20 C 181/2020-686

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 494 642,90 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 494 642,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 455 872,05 Kč ročně od 4. 10. 2019 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 38 770,20 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 519 046 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení placených státem ve výši 8 783 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 7. 2020 domáhala proti žalované nejdříve zaplacení částky 1 510 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 10. 2019 do zaplacení. V podání ze dne 25. 1. 2021 žalobkyně rozšířila žalobu a nově se domáhala zaplacení částky 1 630 000 Kč s úrokem z prodlení a to navíc s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 120 000 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení. Změna žaloby byla soudem připuštěna usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 4. 2. 2021. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o dílo ze dne 22. 7. 2010 prováděla žalovaná pro žalobkyni dílo, jehož součástí byla mimo jiné i dodávka systému virtuária, tedy systému, jehož prostřednictvím je v [anonymizována tři slova] v [obec], které provozuje žalobkyně, realizováno 3D a 2D promítání. Uvedla, že k protokolárnímu předání díla došlo dne 27. 2. 2014 a od tohoto data běžela záruční doba na celé dílo, která skončila dne 26. 3. 2020. V období od 10. 10. 2017 do 16. 4. 2019 žalobkyně postupně reklamovala celkem devět závad, a to dne 10. 10. 2017 vadnou grafickou kartu v počítači [anonymizována dvě slova] (reklamace [číslo]), dne 4. 6. 2018 vadu spočívající ve zpožděném obrazu v části 3D projekce planetária (reklamace [číslo] [rok]), dne 22. 10. 2018 závadu z důvodu vyhoření počítače [anonymizováno] (reklamace [číslo] [rok]), dne 13. 11. 2018 závadu na počítači [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D projekci (reklamace [číslo] [rok]), dne 4. 1. 2019 závadu v podobě vady na počítači [anonymizováno] způsobující nefunkčnost 3D promítání (reklamace [číslo] [rok]), dne 22. 2. 2019 závadu spočívající v chybějící grafické kartě v počítači [anonymizována dvě slova] (reklamace [číslo] [rok]), dne 25. 3. 2019 závadu v podobě vadného počítače [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D projekci (reklamace [číslo] [rok]), dne 9. 4. 2019 závadu v podobě vyhořelého počítače [anonymizováno] (reklamace [číslo] [rok]) a konečně dne 16. 4. 2019 závadu v podobě nefunkčního počítače [anonymizováno] (reklamace [číslo] [rok]). Žalobkyně v případě uvedených reklamací požadovala bezplatné odstranění vad ve lhůtě 14 dnů od doručení písemné reklamace. Reklamované vady však nebyly žalovanou odstraněny a proto žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 18. 9. 2019 u žalované nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 1 510 000 Kč. Žalobkyně při vyčíslení slevy z ceny díla vycházela z rozsahu vadnosti díla a výše vynaložených nákladů na odstranění vad. Žalobkyně výši slevy odvíjela od částky vynaložené na opravu jednotlivých závad, která spočívala v nahrazení poškozených komponentů, převážně nefunkčních grafických karet a v případě vyhořelých počítačů také náhradě dalšího hardwarového vybavení nutného k provozu počítačů, přičemž z důvodů uvedených závad neměla žalobkyně od 15. 4. 2019 možnost provozovat systém planetária ve 3D režimu. Vzhledem k absenci původních grafických karet na trhu a technické nekompatibility jiných grafických karet v rámci celého systému počítačové soustavy byla žalobkyně nucena opravu systému planetária, aby fungovalo v režimu 3D, provést prostřednictvím smlouvy o dílo uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), jejímž předmětem byla dodávka a instalace kompletního počítače včetně grafické karty [anonymizována dvě slova] a synchronizační karty [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno], dále grafické karty [anonymizováno] [číslo], dalších 17 ks grafických karet [anonymizována dvě slova] a 16 ks synchronizačních karet [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno]. Žalobkyně dále doplnila, že pokud by náklady, které účelně a předvídatelně vynaložila na odstranění vad díla, nebyly zohledněny v rozhodnutí soudu o stanovení přiměřené slevy z ceny díla, aby náklady vynaložené žalobkyní a převyšující přiměřenou slevu z ceny díla, byly přiznány z titulu náhrady škody.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala a navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že dílo bylo předáno dne 18. 3. 2014 a tímto dnem začala plynout záruční doba za celé dílo. Dále poukázala na to, že součástí závazku ze smlouvy o dílo byl její závazek zajišťovat bezplatný servis virtuária po dobu tří let. Tento byl zajišťován prostřednictvím dodavatele zmíněného virtuária [právnická osoba]. Doplnila, že žalobkyně odmítla uzavřít se [právnická osoba] servisní smlouvu, jejímž předmětem by bylo provádění servisu viruária v dalším období. Dále uvedla, že ke dni 10. 2. 2017, kdy byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání, neexistovaly na předmětu díla nereklamované a neopravené vady technologie virtuária. Žalovaná nesporovala, že žalobkyně opakovaně uplatňovala vady grafických karet, které se projevovaly např. nefunkčností 3D projekce. Tyto reklamace však byly žalovanou odmítnuty, a to z důvodu buďto neprovádění řádného a potřebného servisu a údržby virtuária odborným subjektem, nebo z důvodu uplynutí životnosti vadných komponentů virtuária, zejména grafických karet. K nákupu nových grafických a synchronizačních karet do všech počítačů uvedla, že tyto byly výrazně lepší a výkonnější a výrazně dražší, než původní grafické karty [anonymizováno] a jejich nákup nebyl nezbytně nutný, jelikož původní grafické karty byly v rozhodné době na trhu dostupné. Dále žalovaná namítala, že pořizovací cena karet nebyla adekvátní a obvyklá.

3. Rozsudkem ze dne 12.11. 2021 rozhodl Okresní soud Plzeň – město ve věci samé tak, že ve výroku I. uložil žalovanému uhradit žalobci částku 1 391 854 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 4. 10. 2019 do zaplacení, ve výroku II zamítl nárok na zaplacení částky 238 146 Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Plzni svým usnesením ze dne 10. 6. 2022 zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 20 C 181/2020-498, ze dne 12. 11. 2021 mimo jiné ve výroku I. a dále ve výroku II. co do částky 102 788,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 10. 2019 do zaplacení a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Co do částky 135 357,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 10. 2019 do zaplacení zůstal výrok II. rozsudku soudu prvního stupně odvoláním nedotčen. Předmětem řízení tudíž zůstal žalobkyní uplatněný nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 1 494 642,90 Kč s úrokem z prodlení.

