20 C 18/2023 - 391

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0]) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0]) [Jméno zainteresované osoby 3/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 3/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0]) [Jméno zainteresované osoby 4/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 4/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 4/0] f) [Jméno zainteresované osoby 5/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 5/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 5/0]) [Jméno zainteresované osoby 6/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 6/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 6/0]) [Jméno zainteresované osoby 7/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 7/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 7/0]) [Jméno zainteresované osoby 8/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 8/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 8/0] zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 8/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 8/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 9/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 9/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 10/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 10/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 10/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 3) [Jméno zainteresované osoby 11/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 11/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 4) [Jméno zainteresované osoby 12/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 12/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 5) [Jméno zainteresované osoby 13/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 13/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 6) [Jméno zainteresované osoby 14/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 14/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 7) [Jméno zainteresované osoby 15/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 15/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 8) [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] 9) [Jméno zainteresované osoby 16/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 16/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 10) [Jméno zainteresované osoby 17/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 17/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 17/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 11) [Jméno zainteresované osoby 18/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 18/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 18/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 12) [Jméno zainteresované osoby 19/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 19/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 19/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 13) [Jméno zainteresované osoby 20/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 20/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 20/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 14) [Jméno zainteresované osoby 21/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 21/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 15) [Jméno zainteresované osoby 22/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 22/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 16) [Jméno zainteresované osoby 23/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 23/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 17) [Jméno zainteresované osoby 24/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 24/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 18) [Jméno zainteresované osoby 25/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 25/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 25/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 19) [Jméno zainteresované osoby 26/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 26/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 26/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 20) [Jméno zainteresované osoby 27/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 27/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 21) [Jméno zainteresované osoby 28/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 28/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 28/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 22) [Jméno zainteresované osoby 29/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 29/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 29/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 23) [Jméno zainteresované osoby 30/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 30/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 24) [Jméno zainteresované osoby 31/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 31/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 25) [Jméno zainteresované osoby 32/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 32/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 26) [Jméno zainteresované osoby 33/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 33/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 27) [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 28) [Jméno zainteresované osoby 34/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 34/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 29) [Jméno zainteresované osoby 35/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 35/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 30) [Jméno zainteresované osoby 36/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 36/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 31) [Jméno zainteresované osoby 37/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 37/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 32) [Jméno zainteresované osoby 38/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 38/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] 33) [Jméno zainteresované osoby 39/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 39/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 34) [Jméno zainteresované osoby 40/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 40/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 40/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 35) [Jméno zainteresované osoby 41/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 41/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 41/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 36) [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 37) [Jméno zainteresované osoby 42/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 42/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 38) [Jméno zainteresované osoby 43/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 43/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 39) [Jméno zainteresované osoby 44/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 44/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 44/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 40) [Jméno zainteresované osoby 45/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 45/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 41) [Jméno zainteresované osoby 46/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 46/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 46/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 42) [Jméno zainteresované osoby 47/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 47/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 47/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 43) [Jméno zainteresované osoby 48/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 48/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 48/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 44) [Jméno zainteresované osoby 49/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 49/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 45) [Jméno zainteresované osoby 50/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 50/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 46) [Jméno zainteresované osoby 51/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 51/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 47) [Jméno zainteresované osoby 52/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 52/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 52/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 48) [Jméno zainteresované osoby 53/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 53/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 53/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 49) [Jméno zainteresované osoby 54/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 54/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 54/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 50) [Jméno zainteresované osoby 55/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 55/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 55/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 51) [Jméno zainteresované osoby 56/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 56/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 56/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 52) [Jméno zainteresované osoby 57/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 57/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 57/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 53) [Jméno zainteresované osoby 58/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 58/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 58/0] 54) [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 58/1] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 58/0] 55) [Jméno zainteresované osoby 59/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 59/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 56) [Jméno zainteresované osoby 60/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 60/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 12/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 57) [Jméno zainteresované osoby 61/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 61/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 58) [Jméno zainteresované osoby 62/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 62/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 62/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 59) [Jméno zainteresované osoby 63/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 63/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 63/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 60) [Jméno zainteresované osoby 64/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 64/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 61) [Jméno zainteresované osoby 65/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 65/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 65/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] 62) [Jméno zainteresované osoby 66/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 66/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 66/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] vedlejšího účastníka: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 9/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 9/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 9/0] o určení existence práva odpovídající věcnému břemeni takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, k.ú. [jméno FO], je zatížen věcným břemenem – služebností cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, k.ú. [jméno FO], spočívajícím v oprávnění každého vlastníka oprávněné nemovitosti vjíždět na povinný pozemek, a to v rozsahu dle geometrického plánu zajištěného soudem, vymezujícího nezbytný rozsah cesty, přičemž každý vlastník zatížené nemovitosti je povinen výkon tohoto práva trpět, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným 1) až 7), 9) až 31), 33) až 52) a 55) až 62) náhradu nákladů řízení ve výši 1 015 313,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 54) náhradu nákladů řízení ve výši 23 602,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 18 612,57 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

V. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 8), 32), 53) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali určení, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, k.ú. [jméno FO] (dále jen „služebný pozemek“), je zatížen věcným břemenem – služebností cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, k.ú. [jméno FO] (dále jen „panující pozemek“), spočívajícím v oprávnění každého vlastníka panujícího pozemku vjíždět na služebný pozemek, a to v rozsahu dle geometrického plánu zajištěného soudem, vymezujícího nezbytný rozsah cesty. Návrh odůvodnili tak, že ve věci je dán naléhavý právní zájem, neboť právo odpovídající věcnému břemenu není v katastru nemovitostí vyznačeno a tudíž vzniká nejistota v právních vztazích mezi účastníky. K rozhodným skutečnostem uvedli, že žalobci a) až ch) nabyli panující pozemek od žalobce f) v roce 2022, žalobce f) předmětný pozemek nabyl v roce 2005 od právních předchůdců [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří nabyli pozemek v roce 1991 dohodou o vydání věci. Žalobce f) nabyl nemovitost s informací od právních předchůdců o existujícím právu věcného břemene, které bylo vykonáváno od nepaměti bočním vjezdem ze sousedního pozemku. Uvedli, že vjezd vozidly na dvůr nemohl být realizován jinak než bočním vjezdem a zřejmě se jednalo o integrální součást od doby výstavby. Daný vjezd byl užíván jak právními předchůdci žalobce f) tak samotným žalobcem f) až do podzimu 2021 při přesvědčení, že jim oprávnění náleží. V minulosti byla řešena možnost formálního zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí se současným řešením práv a povinností stran, aby došlo k jednotě faktického a právního vztahu. O oprávnění tehdejšího vlastníka panujícího pozemku nebylo pochyb a jednalo se pouze o formalitu spočívající v zápisu existujícího práva, což plyne mimo jiné z požadavku na jednotnou dlažbu propojující obě nemovitosti. Těmto jednáním předcházelo územní rozhodnutí z roku 2007, ve kterém je kladen požadavek na zachování stávajícího vjezdu ze dvora panujícího pozemku. I přes předchozí přísliby nedošlo k zápisu práva, a jelikož právní předchůdce služebného pozemku nechtěl vyčkávat s převodem bytových jednotek, přestal poskytovat součinnost. Následně byla na služebném pozemek umístěna brána při vjezdu, která zabránila dalšímu výkonu práva, tento stav nebyl ani na výzvu žalobce f) odstraněn ani nedošlo k jiné dohodě. Žalobci mají za to, že na základě výše uvedeného došlo k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, neboť žalobce f) a jeho právní předchůdci nerušeně užívali boční vjezd a vjížděli na služebný pozemek po celou dobu vlastnictví panujícího pozemku, jednalo se o historické uspořádání vztahů v místě, žalobce f) a jeho právní předchůdci byly v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem o tom, že jim právo náleží. K právnímu titulu výkonu práva žalobci uvedli, že dobrá víra žalobce f) byla založena na základě informace od právních předchůdců, kterou obdržel při převodu vlastnického práva k panujícímu pozemku, ve spojení s faktickým stavem a historickou existencí vjezdových vrat. Žalobce f) neměl důvod pochybovat o projevech vůle, se kterými je spojen vznik věcného břemene. V pochybnostech pak platí, že držba je oprávněná. Žalobci mají tak za to, že právo bylo žalobcem f) vydrženo po uplynutí zákonné lhůty deseti let v roce 2015, pro případ mimořádného vydržení pak v roce 2019. Jelikož nebylo možno s žalovanými nalézt společnou dohodu, žalobci se obrátili na soud.

