20 C 214/2024 - 133

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro 126 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 126 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 93 600 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 400 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Řízení se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 93 600 Kč od 24. 7. 2024 do 31. 7. 2024 a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 400 Kč od 24. 8. 2024 do 31. 8. 2024 zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 59 713,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2024 ve znění jejího částečného zpětvzetí domáhala po žalované zaplacení částky 126 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se na základě kupní smlouvy ze dne 12. 1. 2024 stala vlastníkem podílu o velikosti id. na nemovitých věcech, a to pozemku p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. [hodnota] zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba a pozemku p. č. [Anonymizováno] součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa]. Žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti id. na předmětných nemovitých věcech. Žalovaná užívá předmětné nemovité věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu a nárok žalobkyně na náhradu za nadužívání odmítla. Žalobkyně nemá do nemovitostí jakýkoli přístup a je jí tak upírán výkon jejího vlastnického práva. Žalobkyně se proto domáhá náhrady ve výši 18 000 Kč měsíčně, když dle aplikace Valuo činí cena za užívání předmětných nemovitostí právě tuto částku. Žalobkyně se domáhá nároku za období od ledna 2024 do července 2024, když za měsíc leden požaduje částku 3 600 Kč (26. 1. 2024 – 31. 1. 2024), za období od února 2024 do června částku 90 000 Kč (5 x 18 000 Kč) a od 1. 7. 2024 do 24. 8. 2024 částku 32 400 Kč, celkem tedy částku 126 000 Kč za uvedené období.

2. Podáním ze dne 17. 3. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 93 600 Kč od 24. 7. 2024 do 31. 7. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 400 Kč od 24. 8. 2024 do 31. 8. 2024, soud tedy řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil v souladu s ust. 96 odst. 2 o. s. ř.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobní nárok ani částečně neuznává, podanou žalobu považuje za nedůvodnou, šikanózní a odporující dobrým mravům. Dcera žalované [jméno FO], která svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 3/4 na předmětných nemovité nemovitých věcech převedla kupní smlouvou na žalobkyni, užívala předmětné nemovitosti se žalovanou a jejím bývalým manželem [jméno FO] do roku 2011. Poté žalobkyně užívala bytovou jednotku ve 2. nadzemním podlaží a její bývalý manžel [jméno FO] užíval bytovou jednotku v 1. nadzemním podlaží. V polovině roku 2023 byl [jméno FO] hospitalizován a následně přemístěn do [právnická osoba] v Komárově. Od té doby veškerá péče o předmětné nemovité věci zůstala na bedrech žalované a její dcera [jméno FO] se na nákladech na údržbě a opravách domu nijak nepodílela. Žalovaná popírá, že by předmětné nemovitosti užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Fakticky užívá pouze prostory bytové jednotky situované ve 2. nadzemním podlaží, a to pouze kuchyň (místnost číslo [hodnota]) o výměře 15,09 m, pokoj (č. [hodnota]) o výměře 27,07 m a hygienickou místnost - koupelnu a WC (č. [hodnota]) o výměře 7,50 m. Celkem tedy žalobkyně užívá prostory o podlahové ploše 49,66 m, ostatní prostory ve 2. nadzemním podlaží, a to místnosti č. [hodnota], 202, 203 a 207 o podlahové ploše 59,5 m žalovaná vůbec neužívá, a to nejen pro jejich špatný stavebně technický stav, ale také proto, že by finančně jejich vytápění nezvládla. Byt v 1. nadzemním podlaží a navazující prostory žalovaná neužívá vůbec, fakticky z nich pro potřeby průchodu k užívaným prostorám užívá pouze zádveří a schodiště a pro účely vytápění kotelnu. Žalovaná vůbec neužívá garáž a dílnu. Pozemek p. č. [hodnota] užívá pouze pro průchod do domu a z pozemku p. č. 176/1 užívá pouze plochu o výměře 3 m, kterou zabírá kotec pro psy. Tvrzení žalobkyně o tom, že nemá jakýkoliv přístup do nemovitostí a neví podrobnosti, je lživé a účelové. [adresa] března žalovanou osobně navštívil statutární zástupce a jediný společník žalobkyně [jméno FO], kterému žalovaná veškeré prostory v domě stejně tak jako garáž a dílnu zpřístupnila. Žalovaná se nijak nebrání tomu, aby předmětné nemovitosti žalobkyně spoluužívala. Žalovaná by to naopak přivítala, protože péči o nemovitosti nezvládá nejen fyzicky, ale ani finančně, když kromě starobního důchodu ve výši 10 331 Kč měsíčně jiný příjem nemá. Z jednání s panem [jméno FO] však bylo zřejmé, že o užívání předmětných nemovitostí nemá zájem. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí a z kupní smlouvy ze dne 12. 1. 2024, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, kdy žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. k nemovitým věcem, a to pozemku p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. [hodnota] zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba a pozemku p. č. [Anonymizováno]/3, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa]. Žalobkyně se stala vlastníkem svého podílu na základě kupní smlouvy uzavřené dne 12. 1. 2024 mezi [jméno FO] jako prodávající a mezi žalobkyní jako kupující s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 26. 1. 2024.

6. Z výstupu aplikace Valuo, že minimální cena za užívání předmětných nemovitých věcí činí 18 800 Kč/měsíc. Tento odhad na aplikaci zpracoval jednatel žalobkyně [jméno FO].

7. Z e-mailu ze dne 10. 5. 2024, že právní zástupkyně žalobkyně se zmiňuje v tomto e-mailu o nadužívání nemovitostí žalovanou, kdy nezpochybňuje tvrzení žalované, že užívá. 1 byt a v nemovitosti jsou byty dva, nicméně žalovaná užívá byt výrazně větší, který má výlučný přístup na půdu a dále užívá výlučně stavbu na zahradě, kdy se má jednat dle žalobkyně o velkou dílnu s garáží a rovněž využívá celou zahradu pro výběh psů a chov slepic. Představa žalobkyně o náhradě za nadužívání jeho podílu je 18 000 Kč měsíčně do doby, než žalobkyně nabyde vlastnické právo k nemovitostem.

