20 C 101/2022-173

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] o zaplacení 455 780,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 105 735,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 14. 7. 2022 zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 350 045,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 7. 2022 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v rozsahu 62,50 % ve výši 38 495,40 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou původně domáhal po žalované náhrady škody ve výši 134 249,50 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 445 500 Kč, to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobce uvedl, že [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit ve spolupachatelství. Následně dne [datum] byla k [název soudu] podána obžaloba a poté byl žalobce rozsudkem ze dne 29. 6. 2020, sp. zn. [spisová značka] obžaloby zproštěn. Na základě odvolání státního zástupce [název soudu] usnesením ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. [spisová značka] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [název soudu] o věci znovu rozhodl a rozsudkem ze dne 31.5.2021, sp. zn. [spisová značka] žalobce obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu zprostil. Žalobce si v souvislosti s trestním stíháním zvolil právního zástupce, přičemž na nákladech obhajoby za úkony právní služby, které podrobně specifikoval ve své žalobě při odměně za jeden úkon právní služby á 2300 Kč, režijním paušálu á 300 Kč a daně z přidané hodnoty uhradil celkem částku ve výši 134 249,50 Kč. Nárok na nemajetkovou újmu žalobce odůvodnil tak, že byl na téměř 1 den zadržen, byly nařízeny odposlechy a záznamy jeho telefonu a trestní stíhání bylo zahájeno na základě nepodloženého trestního oznámení manželů [příjmení], nemělo oporu v učiněných zjištěních a důkazech, což bylo důvodem zproštění obžaloby žalobce, a policejní orgány tak postupovaly svévolně a nesprávně. Žalobce byl do té doby osobou netrestanou, a proto představa vysokého trestu odnětí svobody v něm vyvolala velké psychické úzkosti. Trestní stíhání trvalo téměř dva a půl roku a hrozil mu trest odnětí svobody v délce 2 až 8 let. Žalobce v té době trpěl úzkostmi, frustrací, nespavostí a stavy beznaděje ohledně výsledku. Svědky jeho zdražení byli kromě družky a jeho malých dětí také sousedi. V očích veřejnosti byl žalobce vnímán jako pachatel, na rodinu žalobce okolí nazíralo skrz prsty, rodina byla vystavena pomluvám a omezením kontaktů. Bydlení se pro rodinu stalo tak nepříjemným, že byla nucena se přestěhovat z [obec] do [obec], na což si zejména děti špatně zvykali. Žalobce byl náladový a podrážděný, uzavíral se před okolím a svými blízkými a bál se rovněž o finanční budoucnost své rodiny. Žalobce se vyhýbal společenským událostem, přestal s rodinou jezdit na dovolené. Žalobce vyhledal psychiatrickou pomoc, začal v důsledku trestního stíhání užívat antidepresiva. Utrpěla i pověst žalobce jako podnikatele u obchodních partnerů, kteří již neměli takovou důvěru v osobu žalobce a omezili spolupráci. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 579 749,50 Kč, vše v souvislosti s jeho trestním stíháním u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. (dále také jen „zákon“) a na náhradě škody představující účelně vynaložené náklady na obhajobu žalobci byla poskytla částka ve výši 93 968,60 Kč včetně DPH a na přiměřeném zadostiučinění částka ve výši 30 000 Kč včetně omluvy. Žalovaná rovněž nesporovala průběh trestního stíhání, tedy, že proti žalobci bylo trestní řízení zahájeno na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Po podání obžaloby k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byl žalobce nakonec rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) trestního řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. K nároku na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu žalovaná uvedla, že byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku, kdy jednotlivé úkony právní služby nebyly co do jejich vykonání a co do použité sazby podle advokátního tarifu (vyjma níže uvedeného) sporné, kromě úkonů: další porada s klientem ze dne [datum], kdy tento úkon právní služby se konal těsně po převzetí obhajoby, přičemž byl zahrnut již do úkonu příprava a převzetí věci, který žalovaná hradila, nahlížení do spisu dne [datum], kdy tento úkon nebyl ve spise dohledán, porada ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť tyto porady se konaly bezprostředně po sobě a z jejich vykonání nevzešel žádný výstup ve formě dalšího úkonu právní služby a jsou proto neúčelné, dále úkon ze dne [datum] - návrh na předběžné projednání obžaloby a ze dne [datum] – návrh na doplnění důkazů, zde se podle žalované jedná o úkony, za které lze přiznat pouze náhrada ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, což žalovaná učinila, a naposledy úkon ze dne [datum] – sdělení k novému projednání věci, přičemž podle žalované se nejedná o úkon účtovatelný podle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. K požadované náhradě za promeškaný čas v souvislosti s hlavním léčením ze dne [datum] se žalovaná nevyjádřila. Dále žalovaná poukázala na to, že obhájce žalobce v daném trestním řízení zastupoval dvě osoby, tudíž u společných úkonů došlo ke snížení sazby za úkon z částky 2 300 Kč o 20 %, tj. na částku 1 150 Kč (pozn. soudu – písařská chyba, správně má být 1 840 Kč dle výpočtu žalované) a na částku 920 Kč u úkonu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny. Za společné úkony pak žalovaná považovala všechny úkony vyjma úkonu ze dne [datum] – převzetí a převzetí zastoupení, úkonu ze dne [datum] - písemné podání nebo návrh, úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum], úkonu ze dne [datum] a [datum], vše porady, kdy za tyto úkony byla žalobci přiznána plná sazba mimosmluvní odměny. Za ostatní žalovanou uznané úkony byla přiznána sazba za mimosmluvní odměnu snížená o 20 %. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalovaná vyšla z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a přihlédla k povaze trestní věci a délce trestního řízení a k zásahu do osobní sféry žalobce. Žalovaná podotkla, že zásahy do osobního života nebyly žádným způsobem prokázány, žalobce není osobou bezúhonnou a jako odpovídající stanovila částku 30 000 Kč. K tvrzeným profesním dopadům uvedla, že není zřejmé, jakým způsobem se obchodní partneři o trestním stíhání žalobce dozvěděli a že pokud tito nectili presumpci neviny a omezili obchodní styky, pak toto nelze klást k tíži státu.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce svou žalobu co do částky 30 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy a co do částky 93 968,60 Kč představující nárok na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu zpět, neboť žalovaná tyto částky žalobci po podání žaloby uhradila. Žalobce dále ve své replice nesouhlasil s krácením mimosmluvní odměny o 20 %. K uvedenému sdělil, že hlavním obhájcem žalobce byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], i když žalobce udělil plnou moc i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], avšak tento byl hlavním obhájcem druhého obviněného pana [jméno] [příjmení], který rovněž udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Toto udělení plných mocí navzájem oběma obhájcům sloužilo pouze pro účely případného zastupování, pokud by to bylo nutné, a to zejména z důvodu, aby nemuselo docházet k odročování hlavních líčení z důvodu časového vytížení jednotlivých obhájců. Žalobce také uplatňuje náhradu nákladů zastoupení pouze Mgr. [příjmení], zatímco pan [jméno] [příjmení] uplatňuje v samostatném řízení náklady právního zastoupení [anonymizováno] [příjmení]. Není proto možné, aby došlo ke snižování náhrady právního zastoupení, když každý z obviněných uplatňuje náhradu za zastoupení jedním a každý jiným obhájcem. K účelnosti porad žalobce doplnil, že porady se konaly vždy před hlavním líčení a po něm a byly nezbytné k přípravě žalobce a ke stanovení strategie obhajoby. Dále žalobce rozšířil svou žalobu o zákonný úrok z prodlení ze zbylé části předmětu řízení od [datum] do zaplacení.

