20 C 109/2004

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o: náhradu škody ve výši 39 757 003 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od právní moci rozsudku do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od právní moci rozsudku do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal náhrady škody, konkrétně ušlého zisku ve výši [tel. číslo]Kč s příslušenstvím za kvótový rok 2000/2001 a za kvótový rok 2001/2002.

2. Ve vztahu ke kvótovému roku 2000/2001 žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, který byl pod názvem [Anonymizováno] [právnická osoba]. veden v obchodním rejstříku od [datum], IČ [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobce), požádal o stanovení zvláštní individuální kvóty na výrobu cukru (dále jen „kvóta“) dle nařízení vlády č. 51/2001 Sb. Opatřením Ministra zemědělství ze dne [datum] byla žalobci přidělena kvóta pouze ve výši 9.960 tun v členění na 7,47 tisíc tun pro tuzemskou kvótu a 2,49 tisíc tun pro vývozní kvótu. Nařízení vlády č. 51/2001 Sb. zakazovalo množství cukru vyrobené nad přidělenou kvótu uvádět na trh. Právní předchůdce žalobce byl tímto zákazem výrazně omezen ve výrobě, neboť by produkci převyšující kvótu vyráběl na sklad bez možnosti uvedení na trh. K jeho návrhu Ústavní soud rozhodnutím sp.zn. Pl. ÚS 45/2000 nařízení vlády č. 51/2000 Sb. jako nezákonné zrušil a zároveň nálezem sp.zn. IV. ÚS 468/2000 zrušil opatření ministerstva zemědělství. Skutečná výrobní kapacita cukrovaru však dle žalobce byla 32 000 tun cukru ročně (podáním ze dne [datum] na č.l. 357 spisu žalobce upřesnil, že kapacita byla 18,43 tisíc tun). Podle právního předchůdce žalobce tak došlo na jeho straně ke vzniku škody v podobě ušlého zisku ve výši [částka], který by mohl získat, kdyby mohl vyrábět cukr v rozsahu výrobní kapacity svého cukrovaru.

3. Ve vztahu ke kvótovému roku 2001/2002 žalobce uvedl, že jeho předchůdce požádal u [Anonymizováno]“) o stanovení zvláštní individuální kvóty na výrobu cukru (dále jen kvóta) dle nařízení vlády č. 114/2001 Sb. Rozhodnutím [Anonymizováno]) ze dne [datum] reg.č. [Anonymizováno] byla právnímu předchůdci žalobce přidělena kvóta ve výši 11.118,9 tun na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Proti tomuto rozhodnutí podal právní předchůdce žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím prezídia [Anonymizováno] zamítnuto. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí prezidia prohlášeno za nicotné pro nedostatek věcné příslušnosti a dále bylo zrušeno prvně jmenované rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozpor se zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. Další rozhodnutí o přidělení kvóty již nebylo vydáno. Skutečná výrobní kapacita cukrovaru však dle žalobce byla 32 000 tun cukru ročně (podáním ze dne [datum] na č.l. 357 spisu žalobce upřesnil, že kapacita byla 28,7 tisíc tun, závěrečným návrhem ze dne [datum] upřesnil, že kapacita cukrovaru byla 18,43 tisíc tun). Podle žalobce tak došlo na jeho straně i v tomto kvótovém roce ke vzniku škody v podobě ušlého zisku ve výši [částka], který by mohl získat, kdyby mohl vyrábět cukr v rozsahu výrobní kapacity svého cukrovaru.

4. Dne [datum] uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody, v 6 měsíční lhůtě nebylo ze strany žalovaného o této žádosti rozhodnuto.

5. Právní předchůdce žalobce ke dni [datum] zanikl bez likvidace z důvodu fúze sloučením s přechodem veškerého jejího jmění na nástupnickou společnost [Jméno zainteresované společnosti 0/0], současného žalobce (o právním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením č.j. [spisová značka]).

6. Žalovaný se podané žalobě bránil, když zejména uvedl, že tvrzená výrobní kapacita cukrovaru ve výši 32 000 tun cukru (popř. později upravených 18,43 tisíc tun cukru uvedená žalobcem), je dle něho účelovou konstrukcí, jež neodpovídá skutečnosti. Právnímu předchůdci žalobce tudíž nemohla vzniknout tvrzená škoda, protože ani při neexistenci kvótové regulace by při splnění kvalitativních parametrů nemohl dosáhnout výraznějšího nárůstu výroby, neboť výrobní kapacita výrazně nepřevyšovala stanovenou individuální produkční kvótu. Dle žalovaného nebyly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon), neboť zrušené nařízení vlády nezakotvovalo zákaz či omezení výroby cukru nad úroveň stanovené kvóty, pouze zakazovalo uvádění takovéhoto množství cukru na trh v ČR. Právnímu předchůdci žalobce tedy nic nebránilo vyrábět nad stanovenou kvótu a tento cukr vyvézt. Kvóty cukru nebyly kvótami výrobními, sankcionováno bylo pouze uvedení na trh převyšující tuzemský podíl kvóty. Ust. § 10 nařízení vlády č. 51/2000 Sb. i 114/2001 Sb. umožňovalo žalobci vyvést jakékoli množství cukru, pokud tímto vývozem nedojde k porušení mezinárodní smlouvy. Produkční kvóty cukru jsou regulačními nástroji, jejich cílem je snižování nadprodukce cukru a držení ceny cukru, kdy cena cukru na světovém trhu je nižší než na evropském trhu. V rámci produkčních kvót je regulována cenová hladina cukru a stanovena cena cukrové řepy určená k výrobě cukru, jež má zajistit finanční příjmy pěstitelů cukrové řepy. Zároveň jsou stanovena vysoká cla na dovoz cukru do EU. Základním cílem regulace je zajistit existenci a ekonomickou prosperitu pěstitelům i cukrovarnickému průmyslu. Právní předchůdce žalobce jakožto nový subjekt na trhu dostal zvláštní individuální kvótu, která byla pouze pro ty, kteří vstupovali na trh. Kvóta byla vyměřena správně, neboť vycházela z reálné výroby, přičemž údaje právního předchůdce žalobce v žádosti o přidělení kvóty byly nepřesné, neboť v nich byly zahrnuty i zánosy a výroba celého [právnická osoba]. Kdyby nebyla regulace prostřednictvím kvót, byla by cena cukru výrazně nižší.

7. Soud výrokem I. tohoto rozsudku zastavil dle § 96 odst. [právnická osoba] o.s.ř. po souhlasu žalovaného řízení co do částky [částka]. S ohledem na komplikovanost řízení soud v rámci přehlednosti v tomto odstavci uvádí provedené změny předmětu řízení na základě úkonů žalobce, tak aby bylo zřejmé, že celý předmět žaloby byl tímto rozsudkem zcela vyčerpán. Řízení bylo nejdříve vedeno ohledně částky [tel. číslo]Kč. Žalobce (jeho právní předchůdce) vzal několikrát žalovanou částku částečně zpět (a) podáním ze [datum] co do částky [tel. číslo]Kč, soudem bylo řízení následně částečně zastaveno usnesením č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením č.j. [spisová značka], pokračováno bylo ohledně částky 2 x [částka], tedy [tel. číslo]Kč. Dále právní předchůdce žalobce vzal žalobu částečně zpět (b) podáním ze dne [datum] co do částky [částka]. Soudem bylo řízení částečně zastaveno usnesením č.j. [spisová značka], předmětem řízení zůstala částka [částka] (správně [částka]). Ve svém závěrečném návrhu ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět (c) co do částky [částka]. Výrokem I tohoto rozsudku bylo řízení zastaveno a předmětem řízení zůstala částka [částka].

8. V rámci dosavadního průběhu řízení zdejší soud rozhodl prvním rozsudkem ve věci dne [datum], č.j. [spisová značka]. Tento rozsudek potvrdil Městský soud v Praze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Dovolací soud však oba rozsudky svým rozhodnutím č.j. [spisová značka] zrušil a to s právním názorem že v případě individuálních právních aktů (rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum]) jde o rozhodnutí, která byla zrušena (ve smyslu zák. 82/1998 Sb.) a soud se má zabývat otázkou ušlého zisku [„V této souvislosti považuje dovolací soud za vhodné připojit, že v posuzované věci (po vyřešení otázek právní povahy individuálního správního aktu (tedy rozhodnutí resortního ministra v této věci, respektive věcně k tomu příslušného orgánu), jde o posouzení promítnutí důsledků plynoucích z odpovědnosti státu za škodu vzniklou v přímé příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím státu do sféry podnikatelského záměru žalobce a důsledky, která v této věci uplatňuje. Individuální správní akt v této věci totiž založil vztah mezi žadatelem (žalobkyní, nyní dovolatelkou) a státem, reprezentovaným příslušným ministerstvem, viz č.j. [spisová značka]]. Soud proto na tuto otázku zaměřil následně své dokazování.

9. Na základě nesporných tvrzení a zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 10. [jméno FO], jednatel právního předchůdce žalobce, nabyl dne [datum] koupí v rámci konkurzu část podniku [právnická osoba], označenou jako organizační jednotka [právnická osoba]. [adresa]. Výrobní závod následně pronajal právnímu předchůdci žalobce. Smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a správcem konkurzní podstaty bylo na právního předchůdce žalobce převedeno právo „uvádět jako svoji výrobu cukru, v množství, jak byla vykázána orgánům státní správy, společností [právnická osoba]. [adresa] v letech 1996-1997.“ (viz smlouva mezi [jméno FO] a správcem konkurzní podstaty [tituly před jménem] Kubíni ze dne [datum], smlouva mezi právním předchůdcem žalobce a správcem konkurzní podstaty [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne [datum]).

