20 C 201/2021 - 120

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že výlučným vlastníkem pozemku p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m- ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, zapsaném na LV [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území a obec [adresa], je žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladu částku ve výši 29 922,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0]

Odůvodnění

1. Žalobce svou žalobou požadoval určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno]- ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha, v k.ú. a obci [adresa] (dále jen „pozemek“) Uvedl, že on jakožto dárce uzavřel s žalovaným jakožto obdarovaným dne [datum] darovací smlouvu, na základě které pozemek, jakožto jediný vlastník, daroval svému synovi, žalovanému. Žalovaný mu však následně úmyslně ublížil tak, že zjevně porušil dobré mravy, žalobce mu toto chování neodpustil a žalobce na základě toho odvolal shora uvedený dar pro nevděk, o čemž informoval žalovaného dopisem, který mu byl odeslán 24. 9. 2020 a žalovaný si ho vyzvedl dne 29. 9. 2020. Žalobce dále uvedl, že žalovaný bezplatně užíval byt č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v jeho nemovitosti (dále jen „byt“) od roku [Anonymizováno] do července [Anonymizováno]. Pozemek, který je předmětem sporu, sousedí s domem, kde se nachází i předmětný byt. Žalobce chtěl byt prodat, neboť v rámci vypořádání společného jmění manželů se zavázal bývalé manželce, že ji vyplatí vypořádací podíl. Avšak žalovaný činil s vystěhováním z předmětného bytu obstrukce, díky kterým žalobce nestihl vyplatit vypořádací podíl včas, a jeho bývalá manželka na něj podala návrh na exekuci, když tímto mu vznikla majetková škoda ve výši 700 000 Kč, které musel zaplatit jako náklady exekuce. Žalovaný poslední dva roky činí šikanózní právní kroky spolu se[Anonymizováno]svou matkou, kdy se mu mstí za rozvod, který proběhl v roce [Anonymizováno]. Nemůže se vídat s vnoučaty, se synem v kontaktu není. Dále uvedl, že 31. 1. 2020 při revizi kotlů pracovníky společnost [Anonymizováno], nechtěl žalovaný vyhovět přání žalobce k zajištění přístupu ke kotlům, v technické místnosti i přes upozornění, že se to nesmí, ukládal boty a v průběhu revize kotle verbálně napadl žalobce v technické místnosti a po chvíli vtrhl do kanceláře a vulgárně křičel před paní [jméno FO] na žalobce. Uvedl, že je přesvědčen, že chování žalovaného je hrubě nemravné a vykazuje značnou intenzitu, váhu, soustavnost a dlouhou dobu trvání a dále uvedl, že chování žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, když jsou naplněny tři podmínky, a to je zde existence hlubokého narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, došlo minimálně ke třem případům závadného chování a je zde časová souvislost jednotlivých případů závadného chování a nadto žalobce žalovanému jeho chování neprominul. Dále také žalobce uvedl, že žalovaný měl možnost se odstěhovat do svého bytu v [adresa], když tento byt nabyl žalovaný darem dne 11. 9. 2019 a na jednání doplnil, že pozemek, který slouží jako parkoviště a dům tvoří jednotný funkční celek, kdy parkoviště má sloužit pro obyvatele domu, s tím že toto může mít i dosah do majetkové sféry žalobce, neboť pokud obyvatelé nájemníci nebudou mít kde parkovat, mohou vypovědět nájemní smlouvy, a žalobce tak nebude mít příjem z těchto nájmů.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že v daném případě není dán naléhavý právní zájem na určení a rovněž zde chybí základní předpoklad pro úspěšnost žaloby, a to absence nevděku. K tvrzeným úmyslným obstrukcím s vystěhováním z bytu uvedl, že je pravdou, že žil v bytě žalobce, avšak stalo se tak po domluvě, když žalovaný platil za energie, které s rodinou spotřeboval, což je běžné uspořádání uvnitř spousty rodin. Z bytu se chtěl odstěhovat do domu se zahradou, když to považoval za lepší pro děti a v listopadu roku 2018 žalobci sdělil, že má v plánu se do dvou let odstěhovat. Byt žalobce nechal rozdělit na bytové jednotky a zaměřit již v říjnu 2018, tedy dříve, než došlo k vypořádání s matkou. Žalovaný nikdy nevyhrožoval, že do bytu nepustí zájemce ani makléřku, pouze chtěl být u nafocení bytu makléřkou přítomen. Co se týká události, kdy mělo dojít k servisování kotle, pak předmětného dne v 14:09 obdržel sms, že za půl hodiny dojdou servisovat kotel, tak ať jim zajistí přístup, ovšem žalovaný nebyl doma, takže toto zajistit nemohl. Když se však vrátil domů, zjistil, že v místnosti, kterou používali na boty, se nachází vrstva špíny a několik odpadků a tak šel za žalobcem, aby mu sdělil, že by bylo dobré po opravářích uklidit, což žalobce neučinil. Pokud v té době padla nějaká prudší slova, bylo to ze strany žalobce vůči žalovanému. Obstrukce při prodeji bytu také nečinil, když focení 22. 1. 2020 musel odmítnout, když se o něm dozvěděl den předem a v bytě byla spousta osobních věcí, které nechtěl, aby byly na fotografiích. Dne 7. 2. 2020 byl byt znovu nafocen, dne 6. 3. 2020 dostal fotografie ke schválení, dne 9. 3. 2020 dal realitní makléřce vědět, že se zveřejněním souhlasí. Byt odevzdal [datum], což odpovídalo dohodě mezi ním a žalobcem, když písemná dohoda obsahovala termín [datum], ústní dohoda termín o něco posunula. Matce dopis od otce nepředal, protože si to nepřála, parkovat na parkovišti nikomu nezakázal, jen chtěl nájemníky požádat, aby platili za užívání parkoviště jemu, jako vlastníkovi. Je pravda, že vztah po rozvodu ochladl, bylo to tím, že žalobce chtěl, aby se žalovaný odstěhoval z bytu, kde žil se svým [Anonymizováno] [Anonymizováno], začala krize okolo pandemie Covid 19 a žalovaný se tedy v té době nemohl stěhovat ze dne na den. Byt se nakonec prodal až rok poté, co se z něho odstěhoval. Dále uvedl, že pozemek dostal od obou rodičů k narozeninám, tedy žalobce není aktivně legitimován, když nemovitost spadala do společného jmění manželů rodičů.