8. Z e-mailu ze dne 25. 2024, že právní zástupce žalované reagoval na e-mail žalobkyně tak, že žalovaná kategoricky odmítá hradit žalobkyni jakoukoli refundaci za údajné nadužívání jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaná z bytu v situovaného ve 2. NP užívá dlouhodobě pouze kuchyň, obývák, koupelnu a WC a zbytek, tedy ložnici a pokoj, neužívá. Reálně tedy užívá asi 1/2 podlahové plochy bytu. I když je přes tento byt možný výlez na půdu, tak tuto žalovaná nijak neužívá, stejně tak jako objekt dílny s garáží na dvoře, kde se nachází věci výhradně ve vlastnictví pana [jméno FO].

9. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 7. 2024, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 93 600 Kč, která má představovat náhradu za nadužívání nemovitosti ve výši 18 000 Kč měsíčně za měsíce leden 2024 až červen 2024.

10. Z dopisu ze dne 24. 7. 2024, že právní zástupce žalované reagoval na předžalobní výzvu žalobkyně tak, že nárok žalobkyně odmítl jako nedůvodný s tím, že žalovaná neužívá celé nemovitosti, ale toliko část bytu ve 2. NP.

11. Z notářského zápisu ze dne 4. 1. 2007, že žalovaná a její bývalý manžel [jméno FO] převedli darovací smlouvou ze dne 4. 1. 2007 každý svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 k předmětným nemovitostem na svou dceru [jméno FO] ([jméno FO]).

12. Z výzev ze dne 10. 8. 2023 a 2. 10. 2023, že dcera žalované [jméno FO] vyzývala žalovanou těmito dopisy k dohodě ohledně spoluužívání předmětných nemovitostí a případné náhradě za nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanou.

13. Z půdorysu domu č. p. [Anonymizováno], že podlahová plocha 1. nadzemního podlaží činí 98,34 m, podlahová plocha 2. nadzemního podlaží činí 109,16 m a celková podlahová plocha domu tak činí 207,50 m.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu C vložce [Anonymizováno] jako společnost s ručením omezeným, kdy jejím jediným jednatelem a společníkem je [jméno FO].

15. Ze seznamu obchodních společností, že [jméno FO] je společníkem a jednatelem v řadě dalších obchodních společností.

16. Z internetových stránek www.centralniregistrdluzniku.cz, že [jméno FO] je známý podnikatel v realitním byznysu, který láká investory s heslem: „Zhodnotíme vaše peníze tak, jak to děláme my se svými.“ Spolupracuje se stovkou investorů, nabízí atraktivní nemovitosti ke koupi a má rozsáhlou tipařskou síť. Přesto se však nachází ve vážných finančních problémech. Aktuálně je v exekuci kvůli nesplácení úvěru ve výši 4,2 miliony korun od společnosti Paribas, navíc poslal do insolvence 1 ze svých firem, [právnická osoba], aby ochránil její majetek před exekutorem. Má 13 firem, většinou zaměřených na realitní byznys, ale exekuce ohrožuje podíly ve všech jeho společnostech. [jméno FO] využívá tipařskou síť na nemovitosti a sám se ozývá lidem, kteří chtějí něco prodat. Nabídnuté nemovitosti pak nabízí investorům, kteří financují jejich nákup a následný prodej, přičemž zisk se dělí na půl.

17. Z oznámení ČSSZ ze dne 16. 5. 2023, že žalovaná pobírá od června 2023 starobní důchod ve výši 10 331 Kč měsíčně.

18. Z výzvy k dohodě ze dne 19. 4. 2024 a z podacího lístku, že dopisem ze dne 19. 4. 2024 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s tím, že žalobkyně nabízí možnost odkoupení podílu žalované za cenu 1 834 000 Kč.

19. Z dopisu ze dne 25. 4 2024, že se jedná o reakci právního zástupce žalované na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 19. 4 2024, kdy právní zástupce žalované uvádí, že aktuální podmínky žalované nedovolují převést svůj spoluvlastnický podíl na žalobkyni, neboť žalovaná se stará o 2 psy velkého plemene, kdy přestěhovat se s nimi do bytu či jiného podnájmu je vyloučeno a žalovaná za peníze, které by převodem svého podílu získala, nemůže získat nemovitost, kde by mohla nadále se svými psy bydlet.

20. Z e-mailové komunikace účastníků, že jednatel žalobkyně nabízel žalované různé varianty řešení při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.

