20 C 194/2019-270

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, část [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Mladá Boleslav.

II. Určují se prostorově vymezené části, které se stávají jednotkami, a společnými částmi: 1) bytová jednotka [číslo] vymezená v pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) – dále jen„ pozemek“, jehož součástí je stavba [adresa] (část obce – [část obce]; způsob využití – bydlení) – dále jen„ dům“ (pozemek a dům dále souhrnně jen jako„ nemovitá věc“), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro obec Mladá Boleslav a k.ú. [část obce]: určená k bydlení, která zahrnuje: -) byt o velikosti 2+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu -) a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci ve výši: [číslo] Podlahová plocha bytu v jednotce je 54,3 m. Ve výlučném užívání vlastníka jednotky nejsou žádné části společných částí nemovité věci. 2) bytová jednotka [číslo] vymezená v pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) – dále jen„ pozemek“, jehož součástí je stavba [adresa] (část obce – [část obce]; způsob využití – bydlení) – dále jen„ dům“ (pozemek a dům dále souhrnně jen jako„ nemovitá věc“), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro obec Mladá Boleslav a k.ú. [část obce]: určená k bydlení, která zahrnuje: -) byt o velikosti 2+1 umístěný ve 2. nadzemním podlaží domu včetně schodiště -) a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci ve výši: [číslo] Podlahová plocha bytu v jednotce je 57,4 m Ve výlučném užívání vlastníka jednotky nejsou žádné části společných částí nemovité věci. 3) Společnými částmi jsou: -) pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba (chlév/kolna) nezapsaná v katastru nemovitostí, a oplocení tohoto pozemku -) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, -) obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách, -) podlahy, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu, -) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních, -) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, -) zápraží, vchod a vstupní dveře do domu, průčelí, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce, domovní kotelny, půdy, místnosti ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu (vedlejší místnosti - skladovací místnost v 1. nadzemním podlaží), -) přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, žumpa/septik, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod, rozvody el. energie až k bytovému jističi za elektroměrem, rozvody plynu až k uzávěru pro byt, rozvody studené vody včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů (to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií), protipožární zařízení, nouzové osvětlení vč. záložních zdrojů, osvětlení společných částí, systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu, domácí zvonek, vnitřní vybavení společných částí, vrata a jiné příslušenství, které je nezbytné k provozu budovy a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomu účelu určeno, s tím, že jednotky i společné části jsou vymezeny na půdorysných schématech jednotlivých podlaží obsažených ve znaleckém posudku [číslo] 2022 z 28.4.2022 vypracovaném [celé jméno znalce], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Do vlastnictví žalobkyně se přikazuje jednotka [číslo] vymezená v pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (část obce – [část obce]; způsob využití – bydlení), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro obec Mladá Boleslav a k.ú. [část obce]: určená k bydlení, která zahrnuje: -) byt o velikosti 2+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu o podlahové ploše 54,3 m -) a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci ve výši: [číslo].

IV. Do vlastnictví žalované se přikazuje jednotka [číslo] vymezená v pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (část obce – [část obce]; způsob využití – bydlení), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro obec Mladá Boleslav a k.ú. [část obce]: určená k bydlení, která zahrnuje: -) byt o velikosti 2+1 umístěný ve 2. nadzemním podlaží domu o podlahové ploše 57,4 m včetně schodiště -) a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci ve výši: [číslo].

