedenými spoluobžalovanými měl nadstandardní vztahy. Lze zmínit záznam ze dne 11.5.2016 v 12:41 až 13:28 hod., kdy obžalovaný [Jméno obžalovaného A] mluví o [adresa] jako o „svém klukovi“. [jméno FO] dalším záznamu se obžalovaný [Jméno obžalovaného D] ptá, jestli vytvořený záznam o zahájení úkonů trestního řízení bude obžalovanému [Jméno obžalovaného A] stačit, přičemž ten mu odpovídá „jestlis tam namočil pořádně [jméno FO], tak je to v pořádku“. [jméno FO] záznamu ze dne 12.1.2016 v 14:21 až 14:26 hod. obžalovaný [Jméno obžalovaného A] žádá obžalovaného [adresa] o poskytnutí záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ve věci [Anonymizováno] a obžalovaný [Jméno obžalovaného D] mu přislíbil jeho poskytnutí hned na další den. Podobně tomu bylo i u skutků spáchaných obžalovanými [Jméno obžalovaného A] a [jméno FO] (viz záznamy ze dne 22.1.2015 v 12:52 hod. a ze dne 24.9.2014 v 16:50 hod.).

62. K samotnému skutku pod bodem [jméno FO].1. obžalovaní tvrdili, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] nechtěl neveřejné informace z trestního spisu Reklama, výměna informací se měla týkat trestní věci pracovně nazvané Ferrari, neboť obžalovaný [Jméno obžalovaného D] měl chtít informace o úředníkovi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. [adresa], který měl jezdit ve vozidle zn. [Anonymizováno]. Obžalovaní se měli domluvit na schůzce dne 12.1.2016 v obchodním domě [jméno FO], na které měl obžalovaný [Jméno obžalovaného D] pouze popsat mechanismus trestné činnosti z kauzy Ferrari, současně se domluvili, že na schůzce následujícího dne v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] přinese obžalovaný [Jméno obžalovaného D] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] popsaný mechanismus předmětné trestné činnosti.

63. Uvedená obhajoba byla dle soudu provedeným dokazováním vyvrácena, neboť bylo prokázáno, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] předal obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace pocházející z trestní věci [Anonymizováno]. Tato skutečnost byla prokázána řadou na sebe navazujících nepřímých důkazů, které ve své vzájemné souvislosti prokazují, že předávání informací bylo jednostranné, a to od obžalovaného [adresa] k obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který je následně předal třetím osobám, které na ně neměly právní nárok a využívaly je při své činnosti.

64. Nahrávky ze dne 7.1.2016 v čase 15:58 hod. a 16:50 hod. prokazují, že advokát [tituly před jménem] [jméno FO] měl konkrétní informace o trestním řízení s pracovním názvem [Anonymizováno] a ty sděloval další osobě. Uvedený advokát v nahrávkách potvrzuje, že mu osoba jménem [jméno FO] (myšlen obžalovaný [Jméno obžalovaného A]) řekla, co se děje „na fízlech“, zmiňuje společnost [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] nebo uskutečněnou poradu ve služebních prostorách ÚOKFK SKPV Na Perštýně právě k trestnímu řízení [Anonymizováno]. Uvedený advokát také věděl, že bylo ve věci [Anonymizováno] rozesláno trestní oznámení na vícero součástí [Jméno obžalovaného E], ale nakonec by se věc měla řešit jenom na ÚOKFK SKPV. Skutečnost, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] spolupracoval s advokáty z advokátní kanceláře [právnická osoba] je opakovaně prokázána, a to např. záznamem z odposlechu ze dne 13.3.2015 v čase 20:59 hod, navíc sám obžalovaný v námitkách proti skutkům pod body II. 2. a II. 3. uváděl, že neveřejné informace z trestních řízení týkajících se [podezřelý výraz] [jméno FO] měl mít právě od advokátů z [jméno FO] [právnická osoba].

65. Dne 12.1.2016 v době od 12:34 do 12:48 hodin na adrese obchodní dům [jméno FO], [adresa], v občerstvení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla sledováním osob a věcí zaznamenána schůzka obžalovaného [Jméno obžalovaného A] s [jméno FO]. [adresa], bývalým policistou, který působil v době od 1.6.1994 do 30.4.1996 na 5. oddělení OHK SKPV KŘPP, a dále v době od 1.12.2006 do 30.4.2015 na odboru korupce a ochrany zájmů EU a dále na odboru analytiky a informatiky ÚOKFK. [jméno FO] záznamu je patrné, že [jméno FO]. [jméno FO] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] sdělil, že trestní věc týkající se společnosti [právnická osoba] řeší u „[jméno FO]“, tedy, že trestní věc je prověřována na 2. oddělení, Odboru korupce, ÚOKFK PČR, jehož vedoucím byl v dané době obžalovaný [Jméno obžalovaného D]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] [jméno FO]. [adresa] sdělil, že trestní řízení ohledně společnosti [právnická osoba] se taktéž prověřuje asi na třech místech, a to nejvíce „v Krakovský“, tedy na 5. oddělení OHK KŘPP PČR, které má pracoviště v ulici Krakovská v Praze. Dále mu sdělil, že zatím nikdo neprojevil zájem o jeho pomoc, a to ani [jméno FO]. [právnická osoba], což byl v letech 2008 až 2011 generální [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jelikož jsou dle jeho slov „zatím všichni v klidu“, protože si myslí, že „mají všechno v pořádku“ a také, že „to ustojí“. Současně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] uvedl, že „velký zájem na tom není“ a že si myslel, že „na této kauze udělají nějaký kšeft“. [jméno FO] tomto místě je nutné připomenout, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] poskytoval služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba] Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] rovněž v rámci zadokumentované schůzky sdělil [jméno FO]. [adresa], že ho před Vánoci oslovil advokát [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]., se sídlem [adresa], který zastupoval [jméno FO], což byl předseda představenstva společnosti [právnická osoba] s dotazem, „kde se věc šetří“, tedy, kde probíhá prověřování trestní věci, ve které vystupuje společnost [právnická osoba]. Advokát [tituly před jménem] [jméno FO] se domníval, že trestní věc je prověřována na ÚOKFK, ale tuto informaci obžalovaný [Jméno obžalovaného D] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] vyvrátil. Následně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sdělil [jméno FO]. [adresa], že „v tý době on byl [Anonymizováno] něják nemocnej před Vánoci“, tedy, že byl [Jméno obžalovaného D] před Vánocemi nemocný, což potvrzuje výpis o pracovní docházce z evidenčního systému EKIS obžalovaného [adresa].

66. Bylo prokázáno, že zdrojem informací pro obžalovaného [Jméno obžalovaného A] z kauzy [Anonymizováno] byl obžalovaný [Jméno obžalovaného D]. [jméno FO] záznamech ze sledování ze dne 12.1.2016 v 14:21 až 14:28 hod. (schůzka prakticky bezprostředně po schůzce obžalovaného [Jméno obžalovaného A] s [jméno FO]. [adresa], na které zaznívá, že věc [Anonymizováno] řeší u „[jméno FO]“) a ze dne 13.1.2016 v 13:16 až 13:57 hod. jsou zachyceny schůzky obou obžalovaných, v rámci kterých obžalovaný [Jméno obžalovaného A] žádá o zjištění neveřejných informací ze spisu [Anonymizováno] pro potřeby advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] a obžalovaný [Jméno obžalovaného D] mu zjištění těchto neveřejných informací a přinesení záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v předmětné věci slibuje, k předání informací a záznamu dochází na schůzce obou obžalovaných dne 13.1.2016 v restauraci [Anonymizováno] poblíž [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. [jméno FO] schůzce dne 12.1.2016 rovněž zaznívá od obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že „on říkal, že chce za info a že i když by se povedlo, třebas léčilo, tak že je ochoten připlatit“. Tím byl prokazatelně míněn právní zástupce společnosti [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] z advokátní kanceláře [jméno FO] [právnická osoba].

67. Nelze dle soudu přisvědčit tvrzení obžalovaných, že zachycený rozhovor obsahoval vícero částí o různých trestních věcech, naopak šlo prokazatelně o hovor o trestní věci [Anonymizováno], nikoli o kauze [Anonymizováno]. Svědkyně kpt. [tituly před jménem] [jméno FO] (zpracovatelka spisu [Anonymizováno]) uvedla, že trestní věc s pracovním názvem [Anonymizováno] zahájila na základě vlastního poznatku a obžalovaný [Jméno obžalovaného D] se na věci nijak nepodílel, a dále, že se v této věci nevyskytovala žádná osoba působící v advokacii. Samotný záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu byl ve věci [Anonymizováno] vydán až dne 11.2.2016. Proto je vyloučeno, aby jej obžalovaný [Jméno obžalovaného D] svými slovy „vypálil“ po schůzce 12.1.2016. Navíc svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že kontakty v rámci operativního šetření přebrala od svého kolegy [jméno FO], kterého v rámci trestní věci [Anonymizováno] vystřídala, a teprve na základě informací zjištěných od těchto kontaktů byl vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu. Současně svědek [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že o věci s názvem [Anonymizováno] mu není nic známo – tedy vyloučil, že by zprostředkoval telefonní číslo [tel. číslo] úředníka magistrátu, jak tvrdili obžalovaní.

68. Dle výpisu z přístupů obžalovaného [adresa] plyne, že ten mj. dne 11.1.2016 (před schůzkou s obžalovaným [Jméno obžalovaného A]) a dne 12.1.2016 v 15:05 a 15:03 hod. (ihned po schůzce s obžalovaným [Jméno obžalovaného A]) nahlížel do trestního spisu v kauze [Anonymizováno], a to včetně záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu vydaného v dané věci.

69. Dle závěru soudu provedené důkazy, zejména nahrávky z odposlechů a záznamy ze sledování, prokazují, že advokát [tituly před jménem] [jméno FO] a další osoby znali aktuální vývoj v trestní věci [Anonymizováno], přičemž tato skutečnost koresponduje s nyní řešeným protiprávním jednáním obžalovaných [adresa] a [Jméno obžalovaného A]. Tvrzení ohledně předání informací ve věci [Anonymizováno] je nutné považovat za účelové.

70. Současně byly u obžalovaného [adresa] v rámci domovní prohlídky zajištěna věc č. [hodnota] - dokument opatřený datem [datum] v počtu 3 listy A4, které se týkají spol. [Anonymizováno], a.[Anonymizováno]., [Anonymizováno] a [právnická osoba], přičemž znaleckým posudkem z odvětví daktyloskopie bylo prokázáno, že se na dokumentu nacházejí otisky prstů obžalovaných [adresa] a [Jméno obžalovaného A]. Je proto zřejmé, že daný dokument drželi v ruce oba obžalovaní, přičemž jeho obsah se týkal výše uvedených společností. Je proto zjevné, že spolu obžalovaní řešili kauzu [Anonymizováno].

71. S ohledem na výsledky dokazování bylo nutné doplnit popis skutku oproti podané obžalobě o povědomí obžalovaného [adresa], že předané neveřejné informace budou předány i advokátům [právnická osoba].

72. Obžalovaný [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] jakožto příslušník bezpečnostního sboru, tedy úřední osoba dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka. Uvedené povinnosti porušil tím, že v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kdy věděl, že jde o neveřejné informace, na které nemají třetí osoby právní nárok, přičemž věděl a chtěl pro obžalovaného [Jméno obžalovaného A] opatřit neoprávněnou výhodu v podobě neveřejných informací, které v rámci detektivní činnosti prováděné jménem společnosti [právnická osoba] předával za úplatu obžalovaný [Jméno obžalovaného A] na řízení zúčastněným osobám, a to konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]., poskytl neveřejné informace o obsahu trestních oznámení, které evidovala Policie ČR ve vztahu ke společnosti [právnická osoba]. a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO], tak, že obžalovanému [Jméno obžalovaného A] předal dne 13.1.2016 v době od 13:16 hod. do 13:57 hod. v obvodu Prahy 2 požadovaný záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a to za účelem jeho předání právním zástupcům podezřelých osob. Svým jednáním tak porušil zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

73. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiném, ač věděl, že je příslušníkem bezpečnostního sboru, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, konkrétně v obžalovaném [adresa], rozhodnutí poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, když věděl, že poskytnutím informací by obžalovaný [Jméno obžalovaného D] porušil služební slib a povinnosti podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a dále povinnost mlčenlivosti podle zákona o Policii ČR, což se také nakonec stalo. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl veden úmyslem přímým podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kdy věděl, že jde o neveřejné informace, na které nemá právní nárok, kdy chtěl získat pro sebe neoprávněnou výhodu v podobě neveřejných informací, které v rámci detektivní činnosti prováděné jménem společnosti [právnická osoba] předával na řízení zúčastněným osobám, a to konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] věděl, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Toho si obžalovaný [Jméno obžalovaného A] musel být vědom rovněž s ohledem na svou profesní minulost coby příslušníka Policie ČR, kdy lze konstatovat, že jeho znalosti trestního práva jednoznačně přesahují laické představy. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo. Skutek II.2.

74. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] byli výrokem II.2. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že od počátku roku 2014, kdy byla Policií ČR nezávisle na sobě vedena dvě trestní řízení týkající se podezření ze spáchání trestných činů hospodářského charakteru, jichž se měly dopustit zástupci [podezřelý výraz] [jméno FO], [adresa], a to jednak Policií ČR ÚOKFK SKPV [adresa]., oddělením Odboru korupce pod č.j. OKFK-430/TČ-2014-251102, dozorovaným Městským státním zastupitelstvím v Praze, a jednak 1. oddělením ZHTČ ÚOKFK SKPV Policie ČR pod č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251102, dozorovaným Vrchním státním zastupitelstvím v Praze,[Anonymizováno]požádal [Jméno obžalovaného A] na dosud nezjištěném místě v ČR [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí neveřejných informací, vztahujících se k podezřelým osobám v uvedené trestní věci, kdy konkrétně od poloviny měsíce června 2014 [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] získal na poradě vedení obecné informace o připravované realizaci v rámci trestního řízení Policie ČR, ÚOKFK SKPV Praha, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[jméno FO]“ č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251102, když následně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] oslovil zpracovatele spisu [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] pod záminkou, zda připravovaná realizace nesouvisí s trestní věcí vedenou jím řízeným 2. oddělením odboru korupce ÚOKFK, když následně dne 24.6.2014 od 13:30 hodin získal podrobnější informace k uvedené realizaci, zejména o místech plánovaných bytových a nebytových prohlídek, a to v době prováděné instruktáže, kdy tyto veškeré informace předal nejpozději dne 24.6.2014 v místech [adresa] a [Anonymizováno], [adresa] [Jméno obžalovaného A] za účelem jejich předání osobám, jichž se měly připravované úkony dotýkat, když minimálně ode dne 24.6.2014 byl informován o plánovaných prohlídkách podezřelý [tituly před jménem] [jméno FO], a dále [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] neoprávněně předával [Jméno obžalovaného A] ve dnech 25.6.2014 v čase od 9:23 do 9:40 hodin na adrese [adresa], dále dne 25.6.2014 v čase od 12:55 do 13:37 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa], dále dne 26.6.2014 v čase 14:18 v restauraci [Anonymizováno][Anonymizováno]na adrese [adresa], dále dne 21.8.2014 v čase od 13:28 do 13:50 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa] a dne 25.8.2014 v čase od 15:06 do 15:21 hodin v metru, linky „B“ mezi stanicemi Můstek a Vysočanská, průběžné informace o obsahu již prováděných úkonů v uvedeném trestním řízení, které poté [Jméno obžalovaného A] bezodkladně předával dalším osobám, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a tak tyto neoprávněně získají neveřejné informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení ohledně plánovaných procesních úkonů policejního orgánu, a tohoto jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka.

75. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] jsou ze spáchání skutku II. 2. usvědčováni zejména nahrávkami z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu ze dne 24.6.2014 v 16:28 hod. a v 17:59 až 19:07 hod., ze dne 25.6.2014[Anonymizováno]v 16:37 až 18:43 hod., ze dne 26.6.2014 v 18:21 až 18:57 hod., ze dne 21.8.2014 v 17:24 až 18:50 hod., ze dne 25.8.2014 v 16:57 až 18:20 hod., a dále záznamy ze sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu ze dne 25.6.2014 v 9:23 až 9:40 hod., a v 12:55 až 13:37 hod., ze dne 26.6.2014 v 13:44 až 14:27 hod., ze dne12.8.2014 v 10:30:08 hod., ze dne 15.8.2014 v 10:55 hod. a v 11:13 hod., 21.8.2014 v 16:27 hod., ze dne 25.8.2014 v 15:07 hod. a v 15:47 hod., ze dne 1.10.2014 v 13:27:42 hod. a ze dne 3.11.2014 v 17:38 hod.; dále je vina obžalovaných prokázána výpověďmi svědků [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO]; dále má výrok o vině obžalovaných podklad ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 25.10.2016, a znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza ze dne 13.1.2017, ze dne 2.9.2016; vinu obžalovaných rovněž prokazují listinné důkazy, kterými jsou tzv. deník [tituly před jménem] [jméno FO], výpisy z přístupu do ETŘ provedené obžalovaným [adresa], výpisy o pracovní docházce z evidenčního systému EKIS obžalovaného [adresa].

76. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] se proti výroku II.2. bránil, že se na poradě vedení ÚOKFK ptal, čeho se má plánovaná realizace týkat, a to z důvodu, aby zajistil pro danou realizaci své podřízené. O plánované realizaci dne 25.6.2014 nebyl informován, neměl přehled o rozsahu realizace a nikdo ho neinformoval o obsahu instruktáže ze dne 24.6.2014.

77. Obhajoba obžalovaného však byla vyvrácena provedeným dokazováním. Svědek [Anonymizováno][Anonymizováno] [právnická osoba] vypověděl, že u něj proběhla schůzka, které se zúčastnili obžalovaný [Jméno obžalovaného D], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba]. [jméno FO] této schůzce měl obžalovaný vyzvídat informace k trestnímu řízení s č. j. OKFK-4543/TČ-2012-251102 s pracovním názvem [jméno FO]., které bylo vedeno na OZHTČ ÚOKFK, přičemž dle svědka trestní řízení vedené Odborem korupce nevykazovalo dynamiku. Trestní řízení vedené Odborem korupce mu připadalo zvláštní. Svědek současně uvedl, že na útvaru existoval systém plánování realizací, do kterého měli vedoucí oddělení přístup, a vedoucí oddělení viděli kalendáře svých podřízených. Tyto skutečnosti potvrdila i svědkyně [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO]. [jméno FO], která vypověděla, že se do plánovače realizací uváděl krycí název realizace, její datum a který odbor ji plánoval. Svědek [právnická osoba] dále vypověděl, že ohledně realizací jednal z Odboru korupce buďto s [Anonymizováno]. [jméno FO] nebo s obžalovaným [adresa]. Svědkyně [jméno FO] potvrdila nestandardní dotazy, které vůči ní směroval obžalovaný [Jméno obžalovaného D] ohledně trestní věci související s [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [jméno FO], kterou prověřoval OZHTČ, konkrétně svědkyně zmínila dotaz obžalovaného [adresa] ohledně osob, u kterých měly být nasazeny operativně pátrací prostředky. Dále podle svědkyně měl [jméno FO] obžalovanému [adresa] potvrdit informaci, že v červnu 2014 se realizace týká právě této věci. Uvedené skutečnosti potvrdil svědek [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] činil nestandardní dotazy směrem k [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] v určitých stadiích trestního řízení a v průběhu přípravy realizace, konkrétně zmiňuje dotaz ohledně nasazení operativně pátracích prostředků. Svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] vypověděla, že při přípravě realizace se účast jednotlivých policistů zajišťovala prostřednictvím vedoucích oddělení.

78. To, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] měl k dispozici informace o připravované realizaci, potvrzuje i skutečnost, že on sám zaslal dne 23.6.2014 v 8:47 hod. e-mail [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba] ohledně změny operativce na plánované realizaci. Lze proto dle soudu učinit závěr, že i když se k obžalovanému [adresa] informace o plánované realizaci nemusely dostat přímo, ten se tyto dozvěděl nepřímo minimálně přes informační systémy útvaru, do kterých měl jakožto vedoucí oddělení přístup.

79. Skutečnost, že se obžalovaný [Jméno obžalovaného D] potkal dne 24.6.2014 v 16:30 hod. s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] a předal mu neveřejné informace o plánované realizaci, je prokazována lokalizačními údaji získanými z výstupu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu, které zachycují pohyb obou obžalovaných v místech [adresa] a [Anonymizováno] v [adresa], a současně výpisy pracovní docházky obžalovaného [adresa]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] tyto neveřejné informace od obžalovaného [adresa] poté předal dne 24.6.2014 v čase 17:59-19:07 hodin na základě lokalizace z výstupu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonního čísla [hodnota] užívaného obžalovaným [Jméno obžalovaného A] při schůzce dalším osobám na adrese [adresa] v sídle advokátní kanceláře [právnická osoba], a to z důvodu, aby v rozporu s účelem trestního řízení, byly informovány dotčené osoby, jichž se měla plánovaná realizace s krycím názvem „[jméno FO]“ týkat.

80. Skutečnost, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] dále neoprávněně předával obžalovanému [Jméno obžalovaného A] ve dnech 25.6.2014 v čase od 9:23 do 9:40 hodin na adrese [adresa], dále dne 25.6.2014 v čase od 12:55 do 13:37 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa], dále dne 26.6.2014 v čase 14:18 v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa], dále dne 21.8.2014 v čase od 13:28 do 13:50 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa] a dne 25.8.2014 v čase od 15:06 do 15:21 hodin v metru, linky „B“ mezi stanicemi Můstek a Vysočanská, průběžné informace o obsahu již prováděných úkonů v uvedeném trestním řízení, které poté obžalovaný [Jméno obžalovaného A] bezodkladně předával dalším osobám, byla prokázána zejména na základě lokalizace z výstupu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu telefonního čísla [hodnota] užívaného obžalovaným [Jméno obžalovaného A] ve dnech 25.6.2014 v čase 16:37-18:43 hodin, dne 26.6.2014 v čase 18:21-18:57 hodin, dne 21.8.2014 v čase 17:24- 18:50 hodin, dne 25.8.2014 v čase 16:57-18:20 hodin, taktéž dle výstupů ze sledování osob a věcí ve dne 21.8.2014 v čase 17:24-18:55 hodin, a v neposlední řadě výpisem z elektronické kontroly vstupu ohledně obžalovaného [adresa] poskytnuté Policejním prezidiem České republiky dne 21.12.2016 pod č.j. PPR-32680/ČJ-2016-990760.

81. Stěžejní námitkou obžalovaných [adresa] a [Jméno obžalovaného A] ohledně skutku II.2. bylo, že k úniku informací o připravované realizaci došlo v důsledku pochybení [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] při zajišťování nezúčastněné osoby. K tomu soud v prvé řadě konstatuje, že jednak případný další únik informací o připravované realizaci nevyviňuje obžalované, jednak výslechem starosty obce [adresa] svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že plánovaný úkon policie si tamní obyvatelé dávali do souvislosti nikoli s rodinou [tituly před jménem] [jméno FO], nýbrž se členem rodiny pana starosty, navíc informace od [Anonymizováno]. [Anonymizováno] starostovi obce obsahovaly pouze sdělení, že je nutné sehnat jednu nezúčastněnou osobu na konkrétní den, nic víc. Navíc [Anonymizováno]. [jméno FO] zajišťoval nezúčastněnou osobu mnohem dříve, než-li se měla konat plánovaná realizace. Navíc [Anonymizováno]. [jméno FO] v postavení svědka vypověděl, že zajišťoval nejprve telefonicky nezúčastněnou osobu na Městské policii v [adresa], následně u vedení obce [adresa], přičemž o tom sepsal úřední záznam. To potvrdil o svědek [jméno FO], přičemž svědek uvedl, že nebyl zjištěn únik informací o připravované realizaci od Městské policie v [adresa]. Spis odboru vnitřní kontroly, který řešil únik informací o připravované realizaci, neobsahuje žádný pro soud relevantní závěr.

82. Dle soudu není logické, aby [tituly před jménem] [jméno FO] kontaktoval zpracovatele spisu [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] pouhý jeden den před plánovanou realizací, když by disponoval informacemi o plánované realizaci mnohem dříve, jestliže by původcem úniku byl skutečně někdo z obce [adresa]. Svědci [Anonymizováno]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [jméno FO] současně uvedli, že z výstupů operativně pátrací činnosti bylo patrné, že zájmové osoby, u nichž měla proběhnout plánovaná realizace, podnikají kroky k tomu, aby byly na tuto realizaci připraveny, resp. aby byl zmařen výsledek realizace. Je proti vyloučeno, aby případný únik informací o připravované realizaci od osob z vedení obce [adresa] měl takový masivní dopad na tolik osob a jejich chování před plánovanou realizací, navíc za situace, kdy sám starosta Obce uvedl, že nikdo z místních obyvatel netušil, u koho má být daný úkon proveden. Svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] rovněž vypověděla, že obžalovanému [adresa] potvrdila, že jednou z osob, které se bude dotýkat realizace, byla [jméno FO]. [jméno FO] z [podezřelý výraz] [jméno FO].

