20 C 136/2014-483

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [adresa] o zaplacení částky 43 069,34 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 110 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 069,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 43 069,34 Kč od 5. 2. 2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 110 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 220 953,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 15. 10. 2013 domáhala po žalované zaplacení částky 499 658,82 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení při kontrole odběrného místa na adrese [adresa], který byl realizován tak, že z neměřené části eklektického vedení byla vyvedena třífázová odbočka, která vedla mimo elektroměr do domu žalované a umožňovala tak odběr elektrické energie bez měření. Na základě výše uvedených skutečností nedocházelo k měření odebírané elektřiny a žalobkyni tak vznikla škoda. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy proto souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb. stanovila žalované náhradu za škodu, která jí vznikla výše popsaným neoprávněným odběrem elektřiny. Skutečnost zda zásah do elektrické instalace provedla žalovaná sama, či na její žádost jiná osoba je na základě zákona č. 458/2000 Sb. považována za nepodstatnou, neboť citovaný zákon výslovně zavinění odběratele nestanoví. Dodávka elektřiny má charakter dodávky zboží zvláštního druhu, jež nelze skladovat ani vrátit, a každý odběratel rozhoduje o jeho okamžité spotřebě sám, bez přímého vlivu dodavatele. Žalobkyně vyzvala žalovanou přípisem ze dne 7. 1. 2013 k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, přičemž součástí tohoto přípisu bylo vyúčtování neoprávněného odběru. Náhrada škody v celkové výši 699.658,82 Kč byla stanovena znaleckým posudkem podle §9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. za období od 21.1.2011 2.1.2013 (datum zjištění neoprávněného odběru elektřiny). Žalovaná s výší škody nesouhlasila a stanovenou náhradu škody uhradila dne 25.2.2013 částku ve výši 200.000 Kč. Žalovaná rozporovala výši náhrady škody, a proto v souladu s ustanovením § 9 odst. 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb., přistoupila žalobkyně na jednání o uzavření dohody, jejímž předmětem by bylo stanovení výše náhrady škody, bohužel k uzavření dohody nedošlo. Žalovaná neuhradila zbývající část dluhu ve výši 499.658,82 Kč, a proto žalobkyně podala tento návrh.

2. Podáním ze dne 4.8.2016 žalobkyně uvedla k nálezu Ústavního soudu č. I. ÚS 668/15, že pokud obecný soud na základě provedených důkazů dospěje v konkrétní věci k závěru, že vypočtená výše škody dle vyhlášky s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, jak tomu bylo v tomto případě, není soud oprávněn se od vyhláškou stanoveného postupu odchýlit. V daném případě žalobkyně prokázala, že výše škody stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Žalobkyní v dané souvislosti byl neoprávněný odběr zjištěn a zdokumentován dne 2. 1. 2013 mimo jiné měřením, tedy měřením proudu ve všech třech fázích za současného přerušení„ legálního“ odběru přes elektroměr. I po odebrání elektroměru a po znemožnění placeného odběru elektřiny odebírala nemovitost elektřinu, a to ve všech třech fázích. Uvedeným synchronním měřením a výpočtem celkového příkonu protékajícího neměřenou odbočkou byla vypočtena aktuální hodnota příkonu neoprávněného odběru ve výši 5,4 kWh. Tato hodnota byla zjištěna pomocí kalibrovaného měřícího zařízení, nejedná se tedy o odhad spotřeby, ale o skutečnou hodnotu množství neoprávněně odebíraného množství elektřiny v období jedné hodiny. Zdokumentované hodnoty byly měřeny klešťovými ampérmetry v krátkém časovém úseku pouze v době zjištění neoprávněného odběru a naměřené hodnoty se mohly v průběhu užívání neoprávněného odběru velmi výrazně měnit v čase, a to až na několikanásobky. Skutečnou výši neoprávněného odběru v kWh za celé období jeho trvání není možné přesně určit, a to zejména z důvodu, že dodávka elektřiny má charakter dodávky zboží zvláštního druhu, a množství odebrané elektřiny je vždy zcela závislé na vůli odběratele a mění se v čase v závislosti na množství, způsobu zapojení elektrospotřebičů, jejich technickém stavu i době jejich užívaní. Proto lze skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny stanovit pouze měřením za pomoci kalibrovaného měřícího zařízení (elektroměru), který ovšem nebyl na„ černé“ odbočce instalován. V případě spotřeby elektřiny je velice snadné instalovat spotřebiče s významnou spotřebou a zároveň je velice snadné a rychlé tyto spotřebiče odinstalovat. Neoprávněný odběratel může libovolně měnit množství spotřebované elektřiny nejen způsobem využití elektrických spotřebičů, ale také jejich množstvím. Není v silách jakéhokoliv znalce prokázat, jaké a jakým způsobem byly používány spotřebiče v době realizace neoprávněného odběru. Žalobkyně tedy má za to, že náhrada škody stanovená v souladu s vyhláškou výpočtem není nepřiměřená. Z výše uvedených důvodů není v daném případě relevantní předcházející spotřeba v odběrném místě žalované, a to i z toho důvodu, že v řízení nebyla ze strany žalované prokázána doba trvání neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně při stanovení výše náhrady škody použila zákonnou fikci o době trvání neoprávněného odběru, kdy v souladu s prováděcím předpisem pokud se nezjistí doba trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet. Na základě této skutečnosti byla pro účely stanovení náhrady škody určena doba trvání od následujícího dne po předposledním pravidelném odečtu. Tato doba je však pouze fiktivní a ničeho nevypovídá o skutečné době trvání neoprávněného odběru. Žalobkyně má za to, že v daném případě nejsou splněny podmínky pro akceptaci předcházející nebo následující spotřeby elektřiny jako podkladu pro stanovení výše náhrady škody. Svoje stanovisko opírá o skutečnost, že stanovená škoda za neoprávněný odběr se mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou blíží škodě skutečné. Ze způsobu realizace a charakteru neoprávněného odběru vyplývá, že neoprávněný odběr elektřiny byl žalovanou realizován úmyslně za účelem bezdůvodného obohacení na úkor jiného subjektu, je zřejmé, že byl žalovanou užíván po celý den, tedy po dobu 24 hodin. Na základě této, navrženými důkazy podpořené, úvahy pak znaleckým posudkem stanovená hodnota denního odběru podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., zcela koresponduje s hodnotou vypočteného odebíraného výkonu mimo elektroměr v době měření vynásobeným skutečnou dobou využití neoprávněného odběru. Denní spotřeba stanovená tímto postupem představuje hodnotu 129,7kWh/den, tedy hodnotu odpovídající hodnotě stanovené znaleckým posudkem. Rozdíl mezi hodnotami, je nutné vykládat charakterem realizace neoprávněného odběru kdy, nelze v daném případě vyloučit, že na neměřené odbočce byly instalovány/připojeny další elektrospotřebiče, které ale v době zjištění neoprávněného odběru nebyly v provozu a tedy neodebíraly neměřenou elektřinu. Za jeden z důkazů, které mohou být pro stanovení náhrady škody pro soud relevantní, Ústavní soud označil prohlídku objektu a tímto způsobem zjištěné a sepsané spotřebiče, které využívaly neměřenou elektřinu. Bohužel v tomto případě nebyla takováto prohlídka domu ze strany žalované umožněna. Sama žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy k takové kontrole nemá bez souhlasu odběratele právo. Tyto okolnosti a současně usnesení NS ČR sp. zn. 25 Cdo 916/2005, brání tomu, aby byla výše škody stanovena v relaci s obvyklou spotřebou elektrické energie v domácnosti žalovaného za dobu předcházející objevení neoprávněného odběru.“ Jediným technicky limitujícím prvkem neoprávněně odebíraného množství elektřiny byl kabel o průřezu 4x6mm2 Cu, kterým byla neměřená odbočka realizována, a který umožňuje průchod proudu až do velikosti 43A.