4. Ze smlouvy o dílo ze dne 22. 7. 2010 a jejích příloh soud zjistil, že žalovaná se touto smlouvou zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo – stavbu objektu [anonymizována tři slova] [obec], jejíž součástí byla taktéž dodávka systému virtuária, tedy sytému umožňujícího 2D a 3D projekci filmů. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Dodávka technologického zařízení virtuária měla hodnotu 56 710 992 Kč včetně DPH. V článku IX. odst. 9.1. byla ujednána záruka na celé dílo a jeho jednotlivé části na dobu 72 měsíců, počínající běžet dnem protokolárního předání a převzetí předmětu díla. V případě dílčích plnění záruční doba neskončí dříve než uplynutím 72 měsíců od převzetí a předání celého díla respektive poslední jeho části dle této smlouvy. Záruční doba neběží po dobu, po kterou nemůže objednatel předmět díla užívat pro jeho vady, za které odpovídá zhotovitel. Podle odst. 9.2. smlouvy se záruka vztahuje na vady díla, které se projeví u díla během záruční doby s výjimkou vad, u nichž zhotovitel prokáže, že jejich vznik zavinil objednatel. Zhotovitel měl povinnost odstranit vady díla do 14 dnů od doručení písemné reklamace objednatele zhotoviteli, není-li s přihlédnutím k charakteru vady a nedodělků dohodnuta jiná lhůta. V článku IX. v odst. 9.4. bylo ujednáno, že pokud zhotovitel oznámí, že vady neodstraní, může objednatel u zhotovitele uplatit přiměřenou slevu ze sjednané ceny díla nebo zadat provedení oprav jinému zhotoviteli, přičemž v tomto případě je zhotovitel povinen objednateli uhradit náklady vynaložené objednatelem na cenu takových plnění. Pokud žalobkyně tvrdila, že k předání díla a k počátku běhu záruční doby celého díla došlo dne 27. 2. 2014, pak toto tvrzení bylo mezi stranami nesporné a soud z tohoto nesporného tvrzení vycházel, když podle žalované spadal počátek běhu záruční doby dokonce až na datum 18. 3. 2014. K prvnímu dílčímu předání digitálního projekčního systému došlo dne 27. 9. 2013, když od této chvíle mohlo být virtuárium používáno za účelem zkoušek a výuky (dílčí přejímací protokol instalované technologie + protokol o zaškolení obsluhy – první fáze ze dne 27. 9. 2013). Druhá fáze předání digitálního projekčního systému proběhla dne 10. 10. 2013 (dílčí přejímací protokol ze dne 10. 10. 2013). Součástí obou dílčích přejímacích protokolů byla také dokladová část, ze které vyplývá, že v rámci přijetí došlo k instalaci zařízení a proškolení zaměstnanců žalobkyně. Součástí dodávky virtuária ze strany [právnická osoba] byly dvě servisní návštěvy ročně během záruční doby, aktualizace softwaru dostupné pro systém. Součástí dílčího předávacího protokolu č. 2 ze dne 10. 10. 2013 je taktéž prohlášení, že záruka se vztahuje na všechny instalované součásti s výjimkou spotřebního materiálu např. žárovky, svítidla, pojistky, baterie, atd. Z návodu k obsluze digitálního projekčního systému - revize 3, k datu 1. února 2014 soud zjistil, že hlavní příčinou problémů/vad a ztráty výkonu projekčních a počítačových systémů je prach, zvláštní pozornost by měla být věnována bezprašnému prostředí v případě všech kritických hlavních částí systému. V kapitole 12.1 Seznam pomocného materiálu a odhadovaná životnost komponentů je uvedeno, že pomocným materiálem jsou díly, u kterých se předpokládá, že budou v definovaných intervalech vyměněny z důvodu obecného stárnutí anebo sníženého výkonu. Některé z nich mají definovanou maximální životnost, která by nikdy neměla být překročena – jinak může dojít k poškození zařízení. Dále, že určité části systémových počítačů mají omezenou životnost nebo se očekává, že mohou mít zvýšenou poruchovost. Jako takové se považují za spotřební díly po uplynutí předpokládané životnosti. Mezi tyto součásti, co se týče počítačového systému, byla uvedena mimo jiné grafická karta, když její stárnutí a prach mohou způsobit přehřátí a dřívější selhání, u všech komponentů byla uvedena záruka tři roky. Prach a blokované větrací otvory/ventilátory jsou nejkritičtějšími díly, protože grafické karty se mohou během provozu nadměrně zahřát. Z návodu k obsluze digitálního projekčního systému - revize 2, k datu 1. listopadu 2013 soud zjistil, že kapitola 12.1 součástí tohoto manuálu není.

5. Soud má dále za prokázané, že 10. 10. 2017 došlo k závadě na grafické kartě v počítači [anonymizováno], její reklamace byla nejpozději dne 17. 10. 2017 doručena žalované (reklamace [číslo] z 10. 10. 2017 a odpověď na reklamaci ze 17. 10. 2017). Tato závada byla odstraněna tím, že z vývojového počítače [anonymizována dvě slova] byla vyjmuta grafická karta a vložena do hlavního systému, do počítače [anonymizována dvě slova] (výpověď svědka [celé jméno svědka] a jím vypracovaná tabulka závad projekčního systému). Uvedená reklamace [číslo] byla žalovanou odmítnuta dopisem ze dne 24. 1. 2018 s tím, že grafickou kartu lze považovat za spotřební materiál, jehož životnost je omezena a vyčerpání životnosti komponentů nelze považovat za vadu. V měsíci březnu 2018 žalobkyně oslovila několik subjektů za účelem nahrazení chybějící grafické karty ve vývojovém počítači [anonymizována dvě slova]. Původní grafickou kartu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nebyla schopna dodat ani společnost [právnická osoba], ani [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Společnost [anonymizováno] byla schopna dodat použitou grafickou kartu [anonymizována dvě slova] s šestiměsíční zárukou a to za cenu 1 240 EURO včetně balného a poštovného, tedy za částku 31 508,40 Kč. Vzhledem k nízkému cenovému rozdílu a na doporučení [právnická osoba] nakoupila žalobkyně dne 6. 4. 2018 tři kusy karet [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] za jednotkovou cenu 37 650 Kč, které použila do vývojového systému (popis poptávkového řízení z 34. 5. 2018, nabídky společností [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]. a [anonymizováno] a faktura [číslo] ze dne 6. 4. 2018, výpověď svědka [celé jméno svědka] a svědka [jméno] [příjmení]). Úhrada uvedené faktury s částkou 112 950 Kč vyplývá z výpisu z účtu žalobkyně založeného v přílohách žalobkyně. K tomuto okamžiku tedy žalobkyně disponovala jednou náhradní grafickou kartou [anonymizováno] (viz též tabulka vyhotovená [celé jméno svědka]).

6. Reklamací [číslo] 2018 ze dne 4. 6. 2018 byla uplatňována u žalované závada spočívající ve zpoždění obrazu v části 3D projekce planetária. Na uvedenou reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 13. 6. 2018, ve kterém uvedla, že podle informace [právnická osoba] se jedná o závadu běžně odstranitelnou pravidelným servisním úkonem odborně způsobilou organizací a uvedla, že žalovaná od března 2017 nenese odpovědnost za pozáruční servis. Z faktury [číslo] ze dne 13. 7. 2018 soud zjistil, že uvedená závada byla odstraněna servisním zásahem [právnická osoba] dne 11. 7. 2018, za který žalobkyně dne 25. 7. 2018 uhradila částku 975 EURO, tedy 25 033,13 Kč (tabulka vyhotovená [celé jméno svědka], faktura [číslo] elektronický výpis z účtu žalobkyně).

7. Reklamací [číslo] 2018 ze dne 22. 10. 2018 reklamovala žalobkyně vyhoření počítače [anonymizováno], ke kterému došlo dne 21. 10. 2018. Vyhoření počítače bylo potvrzeno také výslechem svědků [celé jméno svědka] a [příjmení]. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že znalec dne 23. 10. 2018 provedl prohlídku počítače [anonymizováno] v planetáriu žalobkyně a zjistil, že počítač byl poškozen požárem, což je doloženo fotografiemi. Ze závěru posudku vyplývá, že požár počítače [anonymizováno] nemohl být způsoben obsluhou ani údržbou a příčinou vzniku požáru je vadná elektronická součástka. Na reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 31. 10. 2018, ve kterém uvedla, že před samotnou prohlídkou byl počítač již vymontován, tudíž žalovaná nebyla schopna identifikovat, zda byla závada způsobena neprovedenou údržbou nebo vadným komponentem a zda za ni odpovídá či nikoliv a proto reklamaci odmítla jako neoprávněnou. Na závadu bylo reagováno objednávkou a následně zakoupením náhradních dílů a to kompletního počítače včetně použité grafické karty [anonymizována dvě slova], (faktura [číslo] z 30. 10. 2018), která byla v částce 1 549 EURO zaplacena dne 9. 11. 2018, což činilo 40 173,32 Kč při kurzu 25, 935 Kč za EURO. Současně byla objednána, [právnická osoba] dodána a žalobkyní uhrazena použitá synchronizační karta, přičemž cena činila 280 EURO včetně poštovného a balného. Tato částka byla uhrazena dne 9. 11. 2018 (výpis z účtu žalobkyně). K tomuto datu se při kurzu 25, 935 Kč jednalo o částku 7 261,80 Kč. Současně s tímto nákupem byla taktéž nakoupena a uhrazena částka 832 EURO za nákup nové synchronizační karty od [právnická osoba] (faktura ze dne 30. 10. 2018 [číslo]), tuto fakturu žalobkyně uhradila taktéž dne 9. 11. 2018 převodem, když podle tehdejšího kurzu se jednalo o částku 21 577,92 Kč. Z uvedených skutečností vyplývá, že za účelem opravy vyhořelého počítače [anonymizováno] žalobkyně pořídila dvě synchronizační karty, ačkoliv porouchaná mohla být pouze jedna.

8. Z faktury [číslo] ze dne 30. 10. 2018 je prokázáno, že žalobkyně nakoupila další dvě použité grafické karty [anonymizována dvě slova], když cena těchto dvou grafických karet byla 930 EURO, což při kurzu ke dni 9. 11. 2018 činilo 24 119,55 Kč. Koncem října, respektive počátkem listopadu 2018 vzhledem k nákupu tří grafických karet [anonymizováno] a nákupu dvou použitých grafických karet [anonymizováno] se podává, že v tuto chvíli měla žalobkyně k dispozici celkem tři náhradní grafické karty [anonymizováno].

