20 C 146/2023-66

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] o zaplacení 34 597 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 525 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč vždy do 25. dne v daném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit další částku 17 072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 597 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 9,72 % ročně z částky 33 623,33 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 94 464 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění a částečného zpětvzetí ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 34 597 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 597 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 9,72 % ročně z částky 33 623,33 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 94 565 Kč a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla žalobkyně žalované částku 35 000 Kč převodem na účet. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s dohodnutým úrokem 47,51 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 1 695 Kč počínaje měsícem září 2022; součástí splátek je i úhrada pojistného 55 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet. Žalobkyně popsala, že prověřovala schopnost žalované úvěr splácet z dostupných databází a na základě dokladů od žalované. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť do zesplatnění úvěru uhradila pouze 8 475 Kč a dostala se do prodlení s placením splátky splatné dne [datum]. Žalobkyně poté úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Po podání žaloby žalovaná uhradila celkem částku 7 000 Kč. Žalobkyně nyní požaduje po žalované neuhrazenou jistinu 34 597 Kč (jistina ponížená o platby činí 33 623,33 Kč, k jistině přirostlé úroky 809 Kč a 165 Kč jako pojistné) společně s úrokem z prodlení 15 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem 9,72 % ročně z částky 33 623,33 Kč od [datum], maximálně do výše 94 464 Kč. V návaznosti na vyjádření žalované (viz dále) žalobkyně souhlasila s hrazením dluhu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.

2. Žalobkyně se před částečným zpětvzetím žaloby domáhala též zbývajících úroků 3 956 Kč, smluvní pokuty 998 Kč (smluvní pokuta 2 x 499 Kč za prodlení s hrazením splátek o délce 30 dnů u splátek [číslo]), náhrady nákladů 400 Kč, smluvní pokuty 601,28 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z nové dlužné jistiny 37 579,52 Kč za každý den prodlení od [datum] do [datum]), smluvního úroku 47,51 % ročně z původní jistiny 33 623,33 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, než celkový úrok dosáhne částky 94 464 Kč (tento úrok pak ponížila na nyní požadovanou výši 9,72 % ročně).

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v odporu ze dne [datum], ve vyjádření ze dne [datum] a v replice ze dne [datum] tak, že uplatněné nároky neuznává, neboť smlouva o úvěru je podle ní absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a chybějící řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná potvrdila, že od žalobkyně obdržela na základě tvrzené úvěrové smlouvy částku 35 000 Kč, ale při uzavírání smlouvy nedokázala řádně posoudit podmínky smlouvy ani důsledky jejího uzavření. Namítla, že smlouva je nepřehledná, obsahuje sankce před spotřebitelem ukryté a jako celek vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Také výši ujednaných úroků považuje žalovaná za nepřiměřeně vysokou a v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně dále uvedla, že v době uzavření smlouvy měla měsíční příjem 15 577 Kč, měsíční náklady 4 200 Kč za inkaso a 1 000 Kč za telefon a hradila splátky jiného úvěru 10 023 Kč měsíčně (úvěr u [příjmení] [jméno] ze dne [datum]), tedy údaje uváděné žalobkyní ve smluvní dokumentaci neodpovídají realitě. Poukázala na smyšlené údaje klientů uváděné žalobkyní opakovaně ve stejné výši u různých smluv, dále poukázala na dlouhodobou praxi žalobkyně při poskytování úvěrů s nemravně vysokými úroky a pro spotřebitele nevýhodnými podmínkami. Navrhla proto, aby byla žaloba částečně zamítnuta a aby bylo žalobkyni přiznáno nejvýše bezdůvodné obohacení ve výši dosud nevrácené jistiny.

4. Soud věc projednal při jednání dne [datum] za přítomnosti žalobkyně i žalované a dále při jednání dne [datum] za přítomnosti žalobkyně i žalované. Při jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalovaná u prvního jednání nejprve uvedla, že celkem uhradila již 16 170 Kč, což žalobkyně rozporovala s tím, že eviduje pouze částku 15 475 Kč. Účastníci dále učinili následující shodná tvrzení o skutkových okolnostech, která soud ve smyslu § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění a dále k nim neprováděl dokazování. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne [datum] [číslo] na základě které žalovaná od žalobkyně obdržela částku 35 000 Kč a zavázala se ji vrátit se sjednanými úroky, poplatky a pojištěním v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 695 Kč v celkové výši 81 360 Kč; žalobkyně od žalované zjišťovala její majetkové poměry. U druhého jednání se účastníci dále shodli, že platba 1 695 Kč za únor 2023 nebyla žalobkyni připsána a po prvním jednání žalovaná žalobkyni uhradila celkem 2 000 Kč, celková uhrazená částka tak činí 17 475 Kč a celková dlužná částka činí 17 525 Kč.

