20 C 124/2022 - 70

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]. [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok žalobci vznikl z titulu zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce byl účastníkem správního řízení vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a před žalovanou pod sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Na toto správní řízení navazoval soudní přezkum správního rozhodnutí u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], který napadené správní rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu dopravy k novému rozhodnutí. [Anonymizováno] řízení zastavilo. Řízení bylo zatíženo průtahy. Žalobce uplatnil dne [datum] písemně u žalovaného nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka], avšak žalobce ke dni podání žaloby neobdržel žádné stanovisko přes to, že uplynula zákonná 6ti měsíční lhůta.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. je třeba splnění tří podmínek a to existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody či nemajetkové újmy, existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Potvrdila, že žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne [datum], svým vyjádřením k žádosti ze den [datum] poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluvu. Stručně rekapitulovala průběh správního řízení a dále uvedla, že s ohledem na charakter sporu má za to, že na uvedený případ se aplikuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a lze ho tedy posuzovat z titulu nepříměřené délky řízení. Co se týká ohraničení posuzovaného období, pak měla za to, že řízení bylo zahájeno dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno oznámení magistrátu o zahájení řízení. Za konec lhůty žalovaná označila právní moc posledního rozhodnutí, který bylo ve věci vydáno, v tomto případě to bylo rozhodnutí [právnická osoba], které nabylo právní moc dne [datum]. Celková délka řízení tak činila [Anonymizováno] roky, [Anonymizováno] měsíců a [Anonymizováno] dny. Odkázala se na ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb., stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a nález ÚS sp.zn. III. ÚS 685/06, podle kterého musí být každý případ hodnocen individuálně v závislosti na jeho okolnostech při vědomí satisfakční funkce odškodnění a po zhodnocení zákonných kritérií. Co se týká složitosti řízení, pak již zapojení více stupňů orgánů v tomto případě ovlivnilo celkovou délku řízení. Co se týká procesní aktivity žalobce, činila je v rámci poskytnutých a zákonných lhůt. Žalovaná dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená. Následně bylo třeba zkoumat, zda žalobci vznikla nemajetková újma v rozsahu, který by bylo třeba odškodnit finančně s ohledem na význam řízení pro účastníka. Po zhodnocení předpokladů dle § 31a odst. [právnická osoba], § 13 odst. 1 a § 22 odst. 1 věta prvá a třetí zák. č. 82/1996 Sb. při vědomí rozsudku NS ČR sp. zn. [spisová značka] dospěla žalovaná k závěru, že žalobce žádným způsobem neurgoval orgány veřejné moci, aby záležitost byla vyřízena v co nejkratší době, za celou dobu se nedotazoval na průběh či výsledek řízení, neuplatil opatření proti nečinnosti atd. Tato nečinnost poukazuje na skutečný význam řízení pro žalobce (viz např. judikát NS sp. zn. 30 Cdo 3694/2014, jakož i sp.zn. 30 Cdo 1292/2017). Žalobce sám se řízení aktivně neúčastnil, byl od počátku zastoupen advokátem, který zastupuje stovky dalších přestupců spjatých s činností společnosti [Anonymizováno], neuváděl žádné individuální podrobnosti ke skutkovému stavu případu. V řízení byla činěna prakticky pouze šablonovitá podání ze strany právního zástupce, která využíval v celé řadě skutkově totožných případů. K tomu se rovněž odkázal na závěry rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] s tím, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený uveden a v níž byl udržován. V tomto konkrétním případě lze konstatovat, že se žalobce dopustil jednání, za něž mohl důvodně očekávat uložení trestu. Např. z nálezu sp. zn. III. ÚS 1391/15 vyplývá, že závěr, zda se pachatel dopustil činu, pro který je stíhán, je významnou skutečností a může být legitimním důvodem pro nepřiznání požadované náhrady újmy. Obrana žalobce, že uvedenou přepravu vůbec neposkytl, je lichá a