9. Reklamací [číslo] 2018 ze dne 13. 11. 2018 reklamovala žalobkyně vadu počítače [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D projekci. Na tuto reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 28. 11. 2018, kterým odmítla důvodnost reklamace. Uvedla, že se jedná o závadu běžně odstranitelnou pravidelným servisním úkonem odborně způsobilé organizace a že od března 2017 nenese odpovědnost za pozáruční servis. Z tabulky vytvořené [celé jméno svědka] a z výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] soud zjistil, že uvedená vada byla odstraněna vložením náhradní grafické karty. Po opravě závady na počítači DS-14 zůstávaly žalobkyni dvě rezervní použité grafické karty [anonymizováno].

10. Reklamací č. 2019 ze dne 4. 1. 2019 reklamovala žalobkyně vadu počítače [anonymizováno] způsobující nefunkčnost 3D promítání. Na tuto reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 8. 3. 2019, kterým neuznala reklamaci. Uvedla, že se nejedná o vadu grafické karty, ale o skončení její životnosti. Na ukončení životnosti grafické karty se podle žalované záruka nevztahuje. Z tabulky vytvořené [celé jméno svědka] a z výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] soud zjistil, že vada byla odstraněna vložením grafické karty z počítače [anonymizována dvě slova], tedy původní grafické karty uložené ve vývojovém počítači [anonymizována dvě slova]. Výměna grafické karty mezi počítači [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] je dokumentována zápisem z místního šetření ze dne 15. 1. 2019 na čl. 237 spisu. Chybějící grafická karta v počítači [anonymizována dvě slova] byla uplatněna reklamací č. 2019 ze dne 22. 2. 2019. Na tuto reklamaci reagovala žalovaná odmítnutím reklamace již citovaným dopisem z 8. 3. 2019, když uvedla, že reklamace 2019 souvisí s reklamací č. 2019 a obě tyto reklamace zamítla s tím, že grafické karty byly často používané, uplynula životnost grafických karet a na uvedenou závadu se záruka nevztahuje. Z uvedeného vyplývá potřeba použití jedné z rezervních použitých grafických karet [anonymizováno], po této opravě měla žalobkyně v zásobě jedinou rezervní použitou grafickou kartu [anonymizováno].

11. Reklamací vad č. 2019 ze dne 25. 3. 2019 reklamovala žalobkyně vadu počítače [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D promítání. Závada vyplývá taktéž z protokolu o mimořádné události [číslo] 2019 ze dne 23. 3. 2019. Po této závadě bylo promítáno pouze ve 2D režimu. Na tuto reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 4. 4. 2019. Po dodatečné specifikaci projevu vady žalovaná uvedla, že došlo k uplynutí reálné životnosti grafické karty v uvedeném PC a reklamaci jako nedůvodnou odmítla. Vadná grafická karta mohla být nahrazena poslední rezervní použitou grafickou kartu [anonymizováno].

12. Reklamací č. 2019 ze dne 9. 4. 2019 reklamovala žalobkyně vyhoření počítače [anonymizováno] v planetáriu. Na tuto reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 18. 4. 2019, kterým odmítla důvodnost reklamované závady s tím, že zcela zřejmě uplynula reálná životnost některého z komponentů počítače [anonymizováno]. Doplnila, že pro částečné zprovoznění systému je možno zaškoleným technikem zapojit některý z funkčních počítačů z druhé sady počítačů [anonymizováno]. Skutečnost vyhoření počítače [anonymizováno] potvrdil svědek [jméno] [příjmení], který taktéž potvrdil obsah protokolu o mimořádné události [číslo] 2019 z 9. 4. 2019, který popisuje zahoření počítače [anonymizováno]

13. Z uvedeného vyplývá, že pro opravu vyhořelého počítač [anonymizováno] žalobkyně postrádala mimo jiné grafickou kartu [anonymizováno].

13. Reklamačním protokolem [číslo] 2019 ze dne 16. 4. 2019 reklamovala žalobkyně závadu na počítači [anonymizováno] specifikovanou tak, že po zapnutí přestal reagovat a nebylo ani možné spustit jakoukoli diagnostiku. Na tuto reklamaci reagovala žalovaná dopisem ze dne 22. 5. 2019, kterým odmítla reklamaci z důvodu omezení životnosti grafických karet. V tuto chvíli již žalobkyně postrádala dvě grafické karty [anonymizováno] a nemohla v současné chvíli promítat ve 3Dprojekci a promítala toliko ve 2D (tabulka vytvořená [celé jméno svědka] a výslech svědků [celé jméno svědka] a [příjmení]).

14. Z výslechů svědka [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na základě konzultace žalobkyně s dodavatelem systému virtuária [právnická osoba] vypsala žalobkyně výběrové řízení na dodávku kompletního počítače včetně grafické karty [anonymizována dvě slova] a synchronizační karty [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], grafické karty [anonymizováno] [číslo], 17 ks grafických karet [anonymizována dvě slova] a 16 ks synchronizačních karet [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (rozhodnutí ředitele žalobkyně ze dne 24. 4. 2019 a poptávkové řízení z téhož dne).

15. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] ze dne 20. 6. 2019 a jeho výslechu soud zjistil, že servis virtuária byl žalobkyní prováděn v souladu s manuálem výrobce. Měl k dispozici servisní deníky od roku 2017, tento servis odpovídal činnostem, které on sám zaznamenal v roce 2019. Nutný servis systému popsal jako práce udržující výpočetní systém ve standardizovaném prostředí bez prachu a možnosti přehřívání. Jediný způsob, jak je možné omezit životnost elektronické součástky je zvýšení její teploty. K tomu může dojít tím, že se fyzicky zvýší teplota v místnosti, nebo tím, že se na elektronickou součástku nalepí prach, který znemožní odvod tepla. V případě žalobkyně byl výpočetní systém umístěn v klimatizované místnosti, chlazení bylo zajištěno, navíc místnost měla filtrovaný přívod vzduchu. To znamená, že filtry znemožňovaly jakémukoliv prachu dostat se do místnosti. Bylo pravidelně prováděno odsávání prachu z vnitřku počítačových skříní. Za dobu, co byl znalec na místě přítomen, výskyt prachu nenalezl. Hovořil o sterilně čisté místnosti, která byla klimatizovaná. Znalec vyloučil, že by jakákoliv chyba v servisu, který spočívá ve vytření, vyluxování a utření prachu, mohla způsobit poruchu grafické karty. Uvedl, že žádné softwarové závady, nedostatek v konfiguraci atd., nemohly způsobit nefunkčnost grafické karty a její zničení. Znalec dále uvedl, že každá elektronická součástka má svoji životnost, každý výrobce komponentu u svých zařízení udává číslo, kterému se říká střední doba mezi poruchami, což znamená, že výrobce garantuje nějakou dobu, jakou vydrží. Např. u pevného disku jde o dobu 15 let. Stejně tak mají svoji životnost procesory a grafické karty. Je naprosto běžné, že tyto komponenty nemají neomezenou životnost. Grafické karty se při svém užívání zahřívají, což je běžné, proto jsou tyto komponenty osazeny chladiči. Nicméně životnost může být omezena. Pokud je tento komponent jako v tomto případě virtuária používán, tak dochází k jeho normálnímu a běžnému opotřebení. Rozhodně vyloučil, že by příčinou závad byla nedostatečná údržba nebo že by bylo k systému přistupováno špatně softwarově. Jednalo se o běžné opotřebení. Neřešení jakýchkoliv závad při projekci nemá vliv na životnost grafické karty. Znalec vyloučil, že by příčinou poruch grafických karet byla náhrada vadných grafických karet za použité. Dále uvedl, že grafické karty [anonymizováno] se přestaly vyrábět v roce 2018. Zjišťoval jejich dostupnost v době vypravování znaleckého posudku u dodavatelů výpočetní techniky v České republice. Díval se na české bazary, na zahraniční bazary [anonymizováno] apod. a zjistil, že tuto grafickou kartu nikdo nenabízí. Neznal prodejce [celé jméno svědka], ani prodejce PC [anonymizováno]. Znalec, stejně jako [právnická osoba] ve zprávě ze dne 29. 4. 2021 uvedl, že grafické karty [anonymizováno] byly jedinou vhodnou náhradou původních karet. Dále sdělil, že synchronizační karty jsou dělány na míru grafické kartě jako takové, tzn. že karta [anonymizováno] nebyla kompatibilní s kartou [anonymizováno] a při výměně grafických karet musely být vyměněny i synchronizační karty. Znalec uvedl, že nikdo jiný, než [právnická osoba] by nedokázal po výměně grafických karet za funkční nastartovat systém do funkčního provozu. Soud konstatuje, že postup žalobkyně, kterým zajistila stanovisko znalce k možnosti odstranění závad odpovídalo zápisu z jednání ze dne 10. 2. 2017 (na č.l. 273-275), kterým došlo k doplnění článku IX. odst. 9.3 smlouvy o dílo ze dne 22. 7. 2010.