3. Podáním ze dne 31.10.2018 žalobkyně uvedla k doplnění znaleckého posudku, kterým byl neoprávněný odběr vypočítán na částku 231.568,34 Kč, že závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, při jeho vypracování bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat (např. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010). Proto lze jednoznačně vyloučit, že by neoprávněně odebíraná elektřina byla využívána pouze pro spotřebiče uvedené v zadání pro doplnění znaleckého posudku. I při současném provozu všech v dodatku uvedených spotřebičů součet jejich příkonu (tj. 4,88 kW) neodpovídá prokazatelně zaznamenaným hodnotám v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny (tj. 5,4 kW), přičemž provoz cirkulárky v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny byl ze strany svědků i žalované vyloučen. Pak by příkon spotřebičů uvedených žalovanou odpovídal hodnotě 2,38kW, což je ale o 3kW méně, než zdokumentovaná hodnota v době zjištění. Na základě výše uvedeného má žalobkyně za to, že seznam spotřebičů využívajících„ černý“ odběr uvedený žalovanou je nutné považovat minimálně za zkreslený ne-li nepravdivý. Žalobkyně se tedy se závěry doplnění znaleckého posudku ze dne 11. 10. 2018 ztotožňuje. Žalovaná svým jednáním při zjištění a dokumentaci neoprávněného odběru elektřiny znemožnila zjistit rozsah neoprávněného odběru elektřiny, když v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny neumožnila kontrolu neměřené elektroinstalace, ani zdokumentování množství instalovaných elektrospotřebičů, a způsobila tak sama nemožnost prokazatelně zjistit způsob využívání neměřené odbočky. Žalobkyně odkazuje na nález Ústavního soudu I. ÚS 668/2015, ve kterém bylo mimo jiné konstatováno„ …Vzhledem k těžkostem s prokazováním skutečné spotřeby energie v období neoprávněného odběru lze u škůdce předpokládat i určitou míru součinnosti vůči poškozenému. Lze například uvažovat o umožnění prohlídky objektu, třeba za asistence policie, v níž by mohly být zjištěny používané spotřebiče elektřiny. Nicméně ani soupis spotřebičů v den zjištění neoprávněného odběru neumožňuje stanovit přesně způsobenou škodu, neboť není zřejmé, jak často byly přítomné spotřebiče v provozu a s jakým výkonem.“ Žalovaná součinnost potřebnou pro zjištění potřebných údajů neposkytla, a to ani dodatečně.

4. Ke vzájemné žalobě žalobkyně podáním ze dne 16.8.2015 uvedla, že neuznává nárok žalované na zaplacení částky 110.000 Kč, a to ani z části. Předložené znalecké posudky zcela jednoznačně potvrzují tvrzení žalobkyně, že v odběrném místě žalované byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, který byl uskutečňován třífázovou neměřenou odbočkou. Současně se oba znalci shodli na skutečnosti, že nebylo technicky možné zjistit množství neoprávněně odebrané elektřiny a tedy stanovit škodu skutečnou. Žalobkyně nesporuje skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 200.000 Kč, sporuje ale důvod jejího zaplacení. Žalovaná uhradila částku ve výši 200.000 Kč zcela dobrovolně jako platbu na náhradu škody vyúčtovanou žalobkyní v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., ve výši 699.658,82 Kč. Žalobkyně úhradou částky 200.000 Kč nepodmiňovala připojení odběrného místa žalované k distribuční soustavě. Ve svých vyjádřeních odkazovala na ustanovení § 25 odst. 6) zákona č. 458/2000 Sb., podle které je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech neoprávněného odběru je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody. K úhradě stanovené náhrady škody však došlo pouze částečně, přičemž nebyla uzavřena žádná dohoda ani o výši náhrady škody, ani o způsobu její úhrady. K obnovení dodávky elektřiny došlo na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne 29. 3. 2013, kterým bylo žalobkyni uloženo obnovit do 2 pracovních dnů od oznámení tohoto rozhodnutí distribuci elektřiny pro žalovanou, do odběrného místa na adrese [anonymizováno] [obec a číslo], na parcele [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a zároveň zdržet se jakéhokoli jednání směřujícího k odpojení tohoto odběrného místa od distribuční soustavy, bude-li žalovaná, řádně a včas plnit platební povinnosti za dodávku elektrické energie společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], vzniklé v době účinnosti předběžného opatření. Žalobkyně se na základě výše uvedeného rozhodnutí [anonymizováno] pokusila obnovit distribuci dodávky elektřiny do odběrného místa žalované, ale pro technickou nepřipravenost její elektroinstalace nebylo možné do odběrného místa distribuci obnovit, proto vyzvala žalovanou k nápravě. Následně po splnění podmínek pro připojení odběrného místa žalovanou připojila k distribuční soustavě a obnovila tak dodávku elektřiny do jejího odběrného místa. [anonymizována tři slova] ve správní řízení rozhodnutím sp. zn. [anonymizováno] - [číslo] [rok] [anonymizováno] ze dne 7.1.2015 rozhodl tak, že návrh žalované na stanovení povinnosti žalobkyni k obnovení distribuce dodávky elektřiny do odběrného místa žalované zamítl. Předmětné rozhodnutí pak potvrdila předsedkyně [anonymizována tři slova] ve svém rozhodnutí, kdy se ztotožnila se závěry napadeného rozhodnutí. [anonymizována tři slova] vyhodnotil důkazy předložené účastníky řízení, přičemž ohledně skutkového stavu dospěl k závěru, že jak ze záznamu o zjištění neoprávněného odběru elektřiny ze dne 2. ledna 2013, tak ze znaleckého posudku o neoprávněném odběru zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] a rovněž ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 31. ledna 2013 objednaného žalovanou a zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] jednoznačně vyplývá, že k neoprávněnému odběru v odběrném místě skutečně došlo. Dále konstatoval, že co se týče určení samotné výše náhrady škody, nebyl postup provozovatele distribuční soustavy (žalobkyně) v rozporu se zákonem, neboť výše náhrady škody byla stanovena v souladu s vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb. Žalobkyně má tedy za to, že jako provozovatel distribuční soustavy postupovala v souladu s právem, kdy v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb. stanovila žalované náhradu za škodu, která jí vznikla výše popsaným neoprávněným odběrem elektřiny. Na základě výše uvedených skutečností považuje návrh žalované na zaplacení částky 110.000 Kč za bezdůvodný, jelikož na straně žalobkyně k žádnému neoprávněnému obohacení nedošlo.

5. Podáním ze dne 6. 3. 2019 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 456 589,48 Kč, a to s ohledem na vypracovaný znalecký posudek, kterým byla škoda vypočtena v částce 231 568,34 Kč. K uvedenému postupu dále uvedla, že při zjištění neoprávněného odběru elektřiny jí nebyla umožněna kontrola odběrného místa. Žalobkyně považovala za zvláštní, že i přes tvrzení žalované, že v době kontroly byl doma manžel, nikdo na výzvu zaměstnanců žalobkyně nereagoval, a to i přes tu skutečnost, že neoprávněný odběr elektřiny byl zjištěn v místě kde, byli zaměstnanci dobře viditelní z oken nemovitosti. Současně v průběhu dokumentace neoprávněného odběru došlo k přerušení dodávky elektřiny do předmětné nemovitosti. Přes tuto skutečnost a pobyt manžela žalované zaměstnance žalobkyně nikdo nekontaktoval. Nemohli tak získat potřebné informace, které mohly mít významný vliv na stanovení škody skutečné. V době vyčíslení náhrady škody dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. i v době podání návrhu bylo judikaturou jednoznačně stanoveno, že náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny je upravena v energetickém zákonu, která je lex specialis k občanskému zákoníku, a je tedy nutné se řídit právě energetickým zákonem a jeho provádějícími předpisy. V době, kdy byl vyhotoven znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení], a žalobkyně přistoupila k podání žaloby na zaplacení, nebyla vytvořena judikatura Ústavního soudu, na kterou se žalovaná odkazuje. Výklad Ústavního soudu týkající se náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny vznikl teprve v průběhu řízení. Na základě výše uvedeného žalobkyně postupovala v dobré víře, že škoda stanovená soudním znalcem je legitimní, a její nárok je po právu.

6. Podáním ze dne 9.5.2019 žalobkyně dále uvedla, že v průběhu kontroly došlo k demontáži elektroměru a k následné dokumentaci množství neoprávněně odebírané elektřiny. Pokud by tedy byla napojena pouze garáž, jak tvrdí žalovaná, došlo by po demontáži elektroměru k odpojení celého objektu mimo předmětné garáže od elektřiny, což by musela žalovaná minimálně zaznamenat. Žalovaná přes výše uvedené žádným způsobem zaměstnance žalobkyně pohybující se přímo před okny obytné části nemovitosti nekontaktovala. Z uvedeného vyplývá, že neoprávněný odběr sloužil pro celou nemovitost nikoliv jak tvrdí žalovaná pouze pro garáž a současně také tvrzení žalobkyně, že neoprávněný odběr byl využíván úmyslně.

7. Podáním ze dne 24.7.2019 žalobkyně dále uvedla, že žalovanou uváděná spotřeba plynu neodpovídá reálné spotřebě za nemovitost o velikosti rodinného domu žalované. Uváděná instalovaná 3 kamna WAW i vzhledem k jejich stáří a výkonu nejsou schopny zajistit vyhřátí celého objektu.