V. Peněžité náhrada účastníkům řízení nenáleží.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti –pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví („ LV“) [číslo] pro obec Mladá Boleslav, [katastrální uzemí]. Účastníci jsou toho času podílovými spoluvlastníky každý v rozsahu spoluvlastnického podílu id. , přičemž dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná neumožňuje přístup do předmětné nemovitosti. Dle žalobkyně není reálné rozdělení nemovitosti možné, je spojeno s vyššími náklady. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu budovy a tedy i postupnému snižování hodnoty nemovitosti, jako i vzhledem k odmítavému stanovisku žalované ohledně smírného řešení věci navrhovala žalobkyně přikázat nemovitost do svého výlučného vlastnictví – na tomto způsobu vypořádání setrvala po celou dobu soudního řízení. K realizaci vlastnického práva v předmětné nemovitosti žalobkyně uvedla, že prohlídku nemovitosti provedla na přelomu let 2017 [číslo], zjistila neutěšený stav nemovitosti včetně uskladnění spousty věcí, klíče od bytu jí žalovaná nevydala. Žádný další pokus žalobkyně neučinila, neboť jednala o vypořádání spoluvlastnictví dohodou, naposledy nemovitost navštívila spolu se znalcem [jméno] [příjmení] za účelem vypracování znaleckého posudku, vstup do nemovitosti jí žalovaná tehdy bez problému umožnila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. To mimo jiné s poukazem na okolnosti, za kterých žalobkyně spoluvlastnický podíl na nemovitosti nabyla, jako i další ve věci rozhodné skutečnosti. Žalovaná žije v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ke dni podání žaloby cca 37 let, přičemž jako tehdy výlučná vlastnice domu darovala id. svému synovi, aniž mohla předjímat, že jeho spoluvlastnický podíl se záhy stane předmětem veřejné dražby v rámci exekučního řízení, a tuto situaci jakkoliv ovlivnit. Žalobkyně podíl na nemovitosti vydražila dne 31.7.2017 a již v září téhož roku začala žalovanou vyzývat k prodeji jejího podílu. To však za částku podhodnocenou 450 000 Kč, jež nereflektovala ani obvyklou cenu nemovitosti. Pro žalovanou je předmětná nemovitost místem jejího bydliště, resp. má jím zajištěnu nezbytnou potřebu bydlení, k nemovitosti ji pojí silné citové vazby. Podle žalované nelze toho času zrušení podílového spoluvlastnictví žádat. Žalovaná je důchodového věku s příjmem cca 15 tisíc Kč měsíčně a není v jejích současných možnostech zajistit si jiné adekvátní bydlení, když část ze svého příjmu je nucena vynaložit v souvislosti se svým nepříznivým zdravotním stavem. Oproti tomu jednání žalobkyně nasvědčuje dle žalované tomu, že tato neměla nikdy zájem nemovitost spolu se stavbou určenou k bydlení za tímto účelem užívat, podíl na nemovitosti získala od počátku s úmyslem dosažení zisku, a to v souvislosti se svou podnikatelskou činností. O uvedeném svědčí i skutečnost, že žalobkyně nikdy neprojevila o nemovitost opravdový zájem, nemovitost byl zástupce žalobkyně navštívit naposledy před šesti měsíci v návaznosti na vypracování znaleckého posudku ke stanovení ceny nemovitosti. Pokud snad žalobkyně v řízení tvrdí, že žalovaná jí odmítla poskytnout klíče od domu, pak takové tvrzení žalovaná zásadně popírá. Pro případ, že by soud shledal návrh žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví po právu, žalovaná navrhovala jej vypořádat reálným rozdělením. Žalovaná toho času obývá pouze bytovou jednotku ve druhém nadzemním podlaží, přičemž první nadzemní podlaží zůstává nevyužité. Žalovaná se pro případ reálného rozdělení nemovitosti zavázala hradit související výdaje, a to z půjčky ve výši 50 000 Kč od [právnická osoba]

3. Ve věci rozhodl soud rozsudkem č.j. 20 C 194/2019-59 ze dne 14.11.2019, jímž žalobu zamítl a uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši 52 078,40 Kč. To s odůvodněním, že zrušení podílového spoluvlastnictví je s ohledem na nepříznivý zdravotní stav žalované, její věk jako i její tíživou finanční situaci žádáno k újmě této podílové spoluvlastnice ve znění § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (viz usnesení č.j. 28 Co 48/2020-109 ze dne 28.5.2020). Odvolací soud neshledal zákonné důvody pro zamítnutí žaloby podle § 1140 odst. 2 o.z., když tvrzené subjektivní okolnosti na straně žalované, pro které byla žaloba zmítnuta, nejsou okolnostmi přechodné povahy, jak zákon vyžaduje, nýbrž okolnostmi trvalými. Pro uvedené by pak zamítavé rozhodnutí soudu vyvolalo neměnný stav a žalobkyně by byla nucena ve spoluvlastnickém stavu setrvat. Jak krajský soud dále uvedl, důvodem pro zamítnutí žaloby nemůže být skutečnost, že žalobkyně koupila spoluvlastnický podíl na nemovitosti (společné věci) v dražbě za pro ni příznivější částku (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4856/2017) ani to, že žalovaná zrušením spoluvlastnictví může pozbýt stávajícího bydlení, aniž by byla schopna opatřit si bydlení nové (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Rv II [číslo], Vážný [číslo]).