11. Právní předchůdce žalobce požádal žádostí ze dne [datum] o stanovení zvláštní individuální kvóty na výrobu cukru dle nařízení vlády č. 51/2001 Sb. a to na tuzemskou kvótu ve výši 27 000 tun a vývozní kvótu ve výši 5 000 tun na kvótový rok 2000/2001 (viz žádost o přidělení zvláštní individuální kvóty, č.l. 395 spisu). Opatřením ministra [Anonymizováno] ze dne [datum] mu byla přidělena kvóta pouze ve výši 9 960 tun (viz rozhodnutí ministra zemědělství ze dne [datum], č.j. 1914/2000-1000). K návrhu právního předchůdce žalobce Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 45/2000 nařízení vlády č. 51/2000 Sb. jako nezákonné zrušil a zároveň nálezem IV. ÚS 468/2000 ze dne [datum] zrušil opatření. Nálezem IV. ÚS 468/2000 soud konstatoval, že opatření nepovažuje za správní rozhodnutí vydané ve správním řízení pro samotnou absenci správním řádem upraveného správního procesu při jeho vydávání a absenci základních náležitostí správního rozhodnutí ve smyslu § 47 správního řádu (viz Pl. ÚS 45/2000, IV. ÚS 468/2000).

12. K žádosti právního předchůdce žalobce o přidělení kvóty dle nařízení vl. č. 114/2001 Sb. mu byla rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] přidělena kvóta ve výši 11 118,9 tun na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, přičemž [Anonymizováno] vycházel z cukru právním předchůdcem žalobce vyrobeného v období od [datum] do [datum],celkem z 12 148,65 tun cukru. [Anonymizováno] tak zohlednil období, kdy byl právní předchůdce žalobce ve výrobě cukru omezen rozhodnutím, které Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 45/2000, zrušil (viz rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], reg.č. 571/01/11). Odvolání právního předchůdce žalobce proti rozhodnutí SZIF bylo rozhodnutím prezídia [Anonymizováno] zamítnuto (viz odvolání žalobce ze dne [datum], rozhodnutí prezidia [Anonymizováno] reg.č. 571/01/11/ ze dne [datum]). Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] bylo však následně rozhodnutí prezídia [Anonymizováno] prohlášeno za nicotné pro nedostatek věcné nepříslušnosti prezídia a dále bylo zrušeno rozhodnutí [Anonymizováno][Anonymizováno]pro mimo jiné rozpor se zák.č. 256/2000 Sb. (viz rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum]).

13. Z přehledu subjektů, které v roce 2001 žádaly o kvótu podle nař. vl.č.114/2001 má soud za prokázáno, že [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve své žádosti uvedl, že vyrobil v sezóně 1996/1997 celkem [hodnota] t cukru, v sezóně 1997/1998 celkem [hodnota] t cukru, v sezóně 2000/2001 celkem [hodnota] t cukru (viz přehled subjektů, které v roce 2001 žádaly o kvótu). Na kvótové roky 2003/2004 a 2004/2005 byla právnímu předchůdci žalobce přidělena kvóta 18 139,963 tun (viz rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. 00/2003/12564).

14. Nárok na náhradu škody ve výši [tel. číslo]Kč byl u žalované uplatněn dne [datum] včetně jeho doplnění z [datum] (viz Uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum], doručené [datum]).

15. Soud následně prováděl dokazování ohledně ušlého zisku, kdy zkoumal výrobní kapacitu [Anonymizováno] [adresa] a možnost zajištění cukrové řepy na výrobu 18,43 tisíc t cukru v řepných kampaních 2000/2001 a 2001/2002. S ohledem na značné množství znaleckých posudků, které byly účastníky založeny nebo vypracovány soudem, je tak soud nejprve pro přehlednost zrekapituluje i s ohledem na jejich umístění v soudním spisu: a) znalecký posudek č. [Anonymizováno] znalce [jméno FO] (přílohová obálka) b) znalecký posudek č. [Anonymizováno], který je verifikací znaleckého posudku [jméno FO] č. [Anonymizováno] ve znění Dodatku 1 a 2 (znalecký posudek na č.l. 270 spisu, Dodatek 1 a 2 v přílohové obálce) c) znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno] zpracovaný znalcem [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]r.o. (přílohová obálka) d) znalecký posudek č. [Anonymizováno] znaleckého ústavu [Anonymizováno] (č.l. 151 spisu) e) znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno], zpracovatele [jméno FO], č. [hodnota]-48/2015 (Postavení [Anonymizováno] [adresa] z hlediska dostupnosti základní suroviny, cukrové řepy v regionu cukrovaru v období let 1992-2005) – přílohová obálka f) znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno], zpracovatele [jméno FO], č. [hodnota]-[Anonymizováno] (Stanovení ušlého zisku za kvótní roky 2000/1 a 2001/2 společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. způsobené nesprávným úředním postupem) – přílohová obálka g) znalecký posudek č. [Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (tzv. Společný znalecký posudek) – přílohová obálka h) znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] (č.l. 699 spisu) Dokazování vedené k výrobní kapacitě cukrovaru [adresa] (schopnost vyrobit):

16. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znalce [jméno FO], ve znění Dodatku 1 a 2 (včetně výslechu znalce na č.l. 378 spisu), který je verifikací znaleckého posudku č. [Anonymizováno] téhož znalce vyplývá, že v období řepné kampaně 2000/2001 byla výrobní kapacita cukrovaru 18,43 tisíc t cukru (odpovídá zpracování 1300 t cukrové řepy denně), v období řepné kampaně 2001/2002 pak 28,719 tisíc t cukru (odpovídá zpracování 2500 t cukrové řepy denně). Dodatkem prvním je doplněna znalecká doložka dle §127 a o.s.ř., dodatkem druhým, znalec odečetl (zohlednil) výrobu ze zánosu. proti posudku 405/2001 je doplněn o přepočet na skutečnou dosaženou průměrnou cukernatost cukrovky v jednotlivých kampaních a skutečnou dosaženou průměrnou délku kampaně za všechny cukrovary v ČR.

17. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [Anonymizováno], zpracovatele [jméno FO], č. [hodnota]-[Anonymizováno] (Postavení [Anonymizováno] [adresa] z hlediska dostupnosti základní suroviny, cukrové řepy v regionu cukrovaru v období let 1992-2005) vyplývá, že instalovaná kapacita cukrovaru se vyvíjela v čase a to tak, že v roce 2000 byla 1300 t/ř/24 h, v roce 2001 byla 1400 t/ř/24 h, v roce 2002 pak byla 1866 t/ř/24 h (str. 6 posudku).

18. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno] (tzv. Společný znalecký posudek) má soud za prokázáno, že denní strojnětechnologická kapacita cukrovaru [adresa] v rozhodném období odpovídala reálně dosaženým denním výkonům, tedy 1333 t řepy denně v kampani 2000/2001 a 1304 t denně v kampani 2001/2002, přičemž s takto deklarovanou kapacitou skončil cukrovar v konkurzu, z něhož jej koupil na podzim roku 1999 tehdejší jednatel právního předchůdce žalobce a tato nezměněná kapacita odpovídá i zjištění [Anonymizováno] z roku 2000, která kontrolovala žadatele o zvláštní individuální kvótu. Zároveň tento údaj koresponduje i s reálnou výrobou cukru v roce 2000/2001, jak ji uvedl žalobce a byla potvrzena i [Anonymizováno] (viz str. posudku : 80,89, 109 odpověď na otázku A, 110 odpověď na otázku B). Soud považuje tento závěr znaleckého posudku za logicky zdůvodněný, zejm. v souvislosti s odkazem na skutečný stav věcí před převzetím cukrovaru, kontrolu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době přidělování kvóty i na faktickou výrobu v kampani 2000/2001. S ohledem na pregnantně zdůvodněné body, z nichž znalec při svém závěru vycházel, má soud dle tohoto posudku za prokázánu výrobní kapacitu cukrovaru ve výši cca 1300 t řepy denně (odpovídá kapacitě cukrovaru 18,43 tisíc t cukru za řepnou kampaň) jak v kampani 2000/2001, tak i v kampani 2001/2002. Průměrné množství zpracované řepy denně ve výši 1333 t (v kampani 2000/2001) a 1304 t (v kampani 2001/2002) vychází z tabulky vypracované znalcem na straně 88 posudku, která zohledňuje veškeré parametry výroby. Faktické množství zpracované řepy v kampani 2000/2001 totiž bylo dle dopočtu znalce (pr. předchůdce žalobce odmítl v dané kampani poskytnout veškerá data) cca 80 000 t cukrové řepy, toto číslo koresponduje i s novinovým článkem v [Anonymizováno] ze dne [datum], založeným v přílohách na posledním listě znaleckého posudku, v němž se vyjadřoval ředitel cukrovaru, že „letos cukrovar zpracoval celkem [hodnota] t řepy“), v kampani 2001/2002 pak cukrovar dle svých vlastních hlášení, které znalec vyžádal od příslušných orgánů, zpracoval 180 000 t řepy. Roční nahlášená výroba cukru pak byla 12 149 t cukru v kampani 2000/2001 a 11 154 t cukru v kampani 2001/2002. S ohledem na tento zjištěný stav tak závěry znaleckého posudku vztahující se k výpočtu faktické kapacity výroby cukrovaru považuje za věrohodné, podložené, logické a odůvodněné a zároveň negující závěry výše uvedeného znaleckého posudku č. 551/2014, zejm. s ohledem na tvrzené údaje ohledně kampaně 2001/2002, podle nichž by cukrovar fakticky zvládl kapacitu zpracování 2200 t řepy denně a mohl tak v kapami vyrobit 28 700 t cukru.

19. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] (č.l. 699 spisu) vyplývá, že výkonnost cukrovaru, kterou se rozumí strojně technický stav cukrovaru vyjádřený v tunách zpracované řepy za 24 h s tím, že rozhodující význam ve výrobní kapacitě má extraktor. Výrobní kapacitu ovlivňuje několik faktorů. Jedná se o faktory individuální a agregované. Individuálním faktorem je instalovaný výkon cukrovaru (t/ř/24h), dále výtěžnost cukru v %, délka řepné kampaně ve dnech a výnosy cukrové řepy (t/ha). Agregovanými faktory jsou množství zpracované cukrové řepy v tunách a vyrobené množství cukru v tunách. Znalecký ústav rozlišuje instalovaný výkon jako jediný ukazatel, který je stanoven výrobcem, zde šlo o kapacitu 2000/t/ř/24h a využití instalovaného výkonu, které je v případě [Anonymizováno] [adresa] značně nevyrovnané, aniž by byly uvedeny jakékoliv technické úpravy. Z hodnocení znalce lze usuzovat na neschopnost cukrovaru dosažení výrobcem stanoveného výkonu 2000 t/ř/24 h a již vůbec ne upraveného instalovaného výkonu 2200t/ř/24 h. V kampani 2000/2001 zpracoval cukrovar 78 374 t cukrové řepy za 60,29 dnů kampaně o výkonu 1300t/ř/24 h. Cukrovar byl využit z 65 %. Dle ústavu byla skutečná délka řepné kampaně v roce 2001/2002 byla 110 dnů (tato však je v rozporu s údaji dodanými pr. předchůdcem žalobce [Anonymizováno] i odbornými články viz níže, pozn. soudu), zpracováno bylo 84 886 t cukrové řepy o výkonu 1400 t/ř/24 h.(poz. soudu : množství zpracované řepy odporuje hlášením podávaným právním předchůdcem žalobce [Anonymizováno]). Cukrovar byl využit z 55,12 %. Kapacita tak oscilovala mezi 1300 t/ř./24 h a 1400 t/ř/24 h. K porovnání výsledku obou kampaní znalecký ústav uvedl, že došlo ke značnému poklesu intenzity výroby cukru za 24 h a z toho lze usuzovat, že v kampani 2001/2002 měl cukrovar problém s využitím zařízení na zpracování bulev cukrové řepy a cukrové šťávy při konverzi na bílý cukr. Posudek se vyjádřil i k „vývoji instalované kapacity cukrovaru [adresa]“ tak, jak jej klasifikoval znalecký posudek [Anonymizováno], zpracovatele [jméno FO], č. [hodnota]-48/2015, když uvedl, že takový vývoj v čase bez zjevných důvodů je značně nepravděpodobný.

20. Ze svědecké výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (vyslechnut při ústním jednání dne [datum], č.l. 388 spisu), který v roce 2000 nastoupil na ministerstvo [Anonymizováno] a pracoval jako expert v oddělení zabývajícím se komoditou cukr v souvislosti s otázkou výrobní kapacity cukrovaru vyplynulo, že před rozhodováním o kvótě byly nové subjekty podrobeny kontrole na místě, včetně cukrovaru [adresa]. Komise se zabývala tím, jestli by výrobce měl dostatek suroviny, a to takové množství, které odpovídalo výkonu zpracování 1.300 tun cukrové řepy za 24 hodin. Zpočátku neprokázal cukrovar [adresa] žádné sjednané množství cukrové řepy, pak doložil smlouvy na 106.000 tun suroviny z plochy 2.134 ha, tzn. 12-13. tis. vyrobeného cukru. Svědek dále uvedl, že stav cukrovaru mu byl znám, byl zde každý rok. Jeho provoz byl obnoven v roce 2000 a v tu dobu měl cukrovar kapacitu takovou, jakou měl na konci konkurzu, a to 1.300 tun denně. Postupně probíhala rekonstrukce a jeho výkon narůstal až po rok 2005/2006. Svědek dále uvedl, že cukrovary mají velké fixní náklady a náklady na energie. Cukrovary proto drží výkon na maximum právě s ohledem na tyto náklady, takže je nepodstatné, zda drží kvótu či nikoli. Cukrovary vždy vyráběly bez ohledu na kvótu, a to maximálně.

21. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], vyslechnutého při ústním jednání dne [datum] (č.l. 375 spisu), který se od roku 1976 zabývá cukrovarnictvím a působil nejprve jako provozní technik, poté jako ředitel cukrovaru, má soud za prokázáno, že v roce 1997 vyráběl právní předchůdce žalobce 1.200 až 1.300 tun řepy za den. Pokud jde o kapacitu, svědek při své výpovědi vysvětlil, že jde o průměrné zpracování za určité období, kampaň obvykle začíná na začátku října a trvá cca 100 dnů. Pokud je nutno navýšit kapacitu, je třeba najít úsek, který je nutno technicky posílit. V roce 2001 měl cukrovar kampaň až do února, trvala celkem [hodnota] dnů. Z toho dle svědka jednoznačně vyplývá, že cukrovar neměl dostatečnou kapacitu, jinak by to zvládl zpracovat dřív. V roce 1997 mohl právní předchůdce žalobce zpracovat 1 200 t řepy za den, tedy za kampaň 120 000 tun. Dokazování vedené k možnosti zajištění dostatečného množství cukrové řepy (možnost vyrobit):

22. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [Anonymizováno], zpracovatele [jméno FO], č. [hodnota]-[Anonymizováno] (Postavení [Anonymizováno] [adresa] z hlediska dostupnosti základní suroviny, cukrové řepy v regionu cukrovaru v období let 1992-2005), má soud za zjištěno, že vývoj osevních ploch v okresech bezprostředně blízkých cukrovaru [adresa] dle znalce klesal, nicméně tím rostla uvolněná plocha, kde mohla být cukrová řepa pěstována. V regionu Kutná hora, [adresa] se v letech 2000 až 2005 vypěstovalo množství cukrové řepy postačující k výrobě minimálně 19 tisíc t bílého cukru. Z tohoto důkazu však explicitně nevyplývá, že by daní zemědělci s právním předchůdcem žalobce uzavřeli smlouvu na dodávku řepy.

23. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znaleckého ústavu [Anonymizováno] (č.l. 151 spisu) a výslechu znalce (č.l.341 spisu) má soud za prokázáno, že dle znaleckého ústavu nelze odpovědět na otázku, zda právní předchůdce žalobce měl či neměl zajištěno dostatečné množství řepy, by mohl vyrobit žalobou předpokládané (nebo jiné) množství cukru. Byť dle znaleckého ústavu takovou skutečnost může dokazovat pouze sám žalobce předložením smluv, objednávek, smluv o smlouvách budoucích či svědecky, lze minimálně konstatovat některé předpoklady spolupráce výrobce se zemědělci. Znalec tak nepředpokládá, že by některý zemědělec pěstoval řepu a až následně hledal kupce. Pěstitel musí mít jistotu odběru – dlouhodobé smlouvy. Řepná sklizeň začíná v září, zemědělec musí na jaře zasít. A proto musí již v zimě nakoupit osivo. Lze tak předpokládat, že již v zimních měsících (listopad-únor) musí mít zemědělec jistotu zářijového odbytu, což znamená, že by právní předchůdce žalobce musel na konci roku 1999 nebo nejpozději hned na začátku roku 2000 dohodnout se zemědělci kontrakt na výkup cukrové řepy.

24. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (tzv. Společný znalecký posudek) má soud za prokázáno, že kvóty na cukr byly vypočteny tak, že výše prokázaných nasmlouvaných dodávek cukrové řepy bezprostředně ovlivňovala výši přidělené kvóty (viz výpočet kvóty dle přílohy 1 Informace pro ministra zemědělství ze dne [datum], založené v přílohách znaleckého posudku pod písmenem D). Právním předchůdcem žalobce byly kvóty využity následujícím způsobem (viz str. 102 posudku): Kampaň Kvóta celkem Z toho podíl kvóty tuz. Z toho podíl kvóty vývozní Žalobcem vyrobeno Z toho na tuz. trh Z toho na vývoz 2000/2001 9 960 t 7 450 t 2490 t 12 149 t 6 372 t ? 2001 /2002 11 118,9 t 7 894,4 t 3 224,5 t 11 154 t 9 255 t 106 t 25. V roce 2000/2001 právní předchůdce žalobce odmítl některé údaje poskytovat, z jeho strany tak nebyl doložen žádný export bílého cukru, proto zpracovatelé posudku vycházejí z toho, že veškerý vyrobený cukr byl uveden pouze na tuzemský trh (viz prohlášení právní předchůdce žalobce ze dne [datum], založeno v souboru příloh znaleckého posudku pod písmenem B). Za nesprávný přístup k poskytování informací (konkr. za poskytování neúplných informací) o řepných kampaních byla právnímu předchůdci žalobce uložena pokuta [Anonymizováno] ze dne [datum] ve výši [částka], která sice byla pro formální pochybení soudem zrušena, nemění to však nic na skutečnosti, že právní předchůdce žalobce se státními orgány v otázce evidence řádně nespolupracoval, což i nyní výrazně ztěžuje zjištění tehdejší situace cukrovaru. Lze doplnit, že v kvótovém roce 2002/2003 pak právní předchůdce žalobce vyrobil 20 983 tun cukru, v kvótovém roce 2003/2004 vyrobil 19 218 tun cukru.