21. Z účastnické výpovědi žalované, že pokud se týká předmětných nemovitostí, tak se jednak jedná o rodinný dům čp. 133, který má 2 nadzemní podlaží a v každém nadzemním podlaží je jeden byt. Žalovaná užívá horní byt, který má celkem [hodnota] místností, a to obývák, kuchyň, hygienickou místnost s WC, ložnici a dětský pokoj. Žalovaná obývá pouze kuchyň, obývák a hygienickou místnost, protože v dalších dvou místnostech se nedá bydlet. V ložnici protéká střecha, takže tam musí dávat kýbl, který chodí vylévat, a v dětském pokoji je na celé severní straně plíseň, proto se tam také nedá bydlet. Spodní byt je dvoupokojový, a dále je tam kuchyň, malá koupelna a WC. Ve spodním bytě bydlel do ledna 2024 její bývalý manžel. Od ledna 2023 byl manžel hospitalizován v nemocnici [adresa], kde již zůstal a 3. 2. 2025 zemřel, ale ve spodním bytě měl stále své věci a trvalé bydliště. Spodní byt tedy není od 1/2024 využíván. Žalovaná tam chodí větrat a místnosti vytápí, aby se tam netvořila plíseň, to vše psala panu [jméno FO] v emailu a popsala mu, jaké jsou v domě problémy, že teče střecha, upadá rýna a je potřeba sekat zahradu, na to jednatel žalobkyně nijak nereagoval, resp. napsal email, kde sdělil, že dcera žalované mu všechny tyto problémy vysvětlila. Ve spodním bytě se v ložnici na zdi vytvořila také plíseň, jinak lze spodní byt celý užívat. Žalovaná se s jednatelem žalobkyně setkala pouze jednou, a to dne 4. 3. 2024, kdy přijel s makléřem [jméno FO] a bylo jí oznámeno, že odteď bude jednat jen s makléřem. Žalovaná chtěla vidět jejich občanské průkazy, protože to pro ni byli cizí pánové. U tohoto setkání byla i její sestra se svým přítelem. Jednatel žalobkyně jí ukázal občanku, makléř ne. Pustila je dovnitř do nemovitostí. Jednatel pan [jméno FO] si nejprve prohlédl spodní byt, potom horní byt, potom dvůr, garáž a dílnu. Poté šli na zahradu, kde si prohlédl zahradu a budovu vzadu na zahradě, což je bývalý chlév. Jednatel žalobkyně se nijak se nezajímal o spoluužívání nemovitostí, neprojevil o to žádný zájem. Od té doby se v nemovitostech nikdo neukázal a žádný zájem o spoluužívání neprojevil. V červnu 2024 jí přišel e-mail od advokátky žalobkyně, ať uklidí nemovitosti tak, aby byly reprezentativní a aby je mohla žalobkyně nabízet k prodeji. Žalovaná v emailové komunikaci jednateli navrhovala i to, že mu svůj spoluvlastnický podíl daruje oproti tomu, že jí tam zřídí věcné břemeno doživotního bydlení, protože v domě bydlí již 41 let. Na to jí jednatel žalobkyně neodpověděl. Nemovitosti dále vypadají tak, že je tam dvůr, na dvoře je další budova, kde se nachází sklep, garáž a dílna. Tato budova se dá užívat. Žalovaná ji neužívá, v dílně má věci ještě její bývalý manžel. Dále je tam zahrada, vzadu na zahradě se nachází bývalý chlév, který se dá užívat. Na zahradě je rybník a bazén kruhového tvaru o průměru 6 metrů, bazén neužívá, nemá to pro ni smysl. Zahradu neužívá, nic na ní nepěstuje, jen ji udržuje sekáním trávy. Po emailu z června 2024 ji žalobkyně již nekontaktovala a poté jí přišla žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a na zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalovaná by v domě ráda zůstala, má k němu citový vztah, sama jej projektovala a sami jej s manželem vybudovali. Z toho důvodu i žalobkyni nabízela, že by na ni převedla svůj spoluvlastnický podíl darem oproti možnosti doživotně nemovitost užívat. Při návštěvě v březnu 2024 jednatel žalobkyně navštívil horní byt v domě č. p. 133, takže viděl, že žalovaná užívá pouze kuchyň, obývací pokoj a hygienickou místnost. Žalovaná má 2 psy, kteří jí zůstali po synovi a po manželovi, psi jsou na dvoře v kotci. Psi jsou venčeni pouze na dvoře, protože žalovaná už by je neutáhla, jedná se o velké psy. V domě je dole v přízemí kotelna, která zajišťuje vytápění celého domu, žalovaná topí peletami. Místnosti, které nevyužívá, jen temperuje, aby se tam nedělala plíseň. V domě jsou 2 vchodové dveře, kdy vepředu je hlavní vchod a dále je jeden vchod zezadu přes kotelnu. [adresa] od vchodových dveří mám já, pan [jméno FO] je odmítl. Žalobkyně se od doby svého spoluvlastnictví nijak nepodílela na nákladech s chodem domu.

22. Z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno FO], že ho oslovila dcera žalované, že její otec byl hospitalizován a pravděpodobně se již do předmětných nemovitostí nevrátí s tím, že ona tyto nemovitosti neužívá, neplyne jí z toho žádný příjem a potřebuje finance. Domluvili se tedy, že od ní nemovitosti koupí. Nemovitosti v tu chvíli neviděl, věděl od dcery žalované, že tam jsou 2 byty, a že v jednom z nich bydlí žalovaná. Nemovitosti kupoval s tou myšlenkou, že bude řešit spoluvlastnictví. Nemovitosti koupil v lednu 2024 a v únoru 2024 telefonoval žalované a žádal ji o schůzku, ona ho poprosila, ať s ní komunikuje přes email. Poslal jí e-mail, kde žalované potvrdil, že koupil nemovitostí a nastínil možnosti, jak řešit vypořádání spoluvlastnictví. Navrhl varianty, že buď žalovaná odkoupí podíl žalobkyně, nebo že by se nemovitost mohla rozdělit na byty nebo že by žalobkyně koupila její podíl. V únoru 2024 se v nemovitostech setkali, kdy na schůzce byl přítomen jednatel s makléřem panem [jméno FO], žalovaná a 2 další lidé ze strany žalované. Tato schůzka proběhla ještě v přátelském duchu, kdy žalovaná je pustila do nemovitostí, které si prohlédli. Ukázala jim, že ve spodním bytě má své věci manžel, který je dlouhodobě hospitalizován, ukázala jim horní byt, který užívala ona, kdy jedna místnost byla v horším stavu a tuto místnost žalovaná pravděpodobně neužívala, protože nebyla nijak zařízena. Z horního bytu je přístup na půdu, kde byly uloženy věci. Rovněž spodní byt byl plný nábytku a starých věcí a byl v horším stavu, pravděpodobně by potřeboval nějakou investici. Šli rovněž na zahradu, kde byla veliká garáž a sklep, vše bylo plné věcí, ve sklepě byla spousta potravin a zavařenin. Hlavním účelem této návštěvy bylo nemovitosti si prohlédnout, protože žalobkyně je koupila bez předchozí prohlídky. Závěrem této schůzky bylo, že zašlu žalované návrhy, jak vyřešit vypořádání spoluvlastnictví, což se i následně stalo. Spoluužívání nemovitosti jsem již dál neřešil a žádný zájem o spoluužívání jsem neprojevil. V jednom z emailů jsem žalované napsal, že pokud se rychle domluvíme na vypořádání spoluvlastnictví, tak nebudu řešit žádný nájem. Až poté, co žalovaná napsala, že to již odmítá řešit, jsme se vrátili k tomu spoluužívání nemovitostí, kdy já jsem v dubnu 2024 žalované napsal email, kde jsem ji vyzval, aby platila adekvátní nájem.