4. Usnesením ze dne 30. 5. 2023, č.j. 20 C 101/2022-106 bylo řízení v rozsahu částky 123 968,60 Kč zastaveno a dále byla připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o zákonný úrok z prodlení z částky 455 780,90 Kč od [datum] do zaplacení.

5. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce předběžně u žalované uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy dne [datum]. Po projednání této žádosti žalovaná dospěla k závěru, že ve věci je dán odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci na náhradě nákladů obhajoby poskytla částku 93 968,60 Kč včetně DPH a na nemajetkové újmě pak omluvu a částku ve výši 30 000 Kč. Dále nebylo mezi účastníky řízení v rozepři, že usnesením [stát. instituce] ze dne [datum] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Následně dne [datum] byla k [název soudu] podána obžaloba a řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 31.5.2021 [název soudu] vydal rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Soud provedl dokazování spisem [název soudu], sp. zn. [spisová značka] a [anonymizováno 16 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce]. [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [příjmení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum].

7. Soud provedl k důkazu vyjádření ze dne [datum] [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [příjmení] a má z něho dále za prokázané, že k trestnímu stíhání žalobce vedla výpověď poškozeného [příjmení], který detailně popsal průběh událostí, a jeho manželky, lékařská z práva o zranění poškozeného a záznamy odposlechů. Výpověď poškozeného byla nepřímo podporována výpovědí svědků manželů [příjmení], záznamem rozhovoru mezi poškozeným a svědkem [příjmení], který věděl o napadení a o tom, že žalobce po poškozeném požaduje peníze. Byly zjištěn vazby mezi všemi obviněnými, skutečnost, že tito spolu spolupracují na tom, aby poškozený zaplatil žalobci částku 250 000 Kč, a skutečnost, že svědkyně [příjmení] informovala žalobce bezprostředně po svém výslechu o tom, co vypovídala a co zamlčela. U posledního hlavního líčení způsob výpovědi manželky poškozeného znevěrohodnil její výpověď i výpověď poškozeného, došlo ke změně důkazní situace, což bylo rovněž důvodem, pro který státní zástupce nepodal odvolání vůči rozsudku ze dne [datum].

8. Soud provedl k důkazu zápisy z jednání mezi klientem a advokátem a má z nich za prokázané, že se žalobce účastnil porad s [anonymizováno] [příjmení] ve dnech [datum] ([číslo] – 14:45 hod., účel – podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání), [datum] (17:20 19:00 hod., účel – podání stížnosti na postup policejního orgánu), [datum] (15:00- 17:30 hod., účel – podání stížnosti na postup policejního orgánu, návrhu na doplnění dokazování a podnětu k výkonu dohledu), [datum] (10: [číslo], účel – podání návrhu na předběžné projednání obžaloby), [datum] (14:30- 19:00 hod., účel – příprava na hlavní líčení [datum]), [datum] (13:00 15:20 hod., účel – zhodnocení průběhu hlavního líčení [datum], stanovení dalšího postupu), [datum] (15:00- 17:20 hod., účel – příprava na hlavní líčení [datum]), [datum] (15:45- 17:30 hod., účel – zhodnocení průběhu hlavního líčení [datum], stanovení dalšího postupu), [datum] (17:30 19:00 hod., účel – podání návrhu na doplnění dokazování), [datum] (10:00- 15:20 hod., účel – příprava na hlavní líčení [datum]), [datum] (12:30 14:05 hod., účel – zhodnocení průběhu hlavního líčení [datum], stanovení dalšího postupu), [datum] (9:00- 12:30 hod., účel – příprava na hlavní líčení [datum]), [datum] (14:00- 15:10 hod., účel – zhodnocení průběhu hlavního líčení [datum], stanovení dalšího postupu), [datum] (10:10- 13:00 hod., účel – příprava vyjádření k odvolání státní zástupkyně), [datum] (9:00- 11:15 hod., účel – příprava vyjádření k novému projednání věci), [datum] (9:00- 12:00 hod., účel – příprava na hlavní líčení [datum]), [datum] (15:50 17:30 hod., účel – zhodnocení průběhu hlavního líčení [datum], stanovení dalšího postupu), [datum] (15:00- 17:30 hod., účel – příprava na hlavní líčení [datum]) a [datum] (14:20- 15:50 hod., účel – zhodnocení průběhu hlavního líčení [datum], stanovení dalšího postupu).

