20 C 145/2023 - 258

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 104 500 000 Kč s příslušenstvím (zápůjčka) takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částku 100 000 000 Kč spolu - se smluvním úrokem ve výši 4,96 % ročně z částky 100 000 000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 000 Kč od 10. 9. 2022 do zaplacení, a smluvní pokutu ve výši 4 500 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částek specifikovaných ve výroku I. ze strany žalované do soudní úschovy Okresního soudu v Náchodě na účet číslo 6015-521551/0710 pod variabilním symbolem 2417066621 se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 644 158,53 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobce se jako správce pozůstalosti po zůstaviteli – panu [jméno FO], narozeném [datum], naposledy bytem [jméno FO] [adresa], zemřelém [datum], domáhal žalobou podanou soudu (původně pod sp. zn. 58 C 22/2022 u Okresního soudu Náchod, kde žaloba byla podána dne 8. 12. 2022 a zdejšímu soudu přikázána usnesením Krajského soudu Hradec Králové ze dne 28. 3. 2023, č. l. 83) po žalované zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalované, aby mu zaplatila částku 104 500 000 Kč z titulu smluvní pokuty a jistiny dluhu na smlouvě o zápůjčce uzavřené s žalovaným 9. 9. 2020. Žalovaná dluh v dohodnutém termínu neuhradila. 2 Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobce nedoložil, že by zůstavitelem [jméno FO] byla poskytnuta zápůjčka, dále namítal, že žalobce není aktivně legitimován k podání této žaloby s odůvodněním, že zahájení tohoto řízení nespadá pod tzv. prostou správu podle § 1678 odst. 1 o. z., a proto byl nutný souhlas všech dědiců zůstavitele [jméno FO], kdy žalobce doložil pouze dva souhlasy potenciálních dědiců zůstavitele, a to [Jméno žalobce] a [jméno FO]. Potencionální dědičky [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], souhlas s podáním této žaloby nedaly. 3 Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2023, č. j. 20 C 145/2023-180 bylo řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) přerušeno do doby pravomocného skončení věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 80/2021 za účelem vyjasnění otázky, kdo je vlastně osobou oprávněnou za žalovanou v tomto řízení jednat, když se vede řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované. 4 Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 1. 2024, č. j. 47 Co 211/2023-202 rozhodl tak, že usnesení okresního soudu změnil a řízení nepřerušil. 5 K dovolání žalované Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 23. 1. 2025, č. j. 27 Cdo 963/2024-222 tak, že dovolání žalované odmítl s odůvodněním, že „

8. Nebyla-li vyslovena neplatnost usnesení valné hromady o volbě předsedkyně představenstva dovolatelky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jež udělila procesní plnou moc zástupci dovolatelky (viz č. l. 194), je její ustavení do funkce platné a důvod pro přerušení řízení v projednávané věci již proto není dán. Ostatně, v řízení vedeném pod sp. zn. 38 Cm 80/2021 není napadeno usnesení valné hromady dovolatelky o zvolení [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], členkou představenstva. Vyčkávat na výsledek tohoto řízení (jež je navíc taktéž přerušeno) nedává žádný smysl.“ 6 Na základě provedených důkazů soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá vůči žalované pohledávky ze smlouvy o zápůjčce tak, jak byla specifikována v podaném návrhu. 7 Z notářského zápisu sepsaného dne 17. 12. 2020, sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářským kandidátem (notářka [tituly před jménem] [jméno FO]), bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno FO] povolal za správce celé pozůstalosti syna [Jméno žalobce], narozeného [Datum narození žalobce]. 8 Z výpisu z obchodního rejstříku žalované bylo zjištěno, že společnost žalované byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové dne 13. 12. 2012. 9 Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 9. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi zůstavitelem [jméno FO] jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem na základě které zapůjčitel zapůjčil vydlužiteli bezhotovostním převodem na bankovní účet vydlužitele číslo [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. 