20 C 127/2021-268

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce, vedlejší účastnice a žalované] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalobce, vedlejší účastnice a žalované] zastoupená obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení] bytem [adresa] za účasti vedlejší účastnice na straně žalobce: [celé jméno vedlejší účastnice], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce, vedlejší účastnice a žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zaplacení částky 495 226 Kč takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to k pozemku označenému jako parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] se zrušuje.

II. Nemovitosti uvedené ve výroku I. se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.

III. Žalovaná je povinna vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 2 629 500 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Návrh na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 495 226 Kč se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Ve vztahu mezi vedlejší účastnicí na straně žalobce a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 10 362 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 6 996,50 Kč a svědečném ve výši 2 089,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 6 996,50 Kč a svědečném ve výši 2 089,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 5. 2021 domáhal proti žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcelní číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (původní žaloba); dále se předmětem řízení stal pozemek p. [číslo] (vzájemný návrh žalované ze dne 30. 6. 2021), oba pozemky zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce]. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 288 000 Kč (původní žaloba) a částky 207 226 Kč (rozšíření žaloby ze dne 11. 7. 2023), celkem 495 226 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaná získala tím, že bez právního důvodu užívala předmětné nemovitosti v období od roku 2011 do 30. 6. 2023. Žalobce uvedl, že ke každému z pozemků držel ideální podíl o velikosti a žalovaná držela ideální podíl o velikosti . Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 9. 1. 2007, s právní mocí ke dni 15. 1. 2007. Jelikož nebylo společné jmění manželů do 3 let od zániku manželství vypořádáno, vzniklo podílové spoluvlastnictví. Žalobce dále uvedl, že nemá zájem nadále ve spoluvlastnictví se žalovanou setrvávat. Předmětný dům neužívá od dubna 2011, v domě zůstala bydlet žalovaná a následně její přítel. Žalovaná neposkytovala žalobci žádnou náhradu za užívání domu nad rozsah jejího spoluvlastnického podílu, ani nebyla uzavřena žádná dohoda o užívání domu. Žalobce se odstěhoval k matce do sousedního domu [adresa], jehož zahrada (pozemek p. [číslo]) bezprostředně sousedí se zahradou na pozemku p. [číslo] (dále také„ předmětný pozemek“). Pozemek p. [číslo] od roku 1965 užívali výlučně rodiče žalobce a žalobce má k pozemku hluboký citový vztah, v jeho jižní části pěstuje zeleninu, proto trval na tom, aby pozemek zůstal v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalobce navrhl, aby pozemek p.č. st. [číslo], včetně domu [adresa] (dále také„ předmětný dům“), byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované oproti vyplacení vypořádacího podílu žalobci ve výši poloviny obvyklé ceny dle znaleckého posudku zadaného soudem, když oba účastníci si již nechali zpracovat znalecké posudky s rozdílnými závěry (znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zadaný žalobcem dospěl k částce 5 300 000 Kč; znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zadaný žalovanou dospěl k částce 4 000 000 Kč). Pro žalobce je přínosnější, aby spoluvlastnictví pozemku p. [číslo] nebylo zrušeno, neboť pozemek užívají oba účastníci. Žalobce navrhl také alternativní možnost, kdy by pozemek p. [číslo] byl geometricky rozdělen na dvě části, neboť jeho část využívá, případně na tři části, kdy část příjezdové cesty by zůstala ve spoluvlastnictví účastníků a dále by každý z účastníků obdržel část pozemku do výlučného vlastnictví. Přes ústní dohodu však mezi žalobcem a žalovanou nikdy nedošlo k podpisu písemné dohody o vypořádání. Pokud jde o bezdůvodné obohacení, žalovaná užívala předmětný dům nad rámec svého spoluvlastnického podílu, proto se žalobce domáhal náhrady ve výši poloviny obvyklého nájemného předmětného domu za 3 roky zpětně od podání žaloby, tuto náhradu na základě odhadu realitní kanceláře [právnická osoba] požadoval ve výši 8 000 Kč měsíčně. Dále žalobce uvedl, že přes pozemek p. [číslo] je jediný přístup vozidlem na pozemek p. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobce a jeho matky (vedlejší účastnice), na pozemku p. [číslo] se stará také o stromy zasazené jeho otcem a o jezírko s rybičkami, až do roku 2019 žalobce na pozemku choval slepice a plánoval ve starobním důchodu chov obnovit. K užívání pozemku p. [číslo] před jeho zakoupením účastníky uvedl, že obyvatel domu [adresa] pan [příjmení] je bratrancem žalobce. Obě rodiny (obyvatelé [adresa]) dostali území dnešního pozemku p. [číslo] do bezplatného užívání v roce 1965 a každá si svou příslušnou užívanou část (přiléhající k zahradě každého domu) oplotila. Na pozemku pan [příjmení] mj. choval lišky, pro jejich zápach dostali otec žalobce a pan [příjmení] výpověď ze smluv o užívání pozemku. Následně oslovil žalobce [územní celek] se žádostí o prodej území dnešního pozemku p. [číslo]. Žalobce zdůraznil, že ač pozemek nabyli účastníci do společného jmění manželů (SJM), dostali jej zásluhou jeho rodičů, kteří se o pozemek desítky let předtím starali; tedy kdyby nebylo žalobce, účastníci by pozemek do SJM nikdy nenabyli. Žalobce dále popřel, že by předmětný dům neomezeně užíval s ohledem na to, že v ní má svou domácnost žalovaná; připustil, že využívá sklep, v němž je umístěna filtrace k jezírku. V reakci na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] zadaný soudem žalobce setrval na svém návrhu rozdělit pozemek p. [číslo] na část výlučně žalobce, na část výlučně žalované a na část společnou (příjezdová cesta). V reakci na stanovisko žalované pak žalobce zdůraznil, že jeho vztah k předmětným nemovitostem je bližší s ohledem na užívání jeho rodiči. Jako alternativu žalobce navrhl, aby soud za účelem zajištění přístupu k pozemku p. [číslo] zřídil služebnost cesty a stezky na pozemku p. [číslo]; za tím účelem taktéž do řízení vstoupila vedlejší účastnice na straně žalobce, neboť je podílovou spoluvlastnicí pozemku p. [číslo] spolu se žalobcem. V reakci na tvrzení žalované, že žalobce se sám připravil o přístup na pozemek p. [číslo] stavbou parkovacího stání, žalobce uvedl, že přístup přes tuto část by nebyl možný, neboť je v dané části velký spád a úpravy pozemku pro zpřístupnění by byly nákladné.

