20 C 16/2023 - 73
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 151 odst. 3
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 6 odst. 1 § 7 § 13 § 13 odst. 4 § 14
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 13 odst. 1 § 31a odst. 1
- o svobodném přístupu k informacím, 106/1999 Sb. — § 15 § 16b § 16 odst. 1 § 16 odst. 2 § 16 odst. 3 § 17 odst. 3 § 2 odst. 1 § 5 odst. 3
- o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), 321/2004 Sb. — § 31 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], IČO [IČO žalobkyně B] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO žalované] sídlem [Anonymizováno] za účasti vedlejšího [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a zákona č. 82/19698 Sb. takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 13 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 12. 2022 do zaplacení a zaslání omluvy žalobci ve znění: [Anonymizováno] fond neposkytl požadované informace o výjimečně vysoké finanční podpoře [Anonymizováno] v zákonné 15tidenní lhůtě, ale až po 415ti dnech, žadateli o ně, pobočnému spolku [Jméno žalobkyně A], se [Anonymizováno] za tento nesprávný úřední postup podřízeného [Anonymizováno] omlouvá a dále, že žalovaná je povinna uveřejnit omluvu s titulkem Omluva za obstrukce [jméno FO] ve znění: [jméno FO] neposkytl požadované informace o výjimečně vysoké finanční podpoře [Anonymizováno] v zákonné 15tidenní lhůtě, ale až po 415ti dnech, žadateli o ně, [Anonymizováno] spolku [Jméno žalobkyně A], se [Anonymizováno] za tento nesprávný úřední postup podřízeného [Anonymizováno] omlouvá a tuto ponechat zveřejněnou po dobu 1 měsíce, počínaje 15tým dnem od právní moci tohoto rozsudku na titulní straně webu [Anonymizováno] podřízeného fondu, www.[Anonymizováno] a www.[Anonymizováno] jako aktualitu s logem [Anonymizováno] po celou dobu na první pozici a v případě nedostupnosti některého z webu o to déle a s tím, že je povinna uveřejnit v nejbližším vydání po právní moci tohoto rozsudku v časopisu [jméno FO], v rubrice [Anonymizováno] omluvu s titulkem: „Omluva za obstrukce [Anonymizováno]“ ve znění „[jméno FO] fond neposkytl požadované informace o výjimečně vysoké finanční podpoře [Anonymizováno] v zákonné 15tidenní lhůtě, ale až po 415ti dnech, žadateli o ně, pobočnému spolku, [Jméno žalobkyně A], se [Anonymizováno] za tento nesprávný úřední postup podřízeného [Anonymizováno] omlouvá“, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi, náhradu nákladů řízení ve výši 20 953,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované omluvy a zaplacení částky 13 125 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že nárok uplatněný v žalobě mu náleží dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOdpŠk“) za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Dne 12. 10. 2021 požádal žalobce [jméno FO], IČO [IČO] (dále jen „vedlejší účastník“) dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), o poskytnutí „elektronické kopie žádosti o poskytnutí podpory vedené [jméno FO] pod č.j. [Anonymizováno] na realizaci projektu „[adresa] včetně příloh, a elektronickou kopii vyhodnocení kompletního vyúčtování skutečně vynaložených finančních prostředků na realizaci účelu, na který se podpora poskytuje, jehož předložení 1.povinnému je podmínkou rozhodnutí o poskytnutí podpory č. [Anonymizováno].“ Vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 26. 10. 2021, č.j. [Anonymizováno], potvrzeným rozhodnutím Předsedy [jméno FO] ze dne 1. 12. 2021, č. j. [Anonymizováno], odmítl žalobci tuto informaci poskytnout. Informaci žalobci vedlejší účastník poskytl až rozhodnutím ze dne 16. 12. 2022, č.j. [Anonymizováno], a to po zrušení výše specifikovaného rozhodnutí rozhodnutím [právnická osoba] ze dne 28. 2. 2022, č.j. [Anonymizováno], tedy až po 415 dnech, čímž se dle žalobce dopustil nesprávného úředního postupu dle § 13 odst. 1 OdpŠk a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Poskytnutá podpora [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] ve výši 1 500 000 Kč je mimořádně vysoká, neboť do té doby nejvyšší poskytnuté podpory dosáhly částky 500 000 Kč. Dle žalobce se jedná o významnou skutečnost, o které by měla být veřejnost, především plátci odvodů [Anonymizováno], daňoví poplatníci, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nadřízené [Anonymizováno][Anonymizováno]informována dle §5 odst. 3 InfZ. Nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu uplatnil žalobce dne 19. 12. 2022. Žalovaná dopisem ze dne 27. 12. 2022 doručený žalobci dne 4. 1. 2023 nárok žalobce odmítla s tím, že ve věci byl podán mimořádný opravný prostředek, což není dokladem existence nesprávného úředního postupu, neboť je třeba vycházet z toho, že řízení nějakou dobu trvá. K tomu žalobce uvádí, že lhůty pro rozhodování správního úřadu jsou součástí celého úředního postupu a odkázal se na nález Ústavního soudu II. ÚS 570/20 ze 14. 10. 2020, kdy je třeba na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné.
