20 C 109/2021-131

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným:

1. Město Litovel, [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Litovel, je žalovaný 1), se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Litovel, nejsou zatíženy zákazem zcizení a zatížení bez souhlasu žalovaného [číslo] zapsaným do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného 1) pod číslem vkladového řízení V [číslo] 2020 [číslo], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč k rukám zástupce žalovaného 1), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku 14 580,50 Kč k rukám zástupce žalované 2), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že žalovaný 1) je vlastníkem pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a že tyto pozemky nejsou zatíženy zákazem zcizení a zatížení bez souhlasu žalovaného 1). Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný 1) dne 22. 5. 2020 zveřejnil na své úřední desce záměr (ve smyslu ustanovení § 39 zákona o obcích) prodeje výše uvedených pozemků, přičemž dle textu záměru mohli případní zájemci podávat své žádosti o koupi pozemků ve lhůtě pro zveřejnění, tj. od 22. 5. 2020 minimálně po dobu 15 dnů. Záměr byl zveřejněn na úřední desce města Litovel od 22. 5. 2020 do 9. 6. 2020. V návaznosti na Záměr zaslala žalobkyně dne 5. 6. 2020 žalovanému 1) svoji nabídku. Žalobkyně nebyla se svojí nabídkou úspěšná, když na základě rozhodnutí zastupitelstva města Litovel byl vybrán jiný zájemce, a to žalovaná 2), přičemž následně v návaznosti na to byla mezi žalovaným 1) jako prodávajícím na straně jedné a žalovanou 2) jako kupující na straně druhé dne 14. 7. 2020 uzavřena kupní smlouva, na základě které byly předmětné pozemky prodány žalované 2). Na základě této kupní smlouvy byl následně povolen vklad vlastnického práva žalované 2) k Pozemkům do katastru nemovitostí, a to pod číslem vkladového řízení V [číslo] 2020 [číslo]. Žalovaná 2) je ke dni podání této žaloby zapsána jako vlastník Pozemků v katastru nemovitostí. Žalobkyně má za to, že jí byla v rozporu se zákonem o obcích odňata možnost reálně se ucházet o uzavření kupní smlouvy k Pozemkům a nabýt tak k Pozemkům vlastnické právo a realizovat na Pozemcích svou podnikatelskou činnost. V souladu s ustálenou judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) má neúspěšný účastník nabídkového řízení obce (v předmětné věci tedy žalobkyně) naléhavý právní zájem na určení, že smlouva o převodu nemovitostí ve vlastnictví obce, kterou obec uzavřela s jiným zájemcem o koupi, je neplatná. Pro žalobkyni může mít určení, že Pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného 1), kterému musí předcházet odpověď na předběžnou otázku – určení neplatnosti uzavřené Kupní smlouvy) příznivý vliv na její právní postavení a je schopno odstranit stav její právní nejistoty tím, že by mohla opětovně usilovat o získání těchto pozemků v rámci nového nabídkového řízení po zveřejnění nového záměru žalovaným 1). Podmínky prodeje Pozemků byly v Záměru stanoveny tak, že„ město Litovel zveřejňuje záměr prodat výše uvedené pozemky v lokalitě [ulice] v k. ú. [obec] [právnická osoba] a. s., [IČO], [adresa žalované] [PSČ], za kupní cenu ve výši 500 [spisová značka] bez DPH, vybudování inženýrských sítí (kanalizace dešťová; kanalizace splašková + veřejné části kanalizačních přípojek, vodovod + vodovodní přípojky po hranice stavebních parcel; plynovod včetně přípojek po hranici stavebních pozemků; podzemní vedení NN, veřejné osvětlení včetně stožárů a svítidel, městský rozhlas včetně stožárů /pokud nebudou reproduktory na stožárech VO/ a reproduktorů, veřejná zeleň dle dohody, vybudování zpevněné komunikace s asfaltovým krytem, chodníky, podélná parkovací místa a obratiště (Uliční prostor oboustranné páteřní komunikace 15 m; vedlejší ulice, kde bude lokalita napojena je uliční prostor 10 a 12 m), místa pro kontejnerová stání na tříděný odpad, předpokládá se cca 25 ks stavebních parcel pro individuální bytovou výstavu.“ 2. Záměr tak byl zveřejněn jako tzv. adresný záměr s přímou identifikací žalované 2). Text Záměru je dle žalobkyně zcela neurčitý a zmatečný. Informace uvedené v Záměru nemají jazykově logickou strukturu a ze Záměru nelze s jistotou vyčíst, o co se vlastně v Záměru jedná a co by měl případný zájemce nabízet, zda tedy kromě akceptace podmínek uvedených v Záměru, by měl zájemce akceptovat (resp. splnit) ještě nějaké další podmínky odkupu Pozemků, neboť v textu Záměru jsou pod nadpisem„ Účel prodeje“ řazeny poněkud nesourodé informace, a to informace o zveřejnění záměru prodat výše uvedené pozemky konkrétní osobě (žalovanému [číslo]), za kupní cenu ve výši 500 [spisová značka]; dále se pak v textu Záměru uvádí odrážka„ vybudování inženýrských sítí“, ovšem už není uvedeno, kdo by měl tyto sítě vybudovat a na čí náklady (když právní předpisy stanoví, kdo je provozovatelem a vlastníkem některých sítí, např. energetický zákon, zákon o pozemních komunikacích, zákon o elektronických komunikacích, zákon o vodovodech a kanalizacích); dále následuje odrážka„ veřejná zeleň dle dohody“, což je zcela neurčité, neboť z takové formulace opět není vůbec jasné, co se tímto má na mysli; shodně je koncipována i odrážka„ místa pro kontejnerová stání na tříděný odpad“, z níž není opět vůbec jasné, zda kdo a co má činit nebo zda se bude jednat pouze o nějakou povinnost toto na pozemcích strpět. Samotný text Záměru poskytuje jen dílčí a neúplné informace, které navíc vyvolávají pochybnosti o rozsahu případných smluvních povinností kupujícího. Text Záměru vůbec neposkytuje informace, jakou nabídku by měl případný zájemce podávat, a to i s ohledem na skutečnost, že se jedná o tzv. adresný záměr s uvedením konkrétního zájemce, kterému hodlá obec Pozemky prodat. Rovněž v Záměru bylo pouze zcela neurčitě uvedeno, že jsou Pozemky obcí prodávány za určitým účelem, a to z důvodu přípravy individuální bytové výstavby. V Záměru byla uvedena pouze odrážka„ předpokládá se cca 25 ks stavebních parcel pro individuální bytovou výstavbu“, z čehož nutně nevyplývá požadavek (o němž se pak žalovaný [číslo] při rozhodování o výběru snaží naznačit, že se jedná o důvod pro prodej Pozemků primární – blíže k tomu viz níže) obce (tj. žalovaného [číslo]) na to, aby zájemce Pozemky koupil, připravil tzv. infrastrukturu a následně Pozemky prodal zpět fyzickým osobám. Shodným (tj. zcela neurčitým a zmatečným) způsobem byly uvedeny i další odrážky v textu Záměru, např.„ místa pro kontejnerová stání na tříděný odpad.“ V Záměru sice byla uvedena výzva, aby se o koupi pozemků přihlásili případní další zájemci, avšak nebyly předem stanoveny žádné požadavky na podávanou žádost ani na samotné případné zájemce. Absence těchto požadavků sama o sobě závadným jednáním není, obec skutečně nemá výslovně právními předpisy stanovenou právní povinnost v uveřejňovaném záměru podmínky stanovit, ale z kontextu dalšího jednání žalovaného 1) je zřejmé, že podmínky v Záměru nebyly požadovány zcela záměrně, a to proto, aby mohl žalovaný 1) bez dalšího vybrat žalovanou 2). Přílohou Záměru nebyla žádná obrazová vizualizace či jinak vyjádřená představa žalovaného 1) o tom, jak si představuje budoucí využití Pozemků. Zveřejnění (adresného) Záměru schválilo zastupitelstvo města Litovel na svém zasedání dne [datum rozhodnutí] usnesením č. j. [spisová značka] 2020. Dle zákona o obcích je jednání zastupitelstva veřejné. Ze zápisu z jednání zastupitelstva města Litovel ze dne 21. 5. 2020 je však patrné, že zastupitelstvo města Litovel již k danému bodu (tj. zveřejnění Záměru a prodeji Pozemků) zasedalo předtím bez účasti veřejnosti, když se„ odkazuje se na pracovní setkání zastupitelů v minulém týdnu, na kterém se danému bodu detailně věnoval a většina nesouhlasila s adresným zveřejněním a s tím, že není uveden min. cena“, přičemž toto předešlé jednání se konalo bez řádného zveřejnění programu a bez účasti veřejnosti. Z přítomnosti na zmiňovaném (předchozím) jednání zastupitelstva tak byla vyloučena v rozporu s ustanovením § 93 zákona o obcích veřejnost. Na jednání zastupitelstva města Litovel dne 21. 5. 2020 již nebyl veřejně celý materiál řádně projednán, a diskuse k projednávanému bodu byla již pouze formální, když faktická diskuze a projednání probíhalo na předešlém neveřejném jednání. Rovněž ze zápisu z jednání zastupitelstva města Litovel ze dne 21. 5. 2020 vyplývá informace o tom, že s žalovanou 2) již žalovaný 1) předem jednal, o čemž svědčí i skutečnost, že se žalovaná 2) ve své nabídce odkazuje na urbanistickou studii a zpracovaný znalecký posudek, přičemž však tyto dokumenty žalovaný 1) nikdy nezveřejnil.

3. Žalovaný 1) obdržel na odkup pozemků další dvě nabídky a to od žalobkyně a od společnosti [právnická osoba] Dne 25. 6. 2020 zastupitelstvo města Litovel svým usnesením [číslo] 2020 schválilo přijetí nabídky k odkoupení Pozemků (uvedených ve zveřejněném Záměru) od žalované [číslo]. V důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel byly v úvodu popsány všechny tři nabídky, přičemž nabídka žalované 2) byla v důvodové zprávě popsána nejobšírněji.

