20 C 104/2023 - 131
Citované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 odst. 4 § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 1 § 13 § 13 odst. 4 § 14
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 44a § 44a odst. 1
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 290
Rubrum
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [datum] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], [název země] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [datum] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0], [název země] oba zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená dne [datum] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o zpřístupnění bytové jednotky a předání klíčů takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zpřístupnit žalobcům bytovou jednotku č. [číslo], nacházející se v domě č.p. [číslo], na pozemku parc. č. st. [číslo], obec [adresa], část obce [adresa], k. ú. [adresa] a předat žalobcům klíče od uvedené bytové jednotky i domu, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 44 852,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
Odůvodnění
1. Žalobci se návrhem ze dne [datum] domáhali toho, aby jim byla ze strany žalované zpřístupněna bytová jednotka blíže specifikovaná ve výroku I. tohoto rozhodnutí a dále, aby jim žalovaná k předmětné bytové jednotce vydala klíče a uhradila náhradu nákladů tohoto řízení. Uvedli, že se žalovanou dne [datum] uzavřeli ohledně dotčené bytové jednotky kupní smlouvu formou notářského zápisu, sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě této smlouvy se žalobci zavázali uhradit kupní cenu bytové jednotky ve výši 550 000 Kč formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 15 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 28. dne v měsíci, počínaje měsícem březen 2020 do zaplacení. Ve smlouvě bylo ujednáno, že k návrhu na vklad do katastru nemovitostí ohledně převodu vlastnického práva dojde až po zaplacení celé kupní ceny žalobci žalované. Účastníci si dále sjednali právo žalobců bytovou jednotku po dobu úhrady splátek užívat, kdy žalovaná jim současně s podpisem smlouvy předala klíče od bytové jednotky. V případě, kdyby došlo k řádnému odstoupení od kupní smlouvy, se měly žalobci uhrazené splátky považovat za nájemné spojené s užíváním bytu. Žalovaná ovšem od kupní smlouvy odstoupila, a to dopisem ze dne [datum] a následně podruhé dopisem ze dne [datum]. Žalobci proto podali žalobu na určení platnosti kupní smlouvy, kdy o tomto nároku bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabyly právní moci dne [datum]. Soudy v těchto rozhodnutích potvrdily, že kupní smlouva je i nadále platná. Žalovaná od svého prvního odstoupení od smlouvy vyměnila u bytu zámky a žalobcům znemožnila a nadále znemožňuje užívání bytové jednotky, kdy byt ani po výzvě ze strany žalobců nezpřístupnila. Žalobci očekávali, že po právní moci výše uvedených rozsudků žalovaná byt zpřístupní a vyzývali ji k tomu i prostřednictvím předžalobní výzvy právního zástupce žalobců ze dne [datum]. Žalovaná si výzvu vyzvedla dne [datum], nikterak na ni ovšem nereagovala.
2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření z [datum] uvedla, že výzvu žalobců ke zpřístupnění bytové jednotky ze dne [datum] si skutečně převzala a reagovala na ni přípisem právnímu zástupci žalobců ze dne [datum]. V něm uvedla, že žalobci ji uvedli v omyl, kdy v rozporu s kupní smlouvou v bytě nebydleli a místo toho byt pronajali rodině [jméno FO]. [jméno FO] její byt zdevastovali a poté, co byt vyklidili, se žalobci pokoušeli tento byt prodat a kupujícímu tajili, že nejsou skutečnými vlastníky. Dále uvedla, že žalobci mají na úhradě měsíčních splátek dluh ve výši 15 000 Kč a dále žalované dluží 72 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a dalších 123 625 Kč na náhradě vzniklé škody. Žalovaná má proto obavu, že zpřístupněním bytu by došlo k jeho další devastaci. Co se týče pravomocného rozsudku, kterým byla určena platnost kupní smlouvy, pak žalovaná vůči němu podala dovolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Má za to, že tu jsou i další důvody pro zamítnutí žaloby – žalobci jsou zjevně zadlužení, skrývají se před svými věřiteli, protože proti žalobci a jeho firmě byla nařízena exekuce. Tato skutečnost brání žalobcům hradit splátky kupní smlouvy, a pokud tak činí, postupují v rozporu se zákonem. Právní zástupkyně žalobců navíc odmítla sdělit žalované jejich aktuální doručovací adresu, zjevně za účelem vyhnout se exekutorům, což znemožnilo žalované započíst vůči žalobcům její pohledávky. I v tomto vidí žalovaná ohrožení vůči bytu, který je dosud v jejím vlastnictví. Žalovaná dále vyzývala žalobce, aby jí žalobci její výše uvedené pohledávky v celkové výši 213 255 Kč uhradili do 7 dnů. Pokud tak neučiní, bude jejich chování považovat za podstatné porušení jejich smluvní povinnosti dle § 2002 o.z. Tato výzva se považuje za doručenou dne [datum]. Žalobci na její výzvu nereagovali. Žalovaná proto dne [datum] opětovně odstoupila od kupní smlouvy, přičemž dopis byl zaslaný na adresu trvalého bydliště žalovaných, kdy toto odstoupení se považuje za účinné dne [datum] (více k tomuto odstoupení níže v sekci čtených listinných důkazů). Kupní smlouva proto zanikla nejpozději ke dni [datum], ale ani předtím neměli žalobci nárok na zpřístupnění bytu. Žaloba je proto nedůvodná a žalovaná navrhla, aby jí soud zamítl a přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení.
