20 C 218/2021-208

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání věcí takto:

Výrok

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci motocykly, a to a) skútr tovární značky ČZ [anonymizováno], [příjmení] [číslo], rok výroky 1960, barvy zelenobílé, bez SPZ b) motocykl tovární značky ČZ typ [anonymizováno] C, rok výroky 1950, barvy černé c) motocykl tovární značky ČZ [anonymizováno] B typ [anonymizováno] B, barvy černé d) motocykl tovární značky ČZ [anonymizováno], RIKŠA, tříkolový skútr, barvy zelenobílé se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 126 236,40 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 9. 8. 2021 domáhal po žalované vydání čtyř motocyklů specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také„ předmětné motocykly“). Tvrdil, že se žalovanou byli od 3. 2. 1990 manželé, notářským zápisem ze dne 22. 8. 2018 si sjednali režim oddělených jmění; manželství bylo rozvedeno rozsudkem s právní mocí ke dni 12. 8. 2019. Za trvání manželství žalobce ze svých výlučných prostředků koupil předmětné motocykly ve dnech 11. 9. 2013 (ČZ [anonymizováno] za 4 000 Kč), 15. 6. 2015 (ČZ [anonymizováno] C za 2 000 Kč), 18. 9. 2016 (ČZ [anonymizováno] B za 2 000 Kč) a 28. 9. 2016 (ČZ [anonymizováno] za 3 000 Kč) a následně je zrekonstruoval. Kupní ceny žalobce vždy zaplatil ze svých výlučných prostředků získaných z prodeje svého spoluvlastnického podílu na nemovitostech v k. ú. [obec] dle kupní smlouvy ze 14. 12. 2006, za který obdržel kupní cenu v části 80 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a v části 370 000 Kč v měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Také rekonstrukci motocyklů financoval vždy ze svých výlučných prostředků. Dne 3. 9. 2020 žalobce zjistil, že žalovaná předmětné motocykly odcizila, což potvrdila dopisem, který mu v bydlišti předchozího dne zanechala. Žalobce byl přesvědčen, že předmětné motocykly nejsou součástí zaniklého společného jmění manželů (dále také„ SJM“), pokoušel se dohodnout se žalovanou, avšak neúspěšně. K podání vysvětlení na Policii ČR namítl, že byl rozčilen, proto uvedl, že nákup a renovace motocyklů hradil z výplat. Též uvedl, že živnostenské oprávnění k opravám silničních vozidel měl pouze on sám, žalovaná nikoliv, tedy jeho podnik, v rámci něhož motocykly koupil a renovoval, sloužil pouze k výkonu jeho povolání a do SJM nenáležel. V rámci závěrečného návrhu žalobce uvedl, že dle žalované je nesporné, že SJM účastníků nezaniklo rozvodem, nýbrž již sepsáním notářského zápisu dne 22. 8. 2018.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila uzavření manželství účastníků, následné sjednání režimu oddělených jmění notářským zápisem dne 22. 8. 2018 a rozvod manželství. Taktéž potvrdila, že žalobce kupní smlouvou ze dne 14. 12. 2006 prodal nemovitosti a utržil kupní cenu. Namítla, že předmětné motocykly nebyly zakoupeny z výlučných prostředků žalobce, nýbrž ze společných prostředků účastníků, a ze společných prostředků byly též rekonstruovány. Náležejí tak do zaniklého SJM účastníků a jsou proto předmětem řízení o vypořádání zaniklého SJM, které je zdejším soudem vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Potvrdila, že předmětné motocykly odvezla, neboť chtěla zabránit jejich prodeji žalobcem, když ten již rozprodával jiný majetek náležející do SJM (motocykl Moped, náhradní díly na veterány) a utržené peníze si ponechal. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobce neprokázal, že peníze utržené z kupní smlouvy použil na koupi předmětných motocyklů, zároveň poukázala na skutečnost, že peníze z kupní smlouvy měly být využity na koupi motocyklů s odstupem mnoha let. Dále poukázala na výpověď žalobce na Policii ČR, kdy uvedl, že motocykly kupoval a renovace prováděl za své peníze z výplat; teprve později začal tvrdit, že použil peníze z prodeje svého výlučného majetku. Tři kupní smlouvy na motocykly označila za ex post zhotovené padělky. Nadto žalovaná sporovala existenci motocyklu zn. ČZ [anonymizováno] B, neboť ve svém držení měla motocykl zn. ČZ [anonymizováno] T, k čemuž byl zpracován znalecký posudek.

3. S ohledem na shodná tvrzení účastníků považoval soud za nesporné, že účastníci byli od 3. 2. 1990 do 12. 8. 2019 manželi, že měli od 22. 8. 2018 oddělené SJM, že žalobce získal z prodeje spoluvlastnického podílu na nemovitostech v k.ú. [obec] v r. 2006 finanční prostředky a že za trvání manželství došlo k nabytí čtyř předmětných motocyklů. Za sporné soud považoval, zda předmětné motocykly byly či nebyly ve výlučném vlastnictví žalobce, tedy, zda je nabyl ze svých výlučných prostředků či nikoliv.

4. Kupní smlouva o prodeji podílu na nemovitostech v k.ú. [obec] ze dne 14. 12. 2006 prokázala, že žalobce prodal svůj podíl [jméno] [příjmení] za celkem 450 000 Kč, přičemž 80 000 Kč obdržel při podpisu této smlouvy a 370 000 Kč mu kupující splácela po 5 000 Kč měsíčně od ledna 2007. Toto mezi účastníky nebylo ani sporné.