4. Nabídka žalobkyně byla v hodnocení, jak je prezentováno v důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020, popsána až dehonestujícím a účelovým způsobem, když se uvádí, že tato společnost neodkazuje na žádné reference – ty však ve zveřejněném Záměru ani nebyly požadovány ani uvedeny jako kritérium jejich hodnocení. V hodnocení je pouze uvedeno, že deklaruje zájem o koupi za vyšší cenu (aniž by bylo specifikováno, že jde o podstatně vyšší cenu, než za kterou byly Pozemky nabízeny ve zveřejněném Záměru, a nakonec i prodány žalovanému [číslo]). V důvodové zprávě byla nadto o žalobci uvedena zcela nepravdivá informace o tom, že„ společnost vznikla v únoru 2020 přejmenováním původní společnosti„ 4Composite“ a rozšířením původního předmětu podnikání.“ Z obchodního rejstříku však vyplývá, že žalobce vznikl již v roce 2013.

5. Při hodnocení nabídek uvedené v důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020 není vůbec brána v potaz skutečnost, že byl Záměr uveřejněn jako adresný a že v rámci Záměru nebyly zveřejněny žádné požadavky na zájemce, ani na jejich nabídky, a to (a především) ani to, že by případní zájemci měli nabídnout komplexní řešení přípravy pozemků pro rodinné domy.

6. Důvodová zpráva k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020 pouze zcela subjektivně hodnotí jednotlivé nabídky, ani nijak neporovnává jednotlivé nabídky v tématech, která jsou v nabídkách shodně uváděna (i když třeba jen ve dvou) – financování, schopnost realizovat kompletně celý projekt, reference.

7. Hodnocení bylo v důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020 provedeno pouze tak, že se k nabídce žalovaného [číslo] uvedlo nejvíce informací s tím, že je tato nabídka nejkomplexnější. Ke zbývajícím nabídkám byly naopak především uvedeny informace negativního charakteru, tj. že [právnická osoba] [jméno] [příjmení] vnímá projekt pouze jako příležitost, a že žalobce vznikl teprve v únoru roku 2020.

8. K tomu, že žalobce nabídl za odkup pozemků podstatně vyšší cenu (tj. cenu 600 [spisová značka] bez DPH), tedy cenu podstatně vyšší, než za kterou byly Pozemky nabízeny ve zveřejněném Záměru), se v důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020 pouze uvádí citace ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích s uvedením, z jakého důvodu zákonodárce přistoupil k právní úpravě právě tak, jak je v současném znění v ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích obsažena. Samotná důvodová zpráva pak konstatuje, že„ tento důležitý zájem obce musí být řádně zdůvodněn.“ Důvodová zpráva, ale zůstala pouze u obecného konstatování nezbytnosti odůvodnění důležitého zájmu obce, avšak žádný takový důležitý zájem obce není ve vztahu k nabídkám v důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020 uveden.

9. V textu důvodové zprávy se pak dále uvádí, že„ Zastupitelstvo ML ve zveřejněném záměru prodat pozemky, de facto rozhodlo, že upřednostňuje vybudování lokality za účelem výstavby rodinných domů – tedy jde o uspokojení potřeb zájemců o zabezpečení si vlastního bydlení, před dosažením maximální ceny za prodej pozemků.“ Toto konstatování však nemá oporu ani v samotném textu Záměru, ani v usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020, které o zveřejnění Záměru rozhodovalo. Všechny nabídky, které žalovaný 1) od zájemců obdržel, vybudování lokality za účelem výstavby rodinných domů nabízí, jediná odchylka pak spočívá v tom, že žalobce ani společnost [právnická osoba] výslovně nenabízí jednání se Státním pozemkovým úřadem, což ale vůbec nebylo Záměrem požadováno a dále bez dalšího nutně neznamená, že si nejsou uvedení zájemci (žalobce a společnost [právnická osoba]) vědomi, že bude nezbytné z důvodu zajištění některých dotčených pozemků nezbytné jednat se Stáním pozemkovým úřadem. Žádný s uvedených neúspěšných zájemců výslovně nenapsal, že se Státním pozemkovým úřadem jednat nebude. Při hodnocení nabídek pak žalovaný 1) v důvodové zprávě k usnesení zastupitelstva města Litovel č. ZML [číslo] 2020 zcela opomíjí skutečnost, že měla žalovaná 2) pro koncipování své nabídky značný informační náskok a využívala informace, které ostatní zájemci neměli a ani netušili, že takové informace existují a že by měly být jakkoliv v nabídce zohledněny. Toto například vyplývá i z toho, že společnost [právnická osoba] ve své nabídce nabízí„ zhotovení územní studie“, ačkoliv již tato studie existuje a žalovaná 2) se na ni již ve své nabídce ze dne 6. 5. 2020, která předcházela zveřejnění záměru, odkazuje.

10. Ze zápisu z jednání zastupitelstva města Litovel konaného dne 25. 6. 2020 vyplývá, že starosta města Litovel ([jméno] [anonymizováno]) prosazoval, aby byla vybrána žalovaná 2), neboť město Litovel má s firmou dobrou zkušenost a jedná se o firmu sídlící ve městě [obec], což jsou však důvody zástupné a pro výběr osoby, které má být prodán majetek obce zcela nerelevantní.

11. Jasné a zákonné důvody výběru žalované 2) nejsou z důvodové zprávy k danému usnesení zastupitelstva ani ze zápisu z jednání zastupitelstva patrné. Důvodem pro výběr žalované 2), která nabídla nejnižší cenu za pozemky, by měl být v souladu s ustanovením § 38 odst. 1 zákona o obcích jiný důležitý zájem, ale ten však v tomto případě zcela absentuje, a tudíž není nikde, a to ani v důvodové zprávě, ani v zápisu z jednání zastupitelstva žádný řádný důvod uveden. Přestože žalovaná 2) nabídla za odkup pozemků nejnižší cenu, ale současně nenabídla obci žádné další plnění, které by mohlo být označeno tak, že se jedná o další plnění v jiném zájmu obce (tj. plnění, které sleduje plnění úkolů obce dle § 35 zákona o obcích), rozhodl žalovaný 1) o výběru zájemce, žalované 2). S ohledem na shora uvedené má žalobkyně za to, že kupní smlouva (kterou uzavřel žalovaný [číslo] se žalovanou [číslo] dne 14. 7. 2020) je dle § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, a to jednak proto, že toto jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, jakož se i zjevně příčí dobrým mravům. Jelikož v důsledku absolutní neplatnosti kupní smlouvy nedošlo (dojít nemohlo) po právu k platnému převodu vlastnického práva k pozemkům z žalovaného 1) na žalovanou 2), je žalovaný 1) stále vlastníkem pozemků. V důsledku neplatnosti kupní smlouvy také nedošlo ke zřízení a vzniku zákazu zcizení a zatížení pozemků bez souhlasu žalovaného 1). Z těchto důvodů se žalobkyně domáhá shora uvedeného určení, že žalovaný 1) je vlastníkem předmětných pozemků.

12. Žalovaný 1) se k podané žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí, kdy potvrzuje, že zastupitelstvo města Litovel rozhodl dne 21. 5. 2020 o zveřejnění záměru prodeje předmětných pozemků v k. ú. [obec] v lokalitě [ulice]. Podmínky prodeje byly stanoveny tak, jak je uvedeno v záměru, který byl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích zveřejněn. Záměr byl zveřejněn jako záměr prodeje pozemků předem určenému zájemci, a to žalované 2), neboť jednání o prodeji pozemků bylo vyvoláno zájmem žalované 2) a její žádostí ze dne 6. 5. 2020 o odkup pozemků pro přípravu území k vybudování a zajištění individuálního bydlení v dané lokalitě. Žalovaná 2) je společností se sídlem v lokalitě [ulice], v žádosti poukázala na své dokončené a realizované developerské projekty s tím, že chce pozemky využít v souladu s územním plánem a studií zastavěnosti Pavlínky II. etapa, zajistí směnu pozemků nutných k realizaci infrastruktury a komunikaci se Státním pozemkovým úřadem a připraví lokalitu pro výstavbu rodinných domů, zajistí veškerou inženýrskou činnost, projektovou dokumentaci, zrealizuje inženýrské sítě a jejich přípojky na hranice parcel a vybuduje místní komunikace. Dále žalovaná uvedla, že projekt bude realizovat z vlastních zdrojů v horizontu dvou let a pozemky odkoupí za cenu dle znaleckého posudku. Na zveřejněný záměr reagovaly tři subjekty a to žalobkyně podáním ze dne 5. 6. 2020, spol. [právnická osoba] podáním ze dne 3. 6. 2020 a žalovaná 2), která potvrdila svoji předchozí žádost, která zveřejnění záměru vyvolala, podáním ze dne 12. 6. 2020. Zastupitelstvo žalovaného 1) dne 25. 6. 2020 rozhodlo o prodeji pozemků žalované 2), která záměr, pro které byly pozemky prodány, realizuje a dodržuje podmínky stanovené žalovaným 1). O námitkách žalobkyně proti převodu pozemků se žalovaný 1) dozvěděl až z podané žaloby. Žalovaný 1) ve všech směrech ctil zásadu, že je jeho povinností nakládat se svým majetkem transparentně a s péčí řádného hospodáře a zcela respektoval smysl a funkci zveřejnění záměru. Pozemky prodal za cenu obvyklou stanovenou znaleckým posudkem. Veřejnost byla o záměru žalovaného 1) prodat pozemky informována, přičemž v daném případě šlo o záměr prodeje předem určeném zájemci, kdy pro tento postup měl žalovaný 1) vážné důvody, a to: zájem města mít co největší jistotu, že se zamýšlený projekt přípravy lokality na vybudování rodinných domů samotnými zájemci o výstavbu rodinných domů včas a skutečně realizuje, fakt, že kupující je developerskou společností právě z lokality [ulice], což rovněž dává značnou záruku, že se projekt bude včas a řádně realizovat, zkušenosti žalované 2) v projektové, inženýrské a stavební činnosti, která má být k realizaci záměru provedena, přesná představa žalované 2), jak a co je třeba učinit k realizaci záměru včetně nutnosti zajistit směnu pozemků se Státním pozemkovým úřadem a důvěra v samotnou realizaci, financování z vlastních zdrojů žalované 2) a neblahá zkušenost s přípravou jiné lokality, v níž rozhodovala jen a pouze výše nabízené kupní ceny. Podle judikatury je tzv. adresný záměr přípustný, když se svou povahou jedná o nezávaznou deklaraci vůle obce o tom, že uvažuje o prodeji konkrétní nemovitosti konkrétnímu zájemci s tím, že se samozřejmě mohou přihlásit i další zájemci.