16. Jednou z nejvýznamnějších sporných skutkových okolností mezi stranami bylo, zda v dubnu roku 2019 byly na trhu dostupné původní grafické karty [anonymizováno]. Soud ani po doplnění dokazovaní znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], který byl ostatně zadán za účelem zjištění hodnoty díla s vadami a díla bez vad a nikoliv za účelem zjištění dostupnosti grafických karet [anonymizováno] nemá důvod odchýlit se od svých dřívějších skutkových zjištění, a to tím spíše, když tyto byly rozhodnutím Krajského soudu v Plzni potvrzeny jako správné. V rozhodné době, tedy od dubna 2019 již nebyly pro opravu díla k dispozici grafické karty osazené při dodávce virtuária, tedy [anonymizována tři slova], když tyto se již delší dobu nevyráběly a v dané době nebyly k dispozici ani karty použité. Žalované se nepodařilo prokázat její tvrzení, že v uvedené době byly na trhu k dispozici tyto použité grafické karty. Nedostupnost původních grafických karet [anonymizováno] potvrzoval jak soudní znalec [příjmení] [jméno] [jméno], tak svědci [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení]. Nedostupnost grafických karet [anonymizováno] se taktéž podává ze sdělení [právnická osoba] ze dne 3. května 2021 ve spise na čl.

453. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], nebylo možné zjistit a soud nemá za prokázané, že by uvedený prodejce, který prodává použité počítačové komponenty, měl v období od dubna do června 2019 k dispozici náhradní grafické karty [anonymizováno]. Svědek vypověděl, že na základě telefonického dotazu zaměstnankyně žalované zjistil, že grafickou kartu [anonymizována tři slova] mají v nabídce v e-shopu od roku 2016. Tento produkt běžně neprodává a nemá jej na skladě. Uvedený prodejce, respektive jeho internetový obchod, v zásadě zprostředkovává nabídku jiných prodejců a internetových obchodů a v případě zájmu zjišťuje u svých subdodavatelů dostupnost daného produktu. Svědek uvedl, že není schopen zjistit, ani zpětně dohledat, který konkrétní dodavatel měl v danou dobu v nabídce kartu [anonymizována dvě slova]. Nevěděl ani kolik uvedených karet bylo případně v dané době k dispozici. Neměl ani informace o počtu nabízených karet v období let 2016 2021. Doplnil, že v případě potřeby kontaktuje konkrétního prodejce na internetu s dotazem na aktuální skladovou dostupnost. Svědek si nevzpomínal, zda v roce 2019 realizoval nějaký konkrétní prodej grafické karty [anonymizováno]. Dále uvedl, že informace na internetových stránkách, že produkt je skladem, má informativní charakter a dostupnost se ověřuje vždy při každé konkrétní poptávce. Ačkoliv svědek uváděl, že v březnu roku 2021 zjišťoval dostupnost 17 grafických karet [anonymizována dvě slova], které by byl schopen v této době zajistit v rámci 14 dnů, co se týče rozhodného období, tedy dubna až června roku 2019 tuto dostupnost neznal. Z výpovědi svědka soud uzavřel, že ačkoliv na uvedeném e-shopu byla původní grafická karta [anonymizována dvě slova] takzvaně zalistována, nevyplývá z ní a svědek si to ani nevybavoval, že by byla skutečně uvedená grafická karta v období dubna až června 2019 dostupná a v jakém množství. Tuto skutečnost shodně vylučovali jak svědci [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], tak znalec [příjmení] [jméno] [jméno], který se v rozhodné době taktéž zajímal o dostupnost původních grafických karet. Všechny tyto osoby shodně a pro soud důvěryhodně potvrdily, že v uvedeném období již původní grafické karty dostupné nebyly. Tuto skutečnost potvrdila také [právnická osoba], která se v uvedeném období dotazovala též jejích dodavatelů ([právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno]) a ani u těchto subjektů nebyly původní grafické karty dostupné. Dostupnost grafických karet [anonymizováno] nelze dovodit ani z internetové nabídky těchto karet z ledna a března roku 2021 (č.l. 302 a 357 spisu), když tyto nabídky nic nevypovídají o období dubna až června 2019, ve kterém vyvstala potřeba pořízení karet. Na závěru soudu o nedostupnosti karet nic nemění ani sdělení svědka [příjmení], že v uvedené době našli jednu nebo dvě karty v Americe, jednalo se o kartu použitou a cena za dopravu byla údajně ohromná. Z tohoto izolovaného sdělení nelze mít za prokázané, že byly k dispozici 2 karty, které byly od dubna 2019 potřebné pro kompletní zprovoznění systému. Zároveň lze z dokazování shrnout, že žalobkyně projevila maximální možnou snahu, aby udržela chod virtuária v provozu za co možná nejnižší výdaje týkající se oprav jednotlivých závad. Snažila se zajistit karty původní, ty ale jak je popsáno shora, nebyly dostupné prostřednictvím standardních distribučních kanálů. Z dopisu ze dne 29. 4.2019 (na č.l. 34) má soud dále za prokázané, že žalovaná byla informována o plánovém záměru odstranění závad nákupem nového nezbytného harwarového vybavení (mimo jiné grafické karty P5000 a nové synchronizační karty), když původní grafické karty se již nevyrábí. Žalovaná byla upozorněna na značnou nákladnost uvedené opravy a budoucí vymáhání těchto nákladů a byla vyzvána k případné aktivitě, pokud by chtěla opravy provést sama. Žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala.

17. Soud má dále za prokázané, že za situace, kdy v době nejméně od dubna do června 2019 na trhu již nebyly dostupné předchozí grafické karty [anonymizována dvě slova], byla jedinou vhodnou a ekonomicky nejméně nákladnou variantou opravy náhrada všech grafických karet ve všech projekčních počítačích na karty [anonymizována dvě slova]. Ty měly odpovídající připojení pro stávající kabeláž 3D planetária. Přechod na jiné karty by vyžadoval použití drahých adaptérů či nových kabelů a byl by ve výsledku dražší (sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 29. 4. 2021). Tuto skutečnost potvrzoval na základě svého znaleckého zkoumání taktéž znalec [příjmení] [jméno] [jméno]. Jakkoliv bylo mezi účastníky nesporné, že nově nakoupené grafické karty [anonymizována dvě slova] jsou výrazně výkonnější a lepší než původní grafické karty [anonymizováno], tak z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že za situace, kdy provoz planetária žalobkyně byl omezen na možnost promítání toliko ve 2D režimu a tudíž že planetárium, respektive její počítačové zařízení, nebylo ve stavu plného provozu a vykazovalo vadu v tom smyslu, že nebylo schopno z důvodu nedostatku grafických karet promítat projekce ve 3D, bylo v danou dobu jedinou možnou a ekonomicky nejúspornější variantou nákup sady 18 ks grafických karet [anonymizována dvě slova] a 17 ks nových synchronizačních karet, kompatibilních s těmito grafickými kartami. Jak ze sdělení [anonymizováno], tak znalce [jméno] soud zjistil, že pro provoz systému bylo nutné nové grafické karty osadit taktéž novými kartami synchronizačními.

18. Pro úplnost odkazuje soud na závěry Krajského soudu v Plzni z jeho usnesení ze dne 10. 6. 2022, č.j. 25 Co 93/2022 ohledně správných závěrů soudu prvního stupně viz odstavce 12 až 18 odůvodnění Krajského soudu. Odvolací soud mimo jiné uvedl, že podle smlouvy bylo především na žalované, aby odstraňovala žalobkyní vytčené vady. Kdyby tak řádně činila, mohla by se sama přičinit o to, aby vlastnosti systému zůstaly zachovány. Pokud ale důvodně reklamované vady neodstraňovala, ač jí to smlouva ukládala, bylo by absurdní po žalobkyni požadovat, aby při nečinnosti žalovaného vyhledávala na trhu repasované komponenty a s jejich pomocí konzervovala původní technický stav virtuária po celou záruční dobu.