2. Žalovaná potvrdila podílové spoluvlastnictví předmětných nemovitostí rovným dílem se žalobcem, potvrdila, že obývá předmětný dům (na pozemku p.č. st. [číslo]) a užívá i pozemek p. [číslo]. Souhlasila se záměrem spoluvlastnictví zrušit. Uvedla, že pozemek p. [číslo] společně zakoupili žalobce a žalovaná mezi lety 1989 [číslo], a to za účelem stavby předmětného domu. K tvrzení žalobce namítla, že jeho rodiče nepoužívali aktuální parcelu výlučně od roku 1965, nýbrž do doby odkoupení pozemku účastníky (od města) jej využívali obyvatelé domů [adresa] (rodiče žalobce) a [adresa]. Přitom v současnosti část pozemku využívaná žalobcem byla dříve využívána obyvateli domu [adresa]; je tak vyloučeno, aby žalobce užíval část pozemku, k němuž tvrdí svůj hluboký citový vztah předtím, než pozemek p. [číslo] zakoupili oba účastníci. Dále žalovaná popřela, že by od dubna 2011 žalobce předmětný dům neužíval a užívala jej výlučně žalovaná. Žalobce bydlí se současnou manželkou v sousedním domě [adresa], předmětný dům ([adresa]) využívá na skladování věcí (dřevo, palubky, stavební materiál, rybářské potřeby, nosič na kola, cyklistické a lyžařské potřeby), využívá dílnu, kterou si vybudoval. Žalobce dům využívá dle své potřeby, minimálně několikrát v týdnu, vlastní klíče od domu a má neomezený přístup. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla požadavek žalobce na přiznání náhrady (bezdůvodného obohacení) za užívání předmětného domu. Žalovaná navrhla, aby oba pozemky byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, ponechání byť jen části pozemku p. [číslo] ve spoluvlastnictví účastníků by postrádalo smysl, když právě spoluvlastnictví je příčinou jejich rozporů. K hlubokým citovým vztahům žalobce k nemovitostem žalovaná uvedla, že i ona má takový vztah, předmětné nemovitosti jsou jejím jediným domovem přes 27 let, 20 let v nich vychovávala děti a na pozemku p. [číslo] taktéž zahradničila. V reakci na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] zadaný soudem žalovaná setrvala na svém návrhu přikázat oba předmětné pozemky do svého vlastnictví za vypořádací podíl ve výši 2 629 500 Kč; nárok žalobce z bezdůvodného obohacení za užívání domu odmítla. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce si zabránil v přístupu na pozemek p. [číslo] sám tím, že si na části tohoto pozemku přiléhajícího k ulici zřídil suché stání. Rozdělení pozemku p. [číslo] taktéž dle žalované bránila skutečnost, že zbylý pozemek by byl příliš malý, což by podstatně snížilo hodnotu předmětného domu s pozemkem jako celku.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující pro věc podstatná zjištění:

4. Ze shodných tvrzení účastníků i výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že k pozemkům parcelní čísla st. [číslo] (výměra 137 m2, součástí je stavba [adresa]) a [číslo] (výměra 866 m2), zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], vlastní žalobce ideální podíl o velikosti a žalovaná ideální podíl o velikosti . Dále ze shodných tvrzení účastníků i výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem ideálního podílu o velikosti k pozemkům p.č. st. [číslo] (včetně domu [adresa]) a [číslo], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], sousedícím ze západní strany s předmětnými nemovitostmi; druhý ideální podíl o velikosti na těchto pozemcích je ve vlastnictví vedlejší účastnice [celé jméno vedlejší účastnice]. Dále je mezi účastníky nesporné, že pozemek p.č. st. [číslo] by měl být vypořádán přikázáním do výlučného vlastnictví žalované. Mezi účastníky taktéž nebyl spor o tom, že žalovaná je schopna vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši dle znaleckého posudku.

5. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 9. ledna 2007 bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 15. 1. 2007.

6. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] byla ke dni 17. 12. 2020 stanovena celková obvyklá cena předmětných pozemků p.č. st. [číslo] (včetně stavby domu) a [číslo] částkou 5 300 000 Kč (34 588,01 Kč/m2). Znalec vycházel ze srovnávací metody, srovnal pět obdobných nemovitostí v [obec] a širšího okolí ([obec], [obec], [obec]).

7. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] byla ke dni 3. 2. 2021 stanovena celková obvyklá cena předmětných pozemků p.č. st. [číslo] (včetně stavby domu) a [číslo] částkou 4 000 000 Kč po zaokrouhlení. Znalec taktéž vycházel ze srovnávací metody a srovnal čtyři obdobné nemovitosti v [obec] (jedna – bytový dům, byla z výběru vyloučena). Celková částka 3 988 470 Kč vycházela ze stanovené ceny domu ve výši 2 736 936,40 Kč, ceny pozemku p.č. st. [číslo] (bez domu) ve výši 165 935,80 Kč a ceny pozemku p. [číslo] (včetně porostů) ve výši 1 085 595,40 Kč.

8. Znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] [číslo] (zadán soudem) byla ke dni 8. 4. 2022 stanovena celková obvyklá cena předmětných pozemků p.č. st. [číslo] (včetně stavby domu, celkem o výměře 137 m2) a p. [číslo] částkou 5 259 000 Kč. Dále znalkyně k zadání soudu pro případ oddělení navrhované žalobcem stanovila celkovou obvyklou cenu pozemku p.č. st. [číslo] včetně domu a hypotetického pozemku p. [číslo] (severní část o výměře 410 m2 stávajícího pozemku p. [číslo]) částkou 4 766 000 Kč, obvyklou cenu hypotetického pozemku p. [číslo] (přístupová cesta o výměře 155 m2) částkou 78 100 Kč a obvyklou cenu hypotetického pozemku p. [číslo] (jižní část o výměře 301 m2 stávajícího pozemku p. [číslo]) částkou 497 000 Kč. Znalkyně taktéž vycházela ze srovnávací metody a srovnala sedm obdobných domů v [obec], dále vybrala srovnávací vzorky pro ocenění samostatných pozemků. K posudku [anonymizována dvě slova] konstatovala, že obsahuje drobné nepřesnosti, které však neměly vliv na stanovení ceny. Ztotožnila se s aplikací porovnávací metody, avšak měla za to, že vzorek nemovitostí měl znalec zvolit přímo z města Přelouč, kde prodeje v dané době byly realizovány, nikoliv ze širšího okolí. Současně poukázala na to, že z posudku není zjevné, zda byly použity nabídkové ceny či ceny skutečně realizovaných prodejů, s ohledem na aplikaci koeficientu za objektivizaci měla znalkyně za to, že [anonymizována dvě slova] použil nesprávně ceny nabídkové. K posudku [anonymizováno] [příjmení] znalkyně konstatovala, že znalec použil mezi srovnávacími vzorky i prodej domu z roku 2016, což nepovažovala za vhodné vzhledem k vývoji cen nemovitostí; dle doporučení znalkyně vychází z realizovaného prodeje max. 2 roky dozadu. Dále znalec použil jako vzorek bytový dům, který však správně při výpočtu vyloučil. Znalkyně měla za to, že Ing. [příjmení] vybral srovnávané nemovitosti v horším technickém stavu než je předmětná nemovitost, což mělo za následek podhodnocenou cenu. K využití hypotetického pozemku p. [číslo] znalkyně konstatovala, že o pozemku vzhledem k jeho výměře teoreticky lze uvažovat jako o pozemku vhodném k výstavbě, avšak není dán přístup z veřejné komunikace ani inženýrské sítě. Ze vzorku srovnávaných nemovitostí měly pozemky v [obec], na kterých lze realizovat výstavbu, výměry od 568 m2 do 908 m2. Naopak pozemky, na kterých nebylo možné realizovat výstavbu vzhledem k jejich tvaru, či výměře měly výměry od 23 m2 do 502 m2.

9. Dispozice řešeného území je patrná z katastrální mapy (na č.l. 50 spisu) a byla na místě ověřena ohledáním (místním šetřením) za pořízení fotografií. Z geometrického plánu [číslo] (na č.l. 66 spisu) je patrný návrh žalobce na rozdělení předmětného pozemku, na č.l. 50 vyznačeno jako část A (navrhovaná k přikázání žalované - hypotetický pozemek p. [číslo]), část B (navrhovaná k přikázání žalobci - hypotetický pozemek p. [číslo]) a část C (navrhovaná k ponechání ve spoluvlastnictví hlavních účastníků- hypotetický pozemek p. [číslo]).

10. Při svém účastnickém výslechu žalobce uvedl, že na předmětných pozemcích celý život hospodařil, pěstoval s rodiči rostliny a chovali nutrie, poté se to vyklidilo a postavil se předmětný dům. Ve sklepě domu má žalobce dílnu, kam prakticky nechodí, byl tam jen několikrát. Uvedl, že na pozemcích nezahradničí žalovaná, nýbrž její přítel, který se k žalované nastěhoval. Dílnu využívá přítel žalované, žalobce tam má nějaké nástroje, pro které asi 3x byl. Ve sklepních prostorách předmětného domu nemá manželka žalobce - svědkyně [jméno] [příjmení] žádné věci, dříve tam byl nosič na kolo. Záhonky využívá napůl žalobce s manželkou, napůl žalovaná s přítelem; na pozemku p. [číslo] hospodaří matka žalobce (vedlejší účastnice), je tam málo místa, proto jí žalobce nechtěl omezovat. Ohledně pergoly při vjezdu na pozemek p. [číslo] žalobce uvedl, že ji postavil na jaře 2018, součástí pergoly je podezdívka, rám ze dřeva, dřevěné obložení a zadní stěna z porfixu. Zbylý materiál ze stavby, původně určení na předmětný dům, žalobce ponechal ve sklepě předmětného domu, dále připustil, že je možné, že v předmětném domě něco zanechal, případně zapomněl věci, které nepotřeboval. Zda má klíče k předmětnému domu, žalobce nevěděl.