13. Při projednávání prodeje pozemků vzalo zastupitelstvo žalovaného 1) v potaz všechny žádosti, které vyhodnotilo a přiklonilo se k vyhovění žádosti žalované 2), která představu žalovaného 1) naplňovala. K žádosti žalobkyně zastupitelstvo uzavřelo, že nedokázala na žádné reference, neuvedla žádné zkušenosti z výstavby obdobných projektů, pouze deklarovala zájem pozemky odkoupit za cenu 600 [spisová značka] a akceptaci dalších podmínek vyhlášeného záměru. V důvodové zprávě je dále uvedeno, že žalobkyně vznikla v únoru 2020 přejmenováním původní společnosti 4Composite a rozšířením původního předmětu podnikání nově o činnost spočívající v provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Do února 2020 žalobkyně toto oprávnění neměla a nemohla tedy mít z logiky věci zkušenosti s obdobnými projekty. Před projednáním odprodeje v zastupitelstvu města se o detaily záměru žalobkyně nezajímala, ve své žádosti ze dne 5. 6. 2020 se omezila pouze na to, že žalovaný 1) má žalobkyni kontaktovat za účelem projednání její nabídky na tam uvedeném telefonním čísle.

14. Pokud žalobkyně namítá, že byla porušena zásada veřejnosti jednání zastupitelstva tím, že zastupitelstvo jednalo o dané věci před svým jednáním dne 21. 5. 2020, pak toto není pravdou. Zastupitelstvo jednalo pouze dne 21. 5. 2020. Před tímto jednáním se konala pouze pracovní schůzka některých zastupitelů, která nebyla jednáním zastupitelstva ve smyslu zákona o obcích.

15. Pokud žalobkyně namítá, že žadatelé neměli s výjimkou žalované 2) k dispozici po zveřejnění záměru všechny podstatné informace, pak to není pravdou. Nebylo povinností žalovaného 1) a není obvyklé připojovat ke zveřejněnému záměru všechny podklady, které byly k pozemkům k dispozici včetně např. řešení v územním plánu, územních studií apod. Pokud by skutečně žadatelé měli zájem o koupi pozemků, mohli všechny další existující informace získat u místostarosty nebo odboru místního hospodářství a stavebních investic Městského úřadu Litovel, jak to bylo výslovně ve zveřejněném záměru uvedeno. Žalovaný 1) má výhrady i k tvrzenému naléhavému právnímu zájmu žalobkyně na požadovaném určení, judikatura, na kterou žalobkyně odkazuje, se týká neúspěšného účastníka nabídkového řízení, o což ovšem v daném případě nešlo. Kupní smlouva byla mezi určitými subjekty uzavřena, vlastnické právo podle ní bylo již do katastru nemovitostí zapsáno a účel prodeje nový vlastník naplňuje a investoval již do projektu značné prostředky. S ohledem na právní jistotu účastníků smlouvy a zejména nového vlastníka pozemků pak nelze žalobkyni přiznat právo nabourávat se jako třetí subjekt do těchto vztahů, jejichž účastníkem nebyla. Nelze pak přehlédnout, že žalobkyně podala žalobu v dané věci skoro po roce od prodeje pozemků, navíc požadované určení v žádném směru nezlepší postavení žalobkyně ani nemůže zasáhnout do jejích poměrů či odstranit nějaké nejistoty, k čemuž by jinak určovací žaloba měla sloužit. Žalovaný 1) se nepovažuje za vlastníka pozemků, za vlastníka považuje žalovanou 2) a rozhodně nemá zájem na obnovení svého vlastnictví s nutností vypořádat ve prospěch žalované 2) vloženou investici a zmařit tak již z velké části zrealizovaný projekt lokality [ulice]. Pokud se žalobkyně staví do pozice veřejné kontroly nad hospodařením žalovaného 1), pak i ta má své meze, které se žalobkyně snaží podanou žalobou překročit. Ze všech shora uvedených důvodů navrhl žalovaný 1) žalobu v plném rozsahu zamítnout.

16. Žalovaná 2) se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Žalovaná 2) činí nesporným, že kupní smlouvou ze dne 14. 7. 2020, kterou jako kupující uzavřela s žalovaným 1) jako prodávajícím, nabyla vlastnické právo k pozemkům definovaným v předmětné kupní smlouvě. Tato kupní smlouva byla uzavřena v návaznosti na záměr obce Litovel prodat dané nemovitosti zájemci, který bude následně vybrán. Je nepochybné, že v tomto případě byl žalovaným 1) zveřejněn tzv. adresný záměr, což je varianta zcela legitimní a souladná s konstantní soudní praxí a právní teorií.

17. Žalobkyní je napadán obsah závěru obce s poukazem na to, že tento nemá potřebné náležitosti. K této námitce je nutné předně zdůraznit, že žádným právním předpisem nejsou stanoveny požadavky na charakter a rozsah záměru, tento musí splňovat pouze obecné mantinely dané judikaturou a právní teorií vytvořenými principy. Zejména je konstantně definováno, že zákon o obcích nevymezuje taxativním způsobem náležitosti záměru, pouze uvádí, že nemovitosti musejí být označeny podle zvláštního zákona, přičemž poznámka pod čarou odkazuje na [příjmení]. Z judikatury především vyplývá, že záměr musí být jednoznačný, musí z něj jednoznačně plynout konkrétní zamýšlená vůle obce ve vztahu k určitému majetku. Na druhou stranu nejsou soudy kladeny na záměry stejně přísné požadavky jako na samotná právní jednání. Dále platí, že záměr nemusí majetkoprávní jednání vymezit přesně do všech detailů. Nemusí stanovit ani bližší podmínky pro výběr nabídek (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), ani podstatné náležitosti zamýšlené smlouvy. Za zmínku stojí také to, že ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích neukládá obci povinnost uvádět ve zveřejněném záměru bližší podmínky zamýšlené dispozice (zamýšleného právního jednání), typicky minimální kupní cenu či nájemné, omezené budoucí užití věci apod., ani podmínky, za nichž lze podávat nabídky a vyjádření, například lhůtu pro podávání nabídek či povinnost složit určitou kauci k účasti ve výběru, a to i kdyby o nich předem rozhodla. Takto nastavenou optikou lze jen stěží souhlasit se stanoviskem žalobkyně, která považuje informace sdělené v dotčeném záměru za zmatečné a neurčité. Obec Litovel vyhověla principiálním požadavkům na„ kvalitu“ záměru a zveřejnila podmínky prodeje dané lokality včetně bližších podrobností. Není rozhodně pravdou a je zcela absurdní tvrzení žalobkyně, že by případný zájemce nevěděl, jakou nabídku by měl podávat. Podstatné údaje byly uvedeny, přičemž o dostatečné určitosti podmínek prodeje svědčí nejlépe okolnost, že na ně bylo ze strany uchazečů reagováno. Obec jednoznačně deklarovala, na jakém území (konkrétní výměře) má být projekt realizován a jaké minimální„ prvky obslužnosti“ má obsahovat. Bylo pak na jednotlivých zájemcích, aby prezentovali způsoby zpracování projektu vůči jeho zadavateli. V tomto směru se jeví jako nepatřičná výtka žalobkyně spočívající v tom, že žalovaný [číslo] k záměru nepředložil žádnou obrazovou vizualizaci.