3. Zástupkyně žalobců na písemné vyjádření žalované reagovala při jednání dne [datum], kdy uvedla, že žalobci s novým odstoupením od smlouvy nesouhlasí a považují ho za neplatné. Práva i povinnosti stran nadále trvají a soud by měl posoudit platnost či neplatnost tohoto odstoupení, které bylo žalobcům doručeno teprve den předcházející tomuto jednání v rámci jeho doručení právní zástupkyni žalobců. Žalovaná se ve svém odstoupení odkazuje na částku 213 255 Kč, se kterou žalobci zásadně nesouhlasí a zcela ji odmítají. I kdyby částka byla oprávněná, pak ji mohla žalovaná vymáhat a jako důvod pro odstoupení uvést i ve svých dřívějších odstoupeních od kupní smlouvy, neboť pohledávka uváděná žalovanou by měla vzniknout v roce 2021 nebo i dříve, protože žalovaná jim od srpna 2021 znemožňuje přístup do bytu. Další skutečnosti, které žalovaná ve svém vyjádření uvedla, již byly řešeny v řízení o určení platnosti kupní smlouvy a žalobci je považují za irelevantní. Jedná se o to, že žalobci dali byt k užívání paní [jméno FO] a že byt měli zdevastovat a nebydlet v něm. Krom toho podle žalobců již uplynula doba pro odstoupení od smlouvy. Co se týče tvrzení žalované, že jsou oba žalobci v exekuci a nemohou plnit své závazky, pak uvádí, že exekuci má na sebe vedenou pouze žalobce a jedná se o dluh z podnikání, který je veden na jeho společnost i fyzickou osobu. Tento dluh je řádně splácen dle splátkového kalendáře. Žalobci splátky z kupní smlouvy platí řádně a včas, nicméně uznávají aktuální nedoplatek ve výši 15 000 Kč, jak tvrdí žalovaná. Před věřiteli se neskrývají, pokud je chtěla žalovaná skutečně obeslat, mohla užít adresu, na kterou zasílala i svá předchozí dvě odstoupení od kupní smlouvy v předchozím soudním řízení. Předmětný byt zakoupili tzv. před „rekonstrukcí“. Na poměry žalobců byl v době předání neobyvatelný. Žalobci měli původně v úmyslu se do něj nastěhovat a po doplacení kupní ceny a převodu vlastnického práva v katastru nemovitostí jej zrekonstruovat. Nechtěli však své prostředky investovat do cizího majetku, což se ukázalo jako správné rozhodnutí. Žalobci chtějí také poukázat na to, že žalovaná ze své vůle v srpnu 2021 svévolně odejmula právo žalobců byt užívat, zatímco žalobci i přesto nadále kupní cenu bytu dosud splácí. Žalovaná se domáhá ochrany svého práva, nicméně je třeba pamatovat na to, že uzavřela smlouvu, na základě které v budoucnu pozbyde vlastnického práva k bytu, může jí tedy být v současné době jedno, co se s bytovou jednotkou v rámci jejího užívání žalobci v současné době má dít. Žalovaná svým jednáním porušuje zásadu pacta sunt servanda, kdy smlouva byla uzavřena a je platná, jak bylo uzavřeno soudem zdejším i odvolacím. Žalovaná tak nerespektuje smlouvu ani rozhodnutí soudu. Je to právě sama žalovaná, kdo se pokoušel bytovou jednotu již prodat, což se žalobcům podařilo zamezit v průběhu předchozího řízení. Zároveň navrhují, aby soud vyslovil předběžnou vykonatelnost rozhodnutí, neboť žalovaná má zjevně v úmyslu pokračovat v soudních řízeních, aby oddálila splnění své povinnosti, čímž může žalobcům hrozit nebezpečí značné újmy v podobě dalších nákladů.
4. Zástupce žalované k tomuto vyjádření uvedl, že co se týče námitky zástupkyně žalobců, že žalovaná při svém třetím odstoupení od kupní smlouvy vznáší nové argumenty, které již mohla namítnout při předchozích dvou odstoupeních, pak má za to, že by bylo protismyslné, aby za probíhajícího řízení, kde byla přezkoumávána platnost předchozích dvou odstoupení od smlouvy, odstupovala potřetí. Předpokladem odstoupení od smlouvy byla formální výzva a teprve po jejím učinění a uplynutí lhůty v ní stanovené bylo možné odstoupit. Námitka, že neoprávněné užívání bytu a jeho devastace již byla projednána v předchozím řízení, je nepravdivá a účelová, neboť tyto skutečnosti projednány nebyly a důkazy navržené k jejich prokázání byly odmítnuty jako nadbytečné, protože žalovaná tyto důvody neuvedla ve svém původním odstoupení od smlouvy. Co se týče exekucí vedených proti žalobcům, pak žalobci jsou manželé a nemá informace, že by došlo k zúžení jejich společného jmění, které by zabránilo exekuci na jejich společný majetek. Proti žalobci jsou podle výpisu v CEE vedeny dvě exekuce, nikoli jedna a i kdyby to byla jen jedna exekuce, pak samotná skutečnost, že žalobce hradí splátky kupní ceny převodem ze svého účtu, představuje rozpor se zákonem. Není také pravda, že žalobci dluží na splátkách kupní ceny pouze 15 000 Kč, protože ještě dluží asi 6 000 Kč na nedoplatku za služby – voda a topení, a to za období, kdy byt užívala rodina [jméno FO]. Ohledně problémů s doručováním písemností žalobcům uvedl, že tvrzení zástupkyně žalobců považuje za ryze účelové, protože písemnosti se na adresu uvedenou v usnesení exekutora nepodařilo doručit, byli nuceni dopisy zasílat na slovenské adresy žalobců, kde ze čtyř dopisů byl převzat jen jeden. To, že se byt měl v době předání nacházet ve stavu „před rekonstrukcí“ slyší dnes poprvé. Žalované se při uzavírání smlouvy zželelo tehdejší neuspokojivé majetkové situace žalobců a vyhověla jim, když ji požádali o zakotvení práva byt užívat ve smlouvě. Tvrzení, že byt byl neobyvatelný, vylučuje i skutečnost, že jej žalobci obratem po uzavření smlouvy pronajali rodině [jméno FO], kteří v něm bydleli. Žalovaná byt znepřístupnila poté, co se žalobci pokusili její byt prodat a zároveň jakmile zjistila míru jeho devastace. K argumentu, že žalovaná se nemusí starat o stav bytu s ohledem na jeho budoucí převod, uvedl, že k tomu dojde až po doplacení kupní ceny a jak současná situace dokládá, není zcela jednoznačné, zda by k převodu vlastnického práva na žalobce vůbec došlo. Povinnosti vyplývající ze smlouvy nedodrželi právě sami žalobci. Námitka, že se žalovaná pokusila sama byt prodat je irelevantní, neboť na rozdíl od žalobců tak činila v situaci, kdy jí svědčil zápis jejího vlastnického práva v katastru nemovitostí a zároveň byla přesvědčena o důvodnosti svého prvního odstoupení od smlouvy. Tvrzení žalobců, že jim hrozí vznik značné újmy, je zcela nepodložený. Značná újma vznikla naopak žalované. Pokud jde o náklady předchozího řízení, pak je žalovaná uhradila. Požadavek, aby soud vyslovil předběžnou vykonatelnost rozsudku tak považuje za ryze účelový. Navrhuje proto zamítnutí žaloby v plném rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení.