83. Předání neveřejných informací z trestního spisu s krycím názvem „[jméno FO]“ ze strany obžalovaného [adresa] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] prokazuje i záznam pořízený v rámci sledování osob a věcí, ve kterém obžalovaný [Jméno obžalovaného A] dne 25.8.2014 v čase15:37 hodin neznámému volajícímu sděluje, že ohledně „[jméno FO]“ k němu přistoupil do druhého vagónu a že zaznamenali nějaký úspěch, kdy zaznamenali nějaký „pohyb“ a že tam „odsledovali“ a že „si šli vyzvednout nějaký prachy“ Téhož dne v čase 15:47 hodin obžalovaný [Jméno obžalovaného A] neznámému volajícímu sděluje, že jeho zdroj se díval do systému na měsíce červen a červenec a že se dále podívá, až dojede srpen. Z uvedeného zjevně vyplývá, že zdroj obžalovaného [Jméno obžalovaného A] má přístup do interních informačních systémů [Jméno obžalovaného E]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] dne 15.8.2014 v čase 11:13 hodin v záznamu ze sledování osob a věcí sděluje neznámé osobě, že „musí počkat na toho kluka, co má tu dovolenou, ten to může řešit“. Dle výpisu z docházky obžalovaného [adresa] (poskytnutého Policejní prezidiem České republiky pod č.j. PPR-32680/ČJ-2016-990760 dne 21.12.2016) měl obžalovaný [Jméno obžalovaného D] dovolenou v době od 31.7.2014 do 15.8.2014. Ze všeho shora uvedeného tak plyne dle soudu jediný možný závěr, že jediným možným zdroje neveřejných informací o připravované realizaci a průběhu řízení ve věci okolo [podezřelý výraz] [jméno FO] byl obžalovaný [Jméno obžalovaného D]. Zaznamenané kontakty obžalovaných a následná komunikace potvrzují trvalé předávání informací mezi obžalovanými.

84. Bylo prokázáno, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] znal poměry na ÚOKFK a věděl, kdo pracuje na jednotlivých trestních věcech, neboť na záznamu pořízeném v rámci sledování osob a věcí dne 15.8.2014 v čase 10:55 hodin (konkrétně v čase nahrávky 14:42 minut) toto sděluje v rozhovoru [Anonymizováno]. [jméno FO]. Další záznamy pořízené v rámci sledování osob a věcí, zejména pak záznam ze dne 12.8.2014 v čase 10:30:08 hodin (rozhovor obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství]) či ze dne 3.11.2014 v čase 17:38 hodin, kdy obžalovaný [jméno FO] hovořil s dosud neustanovenou osobou, které v rámci rozhovoru řekl: „teď jedu od ní z toho novýho bytu, tak…Hm…A ty voni chtěj ty konsignační sklady chtěj k tý [jméno FO], takže oni to dávají, jo? Jo? [jméno FO] teďka…“, prokazují, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] disponoval neveřejnými informacemi z trestního řízení ohledně [podezřelý výraz] [jméno FO]. Obžalovaným [Jméno obžalovaného A] zmiňované informace byly takového charakteru, že s nimi nemohli v té době a v dané fázi trestního řízení disponovat advokáti [tituly před jménem] [jméno FO]. Tím je vyvráceno tvrzení obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že informace o připravované realizaci mu sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], tehdejší právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO].

85. Předávání neveřejných informací obžalovanému [Jméno obžalovaného A] ze strany obžalovaného [adresa] potvrzuje i záznam ze sledování ze dne 21.8.2014 v 16:25:21 hod., v rámci kterého obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sděluje neustanovené osobě, že byl sledován a že by si mohl „odpálit kluka, který slouží a je tam z toho prostředí“, a dále záznam ze sledování ze dne 15.8.2014 v 11:13 hod., na které je zachyceno již zmíněné sdělení obžalovaného [Jméno obžalovaného A] neustanovené osobě, že „musí počkat na toho kluka, co má dovolenou“, čímž byl prokazatelně myšlen obžalovaný [Jméno obžalovaného D].

86. V neposlední řadě je nutné zmínit tzv. deník [tituly před jménem] [jméno FO], v němž se obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vyskytuje na mnoha místech a nikoli ohledně poskytnutí [podezřelý výraz] péče, jak tvrdil obžalovaný, nýbrž v souvislosti s předáním [Jméno obžalovaného A] nacházela fotografie s poslední změnou ze dne [datum], kdy šlo o výzvu k podání vysvětlení adresovanou [tituly před jménem] [jméno FO] pro podezření z nedovoleného ozbrojování (viz znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne [datum], č.j. KUP-5662-1/ČJ-2016-2301AV). Je tedy zjevné, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl ve vztahu k [tituly před jménem] [jméno FO] mnohem aktivnější než připustil, což opět podporuje závěr o účelovosti jeho obhajoby.

87. K závažnosti nyní řešené jednání obžalovaných lze opětovně poukázat na dílčí závěr Vrchního soudu v Olomouci formulovaný v usnesení ze dne 1.2.2023, č.j. 4 To 17/2022-18593, že „pokud jsou sděleny předmětné informace v počáteční fázi trestního řízení, je to o to nebezpečnější, neboť toto stádium trestního řízení je rozhodující pro dosažení základního cíle trestního řízení, jímž je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Nesmí tak docházet k tomu, aby úkony trestního řízení byly prováděny účelově, na základě instrukcí a soukromých zájmů osob stojících mimo orgány činné v trestním řízení a ve prospěch či v neprospěch osob, jichž se trestní řízení týká.“ Právě taková situace nastala i v této věci, neboť informace o plánované realizaci se dostala od obžalovaného [adresa] prostřednictvím obžalovaného [Jméno obžalovaného A] k zájmovým osobám, které na to patřičně reagovala tak, aby zmařily účel trestního řízení.

88. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] naplnil svým jednáním pod bodem II.2. všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] jakožto příslušník bezpečnostního sboru jednal v postavení úřední osoby a vědomě a cíleně se specifickou pohnutkou opatřit obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněný prospěch, a to tak, že obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněně na jeho žádost sdělil v jeho prospěch neveřejné informace o připravované realizaci v rámci trestního řízení Policie ČR, ÚOKFK SKPV Praha, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[jméno FO]“ č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251102, a to dne 24.6.2014 v čase 16:28 hodin zřejmě v místech [adresa] a [Anonymizováno], [adresa], když tyto informace získal v době prováděné instruktáže dne 24.6.2014 od 13:30 hodin, zejména informace o místech plánovaných bytových a nebytových prohlídek, a dále tomuto neoprávněně předával neveřejné informace o obsahu již prováděných procesních úkonů, a to ve dnech 25.6.2014 v čase od 9:23 do 9:40 hodin a v čase od 12:55 do 13:37 hodin, dne 26.6.2014 v čase 14:18 hodin, dne 21.8.2014 v čase od 13:28 do 13:50 hodin a dne 25.8.2014 v čase od 15:06 do 15:21 hodin, kdy obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že tyto informace obžalovaný [Jméno obžalovaného A] užije pro svou vlastní potřebu a dále je poskytne dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok, a tak budou tyto a obžalovaný [Jméno obžalovaného A] neoprávněně seznámeni s informacemi, které jim poskytnou neoprávněnou výhodu – prospěch v probíhajícím trestním řízení. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Povinnosti, které měl obžalovaný porušit, byly již rozvedeny výše. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

89. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním pod bodem II.2. všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiném, ač věděl, že je příslušníkem bezpečnostního sboru, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, konkrétně v obžalovaném [adresa] rozhodnutí, poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, když věděl, že poskytnutím informací by obžalovaný [Jméno obžalovaného D] porušil služební slib a povinnosti podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a dále povinnost mlčenlivosti podle zákona o Policii ČR, což se poté i stalo. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl veden úmyslem přímým podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť věděl, že jde o neveřejné informace, na které nemá právní nárok, kdy chtěl získat pro sebe neoprávněnou výhodu v podobě neveřejných informací, které v rámci své činnosti předával třetím osobám, které na ně neměly právní nárok (k tomu rovněž viz odůvodnění kvalifikace u bodu II.1. shora). K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo. Skutek II.3.

90. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] byli výrokem [jméno FO].3. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že dne 16.2.2015 v době od 11:25 do 12:38 hodin v prostoru [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [adresa] požádal [Jméno obžalovaného A] v souvislosti s připravovanou realizací v rámci trestního řízení PČR, tehdejším ÚOKFK SKPV [adresa], Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[Anonymizováno]“, č. j. OKFK-4543/TČ-2012-251101, [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] o poskytnutí neveřejných informací, které mu tento předal dne 16.2.2015 v době od 16:01 do 16:13 v restauraci [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] na adrese [adresa], kdy poté dne 26.2.2015 v době od 16:27 do 16:31 hodin informoval [Jméno obžalovaného A] dosud neustanovenou osobu o přípravných pracích k chystaným domovním prohlídkám a prohlídkám nebytových prostor v uvedené trestní věci, následně plk. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] neoprávněně předal [Jméno obžalovaného A] dne 10.3.2015 v době od 12:40 do 13:19 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa] podrobné informace o realizaci, a to s vědomím, že tyto budou předány dalším osobám, které nemají na informace právní nárok a mohou mít v uvedené věci procesní postavení, kdy na základě předaných informací informoval [Jméno obžalovaného A] tyto osoby dne 10.3.2015 v odpoledních hodinách s tím, že v této fázi řízení se těchto úkony dotýkat nebudou, a tedy informoval osoby na věci zúčastněné o chystaných budoucích procesních úkonech, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a tak tyto neoprávněně získají neveřejné informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení ohledně plánovaných procesních úkonů policejního orgánu, a tohoto jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka.

91. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] jsou ze spáchání skutku II. 3. usvědčováni zejména nahrávkami z odposlechu a záznamem telekomunikačního provozu ze dne 16.2.2015 v 11:19 až 11:34 hod., ze dne 17.2.2015 v 11:58 až 13:31 hod., ze dne 26.2.2015 v 14.03 až 15:07 hod. a v 17:20 až 18:03 hod., ze dne 18.7.2016 a ze dne 27.7.2016, dále záznamy ze sledování osob ze dne 16.2.2015 v 11:25 až 12:38 hod. a v 16:01 až 16:13 hod., ze dne 17.2.2015 v 17:23 hod., ze dne 26.2.2015 v 16:27 až 16:31 hod., ze dne 10.3.2015 v 12.40 až 13:19 hod. a v 15:15 až 15:45 hod., ze dne 11.3.2015 v 6:52 hod. a ze dne 12.6.2015 v 9:12 hod.; vina obžalovaných byla dále prokázána výpověďmi svědků [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO]; v neposlední řadě byla vina obžalovaných prokázána znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 25.10.2016, znaleckými posudky Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza ze dne 13.3.2017 a ze dne 2.9.2016, a dále listinnými důkazy, a to výpisy o pracovní docházce z evidenčního systému EKIS obžalovaného [adresa], přístupy obžalovaného [adresa] do informačních systémů PCŘ v případech týkajících se kauz [podezřelý výraz] [jméno FO].

92. Soud musí konstatovat, že provedeným dokazováním byla vyvrácena obhajoba obžalovaných, jak je rozvedeno níže. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] popřel, že by disponoval informacemi o plánované realizaci v trestní věci s krycím názvem [Anonymizováno], že by se dne 16.2.2015 sešel s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] a předal mu neveřejné informace. Současně se obžalovaný [Jméno obžalovaného D] bránil, že se o připravované realizaci poprvé začalo mluvit až dne 18.2.2015 poté, kdy vedoucí OZHTČ ÚOKFK rozeslal e-maily s předběžnou informací o plánované realizaci. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] rovněž popřel, že by dne 10.3.2015 předal v restauraci Corto obžalovanému [Jméno obžalovaného A] dokumenty související s realizací ve věci [Anonymizováno].

93. V prvé řadě svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] vypověděla, že i když obžalovaný [Jméno obžalovaného D] nedostal e-mail o plánované realizaci ve věci s krycím názvem [Anonymizováno], ze své pozice vedoucího oddělení se k němu tato informace musela dostat, a to přes jeho podřízené pracovníky. Svědek [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [právnická osoba] ve své výpovědi zmínil přístup vedoucího oddělení do elektronického systému plánování realizací a rovněž přístup vedoucího oddělení do kalendářů svých podřízených. Svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že nominace lidí na připravované realizace se zajištovala prostřednictvím vedoucích oddělení, kterým byl i obžalovaný [Jméno obžalovaného D]. Z e-mailu, který dne 18.2.2015 zaslal [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] plyne, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] mohl zjistit předmětné informace ohledně plánované realizace ve věci [Anonymizováno] z elektronického systému plánování realizací, neboť realizace [Anonymizováno] byla poznamenána v plánovači realizací, do kterého měl obžalovaný [Jméno obžalovaného D] jakožto vedoucí oddělení přístup. Dne 6.3.2015 zaslal [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba] e-mail [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [jméno FO] (podřízené obžalovaného [adresa]) s tím, že byla vybrána jako vedoucí realizační skupiny v rámci realizace [Anonymizováno]. Jelikož obžalovaný [Jméno obžalovaného D] musel znát personální situaci na svém oddělení, musel i vědět o plánované realizaci ve věci [Anonymizováno]. Navíc ve služebním počítači obžalovaného [adresa] byla nalezena nominační tabulka lidí na plánovanou realizaci ze dne 26.2.2015.

94. Svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] vypověděla, že [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] pomáhala [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] s přípravou realizace [Anonymizováno], proto jí musela být známa všechna místa, rozsah realizace, předmět realizace i datum realizace, což potvrdil jednak svědek [tituly před jménem] [právnická osoba], který uvedl, že [jméno FO] byla trochu zmatená, a proto měla věci konzultovat s obžalovaným [adresa], e jednak svědek [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] mohla mít tak 75 % informací ze spisu a pomáhala mu s přípravou realizačních desek. Současně svědek [jméno FO] uvedl, že sice [jméno FO] přesně neinformoval o podrobnostech v předmětném trestním řízení, ty si ale mohla sama přečíst v ETŘ, do kterého měla dle svědka [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba] zřízený přístup. Spolupráci mezi [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] potvrdil i svědek [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], který vypověděl, že se [jméno FO] podílela na přípravě domovních prohlídek, protokolů apod. Sama [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že se s obžalovaným [adresa], který byl jejím vedoucím, osobně bavila o přípravě realizace. Svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] rovněž vypověděla, že ví o tom, že [jméno FO] navzdory zákazu průběžně informovala obžalovaného [adresa] o vývoji ve věci, protože svědek [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba] měl svědkyni [jméno FO] říkat, že mu volal obžalovaný [Jméno obžalovaného D] s tím, aby [jméno FO] nedostávala za úkol zpracovávat určité úkony. Ze shora uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] se průběžně dozvídal informace o plánované realizaci Angelika od jeho podřízené [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]. Skutečnost, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl o plánovaných úkonech, plyne i z výpovědi svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] byl garantem přenosu informací, tedy že se svědkyni zodpovídal za to, jaké úkony provádějí [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba] v pracovní skupině na OZHTČ, přičemž obžalovaný měl mít o všem přehled.

95. Únik neveřejných informací o přípravě realizace ve věci [Anonymizováno] od obžalovaného [adresa] k obžalovanému [Jméno obžalovaného A] plyne mj. i ze záznamu ze sledování ze dne 26.2.2015 v 16:20:21 hod., ve kterém je zachycen rozhovor obžalovaného [Jméno obžalovaného A] s neustanovenou osobou, ze kterého je patrné, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] věděl o zapojení [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] na přípravě realizace společně s [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa]. Tomuto hovoru předcházela schůzka obou obžalovaných, neboť téhož dne obžalovaný [Jméno obžalovaného D] opustil dle výpisu z jeho elektronické kontroly vstupu pracoviště na adrese [adresa] v čase 14:12 hodin a vozidlo obžalovaného [Jméno obžalovaného A] bylo lokalizováno dle výstupu ze sledování osob a věcí dne 26.2.2015 v čase od 14:18 do 15:22 hodin na adrese [adresa], [adresa] a mobilní telefon obžalovaného [Jméno obžalovaného A] se dne 26.2.2015 v čase od 14:03 do 15:07 hodin dle výstupu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nacházel na adresách [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa]. Tedy opět se oba obžalovaní pohybovali ve stejné lokalitě ve stejnou dobu, přičemž v následném zachyceném hovoru jasně obžalovaný [Jméno obžalovaného A] formuluje informace z trestní věci [Anonymizováno].

96. Schůzka obou obžalovaných dne [datum] v čase od 11:25 do 12:38 hodin v blízkosti [adresa], Národní a Kožná v [jméno FO], na které požádal obžalovaný [Jméno obžalovaného A] obžalovaného [adresa] o blíže nespecifikované informace z trestního spisu pod č.j. OKFK-4543/Tč-2012-251101 k připravované realizaci s krycím názvem [Anonymizováno], byla prokázána výstupem ze sledování osob a věcí, dle které bylo osobní vozidlo [jméno FO] [jméno FO], poznávací značky [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], které užíval obžalovaný [Jméno obžalovaného A], lokalizováno dne 16.2.2015 v čase od 11:00 do 12:47 hodin na adrese [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. Dále dne 16.2.2015 v čase od 11:19 hodin do 11:34 hodin se obžalovaný [Jméno obžalovaného A] dle výstupu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nacházel dle lokalizace jeho mobilního telefonu, telefonní číslo [tel. číslo], na adrese [adresa]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] opustil pracoviště na adrese [adresa] dne 16.2.2015 v čase 11:25 hodin a na pracoviště se vrátil dne 16.2.2015 v čase 12:38 hodin dle výpisu z jeho elektronické kontroly vstupu. Dále dne 16.2.2015 v době od 12:25 do 12:30 hodin byl obžalovaný [Jméno obžalovaného D] dle výstupu ze sledování osob a věcí lokalizován v restauraci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa], v přítomnosti muže. Následně obžalovaný [Jméno obžalovaného D] opustil pracoviště na adrese [adresa], dne 16.2.2015 v čase 15:49 hodin dle výpisu z jeho elektronické kontroly vstupu. Dále se téhož dne v čase od 16:01 do 16:13 hodin sešel s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] v restauraci [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] na adrese [adresa], kde mu dle videozáznamu (videozáznam v čase 1:50 minut) pořízeného v rámci sledování osob a věcí předal několik listin formátu A4, přičemž se jednalo o listiny týkající se spisu pod č.j. OKFK-4543/Tč-2012-251101 ohledně realizace [Anonymizováno]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] uvedené listiny přitiskl k tělu, kterým je úmyslně zakrýval a vložil do své tašky, přičemž na listinách byl vpravo nahoře patrný obrázek připomínající záhlaví dokumentu. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] se dne 17.2.2015 v době přibližně od 12:12 až 13:30 hodin opět sešel s obžalovaným [Jméno obžalovaného A]. Dle výpisu z elektronické kontroly vstupu opustil obžalovaný [Jméno obžalovaného D] pracoviště na adrese [adresa], v čase 12:12 hodin a opět se na pracoviště vrátil v čase 13:30 hodin. Vozidlo obžalovaného [Jméno obžalovaného A] bylo lokalizováno dle výstupu ze sledování osob a věcí dne 17.2.2015 v čase od 11:49 až 13:44 hodin na adrese [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], a mobilní telefon uživatele obžalovaného [Jméno obžalovaného A] se dne 17.2.2015 v čase od 11:58 do 13:31 hodin dle výstupu z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nacházel na adresách [adresa], [adresa]. Uvedené lokalizační údaje a doba výskytu obžalovaného [Jméno obžalovaného A] koresponduje s dobou, kdy obžalovaný [Jméno obžalovaného D] opouštěl své pracoviště, resp. se do něj následně vracel. To by samo o sobě k uznání viny nestačilo. Nicméně skutečnost, že se schůzka obžalovaných uskutečnila a že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] předal neveřejné informace obžalovanému [Jméno obžalovaného A] potvrzuje záznam ze sledování osob věcí ze dne 17.2.2015 v čase 17:23 hod. V rozhovoru (čas záznamu 13:30 minut) obžalovaný [Jméno obžalovaného A] dosud neustanovené osobě, se kterou vedl pracovní hovor zaměřený na různá trestní řízení a aktuální stavy v nich, sdělil, že „Já už jsem, já už jsem teď tady pořád. Dneska jsem byl s [Anonymizováno].. k tomu ňáký věci řekl, tam se to celkem, myslím si... já jsem říkal, ať je, že jo, že tam oni tam budou muset rozhodovat, tam... ehm, nevyvíjí se to tak, jak oni si představovali.... a dostala se tam do skluzu, jak dozorující, tak ta ženská, takže oni musí teďkom udělat nějaký stanovisko, vyhodnocení jak z toho ven a to jako budeme mít. Na to se čeká, Podle toho se rozhodneme. Jak, jestli do toho něják dál vrtat, a nebo toho využijeme a uchopíme to. To já vám potom vysvětlím, no.“, v rozhovoru tedy dosud blíže nezjištěné osobě potvrdil, že mu obžalovaný [Jméno obžalovaného D] na jeho žádost neveřejné informace opravdu poskytl.

97. Předávání předmětných neveřejných informací plyne mj. i ze záznamu ze sledování ze dne 10.3.2015 v 12:40 až 13:19 hod., na kterém je zachycena společná schůzka obou obžalovaných, v rámci které obžalovaný [Jméno obžalovaného D] předal obžalovanému [Jméno obžalovaného A] jednu listinu A4, a o dvě hodiny později obžalovaný [Jméno obžalovaného A] v rozhovoru zachyceném v záznamu ze sledování ze dne 10.3.2015 v 15:09.17 hod. sděluje neznámé osobě „bylo jasně řečeno, a to se drželo, že se v týhle fázi do vás nepůjde. Hele, to by tam museli začlenit teďkon něják“, na záznamu ze sledování ze dne 10.3.2015 v 15:35:38 hod. sděluje neustanovené osobě název realizace, tedy [Anonymizováno]. Následně druhý den, tedy v den samotné realizace [Anonymizováno] policejní orgán zachytil rozhovor obžalovaného [Jméno obžalovaného A] s neznámou osobou, které sděluje konkrétní informace o realizaci (viz záznam ze sledování ze dne 11.3.2015 v 6:52 hod.). Současně shora uvedeným bylo vyvráceno tvrzení obžalovaných, že zmínka o jméně [Anonymizováno] nesouvisela s realizací, nýbrž se bavili o [jméno FO]. [jméno FO] z [podezřelý výraz] [jméno FO]. Navíc název realizace byl odvozený od jména v kalendáři, na který připadal den realizace (11.3.). Zájem o neveřejné informace z trestního řízení ohledně [podezřelý výraz] [jméno FO] ze strany dalších osob dokládá mj. záznam ze sledování ze dne 12.6.2015 v 9:12 hod., který zaznamenal hovor obžalovaného [Jméno obžalovaného A] s advokátem [tituly před jménem] [jméno FO], jehož tématem byla i kauza okolo [podezřelý výraz] [jméno FO].

98. V této souvislosti lze opětovně poukázat na dílčí závěr Vrchního soudu v Olomouci formulovaný v usnesení ze dne 1.2.2023, č.j. 4 To 17/2022-18593, že „pokud jsou sděleny předmětné informace v počáteční fázi trestního řízení, je to o to nebezpečnější, neboť toto stádium trestního řízení je rozhodující pro dosažení základního cíle trestního řízení, jímž je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Nesmí tak docházet k tomu, aby úkony trestního řízení byly prováděny účelově, na základě instrukcí a soukromých zájmů osob stojících mimo orgány činné v trestním řízení a ve prospěch či v neprospěch osob, jichž se trestní řízení týká.“ Neveřejné informace o plánované realizaci jsou velice citlivé, a pokud jsou sděleny neoprávněným osobám, jak tomu bylo v této věci, zejména pak osobám zájmovým, může být vážně narušen účel trestního řízení. Proto je dané jednání vysoce společensky škodlivé.

99. Pod bodem II.3. obžalovaný [Jméno obžalovaného D] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] jakožto příslušník bezpečnostního sboru dle § 1 zákona o Policii ČR, jednal v postavení úřední osoby dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, a to v úmyslu přímém vědomě a cíleně se specifickou pohnutkou opatřit obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněný prospěch, a to tak, že obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněně na jeho žádost sdělil v jeho prospěch neveřejné informace o realizaci připravované v rámci trestního řízení [právnická osoba], ÚOKFK SKPV Praha, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[Anonymizováno]“ č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251101, zejména o přípravných pracích k chystaným domovním prohlídkám a prohlídkám nebytových prostor, a to dne 16.2.2015 v době od 16:01 do 16:13 hod., a dále pak dne 10.3.2015 v době od 12:40 do 13:19 hod. podrobné informace o realizaci, kdy obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že tyto informace obžalovaný [Jméno obžalovaného A] užije pro svou vlastní potřebu a dále je poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a mohou mít v uvedené věci procesní postavení, a tak budou tyto osoby i obžalovaný [Jméno obžalovaného A] neoprávněně seznámeni s informacemi, které jim poskytnou neoprávněnou výhodu - prospěch v probíhajícím trestním řízení. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Co se týká konkrétního porušení povinností, odkazuji na odůvodnění skutku II.

1. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

100. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním pod bodem II.3. všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiném, ač věděl, že je příslušníkem bezpečnostního sboru, tedy úřední osobou, rozhodnutí, poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, neboť věděl, že poskytnutím informací by obžalovaný [Jméno obžalovaného D] porušil služební slib a povinnosti dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a dále povinnost mlčenlivosti dle zákona o Policii ČR, což se také nakonec stalo. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl veden úmyslem přímým, kdy věděl, že jde o neveřejné informace, na které nemá právní nárok a chtěl získat pro sebe neoprávněnou výhodu - prospěch v probíhajícím trestním řízení, a to konkrétně znalost o obsahu procesních úkonů v souvislosti s realizací připravovanou v rámci trestního řízení Policií ČR, ÚOKFK SKPV Praha, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti, pod krycím názvem „[Anonymizováno]“ č.j. OKFK-4543/TČ-2012-251101, zejména o přípravných pracích k chystaným domovním prohlídkám a prohlídkám nebytových prostor, a dále pak podrobné informace o realizaci, a tyto neveřejné informace dále poskytnout dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok a mohou mít v uvedené věci procesní postavení (k tomu rovněž viz odůvodnění kvalifikace u bodů II.1. a II.2. shora). K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo. Skutek II.4.

101. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] byli výrokem II.4. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že nejpozději dne 11.5.2016 do 9:31 hod. požádal [Jméno obžalovaného A] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] na dosud nezjištěném místě, aby tento vyhotovil záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu pro podezření z trestných činů hospodářského charakteru, které měly dle ujednání souviset s poskytováním právních služeb pro společnost [právnická osoba]., v němž měl být uveden jako osoba podezřelá na požadavek [Jméno obžalovaného A] a doposud dalších neustanovených osob [tituly před jménem] [jméno FO], LL[Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno]. [datum], tomuto požadavku [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] vyhověl, bez zákonného důvodu požadovaný záznam dne 11.5.2016 v čase 9:32 až 10:37 hod. vyhotovil s datem 10.5.2016 v objektu Policie ČR, ÚOKFK SKPV, na adrese Na Perštýně 11, Praha 1, a to v již vedené trestní věci Policie ČR, ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK- 4383/TČ-2015-251002, kdy v záznamu uvedl, že podezřelý [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se měl dopustit trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, event. jiných trestných činů, popř. se těchto činů dopustil jiný advokát z [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][právnická osoba]., dále uvedl popis fiktivních skutkových okolností, a aby mohl záznam vyhotovit, tak se na základě jemu daných oprávnění coby vedoucího oddělení, přihlásil pod svým přihlašovacím jménem do systému elektronického trestního řízení (dále jen ETŘ) a v evidenci formulářů „záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158/3 tr. řádu pod č. [016]“ trestního spisu č.j.:OKFK-4383/TČ-2015-251002, kdy autentický původní záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu vydaný pod č.j.:OKFK-4383-25/TČ-2015-251002 dne 8.3.2016, částečně dle požadavku [Jméno obžalovaného A] upravil, k čemuž využil původní elektronicky zpracovaná data, následně falzum v čase 10:37 hodin vytiskl a toto téhož dne v době od 12:41 hod. do 13:28 hod. předal v rámci schůzky v restauraci [jméno FO] na adrese [adresa], [Jméno obžalovaného A] k dalšímu využití a ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, s tím, že [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] věděl, že vydáním takového záznamu a jeho předáním [Jméno obžalovaného A] mohla být způsobena vážná újma na právech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] minimálně v podobě dehonestace advokáta s negativním odrazem v důvěře klientů v jím poskytované právní služby, kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace poskytne v rozporu s účelem trestního řízení dalším osobám a jedná v úmyslu [tituly před jménem] [jméno FO] poškodit, a daného jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka, 102. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] jsou ze spáchání skutku II. 4. usvědčováni zejména záznamy ze sledování osob ze dne 11.5.2016 v 12:41 až 13:28 hod. a ze dne 12.5.2016 v 18:20:37 hod.; dále byla obžalovaných prokázána svědeckými výpověďmi svědků [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [Anonymizováno]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [Anonymizováno].[Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO]. [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a protokolem o výslechu svědka [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]; dále má výrok o vině obžalovaných podklad ve znaleckých posudcích Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistická počítačová expertíza ze dne 13.3.2017 a ze dne 29.7.2016, ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie ze dne 30.8.2016 a ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví technického zkoumání písemností, zkoumání ručního písma ze dne 8.8.2016; dále byla vina obžalovaných prokázána listinnými důkazy, a to výpisy z přístupu do ETŘ provedené obžalovaným [adresa], výpisy z docházky obžalovaného [adresa], listinou označenou jako záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu s datem 10.5.2016, služebním hodnocením [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], pokyny dozorového státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. j. 4 VZN 1521/2016 (původně 4 VZN 15/2016) ze dne 25.1.2016, 5.2.2016, 23.3.2016, 11.5.2016, 12.9.2016, 7.11.2016, 9.11.2016, 24.11.2016, 20.4.2017, 8.8.2017, 17.8.2017, 5.9.2017 a 6.12.2021, sdělením státního zástupce ze dne 25.11.2016 a 7.12.2016, podnětem k výkonu dozoru adresované Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze ze dne 29.11.2016 a 2.11.2016, dokumentem vyhotoveným [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8.11.2016 adresovaným Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.

103. Obhajoba obžalovaného [adresa], že z pokynů dozorového státního zástupce v trestní věci [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], mělo vyplývat, že trestní řízení mělo být vedeno i proti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], což si měl obžalovaný ověřit z informací poskytnutých obžalovaným [Jméno obžalovaného A], resp. obhajoba obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že nepožádal obžalovaného [adresa] o vypracování smyšleného záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, byla vyvrácena provedeným dokazováním.

104. V prvé řadě soud konstatuje, že dozorový státní zástupce nikdy nevydal pokyn ani stanovisko, které by nasvědčovalo verzi uváděné obžalovaným [adresa]. Ve stanovisku dozorového státního zástupce ze dne 17.8.2017, č. j. 4 VZN 1521/2016-735, je uvedeno, že nebyly prokázány skutečnosti významné z hlediska trestního práva, kdy ke dni 11.5.2016 se v pokynech dozorového státního zástupce nemluví kromě jedné výjimky o [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vůbec. Uvedená výjimka spočívá v zmínce o této osobě v pokynu ze dne 5.2.2016, č. j. 4 VZN 21/2016-77, v němž dozorový státní zástupce jenom konstatuje postoupení oznámení podaného právě ze strany [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. Z písemných pokynů dozorového státního zástupce vyplývá, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] nemohl od dozorového státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] obdržet v trestní věci s pracovním názvem [Anonymizováno] explicitní či implicitní pokyn k vedení trestního řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] To ostatně sám [jméno FO] potvrdil ve své výpovědi.

105. Svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že v trestní věci [Anonymizováno] byla hlavním zpracovatelem a byla to ona, kdo v této věci vydal záznam o zahájení úkonů trestního řízení, záznam určitě konzultovala s vedoucím oddělení, kterým byl v dané době obžalovaný [Jméno obžalovaného D], připustila možnost úpravy tohoto záznamu, kterou provedla po konzultaci s vedoucím oddělení, do okamžiku svého výslechu v přípravném řízení svědkyně nevěděla o existenci jiného záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, který by směřoval k osobě [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].[Anonymizováno], ona ho nevypracovala, [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl mezi podezřelými. Svědkyně dále uvedla, že od obžalovaného [adresa] nedostala pokyn, aby v určité podobě zahájila úkony trestního řízení a obžalovaný ani sám aktivně neprováděl v této trestní věci procesní úkony.

106. Výpověď svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrzuje výpověď svědka [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], který vypověděl, že v trestní věci [Anonymizováno] se pracovalo s více verzemi, ale prověřování k osobě [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] nebylo nikdy vedeno. Pokud by tomu tak bylo, byl by o tom záznam v plánu prověřování, což se nestalo. Svědek si nevybavil, že by proběhla diskuze o rozšíření záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Záznam, který prokazatelně vypracoval obžalovaný [Jméno obžalovaného D], před svým výslechem nikdy neviděl. Neviděla ho ani svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] rovněž potvrdili, že [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] nebyl prověřován v dané trestní věci [Anonymizováno]. Pravý záznam o zahájení úkonů v trestním řízení byl zpracován a vytisknut zpracovatelkou věci [jméno FO] již dne [datum]. Nebyl to tedy obžalovaný [Jméno obžalovaného D], kdo vytvořil první záznam ve věci, jak tvrdil.

107. Z výpovědí slyšených policistů (konkrétně [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]. [adresa], [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa]) jasně vyplývá, že není běžné a je nežádoucí poskytovat osobám vně policie jakékoliv informace z trestního řízení nebo jim předávat k nahlédnutí dokumenty pocházející z trestních spisů za účelem kontroly jejich obsahu, protože takové postupy jsou nezákonné. Současně tito svědci (konkrétně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa]) dále uvedli, že není běžnou praxí, aby vedoucí oddělení sám vydával a podepisoval záznam o zahájení úkonů trestního řízení bez vědomí zpracovatele konkrétní věci. Vedoucí oddělení může záznam připomínkovat, konzultovat se zpracovatelem, ale jednotlivé chyby v takovém záznamu by měl vždy opravit zpracovatel.

108. V řízení bylo prokázáno, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] z pozice nadřízeného opakovaně lustroval přes systém ETŘ trestní spis pod č.j. OKFK-4383/ČJ-2015-251002 s krycím názvem [Anonymizováno], jehož hlavní zpracovatelkou byla [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]. Trestní řízení se týkalo smluvního vztahu a rozhodčího řízení mezi společnostmi [právnická osoba]. a [právnická osoba]., a to dle výpisu z jeho přístupů vydaných NCOZ dne [datum]. Bylo tomu tak ve dnech: 8.12.2015, 14.12.2015, 15.12.2015, 4.1.2016, 7.1.2016, 12.1.2016, 20.1.2016, 25.1.2016, 28.1.2016, 29.1.2016, 1.2.2016, 2.2.2016, 15.2.2016, 18.2.2016, 2.3.2016, 3.3.2016, 14.3.2016, 21.3.2016, 24.3.2016, 31.3.2016, 15.4.2016, 19.4.2016, 21.4.2016 a 11.5.2016.

109. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] se pravidelně scházel s obžalovaným [Jméno obžalovaného A]. Jejich vzájemné schůzky byly zachyceny záznamy ze sledování osob a věcí, a to ve dnech: 8.12.2015 v čase od 14:13 do 14:42 hodin v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa], 14.12.2015 v čase od 11:45 do 11:55 hodin v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa], 12.1.2016 v čase od 14:21 do 14:26 hodin v občerstvení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [jméno FO] na adrese [právnická osoba] (tato schůzka byla blíže rozebrána v odůvodnění ke skutku č. II.1.), 13.1.2016 v čase od 13:16 do 13:57 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa] (tato schůzka byla blíže rozebrána v odůvodnění ke skutku č. II.1.), [datum] v čase 13:20 až 13:27 hodin v restauraci [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa], 29.1.2016 v čase 13:06 až 13:50 hodin v restauraci [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa].2.2016 v čase 12:48 až 13:44 hodin poblíž [adresa] a Staroměstského náměstí, 4.2.2016 v čase 12:25 až 13:01 hodin v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa], [datum] v čase 12:25 až 12:39 v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa], 2.3.2016 v čase 11:45 až 12:05 hodin v restauraci [právnická osoba] na adrese [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa].3.2016 v čase 12:41 až 13:18 hodin na adrese [Anonymizováno], [adresa].3.2016 v čase 12:10 hodin v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa], 21.3.2016 v čase 13:54 hodin v restauraci [právnická osoba] na adrese [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa].3.2016 v čase 13:15 až 13:33 hodin v restauraci [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa], 31.3.2016 v čase 13:06 hodin v restauraci [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa].4.2016 v čase 12:35 až 12:44 hodin v restauraci [Anonymizováno] na adrese [adresa].5.2016 v čase 14:33 až 14:49 hodin v salónu [adresa] na adrese [adresa] a 9.5.2016 v čase 12:17 hodin v restauraci [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa].

110. Dne 3.3.2016 ve 12:33 hodin si obžalovaný [Jméno obžalovaného D] uložil ve svém počítači HP sér. č.: [Anonymizováno] [Anonymizováno] vydaném při prohlídce jiných prostor dne 12.5.2016 na adrese [adresa], pracovní verzi záznamu o zahájení úkonů trestního řízení s podpisovou doložkou [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], a to dle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat vypracovaného Kriminalistickým ústavem Praha ze dne 13.3.2017, č.j. KUP-5243-1/ČJ-2016-2301AV, k počítači HP sér. č.: [Anonymizováno] [Anonymizováno] označenému ve znaleckém posudku jako „[Anonymizováno]“. Následně dne 8.3.2016 v 9:36 hodin došlo [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] v systému ETŘ k založení dokumentu „záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158/3 tr. řádu pod č. [016]“, č.j. OKFK-4383-25/TČ-2015-251002, uvedený dokument poté dne 9.3.2016 v 9:49 hodin [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] založila ke spisu a následně dne 9.3.2016 v 10:12 hodin tento dokument vytiskla, a to dle výpisu všech přístupů v systému ETŘ ke spisovému materiálu pod krycím názvem [Anonymizováno]. V průběhu přípravného řízení v této trestní věci udělil dle výpisu z přístupů do ETŘ obžalovaný [Jméno obžalovaného D] z pozice nadřízeného [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] ve dnech 14.12.2015, 2.2.2016, 21.3.2016 a 21.4.2016 pokyny k postupu v trestním řízení, v kterých se ovšem nikdy nevyskytovalo jméno [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Podle tohoto výpisu v této trestní věci, kromě obžalovaného [adresa], dávali pokyny taktéž [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]. Všechny pokyny převzala [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a v žádném pokynu se nevyskytovalo jméno [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Založený dokument [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 9.3.2016 v 9:49 hodin, poté dne 14.3.2016 v 11:16 hodin taktéž lustroval obžalovaný [Jméno obžalovaného D], stejně jako dne 11.5.2016 v 9:31 hodin.

111. Poté na žádost obžalovaného [Jméno obžalovaného A] vytvořil obžalovaný [Jméno obžalovaného D] na přiděleném služebním počítači falzum záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu, v němž ponechal číslo jednací „OKFK-4383“ a číslo pořadové „25“ z původního záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 8.3.2016, dále do tohoto záznamu uvedl skutečnost, že „úkony trestního řízení byly zahájeny pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jehož se mohl dopustit [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], popř. jiný advokát z [jméno FO], [Anonymizováno] a [právnická osoba]., popř. další doposud neztotožněné osoby, a to v rámci konání rozhodčího řízení, které bylo zahájeno dne 29.6.2012 žalobou [právnická osoba]. proti žalované [právnická osoba].“. U tohoto elektronického dokumentu datovaného ke dni 10.3.2016, který byl nalezen ve služebním počítači HP, sér. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], užívaném obžalovaným [adresa] v objektu Policie ČR, tehdejšího ÚOKFK, na adrese Na Perštýně 11, Praha 1, při prohlídce jiných prostor dne 12.5.2016, se ve vlastnostech souboru nacházely informace, ze kterých je patrné, že dokument byl vytvořen dne 11.5.2016 v 9:32 hodin, dále v 10:37 hodin naposledy upraven a vytištěn, a to dle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat vypracovaného Kriminalistickým ústavem Praha ze dne 13.3.2017, č.j. KUP-5243-1/ČJ-2016-2301AV k počítači HP sér. č.: [Anonymizováno] [Anonymizováno] označenému ve znaleckém posudku jako „[Anonymizováno]“.

112. Následně dne 11.5.2016 v čase od 12:41 do 13:28 hodin se obžalovaný [Jméno obžalovaného D] sešel s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] v restauraci [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [právnická osoba] na adrese [adresa]. Schůzku je zachycena na záznamu ze sledování osob a věcí z téhož dne v daném čase. V úvodu schůzky (čas záznamu 0:10 minut) se obžalovaný [Jméno obžalovaného D] zeptal obžalovaného [Jméno obžalovaného A]: „Co, byl jsem sledován? Já jsem tam viděl ňákýho…“, na což mu obžalovaný [Jméno obžalovaného A] odpověděl: „Byli tam takoví divní…“, na což obžalovaný [Jméno obžalovaného D] reagoval: „Já jsem se radši otočil a šel jsem jakoby proti“, na to obžalovaný [Jméno obžalovaného A] odpověděl: „Já jsem tě viděl. Byl tam no, jako naproti a potom se jeden vracel. Šel tam kolem mě a pak se zase vracel.“ a obžalovaný [Jméno obžalovaného D] pokračoval: „Já jsem myslel, víš, kde to je.. [jméno FO] tom téčku u náměstí.“, na což mu obžalovaný [Jméno obžalovaného A] odpověděl: „No, no, no tam u kostela.“. Z uvedeného rozhovoru je zřejmé, že obžalovaní [Jméno obžalovaného D] a [Jméno obžalovaného A] měli podezření, že byli sledováni. Dále v průběhu schůzky obžalovaný [Jméno obžalovaného D] předal obžalovanému [Jméno obžalovaného A] listinu „ZÁZNAM O ZAHÁJENÍ ÚKONŮ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ podle § 158/3 tr. řádu ze dne 10.5.2016“, kde byl jako osoba podezřelá uveden advokát [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Předání listiny bylo zachyceno nahrávkou pořízenou v rámci sledování osob a věcí. [právnická osoba] záznamu 1:06 minut obžalovaný [Jméno obžalovaného D] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] sdělil: „[jméno FO], koukni na to, jestli Ti to bude takhle stačit“, na což mu obžalovaný [Jméno obžalovaného A] odpověděl: „…Jestlis tam namočil pořádně [jméno FO], tak je to v pořádku…že vlastně nekonal tak a že měl zájem, aby to tak bylo, že jo“, obžalovaný [Jméno obžalovaného D] pokračoval: „No, takže jsem to tak napsal, ale jako…“ a obžalovaný [Jméno obžalovaného A] na to odpověděl: „Tohleto ovlivňoval.“. Z uvedeného záznamu je zřejmé, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] vytvořil falzum na žádost a ve prospěch obžalovaného [Jméno obžalovaného A], což dokládají slova obžalovaného [adresa] „[jméno FO], koukni na to, jestli Ti to bude takhle stačit.“ Tento záznam o zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu obžalovaný [Jméno obžalovaného D] předal v rozporu s účelem trestního řízení obžalovanému [Jméno obžalovaného A] k dalšímu využití a ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], ve které byl obžalovaný [Jméno obžalovaného A] společníkem.

113. Konstrukce obhajoby, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] chtěl jen vypracovaný záznam ukázat obžalovanému [Jméno obžalovaného A], má po provedeném dokazování vážné trhliny, neboť znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie pod č. j. KUP-6621-1,2,3,4,5,6/ČJ—2016-2302DS ze dne 30.8.2016, bylo prokázáno, že na zajištěném záznamu zpracovaném obžalovaným [adresa] se nacházejí daktyloskopické stopy shodné s otisky obžalovaného [Jméno obžalovaného A]. A současně ze záznamu ze sledování ze dne 11.5.2016 v 12:41 až 13:28 hod. plyne, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] podal obžalovanému [Jméno obžalovaného A] předmětný záznam, který byl následně obžalovaným [Jméno obžalovaného A] vydán při zadržení.

114. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výpovědi jasně uvedl, že uniknutím daného záznamu do veřejného prostoru by byl značně poškozen. Současně [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem], [jméno FO]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdili, že existoval zájem na poškození [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] v souvislosti s jeho činností v rámci sporu společnosti [právnická osoba]. se společností [právnická osoba]. Je pravdou, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl svým způsobem svérázný a měl tendenci zveličovat fakta, nicméně byl služebně dobře hodnocen a jeho zmínka o „plzeňských klucích“ zapadá do mozaiky posuzované věci.

115. V neposlední řadě je nutné opětovně poukázat na dílčí závěr Vrchního soudu v Olomouci formulovaný v usnesení ze dne 1.2.2023, č.j. 4 To 17/2022-18593, že „pokud jsou sděleny předmětné informace v počáteční fázi trestního řízení, je to o to nebezpečnější, neboť toto stádium trestního řízení je rozhodující pro dosažení základního cíle trestního řízení, jímž je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Nesmí tak docházet k tomu, aby úkony trestního řízení byly prováděny účelově, na základě instrukcí a soukromých zájmů osob stojících mimo orgány činné v trestním řízení a ve prospěch či v neprospěch osob, jichž se trestní řízení týká.“ Jednání obžalovaných bylo s ohledem na citované závěr nutné posuzovat jako velice společensky škodlivé. Skutek II.5.

116. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] byli výrokem II.5. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že dne 11.5.2016 v době od 12:41 hod. do 13:28 hod. předal neoprávněně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] v rámci schůzky v restauraci [jméno FO] na adrese [adresa] [Jméno obžalovaného A] na základě jeho předchozí žádosti neveřejné informace z trestního řízení k dalšímu využití, a to ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, kdy se jednalo o Záznam o jednání č.j.:OKFK-479-8/ČJ-2016-251002, kdy konkrétně šlo o 2 listy formátu A4 s informacemi získanými podřízenými [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], konkrétně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], obsahující informace ze schůzkové činnosti vykonané dne 27.4.2016 v souvislosti s vedenou trestní věcí PČR, ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK-4636/TČ-2015-251002, týkající se společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], a společnosti [právnická osoba]., se sídlem [adresa], kdy [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] takto učinil, i když si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace v rozporu s účelem trestního řízení neoprávněně poskytne subjektům vedeného trestního řízení a jejich právním zástupcům, a to konkrétně advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [právnická osoba]. se sídlem [adresa], který společnost [právnická osoba]. zastupoval v obchodních věcech, tedy subjektům, jež na tyto informace nemají právní nárok, a tak tyto neoprávněně získají informace zvýhodňující je v další fázi trestního řízení ohledně plánovaného postupu policejního orgánu, a daného jednání se [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [Jméno obžalovaného D] dopustil coby příslušník Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucí 2. oddělení, Odboru korupce, kdy vědomě a úmyslně porušil povinnosti vyplývající mu ze služebního slibu podle § 17 odst. 3 a povinnosti podle § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jako příslušník bezpečnostního sboru je povinen dodržovat kázeň, zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmů služby se zájmy osobními, nezneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby a v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, zachovávat mlčenlivost a nestranně plnit služební povinnosti příslušníka, 117. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného D] jsou ze spáchání skutku II.5. usvědčováni zejména záznamy ze sledování ze dne 9.5.2016 v 12:17 hod. a ze dne 11.5.2016 v 12:41 až 13:28 hod.; dále byla vina obžalovaných prokázána svědeckými výpověďmi svědků [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO]; výrok o vině obžalovaných má rovněž podklad ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie ze dne 30.8.2016 a ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání dokladů a písemností ze dne 8.8.2016; v neposlední řadě byla vina obžalovaných prokázána listinnými důkazy, a to 2 listy formátu A4 vydané dne 11.5.2016 obžalovaným [Jméno obžalovaného A] jako věcná stopa č. [hodnota], výpisy z přístupů z evidenčního systému AISU obžalovaného [adresa].

118. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] v rámci své obhajoby ke skutku II.5. uvedl, že 2 listy o formátu A4 zachycující schůzkovou činnost jeho podřízených zapomněl omylem v konceptu záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, který [Jméno obžalovaného A] předal před jejich zadržením. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se vyjádřil totožně.

119. Soud na tomto místě konstatuje, že i tato obhajoba byla vyvrácena provedeným dokazováním. Současně soud odkazuje na odůvodnění skutků pod body II.1. a 4.V prvé řadě je nutné uvést, že pokud by to byla tvrzení obžalovaných pravdivá, na úředním záznamu o schůzkové činnosti by se mohly nacházet daktyloskopické stopy pouze obžalovaného [adresa], nicméně ze znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie ze dne 30.8.2016 plyne, že na věcné stopě č. [hodnota] – na zadní straně listu A4, č. [hodnota] - se nacházejí daktyloskopické stopy č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž byla zjištěna shoda těchto stop s otisky obžalovaného [Jméno obžalovaného A]. Jinými slovy bylo prokázáno, že i tyto dva listy měl obžalovaný [Jméno obžalovaného A] prokazatelně v ruce. Pokud by byly tyto listy opravdu nedopatřením vloženy do přehnutého záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (který byl předmětem skutku II.4.), otisky obžalovaného [Jméno obžalovaného A] by se na nich nenacházely.

120. Svědci [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdili, že v případě předmětných dvou listů formátu A4 se jedná o úřední záznam o schůzkové činnosti, který společně sepsali a vložili do informačního systému AISU. Svědci rovněž potvrdili, že za společnost [právnická osoba]. jednal advokát [jméno FO]. Ze znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání dokladů a písemností ze dne 8.8.2016 plyne, že dané listiny byly vytištěny na tiskárně stejného modelu, jaká se nacházela v sídle bývalého ÚOKFK na adrese Na Perštýně 11, Praha 1, tedy na pracovišti obžalovaného [adresa].