4. Usnesením č.j. 28 Co 48/2020-109 Krajský soud v Praze mimo jiné uložil soudu prvního stupně zabývat se primárně možností reálného rozdělení společné věci za předpokladu, že alespoň některý z účastníků řízení je ochoten a reálně schopen hradit náklady s tímto rozdělením věci spojené. V té souvislosti nutno v daném případě rozlišovat rozdělení domu na bytové jednotky (dělení horizontální) a rozdělení domu na dva samostatné domy se souhlasem příslušného stavebního úřadu (dělení vertikální).

5. Spoluvlastnické právo k nemovitosti – pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, má soud za prokázané výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví [číslo] pro obec Mladá Boleslav, [katastrální uzemí]. Dle uvedeného každému z účastníků svědčí spoluvlastnické právo k podílu na nemovitosti ve výši id. .

6. Jak soud dále zjistil notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], žalovaná dne 3.5.1996 darovala pozemku parc. [číslo] včetně rodinného domu [adresa] v k.ú. [část obce] svému synovi [jméno] [příjmení], přičemž druhá polovina nemovitosti jí nadále zůstala ve vlastnictví. Spoluvlastnický podíl ve výši ve výši id. náležející [jméno] [příjmení] získala posléze žalobkyně ve veřejné dražbě dne 31.7.2017, jak má soud za prokázané shodným tvrzením účastníků.

7. Předmět podnikatelské činnosti žalobkyně, jímž je pronájem nemovitostí a bytových i nebytových prostor s poskytováním pouze základních služeb spojených s tímto pronájmem a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, má soud za zjištěný výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku.

8. Skutečnost, že žalobkyně před zahájením soudního řízení navrhovala žalované zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti v k.ú. [část obce], je zjevná minimálně z dopisu žalobkyně datovaného 15.9.2017 výzvy k vyzvednutí zásilky a dokladu o doručení. Zásilku žalovaná převzala 18.9.2017, přičemž žalobkyně dopisem navrhovala odkup podílu na nemovitosti za částku 450 000 Kč, jelikož nechce ve spoluvlastnictví setrvat. Závěrem upozornila na možnost řešení věci soudní cestou.

9. Znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] [číslo] jehož objednatelem byla žalobkyně, zjistil soud administrativní cenu nemovitosti (pozemku včetně stavby) dle znaleckého zadání ve výši 1 077 817,36 Kč, resp. cenu id. nemovitosti ve výši 538 910 Kč (po zaokrouhlení). Prohlídku místa samotného provedl znalec dne 15.2.2019.

10. Odkazovala-li žalovaná na nevhodnost zrušení podílového spoluvlastnictví, resp. na nevhodnost žalobního návrhu činěného k její újmě, dokladovala lékařskými zprávami svůj nepříznivý zdravotní stav. To zprávami vystavenými Oblastní nemocnicí [právnická osoba], oční ambulancí [obec] hvězda v době od srpna do září 2019 v počtu 7 ks – žalovaná objednána k operaci. V té souvislosti žalovaná ke svým majetkovým poměrům předložila doklad SIPO a výplatní doklad z července 2019 – dle uvedeného je poživatelkou starobního důchodu 14 333 Kč měsíčně, na poplatcích za bydlení (vodné, zálohy energií, rozhlas a televizi) každý měsíc zaplatí 2 120 Kč, nepočítaje v to další položky spojené se správou nemovitosti hrazené na dani a pojištění, jak žalovaná soudu uvedla v rámci rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků.

11. Majetkové poměry uvedené shora neumožňují žalované zajistit si jiné bydlení, jak uváděla, nicméně dle jejích slov postačují na úhradu nákladů, které by vznikly reálným rozdělením domu [adresa] v [část obce] na dvě bytové jednotky. K tomu se vyjádřila společnost [právnická osoba] podáním ze dne 23.12.2020, resp. orientační nabídkou půjčky do výše 50 000 Kč s rozpisem jednotlivých měsíčních splátek v závislosti na době splácení vzal soud za ověřené, že taková půjčka může být žalované poskytnuta k úhradě nákladů spojených s rozdělením společné věci. Resp. ve vztahu k žalované byla její solventnost a tedy schopnost nést tyto náklady zjištěna smlouvou o úvěru uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 29.11.2022 včetně tzv. předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru. Citovanou smlouvou se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč s jednorázovým čerpáním ke dni 29.11.2022 a žalovaná se jej zavázala splácet měsíčními splátkami po 4 674 Kč v době od 25.12.2022 do 25.11.2023.