8. Žalovaná odmítla nárok žalobkyně, tak jak byl uplatněn u nadepsaného soudu, a to z důvodu, že tvrzení žalobkyně se nezakládají na pravdě a výši škody, jejíž náhradu žalobkyně po žalované požaduje, se nepodařilo žalobkyni prokázat. Dne 2. 1. 2013 byl žalobkyní, která je distributorem elektrické energie do rodinného domu žalované umístěného na adrese [anonymizováno] [adresa], na parcele [číslo] v kat. území [část obce], obci [obec], zjištěn údajný neoprávněný odběr elektřiny v garáži nacházející se u rodinného domu žalované z důvodu napojení na neměřený úsek. V ten samý den byla ze strany žalobkyně celá nemovitost odpojena od dodávek elektrické energie a následně bylo žalované zasláno vyúčtování náhrady škody ve výši 699.658, 82 Kč. Žalovaná důrazně odmítá, že by měla s neoprávněným odběrem cokoli společného a domnívá se, že příčina celého problému spočívá zejména v době, kdy došlo ke změně způsobu a místa připojení odběrného místa, které prováděla žalobkyně, resp. její subdodavatel a kdy pravděpodobně na odběrovém místě došlo ke vzniku neměřeného úseku. V tomto období však žalovaná nebyla vlastníkem předmětné nemovitosti a nemohla tak jakkoliv ovlivnit vznik možného neměřeného úseku, resp. neoprávněného odběru. Vlastníkem předmětné nemovitosti se žalovaná stala až v roce 2009.

9. Dle žalované z podkladů vyplývá, že v období let 2002 až 2004 v celém okolí odběrového místa probíhala rekonstrukce stávajícího elektrického vedení, které bylo přeměněno na kabelové. Rekonstrukci elektrického vedení prováděl subdodavatel žalobkyně, jak vyplývá např. z oznámení o umístění energetického zařízení ze dne 18.11.2002. Ze znaleckého posudku [číslo] který si žalobkyně nechala vyhotovit [titul]. [jméno] [příjmení], znalcem v oboru elektrotechniky, vyplývá, že rekonstrukce vedení, která byla provedena subdodavatelem žalobkyně, byla provedena nevhodně, resp. v rozporu s pravidly samotné žalobkyně.„ [ulice] napájecí kabel z nové skříně HDS nebyl zapojen přímo na jistič elektroměru, ale byl zbytečně veden přes domovní pojistkové skříňky, kam byl před tím proveden napájecí přívod z vrchního vedení. Elektroměrová rozvodnice přitom měla být napojena co nejkratším přívodem, nebo měla být vybudována nová, což se nestalo.“ Způsob provedení připojení proto znalec zhodnotil jako nesprávné. Znalcem [titul]. [jméno] [příjmení] a následně i nezávislým stavebním inženýrem [titul]. [anonymizováno]. [příjmení] (odborníkem z oboru kontroly staveb) současně bylo potvrzeno, že elektroměrné pilíře byly neporušeny a je tedy vyloučeno, že by kdokoli po realizaci přípojky ze strany subdodavatele žalobkyně s pilíři manipuloval.

10. Žalovaná má za to, že neměřený úsek na elektrickém vedení vznikl při provedení výše uvedené rekonstrukce. Z oznámení o umístění energetického zařízení ze dne 18.11.2002, které bylo předáno původnímu vlastníkovi předmětné nemovitosti ani z žádného jiného dokumentu nicméně nijak nevyplývá, že by měl být kdekoliv na elektrickém vedení neměřený úsek a žalovaná tak o žádném neměřeném úseku na vedení nemohla mít žádnou vědomost.

11. K samotnému zapojení garáže, které má představovat tvrzený neoprávněný odběr podle vyjádření revizního technika [jméno] [příjmení], který připojení garáže realizoval, došlo někdy v roce 2004, tedy v době, kdy stále probíhala rekonstrukce vedení prováděná subdodavatelem žalobkyně. Z vyjádření revizního technika vyplývá, že elektrické vedení bylo v daném místě vedeno nestandardně, nicméně revizní technik uvedl, že má za to, že jeho zapojením nemohlo dojít ke vzniku neoprávněného odběru, jelikož po vypnutí hlavního jističe, bylo místo bez napětí a nemohl na něm být neměřený úsek. Žalobkyně tak má za to, že ke vzniku neměřeného úseku mohlo dojít až po následných krocích subdodavatele žalobkyně v rámci rekonstrukce vedení. Z doložených podkladů vyplývá, že k dokončení prováděné rekonstrukce a k vydání kolaudačního rozhodnutí došlo až v srpnu roku 2004.

12. Žalovaná odmítla, že by osobně nebo prostřednictvím jiné osoby činila jakékoliv zásahy do elektrického vedení. Jako osoba, která není odborníkem v této oblasti, současně postrádá jakékoliv možnosti, jak by mohla případný vznik neměřeného úseku resp. neoprávněného odběru zjistit. Výpočet výše škody žalobkyně opírá o znalecký posudek, v rámci kterého byla výše škody vypočtena na základě vyhlášky MPO 82/ 2011, na základě které byl výpočet škody určen podle fiktivních ukazatelů, jelikož skutečná výše odběru se údajně nedá určit. Jak vyplývá ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], vypočtená výše škody je však naprosto nereálná a dala by se přirovnat k odběru jednoho bloku středně velké elektrárny. Ve výpočtu škody a vystavené faktuře současně vůbec nebyly zohledněny platby za energii, kterou žalovaná žalobkyni hradila. K tvrzenému neoprávněnému odběru mělo dojít pouze v garáži u předmětné nemovitosti. Žalovaná nicméně po celou dobu, po kterou předmětnou nemovitost vlastní a obývá, hradila platby za odběr energie v domě, jejichž výše je naprosto srovnatelná s výší plateb ve srovnatelných nemovitostech. Žalobkyně dokonce k výpočtu škody přičítala DPH, které se při náhradě škody nevyměřuje. Výpočtu škody pomocí vyhlášky nereflektuje ani maximální technicky možný odběr elektřiny.

13. K tvrzení žalobkyně ohledně úhrady částky 200.000 Kč žalovaná uvádí, že zaplacení částky nepředstavovalo částečnou úhradu náhrady škody, jak uvádí žalobkyně, ale platbu, která měla vést k znovuobnovení dodávek elektrické energie žalobkyně. Žalovaná svou odpovědnost za vznik tvrzeného neoprávněného odběru a zejména výpočet vzniklé škody opakovaně odmítala. S ohledem na jednání žalobkyně, která však celou předmětnou nemovitost (ačkoliv k tvrzenému neoprávněného odběru mělo dojít pouze v garáži) odpojila od dodávek elektrické energie, byla nicméně fakticky donucena věc nějakým způsobem řešit. K znovu zapojení odběrového místa tak došlo až na základě nařízeného předběžného opatření vydaného [anonymizována tři slova], na který se žalovaná obrátila.

14. Z popudu žalobkyně se v rozhodné době v dané lokalitě rozhodně realizovala žádná rekonstrukce vedení. Což bylo potvrzeno a vyplývá např. z rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení na Přepojení rozvodů elektro pro stávající č.p., které dne 12.6.2003 vydala [ulice] část [obec a číslo]. Znalcem [titul]. [jméno] [příjmení] bylo potvrzeno, že způsob realizace rekonstrukce vedení byl proveden nesprávně a v rozporu s připojovacími podmínkami žalobkyně. Do domu je zaveden plyn a žalovaná doložila jeho úhrady. Dle vyjádření žalobkyně byly účty žalované za elektřinu extrémně nízké – ani toto tvrzení není pravdivé, když žalovaná žalobkyni doložila přehled účtů za spotřebu elektřiny v jiných rodinných domech a tyto se nijak významně neliší. Dle znalce [titul]. [jméno] [příjmení] bylo možné určit množství údajně neoprávněně odebrané elektřiny a nebylo nutné škodu vypočítávat výpočtem dle Vyhlášky 82/2001. Přes tvrzení žalobkyně, že žalovaná provedla napojení na neměřený úsek, jak konstatoval znalec a jak žalovaná nechala ještě posoudit nezávislého stavebního inženýra [titul]. [anonymizováno]. [příjmení], elektroměrné pilíře jsou neporušeny a je tedy vyloučeno, že by kdokoli po realizaci rekonstrukce vedení s pilíři manipuloval.

15. V podání ze dne 30.6.2014 žalovaná dále uvedla, že dle vyúčtování hradila za elektřinu za období roku 2012 (tedy období, kdy mělo docházet k tvrzenému neoprávněnému odběru) částku 21.948, 16 Kč včetně DPH a za období roku 2013 (tedy za období po zjištění tvrzeného neoprávněného odběru) částku 19.136, Kč. Z vyúčtování vyplývá, že spotřeba energie v daných obdobích byla prakticky srovnatelná. Vyúčtování za rok 2013 je dokonce nižší než to za předchozí období, čemuž odpovídá skutečnost, že nemovitost byla žalobkyní po dobu zhruba 3 měsíců odpojena od dodávek elektrické energie.

16. Současně žalovaná soudu zaslala vyúčtování za plyn za období let 2011 - 2013, ze kterých vyplývá, že spotřeba plynu, který žalovaná používala k vytápění nemovitosti, byla za poslední roky stabilní. Zaslané vyúčtování tak rozporuje tvrzení žalobkyně, že žalovaná vytápěla nemovitost v době, kdy mělo dojít k neoprávněnému odběru, elektrickými přímotopy.