5. Zástupkyně žalobců k tomu uvedla, že jedna z dvou exekucí vedených v CEE již byla uhrazena. O nedoplatku na službách v době, kdy v bytě měla bydlet p. [jméno FO] slyší poprvé, placení záloh může dodatečně doložit. To, že si právo užívat byt vymínili žalobci, také neguje, neboť text smlouvy navrhla sama žalovaná. Také nesouhlasí s tvrzením, že žalobci byt pronajímali. Byt poskytli k užívání rodinnému příslušníkovi – p. [jméno FO], kdy žalovaná o tomto předem věděla a byla o tom žalobci informovaná. Dále není pravda, že se žalobci snažili byt prodat. Nemohli, neboť ani nebyli zapsáni jako vlastníci v evidenci KN. Žalovaná také neuhradila všechny náklady vzniklé v předchozím soudním řízení – zůstaly neuhrazeny náklady za soudní úschovy splátek kupní smlouvy a žalobcům s probíhajícími soudními řízeními vznikají náklady i nadále.
6. Zástupce žalované na to reagoval, že i pouhá jedna exekuce znemožňuje žalobcům hradit splátky kupní ceny. Navíc má informace, že proti žalobcům probíhá řada nalézacích řízení, v nichž velké množství věřitelů uplatňuje peněžité částky, které však dosud nedospěly do fáze exekucí. Ohledně toho, jak mělo dojít k neoprávněnému užívání bytu a jeho tvrzenou devastaci, pak jde o sporná tvrzení, která budou vyřešena dokazováním. Navrhuje výslech potencionálního kupce od žalobců [jméno FO], kterým má být zjištěno, zda žalobci zamlčovali, že jsou vlastníky či nikoliv. Žalovaná si není vědoma žádných nákladů na úschovy, které by měla žalobcům zaplatit. Navíc se jedná o částky zanedbatelné v porovnání s pohledávkou žalované vůči žalobcům, kterou žalovaná dodatečně uplatní ve formě vzájemného návrhu.
7. Zástupkyně žalobců k tomu uvedla, že nemá informace o žádných probíhajících soudních řízeních, kde by žalobci byli účastníky vyjma soudních sporů s žalovanou.
8. Účastníci následně učinili nesporným, že na splátkách kupní smlouvy je k datu jednání [datum] dluh ve výši 15 000 Kč.
9. Zástupce žalované krom výše uvedeného výslechu [jméno FO] navrhl výslech [jméno FO] a jejího přítele, dále [jméno FO], který má osvědčit pronajímání bytu [jméno FO] a [jméno FO], manžela žalované.
10. Obě strany navrhly výslech p. [jméno FO] kterému se žalovaná měla pokoušet byt prodat.
11. Zástupkyně žalobců se dopisem ze dne [datum] písemně vyjádřila k odstoupení žalované od kupní smlouvy datované [datum]. V něm uvedla, že s ním nesouhlasí, protože žalovaná mohla tyto námitky vznést již během předchozího řízení ve věci určení platnosti kupní smlouvy, ale neučinila tak. S ohledem na to, že nebyly učiněny bez zbytečného odkladu, odstoupení z těchto důvodů je neplatné. Byt jako nevlastníci nikdy ani prodat nemohli a skutečnost, že žalovaná byla o užívání bytu p. [jméno FO] informována, byla již také prokázána v minulém řízení. Připouští, že na splátkách kupní ceny je dluh ve výši 15 000 Kč, jak ostatně při ústním jednání dne [datum] učinili účastníci nesporné. Nejedná se ovšem o podstatné porušení smlouvy, kde byl limit porušení stanoven na 30 000 Kč. Nejedná se o dlouhodobý dluh, protože žalobci platí každý měsíc splátky 10 000 Kč a pokud nebylo dohodnuto jinak, každá splátka kupní ceny se počítá na závazek nejdříve splatný. Exekuce vedená na žalobce je řádně splácena formou splátkového kalendáře. Adresu svého bydliště žalobci netají, na adresách svých dřívějších bydlišť si hlídají poštu. Svou trvalou adresu na Slovensku uvádějí na všech podáních.
12. Žalovaná následně prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] počtvrté písemně odstoupila od kupní smlouvy uzavřené s žalobci. Jako důvod uvedla, že strany si ve smlouvě sjednali právo žalované od smlouvy odstoupit v případě prodlení se zaplacení tří splátek v celkové výši 30 000 Kč. Žalobci při jednání dne [datum] učinili nesporným, že aktuální dluh na splátkách činí 15 000 Kč. Žalobci následně nezaplatili květnové ani červnové splátky kupní ceny v celkové výši 20 000 Kč.
13. V písemném vyjádření z [datum] zástupce žalované uvedl, že s ohledem na svoji zahraniční dovolenou až dodatečně dohledal zprávu od právní zástupkyně žalobců z [datum], o tom, že žalobci začali znovu skládat splátky kupní ceny do soudní úschovy. Toto jednání považuje za neplatné, protože vůči žalobci i nadále probíhá exekuce. I vůči žalobkyni probíhá exekuční řízení, a to soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka]. Tato exekuce běžela již v době prvního jednání ve věci, což žalobkyně výslovně zapřela. Ani jeden ze žalobců proto nemůže skládat splátky kupní ceny do soudní úschovy pod sankcí neplatnosti dle § 44a exekučního řádu. Žalovaná má také informace, že účet, ze kterého jsou spláceny splátky kupní ceny vedený na jméno „[jméno FO]“ není ve skutečnosti účtem žalobce, nýbrž jeho čtyř nebo pětiletého syna. Splátky z tohoto účtu jsou proto neplatné, neboť mezi ní a synem žalobců neexistuje žádný právní vztah. Dále má za to, že nebyly splněny zákonné důvody soudní úschovy a soud jejím přijetím postupoval v rozporu se zákonem. Žalobci v návrhu na složení peněz do úschovy uvedli, že mají pochybnost o samotné existenci dluhu. Tyto pochybnosti však nezakládají právo složit předmět plnění do úschovy dle § 1953 o.z. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které důvod úschovy a věcnou legitimaci účastníků soud z hlediska pravdivosti tvrzení složitele při rozhodování o přijetí do úschovy nepřezkoumává. Vychází v tomto směru z tvrzení složitele a nezjišťuje konkrétní okolnosti účastníků, či zda je složitel skutečně dlužníkem či příjemce věřitelem atd. Zjisti-li se, že důvody pro složení plnění u soudu nebyly dány, pak dluh nebyl složením do soudní úschovy splněn a povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění i nadále trvá. Žalobci ovšem splátky kupní ceny nesložili v souladu s hmotným ani procesním právem, protože nenaplnili podmínky stanovené v § 1953 odst. 1 o.z.
14. Zástupce žalované současně vznesl vzájemný návrh žalované, kdy se má jednat o pohledávku v celkové výši 213 255 Kč z titulu dluhu na splátkách kupní ceny v celkové výši 15 000 Kč, bezdůvodného obohacení ve výši 72 000 Kč a náhrady škody vzniklé žalované v celkové výši 123 625 Kč. Tato částka v mezidobí narostla o výše uvedené splátky kupní ceny v hodnotě celkem 20 000 Kč, žalovaná si proto nárokuje celkem částku 233 255 Kč.