9. Soud provedl k důkazu účastnický výslech žalobce, ze kterého vzal za prokázané, že byl při svém zadržení odveden policií z domova. V zadržení byl od brzkého rána až do večera, z počátku neměl žádné informace o důvodech zadržení, výslech byl veden policisty rázně, následně došlo k uklidnění situace, žalobce předkládal důkazy na svou obranu a tvrzení manželů [příjmení] považoval za smyšlená. Věřil svým 2 advokátům, že ve chvíli, kdy proběhne výslech [anonymizováno] a budou konfrontováni s důkazy žalobce a jeho obhájci, bude žalobce obvinění zproštěn. Žalobce je přesvědčen, že policejní orgány pochybily, když nevyhodnocovaly řádně všechny důkazy a neumožnily jeho obhájcům se účastnit úkonů, a to z důvodu, že pan [příjmení] je bývalý policista a měl vliv na řízení. Stěžejním důkazem byly odposlechy, které však byly přehrány až před odvolacím soudem a záznam z detektoru lži, který byl upraven. Z průběhu trestního řízení byl žalobce frustrován. Jednalo se o jeho druhou zkušenost s trestním řízením, první měl ve věku 18 let, kdy se dopustil výtržnictví. Jinak trestní stíhání vnímal špatně, byl nervózní, podrážděný, zavíral se doma a snažil se věnovat své obhajobě a vést firmu. Postupně se však žalobci hroutil svět, ztrácel víru v prokázání své neviny a jeho stavební a developerská činnost byla utlumena, jeho trestní stíhání vešlo ve známost i v obchodních vztazích, došlo k přerušení obchodních vztahů, což mělo negativní dopad na příjmy žalobce. Firma začala propouštět spolupracovníky, prodávat stroje, přišla o připravené zakázky, z nichž měla mít miliónové zisky, a nové zakázky nenabírala, protože žalobce neměl sílu rozjíždět a připravovat nové projekty, když se jedná o dlouhodobou činnost a jeho budoucnost byla nejistá. Po skončení trestního stíhání se podařilo obnovit spolupráci pouze s polovinou partnerů. V den zadržení měl žalobce podepisovat jeden developerský projekt, na kterém pracoval tři roky, ale toto nebylo možné. Následně byla věc odložena, soustředil se na svou obhajobu a z projektu sešlo z důvodu trestného stíhání, které bylo překážkou pro banku při řešení úvěru na výstavbu. Rodina žalobce si k zajištění svého chodu i udržení firmy brala půjčky a úvěry, družka žalobce byla v té době na mateřské dovolené a byla na žalobci s dětmi finančně závislá. Žalobce měl problémy se spánkem, bál se budovat vztah se svými dětmi z obavy, že bude odsouzen, stranil se družky, hádali se a nevedli žádný společenský život. Také o jeho trestním stíhání věděla [územní celek], kde s rodinou žil, sousedé viděli jeho zadržení, začaly se šířit pomluvy, lidé se od rodiny distancovali a začali rodině škodit, např. mazali na kliku od dveří psí exkrementy, házeli věci na zahradu, psali nápisy na zeď a přestali je zdravit. Před domem jim stála policejní hlídka, která sledovala žalobce. Rodina se proto přestěhovala do anonymního [obec]. Žalobce z důvodu psychických problémů navštívil psychiatry, ale nabídnutá antidepresiva neužíval. Nejhorší situace byla vždy před hlavním líčením, na které se musel připravovat spolu se svými obhájci a seznamovat se s důkazy a strategií. Skončení trestního stíhání a to, že mu justice dala zapravdu, pro žalobce znamenalo velkou úlevu. Následně však musel žalobce u obchodních partnerů vyvracet pomluvy, které o něm šířil pan [příjmení], obnovovat podnikatelskou činnost tak, aby dosáhl předchozích příjmů, a obnovovat do té doby přátelské vztahy se spoluobviněnými, kteří mu dávali za vinu, do čeho je to namočil. V obchodních vztazích je nyní žalobce obezřetnější, jednání si nahrává a zve si k nim svědky. Vidina policejních orgánů nebo vězeňské služby v něm dodnes vyvolává negativní pocity. Žalobce na manžele [příjmení] podal trestní oznámení, věc byla odložena a jeho stížnosti zamítnuty. Žalobce dále žije s obavou, že obdobná situace se může kdykoliv opakovat, vrátil se k podnikání, ale znovu začíná od nuly s menšími projekty a je zadlužen. Za nejdůležitější žalobce považuje, aby došlo ke spravedlivému potrestání [anonymizováno] za to, že lživě vypovídali a zinscenovali trestní stíhání žalobce, které mu zničilo život.

10. Soud provedl výslech svědkyně [celé jméno svědkyně], družky žalobce, ze kterého vzal za prokázané, že rodina vedla před zahájení trestního stíhání žalobce spokojený život a byla finančně dobře zajištěná díky developerské činnosti žalobce a jeho stavební firmě. Žalobce se staral o rodinu, byl společenský a úspěšný v podnikání, sám se vypracoval z nuly a úspěšně vedl i větší projekty na stavbu administrativních budov nebo bytových domů. Žalobce v rámci developerské činnosti spolupracoval také s manželi [příjmení], kteří na něho následně podali trestní oznámení, což bylo pro rodinu šokující a vnímala to velmi úkorně, neboť to vnímali jako vykonstruované obvinění. Zadržení žalobce a trestní stíhání změnilo rodině celý život, vše bylo v okolí jejich bydliště známo, sousedé na se na ně dívali s opovržením a část z nich se jim začala vyhýbat, přerušila styky a začala jim škodit. Vše bylo umocněno tím, že v době trestního stíhání měl žalobce dvě malé děti. Žalobce byl psychicky vyřízený, nebyl schopen pracovat a dokončit rozjeté velké projekty, soustředil se jen na trestní stíhání, v důsledku čehož rodina přišla o své příjmy a dostala se do finančních potíží, které řešila úvěry a prodejem majetku. V den zadržení měl žalobce podepisovat velký developerský projekt na výstavbu administrativní budovy, což bylo zadržením a stíháním znemožněno. Nakonec se rodina raději přestěhovala do nájmu do [obec], kde je nikdo neznal. Utrpěl i vztah s družkou a dětmi, neboť se žalobce uzavíral do sebe, byl v napětí, nekomunikoval, odmítal trávit společný čas s rodinou a budovat vztahy s dětmi z obavy, že bude odsouzen. Žalobce rovněž z důvodu psychických problémů vyhledal psychologickou pomoc. Rodina žalobce po celou dobu podporovala věřila v jeho nevinu. Po skončení trestního stíhání se žalobci ulevilo, ale stále jej trápí, že manželé [příjmení] vše zinscenovali za pomoci svých známých u policie, lhali a zničili žalobci a dalším dvou rodinám život a nebyli za to potrestáni.

11. Soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu: usnesením [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1,2 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] byla k [název soudu] podána obžaloba a dne [datum] [název soudu] vydal rozsudek pod sp. zn. [spisová značka], kterým žalobce zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce si v souvislosti s trestním stíháním zvolil právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy oba tito zástupci zastupovali ještě spoluobviněného žalobce [jméno] [příjmení]. Právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] vykonal v rámci trestního řízení úkony právní služby, jež žalobce specifikoval ve svém žalobním žádání a které žalovaná co do jejich uskutečnění nesporovala. Dále právní zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se společně účastnili úkonů před policejním orgánem při výslechu obviněných a rovněž před [název soudu] při konání hlavních líčení. Žalobce prostřednictvím svých obhájců v trestním řízení opakovaně podával stížnosti na postup policejního orgánu, dožadoval se možnosti uplatnění svých práv a zpřístupnění stěžejních důkazů. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno zejména na základě výpovědi poškozeného a jeho manželky, které se následně před soudem ukázaly jako nevěrohodné, dále na základě provedených odposlechů a výsledku fyziodetekčního vyšetření, který následně v řízení před soudem nebyl připuštěn jako důkaz. Žalobce v důsledku vedeného trestního stíhání trpěl stresem, byl nervózní, podrážděný, měl problémy se spánkem a s psychikou, zavíral se doma a stranil se své družky na mateřské dovolené i malých dětí. Zadržení před zraky rodiny a okolím v obci [obec] žalobce vnímal úkorně, z počátku věřil ve vyjasnění situace, v průběhu trestního stíhání se mu však začal hroutil pracovní i osobní život, ztrácel víru ve spravedlivý proces a zproštění obvinění. Vlivem trestního stíhání došlo k utlumení stavební a developerské činnosti žalobce, neboť i v těchto kruzích vešlo trestné stíhání ve známost, a došlo tak k poklesu příjmů žalobce, na němž byla finančně závislá celá rodina. Situaci žalobce s rodinou řešil půjčkami, s družkou se hádali a přestali vést společenský život. Ze strany sousedů v [obec] žalobce zažíval pomluvy, dehonestující narážky a útoky a část známých s ním přerušila kontakt. Z tohoto důvodu a z důvodu finančních problémů se rodina přestěhovala do [obec]. Po skončení trestního stíhání se žalobci ulevilo, postupně obnovil své podnikatelské aktivity i přes to, že v obchodních vztazích o něm poškozený [příjmení] šířil pomluvy. Žalobce dále žije s obavou, že obdobná situace se může kdykoliv opakovat, a úkorně vnímá, že nedošlo ke spravedlivému potrestání [anonymizováno] za to, že lživě vypovídali a zinscenovali trestní stíhání žalobce. Žalobce své nároky předběžně u žalované uplatnil dne [datum]. Po projednání této žádosti žalovaná dospěla k závěru, že ve věci je dán odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci na náhradě nákladů obhajoby poskytla částku 93 968,60 Kč a na nemajetkové újmě pak omluvu a částku ve výši 30 000 Kč.

12. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31 odst. 1, 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 zákona jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že soudní judikaturou navazující na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.2.1990, sp. zn. 1 Cz 6/90 byl pomocí extenzivního výkladu zákona konstituován v souvislosti se zahájením (vedením) trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, nejen nárok na náhradu škody (majetkové újmy), ale i odškodnění újem nemajetkové povahy vztahující se jak k tzv. nezákonnému trestnímu stíhání, tak i k omezení osobních svobod v jeho rámci. Stejně tak není mezi účastníky sporu o tom, že rozsudek zprošťující obžaloby podle ust. § 226 písm. a) tr.ř. je právě jedním z těchto rozhodnutí, jež ruší účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jimiž bylo trestní stíhání zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona a pouze pro jeho účely„ nezákonnými“, čímž zakládá nejen nárok na náhradu škody, ale jakž již bylo zmíněno i odškodnění nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 1, 2 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si zahájení trestního stíhání či vazbu zavinil sám, ten kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno, jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován. Existence jakýchkoliv shora uvedených skutečností vylučujících odpovědnostní titul, nebyla dána, a žalovaná ji ani ve své obraně nepoužila. Odpovědnostní titul představovaný nezákonným (nedůvodným) trestním stíháním je tedy v posuzované věci nepochybně dán.

14. Nárok na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu vyplývá z ustanovení § 7 odst. 1 a ustanovení § 8 odst. 1 zákona ve spojení s § 31 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona. Ostatně tento skutkový stav a právní posouzení věci nebylo mezi účastníky řízení v rozepři, když žalovaná v rámci mimosoudního projednání žalobci na nákladech řízení v souvislosti s jeho trestním stíháním uhradila částku ve výši 93 968,60 Kč.

15. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky řízení nebylo sporné, že by úkony právní služby, které žalovaná vymezila ve svém vyjádření a jejichž náhradu žalobci mimosoudně neposkytla, nebyly právním zástupcem žalobce provedeny (vyjma úkonu [datum] – nahlížení, náhrady za účast na hlavním líčení dne [datum]), zabýval se soud toliko jejich účelností a rovněž tím, zda u některých úkonů právní služby (týkající se účasti jak právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] mají být posuzovány jako úkony společné či jako úkony, které vykonal toliko právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení]. K problematice společných úkonů soud obecně uvádí, že ve smyslu § 37 odst. 3 tr. ř. si obviněný může ke své obhajobě zvolit několik obhájců. V takovém případě oba (nebo více obhájců) vykonávají své zmocnění společně. Všichni zvolení obhájci jsou rovnocenní, mají stejná práva a povinnosti s jedinou výjimkou, kterou je doručování písemností a vyrozumívání o úkonech trestního řízení. To však neznamená, že všichni takto zvolení obhájci musí být současně přítomni veškerým úkonům, u kterých zákon stanoví povinnou účast obhájce (hlavní líčení). Z uvedeného proto vyplývá, že pokud měl žalobce v rámci své obhajoby dva právní zástupce, samozřejmě tito se nemuseli souběžně účastnit úkonů trestního řízení, ať již v podobě výslechu obviněných či hlavních líčení či písemných podání, avšak pokud se jich oba účastnili, mohl obhajobu pro toho kterého klienta vykonávat každý z nich. Je pak nerozhodné, zda reálně, při tom kterém úkonu, své právo využili oba či jen jeden z nich. Soud se proto přiklonil k argumentaci žalované, že pokud žalobce zmocnil k úkonům v rámci trestního řízení oba advokáty, mohl kterýkoliv z nich ve prospěch žalobce reálně vykonávat jeho obhajobu a ponížení o 20 % na sazbě mimosmluvní odměny za takovýto úkon právní služby podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je zcela na místě. Žalovaná tedy za úkony právní služby, které vyjádřila jako sporné (týkající se ponížení mimosmluvní odměny o 20%), tedy úkon ze dne [datum] – stížnost na postup policejního orgánu, ze dne [datum] - stížnost na postup policejního orgánu, účast na hlavním líčení dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u hlavního líčení dne [datum] a dne [datum], hradila zcela správně. Za jeden úkon právní služby proto náleží žalobci částka 1 840 Kč (nikoliv částka 1 150 Kč, jak nesprávně žalovaná uvedla ve svém vyjádření, i když v celkovém výpočtu počítala s částkou 1 840 Kč, kterou hradila) a částka 920 Kč u úkonů, za něž náleží náhrada ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny.