17. Spotřeba energie v předmětné nemovitosti, tak jak byla vyúčtována v jednotlivých vyúčtováních, dle žalované prakticky odpovídá spotřebě v podobně velkých nemovitostech, k jejichž vyúčtování má přístup a k přihlédnutí k počtu osob obývajících nemovitost (5 osob) je srovnatelný taktéž se spotřebou energie v sousední nemovitosti, kterou obývá jedna osoba. Podle dat získaných z Českého statistického úřadu současně vyplývá, že celkové náklady na elektrickou a tepelnou energii a plyn žalované jsou dokonce vyšší, než je celorepublikový průměr vypočtený ve statistice rodinných účtů za rok 2012 (tj. 14.605 Kč). Z posledního měření Českého statistického úřadu [anonymizováno] posuzující spotřebu energie v domácnostech z roku 2003 vyplývá, že průměrné roční náklady na spotřebovaná paliva a energie na byt v [obec] je průměrně 28.398 Kč, tedy částka, nižší než jsou náklady žalované na plyn i energii dohromady. Všechny tyto důkazy vyvracejí tvrzení žalobkyně, že spotřeba energie žalované v období, kdy mělo docházet k neoprávněnému odběru, byla nepřiměřeně nízká.

18. V podání ze dne 18.2.2015 žalovaná uplatnila vzájemným návrhem nárok ve výši 110.000 Kč s náklady řízení, z důvodu vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná uvedla, že dne 24. února 2013 uhradila žalobkyni částku 200.000 Kč. Tato částka byla uhrazena jako záloha za účelem snahy o znovuobnovení dodávek elektrické energie, které žalobkyně odmítla žalované dodávat, pokud nezaplatí celou částku jím vypočtené škody ve výši 699.658,82 Kč a nechala tak žalovanou i s celou její rodinou bez dodávek elektrické energie po dobu tří měsíců. Žalovaná tak žádá částku 110 000 Kč vrátit, přičemž zbylou část ve výši 90.000 Kč je žalovaná připravena žalobkyni ponechat v rámci narovnání vzájemných sporných práv a povinností.

19. Žalovaná dále uvedla, že právě i v jejím případě, výše škody vypočtená žalobkyní mnohonásobně převyšuje výši spotřeby, kterou měla žalovaná před rozhodným obdobím a také po zjištění neoprávněného odběru. Zjištěný neměřený úsek (způsobený pravděpodobně vadným napojením revizním technikem) byl navíc pouze na garáži u rodinného domu. Žalovaná v rámci řízení doložila důkazy prokazující, že výše škody, tak jak ji žalobkyně vyčíslila a požaduje, je nereálná. Současně žalovaná s ohledem na zájem vyřešit celou věc smírně žalobkyni navrhla narovnání ve formě úhrady částky 90.000 Kč. I tato částka přitom mnohonásobně převyšuje množství spotřeby, která byla jako reálná vypočtena znalcem [titul]. [jméno] [příjmení] (Znalec vypočítal reálnou škodu za roky 2011 a 2012 na 3.898,59 Kč. Jelikož ke kolaudaci garáže došlo v roce 2004, kdy bylo revizním technikem provedeno napojení garáže na přívod elektrické energie, maximální výše reálné škody za období 8 let dle názoru žalované představuje částku 15.594, 360 Kč. Částka požadovaná žalobkyní v nadepsaném řízení (699.658,82 Kč) je nicméně větší zhruba 45 x než škoda určená znalcem jako reálná. Z emailu právního zástupce ze dne 6.3.2013 je zjevné, že žalovaná nesouhlasila s výší škody vypočtené žalobkyní a její úhrada byla provedena pouze z toho důvodu, aby byly dodávky obnoveny a aby dala žalobkyni najevo, že není žádným neplatičem a má snahu věc řešit, byť způsobem odlišným od požadavku žalobkyně. Jelikož žalobkyně i přes úhradu uvedené částky odmítala dodávky energie obnovit, byla žalovaná nucena podat návrh na vydání předběžného opatření [anonymizována tři slova]. Žalovaná nikdy vůči žalobkyni neučinila žádný úkon, který by bylo možné chápat jako uznání nároku uplatněného žalobkyní nebo výši škody, kterou žalobkyně u žalované uplatnila, když celé vyúčtování od počátku rozporuje a o tom vede se žalobkyní minimálně ze strany žalované věcnou diskuzi (žalobkyně se omezuje toliko na opakování svého požadavku). K tvrzení žalobkyně, že po nařízení předběžného opatření se žalobkyně pokusila obnovit dodávky do odběrového místa, ale uvedené nebylo možné pro technickou připravenost, žalovaná uvedla, že místo bylo v takovém technickém stavu, v jakém jej zanechali technici žalobkyně, kteří dne 2. 1. 2013 celé odběrové místo od dodávek elektřiny odpojili. Technici žalobkyně žalovanou tehdy odpojili, že již nebylo možné se ke stávajícímu vedení připojit (z důvodu ponechání příliš krátkých drátů na připojení). Manžel žalované ve snaze, co nejvíce uspíšit připojení, sehnal revizního technika spolupracujícího s žalobkyní, který jej ujistil, že za stávajících technických podmínek se již připojit nelze, a pokud chce být žalovaná znovu připojena, musí splňovat nové připojovací podmínky. Pod vedením revizního technika tak byla vybudována nová kaplička s možností nového připojení. Technické podmínky byly splněny již od února, přesto elektřina byla zapojena až na základě předběžného opatření [anonymizována tři slova]. Výstavba nové kapličky, včetně revizí a zapojení od žalobkyně, stála žalovanou přibližně 12 000 Kč.

20. Podáním ze dne 19. 7. 2016 žalovaná uvedla spotřebu elektrické energie a od roku 2005 do roku 2016 a spotřebu plynu v období od 2010 do 2016, přičemž uvedla, že spotřeba elektrické energie v průběhu let vždy mírně rostla (výjimku představuje právě pouze rok 2013, kde není zahrnuto období od 2. 1. 2013 – 3. 4. 2013). Pokud by ovšem byla podložená tvrzení žalobkyně, musela by po připojení garáže buď skokově narůst spotřeba energie či skokově narůst spotřeba plynu. Ani jedno se nicméně nestalo a jako nepodložené (nepravdivé) se tak ukazuje tvrzení žalobkyně o možných elektrických přímotopech připojených z garáže prostřednictvím neměřeného úseku.

21. Podáním ze dne 2.8.2016 žalovaná uvedla, že nejvyšší hodnota výše škody může dosahovat maximálně 42 909,86 Kč. Dále žalovaná uvedla, že na náhradu škody již uhradila 90 000 Kč a 110 000 Kč tedy žádá zpět.

22. Podáním ze dne 27.10.2016 žalovaná zpochybnila způsob získání důkazů pro zjištění neoprávněného odběru, neboť žalobkyně neměla od žalované svolení ke vstupu na cizí pozemek. Důkazy zajištěné dne 2.1.2013 a z nich provedené znalecké posudky jsou tedy procesně nezpůsobilé.

23. V podání ze dne 30.4.2018 žalovaná uvedla, že se v garáži v daném období nacházelo topení [anonymizována dvě slova], typ [anonymizováno] [číslo], příkon 1000 W, které bylo používáno v měsících listopad až duben, a to 4 hodiny denně.

24. Soud řízení částečně zastavil co do částky 456 589,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 456 589,48 Kč od 5. 2. 2013 do zaplacení, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 3.4.2019 č.j. 20 C 136/2014-348.

25. Při jednání soudu dne 14. dubna 2016 učinili účastníci nesporné tyto skutečnosti: - Dne 2. 1. 2013 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny žalovanou v odběrném místě na adrese [adresa], která vedla mimo elektroměr do předmětné nemovitosti a umožňovala odběr elektrické energie bez měření. - Žalovaná se stala v roce 2009 vlastníkem pozemků č.parc [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, kterou součástí je stavba [číslo] na adrese [anonymizováno] [obec] č.or. [anonymizováno], č.parc. [číslo] – zahrada a č.parc. [číslo] – zastavěna plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č.p. nebo evidenčního – garáž na [list vlastnictví] v KÚ [část obce] a obci [obec] - Přípojka, z níž byla vyvedena třífázová odbočka na odběrném místě [adresa], z níž docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, se nacházela na fasádě domu a byla ze strany do ulice dobře viditelná.

26. Účastníci dále učinili nesporným, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 24. 2. 2013 částku ve výši 200 000 Kč.