18. Kritika postupu žalovaného 1) se dále týká procesu schvalování záměru, kdy je namítáno, že zastupitelstvo obce jednalo neveřejně, a dále je poukazováno na údajné pochybnosti členů zastupitelstva o zveřejňovaném záměru. Žalovaná 2) považuje za zavádějící námitku žalobkyně, která v podané žalobě hovoří o údajném neveřejném jednání zastupitelstva obce Litovel, tedy o nezákonném postupu při schvalování adresného záměru a výběru vhodné nabídky. Zasedání zastupitelstva proběhla zcela korektně a v souladu s příslušnými právními předpisy. To, že došlo k předjednání záměru, nemůže mít na legálnost schvalovacího procesu vliv. Naopak, obligatorním zákonným požadavkem sankcionovaným neplatností uzavřené smlouvy je - i vzhledem k jednoznačnému znění § 39 odst. 1 věty třetí zákona o obcích - zveřejnění záměru obce podle citovaného ustanovení, k čemuž došlo. Účelem požadavku publikace uvedeného záměru je především informovat občany o dispozicích s obecním majetkem. Jde o to, aby příslušné úkony probíhaly transparentně, aby se o nich občané předem a včas dozvěděli, aby mohli upozornit na hrozící pochybení či nesprávné hospodaření obce a případně aby měli možnost sami vstoupit do tzv. nabídkového řízení jako zájemci. To, že ohledně schválení a zveřejnění adresného záměru proběhla mezi zastupiteli diskuze, která vzešla ze situace, že mezi nimi panovaly rozdílné názory na danou problematiku, je dle názoru žalované 2) zcela běžné; naopak stav, kdy všichni zastupitelné bez výjimky souhlasí s předloženým schvalovaným textem, lze považovat za kuriózní. Stěžejní je, že byl adresný záměr v určité podobě odsouhlasen a následně vybrán vhodný uchazeč. To, že žalobkyně napadá i tyto okolnosti, tedy věcnou debatu zastupitelů, navozuje dojem o snaze najít za každou cenu sebemenší námitku, byť je na první pohled zjevné, že tato nemůže mít na platnost předmětné kupní smlouvy vliv. Podstatu věci tedy představuje zodpovězení otázky, zda byl adresný záměr zveřejněn ve smyslu příslušných ustanovení zákona o obcích. Pouze tato okolnost může mít vliv na případnou neplatnost právního jednání – kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2020. Zákon o obcích vychází koncepčně z toho, že sám označuje konkrétní porušení povinností při nakládání s obecním majetkem, která mají být důvodem neplatnosti. Popsaný přístup zaujal zákon od své účinnosti, přičemž od účinnosti občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) jej stvrdil tím, že tato porušení výslovně označuje jako důvody absolutní neplatnosti právních jednání (srov. § 41 odst. 3). A contrario ty povinnosti, které zákon výslovně jako důvody neplatnosti neoznačuje, nelze za důvody neplatnosti považovat. Koncepce zákona o obcích v oblasti neplatnosti vylučuje obecný přístup občanského zákoníku, podle něhož je zjednodušeně řečeno nutné nejdříve zvažovat, zda porušení určité právní povinnosti vůbec může být důvodem neplatnosti, a pokud ano, zda relativní, či absolutní (§ 580 odst. 1 a § 588 ObčZ). Tyto otázky vyřešil zákonodárce v případě zákona o obcích výslovnou zákonnou úpravou. Žalobkyní tvrzené porušení povinností plynoucích z § 38 odst. 1 zákon o obcích jako důvod neplatnosti neoznačuje. Je proto namístě učinit závěr, podle něhož toto porušení nemá a nemůže mít za následek neplatnost právního jednání (na rozdíl od § 39 zákona o obcích). To samozřejmě neznamená, že porušení této povinnosti je prosto jakéhokoli následku. Může se projevit nanejvýš vznikem odpovědnosti zastupitelů, kteří v rozporu s touto povinností schválili právní jednání či právně jednali, resp. vznikem povinnosti nahradit obci způsobenou škodu. Právní jednání však pro rozpor s § 38 odst. 1 neplatné nebude.

19. Samostatnou otázkou pak je, do jaké míry je stát prostřednictvím svých orgánů oprávněn zkoumat porušení § 38 odst. 1 zákona o obcích. Podstata samosprávného rozhodování v majetkové oblasti totiž tkví v tom, že samospráva samostatně stanovuje své vlastní cíle či priority a k jejich dosažení může a má volit optimální prostředky (hospodárné a účelné). V mezích samostatné působnosti je však plně na samosprávném rozhodování obce, které cíle si stanoví a jakým způsobem jich hodlá dosáhnout. Jinak řečeno, stát nemůže za samosprávu přehodnocovat jí zvolená řešení, nemůže jí oktrojovat svá vlastní řešení, jakkoli by se zdála lepší (pozn: právo na samosprávu lze v tomto kontextu chápat též jako právo na přijímání i nevhodných či špatných řešení, pokud samospráva nepřekročí vymezený zákonný rámec, tedy bude-li se pohybovat na zákonem ohraničeném„ hřišti“). Panuje proto obecná shoda, že stát může v rámci hodnocení postupů samosprávy v majetkové oblasti posuzovat splnění procedurálních požadavků (zveřejnění záměru a přijetí odpovídajícího usnesení o právním jednání). Hodnotit hospodárnost a účelnost majetkové dispozice však může jen v otázce, zda obec zcela zjevně nepřekročila zákonem stanovené mantinely. To jinak řečeno znamená, že stát může posoudit to, zda obec vybrala ekonomicky nejvýhodnější nabídku, a pokud nikoli, zda existoval (jakýkoli myslitelný a objektivně hajitelný) legitimní důvod. Jak už ale bylo výše poznamenáno, zjištěné porušení § 38 zákona o obcích nemůže vést k neplatnosti realizovaného záměru a v rámci něho uzavřené smluvní dokumentace, což je pro tento spor klíčové. Porušení daného ustanovení může státní orgán dovodit jen v případě, že žádný takový důvod zcela zjevně neexistoval (neexistuje), případně obcí zvolený (tvrzený) důvod je zcela zjevně nesmyslný (například výběr nejnižší nabídky, protože zájemce se„ jeví sympaticky“), resp. je-li ekonomická ztráta ve zcela zjevném nepoměru k cíli sledovanému obcí. Státní orgán však v žádném případě nemůže konstatovat porušení zákona, jen protože by mohlo být zvoleno z jeho hlediska řešení jiné, vhodnější.

20. Popsaný rozsah přezkumu ostatně potvrzuje i judikatura soudů, především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4365/2009:„ V souzeném sporu je zřejmé, že žalobci neuplatňují (nebrání) prostřednictvím své žaloby na určení neplatnosti právního úkonu svá subjektivní práva vyplývající z práva soukromého, nýbrž se touto procesní cestou snaží dosáhnout nápravy jimi tvrzených nedostatků v postupu orgánů územního samosprávného celku (starosty a zastupitelstva obce) při hospodaření s obecním majetkem, a suplovat tak veřejnou kontrolu rozhodovací činnosti orgánů obce v její samostatné působnosti, činnosti, která je projevem výkonu práva na samosprávu a která je regulována především předpisy práva veřejného. Takovou kontrolu nelze z výše vyložených důvodů činit prostřednictvím soukromoprávních žalob v civilním soudním řízení (…). Podobně též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 273/2018 Soudní přezkum plnění povinnosti podle § 38 odst. 1 zákona o obcích v rámci civilního soudního řízení je z povahy věci vyloučen (FUREK, Adam. § 38 (Povinnost účelného a hospodárného nakládání s majetkem a související povinnosti k ochraně obecního majetku). In: POTĚŠIL, Lukáš, FUREK, Adam, HEJČ, David, CHMELÍK, Václav, RIGEL, Filip, ŠKOP, Jiří. Zákon o obcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 205.). Tuto kapitolu lze tedy shrnout tak, že žalobkyně se mýlí, když svoji žalobu staví na konstrukci neplatnosti právního jednání v důsledku porušení pravidel při výběru zájemce o realizaci záměru podle § 38 zákona o obcích.

21. Žalobkyně se dále pozastavuje nad způsobem hodnocení přijatých nabídek, kdy formuje závěr o nehospodárnosti a účelovosti finálního výběru. Žalobkyně má ve spojitosti s konstatovaným za to, že výběr žalované 2) coby vítěze daného nabídkového řízení nebyl řádně odůvodněn. Pokud se zrekapituluje průběh realizace adresného záměru, který vyústil v uzavření předmětné kupní smlouvy, pak lze učinit nesporným, že kromě žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaného [číslo] ([právnická osoba]) podala nabídku také obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně se v několika bodech podané žaloby zabývá otázkou výhodnosti nabídek z pohledu nabízené ceny. Jak už bylo shora naznačeno, z § 38 odst. 1 zákona o obcích vyplývá, že majetkovou dispozici je třeba hodnotit nejenom z hlediska její účelnosti, hospodárnosti, ale i z hlediska souladu se zájmy a úkoly obce plynoucími z její zákonem vymezené působnosti. Tyto parametry přitom nelze automaticky spojovat s nejvýhodnější cenou, když ze žádného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost disponovat majetkem vždy za ekonomicky nejvyšší nabízené protiplnění. Podstata realizace záměru (zahrnující hodnocení nabídek) spočívá v tom, že obec nejdříve určí konkrétní zájem (cíl) a k jeho dosažení poté musí zvolit účelné a hospodárné řešení. Pravidlo neplatí opačně, tj. nelze vycházet z toho, že účelné a hospodárné je vždy jen řešení ekonomicky optimální, resp. že obec si nemůže stanovit takové cíle (úkoly), kterých by mohla dosáhnout jen ekonomicky nevýhodně (a že si musí stanovovat jen ekonomicky výhodné cíle). Uplatnění zmíněné povinnosti v praxi znamená hodnotit zamýšlenou dispozici z hlediska její přínosnosti (výhodnosti) pro obec, přičemž toto hodnocení sestává z níže popsaných navazujících kroků definovaných komentářovou literaturou (FUREK, Adam. § 38 Zákon o obcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019).

22. V první fázi je majetková dispozice posuzována z hlediska jejího materiálního (ekonomického, hospodářského) přínosu, který obec z této dispozice získává, tedy zjednodušeně řečeno hodnotou získávaného protiplnění (výší kupní ceny, výší nájemného apod.). Toto hledisko zákon o obcích dokonce výslovně stanoví v § 39 odst. 2 ve vztahu k úplatným převodům majetku v podobě (byť nikoli bezvýjimečného) příkazu nepřevádět majetek za cenu nižší než je cena obvyklá, platí však na základě § 38 odst. 1 pro jakoukoli dispozici, například i pro pronájem, pacht. Jestliže je dispozice pro obec ekonomicky výhodná, například dojde k prodeji nejvyšší nabídce, a samozřejmě dosahuje-li výše protiplnění alespoň hodnoty v daném místě a čase obvyklé (obvyklé nájemné, pachtovné apod.), lze mít za to, že dotčená povinnost nebyla porušena (dovozuje se určitá nepsaná právní domněnka hospodárného a účelného jednání). Důležité v této souvislosti je to, že dispozici je třeba hodnotit nikoli jen izolovaně z pohledu výše ekonomického plnění získaného obcí (kupní ceny, nájemného apod.), ale z hlediska celkové ekonomické výhodnosti příslušné dispozice pro obec, tedy z hlediska všech podmínek, které pro obec vyplývají či mají vyplývat z uvažovaného právního jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 5 Tdo 273/2014).

23. Jak je v podané žalobě naznačováno samotnou žalobkyní, pozemky byly na žalovaného [číslo] převedeny za cenu obvyklou, tedy cenu, která byla určena znaleckým posudkem. Potud nelze žalovanému 1) ničeho vyčítat, stejně jako nelze jeho výběr uchazeče charakterizovat jako nehospodárný.