11. Při svém účastnickém výslechu žalovaná uvedla, že v roce 1993 byl předmětný dům zkolaudován, účastníci v něm bydleli se svými dvěma dětmi. V roce 2007 se účastníci rozvedli, žalobce poté o dům nejevil zájem, starala se o něj žalovaná s dětmi. Žalobce začal rekonstruovat dům, který spoluvlastní s matkou, z předmětného domu si udělal skladiště, dosud tam má nějaké věci, v průběhu řízení některé věci odstěhoval, např. stojan na kolo. Na předmětném pozemku začal pracovat až po dokončení rekonstrukce domu [adresa]. Údržbu předmětného domu a pozemku (sekání zahrady, shrabání listí, odhazování sněhu) a náklady s tím spojené prováděla a platila výlučně žalovaná, s výjimkou daně z nemovitosti. Žalobce si sám zablokoval přístup z ulice na pozemek p. [číslo] tím, že zde postavil přístřešek na auto. Žalobce má nadále v předmětném domě dílnu, věci k jezírku, stále něco odnáší a přináší, čerpá elektřinu, dříve i vodu pro jezírko. Dva měsíce před výslechem žalobce odvezl kárku se dřevem. Ve sklepě dosud skladuje lyže, nářadí, kola na auto. Část pozemku, který chce do svého vlastnictví oddělit žalobce, dříve užívali [příjmení], mezi touto částí pozemku a pozemkem dříve užívaným [anonymizováno] (rodiči žalobce) byl dříve plot.

12. Vedlejší účastnice [celé jméno vedlejší účastnice], matka žalobce, ještě před svým vstupem do řízení v pozici svědkyně uvedla, že„ pozemek před budkou a dlaždicemi“ a záhonek podél plotu využívá žalobce, vedlejší„ pozemek u sušáku“ využívá žalovaná. Stromy na pozemku sázel manžel vedlejší účastnice, otec žalobce, se synem. Dříve, než o předmětný pozemek zažádal žalobce, využívala jej napůl vedlejší účastnice s manželem a napůl [příjmení] ze sousedního domu, mezi těmito užívanými pozemky byl plot, který navazoval na současný plot mezi domy [adresa].

13. Svědkyně [jméno] [příjmení], dříve obyvatelka sousedního domu [adresa], uvedla, že předmětný pozemek v části navazující na pozemek s plotem užívala se svou rodinou, druhou část užívali [celé jméno žalobce], a to asi od roku 1970 do doby, než žalobce se žalovanou začali stavět dům. Svědkyně měla zájem o jí užívanou část pozemku, ale na městě jí bylo sděleno, že by na pozemku museli stavět. [příjmení] na pozemku měli boudu a chovali nutrie.

14. Svědek [jméno] [příjmení], obyvatel sousedního domu [adresa] (pozn. soudu – sousedící zahrada pozemek p. [číslo] na jižní straně předmětného pozemku), uvedl, že na předmětném pozemku pracovali [celé jméno žalobce] a [příjmení]. Předmětný pozemek byl rozdělen tak, že plot mezi uživateli navazoval na současný dřevěný plot. Část pozemku se záhony v současné době užívají oba účastníci.

15. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], syn hlavních účastníků, uvedl, že se žalobcem nemluví, má za to, že jej v kritické chvíli nepodpořil. Žalobce zahradu užívá od té doby, co rekonstruoval dům [adresa]. Taktéž využívá předmětný dům, na jeho půdě i ve sklepě má uskladněno dřevo na obkládání, na půdě má tam skříň s osobními věcmi, lyžáky, věci na auto, zbytkový materiál z rekonstrukce druhého domu, v dílně má nástroje (např. vrtačku), sadu pneumatik na auto, filtraci k jezírku na zahradě; některé z věcí již zmizely. Žalovaná zahradu užívá (záhon s květinami, vířivka). Po rozvodu účastníků svědek žalobce často v předmětném domě viděl. Z domu se svědek odstěhoval před 5 lety, občas se v něm vyskytoval, když např. hlídal žalované kocoura. Při té příležitosti svědek viděl, že se v dílně svítí, když dny předtím bylo zhasnuto. Že žalobce do předmětného domu chodí, svědek usuzoval i z toho, že při svém odjezdu dával pozor, aby kocoura uzavřel v domě, když se však vrátila žalovaná, kocour byl venku. Dále svědek popsal, že při rekonstrukci předmětného domu žalobce zpočátku svědkovi pomáhal, radil a poskytl nářadí, čerpadlo, materiál platil svědek. Svědek dále uvedl, že přítel žalované ji navštěvoval již v době, kdy svědek v domě bydlel, nevěděl, jak často se svědek v domě vyskytuje. Uvedl, že suché stání na pozemku p. [číslo] stálo cca 6 let, pergola asi 3 roky; na daném místě byl dříve trávník, příjezd na zahradu, vozilo se tam seno pro nutrie.

16. Svědek [jméno] [příjmení], kamarád svědka [jméno] [celé jméno žalobce], uvedl, že předmětný dům navštěvoval, když svědkovi [jméno] [celé jméno žalobce] pomáhal pečovat o zahradu (sázet brambory, okopávat zahrádku, čistit okapy). Žalobce svědek při návštěvě vídal na části zahrady, kterou užívala žalovaná, i ve sklepě, postupem času se žalobce u domu vyskytoval méně. Dále uvedl, že když pomáhal při stěhování před 7-8 lety, bylo mu řečeno, že v podkroví má žalobce místnost se svými věcmi (postel, skříň).

17. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce], současná manželka žalobce, uvedla, že se žalobcem bydlí v domě [adresa], do něhož lze vstupovat z ulice i ze zahrady. Vztahy se žalovanou, i svědkem [jméno] [celé jméno žalobce], byly dobré do roku 2018, kdy se dozvěděli, že se svědkyně se žalobcem vzali. V předmětném domě svědkyně nemá žádné své věci, nevěděla, zda v něm má nějaké věci žalobce, současně uvedla, že v dílně má žalobce stroje. Do dílny žalobce chodí zhruba jednou za půl roku, naposledy tam byl dne 22. 6. (pozn. výslech se konal dne 18. 7. 2023). Jelikož svědkyně se žalobcem pokračují v rekonstrukci domu [adresa], občas žalobce potřebuje v dílně v předmětném domě něco udělat. Svědkyně má za to, že žalobce klíče od předmětného domu nemá, má pouze klíč od dílny. Stromy na předmětném pozemku sázeli rodiče žalobce, při rekonstrukci domu [adresa] svědkyně a žalobce vysadili na předmětném pozemku broskev, meruňku a víno. V té době na části pozemku žalovaná pěstovala brambory, sázel je svědek [jméno] [celé jméno žalobce] s kamarádem. Svědkyně a žalobce mají dvě auto, bydlí ve slepé ulici, a aby nebránili vjezdu do jiných domů, rozhodli se v roce 2018 postavit garážové stání (pergolu). Na zahradu jezdí přes společnou cestu na pozemku p. [číslo]. Na zahradě u pozemku p. [číslo] hodlají svědkyně a žalobce vybudovat jezírka, rozšířit záhony a postavit bazén. V domě [adresa] topí dřevem, které skladují u garážového stání nebo za záhony vedlejší účastnice; dřevo dováží přes společnou cestu, jiný příjezd na zahradu není. Na části předmětného pozemku má svědkyně se žalobcem rajčata, na druhé části má žalované zeleninu. Den před výslechem svědkyně se žalobcem vyklízeli věci (staré oblečení a cívky) z předmětného domu, které na místě byly po celou dobu, co se nastěhovali. Žalobce sdělil svědkyni, že mu žalovaná řekla, že může využívat pokojík v předmětném domě, který však dle názoru svědkyně využívat nešel, byly v něm pavučiny a další věci. Svědkyně dále předložila fotografie ze zmíněného vyklízení pokoje korespondující s její výpovědí (zobrazeny igelitové tašky se šatstvem a cívkami, vysavač a další blíže neurčené tašky a nábytek).

18. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že jsou se žalovanou kamarádi, asi 5 let mají bližší vztah, sám tento vztah neoznačuje jako družský. Svědek bydlí v [obec], kde má nemovitost a matku, poslední 2 roky pobývá v [obec] v pokoji poskytnutého zaměstnavatelem. Občas je v předmětném domě u žalované, v době výslechu prakticky celý týden. Žalobce vídá na zahradě, občas společně zalévají, na předmětném pozemku jsou záhonky účastníky, jsou dohodnutí, kdo se stará o který záhonek. Svědek žalobce vídal v garáži a dílně předmětného domu, dvakrát i v domě, když byly na návštěvě děti. Svědek vnímá, že žalobce má v domě nějaké věci, podrobněji nevěděl, den před výslechem viděl žalobce a svědkyni [jméno] [celé jméno žalobce], jak z předmětného domu stěhovali nějaké tašky. Rekonstrukci předmětného domu prováděl částečně svědek, částečně žalobce, materiál financovala žalovaná. Dne 22. 6. 2023 jel svědek k předmětnému domu pro přívěsný vozík a zastihl žalobce v dílně. Ve sklepě předmětného domu se nachází zařízení k obsluze jezírka na zahradě. Žalobce měl dlouhou dobu v předmětném domě křovinořez, lyže, poté je odnesl, dále nějaké fólie, gumy, regály. Žalobce přespávat v předmětném domě neviděl. Žalobce má od předmětného domu klíče, neboť svědkovi nabízel, že mu odemkne, případně svědkovi odemknula matka žalobce (vedlejší účastnice). Příjezdovou cestu užívají oba účastníci, žalobce přes ni vozí dřevo, které skladuje a řeže na zahradě. Na zahradě jsou zryté dva obdélníky, jeden užívá žalovaná, resp. svědek, druhý užívá žalobce. Žalobce má dále záhonek podél plotu, na pozemku býval kurník. Za dřevem má žalovaná kompost, vedle terasy má žalovaná bazén.

19. Z fotografie z aplikace Panorama (internetová stránka [webová adresa]) je patrná dispozice domu [adresa] směrem z ulice. Na fotografii je patrné garážové stání (pergola), garáž a vstup do domu přes verandu.

20. Na fotografiích předložených žalovanou jsou patrné věci uskladněné v předmětném domě (pneumatiky, jízdní kolo, nádoby od oleje a od barev, plastová okna, odmontované radiátory, stavební materiál – zřejmě polystyren, rybářské pruty, tašky, dřevěná prkna, lyže, křovinořez, cyklonosič na auto). Z fotografií nevyplývá vlastník daných věcí, žalobce vlastnictví vyfotografovaných věcí nepopřel.

21. Ze zprávy realitní kanceláře [právnická osoba] ([spisová značka]) ze dne 23. 4. 2021 vyplývá, že tato kancelář provedla odhad obvyklé výše nájemného předmětného domu částkou 16 000 Kč měsíčně.

22. Z inzerátů stavebních pozemků z internetové stránky [webová adresa] vyplývá, že v Pardubickém kraji jsou nabízeny stavební pozemky, v okrese [obec] měly tyto pozemky výměry 797 m2 (pozn. nejmenší nabízený pozemek), 1 084 m2 a 1 020 m2.

23. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění (předžalobní komunikace účastníků, faktura za zahradnické práce [právnická osoba], listiny vyžádané z katastrálního úřadu - souhlasné prohlášení o zániku SJM, rozhodnutí státního notářství, dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku, žádost o záznam novostavby, kolaudační rozhodnutí), resp. další navržené důkazy neprovedl pro nadbytečnost (opakovaný výslech vedlejší účastnice, dotaz na realitní kancelář).

24. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

25. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

26. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

27. Podle § 1145 o.z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

28. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

29. Podle § 1032 odst. 1 písm. b/ o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

30. Podle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Předmětem řízení bylo jednak zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví hlavních účastníků, jednak vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované na stranu žalobce. Po provedeném dokazování soud vyhověl návrhu na zrušení spoluvlastnictví, když zde byla na jeho zrušení shoda účastníků (výrok I.), a vypořádal jej následujícím způsobem.

32. Soud byl povinen zkoumat, zda předmětné nemovitosti lze reálně rozdělit. Mezi účastníky byla shoda na přikázání předmětného domu žalované. Pokud jde o předmětný pozemek, žalovaná navrhovala přikázání do jejího vlastnictví, žalobce navrhoval rozdělení na tři části – část žalované kolem domu, část žalobce zahrnující záhonky a stromy a část společnou (příjezdovou cestu). Soud dospěl k závěru, že ve smyslu § 1144 odst. 1 o.z. rozdělení předmětného pozemku možné není. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] vyplývá, že nejmenší nabízený pozemek nabízený v dané oblasti má výměru 568 m2, tento rozměr je nutné považovat za zcela hraniční; v průměru mají pozemky výměry přes 600 m2. Hypotetický pozemek p. [číslo] má výměru 410 m2, spolu s předmětným domem celkem 547 m2, měl by tedy menší výměru než nejmenší pozemek vhodný ke stavbě nabízený v dané lokalitě. U pozemku o výměře 502 m2 je pak již zastavitelnost vyloučena. Taktéž soud přihlédl k tomu, že žalobcem navrhovaný hypotetický pozemek p. [číslo] nenavazuje přirozeně na pozemek p. [číslo] (zahrada domu [adresa]), který žalobce užívá již dnes, nýbrž je na úrovni sousedního domu [adresa]. Z toho důvodu by přístup na hypotetický pozemek p. [číslo] byl výrazně ztížen – dle návrhu žalobce (geometrického plánu) by pozemky propojoval úzký koridor. Kromě nemožnosti rozdělení předmětného pozemku soud dále shledal, že rozdělením předmětného pozemku by ve smyslu § 1144 odst. 1 o.z. došlo i k podstatnému snížení jeho hodnoty, neboť by byl rozdělen dosud existující celek domu se zahradou. Podle posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] by při rozdělení cena klesla z 5 259 000 Kč na částku 4 766 000 Kč (obvyklá cena předmětného domu a hypotetického pozemku p. [číslo]). Soud však dále přihlédl k tomu, že znalkyně se zabývala pouze technickou proveditelností rozdělení předmětného pozemku, nevyjadřovala se k vlivu omezeného prostoru na prodejnost domu se zbylým pozemkem, když je nutné poukázat na to, že vzniklý oddělený pozemek by měl menší výměru než ten nejmenší stavební pozemek nabízený v dané lokalitě (viz inzeráty [anonymizováno]). O„ stísněnosti“ nově vzniklého pozemku v návaznosti na velikost předmětného domu si soud udělal úsudek mj. na místním šetření. Rozdělením pozemku by došlo k rozbití doposud existujícího přirozeného funkčního celku domu a zahrady (předmětného pozemku), když fakticky by na místě zbylo jen„ předpolí“ terasy. Pokud žalobce spatřoval důvody pro oddělení jižní části pozemku do jeho výlučného vlastnictví v tom, že na pozemku od roku 1965 hospodařila jeho rodina, toto tvrzení bylo jednoznačně vyvráceno. Bylo totiž prokázáno (výpovědi vedlejší účastnice [celé jméno vedlejší účastnice], svědkyně [příjmení], svědka [příjmení]), že na dané části pozemku (až do stavby předmětného domu a převodu celého předmětného pozemku do vlastnictví hlavních účastníků) hospodařila rodina [příjmení], rodina žalobce hospodařila na severní části pozemku v místech, kde se dnes nachází předmětný dům (viz plánek na č.l. 51), o jehož přikázání do vlastnictví však žalobce v průběhu řízení nikdy neusiloval. Požadovanou část pozemku tak žalobce neužíval déle než žalovaná, když je zjevné, že na dané čísti pozemku mohl začít hospodařit až poté, kdy žalobce se žalovanou pozemek získali do svého vlastnictví a postavili předmětný dům. K výše uvedeným závěrům o nemožnosti rozdělení předmětného pozemku, resp. podstatném snížení jeho hodnoty, soud dospěl mj. ve vazbě na své níže rozvedené rozhodnutí o nezachování přístupové cesty přes předmětný pozemek (koridor na jeho západní straně), na jehož základě by využitelnosti jižní části předmětného pozemku pro žalobcem avizované zahradničení a živočišnou výrobu bránil jednak úzký koridor mezi hypotetickým pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] jednak absence přístupové cesty přes pozemek p. [číslo].