121. Záznamy ze sledování osob a věcí byla zadokumentována schůzka obžalovaných dne 5.5.2016 v čase 14:33 až 14:49 hodin v [Anonymizováno] [adresa] na adrese [adresa], a dne 9.5.2016 v čase 12:17 hodin v restauraci [Anonymizováno] [jméno FO] na adrese [adresa]. Následně se obžalovaný [Jméno obžalovaného D] dne 9.5.2016 vrátil na pracoviště na adrese [adresa] v čase 13:01 hodin. Poté téhož dne 9.5.2016 v čase 14:57 hodin obžalovaný [Jméno obžalovaného D] lustroval v systému AISU záznam o provedené schůzce (dokument č. [hodnota]): Záznam o jednání č.j. OKFK-479-8/ČJ-2016-251002, kdy se jednalo o záznam ze schůzky [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] s osobou [jméno FO] ze dne 27.4.2016.

122. Dále je nutné obžalované upozornit, že tvrzené povědomí obžalovaného [Jméno obžalovaného A] o předaných informacích obecného charakteru nikterak nevyviňuje obžalovaného [adresa], neboť ten jakožto příslušník Policie ČR byl povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své funkce a nesměl je v jakékoliv formě a komukoliv sdělovat. V této souvislosti lze v podrobnostech odkázat na odůvodnění skutku II.1. ohledně institutu informátora a osoby spolupracující ve prospěch policie.

123. V této souvislosti lze opětovně poukázat na dílčí závěr Vrchního soudu v Olomouci formulovaný v usnesení ze dne 1.2.2023, č.j. 4 To 17/2022-18593, že „pokud jsou sděleny předmětné informace v počáteční fázi trestního řízení, je to o to nebezpečnější, neboť toto stádium trestního řízení je rozhodující pro dosažení základního cíle trestního řízení, jímž je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Nesmí tak docházet k tomu, aby úkony trestního řízení byly prováděny účelově, na základě instrukcí a soukromých zájmů osob stojících mimo orgány činné v trestním řízení a ve prospěch či v neprospěch osob, jichž se trestní řízení týká.“ Předání záznamu o schůzkové činnosti, tedy neveřejných informací majících původ v trestním spise, je závažným jednáním.

124. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] naplnil svým jednáním pod body II.4. a 5. všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] jakožto příslušník bezpečnostního sboru dle § 1 zákona o Policii ČR, jednal v postavení úřední osoby dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, a to v úmyslu přímém vědomě a cíleně se specifickou pohnutkou opatřit obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněný prospěch, a to tak, že obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněně předal na jeho žádost jednak jednáním pod bodem II. 4. smyšlený záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu vyhotovený dne 11.5.2016 s datem 10.5.2016 v již vedené trestní věci Policie ČR, ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK-4383/TČ-2015-251002, kdy v záznamu uvedl, že podezřelý [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se měl dopustit trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, event. jiných trestných činů, popř. se těchto činů dopustil jiný advokát z [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., dále uvedl popis fiktivních skutkových okolností, a jednak jednáním pod bodem II. 5. neveřejné informace, kdy se jednalo o Záznam o jednání č. j. OKFK-479-8/ČJ-2016-251002, kdy konkrétně šlo o 2 listy formátu A4 s informacemi získanými podřízenými obžalovaného [adresa], a to [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], obsahující informace ze schůzkové činnosti vykonané dne 27.4.2016 v souvislosti s vedenou trestní věcí Policie ČR, ÚOKFK SKPV, Odboru korupce, 2. oddělení, pod č. j. OKFK-4636/TČ-2015-251002, týkající se společnosti [právnická osoba]. a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], a to vše dne 11.5.2016 v době od 12:41 do 13:28 hod. v restauraci [jméno FO] na adrese [adresa]. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že tyto neveřejné informace obžalovaný [Jméno obžalovaného A] užije ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], a neoprávněně je poskytne jednak útokem pod bodem II. 4. dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok s cílem způsobit újmu, a jednak útokem pod bodem II. 5. osobám zúčastněným na vedeném trestním řízení či jejich právním zástupcům, a to konkrétně advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO] z [jméno FO] [Anonymizováno], který společnost [právnická osoba]. zastupoval v obchodních věcech, tedy osobám, jež na tyto informace nemají právní nárok, a tak budou všechny tyto osoby a obžalovaný [Jméno obžalovaného A] neoprávněně seznámeni s informacemi, které jim poskytnou neoprávněnou výhodu - prospěch v probíhajícím trestním řízení, a útokem pod bodem II. 4. taktéž obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že vydáním takového záznamu a jeho předáním obžalovanému [Jméno obžalovaného A] mohla být způsobena vážná újma na právech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] minimálně v podobě dehonestace advokáta s negativním odrazem v důvěře klientů v jím poskytované právní služby. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] věděl, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] v postavení vedoucího 2. oddělení, Odboru korupce tehdejšího ÚOKFK PČR, využil jemu svěřené pravomoci vyplývající ze služebního postavení a příslušnosti k bezpečnostnímu sboru opatřovat si neveřejné informace z trestních řízení, kdy právě v souvislosti s výkonem pravomoci a odpovědností příslušníka bezpečnostního sboru vykonal tak svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy jednal v rozporu s povinnostmi specifikovanými výše. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

125. Dále je možno konstatovat, že obžalovaný [Jméno obžalovaného D] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného D] měl přístup jednak v útoku pod bodem II. 4. k počítačovému systému ETŘ, a jednak v útoku pod bodem II. 5. do evidenčního systému AISU, a neoprávněně užil data uložená v těchto počítačových systémech a neveřejné informace takto získané předal obžalovanému [Jméno obžalovaného A] na jeho žádost, a to minimálně v úmyslu nepřímém, kdy tento byl minimálně srozuměn s tím, že svým jednáním mu, potažmo společnosti [právnická osoba], poskytne neoprávněnou výhodu. Systém ETŘ a evidenční systém AISU jsou počítačovými systémy a obžalovaný [Jméno obžalovaného D] neoprávněným využitím informací, které přístupem do systému získal, toto činil v rozporu se stanoveným účelem užití takových dat.

126. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním pod body II.4. a 5. všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiném, ač věděl, že je příslušníkem bezpečnostního sboru, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, konkrétně v obžalovaném [adresa] rozhodnutí, poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, neboť věděl, že poskytnutím informací by obžalovaný [Jméno obžalovaného D] porušil služební slib a povinnosti dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a dále povinnost mlčenlivosti dle zákona o Policii ČR, což se také nakonec stalo. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl veden úmyslem přímým dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kdy věděl, že jde jednak útokem pod bodem II. 4. o falzum záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu vyhotovené policejním orgánem, a jednak útokem pod bodem II. 5. o neveřejné informace, na které nemá právní nárok. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

127. Dále je možno konstatovat, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiném, ač věděl, že je příslušníkem bezpečnostního sboru, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, konkrétně v obžalovaném [adresa] rozhodnutí, poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, a to z počítačového systému ETŘ, v němž byly záznamy zpracovávány, a kdy mu jakožto osobě pohybující se v bezpečnostní komunitě byl systém znám.

128. Ke všem skutkům ve výroku II. tohoto rozsudku je nutné rovněž poukázat na rozsáhlou síť kontaktů obžalovaného [Jméno obžalovaného A] v advokátním a policejním prostředí. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] prostřednictvím spoluobžalovaných i dalších aktivních či bývalých příslušníků bezpečnostních sborů zajišťoval významné a převážně neveřejné informace z různých trestních řízení a s těmito následně obchodoval právě ve vztahu k advokátům. Z nich lze zmínit zejména [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], současné či bývalé advokáty z [jméno FO] [právnická osoba], předtím [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]., jmenovitě se jednalo o [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Spolupráci s těmito advokáty, resp. obstarávání informací pro jejich klienty či je samotné dokládají i platby, které lze identifikovat v účetnictví společnosti [právnická osoba] od advokátní kanceláře [Anonymizováno] ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] na základě smlouvy ze dne 28.9. 2015, založené na č.l. 11 338 spisu) a [právnická osoba]. (v níž figurovali [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], advokáti kanceláře [právnická osoba], viz č.l. 11 416). Skutek III.1.

129. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] byli výrokem III.1. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že nejpozději dne 12.3.2015 požádal [Jméno obžalovaného A] [Jméno obžalovaného F], státní zástupkyni Městského státního zastupitelství v Praze na dosud nezjištěném místě, o zjištění a poskytnutí informací z trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 prověřované Policií ČR, Krajským ředitelstvím hl. m. Prahy, Odborem hospodářské kriminality, 5. oddělením, pod č. j. KRPA-252581/TČ-2014-000095 pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kterých se měli dopustit zástupci společnosti [právnická osoba], [adresa], IČ: [IČO], s cílem takto získané informace použít jakožto plnění poskytnuté jednateli společnosti [právnická osoba] [jméno FO]. [jméno FO], statutárnímu zástupci společnosti [právnická osoba], v důsledku této žádosti provedla [Jméno obžalovaného F] ve dnech 5.11.2014, 16.12.2014, 12.1.2015, 12.3.2015, 23.3.2015 a 27.3.2015 bez legitimního důvodu lustrace v systému ISYZ, kde získala z dozorového spisu vedeného Městským státním zastupitelstvím v Praze pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 informace o provedených procesních úkonech v trestním řízení, mimo jiné kopii Záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014 pod č. j. KRPA-252581-8/TČ-2014-000095-ZST a dále kopii Doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 25.9.2014 pod č. j. KRPA-252581-15/TČ-2014-000095-ZST a tyto neveřejné informace na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] v rámci osobní schůzky dne 29.3.2015 v době od 9:39 hodin do 10:10 hodin v místě bydliště [Jméno obžalovaného F] na adrese [adresa], kdy jí byl znám účel, pro který [Jméno obžalovaného A] informace požaduje, tedy že tyto budou v rozporu s účelem trestního řízení poskytnuty osobám prověřovaným či jejich právním zástupcům, jakožto plnění poskytované [Jméno obžalovaného A] v rámci služby soukromého detektiva společností [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, následně [Jméno obžalovaného A] takto neoprávněně získané informace předal dne 31.3.2015 v 11:00 hodin v [Anonymizováno] [jméno FO] [adresa], [jméno FO]. [jméno FO] pro potřeby právního zastupování společnosti [právnická osoba] v uvedeném trestním řízení a tedy jakožto plnění v rámci uzavřené smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015, a dále sledovala pro [Jméno obžalovaného A] aktuální procesní vývoj věci prostřednictvím neoprávněných lustrací provedených ve dnech 7.4.2015, 15.4.2015, 21.4.2015, 28.4.2015, 30.4.2015, 27.7.2015, 6.8.2015, 25.8.2015, 31.8.2015, 14.9.2015, 22.9.2015, 7.10.2015, 8.10.2015, 10.11.2015, 26.11.2015, 9.12.2015, 14.12.2015 a 26.1.2016 když dále v dosud nezjištěnou dobu, nejpozději však dne 7.4.2015 na dosud nezjištěném místě převzala [Jméno obžalovaného F] za tyto poskytnuté informace od [Jméno obžalovaného A] finanční plnění v dosud přesně nezjištěné výši, přičemž [Jméno obžalovaného F] vědomě, úmyslně jednala v rozporu s obsahem slibu podle § 18 odst. 3 a vědomě a úmyslně porušila povinnosti uložené jí v § 24 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), dále v § 25 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kdy jako státní zástupce je povinna postupovat nestranně, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů a zároveň je povinna zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své funkce.

130. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] jsou ze spáchání skutku pod bodem III. 1. výrokové části tohoto rozsudku usvědčováni v prvé řadě nahrávkami z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 29.12.2014 v 10:58:46 hod., ze dne 27.1.2015 v 10:37:03 hod., v 10:58:50 hod. a v 11:18:55 hod., ze dne 24.2.2015 v 18:26:12 hod., ze dne 2.3.2015 v 18:20:31 hod., v 18:38:02 hod. a v 19:01:06 hod., ze dne 12.3.2015 v 10:26:23 hod., ze dne 13.3.2015 v 20:59:24 hod., ze dne 18.3.2015 v 8:27:03 hod., ze dne 30.3.2015 v 10:00:57 hod. a v 11:51:43 hod. a ze dne 31.3.2015 v 9:14:49 hod., v 10:30:54 hod. a v 15:31:05 hod., dále záznamy ze sledování osob a věcí ze dne 12.11.2014 v 12:24:06 hod., ze dne 22.12.2014 v 12:16:20 hod., 27.1.2015 v 10:31:41 hod., ze dne 25.2.2015 v 11:15:52 hod., ze dne 12.3.2015 v 12:26:10 hod., ze dne 16.3.2015 v 13:17:00 hod., ze dne 24.3.2015 v 10:09:04 hod., ze dne 25.3.2015 v 12:16:43 hod., ze dne 29.3.2015 v 9:23:56 hod., v 9:29 hod. a v 9:34 až 10:10 hod., ze dne 30.3.2015 v 9:55:25 hod., 9:59:18 hod. a 10:00:57 hod., ze dne 31.3.2015 v 11:01:57 až 11:29 hod. a v 20:46 až 21:00 hod., ze dne 2.4.2015 v 21:46 hod., ze dne 3.4.2015 v 21:32 hod., ze dne 7.4.2015 v 14:23:41 hod., ze dne 10.7.2015 v 22:37:32 hod. a ze dne 12.8.2015 v 22:04:28 hod.; dále byla vina obžalovaných prokázána výpověďmi svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], dále podaným vysvětlením [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechem [Anonymizováno] [jméno FO]. [jméno FO]; výrok o vině obžalovaných má rovněž podklad ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 25.10.2016, ze dne 2.9.2016, ze dne 13.1.2017, ze dne 24.3.2017 a ze dne 14.6.2019, ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza dat ze dne 27.12.2016 a ze dne 25.5.2017, a ve znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví technického zkoumání písemností, zkoumání ručního písma dat ze dne 11.4.2018; dále byla vina obžalovaných prokázána listinnými důkazy, a to smlouvou o poskytování poradenských a detektivních služeb v oblasti podnikání klienta a s ním spjatých osob směřující k ochraně jejich majetku a jejich dobré pověsti ze dne 2.1.2015 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], smlouvou o poskytování služeb uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 31.8.2015, fakturou společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 7.4.2015 , fakturami spol. [právnická osoba] vystavené [Anonymizováno]. [právnická osoba] a výpisy prokazujícími úhrady uvedených faktur, výpisy z informačního systému ISYZ – přístupy [Jméno obžalovaného F], přehledem spisů [Jméno obžalovaného F], přehledem lustrovaných fyzických a právnických osob, Záznamem o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeném číslicí 9, Záznamem o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeném číslicí 14, Doplněním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeného číslicí 10, Doplněním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeného číslicí 15 (vedeny jako stopy č. [hodnota] v protokolu o domovní prohlídce ze dne 11.5.2016 u obžalovaného [Jméno zastupitelství]), Záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 15.9.2015, č. j. KRPA-252581-8/TČ-2014-000095-ZST, Doplněním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 26.9.2014, č. j. KRPA-252581, výpisem prokazujícím odepsání částky [částka] z účtu spol. [právnická osoba] za období od 1.1.2015 do 31.12.2015, písemnostmi Městského státního zastupitelství v Praze – spis ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 – [Anonymizováno], a v neposlední řadě organizačním a aprobačním řádem Městského státního zastupitelství v Praze.

131. V prvé řadě soud konstatuje, že v době spáchání tohoto skutku nebyly sdělované informace ohledně trestního řízení ve věci společnosti [právnická osoba] veřejně známé, nešlo o mediálně zajímavý případ a dané společnosti a osoby nebyly veřejně známé, jak se snažili tvrdit obžalovaní. Současně není pro věc podstatné, zda obžalovaná [Jméno obžalovaného F] v době provádění lustrací vykonávala funkci zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality na Městském státním zastupitelství v Praze, naopak je kruciální skutečností, že v době páchání skutku byla ve funkci státní zástupkyně se všemi povinnostmi plynoucími ze zákona o státním zastupitelství a z čl. 38 odst. 2 organizačního a aprobačního řádu Městského státního zastupitelství v Praze, které svým jednáním porušila. Je pravdou, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] měla mít z pozice zástupkyně vedoucí oddělení přehled o napadnutých spisech na dané oddělení ekonomické kriminality a mohla v rámci kontrolní a řídící funkce nahlížet do konkrétních spisů, nicméně tak mohla činit pouze v době nepřítomnosti vedoucí oddělení a nikoli pro plnění jiných funkcí než-li kontrolních a řídících funkcí. V rámci dokazování bylo vyvráceno, že by provedené lustrace a nahlížení do daného spisu bylo prováděno pouze v rámci pravomoci zástupkyně vedoucí oddělení, naopak tak bylo činěno za účelem získání neveřejných informací o probíhajícím trestním řízení ve věci společnosti [právnická osoba] a jejich následnému předání obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který v té době poskytoval úplatně detektivní služby jménem společnosti [právnická osoba] právě prověřované společnosti [právnická osoba] Současně bylo vyvráceno, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] zadávala do systému městského státního zastupitelství vyhledávaná hesla a jména náhodně, naopak byla zadávána konkrétní hesla a jména, dokonce obžalovaná do vyhledávače zadala najednou jak křestní jméno [jméno FO], tak příjmení [jméno FO] (tedy jméno a příjmení jednatele společnosti [právnická osoba]), přesto u hlavního líčení tvrdila, že křestní jméno svědka [jméno FO] neznala.

132. Ke shora uvedenému soud vyslechl řadu svědků z řad státních zástupců Městského státního zastupitelství v Praze. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (bývalá náměstkyně městské státní zástupkyně v Praze) uvedla, že obžalované [Jméno obžalovaného F] neukládala povinnost provádět prověrky dozorových spisů v době nepřítomnosti tehdejší vedoucí oddělení ekonomické kriminality, jelikož se jednalo o úkony plánované. Tehdejší městská státní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že si nebyla vědoma, že by obžalované [Jméno obžalovaného F] ukládala povinnost provádět kontrolu prověrkové činnosti státních zástupců. Současná náměstkyně městského státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] byla oprávněna vykonávat funkci zástupkyně vedoucí oddělení jen v době faktické nepřítomnosti vedoucí oddělení, což svými výpověďmi potvrdili i svědci [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že si nepamatuje, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] v době zastupování vedoucí oddělení prováděla kontroly trestních spisů. Dále svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že řadový státní zástupce může nahlížet do spisů dozorovaných jiným státním zástupcem jen při výkonu služebních povinností. K tomu svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že se obecně nevyskytuje častá potřeba nahlížet do cizích spisů a rovněž není běžná praxe provádět lustrace mimo vlastní spisy. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že řadoví státní zástupci nemají důvod nahlížet do cizích spisů, lustrace pro ně provádí pracovnice kanceláře. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že státní zástupce mohl nahlížet do trestních spisů dozorovaných jiným státním zástupcem jen s jeho souhlasem. Dozorující státní zástupkyně ve věci trestního oznámení společnosti [právnická osoba]. proti společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO] v hlavním líčení vypověděla, že svůj postup a kroky v dané věci nekonzultovala s nikým, protože rozhodnutí ve věci se odvíjelo od znaleckého posudku, který byl jednoznačný. Současně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že obžalované [Jméno obžalovaného F] v dané věci určitě neposkytovala žádné informace, ani jí nepředávala žádné dokumenty, obecně k provádění lustrací pak uvedla, že zpravidla se lustruje podle spisové značky, nikoli podle jména.

133. Soud tedy, s ohledem na shora uvedené výpovědi, shrnuje, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] byla oprávněná vykonávat funkci zástupkyně vedoucí oddělení jen v době faktické nepřítomnosti vedoucí oddělení [tituly před jménem] [jméno FO], nebyla však pověřena k výkonu prověrek trestních spisů a tuto kontrolu ani fakticky nevykonávala. Současně nelze lustrovat ve spisech dozorovaných jiným státním zástupcem bez jeho vědomí a souhlasu, resp. nad rámec služebních povinností spojených s postavením konkrétního státního zástupce. Pokud by soud připustil, že obžalovaná mohla lustrovat spisy dozorované jiným státním zástupcem v rámci kontrolní a řídící činnosti, pak by v předmětné věci jistě nebyla provedena lustrace v takovém množství a rozsahu, jak činila obžalovaná [Jméno obžalovaného F] (lustrace byly prováděny 7.4.2015, 15.4.2015, 21.4.2015, 28.4.2015, 30.4.2015, 27.7.2015,[Anonymizováno]6.8.2015, 25.8.2015, 31.8.2015, 14.9.2015, 22.9.2015, 7.10.2015, 8.10.2015, 10.11.2015, 26.11.2015, 9.12.2015, 14.12.2015 a 26.1.2016), neboť postup v dané věci byl odvislý od znaleckého posudku, jehož závěry byly dle slov dozorující státní zástupkyně jednoznačné. Navíc dozorující státní zástupkyně v daném trestním řízení nikdy věc s obžalovanou [Jméno obžalovaného F] nekonzultovala ani s ní neřešila svůj procesní postup, což by s ohledem na četnost lustrací bylo jistě namístě, byly-li by lustrace ze strany obžalované [Jméno obžalovaného F] skutečně prováděny z důvodu plnění kontrolní a řídící funkce. Současně svědci vyloučili, že by docházelo k lustracím podle hesel a jmen, zpravidla byly spisy lustrovány podle spisových značek, a to k jejich pokynu pracovnicemi kanceláře. Pokud by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] skutečně takto jednala v rámci své funkce zástupkyně vedoucí oddělení, musely by o takto četných kontrolách z její strany existovat záznamy, ty však nalezeny nebyly. Provedeným dokazováním bylo vyvráceno tvrzení obžalované [Jméno obžalovaného F], že na jméno [jméno FO] narazila při výkonu funkce zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality, resp., že lustrace prováděla z titulu zástupkyně vedoucí oddělení. Bylo prokázáno, že si veškeré neveřejné informace a písemnosti zajistila obžalovaná [Jméno obžalovaného F] neoprávněnými lustracemi v systému ISYZ.

134. Je pravdou, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] provedla lustraci jména [jméno FO] již dne 5.11.2014, tím však není vyvrácena vina obžalované, naopak se potvrdilo, že šlo následně o lustrace účelové, neboť uvedená lustrace byla provedena v době, kdy došlo k navázání spolupráce společnosti [právnická osoba] se společností [právnická osoba], což plyne z e-mailové komunikace, která byla zajištěna ze stopy č. 5 – tablet [Anonymizováno] [Anonymizováno], prostřednictvím znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů ze dne 14.6.2019 (dne 2.11.2014 zaslal obžalovanému [Jméno obžalovaného A] advokát [tituly před jménem] [jméno FO] informace o spolupráci se společností [právnická osoba]). Současně smlouvu o poskytování poradenských a detektivních služeb z [datum] vydala společnost [právnická osoba] policejnímu orgánu dne 11.6.2018. Smlouva byla taktéž zajištěna v rámci domovní prohlídky u obžalovaného [Jméno zastupitelství] dne 11.5.2016 na adrese [adresa] na zajištěné věci č. [hodnota], flash disku [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Podle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 27.12.2016 pod č.j. KUP-5662-4/ČJ-2016-2301AV, který vypracoval Kriminalistický ústav Praha, se na flash disku Kingstone, červené barvy, o velikosti 8 GB nacházel dokument s názvem „Stanovy společenství vlastníků jednotek.docx“, což byla ovšem smlouva o poskytování poradenských a detektivních služeb z 2.1.2015 uzavřená mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba]

135. K námitce obžalované [Jméno obžalovaného F], že z předmětné trestní věci nemohla obžalovanému [Jméno obžalovaného A] poskytnout žádnou informaci, protože ve spise byl pouze záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu a jeho doplnění, soud konstatuje, že i informace z těchto dvou dokumentů jsou ve stadiu prověřování neveřejné, obsahují základní informace o skutkových okolnostech, pro něž se trestní řízení vede, právní kvalifikaci, údaje o poškozeném a oznamovateli trestné činnosti, a nelze je poskytnout nikomu vyjma OČTŘ, a současně právě tyto dvě listiny obžalovaná [Jméno obžalovaného F] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] poskytla. Uvedený záznam o zahájení úkonů trestního řízení a jeho doplnění byly následně nalezeny při domovní prohlídce u obžalovaného [Jméno zastupitelství]. Původ těchto listin mohl být buď z dozorového spisu Městského státního zastupitelství v Praze, nebo z vyšetřovacího spisu policie, přičemž zpracovatelka spisu [jméno FO] popřela, že by uvedené listiny někomu poskytla, pouze je zaslala městskému státnímu zastupitelství. A závěry znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání dokladů a písemností ze dne 11.4.2018 hovoří jasně, že zajištěné listiny u obžalovaného [Jméno zastupitelství] nemají původ ve vyšetřovacím spise policie. Původ zajištěných listin byl tedy jednoznačně z dozorového spisu Městského státního zastupitelství Praha. S tímto závěrem koresponduje záznamu ze sledování ze dne 29.3.2015 v 09:00:00 hod., ze kterého plyne, obžalovaný [Jméno obžalovaného A] navštívil obžalovanou [Jméno obžalovaného F], aby mu předala neveřejné písemnosti z trestní věci podezřelé společnosti [právnická osoba], konkrétně šlo o záznam o zahájení úkonů trestního řízení a jeho doplnění. Ze záznamu je patrné, že se jedná právě o tyto písemnosti, neboť obžalovaný [Jméno obžalovaného A] říká jméno [jméno FO] a zároveň je zmiňována osoba s příjmením [jméno FO], což je [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], tedy zpracovatelka spisu v dané trestní věci, která vypracovala předmětné písemnosti. Záznam rovněž obsahuje ujištění ze strany obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že uvedené listiny v dané podobě nedá [jméno FO]. [jméno FO], „i kdyby to měl přepsat“ či že „to pak začerní“. Tím bylo myšleno odstranění otisku podacího razítka Městského státního zastupitelství v Praze nacházejícího se na daných listinách, přičemž k odstranění skutečně došlo, nikoli však důsledně, neboť fragmenty otisku razítka zůstaly viditelné na zajištěných dokumentech. Tím vším je tedy vyvrácena obhajoba obžalované [Jméno obžalovaného F], že již neví, co předala obžalovanému [Jméno obžalovaného A], kdy dle jejích slov mělo jít nejspíše o nějaké judikáty, současně uvedený záznam prokazuje, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] věděla, jak s předanými listinami obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naloží.