100 000 000 Kč s tím, že zápůjčka je úročená úrokem 4,96 % p. a. splatným do 10 pracovních dnů od splacení jistiny. Vydlužitel se zavázal zápůjčku vrátit zapůjčiteli nejpozději do dvou let od podpisu smlouvy. Peněžní prostředky byly poskytnuty na úhradu provozních nákladů. Dle článku II této smlouvy byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,05 % ze zapůjčené peněžní částky za každý den prodlení pro případ prodlení vydlužitele s vrácením zápůjčky. 10 Žalovaná prostřednictvím své účetní [tituly před jménem] [jméno FO] sdělila, že ke dni 9.3.2021 měl zůstavitel [jméno FO] pohledávku za společností žalované na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 9. 2020 ve výši 100 000 000 Kč jistina a 2 147 068,49 Kč úrok s tím, že doložila kopii této smlouvy o zápůjčce. 11 Z Přílohy účetní závěrky za rok 2020 (č. l. 23 - 29) bylo zjištěno, že v části Dlouhodobé závazky bod 3.6 je výslovně uvedena zápůjčka od společníka ve výši 101 223 tis. korun, která je splatná do dvou let. Celková výše dlouhodobých závazků, jež mají k 31. 12. 2020 dobu splatnosti delší než pět let, činí 1 927 407 tisíc korun, zápůjčka od společníka k 31. 12. 2020 ve výši 101 223 tisíc korun. 12 Dopisem žalobce jako správce pozůstalosti ze dne 16. 9. 2022 požádal žalobce soudního komisaře [tituly před jménem] [jméno FO], aby dluhy plynoucí ze smluvního ujednání se zůstavitelem byly plněny do úschovy soudu. 13 Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 3. 10. 2022 rozhodl soudní komisař [tituly před jménem] [právnická osoba] o nařízení závěry části pozůstalosti po zůstaviteli, aby žalovaná veškerá plnění na dosud nesplacené dluhy, která měla vůči zůstaviteli, skládala do úschovy Okresního soudu v Náchodě. 14 Žalobce jako správce pozůstalosti vyzval žalovanou dopisem ze dne 17. 8. 2021 k zaplacení zápůjčky do 7 dnů od doručení výzvy, kdy doložil dodejku o doručení této výzvy, kterou žalovaná převzala dne 25. 8. 2021. Opakovaná výzva byla ze dne 1. 10. 2021, ze dne 31. 8. 2022 včetně dodejek o doručení těchto výzev. 15 Dopisem ze dne 6. 9. 2022 předsedkyně představenstva žalované [jméno FO] vyzvala k doložení originálu smlouvy o zápůjčce. 16 Dopisem žalobce jako správce pozůstalosti ze dne 16. 9. 2022 upozornil žalovanou, že nastala splatnost zápůjčky a žalovaná je povinna tuto zápůjčku vrátit. Dle dodejky bylo doručeno žalované dne 19. 9. 2022. 17 Žalobce jako správce pozůstalosti předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2022 vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 5 dnů od doručení této výzvy, a to včetně členů představenstva, kdy dle dodejek byly předžalobní výzvy převzaty dne 4. 11. 2022 a dne 8. 11. 2022. 18 [Jméno žalobce] a [jméno FO], synové zůstavitele, dopisem ze dne 8. 11. 2022 a dne 9. 11. 2022 udělili souhlas k soudnímu vymáhání pohledávky. 19 [tituly před jménem] [právnická osoba], soudní komisař a notář v [adresa], dopisem ze dne 7. 12. 2022 sdělil správci pozůstalosti, tedy žalobci, že lze uzavřít, že právní jednání správce pozůstalosti spočívající ve vymáhání pohledávek zůstavitele v soudním řízení nepřesahuje rozsah prosté správy pozůstalosti a souhlasu soudu ve smyslu ust. § 1679 odst. 2 o. z. není třeba. 20 Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové společnosti [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [právnická osoba].) bylo zjištěno, že tato společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 25. 8. 1992. Společníkem této společnosti je zapsána i žalovaná. 21 Z podkladů pro předběžné šetření – pozůstalostní řízení – [spisová značka] – [jméno FO], zemřelý dne [datum] (č. l. 116 – 118) bylo zjištěno, že [jméno FO], pozůstalá manželka, v zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO] sdělila v Přehledu známých finančních pohledávek ke dni 23. 4. 2021 v rámci finanční analýzy dědictví, že zůstavitel má pohledávku za společností žalovaného ve výši 100 000 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce. 22 Z výpisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] vedeného na [právnická osoba]. za období 1. 10. 2020 – 30. 11. 2020 bylo zjištěno, že dne 1. 10. 2020 z účtu č. [č. účtu] na účet č. [hodnota] byla zaslána částka 100 000 000 Kč (č. l. 130). Bezprostředně poté byly finanční prostředky převedeny na účet žalované (účet dle smlouvy) tj. na bankovní účet č. [č. účtu], což má soud prokázané jednoznačně z bankovního výpisu č. l. 131 p. v. ve spojení s výpisem z účtu u [Anonymizováno] č. l. 133 (pouze s tím doplňujícím detailem, že zbylá částka 8 000 Kč nad rámec dvou transakcí ve výši 99 992 000 Kč ze dne 1. 