23. Pokud se týká tvrzení žalované, že při příležitosti osobní schůzky s jednatelem žalobkyně v březnu 2024 tomuto nabízela klíč od domu a on odpověděl, že zatím není potřeba, toto soud nemá za prokázané, neboť proti němu stojí tvrzení jednatele [jméno FO], že chtěl po žalované klíče, ale žalovaná mu je nechtěla dát, kdy v tuto chvíli na to netlačil, chtěl primárně vyřešit vypořádání spoluvlastnictví. Ani tvrzení jednatele [jméno FO], že chtěl po žalované klíče a ona to odmítla, nemá soud za prokázané, když svědek [jméno FO], který byl při schůzce rovněž přítomen a který je v tomto případě zřejmě nejobjektivnější osobou, uvedl, že si žádnou zmínku o klíčích nevybavuje.

24. Soud dále neučinil žádná skutková zjištění z výpovědi jednatele [jméno FO] v tom rozsahu, ve kterém uvedl, že nemovitosti kupoval s tou myšlenkou, že bude řešit spoluvlastnictví, případně že by mohli jeden z bytů pronajímat. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jednatel žalobkyně nikdy neprojevil o spoluužívání předmětných nemovitých věcí žádný zájem, jediná návštěva nemovitostí se konala čistě za účelem odhadu ceny nemovitostí a jejich prohlídky pro případný prodej a o spoluužívání se nikdy nijak nezajímal. Je tedy zřejmé, že nemovité věci nekupoval s úmyslem je pronajímat, ale pouze s úmyslem je se ziskem dále prodat, což je ostatně i předmětem jeho podnikání. Proto soud neuvěřil ani té části jeho výpovědi, kde tvrdil, že na osobní schůzce žalované navrhl, že by spodní byt pronajímal, což žalovaná odmítla s tím, že tam má věci manžel. Stejně tak není pravdou, že jednatel žalobkyně opakovaně žalované v emailech psal, že chce spodní byt pronajímat, ani v jednom z e-mailů, které byly čteny k důkazu, žádná taková nabídka ze strany jednatele žalobkyně nebyla zmíněna. Jednatel žalobkyně v těchto e-mailech řešil pouze zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků a různé způsoby jeho vypořádání, kdy jedna z nabídek byla, že by žalované její byt pronajal za tržní cenu, což žalovaná odmítla.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], že k žalobkyni nemá žádný osobní vztah, žalobkyně je společnost, které prodávala část své nemovitosti, žalovaná je její matka. K dotazu, co ji vedlo k tomu, že svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech prodala, svědkyně uvedla, že ji k tomu vedly rodinné záležitosti. Dům byl užíván tak, že horní byt užíval otec s matkou, kteří byli rozvedeni a spodní byt užíval bratr, který v 10/2021 zemřel. V roce 2021 otec onemocněl a potřeboval intenzivně jezdit k lékařům, svědkyně rodičům pomáhala, vozila tátu k lékařům a vozila jim nákupy. Zdravotní stav otce se zhoršoval, proto ho vzala v lednu 2022 bydlet k sobě domů, on u ní vydržel asi 17 dnů, kdy poté byly telefonáty od mámy, že péči o dům sama nezvládá a chtěla, aby se otec vrátil, zachránil ji a pomohl jí s domem. Táta se tedy vrátil domů, ale poté se jeho zdravotní stav opět zhoršil, kdy v květnu 2022 si ho vzala svědkyně na 5 týdnů k sobě. Táta trpěl stařeckou demencí. Po smrti bratra někdy na přelomu 2021/2022 udělali drobnou rekonstrukci spodního bytu a táta se na pár měsíců vrátil do předmětných nemovitostí a užíval spodní byt. Dlouho to nefungovalo, jeho zdravotní stav se zhoršoval, měl vidiny, klepal na mámu a svědkyně za ním nemohla 2 x denně jezdit 20 km, aby mu dávala jídlo a léky. Šla tedy se svou sestrou za mámou s otázkou, jestli jim s péčí o tátu pomůže, a protože se nedohodly, byl 16. 1. 2023 táta hospitalizován v PL [adresa]. Jeho věci ve spodním bytě zůstaly. V PL [adresa] byl táta do června 2023, kdy mu dcery zařídily v Komárově dům pro seniory, kde se platilo 30 000 Kč měsíčně, na což tátův důchod nestačil, se sestrou doplácely 14 000 Kč měsíčně, aby tam mohl být. V říjnu 2024 se zdravotní stav táty zhoršil natolik, že byl hospitalizován zpátky v PL [adresa] a v únoru 2025 zemřel. Pár měsíců před jeho smrtí se řešil se starostkou z Komárova, která byla jeho opatrovníkem, převoz tátových věcí ze spodního bytu, kdy starostka odvezla jen věci, které měly nějakou hodnotu. Starší kusy nábytku a oblečení tam zůstalo. Svědkyně byla domluvena s jednatelem žalobkyně, že po prodeji podílu jí umožní, abych si některé věci táty mohla vyzvednout, některé věci si vyzvedla a má je uložené na adrese [adresa], ale zbytek věcí tam zůstal. Svědkyně nebyla s jednatelem domluvena tak, že by vyklízeli celý byt, to po nich jednatel žalobkyně nechtěl, ale kupoval to se vším tak, jak to leží. Potom, co táta již v domě nemohl bydlet, začala po ní máma požadovat, ať se o dům jako většinový vlastník stará, žádala příspěvek na pojištění, daň z nemovitostí, příspěvek na otop atd. Svědkyně si byla vědoma toho, že náklady na dům jsou vysoké, proto měli několik schůzek i s její sestrou a manželi, kde si nalili čistého vína, že dům pro mámu je příliš velký a že není v jejích silách, aby se o tak velký dům starala. Svědkyně dávala mámě několik možností a nabídek, jedna z možností byla i ta, že by jí koupila byt, který by byl blíž k jejímu bydlišti, aby se mohla o mámu lépe starat, máma by mohla v bytě bezplatně bydlet, pouze by hradila náklady na energie. Psi by mohli být buď u svědkyně, nebo umístěni tam, kde svědkyně provozuje jako podnikatelka výcvik psů, řešila tedy i způsob, jak vyřešit problém se psy. Máma nechtěla na žádný návrh přistoupit. Jednali o těchto možnostech dlouhou dobu již od hospitalizace otce, žádný návrh se jí nelíbil, pak zaujala pozici mrtvého brouka a svědkyni už chodily jen dopisy, ať se o dům stará. Nebylo v jejích časových, fyzických ani finančních možnostech se starat o další dům, její zdravotní stav také není nejlepší. Svědkyně v předmětných nemovitostech od ledna 2023, kdy byl táta hospitalizován, nebyla kromě návštěv, kdy se tam se sestrou snažily s mámou domluvit, jak s nemovitostmi dále naloží. To se scházeli na zahradě, máma je odmítala do domu pustit. Máma vždy užívala horní byt kromě jednoho pokoje, který užíval výhradně táta a který po jeho přestěhování do spodního bytu zůstal prázdný. Pokud se týká garáže, tak to byla dříve vybavená dílna, protože táta svého času podnikal a nakoupil různé nářadí, dále tam měl uložené věci na údržbu zahrady jako např. sekačku, frézu a další. Tyto věci tam zůstaly, protože jim je máma nevydala. [právnická osoba] jsou uložené nějaké staré zavařeniny a nic dalšího tam není. O užitkovou zahradu a stromy se staral táta, po jeho hospitalizaci se tam už nic nedělo a zahrada zarůstala. Ještě když všechno v rámci rodiny fungovalo, tak svědkyně tam jezdila pouze na návštěvy, protože neměla od nemovitosti klíče, i když byla většinový vlastník. Spodní byt tak, jak ho táta opustil, by bylo možno pronajímat, protože spodní byt je plně vybavený a dalo by se do něj dostat vchodovými dveřmi domu. K dotazu, zda někdy řešily s mámou otázky spoluužívání, svědkyně uvedla, že měla na prodej svého podílu realitní kancelář a poté, co máma odmítla všechny její návrhy na řešení situace, již zahájili formální odměřenou komunikaci a chtěli po ní nějaký nájem za užívání, kdy ze strany svědkyně to byl spíše takový nátlak, aby sama máma naznala, že situace je i pro ni neúnosná a chtěla ji nějak konstruktivně řešit. Nicméně se její postoj nedařilo nijak zvrátit. Svědkyně v té době podnikala se sestrou a potřebovaly peníze na péči o tátu a svědkyně již nevěděla, co má dělat. Bylo to velmi těžké období. K dotazu, kdo měl od domu klíče, svědkyně uvedla, že táta a máma, jinak nikdo další. Do domu jsou vchodové dveře, kterými se jde do předsíně, a pak jsou další dvoje dveře do těch dvou bytů, které mají vlastní klíče. Máma má 2 psy, po bratrovi jí zůstal labrador a od svědkyně si koupila rotvajlerku. Psi bydlí v domě v jedné místnosti a chodí se venčit na dvůr. Na zahradě je kotec, který tam byl stavěný ještě kvůli svědkyni a jejím psům, a tento je dlouhodobě neužívaný. K dotazu, zda měla zájem dům spoluužívat, svědkyně uvedla, že ne.