136. Nelze dle přesvědčení soudu uvěřit tvrzení obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že neví, odkud získal obžalovaný [Jméno zastupitelství] zajištěný záznam o zahájení úkonů trestního řízení a jeho doplnění. Byl to právě obžalovaný [Jméno obžalovaného A], který předal uvedené listiny obžalovanému [Jméno zastupitelství]. [jméno FO] záznamech ze sledování ze dne 30.3.2015 v 9:55 hod. a v 9:59 hod. je totiž zachycen rozhovor obžalovaných [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] při předávání kopií předmětných neveřejných záznamů a oba obžalovaní tyto písemnosti a celou situaci ohledně trestního řízení vedeného proti spol. [právnická osoba] komentují a současně se domlouvají na termínu schůzky s [jméno FO] na den 31.3.2015 v 11:00 hod. v [jméno FO]. [jméno FO] plánovanou schůzku měl obžalovaný [Jméno zastupitelství] přinést předmětné kopie listin, přičemž uskutečnění této schůzky potvrdil i svědek [jméno FO]. Z dalšího záznamu ze sledovaní ze dne 25.3.2015 v 12:26 hod. vyplývá, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] se domlouvají na tom, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] přinese „zahajovák z města“, čímž byl bezpochyby míněn Záznam o zahájení úkonů trestního řízení z Městského státního zastupitelství v Praze. Je nutné zdůraznit, že prověřovaná společnost [právnická osoba] nedisponovala v té době bližšími informacemi o probíhajícím trestním řízení a skutečnost, že dne 12.1.2015 byl svědek [jméno FO]. [jméno FO] podávat vysvětlení, na tom nic nezmění. Navíc sami obžalovaní [Jméno obžalovaného A] s [Jméno zastupitelství] v záznamu ze sledování ze dne 30.3.2015 v 9:59:18 hod. hovoří o tom, že svědek [jméno FO]. [jméno FO] byl podávat vysvětlení v procesním postavení podezřelého a nemá právo nahlížet do spisu. Tím je vyvrácena obhajoba obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že zástupci společnosti [právnická osoba] již znali podstatu prověřování, a proto byly pro něj uvedené listiny bezcenné.

137. Dále je nutné poukázat na skutečnost, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] používali pro vzájemnou komunikaci mj. kryptovací telefon. Dle závěrů soudu po provedeném dokazování to bylo výlučně k zakrytí nelegální činnosti, nikoli k ochraně soukromí z důvodu povědomí o svém sledování, jak argumentovala obžalovaná [Jméno obžalovaného F]. Pokud by totiž skutečně obžalovaná chtěla chránit své soukromí při rozhovorech s obžalovaným [Jméno obžalovaného A], používala by kryptovací telefon výlučně, nikoli jen jako jednu z možností komunikace. Právě občasné užití kryptovacího telefonu nasvědčuje závěru, že to bylo za účelem zakrytí či znemožnění odhalení páchané trestné činnosti. Navíc znaleckým posudkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že zajištěný kryptovací telefon obsahoval jen 4 kontakty, z toho jeden kontakt byl označen jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a druhý jako „[Anonymizováno]“. Z toho je patrné, že si obžalovaná chránila vzájemnou komunikaci pouze se třemi dalšími kontakty včetně obžalovaného [Jméno obžalovaného A].

138. Ze zachycených hovorů na nahrávkách ze dne 2.3.2015 v 18:20 hod. a 18:38 hod. plyne, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] společně s [jméno FO] nazývají přezdívkou běžec obžalovaného [Jméno obžalovaného A], přičemž obžalovaná [Jméno obžalovaného F] požaduje od [jméno FO], aby tato zavolala obžalovanému [Jméno obžalovaného A], jelikož jí nefunguje kryptovací telefon, který obdržela právě od obžalovaného [Jméno obžalovaného A]. Svědkyně [jméno FO] v přípravném řízení vypověděla (a soud tento protokol přečetl v hlavním líčen poté, kdy svědkyně využila svého práva nevypovídat), že běžcem byl myšlen právě obžalovaný [Jméno obžalovaného A]. Tím bylo vyvráceno tvrzení obžalované [Jméno obžalovaného F], že neví, kdo je běžec.

139. Co se týče předání blíže nespecifikovaného finančního protiplnění (úplatku) obžalované [Jméno obžalovaného F] od obžalovaného [Jméno obžalovaného A], tak toto bylo prokázáno zejména záznamem ze sledování ze dne 30.3.2015 v 9:59:18 hod., na kterém obžalovaný [Jméno obžalovaného A] říká „dáme jí z toho…“, přičemž uvedené se týkalo právě obžalované [Jméno obžalovaného F], neboť v kontextu tohoto záznamu je to jednoznačné. V předešlé větě zmiňuje obžalovaný [Jméno obžalovaného A] návštěvu u obžalované [Jméno obžalovaného F] dne 29.3.2015 v ranních hodinách, během které od ní obdržel kopie neveřejných písemností. Navíc v souvislosti s uvedenou kauzou figurují v nyní projednávané věci pouze tyto ženy – obžalovaná [Jméno obžalovaného F], zpracovatelka spisu [jméno FO], advokátka [jméno FO], účetní společnosti [právnická osoba] [jméno FO] a pracovnice Městského soudu v Praze [jméno FO], přičemž v kontextu dané věci a na základě provedeného dokazování nelze dospět k jinému závěru než, že slovy „dáme jí z toho“ byla jako příjemce finančního plnění myšlena právě obžalovaná [Jméno obžalovaného F]. Současně výpisem prokazujícím odepsání částky [částka] z účtu spol. [právnická osoba] za období od 1.1.2015 do 31.12.2015 bylo postaveno najisto, že z účtu uvedené společnosti byla vybrána částka [částka] v hotovosti, přičemž uvedená částka či alespoň její část měla sloužit jako úplatek obžalované [Jméno obžalovaného F] za poskytnuté neveřejné listiny z předmětného trestního spisu.

140. Skutečnost, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] poskytoval [jméno FO]. [jméno FO] informace o probíhajících trestních řízeních, byla prokázána provedeným dokazování, zejména pak záznamem ze sledování ze dne 30.3.2015 v 9:59 hod., ve kterém obžalovaný [Jméno obžalovaného A] úkoluje obžalovaného [Jméno zastupitelství], aby záznamy vzal na schůzku, která se konala dne [datum] v 11:00 hod. v [jméno FO], a dále nahrávkou ze dne 31.3.2015 v 10:30 hod., ve které obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vyzvedl obžalovaného [Jméno zastupitelství], který mu oznámil, že si ještě potřebuje něco vytisknout, následně spolu odcházejí na schůzku do [jméno FO], přičemž uskutečnění schůzky potvrdil ve své výpovědi i svědek [jméno FO], jak bylo již uvedeno výše. V neposlední řadě smlouva o poskytování poradenských a detektivních služeb v oblasti podnikání klienta a s ním spjatých osob směřující k ochraně jejich majetku a jejich dobré pověsti ze dne 2.1.2015 uzavřená mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], resp. následně vystavené faktury jasně prokazují, že společnost obžalovaného [Jméno obžalovaného A] poskytovala společnosti [právnická osoba] určité služby, za které dostávala odměnu.

141. V neposlední řadě je nutné poukázat na skutečnost, že v zajištěné věci č. 4, tedy notebooku Asus, model [Anonymizováno] zajištěném při domovní prohlídce ze dne 11.5.2016 u obžalovaného [jméno FO] [adresa], se nacházel dokument s názvem „[Anonymizováno].[Anonymizováno]“, kde jsou shrnuty předmětné neveřejné dokumenty, a to Záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014 a dále Doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 25.9.2014 v jeden zpracovaný soubor, a to podle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertiza ze dne 27.12.2016, č.j. KUP-5662-4/ČJ-2016-2301AV, vypracovaného Kriminalistickým ústavem Praha.

142. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] naplnila svým jednáním pod bodem III.1. tohoto rozsudku všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] jakožto státní zástupkyně jednala v postavení úřední osoby dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku vědomě a cíleně se specifickou pohnutkou opatřit obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neoprávněný prospěch, a to tak, že mu neoprávněně na jeho žádost předala neveřejné informace z trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 392/2014, konkrétně šlo o kopii Záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014 pod č. j. KRPA-252581-8/TČ-2014-000095-ZST a o kopii Doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 25.9.2014 pod č. j. KRPA-252581-15/TČ-2014-000095-ZST, přičemž tyto dokumenty získala z dozorového spisu a takto jednala s vědomím, že dané neveřejné informace obžalovaný [Jméno obžalovaného A] užije ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl obžalovaný [Jméno obžalovaného A] společníkem, a neoprávněně je poskytne dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok, a to konkrétně [jméno FO]. [jméno FO] jakožto plnění v rámci uzavřené smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015, a tak budou minimálně [jméno FO]. [jméno FO] a obžalovaný [Jméno obžalovaného A] neoprávněně seznámeni s informacemi, které jim poskytnou neoprávněnou výhodu – prospěch v probíhajícím trestním řízení. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] si tak byla vědoma, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

143. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] jakožto státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze využila jí svěřené pravomoci vyplývající ze služebního postavení a vykonala tak svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu o státním zastupitelství, kdy jednala v rozporu s obsahem služebního slibu podle § 18 odst. 3 a vědomě a úmyslně porušila povinnosti uložené jí v § 24 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), dále v § 25 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, kdy je povinna postupovat nestranně, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů a zároveň je povinna zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své funkce.

144. Současně obžalovaná [Jméno obžalovaného F] naplnila svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] měla přístup k informačnímu systému ISYZ a neoprávněně užila data uložená v tomto počítačovém systému, když v rozporu s účelem trestního řízení neoprávněně lustrovala v tomto počítačovém systému a neveřejné informace takto získané předala obžalovanému [Jméno obžalovaného A] na jeho žádost, a to minimálně v úmyslu nepřímém dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, kdy byla srozuměna s tím, že svým jednáním jemu, resp. společnosti [právnická osoba], poskytne neoprávněnou výhodu – úplatu za prospěch prověřované osoby v probíhajícím trestním řízení. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] si tak byla vědoma, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na ochraně počítačových systémů, počítačů a dat v nich uložených, potažmo osobních údajů v informačních systémech a soukromí osob. Systém ISYZ je počítačovým systémem a obžalovaná [Jméno obžalovaného F] svými neoprávněnými lustracemi tak činila v rozporu se stanoveným účelem užití těchto dat.

145. Dále obžalovaná [Jméno obžalovaného F] naplnila svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] sama v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, tedy v souvislosti s výkonem pravomoci státní zástupkyně, v rámci své působnosti pro sebe přijala finanční plnění v dosud přesně nezjištěné výši, tedy úplatek, přičemž takový čin spáchala jako úřední osoba dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Úplatkem ve smyslu § 334 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.

146. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiné, ač věděl, že je státní zástupkyní, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v obžalované [Jméno obžalovaného F] rozhodnutí, poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, když věděl, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] poskytnutím informací porušila služební slib a povinnosti podle zákona o státním zastupitelství, což se také nakonec stalo. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl veden úmyslem přímým dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť věděl, že se jedná o neveřejné informace, na které nemá právní nárok, a chtěl získat pro sebe neoprávněnou výhodu – úplatu za prospěch prověřované osoby v probíhajícím trestním řízení, a to konkrétně znalost neveřejných informací z trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 a tyto neveřejné informace užít ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], a tedy neoprávněně tyto poskytnout dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok, a to minimálně [jméno FO]. [jméno FO] jakožto plnění v rámci uzavřené smlouvy o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] si tak byl vědom, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Toho si byl rovněž vědom s ohledem na svou profesní minulost coby policisty, současně lze konstatovat, že jeho znalosti trestního práva jednoznačně přesahují laické představy. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

147. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] rovněž naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiné, ač věděl, že je státní zástupkyní, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v obžalované [Jméno obžalovaného F] rozhodnutí poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok a musel být minimálně srozuměn s tím, že tak tato učiní z počítačového systému ISYZ, když věděl, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] by poskytnutím těchto informací neoprávněně užila v rozporu s účelem trestního řízení data uložená v neveřejném počítačovém systému ISYZ, a to v úmyslu sobě získat neoprávněné obohacení o neveřejné informace, na které neměl nárok. Opětovně je nutné poukázat na profesní minulost obžalovaného [Jméno obžalovaného A] a skutečnost, že se pohyboval v bezpečnostních kruzích a jeho znalosti trestního práva nebyly na úrovni laika. Obžalovanému muselo být zřejmé, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] získá neveřejné informace z počítačového systému užívaného městským státním zastupitelstvím.

148. Dále obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sám v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku poskytl finanční plnění v dosud přesně nezjištěné výši, tedy úplatek obžalované [Jméno obžalovaného F] v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, tedy v souvislosti s činností státní zástupkyně v rámci její působnosti, tedy ve službě a za existence zájmu na jejím řádném zákonném výkonu, čin spáchal vůči úřední osobě dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] si byl vědom, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Skutek III.2.

149. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] byli výrokem III.2. tohoto rozsudku shledáni vinnými, že nejpozději dne 27. 3. 2013 na dosud přesně nezjištěném místě požádal [Jméno obžalovaného A] [Jméno obžalovaného F] o získání a poskytnutí aktuálních neveřejných informací z trestních řízení vedených u Městského státního zastupitelství v Praze, a to[Anonymizováno] a) pod sp. zn. 1 KZN 262/2011, trestní řízení vedené PČR, ÚOKFK SKPV pod č. j. OKFK-209/TČ-2011-200203 pro podezření ze spáchání trestných činů hospodářského charakteru v souvislosti s obchodní společností [právnická osoba]., [adresa], IČ: [IČO], dozorované [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v důsledku této žádosti pro získání informací z trestního spisu provedla [Jméno obžalovaného F] na svém pracovišti Městského státního zastupitelství v Praze, nám.

14. října 2188/9, Praha 5, bez legitimního důvodu lustraci v systému ISYZ, a to ve dnech 13.2.2013 a 27.3.2013, kdy náhledem do elektronického dokumentu vedeného v ISYZ označeného jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ provedeným dne 27.3.2013 zjistila aktuální informace, a tyto neveřejné informace téhož dne v čase 18:40 hodin následně na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] v rámci osobní schůzky na adrese [adresa], kdy se jednalo o informace o právě probíhajících úkonech trestního řízení, konkrétně o probíhajícím šetření [Anonymizováno] a [Anonymizováno], dále o vyžádání informace od společnosti [Anonymizováno], o očekávané [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a o plánu přibrat ve věci znalce z oboru ekonomika k výši škody a dále sledovala pro [Jméno obžalovaného A] aktuální procesní vývoj věci prostřednictvím neoprávněných lustrací provedených ve dnech 16.4.2013, 16.5.2013, 16.8.2013, 2.9.2013, 6.9.2013, 11.9.2013, 15.10.2013, 24.10.2013, 30.10.2013, 20.11.2013, 28.11.2013, 10.12.2013, 17.12.2013, 6.3.2014, 13.3.2014, 21.3.2014, b) pod sp. zn. 1 KZV 215/2013, trestní řízení vedené PČR, ÚOKFK SKPV pod č. j. OKFK-2392/TC-2012-251202 pro podezření ze spáchání trestných činů hospodářského charakteru, kterých se měl dopustit [jméno FO], [Anonymizováno]. [datum] a další osoby, dozorované [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v důsledku této žádosti pro získání informací z trestního spisu provedla [Jméno obžalovaného F] na svém pracovišti Městského státního zastupitelství v Praze, nám.

14. října 2188/9, Praha 5, bez legitimního důvodu lustraci v systému ISYZ a to ve dnech 5.2.2013 a 27.3.2013, a takto získané neveřejné informace [Jméno obžalovaného F] následně na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] dne 27.3.2013 v čase 18:40 hodin v rámci osobní schůzky na adrese [adresa], kdy se jednalo o informace k očekávané [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] se stanovenou lhůtou prověřování do dne 25.5.2013 a dále sledovala pro [Jméno obžalovaného A] aktuální procesní vývoj věci prostřednictvím neoprávněných lustrací provedených ve dnech 16.5.2013, 1.8.2013, 21.8.2013, 2.9.2013, 6.9.2013, 9.9.2013, 11.9.2013, c) pod sp. zn. 1 KZN 102/2013, trestní řízení vedené PČR, KŘPP SKPV pod č. j. KRPA-43254/TČ-2013-000094, ve věci podezřelého [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [datum] pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, dozorované [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v důsledku této žádosti pro získání informací z trestního spisu provedla [Jméno obžalovaného F] na svém pracovišti Městského státního zastupitelství v Praze, nám.

14. října 2188/9, Praha 5, bez legitimního důvodu lustraci v systému ISYZ a to ve dnech 7.3.2013 a 8.3.2013, a takto získané neveřejné informace [Jméno obžalovaného F] následně na základě předchozí domluvy neoprávněně předala [Jméno obžalovaného A] dne 27.3.2013 v čase 18:53 hodin v rámci osobní schůzky na adrese [adresa] a dále přislíbila [Jméno obžalovaného A] zjistit aktuální neveřejné informace z trestního řízení, když následně aktuální procesní vývoj věci pro [Jméno obžalovaného A] neoprávněnou lustrací ve dne 2.4.2013 sledovala, kdy jí byl znám účel, pro který [Jméno obžalovaného A] informace uvedené pod body a)-c) požaduje, tedy že tyto budou v rozporu s účelem trestního řízení poskytnuty osobám prověřovaným, vyšetřovaným či jejich právním zástupcům, jakožto plnění v rámci jím poskytovaných služeb, coby osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, kde byl [Jméno obžalovaného A] společníkem, přičemž [Jméno obžalovaného F] vědomě, úmyslně jednala v rozporu s obsahem slibu podle § 18 odst. 3 a vědomě a úmyslně porušila povinnosti uložené jí v § 24 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), dále podle § 25 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kdy jako státní zástupce je povinna postupovat nestranně, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů a zároveň je povinna zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své funkce.

150. Obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] jsou ze spáchání skutku pod bodem III. 2. výrokové části tohoto rozsudku usvědčováni v prvé řadě nahrávkami z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 7.3.2013 v 18:04 hod. a ze dne 27.3.2013 v 18:40 hod. a 18:53 hod.; vinu obžalovaných prokazují dále svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]; výrok o vině má rovněž podklad ve výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a znaleckém posudku zpracovaném touto znalkyní z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie ze dne 8.8.2014, dále ve znaleckých posudcích Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 25.10.2016, ze dne 24.3.2017, ze dne 2.9.2016 a ze dne 13.1.2017, a znaleckém posudku Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza dat ze dne 25.5.2017; vina obžalovaných byla rovněž prokázána listinnými důkazy, a to konkrétně papírkem s telefonním číslem jakožto věc vydaná pod č. [hodnota] při domovní prohlídce u obžalovaného [Jméno obžalovaného A] dne 11.5.2016, výpisy z informačního systému ISYZ – přístupy [Jméno obžalovaného F], přehledu spisů [Jméno obžalovaného F], přehledu lustrovaných fyzických a právnických osob, prověrce státního zástupce ve věci [Anonymizováno] a dozorovém spise ve věci [jméno FO].

151. K dílčímu útoku, který se týkal trestního řízení vedeného u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 262/2011 (věc [Anonymizováno]), soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] neoprávněně lustrovala v informačním systému státního zastupitelství ohledně uvedené trestní věci [Anonymizováno] a získané neveřejné informace poskytla obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který na ně neměl nárok. Modus operandi byl u tohoto dílčího útoky stejný jako v případě dalších dvou dílčích útoků rozebraných níže.

152. V prvé řadě je nutné zopakovat, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] mohla ze své pozice zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality lustrovat ve spisech dozorovaných jiným státním zástupcem pouze v rámci výkonu kontrolní a řídící funkce, a to výlučně v době nepřítomnosti vedoucí oddělení [tituly před jménem] [jméno FO], mimo tyto funkce mohla nahlížen do cizích spisů jen se souhlasem a vědomím dozorujícího státního zástupce a pouze z důvodu nastalé nutnosti v souvislosti s jinou jí dozorovanou trestní věcí. Ani jedna z možností však neodpovídá zjištěným skutečnostem, tedy, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] provedla uvedené lustrace ve spise [Anonymizováno] z titulu zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality či v souvislosti s jinou jí dozorovanou trestní věcí. Naopak tak činila výhradně za účelem zjištění neveřejných informací a jejich následnému předání obžalovanému [Jméno obžalovaného A]. V podrobnostech k pravomoci zástupkyně vedoucí oddělení a k oprávnění provádět lustrace lze odkázat na odůvodnění skutku pod bodem III.1.

153. Dále je nutné opětovně poukázat na skutečnost, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] používali pro vzájemnou komunikaci mj. kryptovací telefon. Dle závěrů soudu po provedeném dokazování to bylo výlučně k zakrytí nelegální činnosti, nikoli k ochraně soukromí z důvodu povědomí o svém sledování, jak argumentovala obžalovaná [Jméno obžalovaného F]. Pokud by totiž skutečně obžalovaná chtěla chránit své soukromí při rozhovorech s obžalovaným [Jméno obžalovaného A], používala by kryptovací telefon výlučně, nikoli jen jako jednu z možností komunikace. Právě občasné užití kryptovacího telefonu nasvědčuje závěru, že to bylo za účelem zakrytí či znemožnění odhalení páchané trestné činnosti. Navíc znaleckým posudkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že zajištěný kryptovací telefon obsahoval jen 4 kontakty, z toho jeden kontakt byl označen jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a druhý jako [Anonymizováno]Ig“. Z toho je patrné, že si obžalovaná chránila vzájemnou komunikaci pouze se třemi dalšími kontakty včetně obžalovaného [Jméno obžalovaného A].

154. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] lustrovala ve spise sp. zn. [spisová značka] (věc [Anonymizováno]) ve dnech 13.2.2013, 27.3.2013 a v dalších dnech uvedených ve výroku tohoto rozsudku, přičemž v uvedených dnech byla vedoucí oddělení [tituly před jménem] [jméno FO] v práci, jak plyne z její absenční karty. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] tedy v uvedených dnech neměla oprávnění vykonávat jakékoli řídící či kontrolní pravomoci. Současně bylo vyvráceno, že by tyto lustrace byly prováděný v rámci kontrolní a řídící funkce zástupkyně vedoucí oddělení, neboť by jistě o tom informovala dozorujícího státního zástupce a konzultovala s ním procesní postup ve věci či by alespoň o tom existoval záznam, což zjištěno nebylo. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto dozorující státní zástupce v předmětné trestní věci [Anonymizováno] jasně vypověděl, že nekonzultoval procesní postupy v dané věci s obžalovanou [Jméno obžalovaného F]. Proto je nutné dle přesvědčení soudu učinit závěr, že se obžalovaná [Jméno obžalovaného F] nemohla informace o předmětném trestním řízení dozvědět jinak než neoprávněnou lustrací v informačním systému ISYZ. Byť obžalovaná namítá, že poskytnuté informace byly pouze obecného rázu, tak nelze přehlédnout, že právě tyto informace byly uvedeny v úředním záznamu o prověrce spisového materiálu ze dne 20.2.2013 vypracovaném dozorujícím státním zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Je pravdou, že určité procesní postupy se mohou obecně opakovat v hospodářských trestních spisech, nicméně stále se jedná o neveřejné informace. Současně bylo plánováno v uvedené trestní věci přibrat znalce z oboru ekonomie, jak plyne z citované prověrky spisového materiálu, a proto nelze přisvědčit obžalované [Jméno obžalovaného F], že informace předaná obžalovanému [Jméno obžalovaného A] o vypracování znaleckého posudku v dané trestní věci byla nepravdivá. Toto svědčí o skutečnosti, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] čerpala neveřejné informace zejména z citované prověrky spisového materiálu, kde bylo přibrání znalce zmíněno.