10. 2020 přišla na účet č. [č. účtu] z účtu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., č. [č. účtu]). 23 Žalobce v řízení tvrdil a prokázal, že dne 9. 9. 2020 uzavřel zůstavitel – pan [jméno FO], narozený [datum] (jako zapůjčitel) se žalovanou (jako vydlužitelem) písemnou smlouvu o zápůjčce a pan [jméno FO] poskytl žalované zápůjčku ve výši celkem 100 mil. Kč za účelem úhrady provozních nákladů. Žalovaná se ve smlouvě zavázala (i) uhradit úrok 4,96 % p. a. z jistiny zápůjčky „splatný do 10 pracovních dnů od splacení jistiny (čl. 1.2 smlouvy)“; (ii) vrátit zapůjčenou jistinu nejpozději do dvou let od podpisu smlouvy (čl. 1.3 Smlouvy); a (iii) při prodlení s úhradou zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z jistiny za každý den prodlení (čl. 3.1 Smlouvy). Zápůjčka byla poskytnuta žalované ke dni 1. 10. 2020. 24 O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaná dluží žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím. To vyplývá z provedených důkazů, když zejm. samotnou smlouvou o zápůjčce ze dne 9. 9. 2020 (ve spise na č. l. 13) bylo prokázáno, jak shora již bylo uvedeno, že mezi zůstavitelem – panem [jméno FO], narozeným [datum] - a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce částky 100 mil. Kč „na úhradu provozních nákladů žalované“ s dohodnutým úrokem 4,96 % p. a., s dohodnutou splatností 2 roky od podpisu smlouvy a smluvní pokutou 0,05 % denně pro případ prodlení s vrácením zápůjčky, čl. III. Takto tedy se zůstavitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 100 000 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit nejpozději do 9. 9. 2022. Zůstavitelem – panem [jméno FO], narozeným [datum] - také tato částka na bankovní účet žalované byla skutečně poskytnuta. Transakce byla provedena konkrétně dne 1. 10. 2020 z bankovního účtu č. [č. účtu] s tím, že nedopatřením byly převedeny na bankovní účet společnosti [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [právnická osoba].), tedy na účet č.: [č. účtu] vedený u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Bezprostředně po zjištění tohoto nedopatření prostředky byly převedeny na účet žalované (účet dle smlouvy) tj. na bankovní účet č. [č. účtu], což má soud prokázané jednoznačně z bankovního výpisu č. l. 131 p. v. ve spojení s výpisem z účtu u [Anonymizováno] č. l. 133 (pouze s tím doplňujícím detailem, že zbylá částka 8 000 Kč nad rámec dvou transakcí ve výši 99 992 000 Kč ze dne 1. 10. 2020 přišla na účet č. [č. účtu] z účtu [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., č. [č. účtu]). 25 Žaloba je pak důvodná. 26 Předmětem řízení je majetkový nárok, který smrtí zůstavitele nezaniká (srov. ust. § 2009 odst. 2 o. z. č. 89/2012 Sb. a contrario, plnění ze smlouvy o zápůjčce nebylo omezeno jen na osobu věřitele), ale přechází na jeho právní nástupce – dědice. Se zahájením řízení však logicky nelze otálet a vyčkávat, až bude podle výsledků pozůstalostního řízení známo, kdo jsou dědici zůstavitele, popř. který z nich převzal podle výsledku pozůstalostního řízení pohledávku, o které je vedeno toto řízení. 27 K otázce aktivní legitimace žalobce (mimo jiné) přiložil notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO], resp. jejího notářského kandidáta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 12. 2020 (ve spise na č. l. 8 - 9), sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o povolání správce pozůstalosti. 28 Při rozhodování o tom, jak adekvátně danou situaci vyhodnotit, pak nelze přehlédnout změny, k nimž došlo na základě nové úpravy dědického práva občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014, především novou úpravu o správě pozůstalosti, která určila kompetence toho, kdo vykonává správu pozůstalosti, tj. má se postarat o zůstavitelem zanechaný majetek do doby, než je pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti tak, aby byl tento majetek zachován pro dědice, popř. věřitele. 29 Osobami oprávněnými ke správě pozůstalosti jsou především správce pozůstalosti a vykonavatel závěti, které k tomu povolal sám zůstavitel za svého života, nejsou-li takové osoby, pak dědic nebo všichni dědici (§ 1677 odst. 1 o. z.), popř. správce jmenovaný soudem (§ 1677 odst. 2 o. z. ve spojení s § 157 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních). 