20 C 166/2022 - 274

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] pro zaplacení 3 403,10 EUR takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 3 403,10 EUR a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 5 856,40 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 4 548,60 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 548,60 EUR od 2. 3. 2022 do zaplacení a částku 1 248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 248 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, ve výši 123 438,10 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení vzniklých státu ve výši 16 348 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 6. dubna 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit částku 3 403,1 EUR a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5 856,4 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný pro ni vykonával, na základě smlouvy ze dne 4. 1. 2021, činnost obchodního zástupce. Ten však bez jejího vědomí, zmocnění či pokynů objednal u jejich obchodního partnera společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se sídlem v [Anonymizováno] službu paletové vystavení. Za tuto službu byly žalobkyni vystaveny 4 faktury, každá nad 2 000 EUR. Žalobkyně tedy v důsledku jednání žalovaného musela uhradit částku 8 000 EUR. Dále uvedla, že žalovaný žalobkyni vystavil faktury na úhradu provize za obchodní zastoupení, a to na částku 4 548,60 EUR se splatností 1. 3. 2021 a na částku 1 248 Kč se splatností 1. 3. 2022. Žalobkyně provedla jednostranné započtení uvedených pohledávek a po takovém započtení dluží žalovaný žalobkyni částku 3 403,10 EUR, kterých se žalobkyně v tomto řízení domáhá.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že službu paletového vystavení sjednal na základě objednávky žalobkyně. Žalovaný popsal, v čem tato služba spočívá a jak byla realizována. Faktury vystavené za tuto službu uhradila žalobkyně, aniž by je jakkoliv rozporovala. Podle něj žalobkyně věděla, za jaké služby jsou faktury vystaveny, že jsou vystaveny oprávněně a v souladu s její vůlí. Žalovaný uváděl, že k odsouhlasení objednávky této služby došlo [jméno FO], produktovým manažerem žalobkyně, prostřednictvím interního komunikačního systému [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně po celou dobu o provádění paletového vystavení věděla, tento nerozporovala a naopak poskytovala žalovanému součinnost při jeho finálním uskutečnění. Uvedl, že žalobkyně díky uvedené službě získala majetkový prospěch, který mnohonásobně převyšuje částku 8 000 EUR. Vzájemnou žalobou doručenou soudu dne 27. 7. 2022 se pak domáhal proti žalobkyni zaplacení částky 4 548,60 EUR s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku a částky 1 240 Kč s příslušenstvím uvedeným tamtéž. Vzájemnou žalobu odůvodnil tím, že se jedná o provizi za jeho činnost pro žalobkyni v rámci obchodního zastoupení a má na ně nárok podle čl. 6 smlouvy o obchodním zastoupení. Provize byla vyčíslena samotnou žalobkyní. Částka 4 548,60 EUR připadá na provizi za zprostředkování obchodů se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a částka 1 248 Kč za zprostředkování obchodů se společností [právnická osoba]..

3. Žalobkyně k vzájemné žalobě uvedla, že nárok žalovaného na provizi v jím tvrzené výši je a byl nesporný, ale zanikl jednostranným započtením vzájemných pohledávek.

4. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný se touto smlouvou zavázal pro žalobkyni vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv s obchodními partnery ohledně produktů a služeb (spotřebičů značky [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Žalovaný měl vyvíjet činnost směřující k řešení obchodních záležitostí žalobkyně, zprostředkovávat pro ni obchody a vyvíjet činnost směřující k následnému uzavírání obchodů v rámci obchodních záležitostí. Žalovaný měl zejména získávat distributory, kteří by nakupovali produkty žalobkyně, získávat nové obchodní partnery a další společnosti, které by nakupovaly a prodávaly produkty žalobkyně. V článku VI. smlouvy byl podrobně upraven způsob výpočtu provize žalovaného.