5. Mezi stranami po vyjasnění nesporných skutečností zůstaly sporné skutková otázka, zda žalobkyně dostatečně zjišťovala majetkové poměry žalované před poskytnutím úvěru. Na tuto skutkovou otázku pak navazují právní otázky, zda je uzavřená smlouva o úvěru platná a na zaplacení jaké částky má žalobkyně vůči žalované nárok. K uvedené skutkové otázce soud provedl dokazování následujícími listinnými důkazy a následně se zabýval právním hodnocením 6. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o předtištěný formulář (dokument o délce 6 stran hustě popsaných malým písmem), kterým žalovaná navrhuje žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytne žalované bezúčelový úvěr 35 000 Kč a žalovaná vrátí 78 820 Kč (bez pojištění) ve 48 měsíčních splátkách po 1 695 Kč (včetně pojištění 55 Kč) splatných každého 22. dne v měsíci, zápůjční úroková sazba činí 47,50 %, RPSN 59,34 %. Je uvedeno ujednání, podle kterého dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky v délce 65 dní, ke dni zesplatnění se nezaplacená jistina a nezaplacené úroky ke dni zesplatnění stávají novou jistinou úvěru. Dále je uvedeno ujednání o smluvních pokutách v neprospěch žalované, a to ve výši 499 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 30 dnů, a ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení po zesplatnění úvěru. Dále je uvedeno ujednání o právu na náhradu účelně vynaložených nákladů v neprospěch žalované, a to ve výši 200 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Nejsou uvedeny žádné sankce v neprospěch žalobkyně. Listina je oběma stranami podepsána.

7. Z listiny označené jako Přihláška do pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o předtištěný formulář, podle kterého žalovaná u žalobkyně sjednala pojištění balíček C s měsíčním pojistným 55 Kč.

8. Z listiny označené jako Příloha [číslo] k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke smlouvě o úvěru [číslo] se žalobkyně s žalovanou dohodly na sjednání pojištění s pojistným 55 Kč měsíčně.

9. Z listiny označené jako Prohlášení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o dokument v podobě předtištěného formuláře, kterým žalovaná ke smlouvě o úvěru [číslo] prohlásila, že se seznámila se všemi informacemi, uvedla pravdivé údaje, je si vědoma závazků.

10. Z listiny označené jako Předsmluvní formulář ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o dokument s informacemi o úvěru [číslo] informace se shodují s návrhem na uzavření smlouvy.

11. Z listiny kopie občanského průkazu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalované.

12. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o dokument, ve kterém jsou uvedeny údaje žalované odkazem na smlouvu o úvěru [číslo] (ve smlouvě o úvěru jsou údaje žalované včetně telefonního kontaktu a e-mailové adresy), dále majetkové poměry žalované, a to příjem 14 000 Kč z důchodu, výdaje celkem 8 188 Kč (4 620 Kč životní minimum, 3 568 Kč za bydlení, u ostatních položek 0 (splátky, ostatní, spoření atd.), dále že žalovaná je bydlí ve vlastním bydlení a nežije s manželem či partnerem. Z listin obsahujících historii transakcí na účet žalované [číslo] u ČSOB bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod 14 691 Kč v květnu 2022, 15 577 Kč v červnu 2022 a 15 577 Kč v červenci 2022; jiné položky ve výpise nejsou uvedeny. Z listiny označené jako Výpis záznamů z registru [příjmení] bylo zjištěno, že jde o tabulku (prostý Word dokument), ve které jsou vyplněny údaje žalované a časový údaj [datum], jinak však nejsou patrné žádné údaje (řádky nevyplněny). Z listiny označené jako Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že jde o tabulku (prostý Word dokument), ve které jsou vyplněny údaje žalované, CBS skóre 521 (kategorie III. – nízké riziko), časový údaj [datum].