30 Pro všechny, kteří spravují pozůstalost podle ustanovení § 1678 odst. 1 o. z. platí, že vykonávají její prostou správu. 31 Prostá správa je v současném občanském zákoníku upravena v ustanovení § 1405 až 1408 jako jedna z forem správy cizího majetku (vedle plné správy). Podstatou prosté správy je činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku (§ 1405). Správce uplatňuje všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodaří, zásadně pouze nesmí změnit účel spravovaného majetku (§ 1406), peněžní prostředky musí vynaložit obezřetně (§ 1407), atd. 32 K plnění povinností vedoucích k zachování podstaty a účelu svěřeného majetku, tj. i zamezení zhoršení jeho (faktického nebo i „právního“) stavu, správce je oprávněn (a povinen) činit veškeré faktické úkony a právní a – má-li být tato činnost správce pozůstalosti úspěšná, nemůže se popř. správce obejít bez možnosti dlužná plnění vymáhat procesními prostředky, včetně podávání žalob (popř. i exekučních návrhů apod.). 33 Činnost správce pozůstalosti vedoucí k zahájení tohoto řízení a pokračování v něm je tak dle závěru soudu činností naplňující prostou správu podle ustanovení § 1405 o. z. (jakožto právo a povinnost činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku) tak, aby nedošlo vlivem plynutí času ke zhoršení (oslabení) možnosti jeho vymahatelnosti v soudním řízení a popř. i faktické dobytnosti. 34 Dle závěru soudu tedy žalobce nejen že byl oprávněn podat žalobu (a jakožto soudem pověřený správce), měl dokonce povinnost tak učinit. 35 Je třeba zdůraznit k námitce žalované, že byť by i bylo sporné, zda a jak zajistil zůstavitel režim správy pozůstalosti (tedy pokud by byl jakkoli zpochybněn notářský zápis jakožto veřejná listina na č. l. 8 spisu) ujímá se správy pozůstalosti ze zákona dědic (s tím, že je-li dědiců více, spravují pozůstalost zásadně všichni dědicové; vykonávají v takovém případě správu, resp. práva a povinnosti s tím spojená, společně a nerozdílně. Fiala, R., Drápal, L. a kol.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2015, s. 494). 36 I v tom případě tedy by žalobce byl oprávněn (a povinen) žalobu podat, neboť nebylo zpochybněno, že je synem (tedy potenciálně i dědicem zůstavitele). Žalobce je tedy aktivně legitimován k podání této žaloby. 37 Pokud se týká předmětu řízení v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 115/2012, Nejvyšší soud vysvětlil, že rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. 38 V tomto smyslu právní teorie hovoří o břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že v řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. 39 Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. Rozhodnutí založené na neunesení důkazního břemene o určité skutečnosti však nelze zaměňovat s rozhodnutím založeným na tom, že na základě provedených důkazů byl skutkový stav o této skutečnosti zjištěn (pozitivně) jinak, než tvrdil některý z účastníků. 40 V takovém případě nejde o to, že se určitá skutečnost neprokázala, nýbrž o to, že se prokázala jinak, než účastník tvrdil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3071/2018). 41 Ve sporném řízení, kde strany stojí proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch; tvrzené skutečnosti pak předurčují povinnost důkazní, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. 42 Judikatura Nejvyššího soudu k výkladu ustanovení § 657 obč. zák. je ustálena v závěru, že smlouva o půjčce je tradičně považována za smlouvu reálnou; znamená to, že ke smlouvě o půjčce nedochází jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníku (k tomu srov. např. důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 55/2015 Sb.). Na tuto judikaturu navázala (vyšla z ní jako z použitelné) i judikatura Nejvyššího soudu k ustanovení § 2390 o. z. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1261/2019). 43 Soudní praxe se již ustálila v závěru, že ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. 