5. Z kalkulací provize vyhotovených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně určila žalobcovu provizi za rok 2021 v souvislosti s jeho činností se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. na částku 4 548,60 EUR a provizi za rok 2021 v souvislosti s jeho činností se společností [právnická osoba]. na částku 1 248,83 Kč. Skutečnost, že uvedené kalkulace vyhotovila žalobkyně, vyplývá z emailů zaslaných žalovanému z emailové adresy [e-mail]. Žalovaný dne 15. 2. 2022 vystavil žalobkyni fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na částku 4 548,60 EUR za služby se společností [Anonymizováno] a fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na částku 1 248 Kč za služby se společností [právnická osoba]. Splatnost obou faktur byla 14 dní. Skutečnost, že žalovanému vznikl nárok na jím uplatněnou provizi, byla mezi účastníky nesporná. Sporné byly pouze účinky žalobkyní provedeného započtení odeslaného žalovanému dne 9. 3. 2022. Tímto dopisem žalobkyně sdělila žalovanému, že vůči jeho pohledávkám fakturovaným ve faktuře č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši 4 548,60 EUR a 1 248 Kč započítává její pohledávku vůči žalovanému na částku 8 000 EUR z titulu úhrady faktur vystavených společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. č. [hodnota] na částku 2 000 EUR, č. [hodnota] na částku 2 000 EUR, č. [hodnota] na částku 2 000 EUR a č. [hodnota] na částku 2 000 EUR.

6. Z faktur vystavených dne 31. 10. 2021 společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], soud zjistil, že tato společnost vystavila žalobkyni celkem 4 faktury, každou na částku 2 000 EUR za službu paletové vystavení. Pouze na jedné z faktur je fakturovaná služba specifikována uvedením měsíce 10/21 (faktury č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]).

7. Z emailových zpráv odeslaných z emailové adresy [jméno FO].[jméno FO][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno] a z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že služba paletového vystavení televizorů značky [Anonymizováno] byla realizována ve 13 kamenných prodejnách [Anonymizováno] v měsících červenec až říjen 2021, za které byly vystaveny shora uvedené faktury. Svědek [jméno FO] při výslechu dále uvedl, že v roce 2021 byl ve společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. zaměstnán jako manažer pro TV, AV, tedy černou elektroniku. Byl osobou odpovědnou v této společnosti za nákup a prodej televizorů. Žalobkyně projevila zájem prodávat televizory [Anonymizováno] v prodejnách [Anonymizováno]. Uvedl, že pro nové značky, jako byla značka [Anonymizováno], dělají právě službu paletového vystavení, jinak by ani prodavači nebyli motivováni tyto televizory nabízet zákazníkům. Doplnil, že vstup nové značky na trh je vždy pro distributora drahý. Uvedl, že zásadně větší množství prodejů se realizuje v kamenných prodejnách. Dále uvedl, že absolvoval dvě sezení (schůzky prostřednictvím počítačové komunikace na dálku) se zástupci žalobkyně ohledně vzájemné spolupráce a prodejů televizorů [Anonymizováno]. První schůzky se účastnil žalovaný, paní [jméno FO] a pan [jméno FO]. Uvedl, že určitě hovořil o tom, že z jeho strany je podmínkou vzájemné spolupráce podpora prodeje formou paletového vystavení, jinak by prodej nové značky televizorů nedával smysl. O tomto byl podle něj informován i [jméno FO], se kterým měl taktéž řešit označení palet. Vysvětlil, že cena 2 000 EUR je standardní ceníková cena za službu paletového vystavení. Smlouva se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla postavena výhradně na maržích za prodej, proto se za službu paletového vystavení musela dělat samostatná fakturace. Soud považoval svědectví svědka [jméno FO] za pravdivé a vycházel z něj. Ačkoliv se jeho svědectví lišilo od svědectví [jméno FO] a zejména [jméno FO], tak svědek [jméno FO] byl jediným na věci nezávislým svědkem, když zejména svědek [jméno FO] je stále pracovně propojen s žalobkyní. Nadto svědek [jméno FO] neměl jakýkoliv důvod ohledně paletového vystavení nehovořit pravdivě, když příjem z této služby neměl přímo on, ale jeho bývalý zaměstnavatel, pro kterého v současnosti již nepracuje.