2. Žalobci na výzvu soudu doplnili svou žalobu tak, že s výkonem práva bylo započato nejpozději v roce 1912 a to neomezeně, což má plynout z historické dokumentace, zejména z přípisu datovaného k 1912, v té době nebyly sjednány podmínky omezující rozsah, četnost či způsob výkonu. Od té doby byl vjezd užíván kontinuálně k zásobování. Takto byl vjezd využíván i právními předchůdci žalobce f) a samotným žalobcem s informací, že tímto způsobem je vjezd využíván desítky let. Užívání vjezdu žalobce f) realizoval vjezdem vozidla a to i v době výstavby na služebném pozemku, tímto způsobem obsluhovali panující nemovitost i řemeslníci popř. byl takto vyvážen komunální odpad. S vjezdem bylo počítáno i v době výstavby bytového komplexu na služebném pozemku, což plyne z dohody žalobce f) s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] zmíněné v protokolu o nahlížení spisu. Ve výkresech stávajícího bytového domu je vjezd zakreslen a bylo s ním počítáno, stavební úřad tento vjezd respektoval, byla zde předávána informace o užívání vjezdu, nikdo nerozporoval ani nebránil faktickému stavu. Z těchto okolností žalobce f) dovozuje dobrou víru v držení práva odpovídajícího věcnému břemeni. K právnímu titulu držby práva žalobci uvedli, že se jedná o předávanou informaci o vykonávaném oprávnění postupně mezi vlastníky po řadu desítek let, žalobci si nejsou vědomi uzavření jakékoliv úplatné či bezúplatné dohody ve vztahu k vjezdu do dvora a proto se musí jednat o výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni. Později naopak zástupce žalobců tvrdil, že právní titul plyne z dohody uzavřené na přelomu 19. století mezi tehdejšími vlastníky, další konkrétní tvrzení soudu neposkytl.

3. Žalobci dále při jednání uvedli, že vjezd byl žalobcem f) a právními předchůdci v letech 1991 až 2021 využíván na denní bázi, k bližší realizaci výkonu práva s ohledem na realizaci stavby v letech 2008 - 2021 na služebném pozemku uvedl, že průjezd byl možný po celou dobu výstavby a to na základě dohody žalobce f) se stavbyvedoucím. K dohodě o výkonu práva žalobci uvedli, že jednání probíhala kontinuálně v letech 2006 a 2007 mezi žalobcem f), p. [jméno FO] a [tituly před jménem], obsahem bylo zachování práva vjezdu a samotného vjezdu ze dvora panujícího pozemku. Právní předchůdci služebného pozemku byli srozuměni s právem vjezdu a respektovali ho, což má plynout dle žalobců z nerušeného faktického výkonu. Toto srozumění bylo i ve vztahu k právnímu předchůdci žalovaných [jméno FO] spol. s.r.o.

4. Žalovaní 1-7, 9-31, 33-52, 55-62 a vedlejší účastník se prostřednictvím svého zástupce vyjádřili k nároku žalobců tak, že jej v plném rozsahu neuznávají. Především uvedli, že žalobci a) až ch) vyjma žalobce f) netvrdí žádné rozhodné skutečnosti k vydržení či nabytí práva a již z tohoto důvodu by měla být žaloba zamítnuta. Tvrzení žalobce f) jsou pak účelová, neboť žádnou držbu práva neměl, ostatním žalobcům jakožto developer před prodejem bytových jednotek vjezd do dvora jednostranně deklaroval a čtyřem žalobcům v prohlášení vlastníka vyčlenil část dvora k výlučnému užívání, ačkoli dle stavebního povolení mělo být parkování zajištěno jinde a dvůr panujícího pozemku nebyl stavebně určen jako parkoviště. Žalovaní a vedlejší účastník jsou přesvědčeni o tom, že nedošlo k vydržení věcného břemene z důvodu neuplynutí nepřerušené držby trvající deset let, žalobci tvrdí, že byl vjezd užíván odnepaměti, avšak nejméně do roku 1988 se nacházel na služebném pozemku hostinec, přes který nebyl žádný přístup k panujícímu pozemku, přičemž dvory byly od sebe odděleny zdí. Fotodokumentace neprokazuje jakékoliv užívání pozemku, není z ní zřejmé, kdo a kdy vybudoval vjezd a tedy nemůže být dokladem o nepřetržitém užívání, přičemž ani případné chování způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni, ještě neznamená, že dochází k držbě věcného břemene. Žalobce f) nemohl objektivně vykonávat vjezd přes služebný pozemek nejpozději v době výstavby bytového domu od roku 2008, žalovaní zpochybňovali faktický výkon práva i před rokem 2008. Žalovaní prostřednictvím společenství vlastníků jednotek v rámci dobrých vztahů vždy umožnili na žádost přístup k panujícímu pozemku, jednalo se o jednorázové povolení k vjezdu pro účely údržby a prací, nikdy nesouhlasili s trvalým výkonem práva a žádost o zřízení věcného břemene byla zamítnuta i shromážděním společenství. Žalobce f) měl umožněn přístup dle žalovaných pomocí výprosy a to pouze v rozsahu potřebných stavebních prací a snaží se proměnit tuto výprosu v trvalé právo, ačkoli nemohl mít za to, že mu vzniklo právo odpovídající věcnému břemeni. Věcné právo neplyne ani z jednání s p. [jméno FO], jednatelem právního předchůdce, naopak z dopisu plyne, že tato jednání byla přerušena, žalobce nepředložil ani jinou dohodu. Držba věcného břemene neplyne ani z převodních smluv. Z opatrnosti žalovaní namítají rovněž promlčení práva s ohledem na dobu faktické překážky výkonu práva, petit rovněž považují za neurčitý, neboť neobsahuje rozsah věcného břemene.