19. Ze zadání poptávkového řízení žalobkyně soud zjistil, že v rámci výběrového řízení, ve kterém byly osloveny [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována čtyři slova] bylo podmínkou mimo nejnižší nabídkové ceny, taktéž zajištění subdodávky [právnická osoba] v tom smyslu, že pouze tato společnost může poptávaný hardware instalovat. Nejnižší cenovou nabídku na poptávaný hardware učinila [právnická osoba] [anonymizováno], a to za částku 1 090 800 Kč. Učinila taktéž kalkulaci za subdodávku v podobě instalace hardwaru [právnická osoba] částkou 183 600 Kč (cenová nabídka). Z rozhodnutí žalobkyně o výběru z předložených nabídek ze dne 26. května 2019 soud zjistil, že jelikož nabídka společnosti [právnická osoba] neobsahovala závazek dodavatele za dodržení dodací lhůty a odpovědnosti za dílo za subdodavatele, došlo k vyřazení této společnosti z výběrového řízení. Jediným zbylým uchazečem, který splnil veškeré podmínky v rámci zadávacího řízení, byla [právnická osoba]. S touto společností byla tedy následně dne 11. 6. 2019 uzavřena smlouva o dílo na dodání a instalaci nezbytného vybavení počítačů pro zprovoznění plné projekce 3D planetária žalobkyně. Společnost [anonymizováno] za uvedenou opravu (dodávku) fakturou ze dne 27. června 2019 [číslo] účtovala částku 53 727 EURO. Tato faktura byla podle výpisu z účtu žalobkyně proplacena dne 8. 7. 2019. Při kurzu 25,51 Kč/EURO tedy cena za opravu činila 1 370 575,70 Kč, z toho cena za materiál 46 927 EURO, tedy 1 197 107,70 Kč, což je více než kolik za materiál nabídla [právnická osoba] Computers.

20. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] ze dne 30. 12. 2022 a jeho výslechu soud zjistil, že hodnota Hardwarové části virtuária k 18. 10. 2013 odpovídá souhrnu hodnoty 19 počítačů a je rovna [částka]. K vlivu jednotlivých závad na hodnotu systému soud zjistil, že: a) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou grafické karty počítače [anonymizováno] (viz reklamace [číslo] z 10. 10. 2017, ve spise na č.l. 100) činí 39 256,73 Kč. b) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou spočívající ve zpoždění obrazu v části 3D projekce planetária (viz reklamací [číslo] 2018 ze dne 4. 6. 2018, ve spise na první straně příloh) činí 19 539,40 Kč. c) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou spočívající ve vyhoření počítače [anonymizováno] (viz reklamace [číslo] 2018 ze dne 22. 10. 2018, ve spise na č.l. 101) činí 79 192,66 Kč. d) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou počítače [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D projekci (viz reklamace [číslo] 2018 ze dne 13. 11. 2018, ve spise na č.l. 102) činí 39 256,73 Kč. e) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou počítače [anonymizováno] způsobující nefunkčnost 3D promítání – závada grafické karty (viz reklamace č. 2019 ze dne 4. 1. 2019, ve spise na č.l. 103) činí 39 256,73 Kč. f) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou počítače [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D promítání – závada grafické karty (viz reklamace vad č. 2019 ze dne 25. 3. 2019, ve spise na č.l. 99) činí 66 690,61 Kč. g) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou spočívající ve vyhoření počítače [anonymizováno] (viz reklamace č. 2019 ze dne 9. 4. 2019, ve spise na č.l. 98) činí 79 192,66 Kč. h) Rozdíl hodnoty virtuária bez vad a se závadou na počítači [anonymizováno] specifikovanou tak, že po zapnutí přestal reagovat a nebylo ani možné spustit jakoukoli diagnostiku -závada grafické karty (viz reklamační protokole [číslo] 2019 ze dne 16. 4. 2019, ve spise na č.l. 95) činí 58 796,13 Kč. Součet rozdílů hodnoty bezvadného díla a hodnoty díla se zohledněním všech výše uvedených závad pak činí částku 421 181,65 Kč.

21. Na základě shora uvedených dílčích skutkových zjištění a po zhodnocení provedených důkazů dle zásady vyjádřené v § 132 o.s.ř., učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli dne 22. 7. 2010 smlouvu o dílo. Na základě této smlouvy zajišťovala žalovaná pro žalobkyni stavbu objektu [anonymizována tři slova] v [obec] a její součástí byla i dodávka systému virtuária. Jednalo se o systém, pomocí něhož měla žalobkyně zajišťovat provoz umožňující 2D a 3D projekci filmů. Kupní cena za celé dílo byla dohodnuta částkou 459 125 425 Kč včetně DPH. Z toho hodnota dodávky technologického zařízení virtuária činila 56 710 992 Kč včetně DPH. Ve smlouvě byla sjednána záruční doba na celé dílo i jednotlivé jeho části na 72 měsíců, tedy šest let od předání a převzetí s tím, že neběží po dobu, po kterou nemůže žalobkyně jako objednatel dílo užívat pro jeho vady, za něž odpovídá žalovaná jako jeho zhotovitel. Záruka se vztahovala na všechny vady díla, které by se projevily během záruční doby s výjimkou vad zaviněných objednatelem. Bylo vždy povinností zhotovitele prokázat takové zavinění. Dle ujednání ve smlouvě měly být vady odstraněny do 14 dnů od doručení písemné reklamace, ledaže by s přihlédnutím k charakteru vzniklé vady nebo vzniklých vad nebyla účastníky dohodnuta lhůta jiná. V případě, že by zhotovitel oznámil, že reklamovanou vadu neodstraní, měl podle obsahu smlouvy objednatel právo na přiměřenou slevu z ceny díla nebo mohl objednatel zadat opravu jinému subjektu s nárokem na náhradu takto vynaložených nákladů. K předání celého díla žalobkyni došlo 27. 2. 2014. Ještě před tímto datem však došlo k prvnímu dílčímu předání digitálního projekčního systému dne 27. 9. 2013 s možností jeho využívání pro účely zkoušek a výuky. Další dílčí předání pak následovalo 10. 10. 2013. Došlo při nich i k proškolení zaměstnanců žalobkyně. Návod k obsluze digitálního projekčního systému k datu druhé revize 1. 11. 2013 neobsahoval údaj o tom, že se záruka vztahuje na celé dílo a všechny jeho součásti s výjimkou spotřebního materiálu (žárovky, pojistky, baterie, svítidla) a že se u některých dílů předpokládá zvýšená poruchovost nebo mají časově omezenou životnost a po uplynutí takového času se považují za spotřební díly (např. zdroje energie, grafická karta, harddisky, síťový vypínač, přístupový bod WLAN) a pak platí na ně záruka 3 roky. Tento údaj byl zapracován až do návodu k obsluze digitálního projekčního systému k datu 1. 2. 2014 v kapitole [číslo], takže součástí manuálu v době druhé revize k datu 1. 11. 2013 nebyl. Po odevzdání a převzetí díla se na něm vyskytly různé závady. Žalobkyně tyto závady písemně reklamovala. Žalovaná na všechny reklamace reagovala rovněž písemně a odmítala je jako neodůvodněné. Přehled reklamací žalobkyně i stanovisek žalované k nim je uveden v odstavcích 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12 a 13 odůvodnění tohoto rozsudku a soud na tuto jeho část pro zestručnění odkazuje. Skutkový závěr soudu tvoří i skutečnosti vyplývající z výslechu svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], uvedené v odstavci čtrnáctém odůvodnění rozsudku, jakož i skutečnosti uvedené ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno], který byl v souladu s ust. § 127a o.s.ř. předložen žalobkyní a rovněž z výslechu tohoto znalce, jak jsou uvedeny v odstavci čtrnáctém tohoto rozsudku. Součet rozdílů hodnoty bezvadného díla a hodnoty díla se zohledněním všech závad tvrzených a prokázaných žalobkyní činí částku 421 181,65 Kč. Žalobkyně, která chtěla využívat předmět díla v celém jeho rozsahu, tedy nikoli realizovat projekce pouze ve 2D, ale též ve 3D, reagovala na daný stav opravami jednotlivých závad. Žalovaná odmítla reklamované závady odstranit, když tvrdila, že za tvrzené vady nenese odpovědnost. Za účelem odstranění závad a zprovoznění systému virtuária žalobkyně vynaložila přinejmenším částku 1 561 688,70 Kč. Způsob, jakým žalobkyně na vzniklou situaci reagovala a řešila ji, je již podrobně uveden v předcházejících odstavcích odůvodnění rozsudku. I tato jeho část proto tvoří skutkové závěry soudu. Ze všech shora uvedených skutkových závěrů pak soud vycházel při právním hodnocení věci.