26. Dne [datum] právní předchůdce žalobce prohlásil, že má předjednáno od 35 pěstitelů dodávku cukrové řepy z úhrnné plochy 950 ha, což se rovná 45 000 t cukrovky (stačilo by na výrobu cca 5 800 t cukru), až dne [datum] bylo právním předchůdcem žalobce vůči Ministerstvu [Anonymizováno] čestně prohlášeno, že má nasmlouváno 106 700 t cukrové řepy z 2 134 ha. Ze znaleckého posudku (str. 108) má soud dále za prokázáno, že ze všech okolností lze dovodit, že toto množství zajištěné cukrové řepy stačilo na produkci právě vyprodukovaného a na trh uvedeného množství cukru ve výši 12 148,65 t. Skutečnosti, že právní předchůdce žalobce měl v plánu zpracovat 85-90 000 t řepy, avšak měl problém se zajištěním dostatečného množství cukrové řepy odpovídají i dobové novinové články, v nichž se ředitel cukrovaru vyjadřuje k možnostem cukrovaru získat dostatečné množství řepy po znovuzprovoznění cukrovaru (viz přílohy F znaleckého posudku, [Anonymizováno] deník, [datum], [adresa] zahájily kampaň: „Po dvouleté přestávce zahájil cukrovar ve [adresa] na [Anonymizováno], ve které hodlá zpracovat devadesát tisíc tun cukrovky.(…) Podle vyjádření ředitele [Anonymizováno] [právnická osoba]. [jméno FO] se podle očekávání objevily problémy v zajištění dostatečného množství cukrové řepy. Místní nám nedůvěřují a dávají řepu konkurenci, řekl. [jméno FO], který doufá, že se cukrovaru podaří do příští kampaně důvěru kutnohorských zemědělců opět získat.“ nebo článek v [Anonymizováno] ze dne 15.12.20000, Obnovený provoz cukrovaru po kampani zvolna utichá: „Podle informací ředitele cukrovaru závod letos od pěstitelů odebral a zužitkoval pětaosmdesát tisíc tun cukrové řepy“).

27. Na straně 88 znaleckého posudku se ve shrnující tabulce konstatuje, že fakticky nahlášené zpracované řepy bylo právním předchůdcem žalobce v kampani 2000/2001 80 000 t, v kampani 2001/2002 pak 180 000 t.

28. Stejně jako ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. je i v tomto posudku na straně 92 uvedeno, že cukrovou řepu je třeba nasmlouvat v období, které ještě umožňuje její zasetí a vypěstování, což znamená, že smlouvy o dodávce řepy musí být uzavřeny nejpozději v prvním měsíci nového roku (do začátku února), zpravidla se však jedná o dlouhodobé vztahy mezi pěstitelem a producenty. V úrodných letech je možné sice nakoupit tzv. nadsmluvní řepu (řepu, která se urodí nad rámec očekávaných výnosů a řepu z rezervní výsadby), takový zdroj je však třeba považovat za nahodilý.

29. Ze svědecké výpovědi [právnická osoba]. [jméno FO], [tituly za jménem] (vyslechnutého při ústním jednání dne [datum] na č.l. 375 spisu), má soud za prokázáno, že svědek byl v roce 2000 členem komise [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] mající za úkol posoudit všechny žadatele z důvodu přidělování kvót. Nejprve se komise zabývala novými žadateli, pak i těmi, kteří pokračovali kontinuálně ve výrobě, žadatele objížděla. Předmětný cukrovar komise prošla a hovořila s lidmi, přičemž svědek uvedl, že byl v komisi zodpovědný za dodávku suroviny. Komisi byla právním předchůdcem žalobce předložena nákupní smlouva, která však byla prázdná, neobsahovala podpisy, neboť mělo jít dle cukrovaru o obchodní tajemství. Svědek dále uvedl, že žalobce měl mít zájem, doložit co největší množství cukrové řepy tak, aby mu mohlo být s přidělenou kvótou vyhověno, jako ostatním cukrovarům. V roce 2002/2003 bylo vyrobeno více cukru (18.400 tis. tun), neboť vzrostla plocha pro pěstování v tomto roce. K otázce, zda měl žalobce tuto možnost obstarat si řepu i v roce 2000/2001 svědek uvedl, že to záleží na délce kampaně, na tom, zda byla k dispozici plocha. Dále svědek doplnil, že v roce 2000 byla plocha výrazně nižší, v roce 2001 bylo řepy daleko více. V roce 2000 neměl právní předchůdce dle znalostí svědka zaseto.

30. Ze svědecké výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (vyslechnut při ústním jednání dne [datum], č.l. 388 spisu) má soud ve vztahu k možnosti zajištění dostatku cukrové řepy pro možnost cukrovaru vyrobit 18 000 t řepy za prokázáno, že svědek vypověděl, že komise, v níž nepůsobil, ale vycházel z jejích výsledků, byla v cukrovaru v květnu roku 2000. Komisi nebyly nejprve předloženy smlouvy uzavřené mezi k pěstiteli cukrové řepy a cukrovarem, přestože v květnu již musí být řepa zaseta. Není možné, aby se dodávka dohadovala bianco, musí být k dispozici kvalitní půda, osivo nakoupené v zahraničí, takže se smlouvy uzavírají dopředu, a to v lednu a únoru, kdy se pěstitelé s cukrovarem dohodnou na smlouvě. Řepa se seje v březnu, v dubnu. Dále svědek ve vztahu k zajištěnému množství cukrové řepy uvedl, že cukrovarem byly předloženy v roce 2000 nakonec pouze smlouvy týkající se množství 106 tis tun řepy, což představovalo možnost vyrobit tzn. 12-13. tis. tun cukru. Žalobce si však v lednu nebo únoru 2000 nesjednal potřebné množství cukrové řepy. Platí, že chtěl-li cukrovar získat větší kvótu, měl doložit, že má sjednáno dodávku cukrové řepy. Cukrovar předložil komisi v květnu roku 2000 pouze to, co předložil. Dle výpovědi svědka proto, že v roce 2001/2002 předložil větší množství smluv, dostal vyšší kvótu.

31. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vyslechnut při ústním jednání dne [datum] (viz č.l. 364 spisu) a který pracoval jako ředitel jednoho závodu [právnická osoba] má soud za prokázáno, že svědek si pamatoval, že v kampani 1997-1998 bylo ve [adresa] zpracováno 101.522 tun, výtěžnost byla 12.810 tun cukru za celou kampaň, denně pak 161 tun cukru v průměru. Pak byl zastaven provoz. V listopadu 1999 koupil cukrovar právní předchůdce žalobce. Svědek doplnil, že pro řepu je nutné provést hlubokou orbu do konce září. Jednatel právního předchůdce žalobce pan [jméno FO] nabízel za řepu vyšší cenu, proto zemědělci zaseli. Na cukrovar [adresa] připadla kvóta 10,5 tun (pozn. soudu: správně 9 960t). To odpovídalo množství řepy, na kterou měl cukrovar uzavřeny smlouvy. [jméno FO] nasmlouval řepu za vyšší cenu, jinak by mu ji neprodali. Pro kampaň v roce 2000-2001 byla kapacita stejná, tedy 12.810 tun za celou kampaň. Pro období 2002-2003 měl žalobce záměr zvýšit kapacitu, ale k tomu nedošlo. Svědek vypověděl, že cukrovar musí slíbit, že vykoupí veškerou nasmlouvanou cukrovou řepu, tu potom zpracuje bez ohledu na kvótu a potom se liší cena cukru vyrobeného ve kvótě a cena nad kvótu. [Anonymizováno] mohl také prodat cukru volně na zahraničním trhu. Tehdy nebyla žádná vývozní omezení. [Anonymizováno] [adresa] mohl vykoupit jakékoli množství cukrové řepy, protože kvóta ho nijak neomezovala, ale nesměl z toho prodat cukr na vnitřním trhu. Pochopitelně řepu mohl zpracovat, pokud k tomu měl výrobní kapacitu.

32. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO], vyslechnutého při ústním jednání dne [datum] (viz č.l. 364 spisu) má soud za prokázáno, že svědek byl v době výslechu jednatelem firmy [právnická osoba]. Tato společnost vstoupila do společnosti [právnická osoba]., ke vstupu došlo v roce 2001. Společnost [právnická osoba]. dodávala i v předchozích letech cukrovou řepu cukrovaru [adresa], a to i poté, co cukrovar koupil pan [jméno FO], jednatel žalobce. V roce 2000 měla společnost [právnická osoba]. pěstební kapacitu 2000 ha orné půdy. Ve společnosti [adresa] měla společnost dle výpovědi svědka dalších asi 1500-1700 ha půdy. Svědek nevěděl, na jaké ploše se pěstovala cukrová řepa. Svědek uvedl, že na výrobu 6 tis. tun cukru by bylo potřeba cca 40 tis tun cukrové řepy, to by představovala cca 800 ha a dle jeho názoru „má dojem“, že by asi nebyl problém takové množství dodat, šlo o to dodávky zaplatit, byly problémy s placením. Pěstební kapacita by se dle jeho názoru nechala zvýšit o cca 2.500 ha. Svědek uvedl, že měl k cukrovaru bližší vztah. Svědek v době své výpovědi vedl se žalovanou prostřednictvím [právnická osoba]. soudní spor v řádu desítek milionů korun (viz NSS [spisová značka]). Výslech svědka však soud hodnotil jako neprůkazný z důvodu jeho obecnosti. Svědek se vyjadřoval nejednoznačně a bez ohledu na konkrétní reálie. Svědek si např. nepamatoval poměrně zásadní údaj a to na jaké ploše se ve společnosti pěstovala cukrová řepa. S ohledem na to, že pro řepu je nutné provést hlubokou orbu do konce září (viz výslech svědka [Anonymizováno]), není zřejmé, jak a zda by tedy řepu právnímu předchůdci žalobce v záři 2000 mohl fakticky dodat, když právní předchůdce žalobce až v listopadu 1999 převzal cukrovar a nejdříve na přelomu listopadu a prosince 1999 tak mohl nasmlouvat dodávky řepy. V danou dobu však již musel mít svědek na další rok jednoznačně určený osevní plán (některé plodiny již musely být dokonce na podzim 1999 zasety, např. ozim), který soudu nikterak nenastínil a podle něhož jsou ke konci listopadu již pole zoraná a připravená pro ten druh plodin, který se seje až na jaře. Zemědělská činnost není činnost ad hoc, ale má své časové vymezení a postupy, cukrovou řepu nelze např. pěstovat na stejném místě několikrát za sebou, přičemž je všeobecně známá věc, že půda, její kvalita a zpracování patří mezi rozhodující faktory tvorby hospodářského výnosu z bulev cukrové řepy. To svědek jistě musel vědět, nicméně z jeho výpovědi to nevyplývalo. Věrohodnost svědka zpochybňuje i fakt, že právní předchůdce žalobce - dle slov svého ředitele - měl v kampani 2000/2001 problémy se sháněním producentů cukrové řepy a pokud by bylo tak jednoduché řepu od společnosti, v níž svědek působil získat, nemusel právní předchůdce žalobce shánět přes novinové inzeráty pěstitele a stěžovat si na nedůvěru místních zemědělců (viz novinové články založené ve Společném znaleckém posudku v příloze F a na str. 82 posudku), ale mohl využít svého dlouhodobého dodavatele.

33. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] (vyslechnut při ústním jednání dne [datum], č.l. 388 spisu) soud zjistil, že svědek by jako obchodník s cukrem byl býval schopen od právního předchůdce žalobce odebrat větší množství cukru, pokud by bylo více vyrobeno, což s ohledem na nesplnění podmínek prokázání možnosti výroby (viz níže) bylo pro soud předčasné a nadbytečné zjištění. Dokazování vedené k délce řepné kampaně 34. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (tzv. Společný znalecký posudek) má soud za prokázáno, že první kampaň trvala 60 dní, druhá kampaň trvala 142 dní (č.l.103-105 znaleckého posudku).

35. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu Provozně [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno] spisu) vyplývá, že dle jejich názoru dopočítaná délka kampaně byla v prvním předmětném období 60 dní, ve druhém období 110 dní, není však uvedeno, z čeho konkrétně znalec vycházel, když kalkuloval s údajem 110 dnů.

36. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [Anonymizováno] [jméno FO], č. [hodnota]-[Anonymizováno] (Stanovení ušlého zisku za kvótní roky 2000/1 a 2001/2 společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. způsobené nesprávným úředním postupem) má soud taktéž za prokázáno, že délka kampaně v roce 2001/2002 byla 142 dní (str. 20 posudku) a byla v ČR nejdelší ze všech cukrovarů. Tuto informaci znalecký posudek věrohodně podkládá článkem [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], jenž do článku na server uroda.cz řepnou kampaň 2001/2002 včetně její délky pregnantně popsal. Na straně 24 posudku je pak konstatováno, že při překročení efektivní délky kampaně prudce klesá efektivita výroby. Dle konstatování znalce na str. 20 posudku trvala kampaň 2001/2002 v cukrovaru [adresa] extrémně dlouhou dobu a ekonomicky skončila ztrátou, neboť při takovém provozu klesá výrazně rentabilita, resp. efektivita výroby.

37. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (tzv. Společný znalecký posudek) má soud za prokázáno, že délka řepné kampaně v roce 2001/2002 trvala cca 60 dní (viz tabulka na str. 88 znaleckého posudku) a dále výpočet znalce podporující novinové články založené jako příloha znaleckého posudku, z nichž vyplývá, že kampaň v daném roce začala [datum] (viz článek v [Anonymizováno] ze dne [datum], Cukrovar vstal z mrtvých, kde je uvedeno, že „Stroje na zpracování řepy začaly v tomto týdnu opět pracovat po dvou letech nečinnosti “ nebo článek v [Anonymizováno] ze dne 2.10.200, Do polí kolem obce se vrátí cukrovka, v němž se píše, že „stroje na zpracování cukrové řepy mají dnes opět po dvou letech rozhýbat provoz závodu“). A skončila někdy na počátku prosince 2000 (viz článek v [Anonymizováno] ze dne 15.12.20000, Obnovený provoz cukrovaru po kampani zvolna utichá, s tím, že v článku je uvedeno, že „[právnická osoba] na zpracování cukrové řepy zvolna utichají.(…) Teď už jedeme údržbu, odvodňování a přípravu mechanizace a strojů na zimu, zmínil ředitel cukrovaru [jméno FO].“). Kampaň v roce 2001/2002 trvala výrazně déle a to cca 138 dnů dle údajů sdělených [Anonymizováno] samotným žalovaným.

38. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic pro věc rozhodného, konkrétně se jedná o rozhodnutí prezídia [Anonymizováno] ze dne [datum] o žádosti žalobce o stanovení kvóty na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, o rozsudky Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] dotýkající se soudních řízení v nichž právní předchůdce žalobce napadl zvýšení kvóty jiným cukrovarům pro kvótový rok 2003/2004 a 2004/2005 a rozsudek č.j. [spisová značka] zabývající se žalobou proti [Anonymizováno] ve věci zamítnutí žádosti žalobce o zvýšení kvóty z rezervy pro kvótový rok 2003/2004, o usnesení Městského soudu v Praze ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] ) o zastavení řízení ve věci několika žalob právního předchůdce žalobce a usnesení Městského soudu v Praze [spisová značka] o odmítnutí žaloby podané právním předchůdcem žalobce, neboť rozhodnutí se týkala jiných kvótových let a často i jiných zpracovatelů cukru, proti jejichž navýšení cukerné kvóty právní předchůdce žalobce brojil. Soud nezjistil nic podstatného ani ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] zpracovaný znalcem [Anonymizováno] tento znalecký posudek se zabýval pouze výší škody a vzal jako fakt zadání žalobce, že by žalobce byl schopen vyrobit 32 000 t cukru a není zde ani zahrnuta úvahu o tom, jaká by byla tržní cena cukru na domácím trhu, pokud by systém kvót, který cenu cukru uměle táhl nahoru, neexistoval. Soud nezjistil nic podstatného ani ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [jméno FO], neboť tento znalecký posudek byl přepracován se zohledněním pro věc zásadních skutečností týmž znalcem, přičemž soudem byl hodnocen pouze (aktualizovaný) přepracovaný znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

39. Skutkově tak lze na základě provedeného dokazování shrnout, že právní předchůdce žalobce požádal dne [datum] dle nařízení vlády č. 51/2001 Sb o stanovení zvláštní individuální kvóty na výrobu cukru. Opatřením [Anonymizováno] ze dne [datum] byla žalobci přidělena kvóta ve výši 9.960 tun v členění na 7,47 tisíc tun pro tuzemskou kvótu a 2,49 tisíc tun pro vývozní kvótu. Ústavní soud rozhodnutím sp.zn. Pl. ÚS 45/2000 nařízení vlády č. 51/2000 Sb. jako nezákonné zrušil a zároveň nálezem sp.zn. IV. ÚS 468/2000 zrušil opatření žalovaného. Právní předchůdce žalobce požádal následně znovu, nyní u [Anonymizováno], o stanovení zvláštní individuální kvóty na výrobu cukru dle nařízení vlády č. 114/2001 Sb., tentokrát na období 2001/2002 až 2004/2005. Rozhodnutím [Anonymizováno]) ze dne [datum] reg.č. [Anonymizováno][Anonymizováno] byla právnímu předchůdci žalobce přidělena kvóta ve výši 11.118,9 tun na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Proti tomuto rozhodnutí podal právní předchůdce žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím prezídia [Anonymizováno] reg. č. 571/01/11 zamítnuto. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí prezidia prohlášeno za nicotné pro nedostatek věcné příslušnosti a dále bylo zrušeno prvně jmenované rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozpor se zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. Další rozhodnutí o přidělení kvóty již nebylo vydáno. [adresa] byl v období 2000/2001 a 2001/2002 schopen zpracovat cca 1300 t řepy denně (všechny znalecké posudky toto konstatovaly ve vztahu ke kampani 2000/2001, ve vztahu ke kampani 2001/2002 soud vycházel ze Společného znaleckého posudku, který jak je výše uvedeno přesvědčivě své závěry zdůvodnil a tím i vyvrátil úvahy znalce [jméno FO] ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ve znění obou dodatků, který kapacitu v daném období stanovil na 2200 t/ř/24h, dále soud v této otázce vycházel z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO]). Kampaň v roce 2000/2001 trvala cca 60 dní, kampaň v roce 2001/2002 cca 142 dní, na čemž se shodli v podstatě všichni znalci i svědci (kromě znaleckého ústavu [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno], který počítal na kampaň 2001/2002 pouze 110 dnů, což však nebylo znaleckým ústavem nikterak zdůvodněno a bylo v rozporu s ostatními provedenými důkazy). V kampani 2000/2001 právní předchůdce zpracoval cca 80 000 t cukrové řepy, tedy 1333 t/ř/24 h a vyrobil 12 149 t cukru. Právní předchůdce žalobce měl však se zajištěním cukrové řepy velký problém s ohledem na nedůvěru zemědělců v okolí a bylo doufáno ve zlepšení situace v následujících letech (viz dobová novinová vyjádření ředitele cukrovaru založená ve Společném znaleckém posudku). Na základě této skutečnosti měl žalobce problém doložit komisi [Anonymizováno], zajištění dodávek cukrové řepy. Ke dni [datum] doložil nasmlouvaných pouhých 35 000 t cukrové řepy, až po dodatečné lhůtě k předložení dokladů ke kontraktaci cukrovky dne [datum] čestně prohlásil, že má zajištěno 106 000 t řepy, byť bylo v jeho zájmu skutečnost o co největším počtu nasmlouvaných dodavatelů doložit, neboť od její výše se přímo odvíjela přidělená kvóta (viz výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], Společný znalecký posudek, výslech [tituly před jménem] [jméno FO], opačně pouze vypovídal svědek [jméno FO], jehož výpověď soud hodnotil pod bodem 32 rozsudku). Zároveň bylo prokázáno a soud z těchto skutečností vychází, že v rámci obvyklé praxe v zemědělství je třeba mít v případě řepy na podzim zoráno hlubokou orbou, na přelomu roku se smlouvají dodávky řepy s ohledem na potřebu zemědělce nakoupit osivo na jaro, na jaře se řepa seje a na konci září, popř. na začátku října se sklízí (viz výslech svědka [Anonymizováno]. [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba].). Skutečnost, že žalobce v první kampani, tedy v letech 2000/2001 přidělenou kvótu 9 960 t cukru výrazně překročil, též doplňuje závěr, že žalobce vyrobil v této kampani bez ohledu na kvótu takové množství řepy, které byl schopen vyrobit jak s ohledem na kapacitu, tak zejm. s ohledem na možnost zajištěného množství řepy, které by si musel nasmlouvat nejpozději na začátku roku 2000 (viz detailní rozbory Společného znaleckého posudku, který tehdejší trh popisuje s odkazem na novinové články týkající se přímo žalobce, výslech [tituly před jménem] [jméno FO], výslech [tituly před jménem] [jméno FO]).