3. Soud nařídil jednání, na kterém provedl navržené důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti.

4. Z Darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako dárce daroval žalovanému jako obdarovanému pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m v katastrálním území [adresa], když tento pozemek vznikl na základě rozdělení původního pozemku, a to geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 7. 12. 2016. Z výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] k 17. 10. 2017 soud zjistil, že jako jediný vlastník předmětné nemovitosti byl uveden žalobce a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] k 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že jediným vlastníkem pozemku je žalovaný, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

5. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 vč. podací stvrzenky z téhož dne a sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobce odvolal darování pozemku pro nevděk žalovaného. Dopis byl žalovanému doručen dne 29. 9. 2020. Jako důvod k odvolání uvedl nevděk žalovaného ve smyslu § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Když toto dále rozvedl a uvedl, že od roku [Anonymizováno] žalovaný užívá žalobcem zrekonstruovaný byt bez toho, že by hradil něco za jeho užívání, případně přispěl na jeho rekonstrukci a v roce 2018 mu měl se svou manželkou [Anonymizováno] sdělit, že do dvou let se odstěhují, neboť se v bytě nedají vychovávat děti. V prosinci se žalobce formou smíru zavázal, že do 31. 3. 2020 uhradí matce žalovaného (bývalé manželce žalobce) částku ve výši [částka] v rámci vypořádání společného jmění manželů a na začátku ledna 2020 žalovanému sdělil, že má v úmyslu prodat byt, ve kterém bydlí, a to hlavně proto, že již dříve žalovaný oznámil, že se chce z domu odstěhovat. Jinou možnost, jak získat peníze na vyplacení neměl. 20. 1. 2020 mu předal odvolání souhlasu s užíváním bytu a sdělil mu, aby 22. 1. umožnil vstup do bytu realitní makléřce a byt vyklidil do 31. 3. 2020. Dále uvedl, že dne 31. 1. 2020 ho žalovaný hrubě napadl před revizními techniky firmy [Anonymizováno], od ledna do března odmítl do bytu vpustit makléřku, činil obstrukce, aby se nenašel nový zájemce. Dne 9. 3. 2020 spolu uzavřeli dohodu o vyklizení bytu, kdy se žalovaný měl vystěhovat do [datum], ale žalovaný se odstěhoval až [datum]. Když 20. 3. 2020 žalobce požádal žalovaného o předání dopisu matce, aby počkala na vyplacení částky [částka], že ji do té doby bude platit 5 000 Kč měsíčně, žalovaný se na něj utrhl, že nevidí důvod, proč mu pomáhat a dopis nechal ležet na chodbě a následně matka hned 1. 4. 2020 podala exekuční návrh, kdy je zjevné, že to žalovaný dopředu naplánoval se svou matkou. Dne 20. 6. 2020 pak měl žalovaný žalobci sdělit, že matka je ochotna pozastavit exekuci, pokud žalobce převede veškerý majetek na žalovaného a jeho sestru a matce vyplatí dalších 200 000 Kč. V srpnu roku 2020 měl žalovaný zavolat nájemci jednotky v domě žalobce, společnosti [právnická osoba], že parkuje na pozemku žalovaného, a že to zakazuje. Nakonec žalobce žalovanému vytknul, že ho 10. 9. 2020 vyzval, aby nejpozději do [datum] vyklidil pozemek, neboť jej měl žalobce užívat neoprávněně ke svému podnikání. Součástí dopisu bylo souhlasné prohlášení dárce a obdarovaného, ve kterém měli oba účastníci prohlásit, že vlastníkem pozemku je žalobce. Toto prohlášení nebylo podepsáno. Žalovaný byl rovněž tímto dopisem vyzván, aby dne 15. 10. 2020 přišel před budovu [právnická osoba] v [adresa], kde společně měli prohlášení podepsat.

6. Z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], včetně dodatku č. [hodnota] a protokolu [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí ze dne 10. 3. 2000 soud zjistil, že žalobce s panem [jméno FO] vlastnili na základě kupní smlouvy č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a kupní smlouvy ze dne [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]ze dne [datum] nemovitosti zapsané na LV č- [Anonymizováno], k.ú,. [adresa], dom č.p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] postaveného na pozemku st. p. č. [hodnota] a že na základě této dohody se stal jediným vlastníkem předmětné nemovitosti, ze které byl následně vyčleněn pozemek, který byl darován žalovanému, žalobce. K tomuto byla předložena i kupní smlouva ze dne [datum], kterou část nemovitosti přešla na žalobce z [právnická osoba].

7. Z Výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] a z katastrální a ortofoto mapy pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] k [datum] soud zjistil, že nemovitost sousedící s pozemkem je ve vlastnictví žalobce.

8. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně č. j. 16 C 189/2018-181 ze dne 19. prosince 2019 byl schválen smír mezi žalobcem a [jméno FO], jeho bývalou manželkou, ve kterém se žalobce zavázal, že v rámci vypořádání společného jmění manželů vyplatí [Anonymizováno] [jméno FO] [částka], a to do tří měsíců od právní moci usnesení.