8. O tom, že o realizaci paletového vystavení věděl [jméno FO], svědčí taktéž skutečnost, že v interní komunikační aplikaci žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] se nachází komunikace žalovaného a [Anonymizováno] [Anonymizováno] (marketingový ředitel žalované), ve které [jméno FO] byl označen jako dohlížející osoba. Sám jednatel žalobkyně při jednání dne 2. 5. 2023 uvedl, že [jméno FO] měl oprávnění ke schválení nákladů 2 000 EUR měsíčně na reklamní akci paletového vystavení. Tato komunikace prokazuje, že marketingový ředitel žalobkyně vytvářel vizuální výstup – označení palet – pro předmětnou službu paletového vystavení a [jméno FO] o této činnosti věděl.

9. Jako nevěrohodné a účelové se soudu jevilo tvrzení žalobkyně, že oprávnění ke schvalování nákladů na rozpočet neměl [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z emailové komunikace z března 2021 (č.l. 194-197) se podává, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] jednal za žalobkyni jako manažer marketinku z emailové adresy [e-mail] a jednal o podpoře prodeje se společností [Anonymizováno] pro 2. čtvrtletí, přičemž měl k dispozici rozpočet 5 000 USD. V emailu ze dne 22. 3. 2021 žádal o nabídku na podporu prodeje TV [Anonymizováno] pro druhé čtvrtletí.

10. Žalovaný nepředložil žádný přímý důkaz k prokázání jeho tvrzení, že sjednání služby paletového vystavení za částku 2 000 EUR měsíčně potvrdil [jméno FO] [Anonymizováno] v aplikaci [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nicméně soud při jednání dne 2. 5. 2023 provedl důkaz nahlédnutím do této aplikace skrze notebook jednatele žalobkyně a z té zjistil, že ačkoliv první jednání se společností [Anonymizováno] probíhala již od počátku roku 2021, čemuž odpovídá doba uzavření smlouvy o zprostředkování dne 10. 1. 2021 a skutečnost, že i podle výpovědi [jméno FO] začal s žalobkyní spolupracovat výlučně z důvodu spolupráce se společností [Anonymizováno], tak historie komunikace [jméno FO] v aplikaci [Anonymizováno] začínala až 21. 7. 2021. Stejně tak komunikace [Anonymizováno] [Anonymizováno] začínala až datem 13. 7. 2021 a nebyla v ní uložena ani komunikace z 27. 5. 2021 ve spise na č.l. 28-29, resp. č.l.

157. Stejně tak komunikace [jméno FO] byla dostupná pouze od 23. 7. 2021. Vysvětlení jednatele žalobkyně, že starší komunikace se může nacházet v archivu, ke kterému neměl přístup, se soudu jevilo jako účelové a nevěrohodné. S ohledem na důvodný předpoklad, že jednatel žalobkyně vymazal část interní komunikace soud považoval i výslech [jméno FO] za nevěrohodný, když i zde měl jednatel žalobkyně možnost a motivaci k ovlivnění svědka.

