20 C 160/2021-75

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zaplacení částky 800 euro s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 800 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 800 EUR ve výši 9,75 % p. a. od 6. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náklady řízení ve výši 5 570,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 31. 5. 2021 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku ve výši 800 EUR s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnili tím, že se dne 17. 5. 2019 účastnili letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno] (dále jen„ předmětný let“), jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Předmětný let byl zpožděn o 3 hodiny a 24 minut. Proto z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), podle kterého přísluší každému cestujícímu náhrada škody za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny. Žalobci nárok postoupili na [právnická osoba] [anonymizováno], která ho vůči žalované uplatnila dne 5. 6. 2019 a následně ho vůči žalované uplatnili žalobci prostřednictvím jejich právního zástupce dne 21. 5. 2021, když došlo ke zpětnému postoupení nároku na žalobce.

2. Žalovaná nárok žalobců neuznala co do důvodu i výše. Uvedla, že právo žalobců na náhradu škody podle Nařízení nebylo uplatněno v 6 měsíční promlčecí lhůtě, tudíž je promlčen, a proto navrhuje, aby jim nebyla náhrada škody přiznána.

3. Soud zjistil následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se žalobci účastnili dne 17. 5. 2019 letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná, a který byl zpožděn o 3 hodiny a 24 minut. Žalobci uplatnili svůj nárok za zpožděný let u žalované předžalobní výzvou dne 21. 5. 2021. Spornou otázkou zůstalo toliko, zdali je nárok žalobců promlčen či nikoliv.

5. Z formulářů o postoupení pohledávky ze dne 3. 6. 2019 (uzavřeného mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem a) a 6. 6. 2019 (uzavřeného mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem b) bylo zjištěno, že žalobci jsou označeni jménem, příjmením a adresou. Konkrétní pohledávka označena není, je uvedeno pouze číslo rezervace [anonymizováno] Smlouva je podepsána žalobci přenosem podpisu do počítače. Podpis postupníka – [právnická osoba] [anonymizováno] na smlouvě uveden není. Podle těchto žalobci postupují [právnická osoba] [anonymizováno] pohledávku podle Nařízení a Montrealské úmluvy z roku 1999 v souvislosti s uvedeným letem označeným číslem rezervace, a to v celém rozsahu včetně příslušenství a všech práv souvisejících s pohledávkou. Dále je postupník oprávněn vymáhat a přijímat platby související s pohledávkou a žalobci jsou srozuměni s tím, že nejsou oprávněni akceptovat žádný přímý kontakt, ani přijmout platbu od provozujícího leteckého dopravce.

6. Z kopie žádosti o úhradu kompenzace za zpožděný let ze dne 5. 6. 2019 a e-mailu ze dne 5. 6. 2019 adresovaného žalované soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] zaslala tuto žalované, přičemž požadovala úhradu za cestující – žalobce, kteří se účastnili zpožděného předmětného letu ve výši 800 EUR.

7. Z kopie listin Zpětné postoupení pohledávky ze dne 9. 10. 2020 soud zjistil, že došlo ke zpětnému postoupení pohledávky žalobců vůči žalované ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobce ke dni 9. 10. 2020.