44 Tyto skutečnosti v řízení byly prokázány smlouvou a výpisy z účtu. Žalobce jako zapůjčitel (resp. správce dědictví dle č. l. 8) unesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. I sama pozůstalá manželka [jméno FO] doložila soupisem aktiv, který vyhotovila prostřednictvím svého právního zástupce, že celá pohledávka spadá do pozůstalostního řízení, a správce pozůstalostního řízení je oprávněn vymáhat celou pohledávky, kdy v rámci tohoto pozůstalostního řízení dojde k rozvržení pohledávky v souladu s ust. § 162 odst. 2 z. ř. s. pokud nedojde k dohodě dle odst. 1 § 162 z. ř. s. 45 Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaná) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě vznést jiné hmotněprávní námitky a o svém tvrzení nabídnout důkazy. Tato tvrzení, natož důkazy k prokázání těchto tvrzení žalovaná s úspěchem neučinila. 46 Žalobce na podporu své verze dokladoval nad rámec shora uvedeného i to, že žalovaná existenci ani výši dluhu nijak nerozporovala (naopak dne [datum] bylo vystaveno potvrzení o pohledávce, ve spise na č. l. 22, a s pohledávkou pracuje i příloha účetní závěrky již za rok 2020, ve spise na č. l. 28). 47 Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vztahy mezi účastníky je třeba posuzovat zejm. podle § 2390-4 o. z., kde je upravena smlouva o zápůjčce (dříve podle § 657-8 starého obč. zák. č. 40/1964 Sb. 48 Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Podle ust. § 2390 o. z. „přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu“, vznikne smlouva o zápůjčce. Dále platí např. i to, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky atd. Žalovaná coby dlužník svou povinnost vrátit půjčené peníze nesplnila, žaloba je tedy důvodná a soud jí proto výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. 49 Soud vycházel především ze smlouvy a dalších listin a dospěl k závěru, že v daném případě má tedy žalobce právo na uvedenou částku s přísl., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 50 Podle ustanovení § 1968 o. z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšovanou v každém kalendářním pololetí o 8procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). Žalobce má tedy rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 51 Soud tedy podané žalobě výrokem I. rozsudku vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit ve výroku I. uvedenou částku, a to i s úrokem z prodlení, který odpovídá § 1970 o. z. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci i nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla řádně sjednána v rámci smlouvy o zápůjčce. Smluvní pokuta je upravena ve smlouvě a v ust. § 2048–52 o. z. Ujednají-li si tedy strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty však nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 52 Výrokem II. soud zamítl žalobu na zaplacení částek specifikovaných ve výroku II. ze strany žalované do soudní úschovy Okresního soudu v Náchodě, neboť nebyly shledány předpoklady pro nutnost do soudní úschovy, když přijímání plnění je součástí správy pozůstalosti. Složení do úschovy je tehdy, pokud není jisté, komu vydat, což v tomto případě není. Žalobce vykonává prostou správu pozůstalosti, kdy se jedná o období od smrti zůstavitele do vydání pravomocného usnesení, jímž bude pozůstalostní řízení ukončeno, je nutno s majetkem hospodařit, resp. ho uchovat, a to prostřednictvím správy pozůstalosti. Tu vykonává správce pozůstalosti; vykonavatel závěti, popř. dědic. Zákon stanoví, že ten, kdo vykonává správu pozůstalosti, vykonává její prostou správu. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (NS) vyplývá, že prostou správu je nutno posuzovat podle okolností případu, s přihlédnutím k charakteru a hodnotě majetku, který má správce spravovat. Jako příklad prosté správy lze uvést placení či vybírání nájemného; zajišťování a placení oprav; platby zajišťující chod podniku (nákup surovin, mzdy zaměstnanců, pojistné, daňové povinnosti). Lze shrnout, že podstatou prosté správy je činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku. Mezi úkony, které přesahují rámec prosté správy, pak lze např. řadit zcizení nebo zastavení nemovitosti; investice, které by měnily činnost podniku. 53 Ve svém nedávném rozhodnutí (24 Cdo 3642/2021) navíc NS řešil otázku, za jakých podmínek může soud udělit/neudělit souhlas správci pozůstalosti k tomu, aby učinil úkon přesahující rozsah prosté správy (nedohodnou-li se dědici). NS zejména uvedl, že zákon nikde nestanoví, z jakých hledisek má soud při rozhodování vycházet, ale ponechává toto rozhodnutí zcela na jeho úvaze. Při svém rozhodování je tak soud povinen vyhodnotit nastalou situaci, vzít v úvahu všechny rozhodné okolnosti konkrétního případu, především povahu a rozsah majetku a jiných majetkových hodnot, jichž se má dotčený úkon správce týkat, uvážit, jaké dispozice tento majetek vyžaduje, aby nedošlo k jeho poškození, ztrátě, aby nepřestal sloužit svému účelu, nestal se nefunkčním apod. V tomto rámci pak zohlednit stanoviska jednotlivých dědiců a vzájemně poměřit jejich zájmy. Soud ke všem okolnostem případu vyhodnotil, že žalobce je oprávněn vykonávat prostou správu pozůstalosti (viz rozhodnutí soudního komisaře) a přijetí peněz ze zápůjčky nijak nevybočuje z rámce přesahujícího rámec prosté správy žalobce. 