24. To, že je dispozice primárně hodnocena z hlediska ekonomického protiplnění, však samozřejmě neznamená, že by obec nemohla disponovat svým majetkem z ekonomického hlediska méně výhodně (typicky za nižší než obvyklé nájemné či pachtovné). Cena (či obecněji ekonomická hodnota obcí získaného protiplnění) je totiž pouze prvotním hlediskem pro posouzení dispozice. Neméně důležitým kritériem je zákonem předvídané plnění úkolů obce a dosahování jejích zájmů. Jinak řečeno, obec může disponovat majetkem i ekonomicky méně výhodně, je-li taková dispozice obhajitelná„ důvody hodnými zvláštního zřetele“, resp. povinnostmi obce mimoekonomické povahy. To ostatně konstantně potvrzuje judikatura soudů, jak NS, tak správních soudů. Například Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3741/2015 uvedl:„ Povinnost obce řádně hospodařit se svým majetkem nelze – v případě zamýšleného prodeje obecního majetku – kategoricky vázat toliko na nejvyšší cenovou nabídku, a to již s ohledem na § 2 odst. 2, jenž stanoví, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ Mimoekonomické důvody však musejí být reálně dány, obec s nimi musí počítat již při rozhodování o uzavření smlouvy, a je-li to možné, měla by jejich dosažení odpovídajícím způsobem právně zabezpečit například sjednáním smluvní pokuty, možností odstoupit od smlouvy apod. (byť je třeba konstatovat, že bez takového ujednání by uzavřená smlouva patrně nemohla být chápána jako neplatná; srov. závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 273/2018). K tomu zjevně v námi posuzovaném případě došlo, když ujednání kupní smlouvy obsahují právě zmíněné instituty. 25. [jméno], kde obec zvolí z možných řešení to, které je ekonomicky méně výhodné, musí hodnotit nejen existenci legitimního důvodu pro takový výběr, ale musí se zabývat i tím, zda obcí sledovaný cíl je vybraným řešením splnitelný, resp. zda identického cíle nelze dosáhnout jiným, ekonomicky výrazně šetrnějším řešením (srov. vymezení pravidel hospodárnosti a účelnosti). Jinak řečeno, zda získaná mimoekonomická výhoda není ve zcela zjevném nepoměru k vynaloženým prostředkům. Sotva totiž lze určitý způsob nakládání s obecním majetkem považovat za souladný s § 38 odst. 1 zákona o obcích, jestliže obec sice sleduje určitý zákonem aprobovaný cíl, avšak k jeho dosažení zvolí postup, který je na první pohled v porovnání s jinými možnými způsoby dosažení téhož cíle ekonomicky zcela zjevně nerozumný. Příkladem mohou být nepřiměřeně velké (neobhajitelné) slevy při prodejích obecního bytového fondu stávajícím nájemcům.

26. To, že obec může volit nikoli ekonomicky nejvýhodnější řešení, podtrhla doplněním zákona o obcích jedna z jeho posledních novelizací, provedená zákonem č. 257/2017 Sb. s účinností od 2. 9. 2017. Do § 38 odst. 1 tohoto zákona byla doplněna věta, podle níž„ porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn“.

27. Rozhodně není pravdou a z žádné listiny, které žalobkyně označila k důkazu, nevyplývá, že by hodnocení nabídek zůstalo neodůvodněno, tj. že by žalovaný 1) vybral uchazeče pouze na základě jakéhosi subjektivního přesvědčení. Obec Litovel zveřejnila konkrétní kritéria, kterých má být dosaženo, a to včetně ceny, kterou považuje za obvyklou. Jen těžko lze poukazovat na nehospodárnost či netransparentnost výběru vítězné nabídky, když žalobkyně sice nabídla nepatrně vyšší cenu, přičemž se ovšem ani slovem nezmínila o předpokládaném způsobu realizace díla. Vedle toho měla obec k dispozici nabídku společnosti [právnická osoba], která sice obsahuje (alespoň) reference společnosti, nicméně nabízí zcela neurčité navýšení ceny za převáděné pozemky (pozn. není zřejmé, zda se má jednat o navýšení o např. 1 Kč nebo 100 Kč). Naopak v textu nabídky žalované 2) lze nalézt veškeré údaje, které realizaci záměru konkretizují.

28. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně lze vyčíst, že tato začala pod obchodní firmou„ [právnická osoba]“ reálně existovat až v únoru 2020, tedy tři měsíce od zveřejnění adresného záměru. Jedná se o tzv. ready made společnost, která získala potřebná podnikatelská oprávnění teprve v uvedeném měsíci. Zjevně se tedy jedná o subjekt bez historie a referencí v daném oboru. Krom toho lze mít značné pochybnosti o pozitivní ekonomické kondici, když nejsou ve sbírce listin zveřejňovány povinné účetní dokumenty. I to je důvod pochybovat o serióznosti uchazeče, který v tomto ohledu neplní své zákonné povinnosti.

29. Bylo tedy na úvaze obce Litovel, ke které nabídce se přikloní, tj. kterou budou považovat za komplexní (ucelenou) a v posuzovaných ohledech za nejlépe zpracovanou. O vítězné nabídce bylo řádně rozhodnuto příslušnými orgány obce, přičemž byl taktéž sdělen tzv. jiný důležitý zájem. Jednalo se o legitimní potřebu„ přeměnit“ dané území v obytnou lokalitu, aby byly zajištěny bytové potřeby občanů města Litovle.

30. Lze shrnout, že ve světle výše prezentovaných skutečností není podaná žaloba důvodná, když žalovaný 1) postupoval při zveřejňování a schvalování adresného záměru v souladu s příslušnou právní úpravou (§ 39 zákona o obcích), proti čemuž žalobkyně nebrojí žádnými relevantními námitkami; žalovaný 1) při posuzování nabídek neporušil příslušnou právní úpravu (§ 38 zákona o obcích), přičemž i v případě, že by soud dospěl k opačnému závěru, nemá tato skutečnost za následek neplatnost kupní smlouvy. Žalovaná 2) tak má za to, že uplatněný nárok není po právu a navrhuje, aby byla podaná žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

31. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

32. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v [obec] v oddílu C, vložce [číslo] jako společnost s ručením omezeným, kdy žalobkyně vznikla dne 22. 7. 2013 pod názvem [právnická osoba] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákon, od 17. 2. 2020 žalobkyně figuruje pod názvem [právnická osoba], od 17. 2. 2020 má žalobkyně jako předmět podnikání zapsáno rovněž provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektová činnost ve výstavbě.

33. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalovaná 2) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddílu B, vložce [číslo] jako akciová společnost s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

34. Z nabídky k odkoupení nemovitostí ze dne 6. 5. 2020, že dne 6. 5. 2020 byla žalovanému 1) doručena nabídka žalované 2) na odkup předmětných pozemků pro individuální bydlení v lokalitě [ulice]. Žalovaná 2) v nabídce dále uvádí, že je developerskou společností se sídlem na adrese [adresa žalované]. V loňském roce dokončili výstavbu bytového domu„ [anonymizováno] [obec]“ se 74 bytovými jednotkami, obslužnou komunikací včetně parkovacích stání. V současnosti pracují na realizaci 4 bytových domů v [obec] u stadionu se 104 byty a mají rozpracované další dvě lokality k zasíťování pro výstavbu rodinných domů. Odkoupené pozemky chtějí využít v souladu s územním plánem a vypracovanou studií zastavěnosti území [ulice] II. etapa. Jsou schopni zajistit směnu pozemků nutných k realizaci infrastruktury a komunikaci se Statním pozemkovým úřadem a nachystat lokalitu pro výstavbu rodinných domů. Umí zajistit projektovou dokumentaci, realizaci inženýrských sítí a jejich přípojek na hranici parcel a vybudování místní komunikace. Zajistí veškerou inženýrskou činnost od vyřízení územního souhlasu až po kolaudaci. Celý projekt bude financován z vlastních zdrojů v horizontu dvou let. Cena za odkup pozemků bude odpovídat zpracovanému znaleckému posudku.

35. Z výpisu ze zápisu z 16. Zasedání zastupitelstva města Litovel ze dne 21. 5. 2020 a z usnesení ze 16. zasedání Zastupitelstva města Litovel konaného dne 21. 5. 2020, že Zastupitelstvo města Litovel svým usnesením č. [spisová značka] 2020 schválilo zveřejnění záměru prodeje pozemků pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] – II. etapa v předloženém znění.

36. Ze záměru města Litovel, že dne 22. 5. 2020 zveřejnil žalovaný 1) záměr města Litovel prodeje lokality [ulice] složené z pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, vše v k. ú. [obec]. Podmínky prodeje byly stanoveny následovně: Účel prodeje: -) město Litovel zveřejňuje záměr prodat výše uvedené pozemky v lokalitě [ulice] v k. ú. [obec] [právnická osoba] a. s., [IČO], [adresa žalované] [PSČ], -) za kupní cenu ve výši 500 Kč/m2 bez DPH, -) vybudování inženýrských sítí (kanalizace dešťová; kanalizace splašková + veřejné části kanalizačních přípojek, vodovod + vodovodní přípojky po hranice stavebních parcel; plynovod včetně přípojek po hranici stavebních pozemků; podzemní vedení NN, veřejné osvětlení včetně stožárů a svítidel, městský rozhlas včetně stožárů /pokud nebudou reproduktory na stožárech VO/ a reproduktorů, -) veřejná zeleň dle dohody, -) vybudování zpevněné komunikace s asfaltovým krytem, chodníky, podélná parkovací místa a obratiště (Uliční prostor oboustranné páteřní komunikace 15 m; vedlejší ulice, kde bude lokalita napojena je uliční prostor 10 a 12 m), -) místa pro kontejnerová stání na tříděný odpad, -) předpokládá se cca 25 ks stavebních parcel pro individuální bytovou výstavu. Dále je v záměru uvedeno, že bližší informace lze získat u místostarosty nebo odboru MH a SI na zde uvedených telefonních číslech.