40. V kampani 2001/2002 bylo zpracováno 180 000 t řepy, tedy 1304 t/ř/24 h. Fakticky vyrobeno bylo v kampani 2000/2001 12 149 t cukru, v kampani 2001/2002 pak 11 154 t cukru. Poměr zpracované řepy v obou obdobích a výsledný produkt v návaznosti na délku řepné kampaně byl ve značném nepoměru. Tato kampaň v cukrovaru [adresa] trvala extrémně dlouhou dobu a ekonomicky skončila ztrátou, neboť při takovém způsobu provozu klesá výrazně rentabilita, resp. efektivita výroby. V kampani 2001/2002 měl cukrovar pravděpodobně určitý problém s využitím zařízení na zpracování bulev cukrové řepy a cukrové šťávy při konverzi na bílý cukr a tím pádem nebyl schopen vyrobit více bílého cukru než fakticky vyrobil za zcela nadprůměrně dlouhou kampaň, což odpovídá i tvrzení vyslechnutého svědka [tituly před jménem] [jméno FO], podle něhož průměrná doba kampaně je cca 100 dnů a výsledkům Společného znaleckého posudku. Fakticky nadprůměrně dlouhou a neefektivní kampaň konstatuje i posudek předložený žalobcem [Anonymizováno] č. [hodnota]-[Anonymizováno]. Variantu, že právní předchůdce žalobce vyrobený cukr státním autoritám nepřiznal, což uvádí jako možnost Společný znalecký posudek, dnes nelze s odstupem času již ověřit. Skutkově lze však uzavřít, že v dané kampani cukrovar dosáhl svého zpracovatelského limitu, což vyplývá právě z množství zpracované cukrové řepy, délky kampaně a nízkého množství vyrobeného cukru. Není ekonomicky představitelné, aby cukrovar vyráběl záměrně dlouho to, co by bylo možné vyrobit s nasazením plné kapacity za podstatně kratší dobu s menšími náklady a to s ohledem na výše uvedený prudký pokles efektivity výroby v návaznosti na prodlouženou délku kampaně.

41. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

42. Soud nárok žalobců posuzoval v intencích zákona č.82/1998 Sb. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, když z ní podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

43. Ústavní soud rozhodnutím sp.zn. Pl. ÚS 45/2000 zrušil jako nezákonné nařízení vlády č. 51/2000 Sb. (pozn.: Soud v uvedeném nálezu dospěl k závěru, že vláda tímto nařízením nerespektovala ústavní meze stanovené čl. 78 Ústavy. Soud se nezabýval samotným obsahem právní regulace, ale jeho slučitelností s ústavním pořádkem. Soud nařízení zrušil z důvodu nedostatku zákonného zmocnění pro omezení rozdělování produkčních kvót, tedy jako exces, neboť v této oblasti, tj. rozhodování o kvótách na výrobu cukru legislativní iniciativu vlády zákon nepředpokládal vůbec.) a zároveň nálezem sp.zn. IV. ÚS 468/2000 zrušil v této souvislosti i opatření [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. 1914/2000-1000 vydané na základě zrušeného nařízení vlády ve vztahu k právnímu předchůdci žalobce v případě kvót stanovených pro kampaň 2000/2001. Opatření ze dne [datum], č.j. 1914/2000-1000 tak představuje nezákonné rozhodnutí ve vztahu k nároku na náhradu škodu za kampaň 2000/2001.

44. Rozhodnutím [Anonymizováno]) ze dne [datum] reg.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla právnímu předchůdci žalobce přidělena kvóta ve výši 11.118,9 tun na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Proti tomuto rozhodnutí podal právní předchůdce žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím prezídia [Anonymizováno] reg. č. [Anonymizováno] zamítnuto. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutí prezidia prohlášeno za nicotné pro nedostatek věcné příslušnosti a dále bylo zrušeno prvně jmenované rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozpor se zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. I zde je tak zřejmé nezákonné rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] reg.č. [Anonymizováno] ve vztahu ke škodě uplatněné za kampaň 2001/2002.

45. S ohledem na existenci nezákonného rozhodnutí soud zkoumal vznik škody, kterou právní předchůdce žalobce kvalifikoval jako ušlý zisk spočívající v ušlé možnosti vyrobit 18,43 tisíc tun cukru oproti na základě státní regulace trhu fakticky cukrovarem vyrobenému množství (v roce 2000/2001 – 12 149 t a v roce 2001/2002 –11 154 t).

46. Dle § 2952 z. č. 89/2012 Sb. (NOZ) platí, že se hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

47. Podle komentářové literatury (BEZOUŠKA, Petr. § 2952 [Rozsah náhrady škody]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 1690, marg. č. [hodnota].) pojmem ušlý zisk rozumíme „nedostavení se rozmnožení majetku, které by bylo možno očekávat za obvyklého, pravidelného průběhu věcí. Škodná událost tvoří překážku, která zabránila rozmnožení majetku (zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku). Musí existovat vysoká pravděpodobnost, že by k rozmnožení majetku došlo, nestačí pouhá neodůvodněná naděje – ušlý zisk se pojímá jako odůvodněná naděje na zisk. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (NS [spisová značka]).“ 48. Stanovení výše ušlého zisku vychází dle literatury sice „z pouhé hypotézy, ale není libovolné a musí být provedeno tak, aby byla zjištěna pravděpodobná výše blížící se podle běžného uvažování jistotě (srov. NS II Odon 15/96). Významná mohou být např. tvrzení o konkrétních smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu poškozený sjednány, o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž v té době přišel, popř. (pokud předpokládané příjmy byly dosaženy i bez jeho osobního přičinění) o snížení zisku z podnikání o prostředky vynaložené na mzdu nebo na jiný příjem osoby, která v tomto období vykonávala za poškozeného činnost k dosažení zisku, zatímco předtím tyto prostředky nebyly vynakládány, apod. (srov. NS [spisová značka])“ (viz BEZOUŠKA, Petr. § 2952 [Rozsah náhrady škody]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 1690, marg. č. [hodnota]–12.)

49. Je tak na poškozeném, aby tvrdil a prokázal, že mu ušel zisk a v jaké výši ušel právě jemu. Konkrétní výše ušlého zisku se odvíjí od skutečné částky, kterou bylo možno (s dostatečnou jistotou) dosáhnout v daném konkrétním případě za daných okolností. Je-li uplatňován ušlý zisk v důsledku zmaření určité specifikované příležitosti, nerozhodují okolnosti průměrné či obvyklé, na základě kterých by bylo možno teoreticky také při zkoumání ziskovosti vycházet, ale naopak okolnosti zcela individualizované (Šilhán, 2011, s. 26)“ (BEZOUŠKA, Petr. § 2952 [Rozsah náhrady škody]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 1691, marg. č. [hodnota].).

50. S komentářovou literaturou konvenuje i judikatura, s tím, že dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] se za ušlý zisk považuje pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být poškozeným najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se jeho majetkový stav zvýšil. Vymezení ušlého zisku pak musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že škodní událost skutečně zasáhla do průběhu konkrétního děje vedoucího k určitému zisku (k těmto závěrům srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 4027, CD 4/2007).

51. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] platí, že soud poučení o důkazní povinnosti podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytne nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz nebo který sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat sporné tvrzení, ale i tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání a jestliže proto (z důvodu neunesení důkazního břemene) by účastník nemohl být ve věci úspěšný.

52. V souvislosti s výše uvedeným rozhodnutím NS ČR o ušlém zisku soud žalobce při ústním jednání konaném dne [datum] (č.l. 771 spisu) důsledně poučil, že musí tvrdit a prokazovat existující či reálně dosažitelnými okolnosti ušlého zisku, tedy (a) že cukrovar [právnická osoba]. měl dostatečnou výrobní kapacitu k výrobě cukru v takovém množství, z něhož dovozuje výši ušlého zisku v kampani 2000/2001 a v kampani 2001/2002, (b) že cukrovar [adresa] byl schopen opatřit si včas takové množství cukrové řepy, kterého bylo třeba k výrobě cukru v takovém množství, z něhož žalobce dovozuje výši ušlého zisku v kampani 2000/2001 a v kampani 2001/2002, toto množství (hmotnost) cukrové řepy konkrétně specifikovat a konkrétně specifikovat dodavatele, od kterých měl žalobce možnost si cukrovou řepu opatřit. Dále soud vyzval žalobce, aby konkretizoval (c) způsob stanovení ušlého zisku tak, aby z doplnění vylíčení rozhodných skutečností bylo patrné, jakými úvahami a početními operacemi se žalobce při stanovení výše ušlého zisku řídil, tedy (aa) zejména, aby upřesnil na základě jakých skutečností tvrdí a jakými důkazy prokazuje, že výše ušlého zisku v kampani 2002/2001 a v kampani 2001/2002, jehož zaplacení se žalobce domáhá, byla žalobcem stanovena vzhledem k nákladům, které by cukrovar [adresa] musel vynaložit a k ceně, které by mohl prodejem cukru na tuzemském trhu dosáhnout, (bb) ohledně nákladů je třeba specifikovat - pro jednotlivé kampaně zvlášť - jednotlivé nákladové položky, které by cukrovar [adresa] musel vynaložit na výrobu cukru v takovém množství, z něhož žalobce dovozuje výši ušlého zisku v kampani 2000/2001 a v kampani 2001/2002, (cc) obdobně je třeba specifikovat – pro jednotlivé kampaně zvlášť – všechna další kritéria, na jejich základě stanovil žalobci výši ušlého zisku, jehož úhrady se domáhá.

53. Při dalším jednání, konaném dne [datum] soud provedl na návrh žalobce důkaz znaleckým posudkem [Anonymizováno] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (Postavení [Anonymizováno] [adresa] z hlediska dostupnosti základní suroviny, cukrové řepy v regionu cukrovaru v období let 1992-2005), dále znalecký posudek znaleckého ústavu MBM HOPET č. [hodnota]-[Anonymizováno] (Stanovení ušlého zisku za kvótní roky 2000/1 a 2001/2 společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. způsobené nesprávným úředním postupem a na návrh žalované znalecký posudek č. [Anonymizováno] a č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (tzv. Společný znalecký posudek). Po provedení těchto doplňujících důkazů soud opětovně poučil žalobce o tom, že má za prokázanou kapacitu cukrovaru [adresa] ke zpracování 1 300 tun řepy denně, ale nemá za prokázáno, že žalobce byl schopen tvrzené množství cukru v obou kampaních vyrobit, a to s přihlédnutím k tomu, že soud nemá za prokázané, že si byl žalobce schopen v první i v druhé kampani opatřit potřebné množství cukrové řepy. Dále žalobce upozornil, že nemá za prokázanou výši ušlého zisku, neboť dle názoru soudu nebylo vzato v potaz, jaký vliv na cenu cukru měla existence systému kvót a jaká by byla cena cukru, kdyby systém kvót neexistoval (taková cena cukru by s ohledem na cenotvorbu ze zahraničí byla pravděpodobně výrazně nižší než cena cukru při kvótovém sytému).

54. Na toto poučení soudu žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] (č.l. 866 spisu) reagoval již pouze tak, že má zato, že veškeré důkazy, které měly být uvedeny v souvislosti s poučením soudu již byly do spisu v minulosti založeny a žádné další, nové důkazy navrženy nebyly.

55. V rámci předvídatelnosti rozhodování soud po převzetí věci novým soudcem při jednání konaném dne [datum] ještě jednou zrekapituloval dosavadní stav řízení a přihlásil se k právnímu názoru vyslovenému předchozím soudce při jednání dne [datum] a zejm. dne [datum]. Ani po tomto žalobce již nedoplnil žádné nové tvrzení či důkaz.

56. Soud prvního stupně tak došel ke konečnému závěru, že byť žalobce prokázal schopnost vyrábět, tedy prokázal kapacitu cukrovaru spočívající ve zpracování 1300 t/řepy/24 h, což by stačilo k výrobě tvrzených 18 tisíc tun cukru, neprokázal, že by měl dostatek řepy k tomu, aby mohl tvrzené množství cukru vyrobit (tedy neprokázal tzv. možnost vyrábět). Soud k takovému závěru došel v případě kampaně 2000/2001 na základě provedených důkazů, které jednoznačně vedly k závěru, že právní předchůdce žalobce, který začínal (obnovoval) provoz cukrovaru v listopadu 1999 neměl důvěru zemědělců, kteří by mu cukrovou řepu prodávali. Zároveň bylo z provedeného dokazování zjištěno, že žalobci se nakonec přesto podařilo vyrobil za 60 dní kampaně tolik cukru, který odpovídal kapacitě cukrovaru 1300 t/ř/24 h a odebranému množství cukrové řepy, kterou ředitel cukrovaru deklaroval v novinách. Zároveň soud neodhlédl od skutečnosti, že žalobce ministerstvu prokázal nasmlouvané množství řepy v celkovém množství cca 106 000 t řepy, přičemž výše přidělené kvóty odvisela od kapacity cukrovaru a předložených smluv na řepu. Bylo tedy jednoznačně v zájmu žalobce, aby ministerstvu předložil veškeré smlouvy, které by zvládl se zemědělci uzavřít. I tato skutečnost svědčí proto, že žalobce nedisponoval větším množstvím řepy než té, kterou následně zpracoval a z níž vyrobil 12 149 t cukru (tedy množství, které výrazně převyšovalo přidělenou kvótu s tím, že nebylo prokázáno, že by cokoliv z vyrobeného cukru šlo do zahraničí a byla tak využita vývozní kvóta). Pokud by větším množstvím řepy disponoval, z logiky věci by tyto smlouvy vůči ministerstvu deklaroval, aby získal kvótu co největší. Konečně pak posledním argumentem, který ve vztahu ke kampani 2000/2001 soud uvádí, je skutečnost, že nařízení, které kvóty na trhu zavádělo, tedy nařízení vlády 51/2000 Sb. nabylo účinnosti až [datum] (od roku 1990 do roku 2001 byl trh s cukrem zcela deregulovaný). S ohledem na zjištění učiněná soudem ze svědeckých výpovědí se pole k setbě řepy hlubokou orbou připravuje již na podzim předešlého roku (v září 1999), smlouvy na dodávky řepy se ujednávají na přelomu roku (1999/2000) s ohledem na potřebu zajištění osiva, řepa se seje na jaře (2000) a sklízí na podzim (2000). Osevní plán je třeba mít připravený s ohledem na potřebu střídání plodin a setbu min. rok dopředu, tedy na podzim 1999. Je tak zřejmé, že na podzim 1999 a přelomu roku 2000 byl ještě trh s cukrem zcela deregulován a bylo čistě na právním předchůdci žalobce, co si nasmlouval a to podle toho, kolik výroby cukru si v rámci svého obchodního plánu představoval vyrobit. Žalobce však evidentně nasmlouváno nemohl mít téměř nic (s ohledem na jeho převzetí cukrovaru před koncem roku 1999) a až v průběhu jara roku 2000 se snažil se zemědělci domluvit na tom, co jim tzv. „zbylo“ a to ještě s vědomostí o nedůvěře, která ve vztahu k žalobci mezi zemědělci panuje. Možnost, jak dostát břemenu důkaznímu, spočívala ve svědeckých výpovědích konkrétních zemědělců, kteří by žalobci dosvědčili, že řepu měli k dispozici a žalobci ji mohli na podzim prodat, popř., že měli k dispozici připravená (tedy na podzim hlubokou orbou zoraná) pole pro řepu, kam mohli na jaře řepu zasít a to s ohledem na řádný osevní plán. Ve vztahu k jedinému důkazu, který tímto směrem žalobce navrhl, soud odkazuje na jeho hodnocení viz výše (výslech svědka [jméno FO]). Pokud žalobce v tomto směru poukazuje na znalecký posudek (zejm. [hodnota], Postavení [Anonymizováno] [adresa] z hlediska dostupnosti základní suroviny, cukrové řepy v regionu cukrovaru v období let 1992-2005), soud uvádí, že jde o otázku skutkovou, k níž prokazování znaleckým posudkem nepostačuje, není dostatečně konkrétní v možnosti prokázat možnost nákupu řepy, tedy že by zde byl zemědělec, který i kdyby řepu měl, ji byl ochoten prodat. Žalobce i přes poučení soudem tak nesplnil své břemeno důkazní, když soud nepřesvědčil o tom, že by si byl býval v kampani 2000/2001 dokázal obstarat větší množství cukrové řepy, než té, z níž skutečně vyrobil cukr (fakticky dokonce i nad rámec přidělené kvóty), čímž neprokázal reálně dosažitelné okolnosti ušlého zisku. Z tohoto hlediska pak bylo již nadbytečné zabývat se potenciální výší tvrzené škody, když není prokázán její vznik.