22. Soud zamítl návrhy na provedení důkazů znaleckým posudkem ohledně řádnosti provádění údržby zařízení virtuária, znaleckým posudkem ke srovnání grafických karet, znaleckým posudkem k posouzení nezbytnosti výměny všech grafických a synchronizačních karet a k pořizovací ceně karet a prací, potvrzením o provádění řádného proškolování zaměstnanců, servisních zpráv o provádění servisních zásahů spol. [anonymizována tři slova], potvrzením [anonymizováno] o přijetí žalované částky, místním šetřením, výzvou na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k předložení smlouvy s žalovanou a návodu k použití verze verze 2 a 3, doklady o nákupech filtrů, výslechem svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a místním šetřením a to z důvodu nadbytečnosti vzhledem k dostatečným skutkovým zjištěním na základě doposud provedených důkazů. Pokud jde zejména o návrh žalované k vypracování znaleckého posudku z oboru kybernetika, pak soud konstatuje, že posudek znalce [jméno] byl obhájen při výslechu a podle soudu je dostatečným, objektivním a odborným podkladem pro rozhodnutí soudu. Soud uznává námitku žalované, že znalec se ve svém posudku dopouští častého právního posouzení, nicméně soud přihlížel toliko k jeho odborným závěrům a nikoliv k jeho závěrům právním. Pokud jde o závěr, že za situace nedostupnosti původních grafických karet byla jedinou možností opravy ta, která byla žalobkyní zvolena a realizována [právnická osoba], je potvrzován také stanoviskem [právnická osoba] O její odbornosti vzhledem k tomu, že se jedná o tvůrce a původního dodavatele systému virtuária, není pochyb. Pokud jde o závěry týkající se servisní činnosti žalobkyně, ty byly znalcem zcela pochopitelně vysvětleny při jeho výslechu. Co se týče postoje žalované, že příčinou závad bylo fakticky skončení životnosti grafických karet, znalec tuto skutečnost potvrdil. Je pak otázkou právní a nikoliv skutkovou, zda se na tuto skutečnost vztahuje či nevztahuje stranami ujednaná záruka. Pokud se jedná o závěry znalce ohledně osazení konkrétních grafických karet v projekční a vývojové části, případně v počítačích ovládajících projektory a počítače označované jako [anonymizováno], pak tyto závěry nebyly pro rozhodnutí soudu rozhodné. Drobné odlišnosti znalcových závěrů v této otázce oproti zjištěním, která vyplynula z dokazování, neměla vliv na správnost znaleckého posudku v zásadních otázkách (údržba systému, příčiny závad počítačů a nedostupnost původních grafických karet).

23. Pokud nebyly v odstavcích 4 až 20shora výslovně zmíněny ostatní provedené důkazní prostředky (důkazní prostředky jsou v textu uvedeny kurzívou), pak z toho důvodu, že z nich soud neučinil pro věc žádná skutková zjištění.

24. Podle § 563 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni 31. 12. 2013, dále též jen obch. zák., platí pro záruku za jakost díla jinak přiměřeně ustanovení § 429 až 431.

25. Podle § 429 odst. 1 obch. zák. zárukou za jakost zboží přejímá prodávající písemně závazek, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu, nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti.

26. Na základě shora učiněných zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v CELÉM rozsahu částky 1 494 642,90 Kč s příslušenstvím důvodná. Existenci reklamovaných vad má soud za prokázanou (k tomu blíže odstavce 5 až 13 odůvodnění), stejně jako příčinu jejich vzniku. Tou bylo skončení životnosti počítačových komponentů - grafických karet. K projevení všech závad přitom došlo v době sjednané záruční doby, která byla ujednána v odstavci 9.1. smlouvy o dílo a která neskončila dříve než 27. 2. 2020. Veškeré závady se přitom vyskytly, byly reklamovány a jejich opravy byly žalobkyní provedeny do první poloviny roku 2019. Pokud jde o zákonný rozsah záruky podle § 429 odst. 1 obch. zák., pak tento byl ve smlouvě o dílo omezen pouze tím, že by zhotovitel (žalovaná) prokázala, že jejich vznik zavinil objednatel (žalobkyně). Žalovanou tedy v řízení tížilo břemeno důkazní ohledně prokázání toho, že reklamované závady byly zaviněny žalobkyní. Dokazováním však bylo prokázáno, jak ostatně tvrdila žalovaná ve většině reakcí na jednotlivé reklamace, že příčinou závady grafických karet a jejich případné zahoření a poškození dalších počítačových komponentů bylo skončení životnosti grafických karet. Pokud žalovaná argumentovala tím, že se smluvená záruka nevztahuje na skončení životnosti grafické karty, pak s tímto soud zásadně nesouhlasí. Tato výjimka není uvedena v ujednání o záruce za jakost díla a funkčnost grafických karet, jak vyplynulo z provedeného dokazování, je pro užívání dané části díla (virtuária) a jeho obvyklé vlastnosti naprosto nezbytná. Stranami ujednaná záruka za jakost se tedy na zjištěné závady bez výjimky vztahuje. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně neměla zajištěn řádný servis virtuária poté, co skončil po třech letech od předání virtuária servis zajišťovaný [právnická osoba] (na základě vzájemného závazku mezi žalovanou a [anonymizováno]), pak soud konstatuje, že ani tuto podmínku pro zachování záruky smlouva o dílo neobsahuje. Nadto bylo znaleckým posudkem bezpečně prokázáno, že žalobkyně nezbytný servis hardwaru virtuária prováděla. Dřívější závadu grafických karet může způsobit pouze jejich přehřátí, které může být způsobeno prachem zaneseným na grafické kartě. Bylo však zjištěno, že počítače se nacházely v klimatizované místnosti s filtrovaným přívodem vzduchu, místnost byla chladná a sterilně čistá. Zjištěné vady nemohly být způsobeny ani jakýmkoliv nedostatkem týkajícím se počítačového softwaru a jeho nastavení. Pokud snad byla záruka na grafické karty omezena v právním vztahu subdodavatele virutária ([anonymizováno]) a žalované pouze na 3 roky, jak se podává z uživatelského manuálu verze 3, pak toto nemá žádný vliv na ujednání o záruce za jakost díla mezi účastníky. Lze tedy uzavřít, že zjištěné vady se vyskytly v záruční době, nebyly zaviněny žalovanou a žalobkyně tudíž měla dle smlouvy právo na jejich odstranění. Žalovaná žalobkyni ve všech případech sdělila, že reklamaci vad odmítá, tedy že vady neodstraní. Proto žalobkyni vzniklo proti žalované dle odstavce 9.4 smlouvy o dílo právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny díla, které bylo u žalované uplatněno dopisem ze dne 18. 9. 2019. Soud opakovaně odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni z jeho usnesení ze dne 10. 6. 2022, č.j. 25 Co 93/2022-536 ohledně správnosti těchto závěrů soudu v odstavcích 12 až 18 odůvodnění.

27. Pokud žalobkyně namítala, že nebylo nezbytné v červnu 2019 uskutečnit celý nákup počítačových komponentů za částku 53 727 EURO, ale pouze 2 původních grafických karet [anonymizováno], pak tuto skutečnost soudu neprokázala. Naopak z provedených výslechů Ing. [jméno], svědků [příjmení] a [příjmení], zprávy [anonymizováno] má soud za prokázané, že v rozhodném období nabylo možné tyto grafické karty zajistit. Žalobkyně hodnověrně prokázala, že učinila maximum možného, aby udržela chod virtuária v provozu za co možná nejnižší výdaje týkající se oprav jednotlivých závad. Byla to žalovaná, která podle soudu soustavně a nedůvodně odpírala uznat závady virtuária a vyhýbala se tak svému smluvnímu závazku k odstranění závad vyskytnuvších se v době poskytnuté záruky, ačkoliv byla o situaci žalobkyně dostatečně informována. Podle soudu byla její procesní obrana v průběhu řízení ryze účelová a nedůvodná. K tomu viz také odstavec 19 odůvodnění usnesení krajského soudu v [obec] ze dne 10. 6. 2022, č.j. 25 Co 93/2022-536.