9. Z dopisu žalobce ze dne 20. 1. 2020 adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobce sdělil žalovanému, že v rámci vypořádání společného jmění manželů musí matce žalovaného uhradit [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč, když to lze učinit pouze tak, že prodá byt, ve kterém žalovaný bydlí, tedy mu současně odebral souhlas s užíváním bytu a stanovil mu lhůtu k vyklizení do 31. 3. 2020, když ho současně požádal, aby umožnil realitnímu makléři nafotit bytovou jednotku dne 22. 1. 2020, s tím, že pokud tak neučiní, bude nucen přizvat si asistenci Policie ČR.

10. Z emailové korespondence v období leden 2020 až červenec 2020 soud zjistil, že žalovaný dne 21. 1. 2020 sdělil žalobci, že samotné odvolání souhlasu s užíváním bytu není právním titulem pro vystěhování, že soukromí je jedna z věcí, které si lidé chrání, a proto souhlasí s nafocením bytu až po jeho vyklizení, což však nebude hned. Následně odpoledne žalobci zaslal email i právní zástupce žalovaného, ve kterém sdělil, že rodina žalovaného pořizuje nový byt, do kterého by mělo dát nastěhovat do konce roku. Současně žalobci sdělil, že došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření smlouvy o výpůjčce, tedy okamžité vystěhování odporuje zákonu, když nadto dvojí stěhování by pro jeho vnuka mohlo být problematické. S nafocením prostor dne 22. 1. 2020 žalovaný nesouhlasí, neboť nechce, aby jeho osobní věci byly prezentovány s prodávanou nemovitostí, a proto navrhuje, aby přehodnotil stanovisko prodat byt a přesunul ho na léto nebo podzim, jinak budou nuceni řešit věc soudní cestou. Emailem ze dne 10. 2. 2020 právní zástupkyně žalobce vyzvala zástupce žalovaného k zaslání návrhu dohody a stanovení termínů prohlídek, když s termínem, který navrhl žalovaný, žalobce souhlasil. Nato odpověděl dne 11. února 2020 právní zástupce žalovaného ukončit výpůjčku dohodou, když současně nabídl termíny k nafocení 27. 2. a 12. 3. a možnost prohlídek 9. 4. a 23. 4. 2020. Jak soud dále zjistil, komunikace po emailu pokračovala, když zástupkyně žalobce emailem ze dne 12. 2. 2020 nesouhlasila s návrhy termínu na focení a prohlídky, když tyto termíny jednoznačně svědčí o obstrukci ze strany žalovaného. Žalobce navrhoval termín pro nafocení do 17. 2. 2020, případně 18. 2. 2020, když jediné s čím souhlasí je vyklizení bytu do [datum].

11. Z Dohody o vyklizení bytu ze dne 9. března 2020 soud zjistil, že se strany dohodly, že žalovaný byt vyklidí do [datum] a žalovaný se zavázal, že v průběhu doby umožní vážným zájemcům o byt prohlídku, a to za osobní účasti žalobce a žalovaného, když termín prohlídky žalobce žalovanému sdělí minimálně 3 dny předem.

12. Z žádosti žalobce ze dne 23. března 2020, adresované matce žalovaného soud zjistil, že žalobce požádal o prodloužení splatnosti vypořádacího podílu, když vlivem chování žalovaného, nemohlo dojít k prodeji bytu a s ohledem na situaci okolo koronaviru, došlo k přerušení veškerých investic a půjček. Za posečkání nabízel kompenzaci, úrok, ve výši 5 000 Kč měsíčně. Na toto reagovala [jméno FO] dopisem ze dne 31. 3. 2020, že posečkání nevyhovuje a žádá o splnění závazku, tak jak bylo dohodnuto.

13. Následně bylo dne 5. května 2020 vydáno Vyrozumění o zahájení exekuce soudního exekutora Exekutorského úřadu Přerov Mgr. Reného Mohyly č. j. 187 EX 5/20-14, a to k vymožení jistiny ve výši [částka]. Předmětná exekuce skončila dne 1. července 2021 úplným uhrazením vymáhané povinnosti, což bylo prokázáno příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 187 EX 5/20-146 z 1. července 2021, dle které odměna exekutora a oprávněného činí 455 311 Kč, když současně usnesením č.j. 187 Ex 000005/20-152 ze dne 2. 7. 2021 a usnesením č.j. 187 Ex 000005/20-151 ze dne 2. 7. 2021 byly zrušeny exekuční příkazy č.j. 187 Ex 000005/20-23 ze dne 6. 5. 2020,[Anonymizováno]č.j. 187 Ex 000005/20-99 ze dne 11. 2. 2021, č.j. 187 Ex 000005/20-29 ze dne 12. 5. 2020, č.j. 187 Ex 000005/20-33 ze dne 14. 5. 2020, č.j. 187 Ex 000005/20-100 ze dne 11. 2. 2021, č.j. 187 Ex 000005/20-101 ze dne 11. 2. 2021, č.j. 187 Ex 000005/20-102 ze dne 11. 2. 2021, č.j. 187 Ex 000005/20-24 ze dne 7. 5. 2020, č.j. 187 Ex 000005/20-25 ze dne 11. 5. 2020, č.j. 187 Ex 000005/20-26 ze dne 11. 5. 2020 a č.j. 187 Ex 000005/20-31 ze dne 12. 5. 2020.