nevěrohodná, neboť pokud aplikace poskytla cestujícímu údaje o dopravci, musel se žalobce jako dopravce v souvislosti s poskytnutou přepravou přihlásit přes mobilní telefon či jiné obdobné zařízení po zadání přihlašovacích údajů a hesla, tj. buď se žalobce přihlásil sám, nebo to někomu umožnil. V případě žalobce existuje exekutorský zápis obsahující téř relevantní fotodokumentaci týkající se provedené přepravy. [Anonymizováno] [Anonymizováno] uzavřel, že v případě exekutorského zápisu se jedná jen o důkaz mající váhu soukromé listiny, čili nejedná se o důkaz absolutně nepoužitelný. Pokud bylo rozhodnutí odvolacího orgánu zrušeno pro vady, spočívající v neprovedení důkazu výslechem řidiče, který skutečně dle tvrzení žalobce automobil řídil, pak bylo lze předpokládat, že jeho jméno žalobce uvede, což však neučinil, což nesvědčí o tom, že by délku řízení pociťoval úkorně. Orgán tak mohl snadno vadu řízení odstranit, tedy pokud by mezitím nedošlo k prekluzi přestupku. Takto je verze žalobce o tom, že neuskutečnil předmětnou přepravu, nýbrž někdo jiný s jeho přístupovými hesly, zcela nevěrohodná. Obdobné závěry pojaly do svých rozhodnutí i senáty [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v rozhodnutích vydaných pod sp. zn. [spisová značka] a čj. [spisová značka], kde bylo konstatováno po zhodnocení okolností případu, že správní orgány nepochybily, když neprovedly výslech údajného řidiče. Rovněž nebylo shledáno, že by záznam jízdy zaznamenaný v exekutorském zápisu byl nezákonným či nepřípustným důkazem (viz také např. rozsudky [Anonymizováno] v [Anonymizováno] čj. [spisová značka] a čj. [spisová značka]). Lze také uzavřít, že délka řízení byla žalobci paradoxně ku prospěchu, neobť účinky prekluze přestupku, jež byl žalobci kladen za vinu, nastoupily dříve, než mohl správní orgán nepravit své procesní pochybeí, které mu bylo vytčeno [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Již tím, že řízení bylo z uvedeného důvodu zastaveno, se žalobci dostalo zadostiučinění (viz také např. závěry MS v Praze sp. zn. [spisová značka]). Dále žalovaná poukázala na to, že řízení mělo pro žalobce nulový význam i z toho důvodu, že uloženou sankci nehradil žalobce, nýbrž z prostředků poskytnutých společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. v rámci podpory přislíbené dopravcům a řidičům v rámci jejich náboru a zajištění co nejširšího užívání aplikace [Anonymizováno] a s tím co nejvyšších příjmů z jejího užívání plynoucích. Uložená pokuta a náklady řízení byly hrazeny z účtu právního zástupce žalobce stejně, jako v dalších případech přestupců využívajících aplikace [Anonymizováno]. Z tohoto účtu, který je účetm advokátní úschoby, byly ve více než stovce případů zaplaceny sankce uložené jednotlivým přestupcům v celkové výši převyšující 20 miliónů Kč. Dle šetření žalované byly na tomto účtu uloženy finanční prostředky patřící společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Z uvedeného je zřejmé, že uložené pokuty ve stovkách obdobných případů nebyly hrazeny přestupci z vlastních zdrojů a to se týká i případu žalobce v této věci. Ohledně této skutečnosti tíží důkazní břemeno žalobce, tj. on musí prokázat, že úhrada pokuty byla provedena z jeho vlastních finančních prostředků (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 1144/2014 a usnesení ÚS sp.zn. II ÚS 3312/16, příp. Rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]) Skutečnost, že pokuta nebyla hrazena z finančních prostředků žalobce, podporuje i fakt, že finanční prostředky složené do jednotlivé úschovy musí být složeny na bankovním účtu odděleně od jiných prostředků, přičemž některé pokuty různých přestupců byly z tohoto jednoho účtu hrazeny v tentýž den pro celkem [hodnota] přestupců, z toho jedna platba pokuty za žalobce. Je proto nemožné, aby se na tomto úschovním účtu nacházely finanční prostředky všech těchto přestupců. Žalobce rovněž neposkytl informace ohledně svých majetkových poměrů. Správní orgány tedy vycházely z toho, že dle judikatury pokuty v uložené výši obecně pro podnikající fyzické osoby likvidační nejsou (k důkaznímu břemenu v tomto směru se vyjadřuje např. usnesení senátu NSS čj. 1 As 9/2008-133). Nezájem žalobce o to, aby doložil své majetkové poměry, rovněž svědčí o nepatrném až žádném významu řízení pro něho