15. Soud na úvod jednání dne [datum] konstatoval, že nahlédl do spisů zdejšího soudu sp. zn [spisová značka] a [spisová značka], ze kterých vyplynulo, že soud vyhověl jednotlivým návrhům žalobců na složení do soudní úschovy částek po 10 000 Kč v měsících květnu a červnu 2023 a oba žalobci splátky kupní smlouvy za tyto měsíce složili do soudní úschovy.
16. Zástupkyně žalobců následně uvedla, že výslech [jméno FO] nepovažuje za nutný, protože důvody na které se žalovaná odkazuje, nastaly již před prvním soudním řízením a pokud je chce žalovaná uplatnit nyní, pak jedná opožděně.
17. Zástupce žalované na to reagoval, že od kupní smlouvy se dne [datum] odstupovalo z důvodů dle § 2002 o.z., kdy se jednalo o komplexní soubor důvodů, kdy skutečnosti uvedené pod písm. g) a h) zatím nenastaly a tudíž je nebylo možno užít v předchozím řízení.
18. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně v předmětném bytě žila necelý rok. Do bytu se nastěhovala v průběhu roku 2020. Bydlení jí zprostředkovala žalobkyně, protože po nastěhování do Čech neměla kde bydlet. Žalobkyně je kmotrou jejích dětí. Žalovaná se o tom, že v bytě bydlí, dozvěděla v průběhu jejího pobytu. Došlo k tomu tak, že se se žalovanou náhodou potkaly. Není již schopna říct, kdy to asi bylo. Měli v bytě rozbitý sprchový kout, přítel to zatmelil. Tehdy tam přišla žalovaná a poprvé se setkaly. Problém s tím neměla, k vystěhování ji nikdy nevyzývala. Žalobcům nájemné neplatila, ale hradila poplatky za energie a internet. Za služby platili měsíčně asi 6 500 Kč. Byt byl po tom, co se do něj nastěhovala ve velmi špatném stavu. Museli tam opravovat vypínače, aby fungovaly, byl rozviklaný záchod, stěny byly obouchané, ze stropu visely kabely, byla plesnivá okna a profukoval tam vítr. Nemá informace, že by žalobci po podpisu kupní smlouvy s bytem něco dělali. V bytě bydlela ona a její dvě děti. Přítel tam občas přespal. Byt opustili, protože si našli vetší byt v [název města]
19. Žalovaná při výslechu uvedla, že o tom, že v bytě bydlela paní [jméno FO] se dozvěděla potom, co jí volali sousedi, že tam teče voda. Neví přesně, kdy to bylo, asi jaro 2020. V bytě tehdy potkala paní [jméno FO] poprvé. Bylo jí řečeno, že průtok vody již opravili. Mezi řečí se jí zeptala, kolik platí žalobcům nájem. Bylo jí řečeno, že 8 000 Kč. Svědkyně tam byla s přítelem a dvěma dětmi. Říkala, že hledají větší byt. Neřekla jí, aby byt opustila s ohledem na její dvě děti. Byt znepřístupnila v říjnu 2021. Aktuálně v něm nikdo nebydlí. Byt znepřístupnila poté, co se setkala se žalobkyní, která jí řekla, že se hodlá rozvést se žalobcem a nabídla žalované, že zprostředkuje prodej bytu třetí osobě. Žalovaná se místo toho rozhodla byt prodat někomu jinému. Žalobkyně jí nato kontaktovala, že chce, aby jí žalovaná uhradila částku 300 000 Kč, aby bylo možno realizovat prodej. Byt prošel poté, co se z něj vystěhovali žalobci opravami, které vyšly asi na[tel. číslo] 000 Kč. V současnosti je napůl opravený. Opravu zařizoval její manžel asi před třemi měsíci. Při uzavírání kupní smlouvy byl byt v pořádku, dříve tam do září 2019 bydlel její syn. Syn bydlel v bytě 10 let sám. Žalobci v bytě nikdy nebydleli.
20. Z výslechu žalobkyně vyplynulo, že p. [jméno FO] se do bytu nastěhovala během letních prázdnin 2020 a vystěhovala se v červnu nebo srpnu 2021. Vyjma služeb jim nic neplatila. Platila elektřinu, internet, hradila nedoplatek za topení a vodu. Žalovanou o tom, že se má do bytu nastěhovat p. [jméno FO] informovala předem přes Messenger. O tom, aby byli nalezeni kupci k bytu, ji požádala žalovaná. Jednoho našla, dala mu telefonní číslo žalované, aby ji kontaktoval, jednalo se o [jméno FO]. Kupci řekla, že byt není její, že ho splácí a musí jednat s žalovanou. Na to ji kontaktoval manžel žalované, který jí sdělil, že byt hodlají prodat a uhrazené splátky kupní ceny jí nevrátí. Žalovaná ji s kupcem obešli, chtěli si byt prodat jen mezi s sebou. Kupci [jméno FO] na to poslala SMS, aby jí zaplatil 300 000 Kč, aby nebyla ztrátová a zbytek kupní ceny 400 000 ať zaplatí žalované, která mu pak byt převede. Byt kupovali s manželem z toho důvodu, že s žalovanou byly kamarádky a žalovaná jí po úmrtí syna nabídla, že byt prodá původně za 300 000 Kč. Tato částka se navýšila poté, co se do věci vložil její manžel, na částku 550 000 Kč. Chtěli byt koupit pro syna, kterému jsou 4 roky. Do té doby chtěli byt užívat, nicméně nakonec tam nebydleli, protože bydlení zprostředkovali p. [jméno FO]. Byt byl v době, kdy jim byly předány klíče, v katastrofálním stavu. V bytě nic nedělali předtím, než se tam nastěhovala p. [jméno FO], protože se manžel obával investic do bytu před zaplacením celé kupní ceny.