54 Na úplný závěr soud uvádí, že nemá ani žádnou pochybnost o věcné příslušnosti soudu (toto ani ze strany účastníků nebylo namítáno a o případ, na který by dopadalo např. ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/, f/ občanského soudního řádu se zde nejedná). Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. 55 Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří náklady za zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/96 Sb. (dále jen AT) za mimosmluvní odměnu advokáta dle § 11 odst. AT za: 1) převzetí a příprava právního zastoupení žalobce; 2) návrh na vydání platebního rozkazu – žaloba ze dne 8. 12. 2022; 3) vyjádření žalobce ze dne 21. 4. 2023; 4) replika žalobce ze dne 15. 5. 2023; 5) vyjádření žalobce k výzvě soudu ze dne 6. 10. 2023; 6) účast na jednání před soudem dne 24. 8. 2023 v délce trvání více než 2 hodiny (2 úkony); 7) závěrečný návrh žalobce ze dne 30. 8. 2023; 8) účast na jednání před soudem dne 30. 4. 2025 v délce trvání do dvou hodin. Právní zástupce žalobce dále poskytl v souvislosti s tímto řízením žalobci právní služby spadající zejména pod následující úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 AT: odvolání žalobce proti usnesení o přerušení řízení ze dne 7. 11. 2023. Soud přiznal právnímu zástupci žalobce odměnu za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT a 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 AT při tarifní hodnotě 104 500 000 Kč určené podle § 7 bod 7. a § 8 odst. 1 AT, kdy je sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby celkem 86 100 Kč bez DPH. Za 9 úkonů právní služby žalobci náleží celkem 774 900 Kč a za 1 úkon právní služby v poloviční sazbě 43 050 Kč, tj. celkem 989 719,50 Kč vč. DPH. Soud dále přiznal žalobci náhradu za hotové výdaje podle § 13 odst. 4 AT za 10 úkonů - 8 x 300 Kč dle znění AT účinného do 31. 12. 2024 a 2 x 450 Kč dle znění AT účinného od 1. 1. 2025 právních služeb ve výši 3 300 Kč, tj. 3 993 Kč vč. DPH. Soud přiznal žalobci i cestovní výdaje za celkem 2 cesty [adresa] a zpět, a to: 1 cesta na soudní jednání (celková ujetá vzdálenost je 232 km) vozidlem AUDI Q7, reg. zn. [SPZ], průměrná spotřeba 6,0 l/100 km, skládající se z: základní náhrady za použití silničních motorových vozidel dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., jež je rovna 5,80 Kč za 1 km, celkem 1 345,60 Kč (tj. 232 km x 5,80 Kč); náhrady za použité palivo dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., jež je rovna 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty celkem 483,02 Kč (tj. 13,92 l x 34,70 Kč); a 1 cesta na soudní jednání (celková ujetá vzdálenost je 232 km) vozidlem Hyundai i30 III, reg. zn. [SPZ], průměrná spotřeba 5,5 l/100 km, skládající se z: základní náhrady za použití silničních motorových vozidel dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., jež je rovna 5,80 Kč za 1 km, celkem 1 345,60 Kč (tj. 232 km x 5,20 Kč); náhrady za použité palivo dle § 4 písm. a) vyhlášky č. č. 475/2024 Sb., jež je rovna 35,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů, celkem 456,81 Kč (tj. 12,76 l x 35,80 Kč). Žalobci náleží celkem 3 631,03 Kč jako náhrada za cestovní výdaje. Soud přiznal žalobci náhradu za promeškaný čas strávený cestou do místa, které není sídlem či bydlištěm advokáta (2 x cesta [adresa] a zpět), dle § 14 odst. 1 písm. a) AT, a to celkem za 12 započatých půlhodin za cestu tam (6 půlhodin) a také zpět (6 půlhodin) na jednání ve dnech 24. 8. 2023 a 30. 4. 2025. Žalobci tudíž náleží celkem 1 500 Kč (tj. 6 x 100 Kč a 6 x 150 Kč), tj. 1 815 Kč vč. DPH jako náhrada za promeškaný čas. Žalobce současně uplatnil i náhradu hotových výdajů ve výši 2 645 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Celkové náklady žalobce činí 3 644 158,53 Kč (vč. DPH). Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.

Poučení