a podporuje přesvědčení žalované, že se mohl spolehnout stejně jako stovky přestupců před ním, na mechanismus úhrad sankcí v rámci podpory ze strany [Anonymizováno] (viz názor vyjádřený v rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] čj. [spisová značka] a rozsudku čj. [spisová značka]). Žalobce patří mezi širokou skupinu dopravců a řidičů, který při poskytování přepravy zprostředkovaně přes aplikaci [Anonymizováno] systematidky a dlouhodobě neplnili povinnosti stanovené zákonem č. 111/1994 Sb. a narušovali tak stanovené podmínky poskytované přepravy. Po vstupu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. na trh byl zaznamenán významný nárůst porušení povinnosti při faktickém provozování taxislužby, neboť přepravy byly poskytovány vozidly, která nebyla řádně označena, z čehož vyplývala anonymita vozidla v podmínkách silničního provozu a tím i nízká možnost kontroly při plnění povinností přepravců a řidičů a zejména vysoká četnost využívání aplikace [Anonymizováno] především zahraničními turisty, neboť jim blya známa s ohledem na celosvětový výskyt. Trendu systematického narušování stanovených podmínek pro provozování taxislužby byla věnována značná mediální pozornost a vešel tak do obecného povědomí. Společnost [Anonymizováno] však zaměřila kromě výrazné mediální podpory, také na právní podporu provozovatelů taxislužby a řidičů, u nichž při kontrole bylo zjištěno porušení zákonných povinností. Předmětná podpora spočívala v zastupování téměř ve všech případech stejným právním zástupcem, jako v případě žalobce. Úhrady uložených pokut byly hrazeny téměř okamžitě z účtu právního zástupce žalobce. O činnosti společnosti [Anonymizováno] lze hovořit jako o organizované skupině, která porušuje zákony a tím získávají neoprávněnou konkurenční výhodu. Provozovatelé taxislužby i řidiči si své podpory ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. byli vědomi, neboť i po zjištění porušení povinností při provozování taxislužby pokračovali ve své činnosti bez nápravy závadného stavu. Tento stav dosáhl masivních rozměrů, kdy v období roku [Anonymizováno] až [Anonymizováno] zaznamenalo Ministerstvo [Anonymizováno] nárůst počtu odvolacích řízení a následných žalob na rozhodnutí odvolacího orgánu. Aktuálně jsou Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem řešeny žaloby a kasační stížnosti na rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru veřejné dopravy, o vině provozovatelů taxislužby poskytujících přepravy přes aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., kteří jsou zastoupeni totožným právním zástupcem v mnoha případech. Celkový počet vedených přestupkových řízeních se stejným právním zastoupením činí [Anonymizováno], vedle toho byla však vedena I přestupková řízení s totožnými prvky jednotlivými pražskými městskými částmi, kdy odvolacím orgánem je [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Žalobce patřil do skupiny osob, která systematicky neplnila povinnosti plynoucí ze zákona o silniční dopravě. Žalovaná proto dospěla k závěru, že uplatněním práva na náhradu újmy v penězích nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití. Uvedený účelový postup zahrnuje také ohrožení zájmů na ochranu spotřebitele poskytováním přepravy v neoznačeném vozidle za účelem eliminace kontrol, a nepoužívání taxametru i ohrožení zájmu na řádném vedení účetníctví a plnění daňových povinností, ve spojení s následným uplatněním nároku na náhradu škody či újmy podle zák. č. 82/1998 Sb. nelze hodnotit jina, než jakojednání, které je v rozporu s veřejným pořádkem. Výkon práv, který je v rozporu s veřejným pořádkem, nemůže požívat právní ochrany. Žalovaná s ohledem na uvedené považuje poskytnutí jakéhokoliv peněžitého zadostiučinění žalobci za rozporné s veřejným pořádkem, dobrými mravy a obecnými principy spravedlnosti, popsané okolosti vyvracejí možnost vzniku nemajetkové újmy žalobce v takovém rozsahu, aby bylo na místě poskytnutí zadostiučinění v penězích. Již tím, že řízeí proti žalobci bylo zastaveno pro zánik odpovědnosti za přestupek uplynutím doby se mu dostalo zadostiučinění. Tato skutečnost ve spojení s konstatováním porušení práva a omluvou, které již žalovaná žalobci poskytla, jsou účinnými a dostatečnými prostředky odškodnění újmy, která mohla žalobci vzniknout v souvislosti s délkou řízení, která v poměrech žalobce nemohla vyvolat citelou újmu nutnou kompenzovat finančně.