14. Z emailové korespondence v období červen/červenec 2020 mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že žalobce dne 26. 6. 2020 vyzval žalovaného, aby dodržel dohodu a nejpozději [datum] předal vyklizený byt, když žalovaný obratem uvedl, že minulý týden mu žalobce ústně přislíbil prodloužení, na to mu žalobce odvětil, že souhlasil s posunutím termínu vyklizení bytu za předpokladu, že vyřeší „s [Anonymizováno] a mamkou“ exekuci. Následně mu žalovaný poslal dne 30. 6. 2020 email, kde uvedl, že jeho matka je ochotna pozastavit exekuci za předpokladu, že žalobce zaplatí [částka] jako vyrovnání, 200 000 Kč jako náklady, prodej jednoho bytu a přepisu zbytku domu na děti, když uvedl, že přesnou odpověď od matky dostal až teď.

15. Dopisem ze dne 10. září 2020 vyzval žalovaný žalobce k vyklizení pozemku p. č. [hodnota], který měl žalobce užívat ke svému podnikání.

16. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 3. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný odmítá, že by se k žalobci choval nevděčně. Dále mu sdělil, že pozemek dostal nikoliv pouze od žalobce, ale i od jeho matky, když ten byl ve společném jmění manželů a dále zopakoval své argumenty shodně s vyjádřením k žalobě.

17. Z listiny nazvané vzdání se zástavního práva ze dne 2. 3. 2018, potvrzení o zániku zástavních práv, návrhu na vklad, výzvy k odstranění nedostatků návrhu na vklad ze dne 28. 3. 2018, usnesení č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], že se řízení přerušuje, vzdání se zástavního práva ze strany banky ze dne 2. 3. 2018, z doplnění řízení ze dne 6. 4. 2018 a z vyjádření k výzvě na odstranění nedostatků ze dne 6. 4. 2018 soud zjistil, že byla zrušena zástava na nemovitosti, kterou žalobce daroval žalovanému.

18. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla darována bytová jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nacházející se v bytovém domě č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], stojícím na pozemku parc. č. st [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], obec [adresa] a spoluvlastnický podíl ve výši id. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota], na adrese [adresa] od dárce [jméno FO]. Dále bylo z návrhu na ukončení smlouvy o družených službách dodávky elektřiny dohodou, že v bytě žila [jméno FO], která v letech 2016 -2021 procházela oddlužením. Z bytu se odstěhovala v lednu 2020. Z výpisu katastru nemovitosti LV [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je od [datum] vlastníkem bytu v bytovém domě zapsaném na LV [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno].

19. Dopisem ze dne 30. 9. 2021 byl žalovaný vyzván, aby okamžitě a neprodleně vyklidil movité věci ze sklepních prostor domu na adrese [právnická osoba] v [adresa], s tím, že s ohledem na to, že na první výzvu nereagoval a věci nevyklidil, tak pokud je nevyklidí ani do pěti pracovních dní, budou věci zlikvidovány bez náhrady.

20. Z čestného prohlášení svědka, [jméno FO], ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že pracuje jako [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba] Asi před dvěma lety mu telefonoval žalovaný a chtěl řešit parkování u prodejny, tak mu řekl, že je mu líto, že mají v rodině spory, ale že smlouvu má uzavřenou s žalobcem a není s žalovaným oprávněn cokoliv řešit. Sdělil žalovanému, že jejich spory jdou mimo něj a společnost, pro kterou pracuje a musí je řešit občansko právní cestou. Pak hovor ukončili, pan [jméno FO] zavolal žalobci, že mu volal žalovaný, tak aby o tom věděl a od té doby s žalovaným nebyl v kontaktu. Pro jeho zaměstnavatele není podstatné, zda při sjednávání nájemních smluv na prodejny [Anonymizováno] zahrnuje nájem i parkovací místa pro zaměstnance optiky a zákazníky.

21. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], manželky žalobce soud zjistil, že jak žalobce, tak žalovaného zná původně z práce, a to od roku 2010, když vztah s manželem navázala v roce [Anonymizováno]. Vztah žalobce a žalovaného popsala jako na horské dráze, kdy vše bylo zalité sluncem, ale v okamžiku kdy žalobce nechtěl předat majetek, bylo vše špatně a jednalo se v afektu. Měli mezi sebou více rozporů. Ty začaly, když začali řešit prodej bytu, když zjistili, že nejsou schopni vyplatit maminku žalovaného. Bydleli ve stejném domě a žalovaný je chodil napomínat, že jsou hluční, když po obědě na terase pracovala s kolegyní, řekli jim, že tam spí dítě, když chtěli rekonstruovat byt a začít pracovat po 4. hodině odpoledne poté, co došli z práce, tak nemohli, neboť jim sdělili, že jsou hluční a že tam spí dítě. Žalobce uznal, že musí bývalé ženě něco zaplatit, ale když zjistil, že nedostane hypotéku, tak se rozhodl pro nejmenší zlo, a to prodat jeden z bytů – ten [Anonymizováno]. Potom, co to žalobce sdělil žalovanému v kanceláři, tak ze strany žalovaného došlo k velkému nadávání, mlácení dveřmi. Žalobce z toho byl smutný. V současnosti s rodinou žalovaného v kontaktu nejsou, svatbu s žalobcem měli [datum], žalovaný na ní nebyl pozván a ani mu nedali vědět. Děti žalovaného nevídají, že má žalovaný [Anonymizováno] dítě, tak to se dozvěděli tzv. z ulice. [Anonymizováno] byt byl vybrán k prodeji, neboť byl na pronájem moc drahý a má vše samostatné – vchod, kotel, topení. Další spory proběhly při vystěhování, když žalovaný měl možnost, kam se přestěhovat, docházelo z jeho strany k zamezování prodeje bytu, nebylo možné ho nafotit, činil zbytečné obstrukce. Došlo i k verbálnímu napadení v lednu 2020, když došli technici na revizi kotlů. To žalobce vystěhoval věci z technické místnosti, když ty věci tam překážely a revize by bez nich nebyla provedena a žalovaný následně žalobci nadával, když pak vběhl k němu do kanceláře a tam mu také nadával. Další směšný spor následoval hned v únoru, když žalovaný chtěl po žalobci půjčit [Anonymizováno], ale ta byla její a ona si to nepřála, tak následovaly další nadávky ze strany žalovaného žalobci. Manželka žalovaného hned při první návštěvě, někdy na podzim roku 2018 řekla, že v tom bytě nechce žít. Žalovaný v bytě bydlel zdarma. Ona celou tuto situace zvládala špatně, někteří přátelé už k nim odmítli přijít. Žalovaný také zahazoval vajgly na jejich terasu. S paní [jméno FO], realitní makléřkou jednala, když se řešilo nafocení bytu, s tím, že s ní měli v autě dlouhý telefonát, kdy ona sdělila, že to vypadá špatně, že žalovaný nechce dovolit nafocení, pokaždé se vymlouvá, že nejsou doma, nebo hledá jiné výmluvy, to bylo na konci února. Pamatuje si to, neboť měla v té době zdravotní problémy, při kterých došlo ke [Anonymizováno] a následně to celé skončilo zákrokem. Žalobce žalovaného nenapadl, žalovaný žalobce napadal slovně. Exekuce na ni dolehla silně, měli jen jeden plat a muselo se řešit, co udržet, co neudržet. Na parkovišti teď prakticky parkuje každý, je tam rozbitá závora, žalovaný ji neopravil. Jednu dobu tam byl zákaz parkování, to bylo v době, kdy žalovaný nechal vyklidit parkoviště. Oni všechny nájemníky, co měli s žalobcem smlouvu, požádali, aby všechno vyklidili, a potom když se vrátili, tak zjistili, že p. [jméno FO], bývalá kolegyně žalobce, tam dovolila někomu cizímu zaparkovat a když ji s tím žalobce konfrontoval, tak na něho začala křičet, že ona to má s [Anonymizováno] domluvené. Co se týká nafocení bytu, tak po sepsání dohody, dle které se měl žalovaný vystěhovat do [datum], se už dohodly i termíny na nafocení, před dohodou tam byla realitní makléřka vpuštěna jen jednou a fotografie se musely smazat, že to bylo foceno jen na telefon, tedy to má zhoršenou kvalitu a že na většině fotek jsou osobní věci žalovaného a jeho rodiny. Žalobce neměl moc, co jiného prodat, měl byt, ten přepsal na dceru, pozemek na syna a jednotky k podnikání, ale ty nejsou samostatné. Celkově měl žalobce [Anonymizováno] nebytové jednotky a [Anonymizováno] bytové jednotky, exekuce připadla na celý jeho majetek. Pozemek určitě nebyl dar k narozeninám, to darování proběhlo až před rozvodem.

22. Ze svědecké výpovědi paní [jméno FO] soud zjistil, že chodí pomáhat žalobci do práce, žalovaného zná, k žalobci nastoupila v roce 2016, 2017. Ke vztahu mezi žalobcem a žalovaným uvedla, že se mezi nimi používaly dost vulgární výrazy, někdy měla pocit, že podřízený je tam žalobce nikoliv žalovaný. V současnosti tam žalovaný už nebydlí a nepracuje, takže je klid. Co se týká vulgárních výrazů, tak větší slovní zásobu měl žalovaný, žalobce mu odpovídal, ale nikoliv tak vulgárně. Nezažila, že by se něčím mlátilo, nebo házelo. Měla pocit, že žalobce je brán, jako peněženka a ostatní mají natažené ruce, asi kromě dcery. Manželka nepracovala, žalovaný bydlel v jeho bytě, rekonstrukci neplatil, náklady si žalovaný platil sám. Když docházelo ke konfliktům, tak seděla vzadu v kanceláři, ale měla otevřené dveře, ale nebyla u toho, když žalobce sdělil žalovanému záměr prodat byt, ani u zákazu inzerce, ani když žalovaný dával žalobci výzvu k vyklizení - to četla na emailu. Nesmí se tam parkovat, jen paní [jméno FO] si to soukromě domluvila s žalovaným za zády žalobce.

23. Ze svědecké výpovědi paní [jméno FO] soud zjistil, že několik let spolupracovala s žalobcem, spolupráce nedopadla dobře, odešla, práci dělá stejnou, ale jinde. S žalovaným mají kamarádsko-známý vztah, znají se, tykají si, ale na návštěvu k nim nechodí. U žalobce pracovala od podzimu 2016 do listopadu 2020, v té době byl jejich vztah dobrý, pak se zhoršoval, a vždycky se zhoršoval, když se řešily finanční otázky. Tam docházelo k tomu, že žalovaný tam dřív pracoval, následně tam ještě docházelo k nějakému vyplácení provizí. Komunikace byla někdy vyostřenější, někdy v klidu, zvýšený hlas tam byl, spíše z obou stran, ale rozhodně tam nebyly žádné vulgarity, sprostosti, ty nezaznamenala. Nikdy nedokázali konkretizovat pravidla mezi sebou tak, aby se dohodli. Co se týká praxe parkování, žalobce ji dal klíče na bránu, ona tam vždycky najela autem a parkovali tam i lidé, co byly v nájmu v obchodech. Jednu dobu žalobce nechtěl, aby tam kdokoliv parkoval, jednou však u ní seděli klienti a někdo soustavně troubil, tak pod tím stresem jsem otevřela závoru, ačkoliv si to žalobce výslovně nepřál, ale vzápětí se telefonicky domluvila s žalovaným.