13. Z listiny označené jako Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve výši 35 000 Kč, přiložen byl splátkový kalendář a informace o pojištění; zásilka byla doručena [datum].

14. Z listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru byla potvrzena nesporná skutečnost o vyplacení úvěru žalované.

15. Z listiny označené jako Karta klienta ke smlouvě [číslo] (v průběhu řízení předloženy tři verze, zde zjištění z verze ze dne [datum]) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje platby od žalované celkem ve výši 15 475 Kč.

16. Z listiny označené jako Žádost o odklad splátek ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum] a z listiny označené jako Upravený splátkový kalendář (po provedeném odkladu splátek) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala o odklad splátek a bylo jí vyhověno.

17. Z listin označených jako Výzva k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované upomínky k zaplacení dlužných splátek a upozornila ji na sankce podle smlouvy; doklady o odeslání nepřiloženy. Z listiny označené jako Oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované oznámení o zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Předžalobní výzva ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužných částek; zásilka byla odeslána [datum].

18. Ze čtyř listin označených jako Hodnocení klienta a z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru (vše anonymizováno) bylo zjištěno, že jde o vyplněné formuláře žalobkyně, ze kterých je patrné, že u různých žádostí o půjčky v různých výších uvádí u klientů opakovaně stejné či podobné částky nákladů na bydlení (2 x 2 603 Kč a 1 x 2 608 Kč u novějších smluv, a 2 x 2 500 Kč u starších smluv).

19. Z důchodového výměru ČSSZ ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná pobírala důchod celkem 16 185 Kč (od září 2022) a 17 650 Kč (od června 2023); tato výše důchodu vyplývá také ze dvou listin označených jako Vybrané pohyby na účtu žalované.

20. Podle zprávy z Psychosociálního centra Telemens ze dne [datum] je žalovaná dlouhodobě v péči psychiatra s duševní poruchou. K tomu žalovaná u jednání uvedla, že duševní porucha jí byla diagnostikována už před 30 lety a působí na ni tak, že není schopna si věci sama sepsat a potřebuje s tím pomoc, proto se obrátila na charitu. Tomu, co se projednává u soudu rozumí. Je také schopna přečíst si text a porozumět mu, ale moc dlouho si to nepamatuje.

21. Z poštovních poukázek A, a to 4 x na částku 1 695 Kč za měsíce srpen až listopad 2022, 1 x na částku 1 695 Kč za měsíc březen 2023 a 6 x na částku 1 000 Kč za měsíce červen až listopad 2023, bylo zjištěno, že žalovaná takto uhradila žalobkyni celkem 14 475 Kč (soud k důkazu provedl ještě také poštovní poukázku A na částku 1 695 Kč za měsíc únor 2023, ale strany poté učinily nesporným, že tato částka nebyla žalobkyni připsána).

22. Z listin prokazujících majetkové poměry žalované bylo zjištěno, že hradí SIPO ve výši mezi 2 786 Kč a 3 421 Kč za dobu od června do prosince 2023 (doklady o SIPO), že hradí 993 Kč až 1 386 Kč za telefon u T-Mobile (vybrané pohyby na účtu žalované a potvrzení o provedení transakce), že hradila palivové dříví celkem ve výši 11 000 Kč (faktury ze dne [datum], [datum] a [datum]), že za rok 2023 hradila poplatky za odpady 540 Kč, poplatek za psa 150 Kč, stočné 318 Kč a vodné 431 Kč a 1 760 Kč (platební předpis místních poplatků obce Radslavice a příjmový doklad), že hradí žalobkyni na jiný úvěr částku 1 500 Kč měsíčně (poštovní poukázky A za měsíce červenec až listopad 2023), a že hradí společnosti na jiný úvěr [příjmení] [jméno] částku 2 500 Kč měsíčně (potvrzení o platbě přes [příjmení] terminál za měsíce červen až listopad 2023).

23. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržela peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a zavázala se vrátit 81 360 Kč (úroková sazba 47,51 %, ujednány smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalované). Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalované, ale učinila zjištění neodpovídající realitě. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 17 475 Kč.

24. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]).

25. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána z údajů poskytnutých žalovanou i z dostupných evidencí. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně předložila listiny označené jako Hodnocení klienta, Výpis záznamů z registru [příjmení], Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), a platební historii z účtu žalované. Z předložených listin je patrné, že žalobkyně se dostatečně nezabývala schopností žalované úvěr splácet, neboť žalobkyní zaznamenaná zjištění zjevně neodpovídají realitě. Žalobkyně zjištěné údaje zanesla do listiny označené jako Hodnocení klienta, avšak už první údaj o příjmech 14 000 Kč neodpovídá realitě, neboť žalobkyně sama k prokázání řádného zkoumání poměrů žalované předložila výpisy z účtů žalované, podle kterých činil její důchod 14 691 Kč v květnu 2022 a 15 577 Kč od června 2022 Tyto údaje však neodpovídají tomu, co uvedla žalobkyně, přičemž je nerozhodné, zda jsou skutečné příjmy vyšší či nižší, protože povinností žalobkyně je zjistit majetkové poměry spolehlivě a ověřit si je, nikoliv si vymýšlet částky, aby mohla úvěr poskytnout. Žalobkyně si však zjevně příjmy žalované vymyslela (nelze přitom argumentovat např. zaokrouhlením, neboť ostatní částky jsou na koruny). Pokud jde o výdaje, tak žalobkyně vycházela z částky životního minima 4 620 Kč a z ničím nepodložené částky 3 568 Kč za bydlení (přičemž z jiných Hodnocení klienta je patrné, že částky na bydlení žalobkyně uvádí u všech klientů stejné). Nadto je pak ze současných poměrů žalované zřejmé, že její náklady na bydlení musí být vyšší, a to v řádech tisíců (viz shora doklady o SIPO, místních poplatcích a ceně za dříví na otop). Dále žalobkyně nijak nezohlednila další nutné výdaje žalované, přestože jí bylo známo, že žalovaná musí hradit poplatky za telefon a internet (žalobkyně sama do listin zaznamenala telefonní číslo a e-mailovou adresu žalované). Žalobkyně pak nezjistila, že žalovaná v době uzavření smlouvy měla jiný úvěr. Pokud žalobkyně předložila výpis z registru [příjmení], tak z něj nejsou patrné žádné údaje, řádky jsou nevyplněny. Z výpisu z registru NRKI pak sice vyplývá dobré hodnocení žalované, ale zjevně nezohledňuje další dluhy žalované. Žalobkyně pak byla u jednání podle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů k tomu, zda řádně zkoumala úvěruschopnost žalované tím, že pořídila výpis z evidence exekucí, neboť skutečnost, zda proti žadateli o úvěr jsou vedena exekuční řízení, je základním a snadno zjistitelným ukazatelem toho, zda je možno úvěr poskytnout, ale ani toto jednoduché ověření žalobkyně neučinila. Soud proto musí uzavřít, že z žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

26. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě byla sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 47,51 % ročně (přičemž na tom nic nemění ani to, že žalobkyně požaduje úrok pouze 9,72 % ročně) a žalovaná měla při úvěru 35 000 Kč zaplatit celkem 81 360 Kč, tedy více než dvojnásobek poskytnuté hodnoty. Takovou výši úroku soud považuje za naprosto nepřiměřenou, a to především s ohledem na další okolnosti smlouvy, neboť ve smlouvě o úvěru jsou vedle ujednání o úroku také ujednání o smluvních pokutách a jiných platbách (náklady vzniklé s prodlením), které jsou sjednány výlučně v neprospěch žalované a smlouva neobsahuje odpovídající ustanovení, která by adekvátně sankcionovala také případné neplnění smluvních povinností ze strany žalobkyně. Tato ujednání výlučně v neprospěch žalované jako spotřebitele by bylo sama o sobě nutno ve smyslu § 1813 o. z. považovat za zakázaná ujednání, přičemž k zakázaným ujednáním se ve smyslu § [číslo] o. z nepřihlíží. V kontextu smlouvy jako celku a s ohledem na to, že žalobkyně takto postupuje dlouhodobě při uzavírání smluv se spotřebiteli, po kterých poskytuje i úroky výrazně vyšší a sama žalobkyně již vytvořila bohatou judikaturu vyšších soudů, které opakovaně konstatovaly nemravné počínání žalobkyně (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 644/2021, ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019 nebo ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019 a mnohé další, a dále nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12 nebo ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11), byla by smlouva jako celek neplatná podle § 588 o. z. Nadto je smlouva jako celek je nepřehledná, tvoří ji šest stran hustě popsaných malým písmem a další nepřehledné dokumenty, což může na spotřebitele jako slabší stranu působit negativně a odrazovat ho od čtení celého textu. Smlouva jako celek pak působí hrubě v neprospěch spotřebitele, neboť v důsledku nepřehlednosti, vysokého úroku a množství smluvních pokut nelze mít za to, že by žalobkyně skutečně očekávala řádné splacení úvěru spotřebitelem, ale spíše se zaměřuje na vymáhání smluvních sankcí.

27. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované jako spotřebiteli částku 35 000 Kč a od žalované již obdržela částku 17 475 Kč. Žalovaná je proto nyní povinna vrátit žalobkyni částku 17 525 Kč, a ve smyslu § 87 spotř. z. je povinna tuto částku vrátit v době odpovídající svým poměrům. Žalovaná byla v řízení aktivní a své poměry dostatečně doložila a soud z nich učinil závěr, že částka 1 000 Kč měsíčně, kterou nyní žalovaná hradí žalobkyni, odpovídá poměrům žalované (žalovaná pobírá důchod 17 650 Kč; její měsíční náklady činí průměrně 3 100 Kč za SIPO; 1 100 Kč za telefon; 920 Kč za palivové dříví, tj. 11 000 Kč ročně; 270 Kč za místní poplatky a vodné a stočné, tj. 3 199 Kč ročně; dále hradí měsíčně jiné úvěry ve výši 2 500 Kč a 1 500 Kč a ze zbývající částky 8 260 Kč měsíčně si musí zajistit jídlo, ošacení a případné další nezbytné náklady jako návštěvy lékaře, dopravu, opravy v bytě atd.). Navrhovaná (a žalobkyní samotnou schválená) výše splátky 1 000 Kč měsíčně tak je odpovídající poměrům žalované. Soud nestanovil placení splátek pod ztrátou výhody splátek, neboť smyslem § 87 spotř. z. je, aby žalovaná vrátila to, co získala z neplatné smlouvy, podle svých možností. Pokud její možnosti nebudou umožňovat hrazení stanovených splátek, může se obrátit na soud s žádostí o vydání nového rozhodnutí podle změny okolností, tedy případné neplacení nelze sankcionovat ztrátou výhody splátek. S ohledem na to, že soud určil plnění ve splátkách podle § 87 spotř. z. (a nikoli podle § 160 o. s. ř.), nebyl vázán závěry judikatury ohledně doby, ve které by mělo dojít ke splnění celého dluhu ve splátkách, neboť splátky nejsou vázány na oprávněný zájem žalobkyně jako věřitele, ale na možnosti žalované jako dlužníka.

28. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k zaplacení dosud nesplacené jistiny 17 525 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1 000 Kč ve smyslu § 87 spotř. z. až do úplného zaplacení.

29. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemá žalobkyně právo na zaplacení jiných plateb než dosud nevrácené jistiny jako bezdůvodného obohacení. Pokud však jde o jiné nároky v podobě ujednaných úroků, poplatků či smluvních pokut, tak na ty žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy právo nemá. Soud zamítl také žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení, neboť ve smyslu § 87 spotř. z. nárok na vrácení celé jistiny jako bezdůvodného obohacení dosud nedospěl, a splatnými se stanou teprve jednotlivé splátky, k jejichž placení byla žalovaná zavázána podle zjištěných majetkových možností (k tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 30. 11. 2023, č. j. 75 Co 287/2023-53). Žalovaná tak dosud není v prodlení a žalobkyni proto nenáleží úrok z prodlení.

30. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že úspěch obou účastníků byl srovnatelný. Žalobkyně se původně domáhala částky 39 142 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně od [datum] do zaplacení (4 388,91 Kč ke dni vyhlášení rozsudku), částky 601,28 Kč a úroku 47,51 % ročně z částky 33 623,33 Kč od [datum] do zaplacení, a to nejvýše do částky 94 464 Kč (11 897,43 Kč ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyni pak bylo vyhověno toliko v částce 17 525 Kč, přičemž po zahájení řízení žalovaná uhradila celkem 9 000 Kč. Úspěch obou účastníků je tedy srovnatelný.

Poučení