21. Žalobce při výslechu uvedl, že s tím, co uvedla manželka, souhlasí. Byt neměl v úmyslu prodat. O jeho stavu svědčí i cena v době koupě, což mělo původně být 300 000 Kč. Opravy vyčíslené žalovanou částkou 230 000 Kč považuje za zcela přemrštěné, byt má pouze dvě místnosti. Ohledně údajné ceny rekonstrukce bytu volal zhotoviteli oprav, panu [jméno FO], který mu do telefonu řekl, že na bytě nedělali nic a částka 230 000 Kč je ocenění očekávané celkové rekonstrukce bytu. Osobně zná toho, kdo nakonec dělal žalované opravu bytu a ví, že za tu cenu to rozhodně nebylo. Jedná se o pana [jméno FO]. Byl použit materiál za 3 000 Kč a nakonec mu ani nebylo zaplaceno za práci. Byt byl zjevně ve stejném stavu už od dob komunistů, jeho stav odpovídal tomu, co uvedla svědkyně [jméno FO]. [jméno FO] měla v bytě bydlet krátkodobě, šlo o přechodné řešení. Kupní cena bytu se pohybovala okolo[tel. číslo] 000 Kč, protože lepší byty se v té lokalitě prodávaly za 400 000 Kč. Ke konečné kupní ceně nakonec přistoupil, protože mu vyhovovaly splátky a také s ohledem na osobní známost se žalovanou trvající 4 – 5 let. Splátky kupní ceny bytu hradí z účtu svého syna, peníze na tento účet vkládá on. Aktuálně jsou všechny účty na jeho jméno a na jméno jeho firmy postiženy exekucí.
22. Z obsahu soudního spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzní ze dne [datum] (PM [datum]), bylo určeno, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky k bytové jednotce č. [číslo] nacházející se v domě č. p. [číslo] pozemku parcelní číslo stavební [číslo] obec [adresa], část obce [adresa], s níž souvisí spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], katastrální území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota] vedené u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], je platná. Soud prvního stupně při rozhodování vycházel ze skutkových zjištění, že žalovaná dopisem ze dne [datum] a následně podruhé dopisem ze dne [datum] odstoupila od uzavřené kupní smlouvy. U obou odstoupení jako důvod uvedla prodlení se splátkami kupní ceny převyšující 30 000 Kč. Žalobci s oběma odstoupeními od smlouvy projevili nesouhlas, a to dopisy z [datum] a [datum], kde uvedli, že odstoupení žalované považují za neplatná, neboť jejich prodlení splátek kupní ceny nikdy nepřesáhlo sjednanou částku 30 000 Kč. Byt byl dle jejich tvrzení již v době koupě poničen a žalovaná se sama na žalobkyni obrátila k vyhledání potencionálního kupce k bytu. Soud ze vzájemné komunikace mezi účastníky dále zjistil, že žalovaná věděla o užívání bytu třetí osobou, jakož i o problémech vyžadujících opravu bytu. Soud dále zjistil, že ke dni prvého odstoupení od smlouvy činilo prodlení žalobců s úhradou splátek celkem 25 000 Kč, ke dni druhého odstoupení se dluh snížil na 15 000 Kč. Soud prvního stupně se v řízení o určení platnosti kupní smlouvy nezabýval zákonnými důvody odstoupení dle § 2002 o.z., protože tyto důvody nebyly žalovanou uvedeny ani v jednom z prvních dvou odstoupení. Žalobci splátky kupní smlouvy skládali od prosince 2021 do soudní úschovy. Odvolací soud se s východisky soudu prvního stupně plně ztotožnil. Řízení je aktuálně vedené před dovolacím soudem.
23. Z výpisu z katastru nemovitosti vyplynulo, že žalovaná je nadále evidovaná jako jediná vlastnice předmětné bytové jednotky [číslo] v domě č. [hodnota] na stavební parcele č. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] ke stavební parc. č. [hodnota] a ke společným částem domu se všemi součástmi a příslušenstvím v k.ú. [adresa].
24. Z kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli účastníci formou notářského zápisu sp. zn. [spisová značka] u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] se sídlem v [název města], vyplývá, že žalobci od žalované zakoupili předmětnou bytovou jednotku za kupní cenu 550 000 Kč, kterou se zavázali splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 10 000 Kč, splatnými vždy 28. dne v měsíci počínaje měsícem březen 2020 až do úplného zaplacení. Ve smlouvě bylo také zakotveno právo žalobců po dobu splácení kupní ceny byt užívat. Účastníci si spolu sjednali, že žalovaná je oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy se žalobci jako kupující dostanou do prodlení se zaplacením splátek kupní ceny v celkové výši 30 000 Kč. V takovém případě bude do té doby uhrazená část kupní ceny považována za nájemné spojené s užíváním předmětných nemovitostí a žalovaná není povinna ji žalobcům vracet. Návrh na zápis do katastru nemovitostí mají účastníci podat na příslušný katastrální úřad až po úplném zaplacení kupní ceny.
25. Žalobci žalovanou vyzývali ke zpřístupnění bytové jednotky naposledy prostřednictvím svého právního zástupce formou předžalobní výzvy ze dne [datum].
26. Z výpisu z Centrální evidence exekucí soud zjistil, že ke dni [datum] byly na žalovaného evidovány celkem dvě exekuce. Z aktualizovaného výpisu ke dni [datum] vyplynulo, že na žalobce je již evidována jen jedna exekuce, a to s peněžitou povinností ve výši 3 825 Kč.
27. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná odstoupila od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, kdy jako důvody odstoupení uvedla dlouhodobé neplnění smluvních povinností žalobci, kdy na splátkách kupní ceny je dluh ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum], dále exekuční řízení vůči žalobcům, které jim brání hradit splátky kupní ceny, předání bytu do dispozice p. [jméno FO] bez souhlasu žalované a s tím spojené bezdůvodné obohacení, devastace bytu, pokus žalobců byt prodat, dále nepříznivé majetkové podmínky žalobců, které představují pro majetek žalované hrozbu, protože kromě nemožnosti splácení kupní ceny se byt může stát cílem exekutorů a konečně nekontaktnost žalobců.
28. Z ostatních čtených listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení.
29. Pro úplnost soud dodává, že při svém rozhodování rovněž nezohlednil fotokopie tvrzených komunikací prostřednictvím aplikace Whatsapp a Messenger, neboť tyto nemají žádnou vypovídající hodnotu, kdy soud nemůže spolehlivě identifikovat jejich účastníky a i s ohledem na jejich mnohdy mimořádně nízkou kvalitu.
30. Zástupce žalované ke čteným listinným důkazům vyzdvihl, že soud při jednání zamítl ve věci [spisová značka] důkazní návrhy žalované vztahující se ke skutečnostem, o které opírá i třetí odstoupení od kupní smlouvy z [datum].
31. Zástupkyně žalobců na to reagovala, že soud je nebral v potaz z toho důvodu, že předmětné důkazní návrhy se týkaly důvodů neuvedených v odstoupení od smlouvy.
32. Na to zástupce žalované uvedl, že není podstatné, z jakého důvodu soud důkazy neprovedl, ale sama skutečnost, že nebyly provedeny a projednány.