24. Ze svědecké výpovědi paní [jméno FO] soud zjistil, že pro žalobce pracovala jako realitní makléřka, zařizovala mu prodej bytu a žalovaného zná z dřívější doby, ještě z dob, kdy se potkávali na diskotékách. Zpočátku to žalovanému termínově nevycházelo, ale potom se v pohodě domluvili. Byt se začal prodávat asi někdy na jaro roku 2020. Problém s tím nebyl, zájemců moc nebylo, cena v té době byla trošku vyšší. První termín na nafocení nevyšel, ale pak tam žalovaný uklidil a v podstatě už jí následně vycházel vstříc a udělali pěkné fotky. Následně se udělalo i video, ale to už v době, kdy tam žalovaný nebydlel. Žádné obstrukce při prodeji si nevybavuje. Vztah mezi žalobcem a žalovaným byl dost napjatý, ale ona to neřešila, byla tam pracovně, u žádné hádky přítomna nebyla. Při prvním focení ji žalovaný pomáhal odklidit věci, aby tam nebyly osobní věci, ty mu poslala ke schválení a všechny schválil. Za ní se byt neprodal, žalobce to chtěl prodat následně přes jinou společnost, chtěl vyřešit exekuci. Základní věci řešila s žalobcem, jeho partnerku viděla, i se spolu bavily, ale o čem, to už neví. Byt byl nadčasový, moc pěkný, [Anonymizováno], [Anonymizováno] m. V té době ho obýval žalovaný s manželkou a jedním dítětem. Ona se sama s žalovaným na termínu nedomlouvala, to dělal žalobce, s žalovaným řešila fotografie. Nechtěl nic smazat. Inzerát byl zveřejněn krátce po sepsání smlouvy, konkrétně nevěděla, ozvali se dva tři zájemci a prohlídky proběhly, až když tam žalovaný nebydlel. Trvalo to tak dlouho, protože měla klienta v zahraničí, pak se to odsouvalo, pak byl covid, a pak už klient neměl zájem. V té době se to neprodalo, protože cena byla na tu dobu vysoká, navíc tam byla vysoká exekuce, která prodeji také nepomáhá.

25. Podle § 2072 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z“, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

26. Pro to, aby mohla být určovací žaloba projednána je nezbytné, aby žalobce prokázal naléhavý právní zájem (srov. § 80 o.s.ř. ) Naléhavý právní zájem, pokud se jedná o nemovitosti, je dán vždy tam, kde je potřeba dát do souladu faktický stav se stavem zapsaným. V daném případě žalobce tvrdí, že vlastníkem předmětných nemovitostí je on, avšak zapsaným je žalovaný. Tedy tato podmínka je splněna (srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2446/2007 )

27. Dále se soud zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace, když žalovaný tvrdil, že pozemek mu byl darován jak jeho otcem, tak matkou, když vlastníky pozemku byli oba, neboť ten spadal do společného jmění manželů. Žalovaným však nebylo nijak prokázáno, že by nemovitost, která mu byla darována ze strany žalobce byla ve společném jmění manželů žalobce a jeho bývalé manželky, když výpisem z katastru nemovitostí a dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], včetně dodatku č. [hodnota] a protokolu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] a kupní smlouvou ze dne [datum], kterou část nemovitosti přešla na žalobce z [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že vlastníkem pozemku byl žalobce, tedy jeho aktivní legitimace je dána. Žalovaný nenavrhl žádné důkazy, kterými by toto vyvrátil.

28. V řízení bylo prokázáno, a to nesporným tvrzením stran, darovací smlouvou a výpisem z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] včetně ortofoto mapy, že žalobce žalovanému darovací smlouvou ze dne [datum] daroval pozemek p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], který sloužil jako parkoviště u domu žalovaného. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 žalobce svůj dar odvolal, když požadoval, aby žalovaný s ním uzavřel dohodu, dle které se vlastníkem stane opět žalobce. V rámci odvolání daru žalobce uvedl, že žalovaný se k němu chová nevděčně, díky jeho obstrukčnímu jednání mu vznikla majetková škoda, když se žalovaný odmítl odstěhovat z bytu žalobce včas, tak aby žalobce mohl byt prodat a z kupní ceny vyplatit vypořádací podíl své bývalé manželce, na čemž se shodli v rámci smíru, kterým byl ukončen jejich spor o vypořádání společného jmění manželů. Usnesení o schválení soudního smíru č.j. 16 C 189/2018-181 ze dne 19. 12. 2019 nabylo právní moci dne 30. 12. 2020 a do 3 měsíců se žalobce zavázal uhradit manželce částku [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč. Tím, že se včas neodstěhoval, nebylo vypořádání vyplaceno včas a bývalá manželka hned 1. 4. 2020 podala návrh na exekuci, v rámci které mu byl obstaven celý majetek a vznikly mu náklady exekuce. Dále se žalovaný k němu choval hrubě a urážlivě, když ho verbálně dne 31. 1. 2020 napadl před techniky firmy [Anonymizováno], kteří přišli na revizi kotle. V srpnu roku 2020 volal nájemci v jeho domě, společnosti [Anonymizováno], že nemůžou parkovat na parkovišti a dne 10. 9. 2020 vyzval žalobce, aby vyklidil pozemek, neboť jej měl žalobce užívat neoprávněné pro své podnikání.

29. Zásadní otázkou, kterou soud musel vyřešit před tím, než rozhodne o určovací žalobě a určí, zda žalobce je skutečně vlastníkem předmětných nemovitostí byla skutečnost, zda se žalovaný dopustil takového jednání, pro které zákon připouští odvolání daru (srov. § 2072 o.z.).