26. Soud neučinil žádná skutková zjištění z výpovědi svědkyně v tom rozsahu, ve kterém tvrdila, že od neteře ví, že až v momentě, kdy začal tento soud, se žalovaná sestěhovala do méně místností. Neteř svědkyně (vnučka žalované) [jméno FO] potvrdila, že žalovaná neužívá horní byt v plném rozsahu, když vytápí a užívá pouze kuchyň, kde i spí, a obývací pokoj, nicméně výslovně uvedla, že neví, jak dlouho předtím babička v kuchyni spávala.

27. Z výpovědi svědka [právnická osoba], že pracuje jako realitní makléř, kdy s panem [jméno FO] má uzavřenou dohodu o provedení práce, kdy ho zastupuje v jednáních o prodeji nemovitostí v Olomouci a okolí, protože on je z Prahy. S paní žalovanou se viděli jednou při schůzce s panem [jméno FO], poté si 2 x telefonovali, osobní vztah s žalovanou nemá. Svědek pracuje jako realitní makléř a byl požádán panem [jméno FO], aby se s ním zajel podívat na dům v [Anonymizováno], protože si koupil domu. Chtěl jeho odbornou radu, jakou má nemovitost hodnotu, v podstatě chtěl od něho odhad ceny. Vyzvedl pana [jméno FO] na nádraží a jeli na schůzku s paní [jméno FO], která již byla domluvena. Byl tam přítomen asi bratranec paní [jméno FO] s manželkou. [jméno FO] jim ukázala celý dům a zahradu, a to bylo všechno. Dům má 2 byty, a to spodní byt a horní, který je větší. Dále je tam velká půda. Spodní byt není obýván. [jméno FO] žije v horním bytě, dále užívá kotelnu v dolním patře, kde spávají u kotelny i její pejsci. Pak je tam velká zahrada s bazénem, na zahradě je velká garáž. [adresa] byla celkem udržovaná, v zahradě je velká garáž, která je částečně podsklepená. [jméno FO] říkala, že garáž užíval dřív její manžel. Bylo tam nějaké nářadí a další věci. Vypadalo to, že věci tam zůstaly ležet, ale že to tam nikdo neuklízí a neudržuje. Svědek uvedl, že neví, zda je horní byt užívaný celý, ale je v lepší stavu než spodní byt a je větší. K dotazu, o čem se pan [jméno FO] s paní [jméno FO] bavili, svědek uvedl, že on se zajímal hlavně o tu nemovitost. Svědek si nepamatuje, že by se bavili o užívání nemovitosti. Nevybavuje si žádnou zmínku o klíčích. To byla jediná osobní schůzka s paní [jméno FO], Pak s ní svědek ještě 2 x telefonoval, protože měl informaci ze strany pana [jméno FO], kterou pochopil tak, že dospěli k nějaké dohodě o prodeji nemovitosti a on po něm chtěl, ať zařídí nafocení nemovitostí pro prodej. Žalovaná svědkovi řekla, že na ničem domluveni nejsou a že vše řeší právníci. Podruhé jí volal z toho důvodu, že věděl o zájemci o dům a ptal se jí, jestli by byla možná prohlídka domu, ona řekla, že nic prodávat nebude a že vše řeší právníci, dál svědek situaci neřešil, protože neměl důvod, a tím to pro něj skončilo. K dotazu, zda při osobní schůzce v Týnečku na něj dům působil jako celek zabydlený, svědek uvedl, že horní patro ano, ale ve spodním patře nikdo nebydlel. Nicméně, kdyby si někdo přinesl kufr, mohl se do spodního bytu nastěhovat, byt byl zařízen a způsobilý k pronájmu.

28. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], že k žalobkyni nemá žádný vztah, žalovanou zná z úřední činnosti z výkonu opatrovnictví Obce [adresa], kdy Obec [adresa] byla opatrovníkem bývalého manžela žalované. Je starostkou Obce [adresa]. Svědkyně jako starostka obce převzala v roce 2023 veřejné opatrovnictví bývalého manžela žalované pana [jméno FO]. Komunikovala v průběhu tohoto s žalovanou i s dcerami, a dozvěděla jsem se, že tam byly přetrhané rodinné vztahy mezi dcerami a žalovanou. Svědkyně se setkala s paní [jméno FO] v březnu 2024 kdy se tam zastavila, aby nafotila věci pana [jméno FO], které byly uzamčeny v přízemí domu. Přízemí bylo neobydlené, bylo vidět, že tam nikdo nebydlí. Dále tam byla zahrada, ve které byla dílna, tam měl pan [jméno FO] také své věci, dílna byla neužívaná, bylo vidět, že to nikdo neužívá a vypadalo to, že tam ty věci někdo nechal ležet. [jméno FO] svědkyni pozvala při té návštěvě do 1. patra, kde ze všech místností obývá jen obývák, malou kuchyňku a sociální zázemí. Ostatní místnosti vůbec nevyužívá. Žalovaná svědkyni horním bytem provedla a ukázala jí, co užívá. Je tam dále obrovská zahrada, o kterou je potřeba se starat, což vzhledem k věku žalované je pro ni velmi náročné. Žalovaná svědkyni zmínila, že teče střechou a že je nutné střechu opravit. Dále svědkyni řekla, že podíl na domě dostala dcera darem a že se o to nestará. Svědkyně naposledy mluvila s paní [jméno FO] a naposledy byla v rodinném domě v Týnečku 11. 9. 2024 při převozu věcí pana [jméno FO] do Babic. K dotazu, zda se svědkyni nový spoluvlastník ozval v souvislosti s vyklizením věcí pana [jméno FO], svědkyně uvedla, že ne.

29. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], že žalobkyni nezná, ve vztahu k žalované je její vnučka. Babičku navštěvuje. Ještě když žil děda, tak babička s dědou bydleli spolu nahoře v jednom bytě, kdy každý měl svou ložnici a společně užívali obývák, kuchyni a koupelnu. Ve spodním bytě bydlel syn babičky a dědy, tedy strýc svědkyně. Po jeho úmrtí se děda nastěhoval dolů a tam bydlel do doby, než byl hospitalizován. Babička zůstala tam, kde předtím bydlela, takže dědův pokoj nevyužívala. Babičku svědkyně naposledy navštívila v září nebo říjnu 2024, kdy jí s přítelem sešroubovali postel, aby nespala v kuchyni na matracích. Přespávala v kuchyni a stěžovala si, že ji tam ruší lednička. Svědkyně se jí ptala, proč si nerozdělá gauč v obýváku, ale jí se nechtělo pořád jej rozdělávat. V ložnici zatéká, to svědkyně sama viděla. Spodní byt užíval celý děda až do své hospitalizace. Zahradu užívali všichni, neměli to nijak rozdělené. Na zahradě je garáž s dílnou, kde měl svoje věci děda, protože když byl mladší, pracoval jako automechanik. Svědkyni je známo, že její máma a teta se bavily s babičkou o prodeji domu, ale u těchto rozhovorů svědkyně nebyla. Od mámy ví, že se potom dům prodal společnosti Smartko. Dále ví, že tam byla nějaká dohoda mezi panem [jméno FO] a Katkou, že si po prodeji vyzvednou věci dědy a zbytek věcí že si zajistí pan [jméno FO] jako nový majitel. Některé menší věci se převážely k mámě svědkyně, ale větší nábytek tam zůstal. Svědkyně si myslí, že garáž babička neužívá, nemá tam svoje věci, sekačku na trávu má v zahradním domku, který je napojený na garáž. [adresa] od domu má babička a nikdo další. K dotazu, zda někdo z rodině pomáhá babičce s údržbou domu, svědkyně uvedla, že ne. Občas se tam staví ona se synem, který je jejím pravnukem, a pohrabou jí listí. [adresa] je relativně udržovaná, babička seká trávu a o zahradu se stará, ale záhony tam žádné nemá. Svědkyně po prodeji spoluvlastnického podílu spol. Smartko měla zájem řešit situaci babičky a chtěla jí pomoct, nabídla tedy panu [jméno FO], jestli by jeho část nevyměnil za byt svědkyně v Holici. [jméno FO] po ní chtěl částku 5 500 000 Kč, ale svědkyně byla schopna se dostat max. na 5 000 000 Kč. Má ještě závazky z dřívějška. Postel, kterou babičce montovali, je umístěna v kuchyni. Svědkyně neví, jak dlouho předtím tam babička spávala. K dotazu, jak je řešeno vytápění, svědkyně uvedla, že v domě je kotel na tuhá paliva, kterým se vytápí celý dům. Babička topila hlavně v obýváku a kuchyni, tam bylo teplo, ale na chodbě byla zima. K dotazu, zda s babičkou řešili otázku případného spoluužívání domu jinými osobami, svědkyně uvedla, že nějaká debata proběhla, ale problém byl ten, že děda měl ve spodním bytě pořád svoje věci. Babička se tomu ale nikdy striktně nebránila a byla svolná k tomu, že by dům někdo spoluužíval.