33. Zástupkyně žalobců následně soudu dne [datum] zaslala písemné vyjádření, ve kterém uvedla, že dle jejího názoru jsou splátky kupní ceny vyjmuty ze zákazu nakládání s majetkem dlužníka, neboť žalobci splátky kupní ceny považují za uspokojování svých životních potřeb, resp. potřeby bydlení, která dospěje teprve v budoucnu po doplacení kupní ceny a převodu vlastnického práva. Kromě toho je třeba pamatovat na to, že nakládání s majetkem během exekuce je jednáním neplatným relativně a takové neplatnosti by se musel dovolat exekutor či oprávněný věřitel, kteří tak ovšem neučinili. Žalobce exekuci řádně splácí a dluh bude v nejbližší době doplacen. Dále doplnila, že žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že má zablokovány všechny účty. Je třeba nicméně specifikovat, že žalobce se toliko vyjadřoval k podnikatelským účtům, žalobce žádný osobní bankovní účet nemá. Splátky jsou proto hrazeny z účtu syna žalobců, avšak z peněz ve vlastnictví žalobců, kteří jej na tento účel vkládají jako zákonní zástupci nezletilého dítěte. Žalovaná je v exekuci od letošního dubna a v době prvního jednání ve věci o této skutečnosti ještě nevěděla. I v jejím případě dosud námitka relativní neplatnosti jednání vznesena nebyla. Žalobci řádně skládají peníze do soudní úschovy a soud jejich žádostem dosud vždy vyhověl. Pokud by nebyl dán zákonný důvod ke skládání peněz, soud by úschovu nepřijal. Dále doplnila, že žalobci samozřejmě s čtvrtým odstoupením od smlouvy ze strany žalované nesouhlasí s ohledem na řádnou úhradu splátek do soudní úschovy. Co se týče vzájemného návrhu žalované, tak ani s ním žalobci nesouhlasí, protože se netýká předmětu řízení.
34. Zástupce žalované v reakci na vyjádření zástupkyně žalobců zaslal dne [datum] repliku, ve které uvedl, že žalobci potvrdili, že proti oběma jsou vedena exekuční řízení. Splátky kupní ceny bytu, v němž nebydlí, nikdy nebydleli a ani bydlet nechtějí, zcela zjevně není uspokojováním jejich základních životních potřeb. Je pravda, že porušení zákazu nakládání s majetkem je stiženo relativní neplatností, nicméně žalobci nemohou těžit z jejich protiprávního jednání. Žalobce jako podnikatel – fyzická osoba ručí za své dluhy celým svým majetkem. Oba žalobci užíváním účtu syna zjevně obchází zákon. Dále uvedl, že nevidí zákonný důvod ke skládání peněz do soudní úschovy. Usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], je hlediska výkladu právní doktríny a judikatury excesivní. Jako důvod povolení soudní úschovy je uváděna „důvodná pochybnost, kdo je věřitelem“. V posuzované věci může být věřitelem pouze žalovaná. Žalovaná podala proto současně s tímto vyjádřením podnět k vrácení složené splátky kupní ceny žalobcům. Má za to, že vzájemný návrh žalované je předmětem tohoto soudního řízení a soud by jej neměl vylučovat k samostatnému projednání. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Úhrady splátek kupní ceny žalobci v období, kdy jsou na ně uvaleny exekuce, za takový protiprávní čin považuje.
35. Zástupkyně žalobců závěrem uvedla, že v řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] byla jednoznačně konstatována platnost uzavřené kupní smlouvy. Tento názor byl potvrzen i odvolacím soudem. Podle uzavřené smlouvy byli žalobci oprávněni bytovou jednotku užívat, v čemž jim žalovaná od roku 2021 brání. Ani jedno z odstoupení žalované od kupní smlouvy nepovažuje za důvodné, jak ostatně uvedla ve svých minulých vyjádřeních. Pokud žalovaná namítá, že žalobci podstatným způsobem porušili kupní smlouvu, zejména přenecháním jejího užívání p. [jméno FO] a devastací bytu, pak tyto námitky měla učinit a od smlouvy odstoupit v době, kdy se o nich dozvěděla, tedy v roce 2021. Pokud tyto důvody uvedla až v letošním roce, učinila tak opožděně. Pokud žalovaná namítá, že se soud v předchozím řízení těmito námitkami nezabýval, tak pak je třeba zdůraznit, že se soud uvedenými důvody ani zabývat nemohl, protože je žalovaná dříve neuvedla. Pro vedené soudní řízení je zcela irelevantní, zda jsou žalobci v exekuci či nikoliv. Splátky kupní ceny platí řádně a včas a jejich jednání nebylo rozhodnuto jako neplatné. Při soudním jednání dne [datum] učinili účastníci nesporné, že dluh na splátkách kupní ceny činí k tomuto dni 15 000 Kč. Od měsíce května 2023 hradili žalobci měsíční splátky do soudní úschovy, kdy skládáno bylo pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] s tím, že ke skládání splátek bude probíhat do pravomocného skončení tohoto řízení. Vhledem k tomu má za to, že došlo k zaplacení kupní ceny ve smyslu § 1957 o.z. Žalobu proto považuje za důvodnou a navrhla, aby jí soud v plném rozsahu vyhověl a žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení.
36. Žalovaná se závěrem odkázala na svá předchozí písemná vyjádření ve věci a dodala, že odstoupení od smlouvy z [datum] a [datum] považuje za důvodná. Zaprvé, § 2002 odst. 1 o.z. zakotvuje, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Takové porušení může být dle judikatury i právní teorie jednorázové, ale může jít i o sérii incidentů, které ve svém souhrnu naplňují zákonný požadavek. V případě prvního odstoupení dne [datum] se jednalo o vyústění protiprávních a nepoctivých skutků, které zde podrobně popsala. Nelze proto použít § 2003 odst. 2 o.z. v tom smyslu, že nevyužila práva odstoupit od smlouvy vzápětí po zjištění předmětných dílčích skutečností. Své odstoupení od smlouvy z [datum] žalovaná opírala o prodlení žalobců se zaplacením splátek kupní ceny převyšující 30 000 Kč. Žalobci k úhradě splátek užívali účet jejich nezletilého syna, protože jejich účty byly postiženy exekucemi. Splátky kupní ceny tedy nehradili kupující, ale třetí osoba – nezletilý syn žalobců. Takové plnění tedy nepředstavovalo úhradu dluhu, ale bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud svým usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kde povolil složení splátky kupní ceny do soudní úschovy poskytl právní ochranu protiprávnímu činu žalobců, kteří v té době nebyli oprávnění nakládat se svým majetkem. Kromě toho nebyly dány zákonné důvody úschovy. Tvrzené pochybnosti žalobců se netýkají toho, kdo je jejich věřitelem, nýbrž zda je žalovaná i nadále jejich věřitelkou. Z toho vyplývá absence mnohosti věřitelů jako obligatorního znaku užitého zákonného důvodu. Jako další důvod nedůvodnosti soudní úschovy je nezbytný požadavek soluce. Ani ten zde neplatí, protože je-li odstoupení žalovanou platné, pak kupní smlouva zanikla a s ní i povinnost žalobců hradit splátky kupní ceny. Konečně argumentace žalobců při návrhu na složení splátek do soudní úschovy, že v tomto řízení bude otázka platnosti odstoupení od smlouvy řešena prejudiciálně, je dle žalované zcela bezpředmětná, protože rozhodnutí v této věci nebude pro řízení o úschovách jakkoli závazné. Žalovaná může žádat vydání předmětu úschovy kdykoli a žalobci jí v tom nemohou účinně bránit. Účelem institutu soudní úschovy je umožnit dlužníkovi splnění dluhu, žalovaná ovšem nikdy neodmítla plnění přijmout, čímž soudní úschova ztrácí své zákonné opodstatnění. Navrhuje proto žalobu zamítnout, a aby soud přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení.