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že argumentace žalované je zcela mimoběžná, až účelově zastírající. Žalované bylo jako účastníkovi předmětného řízení bylo bohatou judikaturou vysvětleno, že exekutorské zápisy, na kterých bylo postaveno veškeré dokazování v této i obdobných věcech je zcela nepoužitelný, neboť byl získán nezákonným způsobem osobou pod smyšleným jménem, nelze vůbec jako důkaz použít. Odkázal se např. na rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], ale také na rozhodnutí NSS čj. [spisová značka], rozsudek čj. [spisová značka], ve kterém připomněl význam zásady materiální pravdy a odpovědnosti správního orgánu za zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností (obzvláště v oblasti správního trestání). Žalobce neměl povinnost prokazovat svou nevinu, ale správní orgány mu měly prokazovat vinu, když nevina se presumuje. Soud shrnul, že exekutorský zápis má toliko váhu listiny, tvořící podnět k zahájení správního ířzení; není důkazem, který by bez dalšího byl dostatečný pro náležité zjištění skutkového stavu. Zcela pregnantně se pak vyjádřil MS v Praze v rozhodnutí čj. [spisová značka], kdy exekutorský zápis byl hodnocen ve světle toho, že exekutor se skutkového děje účastnil nikoliv jako nezávislý pozorovatel, ale jako “aktivní hybatel”, který skutkový děj pod smyšlenou identitou sám vyvolá a sám se na něm jako jediný cestující podílí, což exekuční řád neumožňuje a tím vybočil z mezí nestranné a nezávislé účasti exekutora na zachycovaném ději. Žalovaná opětovně nepravdivě tvrdí, že se žalobce dopustil jednání, za něž mohl důvodně očekávat uložení trestu, sama ve věci postupovala vědomě a účelově nezákonně a stále se dopouští téhož jednání, přes právní názor soudů. Co se týká rozsudků MS v Praze sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], pak se jedná o rozhodnutí, která jsou zřejmým excesem v rozhodovací praxi a jsou napadeny kasačními stížnostmi pro jejich zjevnou nezákonnost a protiústavnost. Závěry tohoto senátu jsou zcela mylné i s ohledem na skutečnost, že výkon činnosti exekutora při sepisování exekutorského zápisu je vrchnostenskou činností a má-li být ČR považována za právní stát, pak musí státní orgány postupovat zákonným způsobem tak, jak převídá základní úprava výkonu vrchnostenské moci. K výkladu podstaty exekutorského zápisu a jeho použitelnosti se vyjádřil i MS v Praze v obdobných věcech a to např. v rozsudku jč. [spisová značka], čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], čj. [spisová značka], tato rozhodnutí jsou žalované rovněž známa. Mylná je též argumentace žalované týkající se nezájmu žalobce o vývoj řízení, neboť přehlíží skutečnost, že žalobce využil svého práva na právní zastoupení a již z toho je nutno dovodit, že měl o řízení výrazný zájem. Právní zástupce byl po celou dobu řízení aktivní a tedy nelze dovozovat, že by se snad žalobce o vývoj řízení nezajímal. Žalobce byl pak ve výsledku úspěšným uplatňovatelem práva na obhajobu, kdy se bránil zjevně nezákonným postupům správních orgánů. Odkaz na rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] je zjevně zcela nepřípadný, stejně jako názor žalované, že žalobce je součástí široké skupiny dopravců porušujících systematicky své zákonný povinnosti, když žalobce za přestupkové jednání odsouzen nebyl a toto tvrzení je pro projednávanou materii irelevantní. Tvrzení žalované, že žalobce nehradil pokutu ze svých prostředků je mylné a založené na fabulaci, když žalobce v tomto případě nebyl ve výsledku pravomocně odsouzen a žádná pokuta tedy nabyla ve výsledku hrazena. Nadto navrhované důkazy týkající se výpisů z účtů právního zástupce žalobce jsou zcela nepoužitelné, protože by se jednlo o nezákonně získané dokumenty a míjí se podstaty věci nyní projednávané. Odkaz žalované na rozpor s veřejným pořádkem je myslný, protože žalovaná směšuje pojmy a instituty práva veřejného a civilního a odkázal se na nález ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 210/04 a ohledně délky řízení i na judikát sp. zn. IV. ÚS 36/04. Dále poukázal na další právní závěry vyjádřené odvolacím soudem ve věcech vedených zdejším soudem s obdobným předmětem řízení.