30. Podle § 2072 odst. 1 o. z. platí, že nevděkem již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, tak jak to vyžadovala předchozí úprava, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci (srov. Hulmák a spol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014), 1. vydání, C. H. Beck, 2014, str. 21 – 24). Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat (srov. též komentář k § 2072 o. z. v ASPI). Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (srovej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 ze dne 26. 2. 2019).“ 31. Verbální napadení ze strany žalovaného před techniky firmy [Anonymizováno] potvrdila ve své výpovědi současná manželka žalobce. Současně je ale potřeba zdůraznit, že i další svědkyně paní [Anonymizováno] a paní [jméno FO] uvedli, že žalobce a žalovaný se často hádali, když šlo o peníze nebo o majetek. Sice žalovaný dle výpovědi svědkyně [Anonymizováno] užíval vulgárnější výrazy, ale žalobce se směrem k žalovanému také nekrotil a bývalo to mezi nimi divoké. Přímo u napadení v rámci revize kotle však žádný z vyslechnutých svědků přímo nebyl, tedy intenzitu, jakou toto napadení mělo mít, se žalobci nepovedlo prokázat. Současně bylo prokázáno, že k fyzickému útoku ani z jedné strany nedocházelo.

32. Co se týká obstrukcí s prodejem bytu. Bylo prokázáno, že tento byt užíval se svou rodinou žalovaný. Současná manželka žalobce sice vypověděla, že soužití s žalovaným a jeho rodinou v jednom domě, bylo v podstatě utrpení, když to byl žalovaný, který si diktoval podmínky soužití ve smyslu toho, kdy mohou vrtat, aby nebudili dítě, pravidelně je měl urgovat o to, aby se ztišili, a to během dne, žalovaný nehradil nájem, ani nepřispěl na rekonstrukci bytu. Toto však žalobce jako důvod pro odstoupení neuvedl, tedy soud se tím blíže nebude zabývat, pouze ve stručnosti je potřeba uvést, že pokud žalobce nebyl spokojen s chováním svého syna a jeho rodiny, když ten byt užíval od roku [Anonymizováno], nic mu nebránilo, mu užívání tohoto bytu znemožnit. Byt byl čistě v jeho vlastnictví, s žalovaným neměl uzavřenou nájemní smlouvu, pravděpodobně se sice dohodli na uzavření smlouvy o výpůjčce (toto nebylo v rámci sporu zkoumáno), avšak ani ta nebrání ukončení užívání předmětné nemovitosti. Pokud žalobci nevyhovovalo, že žalovaný neplatí poplatky za užívání bytu, mohl ho k tomu vyzvat, to však neučinil. Skutečnost, že žalovaný zdarma bydlel v jeho bytě, bylo na základě jejich dohody, a tedy nelze z toho usuzovat na nevděk žalovaného, pokud nabídku k takovému bydlení od žalobce přijal.

33. V lednu, když žalobce zjistil, že nemá hotovost k tomu, aby vyplatil svou manželku a současně že nedostane hypoteční úvěr, rozhodl se prodat svůj byt, který užíval žalovaný. Žalovaného 20. 1. 2020 písemně vyzval, aby se do 31. 3. 2020 vystěhoval a za dva dny, aby umožnil nafocení bytu realitní makléřce. Skutečnost, že žalovaný toto nepřijal nelze opět považovat za nevděk. Jednalo se o byt, kde dlouhodobě bydlel, měl malé dítě a skutečnost, že se má do dvou měsíců odstěhovat, když předtím se o tom nijak nebavili, ho muselo zaskočit. Ačkoliv žalobce toto jednání žalovaného považuje za hrubé s nedostatečnou snahou pochopit jeho situaci, objektivně pouhý nesouhlas s vystěhováním důvodem pro odvolání daru není. Následně totiž sám žalobce s žalovaným uzavřel dohodu, dle které se měl žalovaný odstěhovat do [datum]. Opět je nutno zdůraznit, že se jednalo o dohodu, tedy toto nelze přičítat k tíži žalovaného.

34. V průběhu doby došlo k nafocení bytu a jeho inzerci, jak vypověděla svědkyně [jméno FO]. Svědkyně však nepotvrdila tvrzení žalobce o záměrných obstrukcích ze strany žalovaného. Naopak uvedla, že ten při focení spolupracoval a všechny fotografie ji schválil, když při nafocení bytu ji navíc poskytl součinnost a pomáhal ji odstraňovat osobní věci.

35. Pokud žalobce očekával, že peníze z prodeje bytu, ve kterém bydlí rodina s dítětem, bude mít na účtu za dva měsíce, lze k tomu uvést, že jednal lehkovážně. On sám se s manželkou dohodl, že peníze ji zašle do 30. 3. 2020. Opět se jednalo o dohodu, když ta byla formou soudního smíru schválena. Pokud žalobce neměl řádně rozmyšleno, z čeho žalobkyni vyplatí, a následně se dostal do časového tlaku, pak tato skutečnost opět nejde za žalovaným, ale jedná se ryze o jeho rozhodnutí. Darování neznamená, že obdarovaný se vzdá své svobodné vůle a bude vždy jednat ve prospěch dárce, a to že obdarovaný jedná tak, že hájí svá práva, ještě neznamená, že tím úmyslně poškozuje dárce.

36. Důsledkem nedostatečné hotovosti na straně žalobce a patrně velmi špatných vztahů s bývalou manželkou bylo nařízení exekuce a tím vznik majetkové škody. Jak již však bylo uvedeno výše, v tomto případě z toho nelze vinit žalovaného. On návrh na exekuci nepodal, se svou matkou dohodu o vyplacení částku [Anonymizováno],[Anonymizováno] Kč do tří měsíců neuzavřel. Pokud jde o to, že neprojevil dobrou vůli a matce nepředal dopis, pak toto není projevem nevděku. Nelze nutit syna, ať je jakkoliv dospělý, vybrat si mezi rodiči. Pokud žalovaný nechtěl dobrovolně dělat prostředníka mezi jeho rodiči, případně jakýmsi způsobem vystupovat jako mediátor v rámci jejich narušených vztahů, nelze v tom shledávat projev nedostatku úcty vůči otci, avšak opět pouze projevení svobodné vůle, když nelze po synovi spravedlivě požadovat, aby řešil konflikty svých rodičů.