5. Žalovaný 54) se k nároku žalobců vyjádřil tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Odkázal na vyjádření zástupce žalovaných a dále uvedl, že v jednání žalobce f) spatřuje nepoctivost, neboť pokud by mu právo náleželo, měl jej nechat zapsat. V tuto chvíli je nárok promlčený, pokud kdy existoval. V převodních smlouvách není zmínka o převodu věcného břemene, přičemž žalobce a), g) a ch) nemají dle zástupce aktivní legitimaci a nemohlo na ně přijít žádné právo z držby, neboť o tom není nic uvedeno v kupní smlouvě. Ostatní žalobci mají zřízená parkovací místa mimo budovu a není tedy důvod využívat průjezd nemovitostí žalovaných.

6. Žalovaní 8), 32), 53) se k věci nevyjádřili.

7. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Z výpisu katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [jméno FO] bylo zjištěno, že pozemek p. č. st. [Anonymizováno] byl k 1. 2. 2016 ve vlastnictví společnosti [jméno FO] spol. s.r.o., IČO [IČO]; k 1. 1. 2020 ve vlastnictví [jméno FO] s.r.o., IČO [IČO]; k datu rozhodnutí soudu ve vlastnictví žalovaných. V oddílu C není a nebylo zapsáno věcné břemeno – služebnost cesty ve prospěch pozemku p. č. [hodnota]. U pozemku p. č. [hodnota] bylo zapsáno vlastnictví žalobců k datu rozhodnutí soudu. K námitce zástupce žalovaných, že soud se dopustil nepřípustné vyhledávací činnosti, pokud se jedná o zjišťování právních předchůdců žalobců, i když toto nebylo tvrzeno, soud konstatuje, že jednak tato skutečnost plyne z výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek p.č. [hodnota], který žalobci navrhli k důkazu, jednak se typicky jedná o skutečnost plynoucí ze spisu ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. a předpoklad věcného projednání nároku. Náhledem do veřejného rejstříku bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], [datum] byl od 25. 8. 2008 jednatelem společnosti [jméno FO] spol. s.r.o., od 14. 4. 2016 prokuristou [jméno FO] s.r.o.

9. Z dohody o vydání věci ze dne 2. 5. 1991 bylo zjištěno, že pozemek p. č. [hodnota], k.ú. [jméno FO] (panující pozemek) byl vydán uvedeného data [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] na základě zákona č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd vydávajícím [právnická osoba]. Pozemek byl převeden do vlastnictví státu na základě rozhodnutí finančního odboru ONV v [jméno FO] ze dne 14. 1. 1960 a rozhodnutí KNV ze dne 24. 2. 1960. Obsahem dohody není zmínka o právu odpovídající věcnému břemeni ve vztahu ke služebnému pozemku.

10. Z kupní smlouvy ze dne 20. 6. 2005 bylo zjištěno, že [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] převedli vlastnické právo k panujícímu pozemku na žalobce f). Obsahem dohody není zmínka o právu odpovídající věcnému břemeni ve vztahu ke služebnému pozemku.

11. Z čestného prohlášení ze dne 11. 12. 2021 bylo zjištěno, že zde uvedený [jméno FO] prohlašuje, že již v době převzetí panujícího pozemku fungoval vjezd a výjezd z bočních vrat přes pozemek st. p. č. [hodnota] (služebný pozemek).

12. Z nedatované fotografie na čl. 24 bylo zjištěno, že na panujícím pozemku se nachází stavba s bočními vraty, sousedící prostor před vraty je rovinatý zhutněný povrch, na jehož okrajích se nachází navršená zemina. Z fotografie na čl. 184 a 185 datovaných do let 2006 a 2008 bylo zjištěno, že zhutněný povrch byl užíván k parkování vozidel. Z nedatované fotografie na čl. 33 bylo zjištěno, že panující a služebný pozemek jsou propojeny jednotnou dlažbou a vjezdem do dvora panujícího pozemku. Z nedatované fotografie na čl. 150, 157 bylo zjištěno, že na služebném pozemku probíhala výstavba bytového komplexu, na první fotografii jsou vidět betonové pasy a základy pro sloupy, boční vjezd na panující pozemek je zajištěn plachtou, na dalších fotografiích datovaných k roku 2014 je patrný skelet stavby s mobilním oplocením a s možností průjezdu až na dvůr panujícího pozemku, na cestě se nachází mobilní kontejner. Z fotografie na čl. 192, 193, 194 datovaných k roku 2018 bylo zjištěno, že objekt bytového komplexu je zajištěn mobilním oplocením.

13. Z územního rozhodnutí Městského [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j.: [Anonymizováno] [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j.: [Anonymizováno] úřadu ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j.: [Anonymizováno] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o umístění stavby bytového domu na pozemcích st. p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], p. č. PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [jméno FO], podmínkou pro umístění a projektovou přípravu stavby bylo v dobu devět stanoveno, že bude dodržena dohoda mezi [tituly před jménem], [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobcem f) o zachování stávajícího vjezdu ze dvora domu č.p. [Anonymizováno] na panujícím pozemku. Z detailu grafické části projektové dokumentace k bytového komplexu [jméno FO] bylo zjištěno, že projekt novostavby na služebném pozemku počítal se zachováním vjezdu do dvora domu č.p. [Anonymizováno].

14. Z rozhodnutí [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum] čj.: [Anonymizováno] bylo zjištěno, že tohoto dne vydal stavební úřad povolení k novostavbě bytového domu [jméno FO], [adresa] /[jméno FO]/ na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] p. č. PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [jméno FO] pro stavebníka [jméno FO],s.r.o., IČO: [IČO] jednajícího prostřednictvím prokuristy [tituly před jménem] [jméno FO]. Podmínkou pro stavbu bylo dodržení podmínek územního rozhodnutí [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j.: [Anonymizováno].

15. Z výzvy ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobce f) vyzval společenství vlastníků jednotek BD [jméno FO] k poskytnutí součinnosti při vytvoření geometrického plánu a uzavření smlouvy o zřízení služebnosti ve prospěch žalobce f) a vkladu do katastru nemovitostí.

16. Z přípisu ze dne 25. 3. 2022 bylo zjištěno, že společenství vlastníků jednotek BD [jméno FO] nesouhlasí se zatížením nemovitosti novým věcným břemenem a odmítá možnost vydržení takového práva.

17. Z přípisu ze dne 28. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobce f) v zastoupení reagoval na odmítavou reakci společenství vlastníků jednotek. Rekapituloval situaci tak, že panující pozemek nabyl v roce 2005 od právních předchůdců, před převodem byl ujištěn, že vjezd přes pozemek p.č. st. [Anonymizováno], k.ú. [jméno FO] je funkční a je realizován minimálně od roku 1991, kdy v rámci restituce pozemek nabyli a na základě informace sdělené úřadem na pozemek nerušeně vjížděli. Takto na pozemek vjížděl nerušeně zhruba 17 let a to i v době výstavby, stavebník a právní předchůdce [jméno FO] s.r.o. práva žalobce f) respektoval a uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene v daném obsahu bylo účastníky projednáno a aprobováno. Dobrou víru žalobce f) dovozoval z informací předchozích vlastníků a z faktického stavu.

18. Z přípisu ze dne 16. 5. 2022 bylo zjištěno, že společenství vlastníků jednotek BD [jméno FO] nesouhlasí s vydržením práva průjezdu, neboť ve vydržecí době byl dvůr panujícího pozemku z velké části zastavěn, což je patrné z volně dostupné fotodokumentace. Opakovaně odmítl zatížení služebného pozemku věcným právem.