4. Žalovaná v reakci na repliku ještě doplnil svou argumentaci tak, že převažující rozhodovací praxe Městského soudu v Praze v obdobných věcech, dospěla k závěrům, že poskytnutí finančního odškodnění v kompenzačních řízeních není na místě, např. v rozhodnutí MS v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dále poukázal na to, že vyjádření k žádosti žalobce o odškodnění bylo podáno včas, jak prokazují předložené doklady. Rovněž exekutorský zápis nebyl pořízen exekutorem svévolně, nýbrž na základě smlouvy uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] sdružením.

5. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že není v žádném vztahu k účastníkům řízení. Exekutorský zápis č. [hodnota] [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] vyhotovil on a to včetně příloh, (vyhotovil je svým mobilním telefonem a jméno [jméno FO] bylo užívané jako název uživatelského profilu v mobilní aplikaci), které jsou k němu přiloženy a zcela se odkázal na jeho obsah stejně jako na své písemné sdělení, v němž sdělil, že podobných zápisů vyhotovoval desítky jako exekutorský koncipient [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutorky [Anonymizováno] [adresa]. Platby za jednotlivé jízdy byly hrazeny v hotovosti a jízd se pravidelně účastnily i jiné osoby, zpravidla další zaměstanci uvedeného exekutorského úřadu.

6. Ze správního spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [Anonymizováno] sp.zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno], spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno], odbor [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], ze spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] a usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil následující skutečnosti: Dne [datum] byla cestujícímu [tituly před jménem] [jméno FO] poskytnuta přeprava formou taxislužby vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], o které jmenovaný sepsal exekutorský zápis čj. [spisová značka], ve kterém byl popsán skutkový děj uvedené přepravy. Z tohoto zápisu magistrát zjistil, že uvedená přeprava byla poskytnuta vozidlem, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. Dne [datum] magistrát vypracoval oznámení o zahájení řízení ve věci podezření z přestupku čj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s tím, že uznal žalobce vinným z přestupku spáchaného den [datum] ve smyslu § 35 odst. 2 písm. w) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě tím, že provozoval taxislužbu vozidlem, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby a tato písemnost byla žalobci doručena dne [datum]. Dne [datum] převzal právní zastoupení žalobce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] byla magistrátu doručeno vyjádření žalobce a dne [datum] bylo právnímu zástupci žalobce doručeno oznámení o ukončení dokazování ze dne [datum] čj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dne [datum] vypracoval magistrát rozhodnutí jč. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 35 odst. 2 písm. w) zák. č. 111/1994 Sb a současně mu byla uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení, které bylo zmocněnci žalobce doručeno dne [datum]. Téhož dne bylo magistrátu doručeno odvolání žalobce do tohoto rozhodnutí. Odvolání spolu se spisovým materiálem bylo ministerstvu dopravy doručeno dne [datum]. Dne [datum] vydal [právnická osoba] rozhodnutí čj. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým změnil napadené rozhodnutí tak, že snížil uloženou pokutu na částku [částka] a prodloužil dobu splatnosti pokuty. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce proti tomuto rozhodnutí správní žalobu k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] obdržel [právnická osoba] výzvu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], aby se vyjádřil k připojené žalobě, což učinil dne [datum]. Dne [datum] byla [Anonymizováno] doručena replika žalobce a na ni [Anonymizováno] [Anonymizováno] duplikou ze den [datum]. Rozsudkem ze dne [datum] čj. [spisová značka] zrušil městský soud rozhodnutí [Anonymizováno] a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl spokojen s výši přiznané náhrady nákladů řízení a napadl tento výrok ústavní stížností, kterou ústavní soud usnesením ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] odmítl. Spisový materiál by [Anonymizováno] vrácen dne [datum]. Dne [datum] vypracoval [Anonymizováno] rozhodnutí čj. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], jímž zrušil rozhodnutí magistrátu o přestupku žalobce ze dne [datum] a řízení zastavil, neboť ke dni [datum] došlo k prekluzi přestupku, z něhož byl žalobce uznán vinným. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Ze zprávy odboru dopravy [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] ze [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] bylo zjištěno, že ověřování, zda vozidlo žalobce je v evidenci vozidel taxislužby v tomto případě se provádělo v evidenci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak, že se úředně oprávněná osoba přihlásila do výše uvedeného registru, kde je zpětně znát, kdy a kdo lustraci konkrétního automobilu provedl, výsledek byl nulový, proto se výsledek zjištění netiskne. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] a z doručenky soud zjistil, že žalobce před podáním této žaloby uplatnil uvedeného dne u žalovaného nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka].