37. Vyklizení parkoviště, ke kterému byl žalobce žalovaným vyzván dopisem ze dne 10. 9. 2020, také nevykazuje znaky nevděku. Jedná se o pozemek ve vlastnictví žalovaného a on jako jediný vlastník je oprávněn rozhodovat o tom, k čemu pozemek užije a zda na něj někoho pustí a za jakých podmínek. Tvrzení, že volal nájemníkovi žalobce a zakázal mu tam parkovat a tím znemožňuje řádně podnikat žalobci, se neprokázalo, sám pan [jméno FO] sice potvrdil, že ho žalovaný kontaktoval, ale také uvedl, že ho spory mezi žalobce a žalovaným nezajímají a skutečnost, zda bude mít ke své prodejně k dispozici i parkování, není z jejich strany pro nájem podstatný, tedy ani tvrzení žalobce, že neumožnění parkování na parkovišti zasahuje do jeho majetkové sféry, nebylo prokázáno.

38. O napjatých vztazích mezi účastníky svědčí už samotný dopis žalobce ze dne 20. 1. 2020, ve kterém odebírá žalovanému souhlas k bydlení v jeho bytě, když ho vyzývá, aby byt opustil do 31. 3. 2020 a současně umožnil nafocení bytu o dva dny později, než sepsal samotný dopis, s tím, že žalovaného upozorňuje, že je připraven si přizvat na pomoc Policii ČR. V dané věci, jak bylo i prokázáno výslechem všech svědkyň, je zřejmé, že vztahy jsou mezi nimi narušené, a to už v lednu 2020. Avšak jedná s o oboustrannou záležitost, když například žalobce ani neinformoval žalovaného, že se bude ženit a žalovaný ani neinformoval žalobce, že se mu narodilo [Anonymizováno] dítě.

39. Email ze dne 30. 6. 2020, kterým žalovaný sděloval žalobci, za jakých podmínek je ochotna jeho matka pozastavit exekuci nelze bez dalšího přičítat k tíži žalovaného. Z tohoto emailu nelze jednoznačně vzít za prokázané, zda žalovaný mluvil za sebe nebo svou matku, když jeho matka nebyla navržena jako svědek, tedy soud její stanovisko nezná a ani z jiných důkazů nebylo prokázáno, že by tento požadavek vzešel od žalovaného.

40. Chování žalovaného není v pořádku, ale nedosahuje takové intenzity. Verbální útoky, ačkoliv jsou v jejich rodině běžné, nejsou běžnou a přínosnou normou chování v rámci rodiny, s tím, že pokud bude chování mezi účastníky tímto způsobem pokračovat a gradovat, není vyloučeno, že někdy v budoucnu budou splněny podmínky pro odvolání daru.

41. Zodpovězení otázky, zda však v tuto chvíli jsou splněny podmínky pro odvolání daru, tedy zda došlo k činu, případně činům, které lze označit jako zjevně porušující dobré mravy, pro které lze úspěšně odvolat dar, spočívá v celkovém zhodnocení tvrzeného závadného chování. Toto posouzení se musí zabývat, jak subjektivní stránkou, tedy jak to vnímá sám žalobce a jak to na něj působí a objektivním vyhodnocením, tedy jak to působí navenek, na okolí, které není zainteresováno v dané věci, avšak rozhodujícím má být především objektivní hledisko, a teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený žalobce. S ohledem na výše tvrzené bylo prokázáno, že ačkoliv žalobce sám pociťoval újmu jako zásadní a žalovanému neodpustil, z objektivního hlediska, nebyl prokázán zásah takové intenzity, který by revokaci daru opravňoval, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal na náhradě nákladu řízení částku ve výši 29 922,70 Kč. Tato částka sestává z šesti úkonů právní služby (převzetí věci, podání ze dne 23. 11. 2021, účast na jednání ve dne 31. 1. 2022, 3. 2. 2022 a 27. 7. 2022, když jednání ve dne 3. 3. 2022 trvalo déle než dvě hodiny) dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a.t.“, tj. 6 x 3 100 Kč, tj. 18 600 Kč a z šesti paušálních náhrad po 300 Kč (srovnej § 13 ve spojení s § 11 a.t.), za každý provedený úkon, tj. 1 800 Kč. Dále byla žalovanému přiznána náhrada za cestu osobním automobilem zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], při kombinované spotřebě pohonných hmot benzin natural 95 v rozsahu 5,7l/100km, při vyhláškové ceně (srov. vyhlášku č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, dále jen „vyhláška“ v účinném znění) ve výši 37,70 Kč (do 11. 3. 2022) a ve výši 44,50 Kč pro jednání ve dne 27. 7. 2022 (srovnej § 4 bod a) vyhlášky), v rozsahu 150 km na trase [adresa] a zpět, tj. 2 x 317 Kč (jednání ve dne 31. 1. 2022 a 3. 3. 2022), tj. 634 Kč a 380,50 Kč na jednání ve dne 27. 7. 2022. Žalovanému soud přiznal i tzv. amortizaci vozidla dle § 1 písm. b) vyhlášky, tj. 4,70 x 450km, tj. 2 115 Kč a ztrátu času při cestě na jednání a zpět, na každé jednání v rozsahu 4 půlhodin, tj. celkem 1 200 Kč (srov. § 14 a.t.). Vzhledem ke skutečnosti, že zástupce žalovaného je plátcem DPH, soud přiznal i 21% náhradu z částky 24 729,50 Kč, tj. 5 193,20 Kč. Celkem soud tedy přiznal náhradu nákladu řízení ve výši 29 922,70 Kč.

Poučení