19. Z rozhodnutí [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j.: [Anonymizováno]/[adresa]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že byly povoleny stavební úpravy na pozemku p. č. [hodnota] spočívající ve vestavbě 4 bytových jednotek s tím, že pro nově vzniklé jednotky bylo zajištěno parkovací stání v docházkové vzdálenosti mimo předmětný pozemek.

20. Z prohlášení vlastníka k bytového domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. st. [Anonymizováno], k.ú. [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce f) jakožto vlastník panujícího pozemku vymezil ve stávajícím bytovém domě 9 bytových jednotek, přičemž u čtyř jednotek vyhradil k výlučnému užívání část dvora o rozměrech 2,5x5 m.

21. Z emailu ze dne 27. 5. 2021 od [jméno FO], manažerky kanceláře [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato osoba v korespondenci řeší kolaudaci bytového domu ve vlastnictví žalobce f), přičemž problémem je kolaudace bez určení bytových jednotek z důvodu nedostatku parkovacích míst za situace, kdy žalobce f) již má rezervaci na tři byty a z toho k dvěma bytům náleží parkovací stání a za situace, kdy žalobce f) v dobré víře v zachování příjezdu investoval do stejné dlažby. [jméno FO] se následně ptá, jaká je jiná možnost než věcné břemeno. Z emailu ze dne 21. 1. 2022 a 18. 1. 2022 od žalobce f) a výboru BD [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce f) žádal o umožnění vjezdu přes služebný pozemek pro čtyři vozidla, společenství vlastníků jednotek tuto žádost odmítlo s tím, že není možno ověřit, zda majitelé bytových jednotek na panujícím pozemku jsou shodní s žadateli a dále s tím, že společenství nesouhlasí s novým zatížením pozemku. Z emailu ze dne 24. 5. 2021 od [jméno FO] bylo zjištěno, že výše uvedená osoba potvrdila dohodu průjezdu na pozemek s žalobcem f) k realizaci stavby a přístupu. Dále žádal o platné stavební povolení ke zdůvodnění nutnosti služebnosti cesty a koordinační situaci k vyznačení vjezdu. Dále klade další podmínky k možnosti průjezdu přes služebný pozemek a táže se, jaká by měla být personální působnost tohoto užívání. Z emailu ze dne 25. 5. 2021 od [jméno FO] bylo zjištěno, že stavební povolení ke stavebním úpravám na panujícím pozemku byl předložen [jméno FO] a [jméno FO] s tím, že ničeho neobsahuje ve vztahu k služebnosti cesty.

22. Z přípisu ze dne 28. 2. 1912 bylo zjištěno, že zde uvedený [Anonymizováno] se vyjadřuje k námitkách souseda ohledně stavby krámu v průjezdu u domu č.p. [Anonymizováno], přičemž zde řeší otázku průjezdu do dvora a možnosti hašení požáru, popř. přenechání průjezdu sousedovi. Argumentuje tím, že k hašení požáru disponuje hlavním průjezdem a dostatečně velkým dvorem, aby mohl účinně hasit případný požár.

23. Ze sdělení [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j.: [adresa] bylo zjištěno, že úřad ve věci zajištění přístupnosti k panujícímu pozemku přes služebný pozemek vycházel z podkladů založených v archivu stavebního úřadu a z místní znalosti. Vjezd vedl v době vydaného rozhodnutí [Anonymizováno] [jméno FO] č. [Anonymizováno], č.j.: [Anonymizováno] přes pozemky p.č. [Anonymizováno] a st. p. [Anonymizováno] (dle vlastnictví označena jako parcela ve zjednodušené evidenci [Anonymizováno]), k.ú. [jméno FO] a dále na veřejnou komunikaci [adresa]. Stavební úřad konstatoval dodržení podmínek rozhodnutí, přičemž není oprávněn řešit vlastnické vztahy a právní způsob zajištění přístupu.

24. Návrh na provedení důkazu další fotodokumentací, čestnými prohlášeními, smlouvami o převodu bytových jednotek, nákresy žalobců, leteckými snímky, stavebním povolením, spisy stavebního úřadu, historickými mapami kanalizace, obsahem webu narodnikronika.cz, rozhodnutím stavebního úřadu o změně stavby, emailovou korespondencí, historickou dokumentací ke stavebním úpravám v [adresa], novinovými články, smlouvami zajišťujícími parkovací stání, úplnou projektovou dokumentací domu čp. 2015, výslechem žalobce f) a svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], pí. [jméno FO], zaměstnanců stavební společnosti, [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO] a [tituly před jménem], k prokázání faktického výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni a faktickému stavu v místě soud zamítl, neboť rozhodující skutečnosti byly v řízení dostatečně prokázány, detailní faktický výkon držby, popř. historický stav v lokalitě nepovažoval soud s ohledem na tvrzení žalobců za rozhodující, přičemž takové dokazování by bylo nehospodárné. [adresa] hospodárnosti byla v řízení umocněna rovněž množstvím účastníků a faktem, že neúspěšná strana bude nucena hradit poměrně vysoké náklady řízení (viz rozhodnutí o nákladech níže), soud věnoval zvýšenou pozornost možnému smírnému řešení věci, aby účastníkům tyto náklady ušetřil. Pokud zástupce žalobců odkazoval obecně na spis stavebního úřadu, pak se nejednalo o řádně označený důkaz, není přípustné, aby soud v rámci civilního procesu „vyhledával“ z jakéhokoliv spisu listiny svědčící ve prospěch jedné ze stran a sám dotvářel tvrzení žalobců k rozhodné době vydržení, subjektům vydržení a dalším rozhodným okolnostem.

25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. K pozemku p. č. st. [Anonymizováno] (služebný pozemek) není a nebylo zapsáno ve veřejném seznamu věcné právo služebnosti cesty ve vztahu k pozemku st. p. č. [hodnota] (panující pozemek), vše k.ú. [jméno FO], o takovém právu není a nebyla uzavřena žádná dohoda, toto právo není zmíněno ani v dohodě o vydání věci ze dne 2. 5. 1991 ani v kupní smlouvě ze dne 20. 6. 2005. Nejpozději od roku 1991 existoval boční vjezd do dvora na pozemku st. p.č. [hodnota], k.ú. [jméno FO], přičemž k roku 2006 až 2008 se na vedlejších pozemcích nacházel neoplocený zhutnělý povrch využívaný ke stání vozidel. Boční vjezd byl využíván a to přes původně vedené pozemky p.č. [Anonymizováno] a st. p. [Anonymizováno] k.ú. [jméno FO]. V roce 2008 bylo rozhodnutím [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum], čj.: [Anonymizováno] vydáno stavební povolení k novostavbě bytového domu [jméno FO] pro stavebníka [jméno FO] spol. s.r.o. jednajícího prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž podmínkou pro stavbu bylo dodržení dohody mezi panem [jméno FO] [tituly před jménem] a žalobcem f) o zachování vjezdu do dvora panujícího pozemku. Výstavba byla provedena tak, aby došlo k zachování průjezdu a takto byla vyhotovena i projektová dokumentace. [tituly před jménem] [jméno FO], [datum] byl prokuristou společnosti [jméno FO] spol. s.r.o. a [jméno FO] s.r.o., jednatelem společnosti [jméno FO] spol. s.r.o., přičemž poslední dvě jmenované společnosti vlastnily služebný pozemek. [tituly před jménem] [jméno FO] jednal s žalobcem f) ohledně zachování vjezdu, z tohoto jednání nevznikla písemná dohoda, obsahem dohody bylo zachování přístupu do dvora panujícího pozemku z důvodu obsluhy.