2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že aby byla způsobena nemajetková újma dle § 13 odst. 1 ZOdpŠk musí být splněny tři základní předpoklady, a to nesprávný úřední postup, vznik nemajetkové újmy, příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Účelem přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je pak kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený uveden právě v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení a v níž byl udržován. V daném případě se však o nejistotu nejedná, neboť žalobce je pobočným spolkem, který nebyl účastníkem řízení o poskytnutí podpory vedené vedlejším účastníkem. Jeho nejistota spočívala pouze v tom, zda obdrží či neobdrží požadovanou informaci. Žalobce se dne 19. 12. 2022 skutečně na žalovanou obrátil s nárokem na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, avšak požadoval částku 12 188 Kč, nikoli částku 13 125 Kč, kterou nyní na žalované požaduje. Co se týče celkové délky řízení, k tomu žalovaná uvedla, že řízení bylo vedeno od dne 12. 10. 2021 do 16. 12. 2022, tj. po dobu 1 roku a 2 měsíce. To, že řízení ve třech stupních trvalo celkem 14 měsíců nelze považovat za nepřiměřeně dlouhé, neboť je nutné vycházet z předpokladu, že každé řízení nějakou dobu trvá. Dle ustálené rozhodovací praxe obecných soudů lze vycházet z předpokladu, že pro řízení vedené před správním orgánem v obou stupních lze za přiměřenou délku považovat délku řízení zhruba 1 rok. Předmětné správní řízení tak trvalo ještě kratší dobu, než se obvykle považuje za přiměřenou. Význam neposkytnutí informace je dle žalované pro žalobce zcela minimální, neboť podpora byla vedlejším účastníkem poskytnuta odlišnému subjektu, než žalobci a jedná se tak o informaci vztahující se k řízení, které se žalobce jako takového vůbec netýkalo. Informace byla navíc nakonec žalobci poskytnuta, lze tedy uzavřít, že správní řízení lze kvalifikovat jako řízení zcela bez významu pro žalobce. Vzhledem k výše uvedenému navrhla žalovaná žalobu zamítnout.
3. Vedlejší účastník k žalobě uvedl, že v souvislosti s vyřizováním žádosti žalobce o informace z jeho strany nedošlo k žádným průtahům a nelze tak hovořit o nedodržení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb a navrhl žalobu zamítnout. Žádost žalobce o poskytnutí informace byla vedlejšímu účastníkovi doručena dne 12. 10. 2021, o žádosti bylo rozhodnuto dne 26. 10. 2021 rozhodnutím č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], odvolání žalobce bylo vedlejšímu účastníkovi doručeno dne 9. 11. 2021 a dne 1. 12. 2021 pak bylo žalobci odesláno rozhodnutí předsedy [jméno FO] fondu o podaném rozkladu č. j. [Anonymizováno]. Vedlejší účastník tak postupoval ve lhůtách a způsobem dle zákona č. 106/1999 Sb. V rámci přezkumného řízení vedeného u [právnická osoba] bylo sice rozhodnutím ze dne 28. 2. 2022 zrušeno rozhodnutí předsedy [jméno FO] fondu o podaném rozkladu č. j. [Anonymizováno], avšak[Anonymizováno][právnická osoba] ve svém rozhodnutí nedovodil, že by žalobci měly být poskytnuty jím požadované informace. Předseda [Anonymizováno] následně rozhodnutím ze dne 14. 6. 2022 rozhodl o zrušení rozhodnutí [jméno FO] ze dne 26. 10. 2021, č. j. [Anonymizováno]. Následně [jméno FO] po úhradě částky ze strany žalobce ve výši 660 Kč za poskytnutí informace rozhodnutím ze dne 16. 12. 