27. Soud zjistil ze Záznamu o zjištění neoprávněného odběru elektřiny ev. [číslo] [rok], že 4 pracovníci žalobkyně dne 2.1.2013 zaznamenali v odběrném místě [anonymizováno] [obec a číslo], [obec a číslo], neoprávněný odběr elektřiny. V záznamu je uvedeno:„ Při kontrole odběrného místa bylo zjištěno před elektroměrem č. [anonymizováno] se stavem 40003 Kwh, připojení neměřené 3 fázové odbočky z přívodního vedení. Předřazené pojistky v SP5 3x63A. Opatření PRřdi-odběrné místo odpojeno v SP 5 a zajištěno.“ 28. Z kopie listiny Neoprávněný odběr elektřiny – vyúčtování náhrady škody ze dne 7.1.2013 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za neoprávněný odběr elektřiny zjištěný dne 2.1.2013 na adrese [adresa], že v odběrném místě bylo zjištěno, že z neměřené části vedení elektřiny bylo vyvedeno třífázové odbočení, jehož prostřednictvím byla neoprávněně odebírána neměřená elektřina. Škoda za neoprávněný odběr elektřiny byla žalobkyní stanovena za dobu od 21.1.2011 do 2.1.2013.

29. Z kopie faktury [číslo] vystavené žalobkyní žalované dne 10.1.2013 má soud za prokázáno, že žalované vyfakturovala žalobkyně za neoprávněný odběr elektřiny škodu v částce 563 392, 66 Kč, daň z elektřiny v částce 3 336,77 Kč, náklady za zjištění neoprávněného odběru v částce 4 200 Kč, náhradu provedení fotodokumentace v částce 101 Kč a znalecký posudek v částce 7 200 Kč, tj. celkem včetně 21 % DPH částka 699 658,82 Kč s datem splatnosti 27.1.2013.

30. Z kopie listiny Výzva k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr ze dne 21.1.2013 adresované žalobkyní žalované má soud za prokázáno, že s odkazem na vyúčtování za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 7.1.2013 vyzvala žalovanou znovu k zaplacení náhrady škody v celkové výši 699 658, 82 Kč.

31. Z emailové zprávy ze dne 6. 3. 2013 soud zjistil, že žalovaná žalobkyni zaslala 200 000 Kč za účelem obnovení dodávky energií s tím, že skutečná škoda je dle názoru žalované mnohem menšího rozsahu. Žalovaná také požádala o uzavření dohody ohledně výše škody (viz emailová zpráva ze dne 7. 2. 2013, zaslána zaměstnankyní žalobkyně [příjmení] [příjmení] [jméno] žalované a emailová zpráva ze dne 6. 3. 2013, která byla doručena zaměstnankyni žalobkyně, jako reakce na její sdělení).

32. Ze sdělení [titul]. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 5.1.2015 soud zjistil, že [titul]. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nezaznamenali, že by se v prostoru garáže nacházela výrobní provozovna.

33. Z vyjádření k napojení garáže u domu [adresa] u [obec a číslo], [obec a číslo], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] připojil kabelem [anonymizováno] 5x4 mm2 garáž do hlavní domovní skříně v roce 2004.

34. Z revizní zprávy ze dne 2.7.2006 soud zjistil, že v uvedený den revizní technik [jméno] [příjmení] provedl revizní kontrolu objektu předmětné garáže, přičemž zjistil, že revidované el. zařízení je provedeno dle platných ČSN, je schopné bezpečného provozu a může se dát do trvalého užívání.

35. Z posouzení stavu rozvodu elektro [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zděný elektroměrný pilíř nacházející se u předmětného domu na adrese [adresa], nevykazuje známky úprav, přičemž kabel přívodu elektrické energie zde byl instalován již při jeho betonáži (viz posouzení stavu rozvodu elektro).

36. Ze znaleckého posudku zpracovaného [titul] [jméno] [příjmení] č. [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 7.1.2013 soud zjistil, že znalec vypočítal náhradu škody dle vyhlášky č. 82/ 2011 za neoprávněný odběr elektřiny žalovanou ve výši 563 392,65 Kč.

37. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] a dodatek [číslo] ze dne 31.1.2013 soud zjistil, že za období od 21.1.2011 do 2.1.2013 odpovídá škoda při zohlednění použitých svítidel a přímotopu v celkovém počtu 197 dní částce 3 436, 115 Kč. Při použití cirkulárky v celkovém počtu 18 dnů odpovídá škody částce 462,48 Kč Celkem tedy za neoprávněné připojení přímotopu, světla a cirkulárky vznikla škoda 3 898,59 Kč. Shodnou metodou výpočtu došel znalec k závěru, že za období od července 2006 do konce roku 2012 neoprávněným odběrem vznikla škoda ve výši 13 348 Kč. Znalec zjistil, že nebylo správně zapojeno venkovní napájení objektu z veřejné sítě a to v důsledku rekonstrukce v roce 2002. Současně došel k závěru, že garáž napojil na stávající sít nesprávně technik [příjmení] v roce 2006.

38. Na odběrném místě [adresa], za období od 22.1.2010 do 20.1.2011 žalovaná spotřebovala elektřinu 4532 kWh v ceně 22 286,21 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 28. 1. 2011), za období od 21.1.2011 do 24.3.2011 žalovaná spotřebovala elektřinu 876 kWh v ceně 4 147,30 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 31. 3. 2011), za období od 25.3.2011 do 19.1.2012 žalovaná spotřebovala elektřinu 3 968 kWh v ceně 18 734, 32 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 23. 1. 2012), za období od 20.1.2012 do 1.1.2013 žalovaná spotřebovala elektřinu 4475 kWh v ceně 21 948,16 Kč (viz Faktura [číslo] vystavena dne 4. 1. 2013), za období od 4.4.2013 do 1.1.2014 žalovaná spotřebovala elektřinu 3 771 kWh v ceně 19 136,73 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 3. 1. 2014), za období od 2. 1. 2014 do 23.1.2014 žalovaná spotřebovala elektřinu 306 kWh v ceně 1407 Kč (viz Faktura za elektřinu [číslo] vystavena dne 28. 1. 2014), za období od 24.1.2014 do 31.12.2014 žalovaná spotřebovala elektřinu 5477 kWh v ceně 24 924 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 31. 12. 2014), za období od 1.1.2015 do 26.1.2015 žalovaná spotřebovala elektřinu 459 kWh v ceně 2 034 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 28. 1. 2015) a za období od 27.1.2015 do 31.12.2015 žalovaná spotřebovala elektřinu 5 774 kWh v ceně 25 689,82 Kč (viz Faktura [číslo] za elektřinu vystavena dne 6. 1. 2016).

39. Na odběrném místě [adresa] za období od 26.5.2010 do 20.1.2011 žalovaná spotřebovala plyn 10 488 kWh v ceně 12 303 Kč (viz Faktura – daňový doklad [číslo] ze dne 28. 1. 2011), za období od 21. 1. 2011 do 19.1.2012 žalovaná spotřebovala plyn 10 807 kWh v ceně 14 676 Kč (viz Faktura – daňový doklad [číslo] ze dne 24. 1. 2012), za období od 20.1.2012 do 25.1.2013 žalovaná spotřebovala plyn 9 622 kWh v ceně 14 994 Kč (viz Faktura – daňový doklad [číslo] ze dne 4. 2. 2013), za období od 26. 1. 2013 do 1.1.2014 žalovaná spotřebovala plyn 8 759 kWh v ceně 14 024 Kč (viz Faktura [číslo] ze dne 13. 1. 2014), za období od 2. 1. 2014 do 26.1.2015 žalovaná spotřebovala plyn 4 180 kWh v ceně 9 024,50 Kč (viz Faktura [číslo] za zemní plyn vystavena dne 9. 2. 2015).

40. Za období od 26.1.2013 do 23.1.2014 byla na odběrném místě [ulice a číslo], [obec a číslo] odebrána elektřina v množství 3139 kWh v ceně 12 654 Kč (viz Faktura za elektřinu [číslo] vystavena dne 28. 1. 2014 na jméno [jméno] [příjmení]). Za období od 26.1.2012 do 21.1.2013 bylo na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec] odebrána elektřina v množství 5 143 kWh v ceně 17 939,14 Kč (viz Faktura [číslo] datum vystavení 20. 2. 2013 na jméno [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

41. V domě na odběrném místě [ulice a číslo] [obec a číslo] byla v roce 1993 nainstalována 3 pokojová lokální topidla WAW (viz Faktura za dodání a montáž plynových topidel, písemnost ze dne 11.10.1993 – stavební povolení a záruční list na [anonymizováno]), které se zde nacházely i v roce 2010 (viz Smlouva o sdružených službách dodávky odběru zemního plynu ze dne [datum]). Dále se zde nacházel průtokový ohřívač k ohřevu vody a sporák (Smlouva o sdružených službách dodávky odběru zemního plynu ze dne [datum]). V roce 2007 byla v domě instalována krbová kamna F 3 TD BP (viz Pokladní příjem č. [anonymizováno] [číslo] [rok] faktura daňový doklad [anonymizováno] [variabilní symbol] [rok]).

42. Rozhodnutím Energetického regulačního úřadu bylo žalobkyni nařízeno předběžné opatření spočívající v obnovení distribuce elektřiny pro žalovanou (viz rozhodnutí ERÚ ze dne 29.3.2013 [číslo jednací]).

43. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znaleckým ústavem Vysokou školou báňskou Technikou univerzitou [obec], Fakultou elektrotechniky a informatiky, soud zjistil, že neoprávněný odběr začínal T – odbočkou v bývalé domovní pojistkové skříni na fasádě domu, pak pokračoval kabelem typu CYKY 5x4 mm2 do země. V zemi byl veden v plastové chráničce do rozvodnice v garáži stojící na pozemku parc. [číslo] o ploše cca 82 m2. Neoprávněný odběr vznikl pravděpodobně krátce před dnem 2.7.2006, kdy revizní technik [jméno] [příjmení] vyhotovil revizní zprávu o napojení garáže. Neoprávněný odběr bylo možné zjistit připojením klešťového ampérmetru k hlavní domovní pojistkové skříni, která se nachází na hranici pozemků a je volně přístupná. Pro osobu bez elektrotechnických znalostí bylo velmi nesnadné rozeznat, že s elektrickou přípojkou není něco v pořádku. Celá přípojka byla limitována proudem 63 A, přičemž neměřená část vedoucí do garáže trvale unese proud 31 A. Pojistky na přípojce v limitaci 63 A tedy neomezovali pouze neoprávněný odběr, ale i měřený odběr domu. Znalecký ústav došel k závěru, že znalecký posudek [titul] [příjmení] trpí zásadní vadou, když od celkové spotřeby neodečetl spotřebu energie, kterou žalovaná odebrala v měřeném úseku a skutečně zaplatila. Výši škody je tedy třeba ponížit o 44 829,78 Kč. Z neměřených hodnot fáze I1 0 A, 4 A a 8A, fáze I2 protékal proud 4 A nebo 11 A a zatížení fáze I3 činilo 16 A nebo 8 A došel znalecký ústav k závěru, že se jednalo o 6 jednofázových spotřebičů nebo 3 jednofázové spotřebiče se dvěma stupni (pravděpodobně topné spotřebiče). Instalovaný výkon spotřebičů byl minimálně o velikosti 8,5 kW, tj. naměřeném maximu odebíraného příkonu. Při neoprávněném odběru od 21.1.2011 do 2.1 2013 o maximálním příkonu spotřebičů 8,5 kW, s připočtením osvětlení 4 hodiny o víkendech a užití cirkulárky v dotaci 18 dní po dvě hodiny tak celková spotřeba činí 39,816 MWh. Při uplatnění cen dle vyhlášky 5 815, 96 Kč/MWh neoprávněný odběr činí částku 231 568,34 Kč.

44. Doplňkem znaleckého posudku [číslo] bylo prokázáno, že za předpokladu, že neoprávněný odběr elektrické energie v domě žalované na adrese [adresa], doba provozu 4 hodiny denně od října do dubna včetně, činí neoprávněně odebraná energie celkem 3 256 kWh. Osvětlení o výkonu 0,38 kW, doba provozu 4 hodiny o víkendech činí neoprávněně odebranou energii 310,08 kWh a připojení cirkulárky o výkonu 2,5 kW, doba provozu 18 dní po dvě hodiny činí 90 kWh. Celkem tedy neoprávněně odebraná energie 3, 65608 MWh. Za období od 21. 1. 2011 do 2. 1. 2013 činí 1 MWh dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. částku 5 815,96 Kč, tzn. za výše uvedené spotřebiče užité po danou dobu, vznikla škoda ve výši 21 263, 62 Kč.

45. Z výslechu manžela žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že před žalovanou předmětný dům vlastnila matka žalované. V den 2.1.2013 se žalovaná s dětmi a manželem nacházeli v předmětném domě. Garáž byla postavena v roce 2003, kdy ji pan [příjmení] zapojil k přívodu elektřiny. Před odpojením předmětného odběrného místa žalobkyní byla elektřina zapojena do nožových pojistek, pak kabelem na skříňku na domu, ze skříňky byl kabel připojen do elektroměru a z elektroměru kabelem do domu. Garáž sloužila jako sklad barev a byla napojena zvlášť ve skříňce na domě, tedy na fasádě domu. V období od 21.1.2011 do 2.1.2013 byla na přípojku garáže napojena cirkulárka na řezání dřeva, osvětlení, jeden přímotop o příkonu 800 Watů a na druhý stupeň 2000 Watů. V domě, tedy v každé místnosti byly Wawky a dále krbová kamna, která byla v obývacím pokoji. Wawky byly na plyn a krbová kamna byla na dřevo. Tak bylo vytápěno od 21.1.2011 do 2.1.2013. Na elektřinu bylo v domě v období od 21.1.2011 do 2.1.2013 napojeno: indukční deska na vaření, osvětlení v celém domě, počítače asi 3-4, spotřebiče k vaření jako např. mixery, lednička. Na ohřev vody je používán plynový ohřívač. V daném období od 21.1.2011 do 2.1.2013 obývalo dům 5 osob. Celková podlahová plocha domu činí cca 80m2. Od odpojení elektřiny do následného připojení trvala tato doba asi tři měsíce tj. leden, únor, březen roku 2013.

46. Z výslechu znalce [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] bylo prokázáno, že instalovaný výkon spotřebičů na neměřené části byl nejméně 8,5 kW. Neměřená odbočka byla napojená do garáže. V předmětné garáži nebylo instalováno pouze jedno elektrické topení a v době zjištění neoprávněného odběru nebyla v provozu cirkulárka. Na neměřený úsek bylo připojeno několik kusů přímotopů či jiných energeticky náročných spotřebičů. 47. [příjmení] [jméno] [příjmení] a výslechem [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 2. 1. 2013 na odběrné místo na adrese [adresa], provedli měření 4 zaměstnanci žalobkyně, aniž by se předtím pokusili kontaktovat kohokoliv v domě. V konkrétním případě odběrného místa [anonymizováno] [obec] to bylo připojení tak, že z přípojkové skříně SP5 vedl kabel do přípojkové skříně SP0, která byla na fasádě a z ní dále do elektroměru. Ovšem v přípojkové skříni SP0 byl navíc připojen neměřený kabel, čili před elektroměrem, který vedl dolů po fasádě a stáčel se za dům žalované. Na místo kontroly zaměstnanci žalobkyně dorazili vozidlem Škoda Fabia modré barvy. Po provedené kontrole se žalovanou pokusili kontaktovat, a to zvoněním a házením kamínků do oken. Svědci si nejsou vědomi, že by překonali při zjišťování neoprávněného odběru nějakou překážku, např. plot.

48. Žalovaná písemností ze dne 16.1.2013 kontaktovala žalobkyni s objasněním situace a žádostí o ponížení vyměřené částky za neoprávněně odebranou energii. (viz písemnost ze dne 1ž.1. 2013). Žalovaná opět kontaktovala žalobkyni s návrhem na řešení situace dne 23.1.2013 (viz Písemnost ze dne 23.1.2013). Žalovaná prostřednictvím právního zástupce znovu požádala písemností ze dne 29.1.2013 žalobkyni, aby přehodnotila výpočet vzniklé škody, tj. aby nepostupovala dle vyhlášky (viz písemnost právního zástupce žalované ze dne 291. 2013).

49. Z faktury [číslo] má soud za prokázáno, že znalec [titul]. [příjmení] za posudek [číslo] ze dne 31.1.2013 vyúčtoval žalované částku 22 622,16 Kč (viz faktura [číslo]).

50. Soud považoval za věrohodnou výpověď manžela žalované, že se v dané době kontroly odběru nacházel v předmětném domě, neboť jím tvrzená barva automobilu, kterým přijeli zaměstnanci žalobkyně, odpovídala barvě uvedené svědkem [příjmení] a svědkem [jméno] [příjmení]. Soud ovšem nepovažoval za věrohodnou skutečnost, že se v garáži nacházel pouze jeden přímotop. Znalecký posudek [číslo] jeho dodatek tuto verzi vyvrací, přímotopů muselo být nejméně 3 ks. Soud tedy nevycházel ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení], neboť jeho zjištění se vázala čistě na tvrzení žalované. Na druhou stanu soud nevycházel ani z výpočtu znaleckého posudku [číslo] neboť tento pro výpočet odebrané energie vycházel z předpokladu, že příkon 8,5 kW byl odebírán po celou dobu v období od 21.1.2011 do 2.1.2013. Soud na základě výše uvedeného došel k závěru, že neoprávněný odběr byl činěn pomocí přímotopů, přičemž tyto nebylo třeba používat v letních měsících, proto vycházel při výpočtu odebrané energie z dodatku posudku [číslo] který spotřebu jednoho přímotopu od října do dubna vypočetl na 3 256 kWh. Tři jednofázové přímotopy o dvou stupních tak měly odběr celkem 9 768 kWh. Spolu s osvětlením a cirkulárkou tak odběr činil celkem 10 168,08 kWh, tj. po vynásobení cenou za MWh dle vyhlášky celkem neoprávněným odběrem vznikla škoda 59 137,15 Kč.