155. Dne 27.3.2013 v čase 18:40 předala obžalovaná [Jméno obžalovaného F] na adrese [adresa] obžalovanému [Jméno obžalovaného A] neveřejné informace z daného trestního spisu [Anonymizováno]. Je nutné zdůraznit, že uvedená schůzka se konala tentýž den, kdy obžalovaná [Jméno obžalovaného F] podruhé neoprávněně lustrovala uvedený spis a v té době již byla jeho součástí citovaná prověrka spisového materiálu. Průběh schůzky byl zaznamenán (viz záznam dne 27.3.2013 v čase 18:40), kdy během schůzky měla obžalovaná [Jméno obžalovaného F] informace připravené v písemné podobě, na záznamu je slyšet, jak obžalovaná říká „(…) já jsem ti to tu napsala jo, že tam je, já ti to tu napíšu jo, tadyto ti dám ten papír (…)“ a dále „jako máš to tu napsaný, na tom papírku (…), přičemž obžalovaný [Jméno obžalovaného A] výslovně zmiňuje [Anonymizováno].“ 156. Dále jen nutné poukázat na papírek s telefonními čísly jakožto věc vydanou pod č. [hodnota] při domovní prohlídce u obžalovaného [Jméno obžalovaného A] dne 11.5.2016. Na uvedeném papírku se dle zjištění policejního orgánu nacházejí mj. telefonní čísla náležející následujícím lidem: - [Anonymizováno] – telefonní číslo, které užíval obžalovaná [Jméno obžalovaného A], - [Anonymizováno] – telefonní číslo, které užívala obžalovaná [Jméno obžalovaného F], - [Anonymizováno] – dle lustrace policejním orgánem telefonní číslo [tel. číslo] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [datum]. Dle výpisu z obchodního rejstříku byl [jméno FO] jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba]. do konce roku 2012.

157. K obhajobě obžalované [Jméno obžalovaného F], že nebylo prokázáno, jakým způsobem obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se získanými informacemi naložil, lze ve stručnosti uvést, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] disponoval kontaktem na společníka a jednatele prověřované společnosti [právnická osoba]. a je velice pravděpodobné, že předmětné neveřejné informace mu předal. Nicméně toto není u trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 tr. zákoníku podstatné, neboť se jedná o ohrožovací trestný čin a jeho následek spočívá již v samotném narušení řádného výkonu pravomoci úřední osoby. Daná skutková podstata předpokládá úmysl (pohnutku) mj. opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, což lze v dané věci vyložit i jako neoprávněný prospěch spočívající v získání neveřejných informací z trestního řízení osobami, které na ně nemají právní nárok. Nicméně tento poruchový následek není u tohoto ohrožujícího trestného činu vyžadován.

158. Pokud by bylo pravdivé tvrzení obžalované [Jméno obžalovaného F], že s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] pouze příležitostně komentovala mediálně známé případy, neprobíhaly by jejich schůzky a rozhovory tak vysoce konspirativním způsobem. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] opakovaně mluvila se svým druhem [jméno FO] a dalšími osobami o tom, že byla sledována nebo že je odposlouchávána, ve vzájemných telefonních, ale i v osobních rozhovorech šeptá, s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] se setkávala ve večerních hodinách, používala rušičku za účelem ztížení odposlouchávání a kryptovací telefon. V této souvislosti je nutné poukázat na záznam ze dne 7.3.2015 v 18:04 hod., na kterém obžalovaná [Jméno obžalovaného F] říká [jméno FO] „no. Já jsem ho odmítla, on něco po mě chtěl, já jsem řekla, že (…).,“, na záznamu ze dne 16.4.2015 v 18:14 hod. obžalovaná [Jméno obžalovaného F] sděluje [jméno FO], že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] je sledován a má zabudované GPS zařízení v automobilu a domnívá se, že je rovněž předmětem sledování, na záznamu ze dne 10.7.2015 v 22:37 hod. obžalovaná [Jméno obžalovaného F] hovoří o tom, jak zjistila, že byla sledována na náměstí [jméno FO][Anonymizováno][Anonymizováno] [adresa], když se potkala s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] a výslovně říká „speciálně s ním si jako dávám jako majzla, že jo (…).“ Vypovídající je i záznam ze dne 12.8.2015 v 22:00 hod., na kterém [jméno FO] říká, že by si měla obžalovaná [Jméno obžalovaného F] „udělat s [jméno FO] nějakej měsíc, dva útlum (…)“ a obžalovaná odpovídá, že se s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] potkává tajně po večerech. [jméno FO] základě těchto zjištění nelze dospět k jinému závěru než, že nešlo o pouhou rozšířenou ochranu soukromí při vědomí, že je obžalovaná [Jméno obžalovaného F] sledována či odposlouchávána, nýbrž se jednalo o konspirativní způsob zakrývání nelegální činnosti.

159. K dílčímu útoku, který se týkal trestního řízení vedeného u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZV 215/2013 (věc [jméno FO]), soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] neoprávněně lustrovala v informačním systému státního zastupitelství ohledně uvedené trestní věci [jméno FO] a získané neveřejné informace poskytla obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který na ně neměl nárok.

160. V prvé řadě je nutné zopakovat, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] mohla ze své pozice zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality lustrovat ve spisech dozorovaných jiným státním zástupcem pouze v rámci výkonu kontrolní a řídící funkce, a to výlučně v době nepřítomnosti vedoucí oddělení [tituly před jménem] [jméno FO], mimo tyto funkce mohla nahlížen do cizích spisů jen se souhlasem a vědomím dozorujícího státního zástupce a pouze z důvodu nastalé nutnosti v souvislosti s jinou jí dozorovanou trestní věcí. Ani jedna z možností však neodpovídá zjištěným skutečnostem, tedy, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] provedla uvedené lustrace ve spise [jméno FO] z titulu zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality či v souvislosti s jinou jí dozorovanou trestní věcí. Naopak tak činila výhradně za účelem zjištění neveřejných informací a jejich následnému předání obžalovanému [Jméno obžalovaného A]. V podrobnostech k pravomoci zástupkyně vedoucí oddělení a k oprávnění provádět lustrace lze odkázat na odůvodnění skutku pod bodem III.1.

161. Dále je nutné opětovně poukázat na skutečnost, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] používali pro vzájemnou komunikaci mj. kryptovací telefon. Dle závěrů soudu po provedeném dokazování to bylo výlučně k zakrytí nelegální činnosti, nikoli k ochraně soukromí z důvodu povědomí o svém sledování, jak argumentovala obžalovaná [Jméno obžalovaného F]. Pokud by totiž skutečně obžalovaná chtěla chránit své soukromí při rozhovorech s obžalovaným [Jméno obžalovaného A], používala by kryptovací telefon výlučně, nikoli jen jako jednu z možností komunikace. Právě občasné užití kryptovacího telefonu nasvědčuje závěru, že to bylo za účelem zakrytí či znemožnění odhalení páchané trestné činnosti. Navíc znaleckým posudkem ze dne 2.9.2016 bylo zjištěno, že zajištěný kryptovací telefon obsahoval jen 4 kontakty, z toho jeden kontakt byl označen jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a druhý jako „[Anonymizováno]“. Z toho je patrné, že si obžalovaná chránila vzájemnou komunikaci pouze se třemi dalšími kontakty včetně obžalovaného [Jméno obžalovaného A].

162. Lze zopakovat, že v době provedení předmětných lustrací nebyla obžalovaná [Jméno obžalovaného F] k takovým úkonům oprávněná, neboť vedoucí oddělení byla ve dnech 5.2.2013 s 27.3.2013 a dále ve dnech 16.5.2013, 1.8.2013, 21.8.2013, 2.9.2013, 6.9.2013, 9.9.2013 a 11.9.2013 přítomná v práci.

163. Z přehledu přidělených trestních věcí obžalované [Jméno obžalovaného F] nevyplývá, že by obžalovaná dozorovala trestní věc [Anonymizováno] či věc související. Je pravdou, že z přehledů lustrací vyplývá, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] skutečně lustrovala heslo [Anonymizováno], avšak až dne 24.9.2015, tedy po více než 2 letech od neoprávněných lustrací ve věci [jméno FO]. Tím je dle soudu vyvrácena obhajoba obžalované [Jméno obžalovaného F], že lustrace ve věci [jméno FO] provedla v souvislosti s obžalovanou dozorovaným spisem ve věci společnosti [Anonymizováno] spadající do [Anonymizováno] [jméno FO] za účelem zjištění, zda zájmová osoba neprochází dalším spisem. Navíc z výpovědí svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] plyne závěr, že pokud napadla nová věc a vyvstala potřeba zjištění, zda určitá osoba neprochází jako zájmová cizími trestními spisy, tak lustraci takové osoby provádí kancelář oddělení, nikoli samotný státní zástupce.

164. Dle závěru soudu bylo prokázáno, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] v systému ISYZ nahlédla do záznamu o prověrce ze dne 24.9.2012, a to dne 5.2.2013, a dále dne 27.3.2013 nahlédla do záznam o prověrce ze dne 27.11.2012, tedy v den, kdy tyto informace v podvečerních hodinách předala obžalovanému [Jméno obžalovaného A], přičemž uvedené záznamy vypracoval státní zástupce [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO]. Předání neveřejných informací proběhlo opětovně na adrese [adresa] dne 27.3.2023 v čase 18:40 hod., jak bylo zachyceno na záznamu (ze dne 27.3.2023 v čase 18:40 hod.), přičemž v rámci zaznamenané schůzky obžalovaná [Jméno obžalovaného F] říká „No a ten [jméno FO], tam se čeká na [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno] a lhůta je tam stanovená do 25.5.“, na což obžalovaný [Jméno obžalovaného A] reagoval slovy „tak to je bomba“. Výpověď svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] či obsah samotných prověrek potvrzují, že ve věci [jméno FO] se žádalo právní pomoc, čímž je vyvráceno tvrzení obžalované [Jméno obžalovaného F], že předala obžalovanému [Jméno obžalovaného A] nepravdivé informace mj. o žádosti o právní pomoc.

165. Jelikož nebylo naděvší pochybnost prokázáno, byť zde silné podezření existuje, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] nahlédla rovněž do sběrného spisu na Městském státním zastupitelství v Praze a do záznamu o dozorové prověrce sepsané [tituly před jménem] [jméno FO], musel soud oproti podané obžalobě upřesnit popis skutku v části týkající se tohoto dílčího útoku tak, že vypustil část popisu skutku týkajícího se zmíněného nahlédnutí do sběrného spisu.

166. K dílčímu útoku, který se týkal trestního řízení vedeného u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 102/2013 (věc [jméno FO]), soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] neoprávněně lustrovala v informačním systému státního zastupitelství ohledně uvedené trestní věci [jméno FO] a získané neveřejné informace poskytla obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který na ně neměl nárok.

167. V prvé řadě je nutné zopakovat, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] mohla ze své pozice zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality lustrovat ve spisech dozorovaných jiným státním zástupcem pouze v rámci výkonu kontrolní a řídící funkce, a to výlučně v době nepřítomnosti vedoucí oddělení [tituly před jménem] [jméno FO], mimo tyto funkce mohla nahlížen do cizích spisů jen se souhlasem a vědomím dozorujícího státního zástupce a pouze z důvodu nastalé nutnosti v souvislosti s jinou jí dozorovanou trestní věcí. Ani jedna z možností však neodpovídá zjištěným skutečnostem, tedy, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] provedla uvedené lustrace ve spise [jméno FO] z titulu zástupkyně vedoucí oddělení ekonomické kriminality či v souvislosti s jinou jí dozorovanou trestní věcí. Naopak tak činila výhradně za účelem zjištění neveřejných informací a jejich následnému předání obžalovanému [Jméno obžalovaného A]. V podrobnostech k pravomoci zástupkyně vedoucí oddělení a k oprávnění provádět lustrace lze odkázat na odůvodnění skutku pod bodem III.1.

168. Dále je nutné opětovně poukázat na skutečnost, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno obžalovaného F] používali pro vzájemnou komunikaci mj. kryptovací telefon. Dle závěrů soudu po provedeném dokazování to bylo výlučně k zakrytí nelegální činnosti, nikoli k ochraně soukromí z důvodu povědomí o svém sledování, jak argumentovala obžalovaná [Jméno obžalovaného F]. Pokud by totiž skutečně obžalovaná chtěla chránit své soukromí při rozhovorech s obžalovaným [Jméno obžalovaného A], používala by kryptovací telefon výlučně, nikoli jen jako jednu z možností komunikace. Právě občasné užití kryptovacího telefonu nasvědčuje závěru, že to bylo za účelem zakrytí či znemožnění odhalení páchané trestné činnosti. Navíc znaleckým posudkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že zajištěný kryptovací telefon obsahoval jen 4 kontakty, z toho jeden kontakt byl označen jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a druhý jako „[Anonymizováno]“. Z toho je patrné, že si obžalovaná chránila vzájemnou komunikaci pouze se třemi dalšími kontakty včetně obžalovaného [Jméno obžalovaného A].

169. Svědek [tituly před jménem] [právnická osoba], který předmětnou trestní věc dozoroval, uvedl, že si nevybavuje konzultace s kolegy nebo vedoucími pracovníky a ani žádost o konzultace s obžalovanou [Jméno obžalovaného F], současně si nevzpomněl, že by jí o této věci sděloval nějaké informace, ani že by dával někomu souhlas k tomu, aby nahlédl do tohoto spisu, který dozoroval. Svědek současně uvedl, že nějaké informace se ve spisu nacházely, ale bylo jich jen malé množství. Tímto tak dle přesvědčení soudu bylo vyloučeno tvrzení obžalované [Jméno obžalovaného F], že se o dané trestní věci bavila s dozorovým státním zástupcem a že se v daném spise žádné informace nenacházely.

170. Z přehledu lustrací v systému ISYZ plyne, že obžalovaná v dané trestní věci [jméno FO] skutečně lustrovala (a to zadáním hesel [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno], [právnická osoba] [Anonymizováno], nikoli podle spisové značky spisu), a to ve dnech 7.3.2013 a 8.3.2013. Získané neveřejné informace následně předala obžalovanému [Jméno obžalovaného A], který na ně neměl nárok, a to dne 27.3.2013 v čase 18:53 hod. v rámci osobní schůzky na adrese [adresa]. Schůzka byla zachycena na nahrávce z téhož dne v čase 18:53 hod. v čase nahrávky 16:28, v rámci které obžalovaná [Jméno obžalovaného F] výslovně říká „To je ten [jméno FO]?“, na což obžalovaný [Jméno obžalovaného A] reaguje slovy „Jo, to je ten [jméno FO].“ Obžalovaná dále v rámci schůzky reaguje, že „aha, tak to si zapamatuju, to mi nemusíš už psát.“ Z toho je patrná nejen skutečnost, že k předání neveřejných informací skutečně došlo, nýbrž je z toho zřejmý i závazek obžalované nadále věc monitorovat a lustrovat, k čemuž dle výpisu lustrací v systému ISYZ skutečně ze strany obžalované [Jméno obžalovaného F] došlo dne 2.4.2013, a to zadáním hesla „[jméno FO]“, nikoli dle spisové značky spisu, jak bylo standardem dle slyšených svědků. Navíc obžalovaný [Jméno obžalovaného A] připustil, že se s obžalovanou [Jméno obžalovaného F] bavili o trestních kauzách [Jméno obžalovaného A].

171. V neposlední řadě je nutné uvést, že ustanovení mluvčího v nahrávce zaznamenané výstupem z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dne 27.3.2013 v čase 18:40 a 18:53 hodin na adrese [adresa], tedy obžalovaného [Jméno obžalovaného A], bylo provedeno [Anonymizováno] znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická audioexpertiza - fonoskopie ze dne 8.8.2014 č.j. 29-III/2014 vypracovaného soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] [Anonymizovaný odstavec]

173. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] rovněž naplnila svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] měla přístup k počítačovému systému ISYZ a neoprávněně užila data uložená v tomto počítačovém systému, když v rozporu s účelem trestního řízení neoprávněně lustrovala v tomto počítačovém systému a neveřejné informace takto získané předala obžalovanému [Jméno obžalovaného A] na jeho žádost, a to minimálně v úmyslu nepřímém, přičemž byla srozuměna s tím, že svým jednáním mu, potažmo společnosti [právnická osoba], poskytne neoprávněnou výhodu. Obžalovaná [Jméno obžalovaného F] si tak byla vědoma, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na ochraně počítačových systémů, počítačů a dat v nich uložených, potažmo osobních údajů v informačních systémech a soukromí osob. Systém ISYZ je počítačovým systémem a obžalovaná [Jméno obžalovaného F] svými neoprávněnými lustracemi tak činila v rozporu se stanoveným účelem užití těchto dat.

174. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiné, ač věděl, že je státní zástupkyní, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v obžalované [Jméno obžalovaného F], rozhodnutí poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok, když věděl, že by obžalovaná [Jméno obžalovaného F] poskytnutím informací porušila služební slib a povinnosti dle zákona o státním zastupitelství, což se také nakonec stalo. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl veden úmyslem přímým, neboť věděl, že jde o neveřejné informace, na které nemá právní nárok, a chtěl získat pro sebe neoprávněný prospěch, a to konkrétně znalost o neveřejných informacích z trestních věcí citovaných shora a tyto užít ve prospěch jeho činnosti, jakožto osoby poskytující služby soukromého detektiva v rámci společnosti [právnická osoba], a tedy neoprávněně tyto poskytnout dalším osobám, jež na ně nemají právní nárok. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] si tak byl vědom, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákoníkem, zejména pak zájem na zákonném a řádném výkonu pravomoci orgánů veřejné moci a úředních osob a zájem na řádném, nestranném a nezištném obstarávání věcí obecného zájmu. Toho si byl rovněž vědom s ohledem na svou profesní minulost coby policisty, přičemž opětovně lze konstatovat, že jeho znalosti trestního práva jednoznačně přesahují laické představy. K tomu lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 6 Tdo 1250/2020, podle kterého již samotné získání, shromažďování a uchovávání neoprávněně získaných informací, jež by mohly být využity v osobních či obchodních vztazích, je možné považovat za imateriální zvýhodnění, na které pachatel neměl právo.

175. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] dále naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] vzbudil v jiné, ač věděl, že je státní zástupkyní, tedy úřední osobou dle § 127 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v obžalované [Jméno obžalovaného F], rozhodnutí poskytnout mu neveřejné informace, na které neměl nárok a byl minimálně dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (v úmyslu nepřímém) srozuměn s tím, že tak tato učiní z počítačového systému ISYZ, když věděl, že obžalovaná [Jméno obžalovaného F] by poskytnutím těchto informací neoprávněně užila v rozporu s účelem trestního řízení data uložená v neveřejném počítačovém systému ISYZ, a to v úmyslu sobě získat neoprávněné obohacení o neveřejné informace, na které neměl nárok. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] si tak byl vědom, že svým jednáním poruší zájem chráněný trestním zákonem, zejména pak zájem na ochraně počítačových systémů, počítačů a dat v nich uložených, potažmo osobních údajů v informačních systémech a soukromí osob.

176. Obžalovaní [Jméno obžalovaného F] a [Jméno obžalovaného A] spáchali jednotlivými dílčími útoky pod bodem III.2. pokračující přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kdy jednotlivé útoky byly realizovány stejným způsobem provedení, jednotným úmyslem a blízkou časovou souvislostí. Skutek IV.

177. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] byl výrokem IV. tohoto rozsudku shledán vinným, že v rámci podnikatelských aktivit společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO] se sídlem [adresa], jejíž společníkem byl, s předmětem podnikání služby soukromých detektivů a podniky zajišťující ostrahu majetku a osob, se zaměřením na poskytování placených soukromých detektivních služeb v oblasti mapování a potírání nelegálního obchodu s tabákem, prováděl soukromé pátrání související s údajnou účastí osoby [jméno FO], [Anonymizováno]. [datum], na nelegálním obchodu s tabákem, a poté, co se dozvěděl, že [jméno FO] užívá ke kancelářským účelům nebytové prostory v přízemí domu na adrese [adresa], v blíže nezjištěné době, nejpozději však dne 14.8.2013, v úmyslu získat pro společnost [právnická osoba] majetkový prospěch, požádal [jméno FO]. [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [datum], jednatele společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba], správce objektu, aby mu umožnil bez vědomí nájemce vstoupit do uzamčených neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., přičemž k této žádosti [jméno FO]. [jméno FO], ač si byl vědom, že [Jméno obžalovaného A] je pouze soukromou osobou, ovšem domnívaje se, že tento jedná ve prospěch policejního orgánu, kterýžto falešný dojem [Jméno obžalovaného A] za účelem umožnění vstupu v [jméno FO]. [jméno FO] vzbudil, [jméno FO]. [jméno FO] souhlasil a nejméně v pěti případech [Jméno obžalovaného A] neoprávněně do kanceláře vstoupil, když konkrétně: a) dne 14.8.2013, v době kolem 19:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době od 19:04 hodin do 19:07 hodin pořídil nejméně 9 fotografií těchto listin a také věcí, které byly v kanceláři uložené, b) dne 31.10.2013, v době kolem 18:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době od 18:01 hodin do 18:14 hodin pořídil nejméně 23 fotografií těchto listin a věcí, které byly v kanceláři uložené, c) dne 4.11.2013, v době kolem 21:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] od 20:56 hodin do 20:59 hodin pořídil nejméně 4 fotografie těchto dokumentů a věcí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době od 21:02 hodin do 21:15 hodin pořídil nejméně 35 fotografií těchto dokumentů a také věcí, které byly v kanceláři uložené, d) dne 31.1.2014, v době kolem 19:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí svého mobilního telefonu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době od 18:58 hodin do 19:00 hodin pořídil nejméně 6 fotografií těchto dokumentů a také věcí, které byly v kanceláři uložené, a dále pomocí iPadu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v 19:55 hodin pořídil nejméně 2 fotografie věcí, které byly v kanceláři uložené, e) dne 15.3.2014, v době kolem 20:00 hodin, v budově na adrese [adresa], odemknul [jméno FO]. [jméno FO] shodným klíčem, který měl jako správce objektu k dispozici, vstupní dveře do neveřejných prostor kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v přízemí této budovy a umožnil [Jméno obžalovaného A] do ní vstoupit, což [Jméno obžalovaného A] učinil, kancelář společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. prohledal, neoprávněně se seznámil s obsahem listin uchovávaných tam v soukromí a následně pomocí digitálního fotoaparátu zn. Panasonic [Anonymizováno]-[Anonymizováno] v době od 20:00 hodin do 20:21 hodin pořídil nejméně 25 fotografií těchto dokumentů a věcí, které byly v kanceláři uložené, a následně ve všech těchto případech [Jméno obžalovaného A] takto protiprávně získané informace z listin uchovávaných v soukromí blíže nezjištěného dne předal k využití jednak [Jméno zastupitelství], společníkovi ve společnosti [právnická osoba], načež [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] zjištěné informace zapracovali do dosud přesně nezjištěného počtu záznamů o provedeném šetření, a to přinejmenším dne 10.11.2013 ve 21:56 hodin do Záznamu o šetření k osobě [jméno FO] [Anonymizováno]., dne 11.2.2014 ve 23:08 hodin do „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]“ (soubor s názvem "[právnická osoba] [jméno FO].docx"), dne 17.4.2014 ve 21:42 hodin do Záznamu o šetření v kanceláři [jméno FO], [adresa] (soubor s názvem "25.3.14.docx") a dne 21.4.2014 ve 15:39 hodin do Záznamu o šetření v kanceláři [jméno FO], [adresa] (soubor s názvem "[právnická osoba] šetření kancelář [jméno FO].docx"), jednak [jméno FO], který si je uchoval v elektronické podobě, a na jejichž podkladě obdržela společnost [právnická osoba] finanční plnění od společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]-[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], a to na základě faktury č. 21/2013 částku [částka], faktury č. 24/2013 částku [částka], faktury č. 30/2013 částku [částka], faktury č. 32/2013 částku [částka], faktury č. 3/2014 částku [částka] a faktury č. 11/2014 částku [částka], které byly následně fakticky proplaceny, tedy [Jméno obžalovaného A] opatřil společnosti [právnická osoba] finanční prospěch ve výši [částka] ([částka]).

178. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] je ze spáchání skutku pod bodem IV. usvědčován zejména výpověďmi svědků [jméno FO], [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO]; dále je vina obžalovaného prokázána znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza, znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza ze dne 27.12.2016, znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů ze dne 15.8.2016, znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie ze dne 28.12.2017; výrok o vině má rovněž podklad v provedených listinných důkazech, kterými jsou rámcová smlouva na poskytování konzultačních služeb mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba]., faktury společnosti [právnická osoba] získané právní pomocí, zejména jde o faktury č. 21/2013, č. 23/2013, č. 30/2013, č. 32/2013, č. 3/2014, č. 11/2014 a č. 20/2014, 22/2014, 24/2014, 26/2014 a 28/2014, listiny o činnosti společnosti [právnická osoba], písemnosti v průhledných deskách obsahující 1 list s textem hodnotícím produkci a obchodování s nelegálními tabákovými produkty, výpisy ze živnostenského rejstříku, tabulky, fotografie, čtvercový poznámkový lístek s rukou psaným textem, informace k osobě [jméno FO] s poznámkou o doplnění info z [Anonymizováno], záznam o šetření společnosti [právnická osoba] k osobě [jméno FO] [Anonymizováno]., ke společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. a s tím související dokumenty a rukou psané poznámky (celkem [hodnota] listů), záznam o šetření společnosti [právnická osoba] k osobě [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno] a další s tím související dokumenty a rukou psané poznámky, úřední záznam ze dne 20.9.2018, sdělení Generálního ředitelství cel ze dne 6.11.2017 a právní pomoc ze [Anonymizováno].