8. Z podmínek [právnická osoba] známých soudu z jiných jednání a založených ve správním deníku soudu, soud zjistil, že smlouva je pokládána za uzavřenou, když klient vedle přijetí těchto podmínek rovněž podepsal formulář postoupení nebo zmocňující dokument. Formulář postoupení je dokument, na jehož základě klient v souladu s podmínkami této smlouvy postoupí vlastnictví nároku žalobci. Ceník je příloha připojená k těmto podmínkám, v nichž jsou uvedeny akceptované měny, způsoby platby a veškeré poplatky účtované [právnická osoba] [anonymizováno]. Poté co klient přijme tyto podmínky a podepíše buď formulář postoupení, nebo zmocňující dokument, zavazuje se přijímat službu Justice as a Service a [anonymizována dvě slova] se zavazuje službu Justice as a Service poskytovat, ledaže by [anonymizována dvě slova] bez zbytečného odkladu klienta informovala, že pro daný nárok nemůže službu Justice as a Service poskytnout. Podpisem formuláře postoupení nebo zmocňujícího dokumentu klient zaručuje, že je právně způsobilý podepsat formulář postoupení nebo zmocňující dokument svým jménem. K úspěšnému uplatnění nároku potřebuje [anonymizována dvě slova] od klienta podepsaný formulář postoupení nebo zmocňující dokument, který lze [právnická osoba] [anonymizováno] poslat prostřednictvím webového formuláře, mobilní aplikace, nebo pomocí e-mailu či poštou. Jakmile [anonymizována dvě slova] obdrží od klienta podepsaný formulář postoupení nebo zmocňující dokument, připraví výzvu k zaplacení a bez zbytečného odkladu ji pošle leteckému dopravci a obstará veškerou další korespondenci. Bude-li odškodnění za let zaplaceno, účtuje si [anonymizována dvě slova] za tuto částku služby Justice as a Service poplatek za služby. V případě, že letecký dopravce nezaplatí odškodnění za let v přiměřené době poté, co k tomu byl [právnická osoba] [anonymizováno] vyzván a pod podmínkou, že případ má dostatečnou šanci na úspěšný výsledek, může [anonymizována dvě slova] zahájit právní kroky k prosazování nároků. V případě, že jsou učiněný právní kroky a odškodnění za let je zaplaceno, účtuje si [právnická osoba] [anonymizováno] vedle poplatku za služby ještě poplatek za právní kroky, který slouží k pokrytí dodatečných nákladů za právní kroky. Jestliže [anonymizována dvě slova] nebo smluvní právní zástupce zahájí soudní řízení k prosazení nároků, uhradí [anonymizována dvě slova] veškeré náklady spojené v případě neúspěšného soudního řízení. [anonymizována dvě slova] poskytuje službu Justice as a Service bezplatně, ledaže by [anonymizována dvě slova] byla úspěšná při vymáhání odškodnění za let. V případě, že bude [anonymizována dvě slova] při vymáhání úspěšná, bude převod dohodnuté částky odškodnění za let klientovi podmíněn pouze úhradou případných poplatků na základě ceníku. Podle článku 9.2 tyto podmínky, formulář postoupení a smlouva mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a klientem se řídí německým právem. Klient je však vždy oprávněn požadovat řádnou ochranu na základě kogentních ustanovení zákonů země trvalého pobytu klienta. Kontraktační proces [právnická osoba] [anonymizováno] známý soudu z jiných řízení probíhá tak, že na webových stránkách společnosti cestující vyplní dotazník, kde uvede své jméno, příjmení a adresu, dále den odletu a příletu provozujícího leteckého dopravce a číslo letu a je mu přislíbená plná kompenzace s tím, že služba je bezplatná. Poté obdrží cestující podmínky a ceník a z těchto dokumentů vyplývá, že sice služba je bezplatná, avšak pokud bude [právnická osoba] úspěšná, bude převod dohodnuté části odškodnění za let klientovi podmíněn pouze úhradou poplatku podle ceníku, což znamená 25 %, respektive 50 % v případě soudního jednání. Cestující nepodepisuje smlouvu o postoupení pohledávky, ale pouze svým podpisem vyplňuje prázdné pole v počítači, a tento podpis bez jeho vědomí je přenesen na jakýkoliv jiný dokument. Smlouvu o postoupení pohledávky cestující neobdrží, není na ní uvedeno číslo letu, ale pouze alfa numerický kód tzv. PNR, který není jednoznačným identifikátorem jakékoliv pohledávky, pouze identifikuje rezervaci v rezervačním systému. Jedná se zpravidla o záznam o více letech a více cestujících, kteří můžou cestovat v rámci téže rezervace, a nevypovídá nic o tom, že se jedná o daný konkrétní let konkrétního cestujícího. Tato postupní smlouva tedy není podepsána cestujícím a rovněž není podepsána ani zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno].

9. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, významné pro rozhodnutí ve věci, a proto je dále nehodnotil.

10. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a zjistil následující skutkový stav:

11. Žalobci se dne 17. 5. 2019 zúčastnili letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Předmětný let byl zpožděn o 3 hodiny a 24 minut. Za žalobce nárok za zpožděný let na základě neplatného postoupení - formuláře postoupení uplatnila [právnická osoba] [anonymizováno] dne 5. 6. 2019.

12. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

13. Na oblast tohoto sporu tak dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení.

14. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 211/83 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13 EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje se směrnice Rady 85/577 EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ v článku 6 – požadavky na informace v případě smluv uzavřených na dálku a smluv uzavřených mimo obchodní prostory: 1) předtím než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory či odpovídající smluvní nabídkou, poskytne obchodník spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem tyto informace za a) hlavní vlastnosti zboží nebo služeb v rozsahu odpovídajícím danému nosiči a zboží či službám, za b) totožnost obchodníka, například jeho obchodní jméno, za c) zeměpisnou adresu, na níž je obchodník usazen a jeho telefonní číslo, číslo faxu a e-mailovou adresu, pokud existují, které spotřebiteli umožňují urychleně obchodníka kontaktovat a efektivně s ním komunikovat a případně adresu a totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná, za d) zeměpisnou adresu místa podnikání obchodníka, pokud se liší od adresy poskytnuté v souladu s písmenem c) a případně zeměpisnou adresu obchodníka, v jehož zastoupení jedná, na kterou může spotřebitel zaslat případné stížnosti.

15. Podle § 2553 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.

16. Podle § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

17. Podle § 125 Bürgerliches Gesetzbuch (dále jen„ BGB“), právní úkon, který postrádá formu předepsanou zákonem, je neplatný.

18. Podle § 126 odst. BGB v případě smlouvy musí být strany podepsány na stejném dokumentu.

19. Podle § 126 odst. 1 BGB vyžaduje-li zákon písemnou formu, podepíše dokument zhotovitel podpisem jména, nebo notářským podpisem.

20. Podle § 134 BGB právní úkon, který je v rozporu s právním zákazem je neplatný, nestanoví-li zákon jinak.

21. Podle § 138 BGB právní úkon odporující morálce je neplatný.

22. Podle § 138 odst. 2 BGB zejména právní úkon, kdy osoba využívající nucení nezkušenosti, nedostatku úsudku nebo vážného nedostatku vůle jiné osoby nebo třetí osoby, slibuje nebo poskytuje výhodu ve vztahu ke službě, která je ve značném nepoměru se službou, je neplatný.

23. Podle závěrů rozsudku SDEU ze dne 22. 11. 2012 ve věci C -139/11, Joan Cuadrench Moré proti KLM, bod 33:„ S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět, že nařízení č. 261/2004 musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle článků 5 a 7 tohoto nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se na podání žaloby.“ 24. Ze závěrů rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2019 č. j. 18 Co 265/2019-62, bod 10., 11. vyplývá:„ Pojem přepravní řád uvedený v § 2553 odst. 3 o. z., zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu § 2578 o. z., chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který v rámci letecké přepravy zavádí mimo jiné i nárok na paušalizovanou náhradu škody ve smyslu článku 7 Nařízení. K odvolacím námitkám žalobkyně je dále nutno uvést, že i samotné Nařízení předpokládá jistou notifikaci cestujícího, neboť samo nepodmiňuje výplatu paušalizovaného odškodnění pouhým naplněním podmínek daných Nařízením. Nařízení je naopak založeno na povinnosti dopravce informovat cestující v případě zpoždění letu o jejich nastalých právech, a to i formou odkazu na existující typizovaný formulář vydaný právě pro tyto účely. Tomuto odpovídá i dikce odstavce 20 preambule, ale i článků 14 a 5 odst. 1 písm. c) Nařízení. Tvrzení žalobkyně, že Nařízení žádnou notifikaci nepředpokládá, je proto chybné. Pokud občanský zákoník v § 2553 výslovně podmiňuje nároky z přepravy jejich včasnou notifikací u dopravce (viz odstavec 3) a s jejich (včasným) neuplatněním v propadné lhůtě 6 měsíců spojuje nemožnost přiznání nároku za podmínky, že dopravce zároveň namítne pozdní uplatnění práva, je zřejmé, že návrhu nešlo vyhovět. Je přitom zřejmé, že Nařízení nerozlišuje, o jakého cestujícího se jedná (tedy zda je ''spotřebitelem'' či nikoli), a nárok na paušalizovanou náhradu škody přiznává všem cestujícím bez rozdílu (s výjimkou specifických skupin cestujících uvedených v článku 3 odst. 1 větě prvé Nařízení).“ 25. Je sice pravdou, že shora uvedený rozsudek Městského soudu v Praze byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2019, sp. zn. IV. ÚS 286/20, avšak důvodem zrušení nebyl nesprávný právní názor na otázku promlčení, ale nesprávné poučení účastníků o možnosti podat dovolání, aniž by otázka promlčení byla řešena. Celé řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno a rozsudek soudu I. stupně byl zrušen (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2020 č. j. 18 Co 265/2019-98). Zdejší soud má však za to, že i když uvedený rozsudek Městského soudu v Praze nenabyl právní moci, obsahuje úvahy a premisy aplikovatelné i v dané věci.