16. K dalším sporným úkonům právní služby soud uvádí následující: -) úkon ze dne [datum] – návrh na předběžné projednání obžaloby, k posouzení tohoto úkonu právní služby soud sděluje, že v ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou taxativně vypočteny úkony právní služby, u nichž obhájci náleží mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby (jedná se především o návrhy ve věci samé či opravné prostředky). V tomto ustanovení pak není uveden návrh na předběžné projednání obžaloby, proto za tento úkon právní služby náleží odměna jen ve výši jedné poloviny. Se zřetelem na ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu se tedy jedná o úkon svou povahou a účelem nejbližší úkonu právní služby uvedené v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu. Na tomto úkonu proto žalovaná hradila správně. -) úkon ze dne [datum] – návrh na doplnění důkazů, zde platí to samé jako u úkonu ze dne [datum]. I v tomto případě žalovaná hradila správně. -) úkon ze dne [datum] – sdělení k novému projednání věci, jedná se toliko o formální sdělení, netýká se žádného procesního podání ve věci, tj. podle názoru soudu nejde o úkon právní služby účtovatelný podle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. V této souvislosti soud připomíná, že i v advokátní praxi se vyskytuje řada činností, které účtovatelnými úkony nejsou. Takové činnosti vykonává advokát zdarma (resp. v rámci svých„ režijních nákladů), a účtuje-li odměnu mimosmluvní, nemůže za ně účtovat ani požadovat žádné částky (srov. Kovářová, D. a kol. Advokátní tarif. Odměna advokáta. Komentář Wolters Kluwer, Praha 2016, § 11). Pakliže by měla být odměna za tento úkon přiznána, jednalo by se o výklad natolik rozšiřující, že by popíral smysl taxativního výčtu úkonů právní služby v § 11 a.t. V obecné rovině lze odkázat i na komentářovou literaturu, která uvádí, že zpracování žádostí není úkonem právní služby (srov. PAPEŽ, Vladimír. § 11 (Úkony právní služby). In: SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, VYCHOPEŇ, Martin, KRYM, Ladislav, PEJCHAL, Aleš a kol. Zákon o advokacii. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012:„ Účtovatelným úkonem také není písemné vyhotovení závěrečného návrhu ani podání obsahující pouze návrhy na doplnění dokazování (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99). Stejně tak není účtovatelným úkonem sepis žádostí, dotazů, dopisů apod.“). Za tento úkon proto žalobci náhrada nepřísluší. -) úkon právní služby ze dne [datum] – další porada s klientem, v tomto případě se podle názoru soudu nejedná o úkon právní služby účelně vynaložený, když první porada s klientem byla uskutečněna v rámci přípravy a převzetí zastoupení dne [datum]. Soud je proto závěru, že tento úkon právní služby již nemůže být účelný, neboť veškeré skutečnosti, které se týkaly zahájení trestního stíhání a s tím spojená následně podaná stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání mohla být projednána již v rámci přípravy a převzetí zastoupení dne [datum], tedy nebylo třeba den poté konat další poradu. K problematice tzv. dalších porad soud připomíná ústavně – konformní výklad Ústavního soudu ČR (srov. rozhodnutí I. ÚS 3208/08, II. ÚS 3211/2008, II. ÚS 782/2007, I. ÚS 826/2009) podle kterého u tzv. dalších porad přesahující jednu hodinu je třeba poměřovat celkový počet, frekvenci a časovou posloupnost jednotlivých porad s rozsahem a složitostí projednávané věci a počtem a charakterem úkonů, které byly prováděny, jakož i obsahem, složitostí, rozsahem a kvalitou úkonů obhájce, které bezprostředně s těmito poradami souvisely. Jinak řečeno, porady musí být vždy východiskem nějakého následujícího úkonu obhájce. -) úkony právní služby ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] další porady s klientem, neshledal soud ve smyslu výše uvedeného jako účelné, neboť žalovaná hradila veškeré úkony právní služby představující další porady s klientem vždy, kdy tyto předcházely konání hlavního líčení. Tyto vyjmenované porady s klientem proběhly vždy v den konání hlavního líčení, avšak již po proběhlém hlavním líčení a zároveň před následujícím hlavním líčením se konaly další (žalovanou proplacené) porady, mezi 2 hlavními líčeními se tak konaly vždy 2 porady, a soud je proto neshledal jako účelné. -) úkon právní služby ze dne [datum] – další porada s klientem, tento úkon právní služby soud na rozdíl od žalované shledal jako účelně vynaložený, neboť žalovaná mimosoudně hradila žalobci náhradu za úkon právní služby ze dne [datum], jenž představoval stížnost na postup policejního orgánu se současnou žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu. Tomuto úkonu právní služby předcházelo konání této porady dne [datum], tudíž jejím výstupem bylo zmíněný procesní návrh a žalobci náhrada náleží podle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu -) úkon právní služby ze dne [datum] – nahlížení do spisu, tento úkon právní služby soud na rozdíl od žalované shledal jako účelně vynaložený, neboť trestním spisem bylo prokázáno, že úkon byl realizován a byl účelný, neboť předcházel podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a žalobci náhrada náleží podle § 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (jednalo se o společný úkon pro 2 obviněné, náhrada je snížena o 20 %). -) náhrada promeškaného času za hlavní líčení dne [datum] – tuto náhradu soud na rozdíl od žalované shledal jako účelně vynaloženou, neboť dne [datum] se dostavil obhájce žalobce k hlavnímu líčení, toto se však nekonalo a bylo bez dalšího odročeno, proto žalobci náleží náhrada podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši mimosmluvní odměny (jednalo se o společný úkon pro 2 obviněné, náhrada je snížena o 20 %).