2022, č.j. [Anonymizováno], poskytl žalobci požadované informace s tím, že část z poskytovaných informací anonymizoval. S ohledem na výše uvedené vedlejší účastník poukazuje, že zde nelze dovozovat nesprávný úřední postup. V souvislosti s tímto uvedl, že rovněž není možné vyhovět žalobcově požadavku na omluvu, neboť omluva je akceptovatelným satisfakčním právním prostředkem ke zmírnění následků dotčení osobnostních práv fyzické osoby (30 Cdo 2263/2016) a žalobce je osobou právnickou, jehož statutárním orgánem je jiná právnická osoba, proto není zřejmé, komu konkrétně by omluva měla být poskytnuta. Vedlejší účastník dále sporuje, že by žalobci mohla vzniknout nemajetková újma, neboť poskytování kompenzace za nemateriální újmu je zejména reparace úzkosti, duševního stresu v očekávání případu a nejistoty. V tomto případě se však nejedná ani o jedno z výše uvedených. Informace, kterých se žalobce dožadoval, nijak neovlivňují jeho existenci či chod jako právnické osoby, nedotýkají se jeho pověsti, nemají jakýkoli dopad do sféry subjektu řídícího žalobce. Žalobce vůči vedlejšímu účastníkovi nevystupuje a nevystupoval jako žadatel o poskytnutí podpory. Žalobce neuvádí žádnou skutečnost, se kterou by spojoval význam požadovaných informací pro svoji osobu. Vedlejší účastník dále podotkl, že žádosti o poskytnutí podpory probíhají zvlášť ke každému žadateli a neveřejně.
4. Z rozhodnutí [právnická osoba], č. [Anonymizováno] ze dne 28. 2. 2022 s vyznačenou doložkou právní moci, rozhodnutí [jméno FO][Anonymizováno]ze dne 16. 12. 2022 vč. doručenky, č. j. [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] o rozkladu ze dne 1. 12. 2021 vč. doručenky, č. j. [Anonymizováno], rozhodnutí [jméno FO] ze dne 26. 10. 2021, č. j. [Anonymizováno] vč. doručenky, vyjádření žalované ze dne 27. 12. 2022 k nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, žádosti žalobce podané u žalované ze dne 19. 12. 2022 s nárokem na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a odpovědi žalované, žádosti žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 12. 10. 2021, žádosti o poskytnutí informací odvolání do rozhodnutí žalobce ze dne 9. 11. 2021, rozhodnutí předsedy [jméno FO] ze dne 14. 6. 2022, č. j. [Anonymizováno] má soud za prokázané, že žádost o poskytnutí informace žalobce podal dne 12. 10. 2021 u vedlejšího účastníka, o žádosti žalobce bylo následně rozhodnuto dne 26. 10. 2021 proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad dne 9. 11. 2021, o kterém bylo rozhodnuto dne 1. 12. 2021. [právnická osoba] následně rozhodnutí [jméno FO] dne 28. 2. 2022 zrušil a věc vrátil k novému projednání. Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2022 vedlejší účastník rozhodnutí ze dne 26. 10. 2021 zrušil a věc přikázal k novému rozhodnutí. Dne 16. 12. 2022 vedlejší účastník žádosti žalobce částečně vyhověl. Dne 19. 12. 2022 žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu u [Anonymizováno] [Anonymizováno], že celková doba řízení trvala 14 měsíců, což se vzhledem k náročnosti řízení jevilo žalované jako přiměřené a nárok žalobce považuje za neoprávněný.
5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce, výpisu z obchodního rejstříku firmy spolku firmy [právnická osoba], zápisu z jednání členské schůze pobočného spolku [právnická osoba] [jméno FO] ze dne 20. 11. 2022 s přehledem podání adresovaných [jméno FO] ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] společnosti [právnická osoba]. a dalších propojených osob má soud za prokázané, že žalobce je pobočným spolkem, který podává u vedlejšího účastníka četné žádosti o informace.
6. Z přílohy č. 3 pravidel pro poskytnutí podpory, žádosti o poskytnutí podpory, přílohy č. 2, přílohy č. 4 [Anonymizováno], anonymizované listina-informace podaná žalobci ze strany [jméno FO], kopie obsahující finanční vyúčtování podpory projektu s přiloženými fakturami a výpisy z účtu u [Anonymizováno] má soud za prokázané, že vedlejší účastník žalobci poskytl informace v anonymizované podobě.