12. Ohledáním nemovitosti (viz protokol o ohledání z 23.9.2020 včetně 27 ks fotografií) ve spojení se spisem stavebního úřadu, Magistrátu (dříve [příjmení] úřadu) města Mladá Boleslav sp. zn. [číslo], [číslo] bylo zjištěno, že rodinný dům [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je přístupný z veřejné komunikace, pozemek je ohraničen plotem spolu se vstupní brankou a vraty. Na pozemku je menší dvorek s vedlejšími stavbami (chlévy). Dům má dvě nadzemní podlaží. Vstup do obou podlaží je společný, přičemž do druhého nadzemního podlaží vede schodiště. V každém nadzemním podlaží jsou dvě samostatné místnosti, dále kuchyně a sociální zařízení. Pro obě podlaží jsou zajištěny rozvody vody a elektřiny. Žalovaná toho času obývá druhé nadzemní podlaží, které vytápí tuhými palivy, v prvním nadzemním podlaží jsou pouze uskladněny věci žalované, toto podlaží je vytápěno elektřinou. Dům není podsklepený, vodoměr je umístěn v přízemí v jedné z místností a elektroměr je vsazen do obvodové zdi domu a je tedy přístupný z chodníku.

13. Společnost Vodovody a kanalizace [právnická osoba] se k výzvě soudu ohledně předpokládaných výdajů spojených s rozdělením společné věci (pozemku včetně rodinného domu) vyjádřila písemným podáním z 18.9.2020 tak, že pro potřeby každé bytové jednotky lze zřídit samostatný podružný vodoměr. Náklady na jeho osazení se pohybují v řádu 600 – 3 000 Kč na jeden vodoměr. [právnická osoba] jako dodavatel elektřiny v dopise ze dne 6.10.2020 uvedla, že zřízení nového odběrného místa lze řešit úpravou stávajícího elektroměru na společný elektroměrový rozvaděč (2 odběrná místa), kdy v distribuční soustavě NN činí podíl žadatele 3fázového připojení 500 Kč za každý ampér a u 1fázového připojení 200 Kč za každý ampér požadovaného příkonu žadatelem. Dříve oslovená společnost [právnická osoba] žádné konkrétní údaje k předpokládaným nákladům z pozice obchodníka neuvedla.

14. Pokud soud žádal příslušný stavební úřad, resp. Magistrát města Mladá Boleslav, Odbor stavební a rozvoje města, oddělení stavebního úřadu o vyjádření se k možnému rozdělení domu [adresa] v k.ú. [část obce] na dva samostatné domy z hlediska stavebnětechnického v návaznosti na stavební dokumentaci, potažmo na bytové jednotky, obdržel soud dne 14.10.2020 vyjádření sp. zn. OStRM/124112/2020, č.j. [číslo] SÚ/LEST, jímž stavební úřad konstatoval, že pro dělení staveb nemá žádnou zvláštní působnost danou mu zákonem, a proto nemůže o dělení (scelování) staveb vydávat samostatné rozhodnutí, ani kladné, ani záporné.