17. Za tyto úkony právní služby proto soud žalobci přiznal částku ve výši 5 060 Kč (2 300 + 1840 + 920 Kč) představující mimosmluvní odměnu podle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu a rovněž tak částku 600 Kč jakožto náhradu hotových výdajů (související s poradou a nahlížením) podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 1 188,60 Kč (21 %), jíž je právní zástupce plátcem, tedy celkem částku 6 848,60 Kč, a to výrokem I. rozsudku. Ve zbylé části nároku na náhradu majetkové škody soud žalobu výrokem II. rozsudku zamítl.

18. K nároku na nemajetkovou újmu v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání soud sděluje, jak již bylo uvedeno shora, že odpovědnostní titul v podobě existence nezákonného rozhodnutí je ve věci dán, když žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán. U existence odpovědnostního předpokladu představované vznikem nemajetkové, morální újmy, je situace složitější, neboť újma na straně poškozeného se nepresumuje (na rozdíl od nepřiměřené délky řízení, což platí i v případě vazby), ale musí být prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2012, sp. zn. 30 Cdo 255/2009, ze dne 3.7.2012, sp. zn. 30 Cdo 428/2011). V souzené věci soud vycházel z toho, že vznik imateriální újmy (jakkoliv je trestní stíhání spojeno s jistým individuálním„ diskomfortem“ trestně stíhaných osob, viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 428/2005), není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžní odškodnění. Při stanovení formy a výše odškodnění vycházel soud z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. zejména rozh. sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 ze dne 11.1.2012, či sp. zn. 30 Cdo 914/2011 ze dne 31.5.2012), jež formuluje zásadní závěr, že„ při úvaze o formě a výši odškodnění za nezákonně vedené trestní stíhání je třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou povaha trestní věci, celková délka trestního řízení a následky v osobní sféře poškozené osoby“.

19. Soud vyšel ze shora nastíněných kritérií a uzavřel, že žalobce byl trestně stíhán pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, za což mu hrozil trest odnětí svobody v délce až na osm let, což je trest vyššího charakteru. Délka trestního stíhání činila od [datum] do [datum], tedy celkem dva roky a pět měsíců, přičemž nebyla nijak nepřiměřená, spíše se jednalo o dobu s ohledem na tento typ trestních činů standardní. Žalobce již měl s trestním řízením 2 starší zkušenosti, byl uznán vinným ze spáchání trestného činu výtržnictví a ublížení na zdraví. Soud na základě provedeného dokazování dále zjistil, že žalobce byl v rámci trestního stíhání na necelý jeden den zadržen. Žalobce v důsledku vedeného trestního stíhání trpěl stresem, byl nervózní, podrážděný, měl problémy se spánkem a s psychikou, zavíral se doma a stranil se své družky na mateřské dovolené i malých dětí. Zadržení před zraky rodiny a okolím v obci [obec] žalobce vnímal úkorně, z počátku věřil ve vyjasnění situace, v průběhu trestního stíhání se mu však začal hroutil pracovní i osobní život, ztrácel víru ve spravedlivý proces a zproštění obvinění. Vlivem trestního stíhání došlo k utlumení stavební a developerské činnosti žalobce, neboť i v těchto kruzích vešlo trestné stíhání ve známost, a došlo tak k poklesu příjmů žalobce, na němž byla finančně závislá celá rodina. Situaci žalobce s rodinou řešil půjčkami, s družkou se hádali a přestali vést společenský život. Ze strany sousedů v [obec] žalobce zažíval pomluvy, dehonestující narážky a útoky a část známých s ním přerušila kontakt. Z tohoto důvodu a z důvodu finančních problémů se rodina přestěhovala do [obec]. Po skončení trestního stíhání se žalobci ulevilo, postupně obnovil své podnikatelské aktivity i přes to, že v obchodních vztazích o něm poškozený [příjmení] šířil pomluvy. Žalobce dále žije s obavou, že obdobná situace se může kdykoliv opakovat, a úkorně vnímá, že nedošlo ke spravedlivému potrestání [anonymizováno] za to, že lživě vypovídali a zinscenovali trestní stíhání žalobce. Další zásahy do osobnostních sfér života žalobce soud nezjistil a žalobce je ani netvrdil.