179. V prvé řadě soud konstatuje, že výpověď svědka [jméno FO] koresponduje se sdělením Generálního ředitelství cel ze dne 28.4.2014, že obžalovaný [Jméno obžalovaného B] neměl v době spáchání skutku evidovanou žádnou osobu jakožto informátora, resp. informační zdroj, a v tomto postavení tedy nebyl obžalovaný [Jméno obžalovaného A], ani obžalovaný [Jméno zastupitelství] či další osoby procházející nyní projednávanou trestní věcí. Svědek rovněž uvedl, že si nevzpomíná na žádnou věc, ve které by spolupracoval nebo měl nějaké informace od obžalovaného [Jméno obžalovaného A]. Svědek [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] vypověděl, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se na vyšetřování případu [Anonymizováno] nepodílel a vůbec neví, co by tam dělal. Uvedené výpovědi korespondují s úředním záznamem celní správy, že ve spisových materiálech trestních věcí [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] se nenacházejí pořízené fotografie z kanceláře společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. na adrese [adresa]. Současně svědci [jméno FO] i [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] shodně vypověděli, že v kancelářských prostorech spol. [Anonymizováno] [právnická osoba]. na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [jméno FO] nebyly žádné procesní úkony prováděny. Tím je vyvrácena obhajoba obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že do předmětných kanceláří společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. vstoupil a pořizoval tam fotografie ve prospěch Celní správy ČR, neboť celní správa při postupech v uvedených trestních věcech nikdy přímo nespolupracovala s obžalovaným [Jméno obžalovaného A], ani v uvedených prostorech neprováděla žádné procesní úkony.

180. Dále byla pro soud podstatná skutečnost, že [jméno FO][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]nebyl v trestních věcech s krycím názvem [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zájmovou osobou, přičemž ve spise [Anonymizováno] byl pouze v procesním postavení svědka. Svědek [jméno FO] [Anonymizováno]. uvedl, že v trestní věci společnosti [právnická osoba]. spolupracoval s Celní správou v [adresa] a nebyl zadržen ani nebyl podezřelým, což potvrdil i svědek [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa], což opět vyvrací tvrzení obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že do daných kanceláří vstupoval z důvodu spolupráce s celní správou – celní správa neprověřovala tohoto svědka. Svědek [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno] rovněž vypověděl, že s pronajímatelem [jméno FO]. [jméno FO] [Anonymizováno] neměli žádnou dohodu či že by měl pronajímatel souhlas svědka, aby ukazoval pronajaté kancelářské prostory třetím osobám, a že [jméno FO]. [jméno FO] neměl v předmětných prostorech uskladněné žádné osobní věci, nářadí ani víno, to tam měl mít svědkův otec, což potvrdila i svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která dále vypověděla, že [jméno FO]. [jméno FO] měl k těmto prostorům k dispozici klíč pro případ požáru nebo jiné nehody, ale nebylo potřeba ho použít. Výslech [jméno FO]. [jméno FO] [Anonymizováno] pak soudu nepřinesl žádné relevantní informace, neboť svědek si již na nic k projednávané věci nevzpomněl, pouze uvedl, že z obžalovaných zná pouze obžalovaného [Jméno obžalovaného A] a že danou nemovitost vlastní jeho dcera a starají se o ní spolu, o zpřístupnění vnitřních prostor dané nemovitosti obžalovanému [Jméno obžalovaného A] či o pořizování fotografií na místě nic nevěděl. Navíc postoj tohoto svědka (který si zjevně nechtěl nic pamatovat) a obsah jeho výpovědi nepovažuje soud za věrohodnou, neboť na zajištěných fotografiích je mj. zachycen právě i svědek [jméno FO] při jedné z prohlídek kanceláří, což potvrdila jeho dcera [tituly před jménem] [jméno FO], která jej na fotografiích poznala, čímž je vyvráceno tvrzení svědka, že o prohlídce vnitřních prostor a pořizování fotografií nic neví. Musel to být [jméno FO]. [jméno FO], který kanceláře obžalovanému [Jméno obžalovaného A] zpřístupnil, neboť žádného násilného vstupu do daných prostor si [jméno FO] [Anonymizováno]. nevšiml a na pořízených fotografiích je [jméno FO]. [jméno FO] zachycen, tedy v daných dobách byl přítomen prohlídce kancelářských prostor výše uvedené společnosti.

181. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] v rámci obhajoby uvedl, že [jméno FO]. [jméno FO] by případné informace získané nezákonným způsobem odstranil z materiálů určených pro společnost [jméno FO], neboť daná společnost byla citlivá na informace získané nelegálně. Toto tvrzení však nekoresponduje se zjištěním, že tento svědek sám nabízel svědkovi [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] neoprávněný vstup do daných kancelářských prostor. Byť bylo prokázáno, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] zpřístupnil získané informace a fotografie třetím osobám, jak bude uvedeno dále, a je tedy irelevantní, zda by daný svědek nelegálně získané informace skutečně odstranil před předáním materiálů společnosti [jméno FO], tak výpověď svědka [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] prokazuje pravý opak, tedy, že by bylo s nelegálně získanými informacemi nadále nakládáno dle potřeby, pokud [jméno FO]. [jméno FO] nabízel příslušníkovi celní správy zprostředkování nelegálního vstupu do kanceláří společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].

182. O skutečnosti, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] se jednak seznámil s obsahem listin uchovávaných v soukromí a získané informace poskytoval třetím osobám svědčí informace a fotografie pocházející z kancelářských prostor [Anonymizováno] [Anonymizováno], které byly nalezeny v záznamu společnosti [právnická osoba] pro společnost [jméno FO] International za měsíc srpen 2013 v rámci projektu „[Anonymizováno]“ (dokument s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. at the address [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno]), dále byly zajištěny totožné fotografie, které pořídil obžalovaný [Jméno obžalovaného A], v notebooku obžalovaného [Jméno zastupitelství] a na zajištěném flash disku, dále byl v notebooku obžalovaného [Jméno zastupitelství] nalezen záznam spol. [právnická osoba] s názvem Záznam-poznatek k osobě [jméno FO] v souvislosti s akcí „[Anonymizováno]“ („P- 2 – [jméno FO] x [Anonymizováno].docx“) a záznam spol. [právnická osoba] s názvem Šetření k aktivitám [jméno FO] [Anonymizováno] (soubor s názvem „[právnická osoba] [jméno FO].docx“) v rámci projektu „[Anonymizováno]“. Pořízené fotografie byly dále využity ve zprávě společnosti [právnická osoba] pro společnost [jméno FO] International za měsíc březen 2014 v rámci projektu „[Anonymizováno]“, přičemž tato zpráva byla nalezena v notebooku obžalovaného [Jméno zastupitelství] a na dvou flash discích. V notebooku obžalovaného [Jméno zastupitelství] byl nalezen i záznam společnosti [právnická osoba] o zjištění informací z prostředí [jméno FO] [Anonymizováno] ml. (název souboru „P 5 informace ke [jméno FO].docx“), přičemž v tomto záznamu se rovněž nacházely pořízené fotografie. Všechny uvedené fotografie a elektronické dokumenty včetně dat jejich pořízení byly z předmětných datových nosičů zajištěny znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z odboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 15.8.2016.

183. Shora uvedenými důkazy bylo prokázáno, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] poskytoval [jméno FO] [právnická osoba]., a pořizoval v nich fotografie mj. listin soukromé povahy, třetím osobám, a to konkrétně obžalovanému [Jméno zastupitelství] a společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. Svědek [jméno FO] [Anonymizováno]. uvedl, že považuje jednání obžalovaného za zásah do soukromí, byl jím poškozen. V neposlední řadě obžalovaný [Jméno obžalovaného A] opatřil svým jednáním společnosti [právnická osoba] majetkový prospěch v celkové výši [částka] ([částka]), jak plyne jednak z rámcové smlouvy na poskytování konzultačních služeb mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba]. (tedy, že prokazatelně společnost [právnická osoba] poskytovala druhé společnosti své služby zejména detektivního rázu), a jednak z faktur společnosti [právnická osoba] zejména č. 21/2013, č. 23/2013, č. 30/2013, č. 32/2013, č. 3/2014, č. 11/2014 a č. 20/2014, 22/2014, 24/2014, 26/2014 a 28/2014. Mezi poskytnutým plněním a nelegální činností, za kterou byl obžalovaný [Jméno obžalovaného A] pod bodem IV. rozsudku uznán vinným, existuje příčinná souvislost.

184. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] jednáním pod bodem IV., tedy i jednotlivě dílčími útoky pod body a) až e), naplnil všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího přečinu porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí podle § 183 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku tím, že po vstupu do obchodních prostor společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., neoprávněně vyhotovil fotografie prostoru a zde se nacházejících listin a materiálů, které následně využil prostřednictvím tzv. záznamů o šetření pro společnost [jméno FO] International, za což na základě úplatné smlouvy o poskytování služeb ze dne 26.10.2009 mezi společností [právnická osoba], jíž byl společníkem, a společností [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno], inkasoval finanční prostředky. Svým jednáním obžalovaný porušil zájem na ochraně tajemství písemností uchovávaných v soukromí podle článku 13 Listiny základních práv a svobod tím, že je zpřístupnil třetím osobám a dále použil způsobem popsaným shora. Obžalovaný jednal v úmyslu přímém, neboť věděl, že porušuje veřejně chráněný zájem a tento porušit chtěl.

185. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] svým jednáním sledoval opatření prospěchu přinejmenším společnosti [právnická osoba] se speciálním úmyslem zjištěné informace nadále zpeněžit. Není nezbytné tento prospěch kvantifikovat, postačuje zde prokázání úmyslu (což prokazují záznamy o šetření a vystavené faktury), přičemž soud souhlasí s Vrchní státní zástupkyní, že prospěch nemusí být opatřen, tedy okolnost je do určité míry toliko ohrožující, avšak povýšená na kvalifikovanou okolnost, načež na výši prospěchu se hledí jako na okolnost významnou pro posouzení povahy a závažnosti trestného činu ve smyslu § 39 a násl. trestního zákoníku. Proto bylo shledáno naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty spočívajícího v úmyslu získat pro jiného majetkový prospěch, a proto bylo nutné jednání obžalovaného kvalifikovat podle § 183 odst. 2 trestního zákoníku.

186. Jednání obžalovaného [Jméno obžalovaného A] pod bodem IV. bylo nutné posuzovat jako pokračování v trestném činu podle § 116 trestního zákoníku, neboť jednotlivé dílčí útoky pod body a), b), c), d) a e) ze dnů 14.8.2013, 31.10.2013, 4.11.2013, 31.1.2014 a 15.3.2014, které byly vedeny jednotným záměrem získat obsah listin uchovávaných v soukromí a tyto dále využít, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu podle § 183 trestního zákoníku, jsou spojeny stejným způsobem provedení i blízkou časovou souvislostí mezi každým dílčím útokem v období od 14. 8. 2013 do 15. 3. 2014. Proto bylo nutné sčítat prospěch opatřený jednotlivými dílčími útoky pokračujícího trestného činu.

187. S ohledem na novelu trestního zákoníku provedenou zákonem č. 333/2020 Sb. s účinností od 1.10.2020, kterou došlo mj. k navýšení hranice značné škody – značného prospěchu (nejméně [částka]), nebylo možné kvalifikovat jednání obžalovaného i podle § 183 odst. 3 písm. d) trestního zákoníku. Obžalovaný [Jméno obžalovaného A] opatřil svým jednáním společnosti [právnická osoba] majetkový prospěch v celkové výši [částka] ([částka]). Proto bylo nutné postupovat v souladu se zásadou vyjádřenou v § 2 trestního zákoníku a užít pro obžalovaného příznivější právní úpravu, tedy bylo nutné kvalifikovat jednání obžalovaného jen jako pokračující přečin porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí podle § 183 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Skutek V.

188. Obžalovaný [Jméno zastupitelství] byl ve výroku V. rozsudku shledán vinným, že dne 30.3.2015, v době kolem 10:00 hodin, v [adresa], v osobním motorovém vozidle tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], bílé barvy, RZ: [SPZ], užívaném obžalovaným [Jméno obžalovaného A], zaparkovaném v blízkosti budovy [právnická osoba], se sídlem na adrese [adresa], [Anonymizováno]. [adresa], převzal od [Jméno obžalovaného A] kopii prvního ze dvou listů písemnosti „Záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014“, z něhož vyplývalo, že proti společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], je vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku a ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a která obsahovala popis skutkových okolností, za kterých měly být tyto trestné činy spáchány, a dále kopii písemnosti „Doplnění záznamu o zahájení úkonu trestního řízení ze dne 26.9.2014“ sestávající z jednoho listu, z níž vyplývalo, že v tomto trestním řízení vedeném proti společnosti [právnická osoba] byl zjištěn další poškozený a že toto trestní řízení je vedeno policejním orgánem [Jméno obžalovaného E], Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 5. oddělení pod č. j. KPRA-252581-15/TČ-2014-000095ZST, přičemž tato písemnost byla opatřena podpisovou doložkou policistky [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a jejím vlastnoručním podpisem, následně se [Jméno zastupitelství] s oběma písemnostmi po jejich převzetí seznámil, načež dne 31.3.2015, v době kolem 11:00 hodin, v kavárně [jméno FO] na adrese [adresa], v úmyslu získat za tyto písemnosti finanční prospěch pro společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] jejímž byl společníkem, se po dohodě s [Jméno obžalovaného A] sešel s [jméno FO]. [jméno FO], jednatelem společnosti [právnická osoba], tedy společnosti, která v předmětných písemnostech figuruje v procesním postavení podezřelé právnické osoby a s níž měla společnost [právnická osoba] uzavřenu smlouvu o poskytování poradenských a detektivních služeb ze dne 2.1.2015, a sdělil mu přinejmenším obsah obou předmětných písemností a následně s odkazem na tuto smlouvu pak za takto předané informace společnost [právnická osoba] dne 7.4.2015 vystavila společnosti [právnická osoba] fakturu č. 6/2015 na částku [částka], která byla společností [právnická osoba] dne 30.4.2015 proplacena a předmětný finanční obnos byl téhož dne převeden na účet společnosti [právnická osoba] a takto [Jméno zastupitelství] jednal, ač si byl vědom toho, že obě tyto písemnosti získal [Jméno obžalovaného A] trestným činem, konkrétně tím, že mu je na žádost [Jméno obžalovaného A] opatřila [Jméno obžalovaného F], která je v rozporu se zákonem získala z dozorového spisu vedeného Městským státním zastupitelstvím v Praze pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 a dne 29.3.2015, v době od 9:23 hodin do 10:10 hodin, v místě svého trvalého bydliště na adrese [adresa], mu je předala, za což je [Jméno obžalovaného A] na základě usnesení policejního orgánu [Jméno obžalovaného E], Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 5.10.2016, č. j. NPC-1192/TČ-2016-2299-SB, podle § 160 odst. 1, odst. 5 trestního řádu trestně stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, pro zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaný ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a [Jméno obžalovaného F] je na základě téhož usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu trestně stíhána pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, pro zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, 189. Obžalovaný [Jméno zastupitelství] je ze spáchání skutku pod bodem V. výrokové části rozsudku usvědčován zejména nahrávkami z odposlechu a záznamem telekomunikačního provozu ze dne 24.2.2015 v 18:26:12 hod., ze dne 12.3.2015 v 10:26:23 hod., ze dne 13.3.2015 v 20:59:24 hod. a ze dne 18.3.2015 v 8:27:03 hod., dále záznamy ze sledování osob a věcí ze dne 27.1.2015[Anonymizováno]v 10:31 hod., ze dne 25.2.2015 v 11:15 hod., ze dne 16.3.2015 v 13:17 hod., ze dne 24.3.2015 v 10:09 hod., ze dne 25.3.2015 v 12:16 hod., ze dne 29.3.2015 v 9:23 hod., ze dne 30.3.2015 v 9:55 hod., 9:59 hod. a 10:00 hod.; dále je vina obžalovaného prokázána svědeckými výpověďmi [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO], podaným vysvětlením [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [adresa]; současně je závěr o vině obžalovaného podpořen znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat ze dne 25.10.2016, ze dne 14.6.2019 a ze dne 24.3.2017, znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická počítačová expertíza dat ze dne 27.12.2016 a ze dne 25.5.2017, a znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví technického zkoumání písemností, zkoumání ručního písma ze dne 11.4.2018, jehož závěry v hlavním líčení stvrdil znalec [jméno FO]. [jméno FO]; vina obžalovaného má rovněž podklad v provedených listinných důkazech, a to zejména ve smlouvě o poskytování poradenských a detektivních služeb v oblasti podnikání klienta a s ním spjatých osob směřující k ochraně jejich majetku a jejich dobré pověsti ze dne 2.1.2015 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], smlouvě o poskytování služeb mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 31.8.2015, faktuře společnosti [právnická osoba] č. 6/215 ze dne 7.4.2015, faktuře spol. [právnická osoba] vystavené spol. [právnická osoba] a výpisech prokazujících jejich úhrady, záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeném číslicí 9, záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeném číslicí 14, doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeného číslicí 10, doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v pravém horním rohu označeného číslicí 15 (tyto jsou vedeny jako stopy č. [hodnota] v protokolu o domovní prohlídce ze dne 11.5.2016 u obžalovaného [Jméno zastupitelství]), záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 15.9.2015, č. j. KRPA-252581-8/TČ-2014-000095-ZST, doplnění záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 26.9.2014, č. j. KRPA-252581-15/TČ-2014-000095-ZST, a dále v písemnostech od Městského státního zastupitelství v Praze (spis ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 392/2014 – [Anonymizováno]), úředním záznamu policie o pořízení kopie spisu sp. zn. KRPA-252581/TČ-2014-000095-ZS, a ve výpisu prokazujícím odepsání částky [částka] z účtu spol. [právnická osoba] za období od 1.1.2015 do 31.12.2015.

190. V této souvislosti lze současně odkázat na odůvodnění výroku III. 1. tohoto rozsudku, neboť předmětné písemnosti byly získány jednáním řešeným právě v uvedené části odůvodnění. Nicméně je nutné uvést, že obžalovaný [Jméno zastupitelství] má právnické vzdělání a je bývalým policistou, proto mu muselo být zřejmé, že záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu a doplnění tohoto záznamu jsou písemnosti neveřejného charakteru, ke kterým nemají ve fázi prověřování přístup ani subjekty zúčastněné na trestním řízení, tedy zejména podezřelá právnický osoba [Anonymizováno] ani její zástupci. Navíc si byl obžalovaný vědom skutečnosti, že je získal obžalovaný [Jméno obžalovaného A] od obžalované [Jméno obžalovaného F], a to nikoli legální cestou, jak plyne z následujících záznamů o sledování. Ze záznamu ze sledování ze dne 16.3.2015 v 13:17:00 hod. soud zjistil, že obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] hovoří o trestním řízení, které se týká společností [právnická osoba]. a [právnická osoba], přičemž z rozhovoru plyne, že obžalovaný [Jméno obžalovaného A] získává informace přes Městské státní zastupitelství v Praze a nikoliv přes „Krakovskou“. Další podstatný rozhovor těchto dvou obžalovaných je zachycen v záznamu ze sledování ze dne 24.3.2015 v 10:09:04 hod., ve kterém obžalovaní hovoří o dané trestní věci společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž obžalovaný [Jméno zastupitelství] výslovně zmiňuje zpracovatelku tohoto trestního spisu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [jméno FO]. V záznamu ze sledování ze dne 25.3.2015 v 12:16 hod. je zachyceno, jak se obžalovaný [Jméno zastupitelství] ptá obžalovaného [Jméno obžalovaného A], jestli mu sežene z Městského státního zastupitelství v Praze Záznam o zahájení úkonů trestního řízení v trestní věci společností [právnická osoba]. a [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]r.o., přičemž obžalovaný [Jméno obžalovaného A] získání a předání těchto listin slibuje. Skutečnost, že k předání uvedených listin mezi obžalovanými skutečně došlo, zachycuje záznam ze sledování ze dne [datum] v časech 9:55 hod. a 9:59 hod., k předání došlo téhož dne v blízkosti budovy [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno]. [jméno FO] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa], přičemž na zachyceném rozhovoru se obžalovaný [Jméno zastupitelství] ptá obžalovaného [Jméno obžalovaného A], zda předané dokumenty mají ještě pokračování, k tomu mu obžalovaný [Jméno obžalovaného A] sděluje zápornou odpověď a říká mu, že mu to „přefotil“, dále se baví o skutečnostech vyplývajících z předmětných záznamů a že tyto písemnosti obdržel obžalovaný [Jméno obžalovaného A] o den dříve, a to od „ní“, čímž byla myšlena právě obžalovaná [Jméno obžalovaného F], která dané záznamy získala trestným činem pod bodem III.

1. Uvedené listiny byly navíc zajištěny při domovní prohlídce u obžalovaného [Jméno zastupitelství], tedy prokazatelně se s nimi obžalovaný seznámil a disponoval s nimi. Současně ze záznamu o sledování plyne, že měl obžalovaný [Jméno zastupitelství] vzít uvedené listiny s sebou na schůzku s [jméno FO]. [jméno FO] v [jméno FO], který ve své výpovědi potvrdil, že se schůzka konala. Ze smluv a faktur ohledně spolupráce mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] je zjevné, že společnost [Anonymizováno] proplácela společnosti [právnická osoba] faktury za její detektivní činnost, přičemž obžalovaný [Jméno zastupitelství] byl společníkem dané společnosti. Svědkyně [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že tyto listiny neposkytla nikomu ze zainteresovaných osob v dané trestní věci kromě povinného zaslání na Městské státní zastupitelství v Praze, zástupci společnosti [právnická osoba] z pozice osoby poškozené byli nahlížet do spisu, a to až po vydání těchto záznamů, avšak zástupcům společnosti [právnická osoba] v pozici osob podezřelých takové právo trestní řád nepřiznává. Současně bylo prokázáno, že listiny pocházejí ze spisu Městského státního zastupitelství v Praze, neboť na nich bylo mimo jiné razítko tohoto státního zastupitelství. Z uvedeného jasně plyne, že společnost [právnická osoba]. ani [jméno FO]. [jméno FO] jakožto jednatel této společnosti nedisponovali, ani legálně nemohli disponovat informacemi o probíhajícím trestním řízení před tím, než-li byl s obsahem uvedených záznamů [jméno FO]. [jméno FO] seznámen až v rámci schůzky v [jméno FO] dne [datum], nikoli při podání vysvětlení dne 12.1.2015,[Anonymizováno]při kterém nemohl získat tyto neveřejné konkrétní informace o trestním řízení. To ostatně potvrdili sami obžalovaní [Jméno obžalovaného A] a [Jméno zastupitelství] v zaznamenaném rozhovoru ze dne [datum] v 9:59:18 hod., když obžalovaní společně mluví o tom, že [jméno FO]. [jméno FO] byl podávat vysvětlení v procesním postavení podezřelého a nemá právo nahlížet do spisu. S ohledem na shora uvedené je pak pro soud výpověď [jméno FO]. [jméno FO] v části týkající se obsahu schůzky v [jméno FO] dne 31.3.2015 nevěrohodná, neboť z výše uvedených důkazů jasně plyne, že obžalovaní měli pro tohoto svědka připravené výše uvedené záznamy, se kterými jej seznámili. Dle přesvědčení soudu si jednoduše nechtěl svědek uškodit tím, že by přiznal skutečný obsah schůzky v [jméno FO] dne [datum].

191. Obžalovaný tak výše popsaným jednáním naplnil skutkovou podstatu přečinu podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. b) tr. zákoníku ve znění účinném do 31.1.2019., kdy užil pro účely své podnikatelské činnosti věc, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky jinou osobou, tedy konkrétně Záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu ze dne 15.9.2014 a Doplnění záznamu o zahájení úkonu trestního řízení ze dne 26.9.2014, které získala obžalovaná [Jméno obžalovaného F] spácháním trestného činu a předala je obžalovanému [Jméno obžalovaného A].

192. Právní kvalifikace je však dotčena novelou trestního zákoníku provedenou zákonem č. 333/2002 Sb., s účinností od 1.10.2020, kdy podle § 2 trestního zákoníku je užití pozdější právní úpravy pro obžalovaného příznivější, proto bylo jednání obžalovaného [Jméno zastupitelství] nutné kvalifikovat podle § 216 odst. 1 alinea 1 trestního zákoníku v účinném znění jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti. K tomu lze uvést, že dané listiny byly výnosem z trestné činnosti, obžalovaný o ní prokazatelně věděl, přičemž zdrojovou trestnou činností nemusí být pouze majetková trestná činnost, jak namítají obžalovaní, a obžalovaný dané záznamy přechovával a užil je na schůzce s [jméno FO]. [jméno FO] za účelem získání majetkového prospěchu.