7. Z vyjádření žalovaného k žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný konstatoval, že dobu, po kterou předmětné správní řízení trvalo, byla nepřiměřeně dlouhá, v důsledku čehož došlo k porušení práva na spravedlivý proces, za což se žalovaná žalobci omluvila, avšak fianční nárok byl odmítnut s obdobným odůvodněním, jako obsahuje vyjádření žalované k této žalobě.

8. Z listiny označené jako “[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] související s činností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]” bylo zjištěšno, že v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] došlo v souvislosti se vstupem společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. do České republiky ke zvýšení množství provedených kontrol s tím, že kontrol zaměřených na dopravce a řidiče spolupracující se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. bylo v uvedeném období provedeno [Anonymizováno] a bylo při nich zjištěno [Anonymizováno] porušení zákona č. 111/1994 Sb. a 101 porušení zákona č. 526/1990 Sb. V uvedeném období bylo zahájeno [Anonymizováno] řízení o přestupku a bylo vydáno [Anonymizováno] rozhodnutí. K nárůstu došlo rovněž i v počtu rozhodnutí vydaných [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v pozici odvolacího orgánu proti rozhodnutím jednotlivých městských částí v řízení s řidiči taxislužby, v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] bylo těchto řízení do [Anonymizováno] ročně a v roce [Anonymizováno] došlo k nárůstu až na [Anonymizováno] vydaných rozhodnutí, z toho [Anonymizováno] proti řidičům [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]. Nápad nových případů odvolání k [Anonymizováno] [Anonymizováno] vzrostl v jednotlivých letech z [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] až na [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] (zjištěno ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Údaje k nárůstu agendy ze zprávy [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze dne [datum] a ze [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] správních orgánů v souvislosti s činností společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum]).

9. Dále soud zjistil z bankovních výpisů z účtu [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], že platba pod jménem žalobce byla učiněna dne [datum] částkou ve výši [částka] z účtu advokátní úschovy svého právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] a téhož dne byly učiněny platby za dalších [Anonymizováno] dopravců.

10. Soudu je známo z úřední činnosti, že žalobci v typově stejných sporech, tzn. v řízeních o odškodnění nemajetkové újmy způsobené jim nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného o přestupku, který spáchali při provozování dopravy v souvislosti s působením společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., jsou zpravidla zastoupeni stejným právním zástupcem, [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. Žaloby v těchto sporech jsou konstruovány obdobně, domáhají se odškodnění tzv. presumované újmy, žalobci se řízení osobně neúčastní (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další).

11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozhodnutí ani podrobněji nezabývá. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti nevznikly pochybnosti. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Sporným bodem zůstalo pouze právní hodnocení zjištěného skutkového stavu.

12. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně:

13. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

14. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 14 odst. 1 se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

16. Podle ust. § 31a odst. 1 - 3 zák. č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Podle čl. 6 odst. 1 věty první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. („Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

18. Soud konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

19. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení dle výše citovaných ustanovení zákona a Úmluvy, v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010, a s přihlédnutím k judikatuře soudů v obdobných věcech dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

21. Soud má za to, že se na posuzovaný případ aplikuje čl. 6 Úmluvy, když judikatura dovodila, že pojem „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy je nutno vztáhnout rovněž na řízení o přestupku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. [spisová značka]). Uplatní se proto i vyvratitelná domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10) - je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřenou délkou řízení dochází ke vzniku nemajetkové újmy. Lze přitakat žalobci, že nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, nemajetkovou újmu však poškozený musí tvrdit.