51. Soud uvážil závěr znaleckého posudku [číslo] kdy znalecký ústav uvedl, že pro laika bylo nesnadné rozeznat, že přípojka je zapojena nesprávně a současně přihlédl k prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení], který došel k závěru, že kabel přívodu elektrické energie byl zabetonován do zděného sloupku na hranici pozemku již při jeho vyhotovení. Vzhledem k uvedenému soud došel k závěru, že žalovaná o neoprávněném odběru nevěděla.

52. Naopak vyhodnocením vyúčtování elektrické energie a plynu před a po odpojení soud dospěl k závěru, že samotný dům na neměřenou přípojku připojen nikdy nebyl. Pro uvedený závěr svědčí i skutečnost, že v domě byly nainstalovány Wawky a krbová kamna, tedy nebylo nutné zde instalovat přímotopy na elektřinu. Současně spotřeba rodinného domu není příliš nízká, když ze srovnávacích faktur na odběrných místech [anonymizováno] [obec a číslo], [obec a číslo] a [obec] vyplývá, že se spotřeba pohybovala ve stejné hladině.

53. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

54. Na základě provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalobkyně dodávala do domu na adrese [adresa], jehož je žalovaná vlastníkem od roku 2009. Dne 2.1.2013 zjistili pracovníci žalobkyně v tomto odběrném místě měřením ve všech třech fázích trojfázového systému neoprávněný odběr elektřiny o příkonu neoprávněného odběru ve výši 5,4 kWh, přičemž maximální příkon činil 8,5 kW. Měření bylo provedeno na přípojkové skříni SP5 umístěné na betonové podezdívce na hranici pozemku, ze které vedl kabel do přípojkové skříně SP0, která se nacházela na fasádě domu žalované. Z přípojkově skříně SP0 byl mimo měřený kabel připojen také neměřený kabel typu CYKY 5x4 mm2, který vedl po fasádě domu do země. V zemi byl veden v plastové chráničce do rozvodnice v garáži stojící na pozemku parc. [číslo] o ploše cca 82 m2. Žalovaná tedy odebírala od žalobkyně elektrickou energii v místnosti garáže, aniž by tato byla měřena, přičemž si této skutečnosti nebyla vědoma. Žalobkyně požadovala po žalované uhradit celkem částku 699 658,82 Kč (včetně DPH), sestávající ze škody vzniklé neoprávněným odběrem elektrické energie v částce 563 392, 66 Kč, daně z elektřiny v částce 3 336,77 Kč, nákladů za zjištění neoprávněného odběru v částce 4 200 Kč, provedené fotodokumentace v částce 101 Kč a znaleckého posudku v částce 7 200 Kč, s datem splatnosti 27.1.2013. Na neměřený úsek bylo připojeno světlo, topení s příkonem 800 W (na druhý výkonnostní stupeň 2000 W) a cirkulárka a dále až 2 spotřebiče (pravděpodobně přímotopy) o 2 výkonnostních stupních. Samotný rodinný dům na neměřený úsek připojen nebyl. Za období od 21.1.2011 do 2.1.2013 při užití cirkulárky 18 dní po dobu 2 hodin/den, osvětlení 204 dní po dobu 4 hodin/den, a 3 x přímotopu 407 dní po dobu 4 hodin /den činí odebraná neměřená energie celkem 10 168,08 kWh, která odpovídá ceně 59 137,15 Kč dle ocenění § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalovaná hradila žalobkyni dne 24. 2. 2013 částku ve výši 200 000 Kč s tím, že považuje vzniklou škodu způsobenou neoprávněným odběrem energie za mnohem menší. Žalovaná za období 21.1.2011 do 24.3.2011 uhradila na vyúčtování za odebranou energii částku 4 147, 30 Kč, za období 25.3.2011 až 19.1.2012 uhradila za odebranou energii částku 18 734,32 Kč a za období od 20.1. 2012 do 1.1.2013 uhradila za odebranou energii částku 21 948,16 Kč Celkem tedy 44 829,78 Kč.

55. Podle ust. § 28 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném v době zjištění neoprávněného odběru, má zákazník právo na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

56. Podle § 25 odst. 3 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb. provozovatel distribuční soustavy má právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy.

57. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

58. Podle ust. § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

59. Podle ust. § 28 odst. 2 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

60. Podle ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

60. Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného v rozhodném znění, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 1 cit ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

61. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu pak soud došel k závěru, že žaloba směřující vůči žalované je důvodná. Soud se nejprve zabýval pasivní legitimací žalované. Z ust. § 28 odst. 2 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. je zřejmé, že tento zákon stanoví povinnost odběratele udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu odpovídajícím technickým normám a právním předpisům, a že tedy péče o řádný technický stav měřícího zařízení včetně rozvodných kabelů je zákonem svěřena odběrateli (žalované). Je tudíž nerozhodné, kdo neměřený přívod elektřiny do odběrného místa provedl a zda o tom žalovaná věděla. Důsledky neoprávněného odběru nese odběratel (žalovaná), aniž by bylo nutno zkoumat nejen její zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně neměřenou odbočku provedl (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32Odo 1102/2006 ze dne 15.10.2007). Obranu žalované, že zjištěnou odbočku nejen neudělala ona, ale ani nevěděla, že existuje, tak soud shledal právně irelevantní.

62. Nárok žalobkyně na náhradu škody vyplývá z ustanovení § 51 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., podle kterého je odběr elektřiny bez měřícího zařízení neoprávněným odběrem. Skutečnost, zda zásah do elektrické instalace provedl žalovaná či nějaká jiná osoba, není ve věci relevantní. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/ 2011 při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

63. Vzhledem k tomu, že nebylo přesně zjištěno množství neoprávněně odebrané energie, vycházel soud při výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr z vyhlášky č. 82/2011 Sb., v platném znění. Tato vyhláška pamatuje na případy, kdy množství neoprávněně odebrané elektřiny nelze zjistit, což je pojmovým znakem většiny druhů neoprávněného odběru. Výpočet podle vyhlášky vychází z hodnoty jističe, tedy zhruba z teoretického maximálního množství elektřiny, kterou bylo možno v daném místě odebrat. Takto vypočítaná škoda je tak fiktivní, nemá žádný vztah ke skutečnému množství neoprávněně odebrané elektřiny. Ústavní soud opakovaně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11.8.2015, sp.zn. I. ÚS 668/15) ve svých nálezech deklaroval, že pokud soudy ukládají povinnost uhradit takto stanovenou fiktivní výši škody, která je založena na právní úpravě a nemá vztah ke skutečně způsobené škodě, jde o zásah do práva na ochranu majetku. Takový zásah je obecně dovolený, pokud sleduje legitimní cíl a je ve vztahu k tomuto cíli přiměřený. Cílem náhrady škody je primárně odškodnit poškozený subjekt. Náhrada škody plní rovněž preventivní funkci, avšak nesmí se jednat o sankci, a to ani v případě neoprávněného odběru. Náhrada škody v českém právu tak plní funkci kompenzační a její funkcí není poškozeného jakkoli obohatit. Výše uvedenou vyhlášku tak dle Ústavního soudu nelze aplikovat v případě, nebo ji lze aplikovat jen částečně, pokud by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzace, ale mělo by jím dojít k jakési nadkompenzaci poškozeného (sankce neoprávněného odběratele). V takovém případě musí obecný soud výši škody stanovit sám, byť i s přihlédnutím k metodě výpočtu podle prováděcího předpisu, avšak při zohlednění dalších okolností konkrétního případu tak, aby se výše škody co nejvíce blížila skutečně vzniklé škodě.

64. Soud má v daném případě za to, že náhrada škody vypočtená podle vyhlášky ve výši 563 392, 66 Kč za odběr elektrické energie za dobu dvou let v garáži, ač o rozloze cca 82m2 je zcela disproporcionální obvyklému vyúčtování za obdobnou nemovitost a období, a to i při zohlednění skutečnosti, že neoprávněný odběratel si nemusí počínat hospodárně tak jako odběratel, který za odběr platí. Soud je přesvědčen o tom, že v daném případě by mechanická aplikace vyhlášky vedla skutečně k nepřiměřenému zásahu do majetkových práv žalované, kdy by taková náhrada škody ve značné míře plnila sankční funkci, což je v českém právu nepřípustné.