37. Z žádosti o koupi lokality [ulice] ze dne 3. 6. 2020 a z průvodky elektronického podání, že dne 5. 6. 2020 došla žalovanému 1) žádost o koupi lokality [ulice] ze dne 3. 6. 2020 od společnosti [právnická osoba], kde se uvádí, že tato společnost má vážný zájem o koupi pozemků ve zveřejněném záměru i za cenu vyšší než v podmínkách prodeje uvedené, tedy vyšší než 500 [spisová značka]. Jsou developerská společnost s dlouholetou praxí, která se zabývá mimo jiné právě těmito kompletními realizacemi lokalit pro bydlení, tzn. od zhotovení územní studie, vydání příslušných povolení, přes samotnou výstavbu inženýrských sítí v lokalitě, jejich kolaudace až po prodej jednotlivých pozemků k výstavbě rodinných domů veřejnosti. Společnost dále odkazuje za obdobné již realizované projekty. Kromě dlouholetých zkušeností s tímto typem projektů považuje za svou výhodu i to, že realizaci projektů provádí prostřednictvím vlastního financování, takže okamžik zahájení ani samotný průběh není závislý na jednání s bankami. Podmínky realizace v souladu s aktuálním územním plánem města Litovel důkladně prostudovali a spatřují v tomto projektu příležitost zařadit si do portfolia společnosti další úspěšně realizovaný projekt.

38. Z žádosti o odkoupení lokality [ulice] ze dne 5. 6. 2020 a z průvodky elektronického podání, že dne 5. 6. 2020 došla žalovanému 1) žádost žalobkyně, kde se uvádí, že v návaznosti na zveřejněný záměr prodeje lokality [ulice] žalobkyně žádá žalovaného 1), aby od něj mohla odkoupit lokalitu [ulice] v rozsahu dle zveřejněného záměru s tím, že nabízí kupní cenu ve výši 600 [spisová značka] bez DPH a současně akceptuje další podmínky prodeje dle zveřejněného záměru. Za účelem projednání jejich nabídky nechť je žalobkyně kontaktována na uvedeném tel. čísle.

39. Z potvrzení nabídky k odkoupení nemovitostí, že dne 12. 6. 2020 došlo žalovanému 1) podání žalované 2), kde se uvádí, že akceptuje podmínky uvedené ve zveřejněném záměru města o prodeji pozemků v lokalitě [ulice] ze dne 22. 5. 2020, potvrzuje trvání zájmu a že nabídka ze dne 6. 5. 2020 zůstává v platnosti.

40. Z výpisu ze zápisu 17. Zasedání zastupitelstva města Litovel konaného dne 25. 6. 2020, že na zasedání bylo konstatováno, že ke zveřejněnému záměru prodeje pozemků v lokalitě [ulice] byly podány tři nabídky, kdy jako nejvýhodnější se jeví nabídka žalované 2). Starosta dále zmínil, že vedení města si žádalo o reference firem. Ke [právnická osoba] a. s. uvedl, že se jedná o firmu sídlící ve městě [obec] a město má s firmou dobrou zkušenost. [jméno] města doporučila zastupitelstvu města návrh schválit. Zastupitel [příjmení] uvedl, že na základě předložených podkladů má spousta zastupitelů dilema o ceně. [právnická osoba] je kvalitní odborná firma a je předpoklad, že požadované splní v termínu. Zastupitelé však hospodaří s veřejnými prostředky a měli by s nimi nakládat jako dobří hospodáři. Pokud by Ing. [příjmení] nabídl vyšší sumu, pak by byl jednoznačně pro [právnická osoba] Nechápe, proč se nevybrala jiná firma, která nabídla vyšší částku a město tak přijde cca o 2 mil. Kč. Na to mu bylo místostarostou odpovězeno, že jednotlivé nabídky se vyhodnocovaly. [právnická osoba] nabídla částku 600 [spisová značka], ale šlo pouze o nabídku sumy a v žádosti absentovalo bližší zpracování. Jediná nabídka firmy [právnická osoba] zpracovává nabídku komplexně a řeší i nutnost jednání s pozemkovým fondem. Žádný jiný zájemce problematiku s pozemkovým fondem neřeší. [právnická osoba] městu garantuje zrealizování do dvou let, její koncepce se městu jeví jako nejucelenější.

41. Z návrhu usnesení a z důvodové zprávy, že v důvodové zprávě k návrhu usnesení ZML o přijetí nabídky žalované 2) se uvádí, že ke zveřejněnému záměru byly podány tři nabídky, kdy konkrétně nabídka žalobkyně byla v důvodové zprávě popsána takto:„ dopisem ze dne 5. 6. 2020 reagovala společnost [právnická osoba] zastoupená jednatelem [právnická osoba]. [jméno] [příjmení]. V nabídce pouze uvádí, že by mohli odkoupit zveřejněnou lokalitu za cenu ve výši 600 [spisová značka] a že akceptují podmínky prodeje dle zveřejněného záměru.“ K vyhodnocení zájemců bylo v důvodové zprávě uvedeno, že v případě žalované 2) se jedná o ucelenou promyšlenou nabídku s očekávaným horizontem plnění do dvou let od uzavření smlouvy vč. provedení nutné směny pozemků se SPÚ [obec] nutné pro splnění očekávaného předpokladu vybudování min. 25 kusů stavebních parcel pro individuální bytovou výstavbu. K žalobkyni bylo uvedeno, že neodkazuje na žádné reference ani neuvádí žádné zkušenosti z výstavby takových projektů, pouze deklaruje zájem odkoupit pozemky za cenu 600 [spisová značka] a akceptaci dalších podmínek vyhlášeného záměru. Pro informaci se uvádí, že společnost vznikla v únoru 2020 přejmenováním původní společnosti 4Composite a rozšířením původního předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nově o činnosti spočívající v provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Dále se v důvodové zprávě uvádí, že zastupitelstvo města Litovel ve zveřejněném záměru de facto rozhodlo, že upřednostňuje vybudování lokality za účelem výstavby rodinných domů, tedy jde o uspokojení potřeb zájemců o zabezpečení si vlastního bydlení před dosažením maximální ceny za prodej pozemků. Z tohoto pohledu se nabídky žalobkyně a společnosti [právnická osoba] více méně soustředí na nabídnutí vyšší ceny, než jak byla v záměru uvedena, na úkor nabídky popisu případné realizace vlastního projektu stavby. S ohledem na výše uvedené se nabídka žalované 2) jeví jako nejvýhodnější.

42. Z usnesení ze 17. Zasedání ZML ze dne 25. 6. 2020, že zastupitelstvo města Litovel schválilo usnesením č. ZML [číslo] 2020 přijetí nabídky k odkoupení nemovitostí uvedených ve zveřejněném záměru města Litovel od žalované 2) zastoupené statutárním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení], schválilo předloženou kupní smlouvu a uložilo starostovi města ji podepsat.

43. Z kupní smlouvy a z výpisu z katastru nemovitostí, že žalovaná 2) se na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2020 uzavřené mezi žalovaným 1) jako prodávajícím a žalovanou 2) jako kupující stala vlastníkem pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, pozemky byly převedeny za cenu 500 [spisová značka] bez DPH, zároveň bylo zřízeno věcné právo zákazu zcizení a zatížení uvedených pozemků bez souhlasu žalovaného 1) po dobu deseti let od podpisu kupní smlouvy.

44. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 5. 3. 2020, že obvyklá cena předmětných pozemků činila 500 [spisová značka].

45. Z komunikace na [webová adresa] soud žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí v dané věci neučinil, když tímto důkazem mělo být prokázáno, že žalovaný měl dopředu vybranou žalovanou 2). Toto z komunikace starosty města Litovel nevyplývá, když uvádí mimo jiné, že nikomu se nebrání, aby se o koupi lokality [ulice] přihlásil, z komunikace dále vyplývá, že se bude jednat o adresný záměr s uvedením konkrétního zájemce, což však v tomto řízení není spornou skutečností.

46. Ostatní důkazní návrhy soud zamítnul pro nadbytečnost, neboť z provedeného dokazování byl skutkový stav již spolehlivě zjištěn.

47. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

48. Žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v [obec] v oddílu C, vložce [číslo] jako společnost s ručením omezeným, kdy žalobkyně vznikla dne 22. 7. 2013 pod názvem [právnická osoba] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákon, od 17. 2. 2020 žalobkyně figuruje pod názvem [právnická osoba], od 17. 2. 2020 má žalobkyně jako předmět podnikání zapsáno rovněž provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektová činnost ve výstavbě. Žalovaná 2) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddílu B, vložce [číslo] jako akciová společnost s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

49. Dne 6. 5. 2020 byla žalovanému 1) doručena nabídka žalované 2) na odkup předmětných pozemků pro individuální bydlení v lokalitě [ulice]. Žalovaná 2) v nabídce dále uvádí, že je developerskou společností se sídlem na adrese [adresa žalované]. V loňském roce dokončili výstavbu bytového domu„ [anonymizováno] [obec]“ se 74 bytovými jednotkami, obslužnou komunikací včetně parkovacích stání. V současnosti pracují na realizaci 4 bytových domů v [obec] u stadionu se 104 byty a mají rozpracované další dvě lokality k zasíťování pro výstavbu rodinných domů. Odkoupené pozemky chtějí využít v souladu s územním plánem a vypracovanou studií zastavěnosti území [ulice] II. etapa. Jsou schopni zajistit směnu pozemků nutných k realizaci infrastruktury a komunikaci se Statním pozemkovým úřadem a nachystat lokalitu pro výstavbu rodinných domů. Umí zajistit projektovou dokumentaci, realizaci inženýrských sítí a jejich přípojek na hranici parcel a vybudování místní komunikace. Zajistí veškerou inženýrskou činnost od vyřízení územního souhlasu až po kolaudaci. Celý projekt bude financován z vlastních zdrojů v horizontu dvou let. Cena za odkup pozemků bude odpovídat zpracovanému znaleckému posudku.