22. Žalobce v řízení požadoval přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a soudní řízení správní u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V řízení bylo prokázáno, že správní řízení probíhalo od [datum] do [datum], tj. [Anonymizováno] roky, [Anonymizováno] měsíců a [Anonymizováno] dny (od zahájení doručením příkazu žalobci magistrátem do pravomocného rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o správní žalobě žalobce proti žalovaného). Řízení u správního orgánu prvního stupně trvalo do [datum], kdy byl žalobci doručeno rozhodnutí, kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku a následné odvolací řízení u žalovaného trvalo od [datum] do [datum], řízení o správní žalobě trvalo od [datum], kdy žalobce podal správní žalobu až do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soud má za to, že délka řízení, zejména před odvolacím orgánem - [Anonymizováno] [Anonymizováno], byla nepřiměřeně dlouhá, neboť trvala téměř [Anonymizováno] roky. Ze spisu nelze zjistit, že by odvolací orgán činil ve věci kroky směřující k rozhodnutí o odvolání od [datum], kdy mu bylo [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] spolu se spisem doručeno, do [datum], kdy věc byla rozhodnuta. Řízení tak bylo stiženo nedůvodným průtahem a celková délka správního řízení (posuzovaná včetně řízení o správní žalobě) je nepřiměřená, a to přesto, že souběžně probíhal zvýšený počet řízení s řidiči [Anonymizováno] a dalšími dopravci. S ohledem na tento závěr soudu se tak presumuje, že žalobci vznikla nemajetková újma.

23. Soud dospěl k závěru, že význam řízení pro žalobce byl nízký. Pokud soud hodnotil konkrétní okolnosti případu dospěl k závěru, že se nejednalo o složitý případ, ač řízení probíhalo v několika stupních správních orgánů. Žalobce byl v řízení pasivní již ve fázi do rozhodnutí magistrátu, ačkoliv mu dne [datum] doručeno oznámení o ukončení dokazování poučením o možnosti seznámení se s podklady rozhodnutí, možností se k nim vyjádřit, včetně způsobu jejich opatření, popř. Navrhnout jejich doplnění, nahlédnout do spisu, což neučinil a na výzvu nereagoval, nijak nebrojil proti údajům v zápisu o kontrole taxislužby formou exekutorského zápisu. Žalobce následně proti rozhodnutí o přestupku a sankci sice brojil odvoláním, kde uvedl, že sporuje, že by osobě, která sepsala exekutorský zápis popsanou dopravu poskytl. Neuvedl však, kdo tuto dopravu exekutorovi poskytl, když exekutor předložil doklady o tom, že mu byla poskytnuta osobou, jejíž údaje mu byly jako cestujícímu aplikací [Anonymizováno] poskytnuty a jednalo se o přihlášení jménem žalobce pod jeho heslem. Žalobce se po celou dobu řízení osobně neúčastnil (pouze prostřednictvím právního zástupce), nevyužil jakýchkoliv prostředků k odstranění průtahů. Tento nezájem žalobce o průběh řízení soud sám o sobě s ohledem na celkovou délku řízení nepovažuje za projev nezájmu o řízení či sníženého významu řízení pro žalobce (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka]). Soud však při hodnocení musí každý případ řešit individuálně s ohledem na jeho specifika a zde při posuzování významu řízení pro žalobce přihlédl zejména k tomu, že žalobce byl ve správním řízení uznán vinným ze spáchání přestupku a byl mu uložen trest a tedy pokud žalobce pociťoval nejistotu ohledně výsledku řízení, tato mohla být jen velice malá. Předmětné řízení bylo totiž logickým důsledkem protiprávní činnosti žalobce, který svým jednáním jeho zahájení způsobil a musel být přinejmenším srozuměn s tím, že proti němu bude vedeno, bude odsouzen a bude mu uložen zákonný trest. Nejistota žalobce se tak zúžila pouze na výši uložené sankce. Žalobce však soudu neprokázal, že by mu nejistota ohledně výše uložené pokuty způsobovala újmu, resp. že by jeho stav nejistoty pramenil z obavy o možný výrazný zásah sankce do jeho majetkových poměrů. Žalobce totiž soudu netvrdil ani neargumentoval, že by mu uložením pokuty byla způsobena jakákoliv újma a že by tedy v řízení o její výši byl osobně zainteresován. Nezmínil se o svých majetkových, osobních a finančních poměrech, ze kterých by soud mohl dovodit to, jakou měru bude v této sféře poškozen jejím zaplacením, žalobce však ani netvrdil, natož prokazoval, že by udělená sankce byla hrazena z jeho finančních prostředků a že se tedy jeho osobní majetek u tuto částku zmenšil. Soud si je vědom argumentace žalovaného o tom, že uložená sankce (nejen v tomto, ale i ostatních řízení vedených na základě žalob žalobců poskytujících přepravní služby na základě aplikace [Anonymizováno]) byla hrazena z finančních prostředků [Anonymizováno]. [Anonymizováno] uložených v advokátní úschově právního zástupce žalobce. Žalobce však proti této argumentaci fakticky nijak nebrojil, pouze namítal nezákonnost získávání důkazů k těmto tvrzením ze strany žalovaného. Soud má za to, že žalobce v tomto směru neunesl důkazní břemeno, tj. nedoložil, že tvrzení žalovaného nejsou pravdivá, resp. že žalobce byl sankcí osobně postižen a proto setrvával po dobu správního řízení v nejistotě, čímž mu vznikala újma. Při stanovení formy či výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení se při hodnocení významu předmětu řízení přihlíží k tomu, že poškozený (pachatel) byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. [spisová značka] nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Soud má za to, že přestupkové řízení nemůže mít pro pachatele typově takový význam, jako řízení trestní. Soud na tomto místě připomíná, že náhrada nemajetkové újmy nemá sloužit k sankcionování státu, ani k obohacení poškozených, ale ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uveden a v níž byl udržován. S ohledem na to, že žalobce soudu neprokázal, že by mu průtahy ve správním řízení byla způsobena jakákoliv újma, čímž nebyla naplněna jedna z podmínek pro poskytnutí finanční kompenzace ze strany odpovědného subjektu, přičemž má za to, že žalovaným poskytnutá omluva je zcela postačující, žalobu v celém rozsahu zamítl.