193. V rámci subjektivní stránky skutkové podstaty přečinu legalizace výnosu z trestné činnosti u obžalovaného [Jméno zastupitelství] lze dospět k závěru, že šlo ve vztahu k obžalovanému [Jméno obžalovaného A] o dlouhodobou, vzájemnou a důvěrnou spolupráci. Jak bylo již uvedeno výše, obžalovaný [Jméno zastupitelství] v době páchání žalovaného trestného činu byl aktivním právníkem a rovněž společníkem společnosti [právnická osoba], současně byl bývalým policistou. Jestliže obžalovaný disponoval předmětnými záznamy a následně o jejich obsahu informoval zástupce prověřované společnosti, to vše v době, kdy bylo vedeno pouze prověřování trestné činnosti a dané listiny byly získány nelegálně cestou přes obžalovanou [Jméno obžalovaného F], tak musel vědět, že jedná v rozporu trestním zákoníkem. V jednom ze zachycených hovorů uvedených shora se obžalovaný [Jméno zastupitelství] rovněž zmiňuje o kompletních kopiích spisu, načež je obžalovaným [Jméno obžalovaného A] upozorněn, že je odposloucháván. To jej však neodradilo a o obsahu daných záznamů informoval zástupce prověřované společnosti. Obžalovaný [Jméno zastupitelství] chtěl svým jednáním porušit zájem chráněný trestním zákonem, zejména zájem na ukončení stavu způsobeného spácháním hlavního trestného činu, resp. na jeho nepokračování, zájem na nenarušení účelu trestního řízení a na ochraně informací v trestním řízení, tyto zájmy porušil a věděl, že se tak stane, a proto je v jeho jednání dle přesvědčení soudu nutné shledat úmysl přímý.

194. Z dalších v hlavním líčení provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné a relevantní skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, proto tyto provedené důkazy blíže nerozváděl. Další důkazní návrhy 195. Návrhy obžalovaných na provedení níže uvedených důkazů (nutno podotknout, že na řadě vznesených návrhů následně obžalovaní netrvali) soud zamítl, a to převážně pro jejich nadbytečnost či pro jejich nulovou souvislost s projednávanými skutky. V prvé řadě soud k důkazu neprovedl služební hodnocení obžalovaného [jméno FO] pro jeho nadbytečnost, neboť kladné hodnocení jeho pracovitosti a odbornosti potvrdili před soudem svědci z řad zaměstnanců celní správy. Dále soud zamítl návrh na doplnění dokazování knihou příchodů a odchodů policisty [jméno FO] za období od prosince 2015 do června 2016, neboť tato kniha byla již skartována, nebylo tedy možné tento důkaz opatřit. Dále soud zamítl návrh obžalovaného [adresa] na doplnění dokazování článkem ze serveru novinky.cz ze dne 13. 10. 2016 týkající se řízení o žalobě podané bývalým ředitelem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality [jméno FO] na Vrchní státní zástupkyni [jméno FO], neboť tento článek, resp. jeho obsah nijak nesouvisí s žalovanými skutky či s projednávanou věcí. Dále soud zamítl společný návrh obžalovaných [adresa] a [Jméno obžalovaného A] na doplnění dokazování výslechem svědkyně [Anonymizováno] pro jeho nadbytečnost, neboť tato svědkyně by měla dle sdělení obhájců vypovídat zejména ke spolupráci mezi příslušníkem policie a osobou spolupracující ve prospěch policie či informátorem, k tomu však soud provedl mnoho důkazů, zejména pak vyslechl zástup svědků – bývalých či stále aktivních policistů, kteří podrobně popsali, jak probíhá a má probíhat spolupráce mezi policistou a osobou spolupracující ve prospěch policie či informátorem, tedy navržená svědkyně by dle přesvědčení soudu nemohla přinést žádné nové skutečnosti relevantní k projednávané věci; navíc nebylo možné číst protokol o hlavním líčení u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci mediálně známé jako „[Anonymizováno]“ (v rámci kterého tato svědkyně vypovídala), neboť čtením tohoto protokolu nebylo možné nahradit možnou výpověď dané svědkyně při hlavním líčení u zdejšího soudu, jelikož její výpověď byla učiněna v jiné trestní věci, současně tento protokol jako listinný důkaz neměl žádnou vypovídající hodnotu k projednávané věci. Soud rovněž zamítl společný návrh obžalovaných na připojení spisu Národní protidrogové centrály sp. zn. NPC-1192/TČ-2016 a provedení jeho obsahu k důkazu, resp. na vyžádání usnesení o odložení věci z daného spisu, neboť uvedený spis se sice týká obžalovaných, nicméně se jedná o oddělenou část původního spisu vedeného v nyní projednávané věci a týká se dalších prověřovaných skutků obžalovaných, které však nemají žádnou relevanci k nyní projednávaným skutkům, jinými slovy tento spis obsahuje výsledky prověřování obžalovaných pro další (od nyní projednávaných skutků odlišného) jednání, přičemž nelze v tuto chvíli vyloučit, že dané prověřování pokračuje či bude pokračovat, proto je v současné době obsah tohoto spisu neveřejný. Společný návrh obžalovaných na doplnění dokazování výstupy činnosti agenta činného v nyní projednávané věci ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [spisová značka]/[Anonymizováno]) soud rovněž zamítl pro nadbytečnost; nutno předeslat, že tato část spisu je stále v režimu vyhrazené (byť o nasazení agenta policejní orgán činný v nyní projednávané věci referuje v záznamech nacházejících se ve veřejné části spisu), přičemž soud se s obsahem utajované části spisu týkající se činnosti agenta seznámil a dospěl k závěru, že neobsahuje žádné relevantní informace či skutečnosti pro nyní řešené skutky obžalovaných, současně na výstupy agenta nejsou navázány žádné důkazy opatřené v této věci (s ohledem na utajovaný režim této části spisu nelze blíže rozvést konkrétní činnost agenta). V neposlední řadě soud zamítl návrh obžalované [Jméno obžalovaného F] na doplnění dokazování (viz písemný návrh na čl. 15 848 spisu, přičemž obžalovaná na řadě navržených důkazů posléze netrvala, trvající navržené důkazy soud provedl či je zamítl z níže uvedených důvodů); šlo zejména o návrh na doplnění dokazování o záznamy o zahájení úkonů tohoto trestního řízení či o odložení věci, návrhy Vrchního státního zastupitelství soudu či žádost policejního orgánu činného v této trestní věci na vydání příkazu k odposlechu, přičemž tyto listiny nemají žádnou důkazní hodnotu ve vztahu k nyní projednávaným skutkům, neboť šlo pouze o procesní úkony orgánů činných v tomto trestním řízení. V reakci na doplnění dokazování deníkem [tituly před jménem] [jméno FO] (zajištěného v mediálně známé kauze ohledně [podezřelý výraz] [jméno FO], nacházejícího se na čl. 6149 spisu) navrhli obžalovaní výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a provedení komparace jednotlivých verzí daného deníku. Tyto návrhy soud zamítl pro jejich nadbytečnost, neboť by navržené důkazy nepřinesly žádné nové či zásadní informace a skutečnosti pro nyní projednávanou věc, navíc s takovým odstupem času je otázkou, zda by si [tituly před jménem] [jméno FO] vybavil parametry jeho vztahu s obžalovaným [Jméno obžalovaného A]; soud provedl k důkazu zmíněný deník z prostého důvodu, a to k ověření pravdivosti tvrzení obžalovaného [Jméno obžalovaného A], že se s [tituly před jménem] [jméno FO] prakticky nezná, nijak pravidelně se nestýkali a viděl jej pouze párkrát, když zařizoval lékařskou péči pro rodinu či známé; k ověření pravdivosti tvrzení obžalovaného [Jméno obžalovaného A] postačilo dle přesvědčení soudu přečíst podstatné pasáže daného deníku, ve kterých je obžalovaný zmiňován v souvislosti s poskytnutím informací „z [Anonymizováno]“ či z trestních spisů, přičemž je irelevantní, že existuje několik verzí daného deníku, neboť není pochyb, že verzi deníku založenou ve spise psal odsouzený [tituly před jménem] [jméno FO] a nejedná se o fikci či román na pokračování. Nad rámec uvedeného lze rovněž uvést, že k návrhu obžalovaného [adresa] soud v rámci hlavního líčení přečetl protokol o výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] (založeného na čl. 761-766 spisu), přičemž [tituly před jménem] [jméno FO] mj. odmítl vypovídat ke skutečnostem zaneseným v jeho deníku, a proto nelze ani očekávat, že by se situace změnila, pokud by byl předvolán jako svědek k hlavnímu líčení, současně tvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho výpovědi, že se s obžalovaným [Jméno obžalovaného A] setkal pouze dvakrát, a to pouze kvůli lékařské péči pro jeho známého, působí pro soud nevěrohodně, neboť v jeho deníku je záznam o vícero schůzkách těchto dvou aktérů, v rámci kterých byly řešeny zcela jiné záležitosti, jak bylo uvedeno výše. Výrok o trestech 196. Při rozhodování o trestech uložených obžalovaným soud přihlédl ke kritériím uvedeným v § 39 a násl. trestního zákoníku, taktéž k § 43 trestního zákoníku, současně posoudil povahu a závažnost trestné činnosti obžalovaných z hlediska významu konkrétního chráněného zájmu, který byl žalovaným jednáním dotčen, způsob provedení činů a jejich následky, okolnosti, za kterých byly činy spáchány, osoby obžalovaných, zejména jejich pohnutky, polehčující i přitěžující okolnosti, přihlédl k osobním, rodinným i majetkovým poměrům obžalovaných a k jejich dosavadnímu způsobu života a na podkladě shora uvedeného dospěl k následujícím závěrům.

197. U obžalovaného [Jméno obžalovaného A] v prvé řadě soud zohlednil jako polehčující okolnost jeho bezúhonnost, současně soud přihlédl k delší době, která od spáchání předmětné trestné činnosti uplynula. Co naopak přitížilo obžalovanému, je skutečnost, že obžalovaný spáchal více trestných činů a neprojevil žádnou lítost či sebereflexi. Jelikož obžalovaný spáchal více trestných činů, bylo nutné ukládat ve smyslu § 43 odst. 1 trestního zákoníku úhrnný trest, přičemž nejpřísněji trestným je zločin podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku se zákonnou trestní sazbou v rozpětí 1 rok až 6 let trestu odnětí svobody. S ohledem na množství skutků a trestných činů, které obžalovaný spáchal, závažnost jeho jednání, skutečnost, že v důsledku jeho jednání mohl být ohrožen účel trestních řízení, o nichž obžalovaný získával informace a dále je předával, stejně jako na všechny další podstatné okolnosti posuzované věci, nebylo možné ukládat alternativní trest, který by nebyl v této věci trestem adekvátním, nýbrž bylo nutné na obžalovaného působit nepodmíněným trestem odnětí svobody. Po zvážení všech shora uvedených okolností dospěl soud k závěru, že nepodmíněný trest odnětí svobody uložený ve výměře 36 měsíců, tedy 4 měsíce nad spodní třetinou zákonné trestní sazby, je trestem přiměřeným, trestem dostatečně represivním, aby dostatečně postihl obžalovaného za jeho jednání, a současně dostatečně preventivní, aby odradil obžalovaného od páchání další trestné činnosti a aby ochránil společnost před obžalovaným. Pro výkon trestu zařadil soud obžalovaného do věznice s ostrahou, neboť nebyly splněny podmínky pro zařazení obžalovaného do věznice se zvýšenou ostrahou, tedy jinou možnost trestní zákoník neumožňuje. S ohledem na charakter spáchané trestné činnosti a zištný motiv obžalovaného, tedy, že se svými skutky snažil pro sebe získat majetkový prospěch, bylo nutné nepodmíněný trest odnětí svobody kombinovat s peněžitým trestem, který soud vyměřil ve 100 denních sazbách, což odpovídá závažnosti spáchané trestné činnosti, přičemž výše jedné denní sazby byla stanovena podle majetkových a výdělkových poměrů obžalovaného na 2000 Kč, celkem byl tedy obžalovanému uložen peněžitý trest 200 000 Kč. Jelikož se obžalovaný dopustil žalované trestné činnosti v souvislosti s výkonem své živnosti coby soukromého detektiva, uložil mu soud rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu živnosti s předmětem podnikání služby soukromých detektivů, a to ve výměře 8 let, tedy v horní třetině zákonné trestní sazby. A jelikož byly u obžalovaného zajištěny věci, které sloužily jako nástroje trestné činnosti, uložil soud obžalovanému rovněž trest propadnutí těchto věcí, jejichž výčet je uveden ve výroku tohoto rozsudku. Kombinace všech uvedených trestů představuje dle závěru soudu zcela přiměřený postih obžalovaného.

198. U obžalovaného [jméno FO] v prvé řadě soud zohlednil jako polehčující okolnost jeho bezúhonnost, současně soud přihlédl k delší době, která od spáchání předmětné trestné činnosti uplynula, a že jako jediný z obžalovaných projevil určitou lítost, byť svoji vinu popíral. Co naopak přitížilo obžalovanému, je skutečnost, že obžalovaný spáchal více trestných činů a neprojevil dostatečnou sebereflexi. Jelikož obžalovaný spáchal více trestných činů, bylo nutné ukládat ve smyslu § 43 odst. 1 trestního zákoníku úhrnný trest, přičemž nejpřísněji trestným je zvlášť závažný zločin podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku se zákonnou sazbou trestu odnětí svobody v rozpětí 3-10 let. S ohledem na množství skutků a trestných činů, které obžalovaný spáchal, závažnost jeho jednání, skutečnost, že v důsledku jeho jednání nebyl ohrožen účel trestních řízení, o nichž obžalovaný předával informace, neboť šlo zejména o předávání informací obžalovanému [Jméno obžalovaného A] pro jeho měsíční report pro tabákovou společnost, která s orgány činnými v trestním řízení spolupracovala, resp. šlo o neoprávněné lustrace v interních systémech celní správy bez potencionálu ohrozit probíhající trestní řízení, stejně jako na všechny další podstatné okolnosti posuzované věci a určitou projevenou lítost, bylo ještě možné ukládat alternativní trest. Po zvážení všech shora uvedených okolností dospěl soud k závěru, že podmíněný trest odnětí svobody uložený ve výměře 36 měsíců, tedy při samé spodní hranici zákonné trestní sazby s podmíněným odkladem na maximální zkušební dobu v trvání 5 let, je trestem přiměřeným, trestem dostatečně represivním, aby dostatečně postihl obžalovaného za jeho jednání, a současně dostatečně preventivní, aby odradil obžalovaného od páchání další trestné činnosti a aby ochránil společnost před obžalovaným. S ohledem na korupční charakter spáchané trestné činnosti a zištný motiv obžalovaného, tedy, že se svými skutky snažil pro sebe získat majetkový prospěch, bylo nutné podmíněný trest odnětí svobody kombinovat s peněžitým trestem, který soud vyměřil ve 100 denních sazbách, což odpovídá závažnosti spáchané trestné činnosti, přičemž výše jedné denní sazby byla stanovena podle majetkových a výdělkových poměrů obžalovaného na 1000 Kč, celkem byl tedy obžalovanému uložen peněžitý trest 100 000 Kč. Jelikož se obžalovaný dopustil žalované trestné činnosti v souvislosti s výkonem své služby u celní správy, uložil mu soud rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostních sborech, a to ve výměře 6 let, tedy těsně nad polovinou zákonné trestní sazby. A jelikož byly u obžalovaného zajištěny věci, které sloužily jako nástroje trestné činnosti, uložil soud obžalovanému rovněž trest propadnutí těchto věcí, jejichž výčet je uveden ve výroku tohoto rozsudku. Kombinace všech uvedených trestů představuje dle závěru soudu zcela přiměřený postih obžalovaného.

199. U obžalovaného [adresa] soud jako polehčující okolnost zohlednil jeho bezúhonnost, současně soud přihlédl k delší době, která od spáchání předmětné trestné činnosti uplynula. Co naopak přitížilo obžalovanému, je skutečnost, že obžalovaný spáchal více trestných činů a neprojevil žádnou lítost či sebereflexi. Jelikož obžalovaný spáchal více trestných činů, bylo nutné ukládat ve smyslu § 43 odst. 1 trestního zákoníku úhrnný trest, přičemž nejpřísněji trestným je přečin podle § 329 odst. 1 trestního zákoníku se zákonnou trestní sazbou v rozpětí 1 rok až 5 let trestu odnětí svobody. S ohledem na množství skutků a trestných činů, které obžalovaný spáchal, závažnost jeho jednání, skutečnost, že v důsledku jeho jednání mohl být a reálně byl ohrožen účel trestních řízení, o nichž obžalovaný získával informace a dále je předával, navíc toto páchal jako osoba mající stát na straně zákona a hájit veřejné zájmy, nikoli pomáhat prověřovaným osobám prostřednictvím obž. [jméno FO], stejně jako na všechny další podstatné okolnosti posuzované věci, nebylo možné ukládat alternativní trest, který by nebyl v této věci trestem adekvátním, nýbrž bylo nutné na obžalovaného působit nepodmíněným trestem odnětí svobody. Po zvážení všech shora uvedených okolností dospěl soud k závěru, že nepodmíněný trest odnětí svobody uložený ve výměře 30 měsíců, tedy 2 měsíce nad spodní třetinou zákonné trestní sazby, je trestem přiměřeným, trestem dostatečně represivním, aby dostatečně postihl obžalovaného za jeho závažné jednání, a současně dostatečně preventivní, aby odradil obžalovaného od páchání další trestné činnosti a aby ochránil společnost před obžalovaným. Pro výkon trestu zařadil soud obžalovaného do věznice s ostrahou, neboť nebyly splněny podmínky pro zařazení obžalovaného do věznice se zvýšenou ostrahou, tedy jinou možnost trestní zákoník neumožňuje. S ohledem na charakter spáchané trestné činnosti a motiv obžalovaného pomoci jinému získat majetkový prospěch zpeněžením jím poskytnutých informací z probíhajících trestních řízení, bylo nutné nepodmíněný trest odnětí svobody kombinovat s peněžitým trestem, který soud vyměřil ve 150 denních sazbách, což odpovídá závažnosti spáchané trestné činnosti, přičemž výše jedné denní sazby byla stanovena podle majetkových a výdělkových poměrů obžalovaného na 1000 Kč, celkem byl tedy obžalovanému uložen peněžitý trest 150 000 Kč. Jelikož se obžalovaný dopustil žalované trestné činnosti v souvislosti s výkonem své služby u policie, uložil mu soud rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostních sborech, a to ve výměře 6 let, tedy nad polovinou zákonné trestní sazby. A jelikož byly u obžalovaného zajištěny věci, které sloužily jako nástroje trestné činnosti, uložil soud obžalovanému rovněž trest propadnutí těchto věcí, jejichž výčet je uveden ve výroku tohoto rozsudku. Kombinace všech uvedených trestů představuje dle závěru soudu zcela přiměřený postih obžalovaného.

200. U obžalované [Jméno obžalovaného F] soud jako polehčující okolnost zohlednil její bezúhonnost, současně soud přihlédl k delší době, která od spáchání předmětné trestné činnosti uplynula. Co naopak přitížilo obžalované, je skutečnost, že obžalovaná spáchala více trestných činů a neprojevila žádnou lítost či sebereflexi. Jelikož obžalovaná spáchala více trestných činů, bylo nutné ukládat ve smyslu § 43 odst. 1 trestního zákoníku úhrnný trest, přičemž nejpřísněji trestným je zvlášť závažný zločin podle § 331 odst. 3 trestního zákoníku se zákonnou trestní sazbou v rozpětí 3 roky až 10 let trestu odnětí svobody. S ohledem na množství skutků a trestných činů, které obžalovaná spáchala, závažnost jejího jednání, skutečnost, že v důsledku jejího jednání mohl být a reálně byl ohrožen účel trestních řízení, o nichž obžalovaná získávala informace a dále je předávala, navíc toto páchala jako osoba mající stát na straně zákona a hájit veřejné zájmy, nikoli pomáhat prověřovaným osobám prostřednictvím obž. [jméno FO], stejně jako na všechny další podstatné okolnosti posuzované věci, nebylo možné ukládat alternativní trest, který by nebyl v této věci trestem adekvátním, nýbrž bylo nutné na obžalovanou působit nepodmíněným trestem odnětí svobody. Po zvážení všech shora uvedených okolností dospěl soud k závěru, že nepodmíněný trest odnětí svobody uložený ve výměře 40 měsíců, tedy 4 měsíce nad spodní hranicí zákonné trestní sazby, je trestem přiměřeným, trestem dostatečně represivním, aby dostatečně postihl obžalovanou za její závažné jednání, a současně dostatečně preventivní, aby odradil obžalovanou od páchání další trestné činnosti a aby ochránil společnost před obžalovanou. Pro výkon trestu zařadil soud obžalovanou do věznice s ostrahou, neboť nebyly splněny podmínky pro zařazení obžalované do věznice se zvýšenou ostrahou, tedy jinou možnost trestní zákoník neumožňuje. S ohledem na korupční charakter spáchané trestné činnosti a motiv obžalované získat majetkový prospěch zpeněžením informací z probíhajících trestních řízení, bylo nutné nepodmíněný trest odnětí svobody kombinovat s peněžitým trestem, který soud vyměřil ve 100 denních sazbách, což odpovídá závažnosti spáchané trestné činnosti, přičemž výše jedné denní sazby byla stanovena podle majetkových a výdělkových poměrů obžalované na 1500 Kč, celkem byl tedy obžalované uložen peněžitý trest 150 000 Kč. Jelikož se obžalovaná dopustila žalované trestné činnosti v souvislosti s výkonem své funkce státní zástupkyně, uvažoval soud o uložení trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu této funkce. Nicméně s ohledem na věk obžalované a skutečnost, že byl obžalované uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, po jehož vykonání bude ještě několik let trvat, než-li bude možné záznam o odsouzení zahladit, je dle přesvědčení soud nemožné, aby v budoucnu obžalovaná splňovala zákonné podmínky pro výkon funkce státní zástupkyně, a proto považuje soud tento trest za nadbytečný a neúčelný. U obžalované byly zajištěny věci, které sloužily jako nástroje trestné činnosti, proto soud uložil obžalované rovněž trest propadnutí těchto věcí, jejichž výčet je uveden ve výroku tohoto rozsudku. Kombinace všech uvedených trestů představuje dle závěru soudu zcela přiměřený postih obžalované.

201. U obžalovaného [Jméno zastupitelství] v prvé řadě soud zohlednil jako polehčující okolnost jeho bezúhonnost, současně soud přihlédl k delší době, která od spáchání předmětné trestné činnosti uplynula, a že jako jediný z obžalovaných spáchal pouze jeden trestný čin. Co naopak přitížilo obžalovanému, je skutečnost, že neprojevil žádnou lítost ani sebereflexi. Jelikož obžalovaný spáchal pouze jeden trestný čin, bylo namístě ukládat trest podle § 216 odst. 1 trestního zákoníku, v účinném znění, se zákonnou sazbou trestu odnětí svobody v rozpětí 6 měsíců až 5 let. S ohledem na nižší závažnost jednání obžalovaného, na všechny shora uvedené podstatné okolnosti posuzované věci a všechny polehčující a přitěžující okolnosti, bylo ještě možné ukládat obžalovanému alternativní trest, a to trest spíše výchovný. Po zvážení všech shora uvedených okolností dospěl soud k závěru, že podmíněný trest odnětí svobody uložený ve výměře 12 měsíců, tedy 6 měsíců nad spodní hranicí zákonné trestní sazby, s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 36 měsíců – v polovině zákonné sazby – je trestem přiměřeným, trestem dostatečně represivním, aby dostatečně postihl obžalovaného za jeho jednání, a současně dostatečně preventivní, aby odradil obžalovaného od páchání další trestné činnosti a aby ochránil společnost před obžalovaným. S ohledem na charakter spáchané trestné činnosti a zištný motiv obžalovaného, tedy, že se svým jednáním snažil získat majetkový prospěch, bylo nutné podmíněný trest odnětí svobody kombinovat s peněžitým trestem, který soud vyměřil v 80 denních sazbách, což odpovídá závažnosti spáchané trestné činnosti, přičemž výše jedné denní sazby byla stanovena podle majetkových a výdělkových poměrů obžalovaného na 500 Kč, celkem byl tedy obžalovanému uložen peněžitý trest 80 000 Kč. Jelikož byly u obžalovaného zajištěny věci, které sloužily jako nástroje trestné činnosti, uložil soud obžalovanému rovněž trest propadnutí těchto věcí, jejichž výčet je uveden ve výroku tohoto rozsudku. Kombinace všech uvedených trestů představuje dle závěru soudu zcela přiměřený postih obžalovaného.

202. Z dalších v hlavním líčení provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

Poučení