20. V řízení nebylo prokázáno, že by trestní stíhání vůči žalobci bylo vedeno excesivně či na objednávku jiného subjektu. Trestní stíhání nebylo zahájeno zjevně bezdůvodně, vycházelo z výpovědi poškozeného a jeho manželky a zákonným způsobem získaných odposlechů, následně v průběhu vyšetřování byly získány další důkazy výslechy svědků. Lze přisvědčit žalobci, že trestní stíhání neproběhlo zcela bez procesních chyb a že trestní oznámení a stěžejní výpovědi poškozeného a jeho manželky byly vedeny s cílem žalobce poškodit a snahou poškozeného vyvázat se z obchodních vztahů (toto bylo ostatně i konstatováno trestními soudy v řízení). Sdělení obvinění bylo odůvodněno zmíněnými skutečnostmi, které nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin a byly důvody k podezření, že jej spáchala konkrétní osoba, tj. žalobce. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce byl vystaven nestandardnímu zacházení ze strany orgánů činných v trestním řízení, k čemuž soud doplňuje, že podstatou odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí je vždy skutečnost, že orgány činné v trestním řízení v posledku chybovaly, tedy v každém z takovýchto případů nastává situace, kdy skutečnosti tvrzené od počátku poškozeným jsou akceptovány až po delší době, resp. na jeho konci. Rovněž je na místě v této situaci připomenout, že Nejvyšším soudem přijatý závěr, že samotné usnesení o zahájení trestního stíhání je vůbec nezákonným rozhodnutím, je značně rozšiřujícím výkladem ustanovení odškodňovacího zákona, neboť toto se z tohoto zákona, co do formálních požadavků na nezákonné rozhodnutí, bezprostředně nepodává a toto bylo dovozeno až judikatorně. Je zde totiž zcela evidentní rozdíl mezi podmínkami pro vydání usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 tr. řádu, kdy trestní stíhání má být zahajováno policií již za situace, kdy nasvědčují prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a okamžikem, kdy je o vině a trestu rozhodováno trestním soudem, kdy tento naopak musí vycházet z toho, zda provedenými důkazy byly zjištěny a prokázány okolnosti svědčící bez pochyb o spáchání trestného činu. Z tohoto porovnání se tak podává, že podmínky pro rozhodnutí policie při zahájení trestního stíhání a podmínky pro rozhodnutí trestního soudu na konci trestního řízení jsou založeny na jiných předpokladech - pokud tedy za těchto okolností Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i tak lze zprošťující rozsudek považovat za odklizující rozhodnutí ve vztahu k usnesení o zahájení trestního stíhání, pak je třeba výší finančního zadostiučinění, která je příp. přiznávána za takovýto odpovědností titul ve formě nezákonného rozhodnutí, reflektovat i to, že se jedná právě o výklad rozšiřující, v němž z rozdílné povahy zmiňovaných institutů nutně musí docházet k situacím, kdy trestní stíhání, která byla řádně zahájena, nakonec budou po provedení komplexního dokazování vést k závěru o zproštění obžaloby. Pokud by za této situace mělo být všem poškozeným poskytováno odškodnění na úrovni sankčního odškodnění, nikoliv odškodnění reparačního, pak by toto ve svém posledku limitovalo nebo až paralyzovalo činnost státních orgánů, což je nutno eliminovat.

21. Žalobce nabídl soudu komparaci s věcí vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, jedná se však o zrušující rozhodnutí, a nikoliv o konečné rozhodnutí ve věci poškozeného, kterému byla přiznána na nemajetkové újmě z titulu nezákonného trestního stíhání částka 150 000 Kč (pozn. soudu – nemusí se jednat o konečnou výši odškodnění, odvolací soud následně znovu rozhodoval o zbylé části nároku). Poškozený byl stíhán za spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání pravomoci veřejného činitele a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Trestní stíhání trvalo 2 roky a 3 měsíce, bylo spojeno s výkonem veřejné funkce, poškozenému hrozil trest odnětí svobody v délce až 3 léta, věc byla medializovaná a byla poškozena dobrá pověst poškozeného. Tato věc dle názoru soudu není vhodná ke srovnání s případem žalobce zejména z důvodu odlišné povahy trestného činu a jeho spojení s výkonem veřejné funkce poškozeného a s tím související medializací případu, odlišná je rovněž i hrozícím trestem a dopady do sféry žalobce. Dále žalobce nabídl komparaci s věcí vedenou u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 Co 604/2011 poškozeného, kterému byla přiznána na nemajetkové újmě z titulu nezákonného trestního stíhání částka 150 000 Kč (pozn. soudu – soud byl omezen žalobním návrhem, dospěl k adekvátní výši odškodnění 165 600 Kč). Poškozený byl stíhán za spáchání trestného činu pohlavního zneužívání svého nezletilého syna. Trestní stíhání trvalo 9 měsíců, poškozený byl na dobu cca 7 hodin zadržen a došlo k poškození vztahu s dětmi poškozeného, s nimiž se do doby trestního stíhání vídal intenzivně několikrát týdně a po trestném stíhání děti zcela ztratily zájem o kontakt s poškozeným. Tato věc dle názoru soudu není vhodná ke srovnání s případem žalobce zejména z důvodu odlišné a závažnější povahy trestného činu a prokázanému citelnému zásahu do rodinné sféry poškozeného, odlišná je rovněž i délkou. Dále žalobce nabídl komparaci s věcí vedenou u Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 59 Co 165/2015 poškozeného, kterému byla přiznána na nemajetkové újmě z titulu nezákonného trestního stíhání částka 439 000 Kč. Poškozený byl stíhán za spáchání zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví, kterého se měl dopustit fyzickým napadením blízkého příbuzného žijícího v téže obci, v důsledku něhož napadený zemřel. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 2 měsíce, poškozenému hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 8 až 16 let, poškozený byl na dobu cca 33 hodin zadržen, věc byla medializovaná, došlo k rozpadu vztahu poškozeného s partnerkou, ke zhoršení vztahu s bývalou manželkou, která poškozenému z důvodu trestného stíhání zakazovala styk se synem, poškozený přišel o řadu přátel, byla poškozena jeho pověst v místě bydliště byl vystaven atakům sousedů a přišel o obchodní spolupráce s partnery. Poškozený trpěl zažívacími problémy, poruchami spánku a psychickými problémy po dobu trestního stíhání a vnímal úkorně nevybíravé jednání příslušníků policie při zadržení. Tato věc dle názoru soudu není rovněž přiléhavá ke srovnání s případem žalobce zejména z důvodu odlišné a závažnější povahy trestného činu, hrozícího trestu a prokázanému citelnému zásahu do rodinné sféry poškozeného, odlišná je rovněž i délkou.