11. Ze shora uvedených zjištění soud dovodil, že žalobkyně, přinejmenším prostřednictvím [jméno FO] pověřeného vedením obchodů [právnická osoba] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] marketingového manažera, musela vědět o realizaci služby paletového vystavení v kamenných obchodech [Anonymizováno]. Stejně tak žalobkyně věděla, že tato služba je zpoplatněna částkou 2 000 EUR měsíčně, jelikož o tom byla informována již na první schůzce s [jméno FO], který by vzájemnou spolupráci o prodeji televizorů [Anonymizováno] s žalobkyní nenavázal bez marketingové podpory prostřednictvím paletového vystavení. Pokud jednatel žalobkyně tvrdil, že považoval poskytnutí této služby za bezplatné, tak toto tvrzení soud považuje za zcela účelové, jelikož sám jednatel žalobkyně uvedl, že obvykle bývá zpoplatněno i samotné umístění televizorů na prodejně tzv. v regálech. Tím spíše považoval soud za pravdivé sdělení svědka [jméno FO], který uvedl, že vzhledem k parametrům smlouvy mezi společností [Anonymizováno] a žalobkyní, která byla postavena pouze na rozdílu nákupní a prodejní ceny, podléhala služba paletového vystavení standardnímu ceníku společnosti [Anonymizováno] resp. její mateřské společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a že byla zpoplatněna. Pokud svědek [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že sice věděl o přípravě vizuálních výstupů (materiálů) pro paletové vystavení, ale nevěděl nic o ceně a nic nepotvrzoval, považoval soud jeho výpověď ze shora uvedených důvodů za nevěrohodnou. Navíc, na rozdíl od svědka [jméno FO], je [jméno FO] stále pracovně propojen s žalobkyní a má tudíž na výsledku sporu přinejmenším pracovní zájem, což jeho věrohodnost jako svědka obecně snižuje.

12. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že žalovaný byl výlučným manažerem pro spolupráci se společností [Anonymizováno]/[Anonymizováno] . Uvedla, že větší část obchodní komunikace žalovaného šla mimo ni, když ten komunikoval přímo s jednatelem či manažerem [jméno FO]. Uvedla, že o neuhrazených fakturách za paletové vystavení se dozvěděla až z telefonátu s [jméno FO]. Uvedla, že žalobkyně faktury následně proplatila, jelikož bylo doloženo, že služba byla realizována, že tuto službu objednal pan [Anonymizováno] a že by společnost [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jinak odmítla s žalobkyní dále spolupracovat. Potvrdila, že byla účastna online schůzky s [jméno FO], ale co na ní [jméno FO] říkal, si již nepamatovala. Potvrdila, že [jméno FO] byl manažerem žalobkyně oprávněný schvalovat rozpočty na marketingové akce. Byla si jistá, že paletové vystavení nebylo zahrnuto ve schváleném rozpočtu na příslušné čtvrtletí, ale připustila, že 70 % komunikace žalovaného a pana [jméno FO] ohledně rozpočtu jí nebyla známa. Uvedla, že sama u žalobkyně lobovala pro uhrazení faktur, protože [Anonymizováno] byl velký obchodní partner a žalobkyně s ní měla i další obchodní plány.

13. Skutečnost, že faktury za službu paletového vystavení byly žalobkyní skutečně uhrazeny vyplývá z transakční historie bankovního účtu žalobkyně na č.l. 207-210, když faktury byly uhrazeny bez jakéhokoliv doprovodného komentáře a v detailu transakce byl uveden variabilní symbol uvedený na fakturách.

14. Na základě shora učiněných dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný jako obchodní zástupce žalobkyně zprostředkoval obchodní vztah žalobkyně se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]., v rámci něhož žalobkyně dodávala této společnosti televizory značky [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. tyto televizory prodávala v síti svých kamenných prodejen. Součástí vzájemné spolupráce byla služba paletového vystavení, která spočívala ve vystavení televizorů [Anonymizováno] na viditelných místech prodejen [Anonymizováno]. Za tuto službu bylo žalobkyni účtováno mateřskou společností prodejen [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se sídlem na [Anonymizováno] za 4 měsíce 4x 2 000 EUR a žalobkyně tyto faktury uhradila. O poskytování této služby i její ceně byl informován i [jméno FO] regionální manažer žalobkyně, když bez uvedené služby by jinak nedošlo ke spolupráci žalobkyně a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Za výkon činnosti zprostředkovatele náležela žalovanému podle výpočtu žalobkyně provize ve výši 4 548,60 EUR za zprostředkování obchodů se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a částka 1 248 Kč za zprostředkování obchodů se společností [právnická osoba]..

15. Podle § 440 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna (odst. 1). Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu (odst. 2).

16. Podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

17. Podle § 2486 občanského zákoníku obchodní zástupce nemá právo uzavírat jménem zastoupeného obchody, cokoli pro něho přijímat nebo jinak jeho jménem právně jednat. Při opačném ujednání se na práva a povinnosti stran, která s tím souvisí, použijí ustanovení o příkazu.

18. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela nedůvodná, naopak vzájemná žaloba žalovaného je v celém rozsahu po právu. Předně je na místě konstatovat, že žalobkyně uznala, že žalovanému vznikl nárok na úhradu částky 1 248 Kč a 4 548,60 EUR z titulu odměny ze smlouvy o zprostředkování, tedy provize podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku a článku VI. smlouvy o zprostředkování. Tento nárok žalovaného měl podle žalobkyně zaniknout započtením. Úspěch vzájemné žaloby byl tedy závislý na posouzení nároku uplatněného žalobkyní, který byl vyšší, než nárok ze vzájemné žaloby a byli-li by oba nároky důvodné, zanikl by nárok žalovaného jednostranným započtením odeslaným dne 9. 3. 2022. Toto započtení však nevyvolalo žádné právní účinky, jelikož jak bude vysvětleno dále, žalobkyně vůči žalovanému žádnou pohledávku z titulu úhrady faktur vystavených společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. za službu paletové vystavení nemá. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl vzájemné žalobě žalovaného a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému provizi ve výši 4 548,60 EUR a 1 248 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z těchto částek od 2. 3. 2022 do zaplacení podle § 1970 občanského zákoníku, když úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

19. Pokud jde o nárok uplatněný žalobkyní, soud vycházel ze skutkového zjištění, že žalobkyně již od první online schůzky s [jméno FO] věděla o tom, že součástí spolupráce mezi žalobkyní a společností [Anonymizováno] bude podpora prodeje prostřednictvím paletového vystavení, které je zpoplatněno částkou 2 000 EUR měsíčně. Tím je vyvráceno tvrzení žalobkyně, že tato služba byla žalovaným dojednána za absence pokynu, zmocnění a vědomí žalobkyně. Je sice pravdou, že existence výslovného pokynu či souhlasu s touto službou se žalovanému nepodařilo prokázat, ale z provedeného dokazovaná nabyl soud pevného přesvědčení, že o této službě věděl manažer žalované [jméno FO], který měl na starost obchody žalobkyně [právnická osoba]. Byl o tom informován [jméno FO] – odpovědným zástupcem společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. Zároveň věděl, že marketingový manažer žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] vytváří reklamní předměty (reklamní tabule na palety) pro realizaci paletového vystavení. O ceně služby byl podle [jméno FO] také informován. Za takové situace soud dovodil, že souhlas žalobkyně s realizací služby paletového vystavení byl dán přinejmenším v konkludentní podobě. Soud se dále ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že nejpozději došlo k ratihabici (dodatečnému schválení) ujednané služby paletového vystavení úhradou vystavených faktur. Žalobkyně nejpozději úhradou faktur v celkové výši 8 000 EUR dodatečně konkludentně schválila sjednání služby paletového vystavení. K tomu blíže mimo jiné rozhodnutí nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, ze dne 23. 7. 2019, podle kterého dodatečné schválení právního jednání může být učiněno i konkludentně, např. splněním závazků převzatých smlouvou. V době úhrady faktur měla žalobkyně i podle tvrzení svědkyně [jméno FO] veškeré informace o této službě a věděla, že tato služba byla v její prospěch realizována. Podle soudu tato služba jistě měla nezanedbatelný pozitivní efekt pro prodej televizorů realizovaných žalobkyní prostřednictvím prodejen [Anonymizováno]. Žalobkyně faktury sice zaplatila s časovým odstupem, ale uhradila je bez jakékoliv výhrady a při platbě uvedla i variabilní symbol spojený s fakturami na rub žalobkyně. Tímto dala jednoznačně najevo, že tyto faktury hradí za sebe a nikoliv za žalovaného. Dlužno dodat, že žalobkyně ani netvrdila, že by žalovaného nebo společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. před úhradou faktur informovala o tom, že by tyto faktury byly vystaveny za neodsouhlasené služby a že by se tedy podle § 440 občanského zákoníku mělo jednat o závazek žalovaného. Za takové situace nelze chápat plnění žalobkyně ve výši 8 000 EUR jako plnění za jiného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, ale jako plnění jejího vlastního dluhu a tedy zároveň jako dodatečné schválení právního jednání žalovaného. Proto soud žalobu žalobkyně jako zcela nedůvodnou zamítl výrokem I. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 123 438,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 693 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) podle následující tabulky. Úkon Tarifní hodnota odměna Převzetí a příprava zastoupení 18. 3. 2022 198 768,23 Kč 9 060 Kč Odpor ze dne 1. 6. 2022 84 209,70 Kč 4 500 Kč Vzájemná žaloba 111 781,84 Kč 5 580 Kč účast na jednání dne 7. 3. 2023 (1/2) 188 073,19 Kč 4 330 Kč (1/2 úkonu) účast na jednání dne 2. 5. 2023 (2 úkony) 188 868,36 Kč 17 320 Kč (2 úkony) doplnění tvrzení a důkazů ze dne 23. 5. 2023 189 504,49 Kč 8 700 Kč účast na jednání dne 6. 6. 2023 (2 úkony) 188 271,98 Kč 17 320 Kč (2 úkony) účast na jednání dne 8. 9. 2023 (2 úkony) 195 786,34 Kč 17 880 Kč (2 úkony) závěrečný návrh ze dne 20. 10. 2023 197 694,74 Kč 9 020 Kč celkem 93 710 Kč Tarifní hodnota byla stanovena podle kurzu vyhlašovaného ČNB ke dni provedení úkonu. Dále náklady řízení tvoří dvanáct paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy 3 600 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 97 310 Kč ve výši 20 435,10 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