30. Ostatní důkazní návrhy, a to zejména znalecký posudek na stanovení obvyklé výše nájmu, soud zamítnul pro nadbytečnost, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná neužívala předmětné nemovité věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu a nebránila žalobkyni ve spoluužívání, žalobkyni tak nevznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení z tohoto titulu, a proto není nutné znalecky stanovit obvyklou výši nájmu za užívání nemovitostí.

31. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:

32. Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, kdy žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. k nemovitým věcem, a to pozemku p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. [hodnota] zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 zahrada, pozemku p. č. [Anonymizováno]/2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba a pozemku p. č. [Anonymizováno]/3, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa]. Žalobkyně se stala vlastníkem svého podílu na základě kupní smlouvy uzavřené dne 12. 1. 2024 mezi [jméno FO] jako prodávající a mezi žalobkyní jako kupující s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 26. 1. 2024. Předmětné nemovitosti sestávají z rodinného domu čp. 133, který má dvě nadzemní podlaží a v každém nadzemním podlaží je jeden byt. Horní byt o podlahové ploše 109,16 m má celkem [hodnota] místností. Žalovaná užívá pouze část horního bytu, a to obývací pokoj o výměře 27,07 m, kuchyň o výměře 15,09 m a hygienickou místnost s WC o výměře 7,50 m. Žalovaná tak užívá část bytu ve 2. nadzemním podlaží o výměře 49,66 m. Žalovaná dále pro účely vytápění domu užívá kotelnu v 1. NP. Spodní byt je dvoupokojový, a dále je tam kuchyň, malá koupelna a WC, podlahová plocha 1. nadzemního podlaží činí 98,34 m. Dále se tam nachází dvůr, na dvoře je další budova, kde se nachází sklep, garáž a dílna. Tato budova se dá užívat. Žalovaná ji neužívá, v dílně má věci ještě její bývalý manžel. Dále je tam zahrada, vzadu na zahradě se nachází bývalý chlév, který se dá užívat. Na zahradě je rybník a bazén kruhového tvaru o průměru 6 metrů, žalovaná bazén neužívá, nemá to pro ni smysl. Žalovaná zahradu neužívá, nic na ní nepěstuje, jen ji udržuje sekáním trávy. Ve spodním bytě bydlel do ledna 2024 bývalý manžel žalované. Od ledna 2023 byl manžel hospitalizován v nemocnici [adresa], kde již zůstal a 3. 2. 2025 zemřel, ale ve spodním bytě měl stále své věci a trvalé bydliště. Spodní byt tedy není od ledna 2024 využíván. Žalovaná se s jednatelem žalobkyně setkala pouze jednou, a to v březnu 2024, kdy přijel s makléřem [jméno FO]. Jednatel žalobkyně se nijak se nezajímal o spoluužívání nemovitostí, neprojevil o to žádný zájem. Od schůzky v březnu 2024 se v nemovitostech nikdo neukázal a žádný zájem o spoluužívání neprojevil. Dopisem ze dne 15. 7. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 93 600 Kč, která má představovat náhradu za nadužívání nemovitosti ve výši 18 000 Kč měsíčně za měsíce leden 2024 až červen 2024. Právní zástupce žalované reagoval na předžalobní výzvu žalobkyně dopisem ze dne 24. 7. 2024 tak, že nárok žalobkyně odmítl jako nedůvodný s tím, že žalovaná neužívá celé nemovitosti, ale toliko část bytu ve 2. NP.

33. Právní hodnocení:

34. Podle ust. § 1117 obč. zák. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

35. Podle ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle ust. § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle ust. § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

38. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozsudek sp. zn. 31 Cdo 503/2011, který byl vydán ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jehož závěry jsou však aplikovatelné i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nejvyšší soud zde dovodil, že samotné spoluvlastnické právo není právním důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je jen důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu. Z „vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu (není-li tu právní důvod pro užívání v jiném rozsahu). Jinak řečeno, to, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může „bez dalšího“ užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu; lze tedy uzavřít, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.). Posouzení, zda v konkrétní věci spoluvlastník užívá věc v rámci podílu, je posouzením právním, vycházejícím ze skutkových zjištění. Soud musí brát v úvahu všechny okolnosti věci; nestačí např. zjištění, že spoluvlastník užívá část věci o větší výměře, než by mu podle poměru výše podílu náležela, musí se zabývat i kvalitou užívané části (např. společný pozemek tvoří z větší části neúrodná a k jinému účelu nevyužitelná půda, jeho menší část je však vysoce úrodná). Na základě tohoto posouzení je možno učinit závěr, zda spoluvlastník užívá věc v rámci svého podílu nebo nad tento rámec.

39. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně v daném případě neprokázala, že žalovaná užívá společnou věc nad rámec svého podílu. V řízení bylo prokázáno jednak účastnickou výpovědí žalované, jednak výpověďmi svědků, že žalovaná fakticky užívá pouze část bytu ve 2. nadzemním podlaží o výměře 49,66 m, když ostatní místnosti bytu ani reálně užívat kvůli jejich špatnému stavebně technickému stavu nelze. Tyto skutečnosti potvrdila jak svědkyně [jméno FO], která je vnučkou žalované a navštěvuje ji, tak svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která žalovanou navštívila v rámci výkonu opatrovnictví jejího bývalého manžela. Tuto skutečnost nerozporoval ve své účastnické výpovědi ani jednatel žalobkyně [jméno FO], když uvedl, že jedna místnost v horním bytě byla v horším stavu a tuto místnost žalovaná pravděpodobně neužívala, protože nebyla nijak zařízena. Za situace, kdy celková podlahová plocha domu činí 207,50 m, z této plochy představuje 51,87 m a žalovaná užívá plochu o výměře 49,66 m, tak nelze dovodit, že žalovaná užívá nemovitosti nad rámec svého podílu. Soud konstatuje, že i kdyby snad žalovaná užívala celý horní byt, pak nemovité věci dále sestávají ze dvora, na kterém je velká částečně podsklepená garáž, a ze zahrady, které pak nepochybně nejsou žalovanou užívány téměř vůbec (ze dvora snad jen část, kde je umístěn kotec pro psy žalované). Z výpovědi žalované i svědků bylo prokázáno, že garáž byla dílnou, kterou dříve užíval bývalý manžel žalované ke svému podnikání a od jeho smrti tato není nijak využívána, zůstaly tam pouze jeho věci. Svědek [jméno FO] potvrdil, že v garáži bylo nějaké nářadí a další věci. Vypadalo to, že věci tam zůstaly ležet, ale že to tam nikdo neuklízí a neudržuje. Stejně tak zahrada je žalovanou pouze udržována sečením trávy, ale není užívána. Všechny tyto nemovité věci leží ladem a jsou k dispozici. Pokud tedy žalobkyně argumentuje tím, že žalovaná užívá horní byt, který je kvalitativně lepší a větší, pak nelze jen z této skutečnosti dovodit, že žalovaná užívá věc nad rámec svého podílu, když žalobkyně má k dispozici další části nemovitostí jako je dvůr, garáž a zahrada. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaná užívala společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu a že by jí z tohoto titulu vzniklo bezdůvodné obohacení, které by byla povinna žalobkyni vydat.

40. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně kdy o spoluužívání věcí projevila jakýkoli zájem a že by byla z jejich užívání vyloučena. Soud v tomto kontextu poukazuje na závěry přijaté v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3876/2017, kde Nejvyšší soud mimo jiné dovodil, že pokud je spoluvlastníkovi vymezen relevantní prostor v rámci užívání společné věci, který odpovídá výši jeho spoluvlastnického podílu, a pokud spoluvlastník takto vymezený prostor nevyužívá, nemůže se následně domáhat náhrady po ostatních spoluvlastnících z titulu vyloučení z užívání společné věci, neboť vyloučen z užívání není. Žalovaná od počátku tvrdila, že se nijak nebrání tomu, aby předmětné nemovitosti žalobkyně spoluužívala. Žalovaná by to naopak přivítala, protože péči o nemovitosti nezvládá nejen fyzicky, ale ani finančně, když kromě starobního důchodu ve výši 10 331 Kč měsíčně jiný příjem nemá. Z jednání s panem [jméno FO] však bylo zřejmé, že o užívání předmětných nemovitostí nemá zájem. Toto tvrzení žalované pak bylo v řízení prokázáno. Soud neuvěřil tvrzení jednatele žalobkyně, že předmětné nemovitosti kupoval se záměrem je třeba v budoucnu pronajímat (a tedy spoluužívat). V řízení bylo naopak prokázáno, že jednatel žalobkyně nikdy o spoluužívání nemovitostí neprojevil zájem, nemovitosti kupoval bez jejich předchozí prohlídky a na jediné společné schůzce v březnu 2024 zmínka o spoluužívání nemovitých věcí vůbec nepadla. Tato schůzka se konala výlučně za účelem obhlídky nemovitostí a odhadu jejich ceny, což potvrdil svědek [jméno FO]. Poté se jednatel žalobkyně v nemovitostech již neukázal. Z e-mailové komunikace účastníků je zřejmé, že jednatel žalobkyně řešil výlučně zrušení spoluvlastnictví a možné způsoby jeho vypořádání, ani v jednom z e-mailů se nezmínil o tom, že by chtěl nemovité věci užívat, jak nepravdivě ve své účastnické výpovědi tvrdil. Žalovaná by se spoluužívání naopak nikdy striktně nebránila a byla k tomu svolná, což potvrdila její vnučka svědkyně [jméno FO]. Soud má za prokázáno, že žalobkyně koupila nemovitosti nikoli za účelem jejich užívání, ale čistě za účelem jejich dalšího prodeje a generování zisku, což je ostatně i jejím předmětem podnikání. Nemovité věci přitom bylo možno téměř okamžitě pronajmout, a to minimálně byt v 1. NP, garáž a zahradu. Svědek [jméno FO] výslovně uvedl, že kdyby si někdo přinesl kufr, mohl se do spodního bytu nastěhovat, byt byl zařízen a způsobilý k pronájmu. Žalobkyně pak neprokázala, že by jí žalovaná ve spoluužívání předmětných nemovitostí jakkoli bránila, když účastnickou výpověď jednatele žalobkyně v tomto rozsahu vyhodnotil jako nevěrohodnou z důvodů již uvedených výše. Soud uzavírá, že má za prokázáno, že žalobkyně měla vymezený relevantní prostor v rámci užívání společné věci, který by odpovídal výši jejího spoluvlastnického podílu, když mohla užívat celý spodní byt, dvůr, garáž a zahradu. Pokud žalobkyně takto vymezený prostor nevyužívala (nikdy o to neprojevila zájem a nemovité věci s tímto úmyslem ani nenabyla), nemůže se následně domáhat náhrady po žalované z titulu vyloučení z užívání společné věci, neboť vyloučena z užívání není.

41. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalované tvoří odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7,5 úkonů právní služby po 6 140 Kč ve výši 46 050 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 2. 12. 2024) a ve výši 2 700 Kč za 6 úkonů právní služby po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (2 úkony za účast na jednání dne 18. 3. 2025, 2 úkony za účast na jednání dne 12. 5. 2025, jeden úkon za účast na jednání dne 20. 5. 2025 a jeden půl úkon za účast na jednání dne 26. 6. 2025, kde byl vyhlášen rozsudek). Náklady řízení dále představuje 21 % DPH, tj. 10 363,50 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalované je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení žalované činí částku 59 713,50 Kč. O místu plnění ve výroku III. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů.

Poučení