22. Soud ke komparaci vybral věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 17 Co 363/2016 poškozeného, kterému byla přiznána na nemajetkové újmě z titulu nezákonného trestního stíhání částka 80 000 Kč. Poškozený byl stíhán za spáchání trestného činu vydírání, který byl následně překvalifikován na trestný čin útisku, spáchaný v rámci pracovních povinností. Poškozenému byl v průběhu trestního stíhání zajištěn majetek a byl rovněž jako žalobce zadržen. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 4 měsíce, poškozenému hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 5 až 12 let (po změně kvalifikace hrozil trest v délce až 6 měsíců, celkem trestní stíhání trvalo 3 roky a 8 měsíců). Poškozený byl stejně jako žalobce vystaven stresu, nejistotě, o jeho trestním stíhání vědělo široké okolí, došlo k zásahu do pracovní sféry a věc byla medializována a vyvolala u poškozeného posttraumatickou stresovou poruchu, která by však byla odškodnitelná samostatně jako náhrada škody na zdraví. Další případ, který je podle soudu vhodný ke komparaci, byl veden u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 214/2015. Poškozenému byla přiznána na nemajetkové újmě v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání částka 50 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro trestný čin podvodu a hrozila mu stejná trestní sazba jako žalobci. Jeho trestní stíhání trvalo dva roky a dva měsíce, tedy v podstatě stejnou dobu jako trestní stíhání žalobce. Poškozený v důsledku trestního stíhání stejně jako žalobce trpěl stresem, špatným spánkem, frustrací, omezil z důvodu trestního stíhání kontakt s rodinou a rovněž se o jeho trestním stíhání vědělo ve městě, kde žil a také ze strany spoluobčanů zažíval vtipy, posměšky apod. Tedy i u tohoto poškozeného došlo k veřejné dehonestaci, stejně jako u žalobce. Tomuto poškozenému se v důsledku trestního stíhání zhoršila posttraumatická stresová porucha, kterou trpěl a musel začít užívat antidepresiva.

23. Z uvedených případů, které soud nastínil, je zjevné, že tyto se v podstatných znacích shodují s případem žalobce, ať již co do hrozby sazby trestu odnětí svobody, délky trestního stíhání, či zásahu do osobní oblasti života poškozených. V těchto případech se pak odškodnění v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání pohybovalo od částky 50 000 Kč do 80 000 Kč. Soud nakonec jako nejvhodnější zvolil pro komparaci s případem žalobce věc vedenou pod sp. zn. 31 C 214/2015, neboť se domnívá, že tato je pro srovnání nevýstižnější, neboť poškozeným hrozila stejná trestní sazba jako žalobci, délka trestního stíhání byla víceméně stejná jako u žalobce a došlo k obdobným zásahům do osobní sféry života jako u žalobce – tj. stres, frustrace, špatný spánek a dehonestace poškozeného v místě bydliště. Soud však při komparaci musel zohlednit, že u žalobce došlo k větším zásahům, neboť u žalobce byly prokázány významné dopady do profesní sféry související i s finanční tísní rodiny a veřejná dehonestace a finanční problémy donutily žalobce a jeho rodinu se přestěhovat z [obec] do [obec]. Soud rovněž zohlednil, že žalobce byl zadržen (stejně jako poškozený ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 17 Co 363/2016). Soud tudíž uzavřel, že žalobci náleží odškodnění nemajetkové újmy ve vyšší částce, a má za to, že částka 100 000 Kč je částkou adekvátní a přiměřenou. Jelikož žalovaná již žalobci plnila částku 30 000 Kč, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci rozdíl ve výši 70 000 Kč ve výroku I. rozsudku a ve zbylé části nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobu výrokem II. zamítl.

24. Úrok z prodlení z plnění přiznaného soudem je odůvodněn § 1968 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 15 odst. 1 zákona, podle kterého přizná-li žalovaná náhradu škody, je třeba jí nahradit do 6 měsíců od uplatnění nároku, ode dne následujícího po uplynutí lhůty vzniká žalobci právo na úrok z prodlení. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum], šestiměsíční lhůta k plnění uplynula dne [datum], proto se následující den ocitla žalovaná s plněním peněžitého dluhu v prodlení. Soud proto ve výroku I. přiznal žalobci právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky přiznané soudem ode dne [datum] do zaplacení, v části příslušenství požadovaného žalobcem z částí nároků, které soud pro nedůvodnost žalobci nepřiznal, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl výrokem II. rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o. s. ř. výrokem III. rozsudku podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, když žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 579 749,50 Kč (obhajné 134 249,50 Kč, nemajetková újma 445 500 Kč). Předmětem řízení tak byly dva nároky - u nároku na náhradu škody byl žalobce úspěšný v částečném rozsahu a u nároku na náhradu nemajetkové újmy byl žalobce plně úspěšný v kontextu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30Cdo 3378/2013, podle něhož i částečné vyhovění žaloby v podobě částečně přiznané částky na přiměřeném zadostiučinění, je ve svém důsledku plným úspěchem žalobce ve věci. Za tarifní hodnotu soud podle ust. § 12 odst. 3 ve spojení s ust. § 7, ust. § 8 a ust. § 9 odst. 4 písm. a) považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (tj. u náhrady škody 134 249,50 + u nemajetkové újmy 50 000 – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30Cdo 1435/2015). Žalobce byl úspěšný v rozsahu 100 817,20 Kč (96 968,60 + 6 848,60) na majetkové škodě a 50 000 Kč na nemajetkové újmě. V částce 33 432,30 Kč byl žalobce naopak neúspěšný (majetková škoda). Žalobce proto byl v řízení převážně úspěšný, žalovaná je povinna mu nahradit 63,8 % (úspěch 81,9 % - neúspěch 18,1 %).

26. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna advokáta podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT za 3 úkony právní služby, každý po 8 500 Kč (z tarifní hodnoty 134 249,50 + 50 000; převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), za 4 úkony právní služby, každý po 4 740 Kč (po částečném zastavení z tarifní hodnoty 40 280,90 + 50 000; účast na jednání soudu dne [datum], [datum] – v délce 2 úkonů, [datum]), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 100 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby, každý po 300 Kč. Dále právnímu zástupci žalobce náleží náhrada 21 % DPH ve výši 9 777,60 Kč Celkem činí náhrada nákladů 60 337,60 Kč, 63,8 % činí 38 495,40 Kč. Zaplacení uložil soud neúspěšné žalované.

27. Podle 31 odst. 4 zákona poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, soud proto odměnu za tento úkon zástupci žalobce nepřiznal. Dále nebyla přiznána odměna za podání ze dne [datum], jehož obsahem bylo pouze doložení uplatnění nároku u žalované k výzvě soudu, což měl žalobce učinit spolu s podáním žaloby, za podání ze dne [datum], které se ve spise nenachází, a za podání ze dne [datum], jehož obsahem bylo doplnění srovnávací judikatury, což bylo možné učinit v předchozím vyjádření nebo při jednání dne [datum]. Uvedené úkony nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu advokátního tarifu.

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit účastníkům jakoukoliv újmu.