37. Podle § 2079 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
38. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
39. Podle § 2003 odst. 2 o.z. mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.
40. Podle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.
41. Podle § 1953 odst. 1 o.z. nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele.
42. Podle § 290 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, lze u soudu složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.
43. Podle § 1957 o.z. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele.
44. Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.
45. Soud během jednání dne [datum] usnesením vyloučil vzájemný návrh žalované ze dne [datum] na zaplacení částky 233 255 Kč s příslušenstvím k samostatnému projednání vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovanou tvrzený nárok vyplývající z nedoplatku na splátkách kupní ceny ve výši 15 000 Kč (tedy částka nepřevyšující limit stanovený smlouvou), bezdůvodného obohacení mající plynout z užívání bytu p. [jméno FO] ve výši 72 000 Kč, náhrady škody vzniklé na bytě vyčíslené částkou 123 625 Kč a dále dalších dvou splátek kupní ceny, které byly složeny do soudní úschovy ve výši 20 000 Kč, není z hlediska ekonomie řízení vhodné řešit v tomto řízení.
46. S ohledem na to, že otázka platnosti kupní smlouvy, resp. neplatnosti prvních dvou odstoupení žalované byla již pravomocně vyřešena v řízení sp. zn. [spisová značka], se soud v předmětné věci zabýval především otázkou, zda je kupní smlouva ve světle odstoupení žalované ze dnů [datum] a [datum] i nadále platná, kdy v takovém případě by žalovaná byla povinna v souladu se smlouvou umožnit žalobcům předmětný byt užívat, resp. přestat bránit v jeho užívání a byt zpřístupnit.
47. Co se týče odstoupení žalované z [datum] jako první důvod odstoupení žalovaná uvádí dlouhodobý dluh na splátkách kupní ceny ve výši 15 000 Kč, na kterém má být úrok z prodlení od [datum]. Účastníci si ovšem jako důvod pro odstoupení od kupní smlouvy sjednali limit 30 000 Kč, přičemž zástupkyně žalobců k tvrzenému prodlení od roku 2020 správně podotkla, že s ohledem na pravidelné splátky žalobců se tyto podle § 1933 odst. 1 o.z. každá započítává na závazek nejdříve splatný.
48. Soud také nemá za to, že by žalobci závažně porušili své smluvní povinnosti předáním bytu do dispozice [jméno FO]. V prvé řadě bylo ze vzájemné komunikace účastníků již v minulém řízení prokázáno, že žalovaná byla o přítomnosti p. [jméno FO] žalobci vyrozuměna. Krom toho z výpovědi svědkyně i účastníků, včetně žalované, vyplynulo, že p. [jméno FO] v bytě bydlela zhruba od půlky roku 2020 do srpna 2021. Žalovaná v té době ovšem žádné námitky proti přítomnosti p. [jméno FO] nevznesla, ačkoli nejpozději od jara roku 2021 věděla, že p. [jméno FO] s rodinou v bytě bydlí a byt znepřístupnila až v říjnu 2021, tedy poté, co se p. [jméno FO] již z bytu odstěhovala. Tím žalovaná nedostála své povinnosti uvedené v § 2002 odst. 1 od smlouvy bez zbytečného odkladu odstoupit. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, např. rozsudku ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 či nověji rozsudku ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. 23 Cdo 163/2022-470 je z časového určení „bez zbytečného odkladu“ třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Prodleva žalované takřka půl roku tento požadavek zcela jasně nenaplňuje. Nadto lze polemizovat s tím, zda by v dané věci poskytnutí bytu k užívání p. [jméno FO] skutečně zakládalo podstatné porušení smluvních povinnosti ze strany žalobců. Účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu, ve které bylo dáno právo žalobců byt užívat. Pouze v případě vyslovení neplatnosti smlouvy se pravidelné splátky žalobců měly považovat nájemné. V kupní smlouvě nebylo mezi stranami sjednáno, že žalobci nemohou dát byt k užívání třetí osobě. Žalovaná své odůvodnění podstatného porušení povinnosti opírá zřejmě o § 2272 - § 2274 o.z. Tyto se ovšem dotýkají smlouvy nájemní, nikoli kupní. V daném případě by proto dle názoru soudu měla předost zásada autonomie vůle účastníků kupní smlouvy. Soud ani dále nezkoumal, zda p. [jméno FO] v bytě bydlela za úplatu či nikoli, protože s ohledem na výše uvedené toto nemělo vliv na platnost smlouvy a případné bezdůvodné obohacení žalobců soud vyloučil k samostatnému projednání, takže není předmětem tohoto řízení.
49. Co se týče tvrzeného pokusu byt prodat, pak i v případě, že by k takovému pokusu ze strany žalobců došlo, pak nemohl nikdy být úspěšný, neboť žalovaná je stále evidována jako vlastnice bytové jednotky na katastru nemovitostí. Nadto z výpovědi žalobkyně i žalované vyplývá, že zde mezi účastníky spíše došlo ke „komunikačnímu zkratu“ ohledně zprostředkování prodeje. Soud z toho důvodu neprováděl bližší dokazování v této záležitosti zejména výslechy potencionálních kupců, neboť to považoval za zcela nadbytečné.
50. Ohledně neplatnosti splátek z důvodu exekuce na majetek žalobců se soud ztotožnil s východisky právní zástupkyně žalobců, kdy tyto splátky lze dle § 44a odst. 1 exekučního řádu považovat za neplatné pouze v případě, kdy tuto neplatnost namítne exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel. Žalovaná sama ani netvrdí, že k tomuto došlo a sama nespadá do kategorie osob oprávněných namítat neplatnost jednání žalobců. Účet nezletilého syna žalobce soud v tomto případě považuje za platební místo, prostřednictvím kterého žalobce hradí splátky.