26. Soud neposkytl zástupci žalobců lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů, neboť strana žalující měla dostatečný prostor k přípravě žaloby a to již v rámci sestavení žaloby, dále v rámci písemné přípravy jednání ze strany soudu a posledně přímo na jednání. Žalobci byli přitom zastoupení advokátem, u kterého je možno předpokládat znalost hmotněprávních a procesních předpisů včetně rozhodné úpravy (kterou koneckonců žalobci včetně judikatury citují v samotné žalobě) k mimořádnému či řádnému vydržení práva. V průběhu jednání nenastaly žádné nové skutečnosti vedoucí k nutnosti odlišné přípravy na jednání či jiné právní kvalifikace. Je tak zřejmé, že průběh jednání nebyl nijak překvapivý, na skutečnost, že soud bude vyžadovat konkrétní tvrzení a důkazy ve vztahu k právnímu důvodu výkonu držby práva odpovídajícího věcnému břemeni a jak se tento výkon konkrétně projevil navenek v rozhodné době, byla žalující strana dostatečně připravena. Postup podle ust. § 118 o.s.ř. k doplnění rozhodných skutečností, tj. zejména jak žalobce f) a jeho právní předchůdci právo drželi, s kým o daném komunikovali, přes jaké pozemky do dvora vjížděli, jak bylo možné zachovat nepřetržitou držbu v době výstavby, na základě čeho usuzovali, že drží právě služebnost cesty apod., byl očekávaný. Zároveň byli žalobci výslovně upozorněni při přípravě na jednání, že obecné formulace typu „vjezd byl využíván od nepaměti“ nelze mít za základ k dokazování. Z výše uvedených důvodů soud neposkytl další lhůtu k přípravě, což by vedlo k nehospodárnému vedení řízení a o věci rozhodl v rozsahu rozhodných tvrzení žalobců.

27. Z hlediska procesního postupu soud neshledal námitku žalovaných k neurčitosti petitu za důvodnou. Předně je třeba říci, že občanský soudní řád neukládá žalobcům povinnost formulovat samotný výrok soudu a tedy jediným kritériem je určitost, přesnost a srozumitelnost toho, čeho se žalobce domáhá, což může plynout i z obsahu žaloby samotné (viz usnesení Ns ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1195/2011). V dané věci je z žaloby zřejmý rozsah určení existující povinnosti popsané zákonným termínem služebností cesty, přičemž konkrétní užívaná část pozemku žalovaných má být specifikována geometrickým plánem nikoli proto, že by pro žalobce, soud či žalované nebylo zřejmé, kudy se má vjíždět do dvora panujícího pozemku, popř. že by existovalo několik variant vjezdu (což je zřejmé z popisu v žalobě, z přiložených listin a konečně z faktického stavu staveb), nýbrž má být specifikována přesná trasa pro účely vkladu. Opačný závěr by znamenal nepřiměřený formalismus v řízení, což opakovaně obecným soudům vytkl Ústavní soud. Shrnuto, soud jedná o určitém a srozumitelném nároku žalobců, přičemž toto nevylučuje pozdější zpracování geometrického plánu pro účely vkladu do katastru nemovitostí, jak navrhují žalobci.

28. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) ve znění účinném ke dni tvrzeného vydržení práva.

29. Podle ust. § 991 o.z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

30. Podle ust. § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

31. Podle ust. § 989 odst. 2 o.z. jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

32. Podle ust. § 1089 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

33. Podle ust. § 1090 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

34. Podle ust. § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

35. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

36. Podle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

37. Podle ust. § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

38. Soud nejprve řešil otázku, zda okruh účastníků umožňuje ve věci samé rozhodnout. K námitce nedostatku aktivní legitimace žalobců a), g) a ch) lze uvést, že případná služebnost cesty je žalovaná jakožto věcné právo k služebnému pozemku ve prospěch panujícího pozemku, v takovém případě je účastenství dáno okruhem spoluvlastníků předmětných nemovitostí, neboť rozhodnutí se přímo dotýká jejich práv a povinností a musí být zavazující pro všechny spoluvlastníky. Skutečnost, že žalobci a) až ch) odvozují své právo z doby, kdy byl vlastníkem panující služebnosti žalobce f), není překážkou aktivní legitimace, neboť judikatura vychází z předpokladu, že existující mimoknihovní zatížení nemovitosti bez dalšího přechází na právní nástupce i bez výslovného zmínění v převodní smlouvě, tj. ani převodem části vlastnického práva nemohlo dojít k zániku tvrzené služebnosti (blíže viz rozsudek NS ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2114/2005). Ke dni jednání soud ověřil, že nedošlo ke změně v zápisu vlastnického práva pro jednotlivé účastníky a tedy jsou splněny předpoklady k rozhodnutí ve věci samé.

39. Dále se soud zabýval tím, zda je dán na určení práva naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. V dané věci je spor o existenci práva odpovídajícího služebnosti cesty, přičemž toto právo je druhou stranou zpochybněno a zároveň není zapsáno do veřejného seznamu. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Z tohoto pohledu je ve věci dán naléhavý právní zájem žalobců, neboť výkon jejich tvrzeného práva je ohrožen a bez tohoto určení bude právní postavení všech účastníků nejisté.

40. Z pohledu samotného posouzení existence věcného břemene je nutné předeslat, že právní úprava ve vztahu k věcným právům k cizí věci byla již od všeobecného zákoníku občanského č. 946/1811 Sb. založena na intabulačním principu, neboť věcného břemene bylo možno nabýt až zápisem do veřejných knih (srovnej ust. § 481 ve znění k 15. 4. 1916), později došlo nejprve k opuštění intabulačního principu v letech 1951 až 1964, od 1. 4. 1964 bylo možno nabýt věcné břemeno pouze na základě zákona (viz § 495 ve znění k 1. 4. 1964 zák. č. 40/1964 Sb.). K obnovení institutu došlo až novelizací k 1. 4. 1983 zákonem č. 131/1982 Sb. (viz ust. § 135b a násl. cit. zákona) a opětovně došlo k zavedení intabulačního principu registrací u státního notářství, později tuto činnost převzal katastr nemovitostí od 1. 1. 1993 (viz ust. § 151o citovaného zákona) Rovněž občanský zákoník č. 89/2012 Sb. navazuje na intabulační princip u věcných břemen dle ust. § 1262 o.z. Až tedy na relativně krátké období v padesátých letech dvacátého století je právní kultura na území českého státu v době míru ve vztahu k nabývání věcných břemen ustálená v tom, že vznik tohoto práva je podmíněn zápisem do veřejného seznamu ve vztahu ke konkrétním nemovitostem, přičemž imanentní součástí tohoto zápisu je existence listiny, na základě které je zápis proveden. V dané věci žalobci tvrdili vznik věcného břemene na základě dohody až v průběhu řízení, přičemž ani po poučení svá tvrzení nekonkretizovali, když uvedli, že právo mělo vzniknout v 19. století na základě dohody mezi tehdejšími vlastníky. Jednak žalobci svá tvrzení neupřesnili co do subjektů dohody a obsahu dohody, jednak nebylo v řízení prokázáno, že by došlo k intabulaci tohoto práva. Žalobci naopak založili svá tvrzení na absenci intabulace. Pokud žalobci označili jako důkaz této dohody dokument z roku 1912, pak lze konstatovat, že tato listina neprokazuje ničeho, je zde pouze zachycen tehdejší spor (námitky) ohledně stavby krámu a požární bezpečnosti. Intabulace práva popř. že by došlo k nesprávnému výmazu zápisu v průběhu zhruba sta let, nebyla žalobci vůbec tvrzena ani nebyla označena žádná listina v tomto směru, neboť žalobci (a soud toto nezjistil ani z provedeného dokazování) žádnou vědomost o této skutečnosti nemají. Z výše uvedeného je zřejmé, že ke vzniku věcného břemene nemohlo dojít na základě smluvního jednání stran či rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci. Zůstává tedy možnost vydržení práva na základě zákona.