26. Přímo aplikovatelné Nařízení neobsahuje vlastní úpravu promlčení, a proto je nutno otázku promlčení v souladu se shora uvedeným posuzovat podle vnitrostátní úpravy. Na projednávanou věc se aplikuje § 2553 o. z., který se týká přepravy osob.

27. Ohledně otázky, zda je možné výzvu k náhradě paušální škody žalobců, která byla učiněna [právnická osoba], považovat za platnou, má soud za to, že nikoliv. V řízení bylo prokázáno, že na danou věc se vztahuje článek 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004. V dané věci došlo ke zpoždění letu o více než 3 hodiny, cestující by tedy měl nárok na náhradu ve smyslu článku 7 odst. 1 Nařízení, pokud by nebylo prokázáno zpoždění z důvodu mimořádné okolnosti. Každá postupní smlouva byla uzavřena podle německého práva, proto soud posuzoval platnost tohoto právního úkonu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 211/83 o právech spotřebitelů. S ohledem na výše uvedené soud má podle § 126 odst. 1 (BGB) postupní smlouvu za neplatnou, neboť cestující tyto postupní smlouvy nepodepsali a nepodepsala ji ani [právnická osoba] [anonymizováno], na kterou měla být pohledávka postoupena. Jedná se o právní úkon neplatný ve smyslu § 138 (BGB), neboť [právnická osoba] [anonymizováno] využila nezkušenosti cestujícího, když slibovala, že poskytne výhodu ve vztahu ke službě, podle nabídky měl cestující obdržet celou náhradu s tím, že služba [právnická osoba] [anonymizováno] je bezplatná, avšak podle ceníku od výplaty náhrady měly být odečteny další poplatky, jejichž způsob odečtení je uveden v podmínkách nejasně a nesrozumitelně. Právní úkon je tedy podle BGB v § 134 neplatný. Protože postupní smlouva měla být uzavřena podle německého práva, je na místě postupovat podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU, když podle článku 5 došlo ke klamání ke spotřebitele, neboť není uvedena řádně totožnost obchodníka, jeho kontaktní adresa včetně telefonu, faxu či e-mailu, není uvedena celková cena zboží či služeb a rovněž jasně a srozumitelně nejsou uvedeny podmínky platby dodání a plnění včetně lhůty. Ujednání v postupní smlouvě, které je skryté v podmínkách, naplňuje znaky nepřiměřeného ujednání ve spotřebitelské smlouvě a s ohledem na tuto skutečnost se k těmto ujednáním nemůže přihlížet, a soud proto shledal postupní smlouvu za neplatný právní úkon. Pokud o kompenzaci požádala [právnická osoba] [anonymizováno], nikoliv žalobci, potom tak učinila z neplatné smlouvy a soud tuto žádost musí posuzovat jako neplatný právní úkon.

28. Jelikož přímo použitelné Nařízení neobsahuje podrobnou úpravu lhůty, ve které je potřeba uplatnit práva cestujících za zrušený či zpožděný let, a nepřichází v úvahu použití žádného přepravního řádu, použijí se ustanovení občanského zákoníku, tedy konkrétně úprava obsažená v § 2553 o. z. V tomto ohledu soud odkazuje i na závěry Městského soudu v Praze uvedenými v rozhodnutí ze dne 23. 10. 2019, č. j. 18Co 265/2019-62, že pojem přepravní řád uvedený v § 2553 odst. 3 o. z. zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu § 2578 o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské Unie. Kromě toho i samo Nařízení předpokládá jistou notifikaci cestujícího, když dopravci ukládá povinnost cestujícího o jeho právech v případě zrušení či zpoždění letu informovat. Nařízení dále nerozlišuje, o jakého cestujícího se jedná, přičemž soud má za to, že povaha cestujícího, který s leteckou společností uzavírá smlouvu o přepravě, jako spotřebitele, vyplývá z preambule Nařízení. Povaha postavení cestujícího však není relevantní k úpravě lhůt na uplatnění nároku za náhradu újmy ze zrušeného či zpožděného letu, když nárok na paušální náhradu Nařízení přiznává všem cestujícím bez rozdílu.