51. Ostatní argumenty žalované, jmenovitě tvrzená devastace bytu, nepříznivé majetkové podmínky žalobců, když žalobci pravidelné měsíční splátky řádně splácejí a údajné problémy s kontaktností žalobců nezakládají ani ve svém souhrnu důvod pro odstoupení od kupní smlouvy, kdy otázka změn ve stavu bytu bude mj. řešena ve výše uvedeném samostatně vyloučeném řízení.
52. Nadto ke všem námitkám učiněným v odstoupení dne [datum] soud uzavřel, že je žalovaná učinila opožděně. I v případě, kdy by, jak žalovaná uvádí, je nemohla uplatnit ve svých prvních dvou odstoupeních od smlouvy, pak je měla namítat, opět bez zbytečného odkladu, nejpozději k právní moci rozhodnutí soudu v předchozí věci, tedy k [datum]. Žalovaná i přesto, aniž by se v tomto tříměsíčním časovém úseku k bytové jednotce vztahovala jakákoli jiná právní skutečnost, žalobcům neoprávněné v užívání bytu bránila. Pokud žalovaná tvrdí, že k datu [datum] odstoupila v důsledku vyvrcholení dílčích skutečností, nikoli jednorázového porušení, pak její tvrzení soud považuje za ryze účelové. Jediná zásadní skutečnost, která se ve vztahu ke smlouvě v tomto období odehrála, bylo podání žaloby v této věci a její doručení k vyjádření žalované.
53. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavřel, že odstoupení od kupní smlouvy žalovanou ze dne [datum], je neplatné. V tomto řízení se účastníci paradoxně dostali do situace, kdy žalovaná, zřejmě vědoma si možnosti uzavření potencionálně výhodnější kupní smlouvy k bytu, se zjevně brání tomu, aby jí bylo řádně placeno, aby byla splněna vyvazovací podmínka smlouvy, zatímco žalobci nadále dodržují pravidelné měsíční splátky k bytu, ačkoli sami mají důvod k odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení podmínek smlouvy ze strany žalované, která jim byt již několik let znepřístupňuje.
54. Žalovaná ve svém čtvrtém odstoupení z [datum] jako důvod uvádí prodlevu žalobců se třemi splátkami kupní ceny smlouvy převyšující 30 000 Kč. K otázce tvrzené nemožnosti plnění žalobci s ohledem na jejich exekuce se již soud vyjádřil výše. Žalovaná dále namítá, že se žalobci také dostali do prodlení se splátkami, protože jimi skládané splátky do soudní úschovy jsou nezákonné. Soudu v rámci tohoto řízení nepřísluší hodnocení, zda žalobcům byla soudem oprávněně povolena soudní úschova. Bude ji považovat za platnou a správnou do té doby, než bude v příslušném řízení rozhodnuto o opaku. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobci od termínu prvního jednání splácejí do soudní úschovy na účet soudu na základě rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. I s ohledem na skutečnost, že žádná ze stran jejich provedení v tomto řízení nenavrhovala, proto tyto spisy nepřipojoval k tomuto řízení. Závěrem je také třeba uvést, že žalovaná svým již čtvrtým odstoupením konkludentně uznala platnost kupní smlouvy přinejmenším k tomuto datu, protože nelze znovu odstoupit od neplatné smlouvy.
55. S ohledem na výše uvedené proto soud uzavřel, že odstoupení žalované od kupní smlouvy z [datum] a [datum] jsou neplatná a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě v plné rozsahu vyhověl.
56. Soud zamítl provést důkaz výslechem potencionálního kupce od žalobců [jméno FO]. Jak bylo uvedeno výše, i v případě, že by bylo prokázáno, že žalobci [jméno FO] neuvedli, že dosud nejsou vlastníky bytu, jedná se o námitku podanou opožděně a krom toho ji ani nepovažuje za podstatnou s ohledem na nemožnost přepisu vlastnického práva k bytu po dobu, kdy je v katastru nemovitostí jako vlastnice evidována žalovaná. Potencionálního kupce od žalované, pana Neterdu soud nevyslechl, protože ani z jeho výslechu nemohly vyplynout žádné skutečnosti rozhodné pro toto řízení. Soud ze stejného důvodu nevyslechl ani dosud blíže nespecifikovaného přítele [jméno FO], dále manžela žalované [jméno FO] a pana [jméno FO], kdy jejich výslech může připadnout v úvahu v soudem samostatně vyloučeném řízení, kde budou řešeny mj. i nároky žalované ze vzniklé škody a bezdůvodného obohacení.
57. Podle § 163 odst. 2 o.s.ř může soud na návrh vyslovit předběžnou vykonatelnost rozsudku, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.
58. Soud nevyslovil předběžnou vykonatelnost rozhodnutí, protože jak vyplynulo z výpovědí žalobců, nemají v úmyslu v nejbližší době v znepřístupněném bytě sami bydlet či s ním do doby jeho převodu do jejich vlastnictví jinak nakládat. Nemá tedy za to, že by žalobcům nevyslovením předběžné vykonatelnosti rozhodnutí hrozilo bezprostřední nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.
59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 852,51 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč s tím, že odměna byla u všech úkonů snížena z původní částky podle § 12 odst. 4 a. t. sestávající z částky 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč) za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, z částky 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé, z částky 4 800 Kč (4 x 1 200 Kč) za účast na jednání soudu dne [datum] (jednání trvalo od 13:08 hod. do 15:14 hod), z částky 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč) vyjádření k odstoupení žalované ze dne [datum], z částky 4 800 Kč (4 x 1 200 Kč) za účast na jednání soudu (jednání trvalo od 9:07 hod. do 11:16 hod), z částky 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč) vyjádření k dalšímu odstoupení žalované ze dne [datum], z částky 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč) za písemný závěrečný návrh ze dne [datum] a z částky 1 200 Kč (2 x 600 Kč) za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí ze dne [datum] včetně dvaadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady v celkové výši 3 615,30 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými ve dnech [datum], [datum] a [datum] – náhrada za jednu cestu 1 205,10 Kč za 83 ujetých km v částce 605,10 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času za každou cestu v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 415,30 Kč ve výši 7 437,21 Kč. Soud při stanovení výše tarifní hodnoty vycházel ze závěrů potvrzených i odvolacím soudem v předchozím řízení, že kupní smlouva byla uzavřena v roce 2020 a aktuální stav nemovitosti a její cenu nelze zjistit a bylo by to spojeno s nepoměrnými obtížemi, které v daném případě nejsou v rozhodnutí o nákladech řízení opodstatněné.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.