33. Žalobce navrhoval zachování spoluvlastnictví k přístupové cestě (koridoru), alternativně alespoň zřízení služebnosti nezbytné cesty a stezky. Je třeba uvést, že za celou dobu řízení žalobce netvrdil žádné vážné důvody, proč je nezbytné, aby měl zachován přístup vozidlem na pozemek p. [číslo] když přístup na pozemek (zahradu) je zajištěn průchodem přes dům [adresa]. Tvrzeno tak bylo toliko to, že na zahradu nebude přístup vozidlem, nikoliv to, proč je přístup vozidlem nutný (jestliže např. svědek [jméno] [příjmení], že dříve se na zahradu vozilo seno pro nutrie, v současné době takový důvod zjištěn nebyl). Svědkyně [jméno] [příjmení], že v domě [adresa] se topí dřevem, které skladují u garážového stání nebo za záhony vedlejší účastnice a dřevo se dováží přes společnou cestu. Dle výpovědi této svědkyně je dřevo skladováno poblíž pergoly, tedy na straně u veřejné ulice. Soud tak má za to, že není spravedlivého důvodu, aby žalovaná byla omezována v užívání předmětného pozemku (ať už spoluvlastnictvím či služebností), jestliže žalobce se ke svému bydlišti, domu [adresa], automobilem dostane. Pokud jde o návrh na ponechání koridoru ve spoluvlastnictví účastníků, soud připomíná § 1140 o.z., podle kterého nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Žalovaná se přitom jasně vyjádřila, že není ochotna ve spoluvlastnictví setrvat a má za to, že spoluvlastnictví účastníků je příčinou jejich sporů. S tím se soud ztotožnil a variantu zachování spoluvlastnictví shledal jako zcela nevhodnou. Pokud jde o návrh zřízení služebnosti na přístupové cestě na předmětném pozemku ve prospěch pozemku p. [číslo] nebyly naplněny podmínky § 1145 o.z., podle kterého soud může zřídit služebnost nebo jiné věcné právo při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. Takový zájem zde není, neboť jednak soud o rozdělení věci (předmětného pozemku) nerozhodl a ponechal ji v celku, jednak pozemek p. [číslo] není nově vzniklou věcí. Pro úplnost soud uvádí, že i pro případ, že by návrh žalobce byl obsahově posouzen jako žádost o zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 o.z. a násl. (vzhledem k tomu, že služebnost měla být zřízena ve prospěch pozemku p. [číslo] který nebyl předmětem řízení), lze věc posoudit jedině tak, že si žalobce zabránil v přístupu na pozemek p. [číslo] sám stavbou pergoly, tedy vlastní hrubou nedbalostí, neboť od okamžiku rozvodu manželství věděl, že o přístupovou cestu se dělí se žalovanou a že nelze spoléhat, že tato přístupová cesta mu bude zachována napořád. Navzdory tomu pergolu postavil, čímž si zabránil v přístupu na pozemek p. [číslo]. Tvrzení žalobce, že přístup na pozemek přes místo, kde dnes stojí pergola, nebyl dříve možný, nebylo nijak prokázáno, naopak svědek [jméno] [celé jméno žalobce] vypověděl, že tímto místem se na zahradu dříve projíždělo.

34. K již uvedenému soudu dodává, že tvrzení ohledně toho, zda spolu účastníci a jejich děti mluví či nemluví, a z jakého důvodu, považoval soud za nadbytečná, pro předmět tohoto sporu nepodstatná. Taktéž tvrzení ohledně existence záhonků přilehlých k příjezdové cestě na předmětném pozemku nejsou pro věc podstatná, neboť bylo prokázáno, že na předmětném pozemku hospodaří oba účastníci, nikoliv výlučně žalobce. Dále z předložených listin vyžádaných z katastrálního úřadu a od [územní celek] nebyla učiněna podstatná skutková zjištění neboť postup nabývání předmětného pozemku byl mezi účastníky nesporný (původní užívání pozemku rodiči žalobce a rodinou [příjmení] (v rozsahu jak je vyznačeno na plánku na č.l. 51 spisu), následný převod do užívání žalobce a žalované, následný převod do jejich vlastnictví a stavba domu). Taktéž nebylo sporu o tom, že rodiče žalobce bydleli v domě [adresa], původně část předmětného pozemku užívali a patrně v souvislosti s tímto užíváním město Přelouč nejprve se žalobcem a žalovanou uzavřelo dohodu o zřízení práva osobního užívání, následně předmětný pozemek účastníkům prodalo. Podstatné závěry však soud z těchto skutečností nevyvodil, neboť předmětem sporu nebylo, komu přikázat do vlastnictví celý soubor nemovitostí, nýbrž to, zda soubor nemovitostí dělit. Žalobce neměl zájem o celý soubor nemovitostí, nýbrž svou historickou vazbu a zásluhovost na získání pozemku (resp. zásluhovost své rodiny) tvrdil pouze ve vztahu k části předmětného pozemku, který požadoval oddělit do svého vlastnictví. Bylo přitom prokázáno, že tuto část pozemku užívali [příjmení], nikoliv rodiče žalobce, a součástí předmětného pozemku se stala teprve při stavbě předmětného domu, v té době se tedy stala současně majetkem žalobce i žalované.

35. Protože soud ve smyslu § 1144 o.z. shledal závažné okolnosti, které bránily reálnému rozdělení předmětného pozemku, přistoupil k určení spoluvlastníka, do jehož vlastnictví bylo na místě nemovitosti přikázat. Jelikož žalobce o přikázání všech předmětných nemovitostí do svého vlastnictví neusiloval a požadoval jen rozdělení a přikázání jižní části předmětného pozemku, považoval soud za vyloučené přikázat všechny nemovitosti do jeho vlastnictví. Proto již neposuzoval kritéria (např. velikost podílů, účelné využití věci, historická vazba), podle kterých by bylo rozhodnuto, kterému spoluvlastníkovi mají být nemovitosti přikázány a předmětný dům i předmětný pozemek přikázal v celém rozsahu do výlučného vlastnictví žalované (výrok II.).