57. Ve vztahu ke kampani 2001/2002 soud uvádí, že v případě této kampaně bylo zpracováno 180 000 tun řepy za cca 140 dnů, tedy za velmi dlouhou kampaň. Tato vysoce nadprůměrná délka kampaně nasvědčuje ve prospěch závěru, který je uveden ve společném znaleckém posudku, že reálnou, resp. faktickou kapacitu ke zpracování většího, než skutečně zpracovaného množství řepy, žalobce neměl. Za zmínku stojí i údaj o vyrobeném cukru ve vztahu k délce kampaně 2001/2002. Údaj je velmi nízký, téměř se shoduje s údajem přidělené kvóty. Při výpočtu průměrné výtěžnosti cukru z řepy za celou ČR, 12,79% podle odhadu ČMCS, by bývalo dle společného znaleckého posudku mělo být vyrobeno ze žalobcem uvedeného zpracovaného množství řepy celkem [hodnota] tun cukru. I v případě, že by se kampaň po strojní a technologické stránce nezdařila, výtěžnost by se za standardních okolností měla pohybovat přibližně okolo i tak velmi nízkých 10%, což by znamenalo výrobu 18 000 tun. Avšak nahlášený údaj výroby 11 154 tun odpovídá výtěžnosti jen okolo 6%, což vzhledem k tehdejší úrovni cukrovarnictví, představuje mimořádně a neobvykle nízký údaj. Je tak otázkou zda údaj o výrobě byl nahlášen jako úplný. Pokud nikoliv, pak právní předchůdce žalobce vyrobil výrazně více cukru, který nepřiznal a žádný zisk mu neušel, resp. nemůže jej prokázat. Pokud je údaj o výrobě nahlášení – pro připomenutí – samotným žalobcem úplný, pak je výtěžnost natolik nízká, kampaň natolik dlouhá a množství zpracované řepy natolik vysoké, že to bylo evidentně maxim toho, co bylo možné ze zpracované řepy dostat. Nelze totiž zapomínat na závěr znalců, že s prodlužující se délkou kampaně výrazně klesá efektivita výroby. Nicméně ani v této kampani žalobce nepředložil relevantní důkaz k tomu, že by nad rámec zpracovaného množství 180 000 t řepy mohl mít s určitou jistotou od konkrétních zemědělců řepy více, tedy tolik, aby mohl vyrobit dalších cca 7 000 t cukru.

58. Ušlý zisk nebyl žalobcem ani v jednom případě prokázán tak, aby bylo podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, že by bylo možno – pokud by škodní událost nezasáhla do průběhu určitého děje – tvrzeného zisku skutečně dosáhnout.

59. Závěrem pak soud ještě odkazuje na pravomocné rozhodnutí zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem MS v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] 441, v němž byť jde o kvótu z rezervy, skutková situace je obdobná, neboť žalobkyně tvrdila, že v důsledku kvót nemohla vyrobit více cukru a nezákonným rozhodnutím bylo v daném případě shledáno nepřidělení „dodatečné“ kvóty z rezervy. MS v Praze v daném rozhodnutí uvádí, že v případě, kdy „žalobkyně vyrobila a umístila na trh cukr v rozsahu překračujícím přidělenou individuální kvótu (…), nelze skutečnost, že nebyla vyrobena a na trh umístěna i zbývající část (a tím generován větší zisk), přičítat absenci rozhodnutí o přidělení kvóty z rezervy, ale pouze rozhodnutí žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně větší množství cukru již nevyrobit a neprodat.“ Taková situace nastala i v daném případě, kdy žalobkyně např. v kampani 2000/2001 výrazně překročila celkovou kvótu a v kampani 2001/2002, kdy zase cca o 1,5 t překročila tuzemskou kvótu. Obojí bylo jejím rozhodnutím, navíc na zahraniční trh, který nebyl ve všech případech regulován bylo možno vyvážet, byť s menším ziskem.

60. Ve vztahu k výpočtu ušlému zisku (byť k jeho hodnocení soud z důvodu hospodárnosti řízení nepřikročil, neboť zde není vznik škody a je tak nadbytečné zabývat se její teoretickou výší), soud upozorňuje na výpočty žalobce, které zcela opomíjí skutečnost, že výše škody by v případě zrušených kvót v ČR musela s tímto významným faktorem počítat, protože výše ceny cukru by byla jednoznačně výrazně nižší než v případě kvótového systému. I o této skutečnosti soud žalobce poučil, ani v tomto rozsahu však žalobce svá tvrzení a důkazy nedoplnil.

61. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo ani po podrobném poučení prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšn, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] za celkem [hodnota] úkonů právní služby, sestávajících z účasti na ústních jednáních konaných dne [datum],[datum],[datum],[datum],[datum].[datum],[datum],[datum],[datum], [datum], [datum]. a z podání vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum],[datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. [datum], [datum], [datum].

63. Soud naopak nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení na zpracování znaleckého posudku ve výši [částka], které uplatnil svým podáním ze dne [datum] až po vyhlášení rozsudku. Soud si je vědom práva úspěšného účastníka na nahrazení nákladů potřebných k účelnému uplatňování a bránění práva proti účastníku, který úspěch neměl (§142 odst. 1 o.s.ř.), avšak připomíná zároveň rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], které se problematikou náhrady nákladů znaleckého posudku předloženého úspěšnou stranou v analogické situaci zabýval právě s ohledem na jejich účelnost. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „pojem účelnosti není namístě vykládat úspěchem poškozeného v řízení, nýbrž tím, že znalecký posudek byl vůbec v řízení procesně použit jako důkazní prostředek a že jeho závěry se staly součástí zjištěného skutkového stavu a že odměna za něj účastníkem (stranou) vynaložená je přiměřená odměně, která by byla soudy (orgány činnými v trestním řízení) znalci či znaleckému ústavu přiznána. Lze proto výkladem i při absenci výslovné právní úpravy shrnout, že účelnost nákladů za v řízení předložený znalecký posudek podle § 31 odst. 1 OdpŠk lze nalézt i u poškozeného pouze v rozsahu částky, kterou by zřetelně neodlišně, být v pozici zadavatele znaleckého posudku, uhradil stát na základě procesního právního předpisu.

64. Žalovaná strana účelně vynaložené náklady na znalecký posudek, který byl zpracován pro tři řízení vedená mezi účastníky však jednak adekvátně nerozdělila (účelnost nákladů by představovalo zpracování znaleckého posudku jen v rozsahu kampaní 2000/2001 a 2001/2002 a nikoliv dalších, které byly zkoumány pro jiná řízení), ale zejména soudu předložila pouze fakturu, na základě které nelze seznat, kolik hodin jaké činnosti znalec věnoval a nelze tak posoudit přiměřenost odměny tak, jak by ji soud hodnotil v okamžiku, kdy by si nechal znalecký posudek vypracovat sám. V případě hodnocení odměny znaleckého ústavu soudem ve znění vyhl. 37/1967 platí, že odměna za znalecký posudek vypracovaný v dubnu 2019 by byla v případě soudem zadaného posudku znalci počítána v souladu s ust. § 139 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 16 vyhl. č. 37/1967 Sb., v platném znění, když max. sazba odměny za znaleckou činnost byla 350,Kč za hodinu znalecké činnosti. Soud by se při přezkumu účtované odměny, kterou znalec vyúčtoval zaměřil zejména na a) povahu a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu, b) charakter a účelnost pomocných prací, při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu, c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu a e) to, zda úkon spočíval v přezkoumání posudku provedeného jiným znalcem. Tyto zásadní skutečnosti z předložené faktury na č.l. 930 spisu nevyplývají a soud tak nemohl posoudit jejich přiměřenost a z toho pramenící účelnost vynaložených nákladů. Soud proto žalované straně náklady uplatněné po vyhlášení rozsudku, které nebyly dostatečně specifikovány, nepřiznal.

65. Posledním výrokem IV. pak soud rozhodl o nákladech řízení, které vznikly státu na znalečném přiznaném (a) usnesením Obvodního soudu pro [adresa], ze dne [datum], čj. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a bylo vyplaceno dle poukazu ze dne [datum] (č.l. 292spisu), dále (b) usnesením Obvodního soudu pro [adresa], ze dne [datum], čj. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a bylo vyplaceno dle poukazu ze dne [datum] (č.l. 731 spisu) a dále (c) usnesením Obvodního soudu pro [adresa], ze dne [datum], čj. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a bylo vyplaceno dle poukazu ze dne [datum] (č.l. 809 spisu) tak, že uložil ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. povinnost k jejich náhradě dle výsledku sporu ve věci zcela neúspěšnému žalobci a to v celkové výši [částka]. S ohledem na uhrazení záloh žalobcem na provedení důkazů znaleckými posudky na základě (a) usnesení č.j. [spisová značka] ve výši [částka] (záznam o složení na č.l. 128 spisu), (b) usnesení č.j. [spisová značka] ve výši [částka] (záznam o složení na č.l. 418 spisu), (c) usnesení č.j. [spisová značka] ve výši [částka] (záznam o složení na č.l. 750 spisu), tedy celkem [částka], bude tato částka započtena na uložené znalečné. Žalobce je tak povinen uhradit fakticky České republice na náhradu nákladů řízení částku [částka], nicméně ve výroku rozsudku je třeba uvést celou částku tak, aby byl řádný právní titul, na základě něhož je/bylo České republice plněno.

Poučení