15. Znaleckým posudkem [číslo] 2022 ze dne 28.4.2022 z oboru geodezie a kartografie vypracovaným znalcem [celé jméno znalce] ve znění písemného vysvětlení k vyjádření žalované z 18.12.2022, resp. půdorysnými schématy byly vymezeny dvě bytové jednotky v domě [adresa] k.ú. [část obce], každá v jednom nadzemním podlaží, jako i společné části budovy a pozemku. V prvním nadzemním podlaží byla vymezena bytová jednotka [číslo] o velikosti 54,3 m se spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovité věci ve výši [číslo], ve druhém nadzemním podlaží byla vymezena bytová jednotka [číslo] o velikosti 57,4 m se spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovité věci ve výši [číslo]. K námitkám účastníků proti znaleckému posudku se znalec vyjádřil osobně při jednání soudu dne 20.12.2022. Odkázal na závěry znaleckého posudku a ohradil se proti namítané nesprávnosti při výpočtu podlahové plochy bytových jednotek. [jméno] odvíjel od ust. § 3 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., tj. půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí, které ohraničují byt včetně jejich povrchových úprav. Nutno vycházet z tohoto nařízení komplexně. Půdorysná plocha bytové jednotky se měří od vnitřních omítek a plocha svislých konstrukcí se do ní nezahrnuje. V případě komínu se jedná po celé jeho délce o společnou část domu. Schodiště, které podle citovaného nařízení může být započteno do podlahové plochy bytové jednotky nebo do plochy společných částí domu (§ 3 odst. 2 nařízení vlády), je v daném případě užíváno pouze v rámci bytu ve druhém nadzemním podlaží. Znalec tedy schodiště po provedeném místním šetření zahrnul do podlahové plochy bytové jednotky ve druhém nadzemním podlaží.

16. Návrh na doplnění dokazování výslechem žalované a znaleckým posudkem k vyčíslení nákladů spojených se stavebními úpravami souvisejícími s dělením domu [adresa] v k.ú. [část obce] pro nadbytečnost zamítl. Náklady spojené s rozdělením společné věci byly v řízení zjištěny již vyjádřeními jednotlivých dodavatelů energií, tato se jeví dostatečnými a jiné stavební úpravy nejsou očekávány. Co do účastnického výslechu jsou účastníci řízení podle § 101 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu („o.s.ř.“) prvotně povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a soud se nedomnívá, že by navrhovaná výpověď žalované přinesla pro věc nových relevantních poznatků. Resp. žalovaná podrobně vylíčila pro věc rozhodné skutečnosti v písemných podáních.

17. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr ve věci: žalovaná jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [část obce], převedla darovací smlouvou ze dne 3.5.1996 s právními účinky ke dni vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí id. nemovitosti na svého syna [jméno] [příjmení], kterou dne 31.7.2017 nabyla žalobkyně ve veřejné dražbě. Dne 15.9.2017 projevila žalobkyně zájem odkoupit spoluvlastnický podíl žalované za částku 450 000 Kč, přičemž předmětnou nemovitost navštívila pouze dvakrát – jednou na přelomu let 2017 [číslo] a dále v únoru 2019. Žalovaná má na adrese [adresa], fakticky zde bydlí již přes 30 let, fakticky užívá druhé nadzemní podlaží. Dům je reálně dělitelný na dvě bytové jednotky dle podlaží. Reálné dělení domu nevyžaduje stavební úpravy, pouze osazení podružného elektroměru a vodoměru s předpokládanými výdaji v řádu tisíců Kč. Jediným příjmem žalované je starobní důchod cca 15 tisíc Kč měsíčně. Se znalostí majetkových poměrů žalované jí poskytla [právnická osoba] v listopadu 2022 neúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč.

18. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění („o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

19. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení v k.ú. [část obce] zrušil. V souladu se stanoviskem krajského soudu nelze na danou věc aplikovat ust. § 1140 odst. 2 o.z., kdy žalovaná navrhovala žalobu zamítnou s tvrzením, že zrušením podílového spoluvlastnictví by jí vznikla újma. Tuto újmu žalovaná odůvodňovala tím, že zrušením podílového spoluvlastnictví a přikázáním nemovitosti žalobkyni by žalovaná přišla o bydlení v domě, v němž žije přes 30 let, a s přihlédnutím k jejímu zhoršenému zdravotnímu stavu, vyššímu věku a jedinému příjmu ze starobního důchodu by nebyla schopna si zajistit adekvátní náhradní bydlení. Uvedené okolnosti však soud v souladu ustálenou judikaturou hodnotí jako okolnosti trvalé (zdravotní stav, věk), nikoliv jen přechodné povahy a tedy nelze z nich dovozovat, že by žaloba směřovala k újmě některého ze spoluvlastníků, resp. žalované a že by pro uvedené žaloba nebyla po právu.