28. Pokud jde o určení výše přiměřené slevy z ceny díla, vycházel soud primárně ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1991/2008, podle kterého základem pro zjištění výše slevy z ceny je hodnota vadného zboží (díla) oproti hodnotě bezvadného zboží (díla) ve sjednané době plnění. Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad. Soud v souladu se závazným právním názorem Krajského soudu zjistil, že rozdíl hodnoty bezvadného díla a hodnoty díla se zohledněním všech závad tvrzených a prokázaných žalobkyní činí částku 421 181,65 Kč. Tuto částku soud považuje za výchozí částku pro úvahy o přiměřené slevě z ceny díla, jelikož tato částka odpovídá součtu závažnosti jednotlivých závad. Pokud však soud posoudil celý případ prizmatem shora citovaného rozsudku nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že takováto sleva z ceny díla by nebyla přiměřená. Byla by naopak nepřiměřeně nízká. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad. V dubnu roku 2019, tedy po vyhoření počítače [anonymizováno] a závadě na počítači [anonymizováno] již nebylo možné systém virtuária provozovat plnohodnotně, tedy stejně, jako kdyby bylo žalovanou plněno bez vad. Žalobkyně nebyla schopna přinejmenším promítání snímků ve 3D, pro které by musely být plně funkční všechny počítače. Zároveň nebylo možné v danou chvíli uvést systém virtuária do provozu jiným způsobem, než kompletní výměnou všech grafických a synchronizačních karet a současně obnovou vyhořelého počítače [anonymizováno]. Jelikož [právnická osoba] byla výrobcem celého systému a jednalo se tudíž o subjekt nejpovolanější k takto rozsáhlé opravě díla, je zcela pochopitelné a legitimní, že tato společnost byla žalobkyní vybrána za účelem opravy díla (virtuária). Je proto zcela po právu navýšit přiměřenou slevu z ceny díla o částku, kterou žalobkyně nezbytně vynaložila na uvedení virtuária do stavu, který by odpovídal bezvadnému plnění ze strany žalobkyně. Částka důvodně vynaložená žalobkyní na tuto opravu činila 1 370 575,70 Kč.

29. Pokud soud uvažoval nad důvodností, resp. přiměřeností žalobkyní požadované slevy z ceny díla ve výši 1 494 642,90 Kč. Poměřoval tuto částku dle následujících úvah.

30. Pokud požadovanou slevu z ceny díla soud poměřil náklady, které žalobkyně skutečně vynaložila na odstranění vad a zprovoznění systému do původního, tedy funkčního stavu, pak tyto náklady činí náklady na zakoupení 3 použitých gafických karet [anonymizováno] v hodnotě 3x 31 508,40 Kč, tedy 94 525,20 Kč. Jednalo se přitom o opravu závady na počítači [anonymizováno] z 10. 10. 2017. Žalobkyně sice závadu odstranila nákupem 3 grafických karet [anonymizováno] za částku 112 950 Kč a jejich instalací do pracovní části systému, čímž získala jednu náhradní grafickou kartu. V té době byly však ještě původní grafické karty [anonymizováno] k dispozici a byly dokonce nabízeny výrobcem systému spol. [anonymizováno]. Pro určení nezbytných nákladů na zprovoznění systému proto soud vycházel z částky 94 525, 20 Kč (blíže také odstavec 5 odůvodnění). Dále náklady na odstranění závady spočívající ve zpožďování obrazu v části 3D projekce, za kterou žalobkyně zaplatila částku 25 033,13 Kč (k tomu viz odstavec 6 odůvodnění). Dále náklady na odstranění závady spočívající ve vyhoření počítače [anonymizováno], které činily celkem 47 435,12 Kč, když ze dvou nakoupených synchronizačních karet soud zohlednil pouze kartu levnější (viz blíže v odstavci 7odůvodnění). Dále náklady na nákup dalších dvou použitých grafických karet [anonymizováno] dne 30. 10. 2018 ve výši 24 119,55 Kč. Dále náklady vynaložené žalobkyní na odstranění závady počítačů [anonymizováno] a [anonymizováno] ve výši 1 370 575,70 Kč. K tomu uviz též odstavec 19 a konec odstavce 28 odůvodnění. Minimální náklady žalobkyně na odstranění závad tedy činí 1 561 688,89 Kč (94 525,20 Kč + 25 033,32 Kč + 47 435,12 Kč + 24 119,55 Kč + 1 370 575,70 Kč). Viděno prizmatem žalobkyní vynaložených nákladů na uvedení systému do stavu, který by odpovídal plnění žalované bez vad, jeví se soudem přiznaná sleva z ceny díla jako přiměřená, když náklady žalobkyně na odstranění závad byly vyšší než přiznaná sleva z ceny díla.

31. Pokud požadovanou slevu z ceny díla soud poměřil hodnotou rozdílu ceny díla bez vad a s vadami stanovené znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], pak znalec určil rozdíl hodnoty díla se všemi vadami a bez vad na částku 1 677 717,50 Kč (viz odpovědi na otázky [číslo] na str. 44 a 45 znaleckého posudku). Pokud žalovaná namítala, že hodnota grafické karty [anonymizováno] v říjnu 2013 měla být stanovena průměrem všech 3 znalcem zjištěných částek dle posudku na straně 9, 10 a 24, pak soud konstatuje, že vysvětlení znalce, že pro stanovení ceny nepřihlédl k ceně dle [příjmení] [příjmení] [jméno] třetí strany z důvodu nevysvětlitelného výkyvu ceny v druhé polovině roku 2013, bylo pro soud srozumitelné a akceptovatelné. Soud v tomto postupu znalce neshledal logickou chybu ve znaleckém posouzení této odborné otázky. Průměrná cena stanovená znalcem částkou 39 256,73 Kč k říjnu 2013 je vyšší o cca 7 750 Kč oproti ceně stejné, ale použité grafické karty nabízené v říjnu 2017 [právnická osoba]. Jak z výpovědi svědka [jméno], tak z vývoje cen grafických karet na str. 9 a 10 znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] vyplývá, že cena grafických karet se vlivem technického vývoje na trhu grafických karet časem, cca po 1-2 letech znatelně snižuje. Pokud cena použité grafické karty [anonymizováno] v říjnu 2017 činila cca 31 500 Kč je na místě předpokládat, že znalcem stanovená cena grafické karty [anonymizováno] v říjnu 2013, tedy o 4 roky dříve byla vyšší o řádově tisíce korun. I z tohoto pohledu se jeví postup znalce, který při stanovení ceny grafické karty [anonymizováno] nepřihlédl k ceně [anonymizováno] price history třetí strany ve výši 18 670,44 Kč, jelikož tato byla nevysvětlitelně nižší, než cena téže použité grafické karty o 4 roky později. Námitka žalované proti znaleckému posudku týkající stanovení ceny Grafické karty [anonymizováno] v říjnu 2013 je tedy podle soudu nedůvodná.

32. Pokud požadovanou slevu z ceny díla soud poměřil hodnotou celé části díla, které se závada týkala, tedy technologického zařízení virtuária, které v době plnění mělo hodnotu 56 710 992 Kč včetně DPH, pak soudem přiznaná přiměřená sleva z ceny díla v rozsahu 2,636 % se s ohledem na rozsah vad, jejich četnost a omezení, které vady způsobily přinejmenším v podobě nemožnosti promítání 3D filmů, jeví soudu jako zcela přiměřená.

33. Soud se také zabýval přiměřeností slevy z ceny díla jednak s ohledem na fakt, že kompletní výměnou grafických a synchronizačních karet žalobkyně docílila výrazného omlazení a vylepšení hardwarového vybavení virtuária. Bylo však prokázáno, že se jednalo o opravu nezbytnou a pro zprovoznění virtuária v plném režimu zahrnující promítání ve 2D i 3D režimu jedinou možnou a ekonomicky nejméně náročnou. Soud dále musel nutně přihlédnout také ke skutečnosti, že v důsledku závad na zařízení virtuária nemohla žalobkyně po určitou dobu využívat prostory planetária pro svůj provoz a vznikla jí tím jistě jak újma finanční, tak újma v podobě zhoršení její pověsti v očích zákazníků. Pokud však soud posuzoval uvedené okolnosti, zda mají mít vliv na snížení či zvýšení slevy z ceny díla oproti částce stanovené soudem, dospěl k závěru, že se tyto okolnosti vzájemně kompenzují a proto na ně nebral zřetel.