50. Dne 22. 5. 2020 zveřejnil žalovaný 1) na základě usnesení zastupitelstva města Litovel č. [spisová značka] 2020 ze dne [datum rozhodnutí] záměr města Litovel prodeje lokality [ulice] složené z pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, vše v k. ú. [obec]. Záměr byl zveřejněn takto: Účel prodeje: -) město Litovel zveřejňuje záměr prodat výše uvedené pozemky v lokalitě [ulice] v k. ú. [obec] [právnická osoba] a. s., [IČO], [adresa žalované] [PSČ], -) za kupní cenu ve výši 500 [spisová značka] bez DPH, -) vybudování inženýrských sítí (kanalizace dešťová; kanalizace splašková + veřejné části kanalizačních přípojek, vodovod + vodovodní přípojky po hranice stavebních parcel; plynovod včetně přípojek po hranici stavebních pozemků; podzemní vedení NN, veřejné osvětlení včetně stožárů a svítidel, městský rozhlas včetně stožárů /pokud nebudou reproduktory na stožárech VO/ a reproduktorů, -) veřejná zeleň dle dohody, -) vybudování zpevněné komunikace s asfaltovým krytem, chodníky, podélná parkovací místa a obratiště (Uliční prostor oboustranné páteřní komunikace 15 m; vedlejší ulice, kde bude lokalita napojena je uliční prostor 10 a 12 m), -) místa pro kontejnerová stání na tříděný odpad, -) předpokládá se cca 25 ks stavebních parcel pro individuální bytovou výstavu. Dále je v záměru uvedeno, že bližší informace lze získat u místostarosty nebo odboru MH a SI na zde uvedených telefonních číslech.

51. Dne 5. 6. 2020 došla žalovanému 1) žádost o koupi lokality [ulice] ze dne 3. 6. 2020 od společnosti [právnická osoba]

52. Dne 5. 6. 2020 došla žalovanému 1) žádost žalobkyně, kde se uvádí, že v návaznosti na zveřejněný záměr prodeje lokality [ulice] žalobkyně žádá žalovaného 1), aby od něj mohla odkoupit lokalitu [ulice] v rozsahu dle zveřejněného záměru s tím, že nabízí kupní cenu ve výši 600 [spisová značka] bez DPH a současně akceptuje další podmínky prodeje dle zveřejněného záměru. Za účelem projednání jejich nabídky nechť je žalobkyně kontaktována na uvedeném tel. čísle.

53. Dne 12. 6. 2020 došlo žalovanému 1) podání žalované 2), kde se uvádí, že akceptuje podmínky uvedené ve zveřejněném záměru města o prodeji pozemků v lokalitě [ulice] ze dne 22. 5. 2020, potvrzuje trvání zájmu a že nabídka ze dne 6. 5. 2020 zůstává v platnosti.

54. Dne 25. 6. 2020 zastupitelstvo města Litovel schválilo svým usnesením č. ZML [číslo] 2020 přijetí nabídky k odkoupení nemovitostí uvedených ve zveřejněném záměru města Litovel od žalované 2) zastoupené statutárním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení], schválilo předloženou kupní smlouvu a uložilo starostovi města ji podepsat. V důvodové zprávě k návrhu usnesení zastupitelstva města Litovel jsou vyhodnoceny všechny tři došlé žádosti o koupi pozemků v lokalitě [ulice]. Žádost žalované 2) je vyhodnocena tak, že se jedná o ucelenou promyšlenou nabídku s očekávaným horizontem plnění do 2 let od uzavření smlouvy včetně provedení nutné směny pozemků se SPÚ [obec] pro vybudování min. 25 stavebních parcel pro individuální bytovou výstavbu. Žádost žalobkyně je v důvodové zprávě popsána a vyhodnocena takto: Dopisem ze dne 5. 6. 2020 reagovala společnost [právnická osoba] zastoupená jednatelem [právnická osoba]. [jméno] [příjmení]. V nabídce pouze uvádí, že by mohli odkoupit zveřejněnou lokalitu za cenu ve výši 600 [spisová značka] a že akceptují podmínky prodeje dle zveřejněného záměru. Žalobkyně neodkazuje na žádné reference ani neuvádí žádné zkušenosti z výstavby takových projektů, pouze deklaruje zájem odkoupit pozemky za cenu 600 [spisová značka] a akceptaci dalších podmínek vyhlášeného záměru. Pro informaci se uvádí, že společnost vznikla v únoru 2020 přejmenováním původní společnosti 4Composite a rozšířením původního předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nově o činnosti spočívající v provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Dále se v důvodové zprávě uvádí, že zastupitelstvo města Litovel ve zveřejněném záměru de facto rozhodlo, že upřednostňuje vybudování lokality za účelem výstavby rodinných domů, tedy jde o uspokojení potřeb zájemců o zabezpečení si vlastního bydlení před dosažením maximální ceny za prodej pozemků. Z tohoto pohledu se nabídky žalobkyně a společnosti [právnická osoba] více méně soustředí na nabídnutí vyšší ceny, než jak byla v záměru uvedena, na úkor nabídky popisu případné realizace vlastního projektu stavby. S ohledem na výše uvedené se nabídka žalované 2) jeví jako nejvýhodnější.

55. Žalovaná 2) se na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2020 uzavřené mezi žalovaným 1) jako prodávajícím a žalovanou 2) jako kupující stala vlastníkem pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, pozemky byly převedeny za cenu 500 [spisová značka] bez DPH, zároveň bylo zřízeno věcné právo zákazu zcizení a zatížení uvedených pozemků bez souhlasu žalovaného 1) po dobu deseti let od podpisu kupní smlouvy. Obvyklá cena předmětných pozemků činila 500 [spisová značka].

56. Podle ust. § 2 odst. 1, 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

57. Podle ust. § 38 odst. 1 zákona o obcích majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.

58. Podle ust. 39 odst. 1 zákona o obcích záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.

59. Podle ust. 39 odst. 2 zákona o obcích při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

60. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Jednak soud má za to, že na požadovaném určení není naléhavý právní zájem, když právní postavení žalobkyně by se ani v případě vyhovění žalobě nijak nezměnilo a nebyl by tím odstraněn stav právní nejistoty žalobkyně, když by sice mohla znovu usilovat o získání pozemků, avšak neměla by žádnou jistotu, kterou nabídku by žalovaný 1) upřednostnil a zejména, že by znovu nebyla přijata nabídka žalované 2), a to zejména z toho důvodu, že soud neshledal v nabídkovém řízení města Litovel žádné z žalobkyní vytýkaných pochybení. Kromě toho judikatura, na kterou žalobkyně odkazovala při tvrzení a prokazování svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnického práva, není na danou věc zcela přiléhavá.

61. V případě rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 824/97 se jednalo o věc dle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí (zákon o majetku obcí), kdy obec nedodržela tímto zákonem požadovanou 30-ti denní dobu zveřejnění záměru převést nemovitý majetek., jednalo se tedy o porušení povinnosti obce, které by v režimu současného zákona o obcích mělo za následek absolutní neplatnost následné smlouvy o převodu majetku. V daném případě však není toto rozhodnutí použitelné, když se jedná o skutkový stav, kdy obec neporušila svou povinnost zveřejnit po dobu zákonem stanovenou záměr prodat nemovité věci, žalobkyně pak pouze napadá způsob, jakým byl záměr zveřejněn, resp. formulován. I pokud by tato skutečnost byla žalobkyní prokázána, nezpůsobila by absolutní neplatnost následně uzavřené kupní smlouvy a nic by na právním postavení žalobkyně nezměnila.

62. Pokud se týká žalobkyní uváděného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1198/2020, pak v daném případě se nejednalo o adresný záměr prodeje obecního majetku, tj. o situaci, kdy žalovaná (obec) 3) sledovala učinit příslušný majetkoprávní úkon s určitou fyzickou či právnickou osobou, která by v takto publikovaném záměru byla identifikována. Z toho pro obec vyplývala povinnost v zájmu zachování dobrých mravů, principů slušnosti, dodržení elementárních pravidel transparentnosti a výkonu řádného hospodáře z pozice veřejnoprávní korporace naprosto stejným způsobem přistupovat ke každému z účastníků nabídkového řízení, respektive k zájemcům o koupi uvedeného pozemku. Nejvyšší soud pak výslovně v citovaném rozhodnutí uvádí:„ O zcela jinou situaci by se jednalo, pakliže by např. z důvodu pochybení žalovaná (obec) 3) namísto adresného záměru (tj. publikovat záměr prodat předmětný pozemek žalovaným 1) a 2/ z nějakého smysluplného důvodu) publikovala standardní záměr, toto své pochybení si posléze (např. i ve vazbě na došlé další nabídky občanů ke koupi tohoto pozemku) uvědomila a poté buďto přistoupila k nové publikaci (již adresného) záměru, případně v procesu rozhodování o učiněných nabídkách seznatelným způsobem vyložila, proč při rovnosti dvou či více nabídek občanů ke koupi předmětného pozemku se nakonec rozhodla prodat tento pozemek právě žalovaným 1) a 2) (např. z důvodu řešení určitého stavebně technického problému, zamezení sousedských sporů atp.; k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2016, sp. zn. 30 Cdo 3741/2015). O takový případ se však v posuzované věci nejednalo.“ 63. Z citovaného rozhodnutí dále vyplývá, že v daném případě obecní zastupitelstvo obce rozhodovalo pouze o učiněné nabídce ke koupi pozemku, které následně vyhovělo, zbylými dvěma nabídkami se vůbec nezabývalo, když o těchto ani neproběhla žádná diskuze, pouze bylo konstatováno, že tyto nabídky byly učiněny.

64. Nejvyšší soud dále v citovaném rozhodnutí konstatuje, že zcela jiná je situace, kdy je zveřejněn tzv. adresný záměr, dané rozhodnutí tak vůbec na zjištěný skutkový stav nedopadá.

65. Soud se však přesto z procesní opatrnosti zabýval žalobkyní namítanými vadami nabídkového řízení a dospěl k závěru, že námitky žalobkyně nejsou důvodné. V dané věci nepochybně došlo ke zveřejnění záměru tak, jak to vyžaduje ust. § 39 zákona o obcích, přičemž se jednalo o tzv. adresný záměr.