36. Podle § 1147 o.z. soud uložil žalované, aby žalobci uhradila přiměřenou peněžní náhradu odpovídající velikosti ideálního spoluvlastnického podílu žalobce (), tedy stanovenou jako polovinu obvyklé ceny stanovené znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] (výrok III.).

37. Dalším žalobním bodem byl nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaná měla získat tím, že bez právního důvodu v období od roku 2011 do 30. 6. 2023 užívala předmětný dům v rozsahu převyšujícím její ideální podíl o velikosti . Žalobce tvrdil, že žalovaná využívá předmětný dům sama, příp. se svým přítelem a žalobce je z užívání domu vyloučen. Proto se domáhal bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného dle odhadu realitní kanceláře. Soud se skutečnou výši obvyklého nájemného nezabýval, neboť neshledal, že by se žalovaná na úkor žalobce obohatila. K problematice nadužívání spoluvlastnického podílu Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2462/2022 ze dne 15. listopadu 2022 uvedl, že„ podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (srov. § 1122 odst. 1 o.z). Brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení.“ Nebylo prokázáno, že by žalobce byl jakýmkoliv způsobem vyloučen z užívání jeho ideálního podílu na předmětném domě. Lze si samozřejmě představit, že bydlení žalobce a jeho manželky se žalovanou v jednom domě by bylo oboustranně nepříjemné a obtížné. Využíváním předmětného domu však nelze vnímat pouze jeho využívání za účelem bydlení. Byť se výpovědi svědků a účastníků rozcházely v tom, v jakém rozsahu skutečně žalobce dům využíval, je nepochybné, že žalobce skutečně měl (a doposud má) do domu neomezený přístup.

38. Sám žalobce při výpovědi připustil, že dům používal ke skladování, např. zbylého materiálu z rekonstrukce domu [adresa], dále připustil, že v domě ponechal, či případně zapomněl věci, které nepotřeboval. Podle svědka [jméno] [celé jméno žalobce] má žalobce na půdě domu i ve sklepě uskladněno dřevo na obkládání, skříň s osobními věcmi, lyžáky, věci na auto, zbytkový materiál z rekonstrukce druhého domu, nástroje (např. vrtačku), sadu pneumatik na auto, filtraci k jezírku na zahradě. Svědek [jméno] [příjmení] se při návštěvě domu dozvěděl, že v podkroví má žalobce místnost se svými věcmi (postel, skříň). I svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce], manželka žalobce, uvedla, že žalobce se v předmětném domě, např. v dílně vyskytoval, a to cca jednou za půl roku, nicméně naposledy to bylo necelý měsíc před jejím výslechem. Dále z jejího výslechu vyplynulo, že den před výslechem se žalobcem vyklízela žalobcovy věci z předmětného domu, je tedy nepochybné, že kromě dílny měl žalobce své věci umístěny i v jiných místnostech v předmětném domě, a to až do července 2023. Taktéž žalobce svědkyni sdělil, že mu žalovaná řekla, že může využívat pokojík v předmětném domě, který však dle názoru svědkyně využívat nešel, byly v něm pavučiny a další věci. To považuje soud za důkaz nejen toho, že žalovaná nebránila žalobci ve využívání jeho spoluvlastnického podílu, ale že žalobce mohl využívat ve větším rozsahu, než dosud činil. Žalobce tedy předmětný dům nepochybně využíval jako sklad materiálu a starých věcí, využíval dílnu, v ní měl mj. umístěnu techniku pro zahradní jezírko umístěné mimo řešené nemovitosti na pozemku p. [číslo] do domu tedy chodil podle své potřeby, aniž by byl jakkoliv omezován.

39. Předmětný dům, očividně dimenzovaný pro rodinu s dětmi (viz podrobný popis domu v nálezu znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně]), byl v období, za něž žalobce žádal vydání bezdůvodného obohacení, využíván k bydlení žalovanou, případně občasně svědkem [jméno]. Za takového stavu nebylo prokázáno, že by žalovaná užívala předmětný dům v rozsahu přesahujícím její ideální podíl, ani že by žalobci bylo bráněno v užívání jeho ideální poloviny. Proto soud podle § 2291 odst. 1 o.z. dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu neobohatila a v této části žalobu zamítl (výrok IV.).

40. Ohledně nákladů řízení soud vyšel ze závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. dubna 2022, jakož i stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS-st. 59/23 ze dne 13. září 2023, dle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Protože soud neshledal skutečnosti, které by odůvodňovaly odlišný postup, rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výroky V. a VI.).

41. Žalobce žalobu na vydání bezdůvodného obohacení po jejím podání rozšířil o částku 207 226 Kč. Podle položky 1 bodu 1 písm. b/ Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., byl proto žalobci z rozšiřovaného předmětu řízení doměřen poplatek ve výši 10 362 Kč, který je povinen zaplatit ve lhůtě dle § 7 zákona č. 549/1991 Sb. (výrok VII.).

42. Náklady státu v průběhu řízení činily státem zálohované znalečné ve výši 13 993 Kč (při zohlednění záloh ve výši 3 000 Kč složených každým z účastníků) a státem zálohované svědečné ve výši 4 179 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil účastníkům, aby náklady státu nahradili, a to v rozsahu jejich podílu na sporném nemovitém majetku (každý z hlavních účastníků v rozsahu ), který byl předmětem řízení (výroky VIII. a IX.).

43. Lhůta k plnění byla účastníkům stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. s výjimkou povinnosti žalované uhradit žalobci vypořádací podíl (výrok III.), k níž soud podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř. stanovil třicetidenní lhůtu k plnění s ohledem na výši částky, která má být uhrazena.

Poučení