65. Soud tak má za to, že v daném případě je třeba ve smyslu ust. § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, rozhodnout o výši škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností. Pokud jde o dobu trvání neoprávněného odběru, soud vycházel z období od 21.1.2011 do 2.1.2013, za které uplatnila svůj nárok žalobkyně, když žalovaná ani nesporovala, že by v daném období k neoprávněnému odběru nedocházelo. Dle její úvahy mohlo docházet k uvedenému odběru již od roku 2004, kdy probíhala rekonstrukce elektrické přípojky. Žalovaná o neoprávněném odběru nevěděla, soud tedy zkoumal používané spotřebiče v garáži, přičemž vyšel z výpovědi manžela žalované, že garáž sloužila jako sklad barev, kvůli kterým zde byl nainstalován přímotop. Z doplňku znaleckého posudku bylo prokázáno, že v době měření zde byly přímotopy nejméně 3. Soud tak po uvážení, že není třeba udržovat teplotu barev v letních měsících, přistoupil k výpočtu odebrané elektřiny 3 přímotopy (407 dní po dobu 4 hodin /den) osvětlením (204 dní po dobu 4 hodin/den) a cirkulárkou (18 dní po dobu 2 hodin/den). Odebraná neměřená energie dle této úvahy celkem činí 10 168,08 kWh v hodnotě dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. 59 137,15 Kč. Dále vznikla žalobkyni škoda na nákladech za zjištění neoprávněného odběru v částce 4 200 Kč, provedené fotodokumentaci v částce 101 Kč a znaleckého posudku v částce 7 200 Kč Celkem tedy 70 638, 15 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni hradila na dluh 90 000 Kč, soud žalobu žalobkyně zamítl (viz výrok I. tohoto rozsudku).

66. Soud námitku žalobkyně, že troje wawky a krbová kamna nevytopí rodinný dům, nepovažoval za relevantní, když bylo prokázáno, že neměřená přípojka vedla do předmětné garáže a dům měl svou vlastní měřenou přípojku. Nadto čerpání jakýkoliv energií bylo v rodinném domě před i po zásahu žalobkyně konstantní. Soud nepovažoval za relevantní ani námitku žalobkyně, že jí žalovaná neposkytla potřebou součinnost pro zjištění rozsahu neoprávněného odběru, když z jejích tvrzení nevyplývalo, že by k nějaké interakci mezi zaměstnanci žalobkyně a žalovanou došlo. Z výpovědí svědků zaměstnanců žalobkyně, vyplynulo, že se žalovanou pokusili kontaktovat po provedení měření zvoněním a házením kamínků. Z výpovědi manžela žalované bylo zjištěno, že žádný pokus o kontakt nezaznamenal, ačkoliv se v domě nacházel. Soud na základě uvedených výpovědí došel k závěru, že nelze uvažovat o nesoučinnosti žalované. Nebylo prokázáno, že by mezi zaměstnanci a žalovanou došlo interakci, nejednalo se o situaci, kdyby žalovaná před zaměstnanci žalobkyně takzvaně zabouchla dveře, proto jí neprovedení soupisu spotřebičů neoprávněně připojených k neměřené přípojce nelze dávat k tíži.

67. Námitku žalované, že znalecké posudky vycházející z důkazů zajištěných při měření neoprávněného odběru jsou procesně nezpůsobilé, soud nepovažoval za relevantní, když v souladu s § 25 odst. 3 písm. f) má žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy právo vstupovat na cizí pozemek v souvislosti s provozováním distribuční soustavy, přičemž zajištění řádného připojení odběratelů do sítě je nepochybně součástí služby provozování distribuční soustavy. Soud tak připustil zjištění znaleckého ústavu v posudku [číslo] včetně jeho doplňku, který naměřených hodnot uvedených v dané dokumentaci vycházel (nahrávka a fotografie). Žalovaná uhradila žalobkyni za neoprávněný odběr dne 24.2.2013 částku 200 000 Kč. V podání ze dne 18.2.2015 žalovaná uplatnila vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky 110 000 Kč, které požaduje vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Předně soud uvádí, že neposoudil úhradu částky 200 000 Kč jako částečné plnění na dluh, když provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná uplatněný nárok žalobkyně před zahájením řízení neuznala a soustavně rozporovala jeho výši, resp. způsob jeho výpočtu. K plnění došlo pro účely znovuobnovení dodávek elektřiny ze strany žalobkyně. Následně podáním ze dne 18.2.2015 ve spojení s podáním ze dne 2.8.2016 žalovaná uvedla, že 90 000 Kč považuje za úhradu na škodu vniklou neoprávněným odběrem. Jelikož soud došel k závěru, že výše škody způsobená žalovanou neoprávněným odběrem elektřiny odpovídá částce pouze 70 638,15 Kč a již jí bylo hrazeno 90 000 Kč, žalobu ve věci samé zamítl. Žalobkyně netvrdila jiný právní titul, na základě kterého jí byla částka 110 000 Kč uhrazena, vzniklo jí tedy bezdůvodné obohacení, které je v souladu s § 451 zákona č. 40/1964Sb., povinna žalované vrátit. Z výše uvedených důvodů soud vyhověl žalobě podané žalovanou v plném rozsahu (viz výrok II. tohoto rozsudku).

68. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy o náhradě škody bylo rozhodováno na základě znaleckého posudku. Žalobkyně je totiž se základem nároku úspěšná (nárok na náhradu škody zde je), liší se jen jeho přisouzená výše, neboť ji žalobkyně dopředu neznala (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3306/2015). Obdobný závěr musí tím spíše platit, pokud žalobkyně vychází z údaje o výši plnění, který je získán ze znaleckého posudku, který nechala zpracovat, byť soud z uvedeného znaleckého ocenění v rozhodnutí nevyjde (například na základě revizního znaleckého posudku). Žalobkyně tedy má ve věci úspěch, přičemž uplatnila náklady za 17 úkonů. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 19.990 Kč, paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „Vyhláška“), za 17 úkonů (podání žaloby, účast na soudních jednáních, podání ve věci samé ze dne 16. 8. 2015, 4.8.2016, 30.10.2018, 21.2.2019 a 24.7.2019). Celkem tedy 25.090 Kč.

69. Současně měla plný úspěch žalovaná, co do vzájemného návrhu, o jehož výši soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. na základě znaleckého posudku. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 500 Kč, odměna za zastupování žalované advokátem dle ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 30 úkonů právní služby á 5 500 Kč (Tarifní hodnota pro stanovení výše nákladů řízení, stanovená podle § 142 odst. 3, se stanoví z přisouzené částky, nikoliv z částky žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 3974/2015), konkrétně: převzetí a příprava zastoupení, 5. 2. 2014 vyjádření žalované, 10. 3. 2014 vyjádření žalované, 30. 6. 2014 vyjádření žalované, 2. 7. 2014 jednání soudu, 5. 11. 2014 jednání soudu, 18. 2. 2015 vzájemný návrh žalované, 2. 9. 2015 vyjádření žalované, 30. 9. 2015 vyjádření žalované, 14. 4. 2016 jednání soudu, 19. 7. 2016 vyjádření žalované, 21. 7. 2016 jednání soudu, 2. 8. 2016 vyjádření žalované, 27. 10. 2016 vyjádření žalované, 2. 11. 2016 jednání soudu, 25. 11. 2016 vyjádření žalované, 29. 1. 2018 vyjádření žalované, 8. 6. 2018 vyjádření žalované, 23. 8. 2018 vyjádření žalované, 13. 9. 2018 jednání soudu, 2. 11. 2018 vyjádření žalované, 31. 1. 2019 vyjádření žalované, 25. 3. 2019 vyjádření žalované, 29. 4. 2019 jednání soudu, 20. 6. 2019 vyjádření žalované, 12. 12. 2019 vyjádření žalované, 4. 6. 2020 jednání soudu, 18. 8. 2020 jednání soudu, 10. 11. 2020 jednání soudu, 16. 2. 2021 jednání soudu. Dále za 2 úkony á 2 750 (za účast na vyhlášení rozsudku dne 23. 2. 2021 a náhradu za promeškaný čas za účast při jednání ze dne 17. 12. 2019, které bylo odročeno bez projednání), 32x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 37 821 Kč a náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 22 622,16 Kč, tj. celkem náklady řízení žalované ve výši 246 043,16 Kč. Za jednání před mediátorem soud náhradu nákladů žalované dle AT nepřiznal, neboť se jedná o osobní povinnost, při které není nutné a účelné být zastoupen právním zástupcem. Soud dále nepřiznal náhradu za vyjádření žalované ze dne 16. 9. 2014 a 21. 7. 2020, neboť uvedená podání obsahovala pouze vyjádření k průběhu mimosoudních jednání. Soud nepřiznal náhradu ani za podání žalované ze dne 10. 1. 2018, když se jednalo pouze o žádost zaslání videonahrávky. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů za podání ze dne 25. 2. 2019, které jen shrnuje právní názory žalované a náhradu za podání ze dne 27. 9. 2019, který žalovaná pouze požádala o nařízení jednání. Soud úspěch obou účastníku od sebe odečetl, na nákladech řízení tak žalované vznikl nárok na uhrazení 220 953,16 Kč po žalobkyni. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované (viz výrok III.).

70. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku nebyly zohledněny náklady státu vynaložené na činnost ustanoveného znaleckého ústavu, rozhodne o nich soud samostatným usnesením.

Poučení