24. Soud rovněž upozorňuje na právní závěry vyjádřené v aktuální judikatuře ústavního soudu a to nálezu [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který se týká obdobné věci, ve které se ústavní soud vyjadřuje k otázce dostatečné kompenzace újmy vzniklé průtahy řízení v typově obdobných kauzách.

25. Nad rámec uvedeného soud ještě podotýká, vědom si poznatků ze své úřední činnosti (viz bod 10. odůvodnění), že je zde namístě se zamyslet nad postojem podnikatelského subjektu fungujícího na platformě [Anonymizováno], když její model podnikání je založen na skutečnosti, že je využíván dlouhodobě osobami přepravců, kteří jsou v podstatě srozuměni s tím, že páchají přestupky obdobným způsobem jako v projednávané věci a jsou smířeni i s tím, že budou účastníky přestupkového řízení jako pachatelé a v podstatě se z důvodů, nad kterým lze jen spekulovat, neobávají uložených sankcí. Pokud by totiž tomu tak bylo, pak by svůj model podnikání přizpůsobili platnému právnímu řádu v oblasti silniční dopravy. Pravděpodobně se taková forma podnikání uvedenému subjektu nadále ekonomicky vyplácí. Finanční prostředky získané v tzv. odškodňovacím soudním řízení vedeném dopravci proti ČR [Anonymizováno] pak kompenzují prostředky vynakládané na zaplacené pokuty a jiné náklady spojené se soudním a správním řízením. V této souvislosti je možné zauvažovat i o použití korektivu spočívajícího v tom, že nikdo by neměl těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu či protiprávního stavu, který sám vyvolal ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. představující ve svém důsledku rovněž zátěž pro správní orgány činné na úseku dopravy stejně tak jako pro soudní soustavu ČR.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, neboť byl v řízení úspěšný. Výše nákladů řízení činí částku za 9 úkonů ve výši paušální částky 300 Kč za jeden úkon podle vyhlášiky č. 254/2015 Sb., celkem 2700 Kč.

Poučení