7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.
9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 570/20 pokud předmětem správních ířzení a navazujících soudních řízení správních bylo poskytnutí informace podle zákona o svobodnému přístupu k informacím, jednalo se o rozhodování ve věci základního práva na informace dle čl. 17 Listiny základních práva a svobod. Žadatel má právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Toto právo se vztahuje jak na správní řízení, tak navazující soudní řízení správní, přičemž z ústavněprávního pohledu je navíc třeba na řízení od okamžiku podání žádosti o informace až do konečného rozhodnutí o ní nahlíže jako na jeden celek. Porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (v přiměřené lhůtě) představuje nesprávný úřední postup ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny. Domáhá-li se jednotlivec nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené tímto nesprávným úředním postupem při rozhodování ve věci týkající se některého ze základních práv, jako je i právo na informace, uplatní se domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje nemajetkovou újmu. Úkolem obecných soudů je posoudit, zda lze celkovou délku řízení pokládat za nepřiměřenou, zohlednit další relevantní faktory, mezi něž patří mimo jiné i význam předmětu řízení pro žadatele a aby (budou-li to pokládat za potřebné) se vypořádaly s tím, zda nedošlo ke zneužití práva. I ve vztahu ke správnímu řízení se uplatní vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy.
10. Podle §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
11. Podle § 31a odst. 1 ZOdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
12. Podle § 31 odst. 1 zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, zřizuje se [jméno FO] (dále jen "[Anonymizováno]") se sídlem v Brně.
13. Podle § 31 odst. 2 zákona o [Anonymizováno], [Anonymizováno] je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod a podporu státu podle tohoto zákona o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků [Anonymizováno] nebo při rozhodování o povinnosti vrátit návratnou část poskytnuté podpory na výsadbu vinice a obnovu vinic, má [Anonymizováno] postavení orgánu veřejné moci.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
15. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v případě vystupoval jako orgán veřejné moci, na kterého se vztahuje povinnost poskytovat informace ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení týkající se jeho činnosti a jeho postup v takovém řízení je možno podřadit pod „úřední postup“ podle zák. č. 82/1998 Sb.
16. Podle § 15 InfZ poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.
17. Podle § 16 odst. 1,2,3 InfZ, proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodně o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.
18. V řízení bylo prokázáno, že žalobce požádal dne 12.10.2021 vedlejšího účastníka dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí „elektronické kopie žádosti o poskytnutí podpory vedené [jméno FO] pod č.j. [Anonymizováno] na realizaci projektu „[adresa].“ včetně příloh, a elektronickou kopii vyhodnocení kompletního vyúčtování skutečně vynaložených finančních prostředků na realizaci účelu, na který se podpora poskytuje, jehož předložení 1.povinnému je podmínkou rozhodnutí o poskytnutí podpory č. [Anonymizováno]“. Vedlejší účastník o žádosti žalobce rozhodl dne 26. 10. 2021 rozhodnutím č.j. [Anonymizováno], a to tak, že informaci žalobci odmítl poskytnout. 15denní lhůta pro poskytnutí informace ve smyslu §15 InfZ byla tak ze strany vedlejšího účastníka dodržena. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo vedlejšímu účastníkovi doručeno dne 9. 11. 2021, o odvolání bylo následně rozhodnuto rozhodnutím ze dne 1. 12. 2021, č. j. [Anonymizováno], a to tak, že rozhodnutí vedlejšího účastníka ze dne 26. 10. 2021, č.j. [Anonymizováno], se potvrzuje. Rozhodnutí o odvolání bylo následně žalobci doručeno dne 8. 12. 2021. I v tomto případě byly dodrženy lhůty ve smyslu § 16 odst. 1,2,3 InfZ. Dne 13. 12. 2021 podal žalobce podnět k [právnická osoba] k provedení přezkumného řízení dle §16b InfZ ve vztahu k rozhodnutí ze dne 1. 12. 2021, č.j. [Anonymizováno]. [právnická osoba] rozhodnutím ze dne 28. 2. 2022, č.j. [Anonymizováno], rozhodnutí ze dne 1. 12. 2021, č.j. [Anonymizováno], zrušil a věc vrátil předsedovi [jméno FO] k novému projednání. Předseda [Anonymizováno] rozhodnutím ze dne 14. 6. 2022, č. j. [Anonymizováno], zrušil rozhodnutí vedlejšího účastníka ze dne 26. 10.2021, č.j. [Anonymizováno], a přikázal vedlejšímu účastníkovi rozhodnout o žádosti žadatele o poskytnutí informací ve lhůtě 15 dnů od e dne doručení tohoto rozhodnutí. Vedlejší účastník oznámení ze dne 28. 6. 2022, č.j. [Anonymizováno], sdělil žalobci dle §17 odst. 3 InfZ výši úhrady za poskytnutí informací – 660 Kč. Po úhradě žalobce rozhodl dne 16. 12. 2022 rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] vedlejší účastník tak, že žádosti žalobce částečně vyhověl a poskytl mu kopie anonymizovaných dokumentů. Dne 19. 12. 2022 uplatnil žalobce u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného vedlejším účastníkem. Žalovaná dne 27. 12. 2022 žalobci sdělila, že celková doba řízení trvala 14 měsíců, což se jí vzhledem k tomu, že byl ve věci podán mimořádný opravný prostředek a s přihlédnutím k celkové složitosti řízení, nejeví jako nepřiměřené, neboť je zapotřebí vycházet z toho, že každé řízení nějakou dobu trvá.
19. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění žalobci Soud vycházel při této úvaze z následujících skutečností. Celková doba řízení trvala 14 měsíců, přičemž všechna rozhodnutí byla vydávána v rámci celého řízení v zákonných lhůtách (viz odst. 16 rozsudku), přičemž ani celkovou dobu řízení nelze považovat za nepřiměřenou (žalobce soudu ani netvrdil, jak dlouhé řízení by ještě považoval za přiměřeně dlouhé a proč), neboť soud má za to, že každé řízení nějakou dobu trvá, navíc řízení bylo složité, neboť probíhalo v několika stupních a bylo rozhodováno i o mimořádných opravných prostředcích. Žalobce nebyl účastníkem řízení, ohledně kterého požadoval poskytnutí informací. Žalobce soudu v této souvislosti nejenže neprokázal, ale ani netvrdil, jaká konkrétní újma mu mohla neposkytnutím informací o jiném řízení v přiměřené lhůtě vzniknout.
20. Pro to, aby bylo možno poskytnout zadostiučinění podle zák. č. 82/1998 Sb. je třeba kumulativního splnění všech následujících podmínek: 1) nesprávného úředního postupu či vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost jako pravomocné zrušeno, 2) vznik újmy na straně žadatele, 3)existence příčinné souvislosti mezi bodem 1) a bodem 2).
21. Soud v tomto případě neshledal ani nepřiměřenost délky předmětného řízení, ani vznik újmy-škody na straně žalobce, která by v případě shledaných průtahů v řízení měla být presumována. Újma by v případě odškodňování za průtahy v řízení měla spočívat v trvající nejistotě ohledně výsledku řízení kdy tato nejistota by přestavovala stav úzkosti, duševního stresu vznikajícího v očekávání výsledku řízení a nejistoty. O takový případ však v projednávané věci nejde. Zde soud musí přisvědčit argumentaci vedlejšího účastníka, že informace, kterou žalobce požadoval, se jeho činnosti nijak netýká a proto jejím nezískáním v přiměřeném čase nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění jeho duševního stavu (jedná se o právnickou osobu) či jinak negativně zasáhnout do jeho činnosti jakožto právnické osoby, jejímž předmětem není vinohradnictví a vinařství, či se dotknout negativně jejího právního postavení, existence, pověsti atd.. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny základní podmínky pro přiznání odškodnění, soud zamítl žalobu nejen v části, ve které se žalobce domáhal finanční satisfakce, ale rovněž v části, v níž žádal o poskytnutí a zveřejnění omluvy, jež však navíc byla formulována tak, že soud by její znění ani nemohl převzít do výroku svého rozsudku, protože obsahovala neprověřené a hodnotící informace (informace o“výjimečně vysoké [Anonymizováno]“).
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 15. 6. 2023 a účast na jednání dne 7. 6. 2024) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
23. Soud rovněž přiznal náhradu nákladu řízení úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného ve výši 20 953,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §9 odst. 4 písm. a) § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne 25. 9. 2023, písemné podání ze dne 3. 4. 2024 a účast na jednání dne 7. 6. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH 21 % z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 6. 2024 a zpět náhrada ve výši 4 497,50 Kč vč. DPH za 210 ujetých km v částce 1 258,47 Kč (7,70 Kč za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 kWh/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.