41. Vydržení věcného břemene bylo na našem území dlouhodobě právně zakotveno až na období od 1964 do 1983, přičemž žalobci tvrdili vydržení žalobcem f) v období od 2005 do 2015 pro případ řádného vydržení a v období od 1999 do 2019 pro případ mimořádného vydržení. Pokud zástupce naznačil, že soud by se měl zabývat vydržením v průběhu celého staletí bez ohledu na tvrzení žalobců, je toto nepřípustné a v rozporu s projednací zásadou. Soud je povinen zabývat se tvrzeními stran a aplikovat na tato tvrzení rozhodnou právní úpravu, ve vztahu k vydržení je pak rozhodující skutečností jaké právo mělo být vydrženo, kým a ve vztahu ke komu, kdy a jakým způsobem bylo právo drženo. Opačný postup soudu, tedy aby bez ohledu na konkrétnost tvrzení spolu s žalobci „hledal“ vznik tohoto práva v průběhu historie a sám si potřebná tvrzení doplňoval, je absurdní. Žalobci jsou odpovědni za výsledek sporu a rovněž jsou odpovědni za rozhodující tvrzení, přičemž soudu nepředložili konkrétní tvrzení o tom, že právo bylo vydrženo v jiné době, mezi jiným subjekty a na základě jiným skutečností. Tvrzení žalobců byla koncentrována do let 1991 až 2021 ve vztahu k jednání žalobce f) a jeho právních předchůdců, proto soud vedl dokazování pouze k tomuto období, dále se zabýval právním titulem, jak jej žalobci tvrdili.

42. Ve vztahu k vydržení práva podle úpravy do 31. 12. 2013 soud aplikoval zejména ust. § 130, 134 obč. zák., přičemž k takovému vydržení mohlo dojít nejpozději k výše uvedenému datu s ohledem na přechodná ustanovení nového občanského zákoníku a s ohledem na změnu pojetí v institutu řádného vydržení. Ze skutkových zjištění soud dospěl ke skutkovému závěru, že obě předmětné nemovitosti byly dlouhodobě propojeny vjezdem a tento stav měl trvat i po výstavbě bytového komplexu na služebném pozemku. Z čestného prohlášení plyne, že tento vjezd byl funkční, což potvrzují jak doložené fotografie, tak stanovené podmínky územního rozhodnutí a vyjádření stavebního úřadu k dodržení podmínek a důvodu jejich přijetí. Pokud byl vjezd po určitou dobu neužívaný v důsledku výstavby, pak je toto dle soudu z pohledu aplikované právní úpravy do 31. 12. 2013 nerozhodné, neboť zákon nepředepisuje četnost faktického výkonu práva a zároveň platí, že přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká, případné promlčení práva odpovídající věcnému břemenu nastane po deseti letech od posledního výkonu. V tomto směru je třeba vykládat také ust. § 134 a sousloví „nepřetržitá držba“ ve vztahu k držbě práva odpovídající věcnému břemeni. Nejedná se o potřebu neustálého užívání, postačí pouze užívání občasné a pochybnost budou vzbuzovat pouze krajní případy užívání jednou za několik let. Nebylo zjištěno, že by po tuto dobu bylo žalobci f) či jeho právním předchůdcům bráněno v užívání vjezdu (viz také rozsudek NS ze dne 19. 4. 2012, sp. zn.: 22 Cdo 226/2012).

43. Zásadní otázkou pro poměry do 31. 12. 2013 je otázka, zda žalobce f) a jeho právní předchůdci drželi právo odpovídající věcnému břemeni v dobré víře s ohledem ke všem okolnostem, že jim toto právo náleží, přičemž odpověď na tuto otázku je záporná. Výkon práva žalobce f) a právní předchůdci dle tvrzení žalobců založili na informaci, která byla předávána právními předchůdci, na faktickém stavu v místě a na obsahu kupní smlouvy. Předně soud konstatuje, že převodní smlouvy neobsahují o věcném břemenu žádnou zmínku a tedy žalobce f) potažmo právní předchůdci nemohli na základě převodních smluv nabýt jakéhokoliv byť subjektivního přesvědčení o existenci práva. Judikatura je již ustálená v závěru, že pouhá informace právních předchůdců či ustálená historická praxe nemůže být omluvitelným omylem pro vydržení práva a subjektivní přesvědčení oprávněného na tomto nic nezmění, neboť nemohl být v dobré víře ohledně nabytí takového nezapsaného práva na základě praxe popř. ústní dohody (např. rozsudek NS ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3209/2009; usnesení NS ze dne 20. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 721/2000, usnesení NS ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2251/2005). Typickým případem vydržení práva odpovídající věcnému břemeni jsou situace, kdy je právní titul z určitého důvodu neplatný, popř. je právo nesprávně intabulováno, přičemž jak oprávněný, tak povinný konají v intencích drženého práva. Dobrou víru držitele práva v případě, že právo nebylo intabulováno, Nejvyšší soud formuloval pouze ve vztahu k titulu, který by jinak ke vzniku práva postačoval a pouze ve vztahu k období majetkové transformace, ke které docházelo v devadesátých letech dvacátého století (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1405/2004; opakováno též v usnesení NS ze dne 18. 5. 2022; sp. zn. 22 Cdo 2961/2021). V posuzovaném případě žalobce f) a právní předchůdci nedisponovali ani dobrou vírou v zápis práva, ani dobrou vírou v jakoukoliv uzavřenou dohodu, která by sama o sobě mohla postačovat k zápisu věcného práva, přičemž jak soud rozebral výše, vědomí, že věcné břemeno vzniká na základě intabulace, je obecně známou skutečností i pro laickou veřejnost. Pokud žalobce f) a právní předchůdci vykonávali domnělé právo v dobré víře v předané informace a v dobré víře ohledně místních zvyklostí, pak jednali v neomluvitelném právním omylu a nemohli z tohoto důvodu vydržet právo odpovídající věcnému břemenu za rozhodné úpravy do 31. 12. 2013, tento omyl nemohl být napraven ani dlouhodobým užíváním „od nepaměti“ a praxí trvající desítky let, jak se snažili žalobci dovodit.