21. Jako neúčelnou posoudil soud poradu žalovaného se zástupcem dne 28. 4. 2023 přesahující 1 hodinu, když v této fázi řízení před prvním jednáním ve věci samé soud neviděl důvod, proč by porada měla trvat déle, než jednu hodinu. Procesní situace byla stejná, jako v době podání vzájemné žaloby. Pokud jde o třetí započaté dvě hodiny na jednání dne 2. 5. 2023 účtované zástupcem žalovaného, soud konstatuje, že v protokolu o jednání zaslaného zástupcům se nachází zjevná nesprávnost, protože jednání ve skutečnosti skončilo ve 12:56 hod. a netrvalo déle, než 4 hodiny. Délka jednání byla soudem dodatečně překontrolována dle délky zvukového záznamu z jednání. V neposlední řadě soud konstatuje, že nevycházel ze způsobu výpočtu odměny za zastoupení odděleně pro žalobu i vzájemný návrh, jak učinil zástupce žalované, a to jednak z tohoto důvodu, že způsob výpočtu použitý soudem vyplývá z ust. § 12 odst. 3 advokátního tarifu a dále z toho důvodu, že oba nároky spolu věcně souvisely a úspěch žalovaného ohledně vzájemné žaloby byl s ohledem na provedený zápočet žalobkyní zcela závislý na úspěchu žalobkyně ohledně její žaloby. Dále soud konstatuje, že si je vědom, že způsob výpočtu odměny zvolený zástupcem žalovaného je praxí připuštěn. Tento způsob se však podle soudu uplatní pouze v případech, kdy by u žaloby a vzájemné žaloby byli úspěšní různí účastníci, případně, když by u žaloby a vzájemné žaloby byl úspěch účastníků částečný (k tomu srovnej rozhodnutí NSČR ze dne 12. 2. 2018 sp. zn. 23 Cdo 4609/2017). V projednávané věci však není důvod takový postup aplikovat.

22. Výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., že žalobkyně, která byla v řízení zcela neúspěšná, je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení. Náklady státu přitom činí 16 348 a skládají se z částky 4 525 Kč vyplacené na úhradu tlumočného dle usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Dále náklady státu tvoří svědečné ve výši 11 823 Kč vyplacené na základě usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

Poučení