34. Nad rámec shora uvedených důvodů soud dále konstatuje, že se taktéž ztotožňuje s argumentací žalobkyně ohledně eventuálního nároku na náhradu škody, pokud by náklady na odstranění vad nebyly promítnuty do přiměřené slevy z ceny díla. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4980/2014, tak jestliže zhotovitel nevyhoví důvodně uplatněnému požadavku objednatele na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady převyšují slevu z ceny díla odpovídající této vadě, jsou tyto náklady v rozsahu převyšujícím slevu z ceny újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody. Viděno uvedenou optikou, pokud by soud stanovil přiměřenou slevu z ceny díla nižší, než jakou požadovala žalobkyně, musel by být zbytek nároku přiznán z titulu náhrady škody. Takový postup se však soudu jeví jako příliš formální a za přiléhavější projednávané věci považoval přiznání přiměřené slevy z ceny díla dle výroku I rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

35. K námitkám žalované výslovně zmíněným v závěrečném návrhu soud sděluje, že je nepovažuje za důvodné. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně neprokázala tvrzenou nekompatibilitu grafických karet [anonymizováno] a [anonymizováno], tak soud má za to, že tato nekompatibilita byla v řízení prokázána. Soud nemá důvod pochybovat o znaleckém závěru znalce [jméno], že opravu bylo možné provést pouze kompletní výměnou staršího typu grafických karet za grafické karty [anonymizováno]. Toto řešení, jako nejlepší možné ostatně navrhl také tvůrce systému [právnická osoba]. Je zcela logické, že žalobkyně, i oba znalci vycházejí ze zpráv a doporučení této společnosti, když se jedná o tvůrce tohoto unikátního systému a osobu nejpovolanější k jeho opravám. Pokud žalovaná namítala, že podle znalce [celé jméno znalce] by nekompatibilita karet musela být prokázána znaleckým zkoumání, tak k tomu soud konstatuje, že uvedené zkoumání považuje vzhledem ke shora uvedenému za nadbytečné. Krom toho z výslechu znale [celé jméno znalce] také vyplynulo, že uvedené zkoumání by bylo nejenom finančně, ale zejména časově natolik nákladné, že by podle soudu bylo jeho provedení s ohledem na učiněná skutková zjištění a komplikace s tím spojené zcela iracionální. Nastíněné testování by si totiž jistě vyžádalo odstavení systému z provozu a nemožnost jeho užívání pro běžný provoz žalobkyně, který by jí stál nejenom další ztrátu příjmu, ale též dobré pověsti. Nad rámec uvedeného soud znovu odkazuje na rozhodnutí odvolacího soudu, který v uvedeném skutkové otázce neshledal žádné pochybení a podle soudu se skutkový stav nezměnil ani po provedení důkazu znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce]. Pokud žalovaná namítala, že oba znalci nekriticky přejímají stanoviska [právnická osoba], pak uvedenou skutečnost soud z důvodů shora uvedených nepovažuje za vadu znaleckých posudků.

36. Pokud žalovaná namítala, že znalec [celé jméno znalce] mohl stanovit hodnotu grafických karet v roce 2013 podle hodnoty použitých a nikoliv nových grafických karet, pak ani s touto námitkou soud nesouhlasí. Pokud žalobkyně prováděla provizorní opravy prostřednictvím použitých grafických karet, nemůže jít toto rozhodnutí k její tíži. Povinnost k opravě nesla žalovaná, která opravy nedůvodně a nezákonně neprovedla. V případě řádně provedené opravy by žalovaná měla vadné počítačové komponenty, ať už grafické karty či vyhořelé hardwarové zařízení počítačů opravit náhradou za kusy nové a nikoliv použité. Proto ani stanovení hodnoty harwarového zařízení podle jeho ceny v novém stavu není vadou znaleckého posudku. K tomu též odstavec 18 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni. K námitce, že celková cena jednoho počítače stanovená znalcem [celé jméno znalce] je příliš vysoká soud jednak konstatuje, že je logické, že hodnota jednoho počítače musí být vyšší, než součet hodnoty jeho jednotlivých komponent, když do uvedené ceny se musí nutně promítnout zisk [právnická osoba], která vývoj a instalaci uvedeného zařízení prováděla hlavně za účelem dosažení zisku. Krom toho hodnota jednotlivých počítačů či celková hodnota hardwarové části virtuária nebyla pro stanovení přiměřené slevy z ceny díla rozhodná. Rozhodující pro stanovení základní částky pro stanovení přiměřené slevy z ceny díla byl rozdíl hodnoty díla bez vad a s vadami. Ten byl znalcem určen podle hodnoty vadné součástky, případně hodnoty nutné opravy. Při takovém postupu nemá hodnota jednoho počítače zjištěná znalce podle sdělení [právnická osoba] vliv na určení přiměřené slevy a soud tento postup nepovažuje za nelogický ani nesprávný 37. Pokud žalovaná namítala, že ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] mělo vyplynout, že nákup kompletní sady grafických a synchronizačních karet v červnu 2019 byl motivován tím, aby žalobkyně mohla lépe vytvářet filmy ve vývojové části systému, tak toto tvrzení není správné. Uvedená část výpovědi svědka [celé jméno svědka] se týkala nákupu 3 kusů grafických karet v říjnu 2017 a tento nákup byl soudem zhodnocen jako nadbytečný (viz předcházející část odůvodnění).

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 519 046 Kč. Žalobkyně sice nebyla v řízení zcela úspěšná, ale rozhodnutí soudu o přiměřené slevě z ceny díla záviselo jak na znaleckém posudku, tak na úvaze soudu. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 75 500 Kč, soudního poplatku za rozšíření žaloby v částce 6 000 Kč a soudního poplatku za odvolání v částce 5 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 494 642,90 Kč (viz vyúčtování žalobkyně ze dne 9. 5. 2023) sestávající z částky 14 300 Kč za každý z 19 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a doplnění skutkových tvrzení ze dne 18. 1. 2021, účast u jednání dne 26. 1. 2021 trvajícího 3:55 hod., podání ze dne 5. 2. 2021, účast u jednání dne 12. 2. 2021, doplnění ze dne 12. 3. 2021, účast u jednání dne 9. 4. 2021 trvajícího 3:51 hod., účast u jednání dne 1. 10. 2021 trvajícího 3:45 hod. a účast u jednání dne 12. 11. 2021, odvolání proti rozsudku ze dne 21. 12. 2021 a doplnění odůvodnění odvolání ze dne 20. 1. 2022, vyjádření žalobkyně k odvolání žalované ze dne 12. 4. 2022, vyjádření žalobkyně ve věci samé (formulace otázek pro soudního znalce) ze dne 31. 8. 2022, účast u jednání dne 18. 4. 2023 v délce 2 hodiny 20 minut a účast u jednání soudu dne 16. 5. 2023). Dále odměnu z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za rozšíření žaloby ze dne 25. 1. 2021. Dále 16 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 283 600 Kč ve výši 59 556 Kč. Dále z částky 24 200 Kč představující náklady důkazu v podobě znaleckého posudku Ing. [jméno] dle § 127a o.s.ř. a částky 65 000 Kč zaplacené soudu jako záloha na náklady důkazů (překlad, výslech znalce [jméno] a znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]). Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

39. Jako nikoliv nezbytné a tudíž neúčelné posoudil soud sepisy repliky a doplňujícího vyjádření ze dne 18. 1. 2021. Doplňující část měla být již součástí žalobních tvrzení a replika mohla být spojena s rozšířením žaloby ze dne 25. 1. 2021. Dále sepis repliky k doplnění tvrzení žalované ze dne 8. 4. 2021, jelikož podání mohlo být bez obtíží učiněno při jednání dne 9. 4. 2021. Dále Vyjádření žalobkyně ze dne 30. 5. 2022, kdy„ pouze“ odstraňovala rozpornosti jí podané žaloby, a to na výzvu krajského soudu v [obec], sepis doplňujícího vyjádření ze dne 23. 9. 2021. Dále vyjádření žalobkyně ze dne 11. 10. 2022, když se jednalo jen o upozornění na písařskou chybu soudu, nikoliv o vyjádření ve věci samé. Dále vyjádření žalobkyně ze dne 13. 2. 2023, jelikož se nejednalo o vyjádření ve věci samé, ale pouze sdělení, že žalobkyně nemá námitky proti znaleckému posudku. Stejně tak sepis obou závěrečných návrhů, když nic nebránilo obsah těchto úkonů sdělit v průběhu soudních jednání, za která byla náhrada přiznána.

40. Výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, žalovaná je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení. Náklady státu přitom činí 8 783 Kč a skládají se z částky 3 701 Kč vyplacené na úhradu znalečného dle usnesení ze dne 14. 2. 2023, č.j. 20 C 181/2020-631, ve znění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23.3. 2023, č.j. 25 Co 65/2023-647, když ze znalečného ve výši 64 795,50 Kč byla částka 61 094,50 Kč uhrazena ze zálohy složené žalobkyní. Dále náklady státu tvoří znalečné ve výši 5 082 Kč vyplacené na základě usnesení ze dne 9. 5. 2023, č.j. 20 C 181/2020-672.

Poučení