44. Ve vztahu k vydržení práva podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 je zásadní, že úprava institutu vydržení doznala významné změny v tom, že podle stávající úpravy není možné vydržet právo na základě putativního titulu (viz § 1090 o.z.). Držba se musí totiž zakládat na řádném titulu, který by postačil ke vzniku věcného břemene, dále musí být poctivá (§992 o.z.) a pravá (§993 o.z.). Dle soudu nedisponují žalobci ani držbou zakládající se na řádném titulu, ani držbou poctivou (viz výše). Poslední zvažovanou úpravou je tak institut mimořádného vydržení zavedený do právního řádu od 1. 1. 2014. Mimořádného vydržení lze dosáhnout po uplynutí dvojnásobně dlouhé doby, i pokud není držba poctivá a řádná, pokud se držiteli neprokáže nepoctivý úmysl, který je v zásadě jednáním naplňujícím znaky nepravé držby (rozsudek NS ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). K mimořádnému vydržení nemohlo dojít před 1. 1. 2019, přičemž do lhůty je možno započítat i dobu před účinností nového občanského zákoníku (viz § 3066 o.z.). Před samotnou úvahou o nepoctivém úmyslu je však třeba v souladu s judikaturou řešit otázku, zda oprávněná osoba právo odpovídající věcnému břemenu drží, neboť Nejvyšší soud zdůrazňuje, že cizí věc je možné užívat z různých důvodů, a to i na základě výprosy, případně bez jakéhokoli právního důvodu, či v domnění, že se jedná o veřejný statek. Výprosa vzniká, nebyla-li v ujednání (obvykle neformálním) mezi vlastníkem a tím, komu bylo umožněno užívat cizí věc, určena ani doba ani účel užívání (viz usnesení NS ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 421/2001), vlastník pozemku užívání pozemku jen trpí (viz usnesení NS ze dne 17. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3040/2007) nebo k užívání udělí prostý souhlas (i konkludentně), který může být kdykoli odvolán (viz rozsudek NS ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 651/2018), tedy toliko jako úsluha (z ochoty). Na základě výprosy lze užívat i cizí pozemek.

45. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že vůle držet právo odpovídající věcnému břemeni musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět ve smyslu ust. § 989 odst. 2 o.z. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídající věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo zcela bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva (srov. např. rozsudek NS ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1568/2012). Samotná držba přitom není zákonodárcem presumována, ale musí být v řízení prokázána. Žalobci na výslovný dotaz soudu uvedli, že výkon práva se navenek projevil tím, že oprávněné osoby nebyly rušeny a jejich právo bylo respektováno, žalobci nebyli schopni označit osoby, vůči kterým bylo právo vykonáváno za rozhodné období od 1. 1. 1999 do 1. 1. 2019 a jakých parcel se tento výkon týkal. Srozumění těchto blíže neurčených povinných z tvrzeného věcného břemene mělo plynout z faktického užívání vjezdu. Dále dle tvrzení žalobců byly pozemky sousedící s panujícím pozemkem využívány fakticky jako parkoviště již od roku 1991, tato skutečnost je částečně doložena fotografiemi z let 2006 a 2008. Dále bylo tvrzeno, že žalobce f) jednal s [jméno FO] o zápisu věcného břemene a to vícekrát v letech 2006 a 2007, obsahem jednání mělo být zachování práva vjezdu. Na základě výše uvedených tvrzení má soud za to, že žalobce f) a jeho právní předchůdci nedrželi právo odpovídající věcnému břemenu, nýbrž se jednalo o formu výprosy. K tomuto závěru dospěl z těchto důvodů.

46. Držba práva odpovídající věcnému břemeni není určena pouze vnitřním přesvědčením oprávněného jednajícím v nikoli nepoctivém úmyslu, nýbrž také plněním od osoby, která plní v přesvědčení svého závazku. Ve vztahu k období od 1999 do 2006 přitom z tvrzení žalobců, jakož i z provedeného dokazování neplyne, že by právním předchůdcům či žalobci f) povinné osoby plnili z přesvědčení o existenci věcného břemene. Jednak žalobci ani nedokázali označit takové osoby, jednak ani netvrdili jiný vnější projev publikace a akceptace držitelské vůle jak to předpokládá judikatura (viz rozsudek NS ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1568/2012) vyjma faktického výkonu vjezdu, přitom takový faktický výkon je bez dalšího identifikován judikaturou jako výprosa bez ohledu na plynutí času. Zásadní je také stav pozemků v období do roku 2008, kdy jej prokazatelně užívali i jiné osoby, pozemky nebyly oploceny a tedy u právních předchůdců nemohlo vzniknout vnitřní přesvědčení, že vykonávají právo specifikované právě pro jejich pozemek ve vztahu ke konkrétní povinné osobě a že tyto pozemky nejsou určeny k veřejnému užívání, tj. že je nemůže užít každý dle vlastní potřeby. V období od roku 2006 – 2007 žalobce f) jednal s [jméno FO], který byl v té době prokurista společnosti [jméno FO],s.r.o., výsledkem jednání bylo zachování faktického průjezdu k obsluze nemovitosti, což je dostatečně prokázáno, naopak z důkazů neplyne, že by tehdejší vlastník služebného pozemku či pozdější vlastník [jméno FO] spol. s.r.o. a [jméno FO] s.r.o. uznali a trpěli právo žalobce f), jakož obsahem bylo časově neomezené právo váznoucí na služebném pozemku spočívající v průjezdu do dvora panujícího pozemku, naopak ze skutkových zjištění vyplynulo, že [jméno FO], jednatel a prokurista výše uvedených společností, uznává dodržení dohody o průjezdu k realizaci stavby a k přístupu, je ochoten jednat o detailech smlouvy o zřízení věcného břemene, ale zároveň vyžaduje odůvodnění nezbytnosti věcněprávního zatížení nemovitosti a výslovně nesouhlasí s dalšími parametry služebnosti. Nejpozději na počátku roku 2022 je zřejmé, že společenství vlastníků jednotek jakožto správce bytového domu na služebném pozemku odmítá výkon práva žalobce f), popř. žalobců ve formě služebnosti cesty. Z výše uvedeného tak nelze dospět k závěru, že žalobce f) a jeho právní předchůdci vykonávali právo odpovídající věcnému břemenu, jejich subjektivní přesvědčení o tomto právu nepostačuje (viz rozsudek NS ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. [spisová značka]). Na rozdíl od držby vlastnického práva, na niž lze zpravidla velmi jasně usuzovat ze způsobu chování držitele dotčené věci při nakládání s touto věcí, v případě držby práva odpovídající pozemkové služebnosti cesty naopak z pouhého užívání určitého pozemku k přecházení či přejíždění na takovouto kvalitu práva bez dalšího jednoduše usuzovat nelze. Nebyla tak prokázána držba práva odpovídající věcnému břemeni po dobu 20 let. Na základě výše uvedeného tak soud nedospěl k závěru o existenci služebnosti cesty a žalobu zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měli plný úspěch žalovaní a vedlejší účastník.