22. Došel-li soud k závěru, že je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušit, zabýval se dále jednotlivými způsoby jeho vypořádání, předně pak možností reálného rozdělení společné věci ve znění § 1144 o.z. Zákonnou posloupností jednotlivých způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví je soud vázán, přičemž reálné rozdělení je zákonem upraveno jako v pořadí první způsob vypořádání, který předchází způsobům dalším jako je přikázání společné věci do výlučného vlastnictví některé ze spoluvlastníků a následně nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Skutečnost, zda lze společnou věc reálně rozdělit, je otázkou právního posouzení. Za tím účelem soud v daném případě provedl ohledání nemovitosti a dospěl k závěru, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], v k.ú. [část obce] lze rozdělit vymezením dvou bytových jednotek v domě, tj. horizontálně po jednotlivých nadzemních podlažích (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016). Každý ze spoluvlastníků tím nabude výlučné vlastnictví k jedné z bytových jednotek včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku. Rozdělením na bytové jednotky se nijak podstatně nesníží hodnota společné věci, náklady s tím spojené se v návaznosti na provedené dokazování pohybují v řádu tisíců Kč (viz vyjádření [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] a [právnická osoba]) a spočívají výlučně v osazení podružného vodoměru a elektroměru, jiné stavební úpravy nebyly zjištěny. Tyto náklady se žalovaná zavázala nést v plné výši, za tím účelem prokázala svou solventnost úvěrovou smlouvou uzavřenou s úvěrující bankou v listopadu 2022. Na místě samém bylo zjištěno, že každá z bytových jednotek může bez dalšího sloužit svému účelu, rozvody elektřiny a vody jsou instalovány v celém domě, rovněž vytápění je zajištěno pro obě jednotky tuhými palivy, popř. elektřinou. Rozhodnutím o tom, která z bytových jednotek bude přikázána žalobkyni a která žalované, reflektoval soud aktuální stav, kdy žalovaná dlouhodobě užívá druhé nadzemní podlaží a má jej plně zařízené, žalobkyně fakticky nemovitost dosud neužívala.

23. Konkrétním vymezením bytových jednotek pověřil soud znalce [celé jméno znalce]. Znaleckým posudkem [číslo] 2022 ze dne 28.4.2022 z oboru geodezie a kartografie včetně půdorysných schémat byly určeny vesměs totožné bytové jednotky [číslo] o velikosti 54,3 m a k ní přináležející spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci ve výši [číslo] a [číslo] o velikosti 57,4 m se spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovité věci ve výši [číslo], jako i společné části. [příjmení] plocha a velikost spoluvlastnického podílu na společných částech jsou znaleckou otázkou a byly znalcem vypočteny v souladu s nařízením vlády č. 366/2013 Sb. Případné pochybnosti vůči závěrům znaleckého posudku ozřejmil znalec svou výpovědí při jednání soudu, soud nemá důvod o správnosti tohoto znaleckého posudku pochybovat.

24. Výrok VI. rozsudku o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně ve věci uspěla jen částečně co do samotného rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví. V celém rozsahu včetně způsobu vypořádání však žalobní petit do výroku soudního rozhodnutí převzat nebyl. Soud není navrhovaným způsobem vypořádání vázán a provedeným dokazováním dospěl k závěru, že je na místě podílové spoluvlastnictví vypořádat rozdělením společné věci, jak navrhovala žalovaná. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci každého z účastníků je dle soudu obdobný a tedy žádnému z účastníků řízení pro uvedené náhrada nákladů řízení nenáleží.

25. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku z oboru geodezie a kartografie k vymezení bytových jednotek v domě [adresa] v k.ú. [část obce] vznikly České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady, na které má stát podle výsledku řízení (50: 50) proti účastníkům právo. Jelikož však tyto náklady nebyly ke dni vyhlášení rozsudku pravomocně přiznány a vyplaceny, nebylo možné je ke dni vyhlášení rozsudku vyčíslit. Podle § 151 o.s.ř. bylo výrokem VII. rozsudku odkázáno na samostatné usnesení, kterým budou náklady za znalečné státu přiznány, resp. účastníkům bude uložena povinnost k jejich zaplacení podle výsledku řízení. Uvedený procesní postup považoval soud za účelný vzhledem k legitimnímu očekávání účastníků, resp. vzhledem k zájmu na vyhlášení meritorního rozhodnutí ve věci bezprostředně po ukončení dokazování. Samostatné nákladové usnesení bude vydáno až po vyhlášení meritorního rozhodnutí a samostatně nabude právní moci (viz www. [webová adresa], § 151 o.s.ř.).