29. Soud má tedy v souladu s citovanými ustanoveními o. z. a Nařízení za to, že včasná notifikace cestujícího je nezbytným předpokladem pro úspěšné uplatnění práv z přepravy ve smyslu § 2553 o. z. a Nařízení, přičemž Nařízení je třeba považovat za přepravní řád ve smyslu § 2553 o. z., a proto je pro úspěšné uplatnění práv z přepravy nutné uplatnit práva u dopravce včas, tedy v 6 měsíční lhůtě stanovené § 2553 odst. 3 o. z.

30. V řízení bylo prokázáno, že nárok žalobců je promlčen a žalovaná námitku promlčení vznesla. Soud dospěl k závěru, že žalobci neuplatnili svůj nárok na základě Nařízení do 6 měsíců od uskutečnění předmětného letu. Je pravdou, že nárok žalobců uplatnila [právnická osoba] [anonymizováno], a to žádostí o kompenzaci datovanou dne 5. 6. 2019. Soud proto s ohledem na shora uvedené shledal postoupení pohledávky žalobců na základě formuláře postoupení za neplatný právní úkon. Pokud tedy o kompenzaci za zpožděný předmětný let podle Nařízení požádala [právnická osoba] [anonymizováno], nikoliv žalobci, potom tak učinila na základě neplatného právního úkonu a soud tuto žádost musí taktéž posuzovat jako neplatný právní úkon. Nadto pak soud zdůrazňuje, že k uzavření Formuláře postoupení s žalobcem b) došlo až poté, kdy žádost o kompenzaci [právnická osoba] [anonymizováno] u žalované uplatnila, tudíž tak zcela nepochybně učinila bez právního důvodu. Zároveň jelikož se předmětný let uskutečnil dne 17. 5. 2019 a k prvnímu uplatnění nároku s ohledem na výše uvedené došlo předžalobní výzvou ze dne 21. 5. 2021, je nárok žalobců podle § 2553 odst. 3 o. z. promlčen.

31. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok podle Nařízení vůči žalované neuplatnili včas, nemají ve smyslu článku 7 Nařízení nárok na paušální náhradu za zpoždění letu. Proto soud z důvodu vznesené námitky promlčení nároku žalobců rozhodl o zamítnutí žaloby tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

32. Výrok II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalované, která měla ve věci úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z náhrady za 2 úkony ve věci (odpor ze dne 12. 8. 2021, účast na ústním jednání dne 5. 5. 2022) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem tedy 600 Kč. Dále sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši ekvivalentu 800 EUR sestávající z částky 1 900 Kč za každý z 2 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne 21. 9. 2022). V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 2 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon. Celkem 4 400 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobcům zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

33. Soud dále právnímu zástupci žalované přiznal cestovné [značka automobilu], [registrační značka], za 1 cestu ze sídla právního zástupce ke zdejšímu soudu a zpět (účast na jednání soudu dne 21. 9. 2022). Soud vycházel ze vzdálenosti ze sídla právního zástupce žalovaného na adresu Obvodního soudu pro Prahu 6, což, dle mapového portálu maps.google.cz, jest 19 km, tedy 38 km za cestu tam i zpět. Podle údajů z velkého technického průkazu vozidla je určen druh paliva jako motorová nafta. Výše cestovného je stanovena vyhláškou č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ Vyhláška“). Technickým průkazem k vozidlu byla prokázána průměrná spotřeba paliva vozidla na 100 km je 6,3/4,2/4,9/l. Sazba náhrady za 1 km jízdy činí podle § 1 písm. b) Vyhlášky 4,70 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí podle § 4 písm. c) Vyhlášky 47,10 Kč. Cestovné činí celkem 270,47 Kč.

34. Soud právnímu zástupci přiznal též náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 3 půlhodiny strávené na shora uvedené cestě ze sídla právního zástupce ke zdejšímu soudu a zpět (dle mapového portálu maps.google.cz), celkem 300 Kč.

Poučení