48. Ve vztahu žalobců k žalovaným 1-7, 9-31, 33-52, 55-62 soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 015 313,03 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení, které spočívají v odměně advokáta za jeden úkon právní služby při sazbě ve výši 124 000 Kč (tarifní hodnota 50 tis. Kč dle § 9 odst. 4 písm. b); snížení dle ust. § 12 odst. 4 a násobené počtem zastoupených 50 – vyjádření ze dne 26. 9. 2023), za jeden úkon právní služby při sazbě ve výši 136 400 Kč (tarifní hodnota 50 tis. Kč dle § 9 odst. 4 písm. b); snížení dle ust. § 12 odst. 4 a násobené počtem zastoupených 55 – vyjádření ze dne 25. 10. 2023) a za čtyři úkony právní služby při sazbě ve výši 143 840 Kč (tarifní hodnota 50 tis. Kč dle § 9 odst. 4 písm. b); snížení dle ust. § 12 odst. 4 a násobené počtem zastoupených 58 – převzetí a příprava věci; účast na jednání za tři započaté dvouhodiny) dle §§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) celkově ve výši 835 760 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za šest úkonů právní služby po 300 Kč, z náhrady 58/59 cestovních výdajů za cestu na trase [jméno FO] - [adresa] dle předložených jízdních důkladů ve výši 676 Kč, z náhrady 58/59 za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1,3 a.t. za cestu (jedna cesta 2,5 h), tedy za 10 půlhodin strávených cestou ve výši 983 Kč při náhradě 100 Kč za každou započatou půlhodinu (cestovní výdaje a náhradu za promeškaný čas soud vydělil počtem zastupovaných včetně vedlejšího účastníka, kterému byly náklady přiznány samostatně), a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 176 094,03 Kč, neboť[Anonymizováno]advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalobcům uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. společně a nerozdílně s ohledem na nerozlučné společenství v řízení, k rukám zástupce žalovaných dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepovažoval vyjádření žalovaných ze dne 30. 10. 2023 a 6. 11. 2023 za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že toto vyjádření soud k přípravě jednání nevyžadoval, samotná vyjádření nepřináší zásadní skutečnosti pro věc samou a zástupce mohl tato doplnění koncentrovat v replice popř. při jednání.

49. Ve vztahu žalobců a žalovaného 54) soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 23 602,88 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení, které spočívají v odměně advokáta za šest úkonů právní služby při sazbě ve výši 3 100 Kč (tarifní hodnota 50 tis. Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) – převzetí a příprava, vyjádření ze dne 26. 9. 2023, 25. 10. 2023, účast na jednání za tři započaté dvouhodiny) dle §§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) celkově ve výši 18 900 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za šest úkonů právní služby po 300 Kč, z náhrady cestovních výdajů ve výši 2 602,88 Kč za cestu na trase [jméno FO] – [právnická osoba] (400 Km) při průměrné spotřebě motorového vozidla Volkswagen Golf, reg. zn. [SPZ], 3,8 l/100 km, základní ceně náhrad ve výši 5,2 Kč/km a ceně nafty 34,40 Kč/l, z náhrady za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1,3 a.t. za cestu (jedna cesta 1,5 h), tedy za 6 půlhodin strávených cestou ve výši 600 Kč při náhradě 100 Kč za každou započatou půlhodinu. Jejich zaplacení žalobcům uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. společně a nerozdílně s ohledem na nerozlučné společenství v řízení, k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepovažoval vyjádření žalovaného ze dne 30. 10. 2023 a 6. 11. 2023 za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že toto vyjádření soud k přípravě jednání nevyžadoval, samotná vyjádření nepřináší zásadní skutečnosti pro věc samou a zástupce mohl tato doplnění koncentrovat v replice popř. při jednání.

50. Ve vztahu žalobců a vedlejšího účastníka soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši[Anonymizováno]18 612,57 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení, které spočívají v odměně advokáta za čtyři úkony právní služby při sazbě ve výši 3 100 Kč (tarifní hodnota 50 tis. Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) – převzetí a příprava, účast na jednání za tři započaté dvouhodiny) dle §§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) celkově ve výši 12 400 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč přičemž dále zástupce doložil hotový výdaj za převzetí a přípravu věci spočívající ve vykonání cesty k nahlédnutí do spisu na základě jízdních dokladů ve výši 914 Kč včetně náhrady za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1,3 a.t. za cestu (jedna cesta 2,5 h), tedy za 10 půlhodin strávených cestou ve výši 1 000 Kč při náhradě 100 Kč za každou započatou půlhodinu. Dále se náklady právního zastoupení sestávají z náhrady 1/59 cestovních výdajů za cestu na trase [jméno FO] – [adresa] na jednání dle předložených jízdních důkladů ve výši 12 Kč, z náhrady 1/59 za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1,3 a.t. za cestu (jedna cesta 2,5 h), tedy za 10 půlhodin strávených cestou ve výši 17 Kč při náhradě 100 Kč za každou započatou půlhodinu (cestovní výdaje a náhradu za promeškaný čas soud vydělil počtem zastupovaných a přiznal díl připadající na vedlejšího účastníka), a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 3 069,57 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalobcům uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. společně a nerozdílně s ohledem na nerozlučné společenství v řízení, k rukám zástupce vedlejšího účastníka dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepovažoval vyjádření vedlejšího účastníka ze dne 26. 9. 2023, 25. 10. 2023, 30. 10. 2023 a 6. 11. 2023 za samostatný úkon honorovaný dle advokátního tarifu. V posouzení těchto úkonů je rozhodující, že vedlejší účastník se pouze připojil k vyjádření žalovaných (shodné zastoupení) a nepřispěl samostatně k dalšímu průběhu jednání tak, aby mu reálně náklad právního úkonu vznikl. Postavení vedlejšího účastníka je v tomto specifické, neboť svou procesní aktivitou nemůže jednat ve věci samé a pouze podporuje stanovisko jedné ze stran, popř. z průběhu řízení dovozuje právní následky pro svou osobu. V tomto případě vedlejší účastník nebyl soudem vyzván k vyjádření, jeho procesní aktivita byla fakticky kopií aktivity žalovaných a přiznání nákladů by tak znamenalo pouze formální navýšení konečných nákladů řízení, přičemž tuto praktiku již několikrát kritizoval Ústavní soud. Pokud se jedná o nahlížení do spisu jakožto samostatného úkonu, v civilním řízení jde z praxe o úkon, který je zahrnut do přípravy a převzetí zastoupení, přičemž vyšší soudy připustili, aby se za určitých podmínek jednalo o samostatný úkon s analogickým odkazem na prostudování spisu při skončení vyšetřování v rámci trestního stíhání. Důvodem je skutečnost, že prostudování vyšetřovacího spisu včetně jeho příloh je důležitým okamžikem trestního řízení, neboť obhajoba se může s vyšetřováním podrobně seznámit, reagovat na jeho průběh, zejména navrhnout doplnění dokazování, a může začít připravovat obhajobu pro další průběh trestního řízení. V dané věci soud neshledal tuto intenzitu. Případ se od jiných civilních věcí odlišuje především mnohostí účastníků, avšak rozsahem se jedná o běžné neformulářové civilní řízení, přičemž potřeba seznámit se s předloženými listinami před samotným dokazováním je běžnou potřebou v rámci každé přípravy zastupování. Na druhou stranu soud přiznal vedlejšímu účastníkovi doložené výdaje, které mu vznikly v souvislosti s nahlížením.

51. Ve vztahu žalobců a žalovaných 8), 32), 53) soud nepřiznal žádné náklady řízení, neboť ze spisu náklady těchto žalovaných neplynou.

Poučení