66. Jak uvádí Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3741/2015:„ Účelem právní úpravy publikace záměru obce mj. prodat nemovitý majetek (§ 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.) je především informovat občany o dispozicích s obecním majetkem; jde o to, aby příslušné úkony probíhaly transparentně, aby se o nich občané předem a včas dozvěděli, aby mohli upozornit na hrozící pochybení či nesprávné hospodaření obce a případně aby měli možnost projevit sami zájem o nabytí věcí, resp. práv plynoucích z obecního majetku.

67. Samotný adresný závěr nijak nekoliduje s obecním zřízením, neboť předznamenává možnost smluvního projevu obce při nakládání s jejím majetkem. Byl-li takový adresný záměr zveřejněn, neznamená to v žádném případě, že pouze a jen v záměru označený subjekt (fyzická či právnická osoba) se nakonec stane (v případě prodeje obecního majetku) nabyvatelem vlastnického práva. Může totiž nastat situace, kdy s ohledem na zveřejnění záměru se soustředí takové nabídky, které z pohledu obce, jež má v úmyslu přistoupit k předmětnému majetkoprávnímu úkonu, respektive k právnímu jednání, nakonec mohou vést k realizaci příslušné změny potud, že obec dospěje k závěru, že by bylo pro ni výhodnější uzavřít předmětnou smlouvu s jiným subjektem; v takovém případě je ovšem zapotřebí přistoupit ke zveřejnění nového záměru, neboť z povahy věci nelze toliko na podkladě adresného záměru uzavřít příslušnou převodní smlouvu se subjektem odlišným v publikovaném záměru. Současně je ovšem třeba pečlivě zohlednit, že obci zůstává zachováno v rámci zásad soukromé autonomie oprávnění samostatně zvážit, zda vůbec, s kterým kontrahentem a za jakých podmínek k uzavření příslušného smluvního typu přistoupí. V rámci této úvahy obce nelze vyloučit ani hodnocení širších hledisek, které obec jako vlastník nemovitostí míní zohlednit. Povinnost obce řádně hospodařit se svým majetkem nelze – v případě zamýšleného prodeje obecního majetku - kategoricky vázat toliko na„ nejvyšší cenovou nabídku“, a to již s ohledem na § 2 odst. 2 obecního zřízení, jež stanoví, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ 68. Smyslem záměru je tedy učinit majetková jednání obce transparentními a zároveň hospodárnými, neboť obec jím vyzývá případné zájemce k podávání nabídek a každému dává možnost se k dispozici s majetkem vyjádřit. Záměr není soukromoprávním jednáním, není ani veřejným příslibem, ani vyhlášením veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Svou povahou se jedná o informativní správní úkon, na jehož základě mohou případní zájemci iniciovat smluvní proces, zveřejněním záměru však obec sama sebe nezavazuje k uskutečnění zamýšleného právního jednání a není tedy povinna z obdržených nabídek určitou vybrat.

69. Pokud se týká žalobkyní namítané nesrozumitelné formulace záměru, pak soud konstatuje, že zákon o obcích nestanoví žádné zvláštní náležitosti, jak by měl záměr vypadat, pouze stanoví, že nemovitosti musí být označeny podle katastrálního zákona a z judikatury vyplývá, že z něj musí jednoznačně vyplývat, jakou dispozici a s jakým majetkem má obec v úmyslu učinit. Potud tedy žalovaný 1) své povinnosti beze zbytku splnil a nelze mu v tomto směru nic vytýkat. Soud nesouhlasí se závěry žalobkyně, že text záměru je zcela neurčitý a zmatečný. Záměr tak, jak byl zveřejněn, je dostatečně určitý, když z něj vyplývá, kterých konkrétních pozemků se týká a že žalovaný 1) má v úmyslu tyto pozemky prodat.

70. Soud v daném případě neshledal ani žalobkyní tvrzený rozpor s dobrými mravy v jednání žalovaného 1). Pokud žalobkyně tvrdila, že jí byla postupem žalovaného 1) v rozporu se zákonem o obcích odňata možnost reálně se ucházet o uzavření kupní smlouvy k Pozemkům a nabýt tak k Pozemkům vlastnické právo a realizovat na Pozemcích svou podnikatelskou činnost, pak soud tento názor nesdílí, Z provedených důkazů, a to zejména ze zápisu 17. zasedání zastupitelstva města Litovel vyplývá, že všechny učiněné nabídky byly zastupiteli zvažovány a diskutovány, ani jedna nebyla opomenuta. Byly rovněž zcela určitě a srozumitelně sděleny důvody, pro které byla přijata nabídka žalovaného 2). Pokud se týká popisu a hodnocení nabídek v důvodové zprávě k návrhu usnesení zastupitelstva města Litovel, pak nabídka žalobkyně zde byla popsána téměř doslova ve stejném znění, v jakém byla žalobkyní podána. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně skutečně ve své žádosti o odkup předmětných pozemků ze dne 3. 6. 2020 uvedla pouze, že žádá žalovaného 1), aby od něj mohla odkoupit lokalitu [ulice] v rozsahu dle zveřejněného záměru s tím, že nabízí kupní cenu ve výši 600 [spisová značka] bez DPH a současně akceptuje další podmínky prodeje dle zveřejněného záměru. Žádost žalobkyně pak byla dle názoru soudu hodnocena zastupitelstvem města Litovel objektivně, když bylo uvedeno, že žalobkyně neodkazuje na žádné reference ani neuvádí žádné zkušenosti z výstavby takových projektů, pouze deklaruje zájem odkoupit pozemky za cenu 600 [spisová značka] a akceptaci dalších podmínek vyhlášeného záměru. Dále bylo v hodnocení žádosti žalobkyně uvedeno, že společnost vznikla v únoru 2020 přejmenováním původní společnosti 4Composite a rozšířením původního předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nově o činnosti spočívající v provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Toto jsou objektivní skutečnosti a soud v takovém hodnocení nespatřuje nic dehonestujícího ani účelového, jak tvrdí žalobkyně.

71. Pokud se týká skutečnosti, že žalovaný 1) upřednostnil žalovanou 2), která nenabídla nejvyšší cenu, pak soud konstatuje, že pozemky byly prodány za cenu obvyklou, nikoli za cenu nižší než obvyklou. Odchylka od ceny obvyklé musí být dle ust. § 39 odst. 2 zákona o obcích zdůvodněna pouze v případě, jde-li o cenu nižší než obvyklou.

72. Kromě toho soud odkazuje na již shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3741/2015, dle kterého povinnost obce řádně hospodařit se svým majetkem nelze – v případě zamýšleného prodeje obecního majetku - kategoricky vázat toliko na„ nejvyšší cenovou nabídku“, a to již s ohledem na § 2 odst. 2 obecního zřízení, jež stanoví, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Soud pak má za to, že žalovaný 1) v důvodové zprávě řádně odůvodnil, z jakého důvodu byla přijata nabídka žalované 2), když se řídil při svém rozhodování i dalšími hledisky a to skutečností, že zastupitelstvo města Litovel ve zveřejněném záměru rozhodlo, že upřednostňuje vybudování lokality za účelem výstavby rodinných domů, tedy jde o uspokojení potřeb zájemců o zabezpečení si vlastního bydlení před dosažením maximální ceny za prodej pozemků. Z tohoto pohledu se nabídky žalobkyně a společnosti [právnická osoba] více méně soustředí na nabídnutí vyšší ceny, než jak byla v záměru uvedena, na úkor nabídky popisu případné realizace vlastního projektu stavby. Nabídka žalované 2) se jeví jako nejvýhodnější, nejucelenější, když žalovaná 2) je schopna zajistit rovněž směnu pozemků s pozemkovým fondem, dává záruku realizace projektu do dvou let od podpisu smlouvy, má rovněž bohaté zkušenosti s obdobnými projekty a dobré reference.

73. Soud tedy uzavírá, že žalovaný 1) pečlivě zvažoval všechny právně relevantní okolnosti, přičemž dospěl-li nakonec k závěru prodat předmětný pozemek žalované 2) a svůj záměr i přes další učiněné nabídky realizoval tím, že rozhodl o prodeji pozemků žalované 2), pak v jeho právním jednání nelze spatřovat žádnou svévoli či porušení dobrých mravů ani porušení pravidel obecního zřízení. Soud tedy žalobu zamítnul jako nedůvodnou v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

74. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli procesně plně úspěšnými účastníky a žalobkyně tak má povinnost nahradit jim účelně vynaložené náklady řízení.

75. Soud má za to, že náklady řízení vynaložené žalovaným 1) na právní zastoupení jsou vynaloženy účelně, byť z obsahu spisu vyplynulo (např. z výpisu ze zápisu 17. Zasedání ZML ze dne 25. 6. 2020), že žalovaný 1) má svého právníka. V dané věci byla podána žaloba na určení vlastnického práva k pozemkům, kdy se dle názoru soudu jedná o obtížnou problematiku, která netvoří běžnou agendu zaměstnaného právníka tak malého města, jako je Litovel. Judikatura soudů se navíc vyjadřuje k právnímu zastoupení statutárních měst, které mají vlastní právní oddělení, kdy u těchto měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Teprve není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem účelně vynaloženými. Tyto závěry však nelze vztáhnout na menší města jako je [obec].

76. Náklady žalovaného 1) pak tvoří odměna advokáta ve výši 9 300 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalovaného 1) ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a jednání u soudu dne 18. 3. 2022) a 21 % DPH ve výši 2 142 Kč. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 12 342 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného 1).

77. Náklady žalované 2) pak tvoří odměna advokáta ve výši 10 850 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 a půl úkony právní služby po 3 100 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalované 2) ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, jednání u soudu dne 18. 3. 2022 a účast u vyhlášení rozsudku dne 28. 3. 2022) a 21 % DPH ve výši 2 530,50 Kč. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 14 580,50 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného 1).