5. Z kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2013 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím vyplývá, že žalobce zakoupil motocykl skútr zn. ČZ [anonymizováno], [příjmení] [číslo], rok výroby 1960 za částku 4 000 Kč.

6. Z kupní smlouvy ze dne 15. 6. 2015 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím vyplývá, že předmětem prodeje byl motocykl zn. ČZ [anonymizováno] C, rok výroby 1950, za částku 2 000 Kč.

7. Z kupní smlouvy ze dne 18. 9. 2016 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím je zřejmé, že předmětem prodeje byl motocykl zn. ČZ [anonymizováno] B, kupní cena činila 2 000 Kč.

8. Z kupní smlouvy ze dne 28. 9. 2016 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím vyplývá, že předmětem prodeje byl motocykl rikša tříkolový skútr zn. ČZ [anonymizováno], kupní cena činila 3 000 Kč.

9. Z emailové komunikace mezi adresou [email], využívanou při podnikání účastníků (jak ve své výpovědi potvrdil žalobce), a adresou [email] vyplývá, že dne 11. 8. 2013 obdrželi účastníci formuláře žádostí o provedení testování motocyklů k typům ČZ [anonymizováno] C a ČZ [anonymizováno]. Dne 19. 8. 2013 jeden z účastníků („ podepsán“ žalobce) odeslal přihlášku [anonymizováno].

10. Notářským zápisem sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] dne 22. 8. 2018 bylo sjednáno oddělené jmění každého z účastníků, a to tak, že počínaje dnem sepsání zápisu veškerý majetek nabytý v budoucnu některým z účastníků takovým způsobem, jímž by jinak tvořil předmět jejich SJM, bude patřit do výlučného majetku toho z manželů, který jej pořídí, a který bude mít v držení doklad o pořízení takové věci, případně bude v nabývacím titulu označen jako nabyvatel.

11. Výpověďmi obou účastníků u Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 8. 2019 v řízeno rozvod jejich manželství vedeném pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že účastníci se neshodli na tom, v kterém roce ukončili společné hospodaření, zda v r. 2011 2012 či 2014.

12. Dopisem ze dne 2. 9. 2020, bylo prokázáno (nebylo ani sporováno), že žalovaná oznámila žalobci, že bere do úschovy 4 motocykly, neboť měla podezření, že žalobce měl v úmyslu je prodat. Motocykly nehodlá prodávat, jen zajišťuje svůj majetek do doby vypořádání SJM.

13. Z úředního záznamu [stát. instituce], o podání vysvětlení, [číslo jednací] ze dne 4. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce policii oznámil, že předchozího dne zjistil, že žalovaná odvezla 4 ks motocyklů, jak zjistil z dopisu, který žalovaná na místě zanechala. Žalobce uvedl, že motocykly pořídil, a renovace prováděl, za své peníze z výplat.

14. Ze znaleckých posudků [jméno] [příjmení] [číslo] 2022 – [číslo] 2022 bylo zjištěno, že k žádosti žalované znalec vypracoval znalecké posudky k ocenění motocyklů, které dne 28. 4. 2022 osobně zhlédl, prořídil fotodokumentaci identifikoval a ocenil a) ČZ [anonymizováno], rok výroby 1948, výrobní číslo ([příjmení]) [číslo] na 130 000 Kč, b) ČZ [anonymizováno], rok výroby 1948, výrobní číslo ([příjmení]) [číslo] na 125 000 Kč, c) ČZ [anonymizováno] typ [anonymizováno] - Rikša, vyráběný od r. 1960, bez výrobního čísla (VIN) na 205 000 Kč a d) Skútr Čezeta (ČZ) [anonymizováno], rok výroby 1960, výrobní číslo ([příjmení]) [číslo] na 140 000 Kč.

15. Při svém účastnickém výslechu žalobce uvedl, že vlastní typ B, nikoli T, jak uvedl znalec. Rozdíl mezi typem [anonymizováno] a [anonymizováno] (pozn. nejedná se o chybu přepisu výpovědi) je v zadním odpérování (odpružení), typ C má tlumiče, typ B nikoli. Typ [anonymizováno] nestihl dokončit, nebyla dokončena elektroinstalace, chyběla baterie, druhé sedlo a nějaké linky. Ve [obec] nikdy motorka [anonymizováno] nebyla. ČZ [anonymizováno] koupil od p. [příjmení] v [obec] ČZ [anonymizováno] pořídil ve sběrných surovinách [obec] [obec], ČZ [anonymizováno] od p. [příjmení] ve [obec] a ČZ [anonymizováno] v [obec], kde s ním byla manželka a její matka. Motocykly koupil za své finance, které získal prodejem části nemovitosti v [obec], obdržel 80 tis. Kč. Tyto si schoval, poté si schoval i zbytek kupní ceny. Nepamatoval si, zda z těchto peněz hradil i něco jiného. Když se žalovanou rekonstruovali dům, rekonstrukce byla financována z hypotéky. Žalovaná se na rekonstrukci motocyklů finančně ani prací nepodílela, pouze fotografovala. V té době spolu již nebydleli, rekonstruoval je v dílně v jejím domě. Nedokázal uvést, kolik do předmětných motocyklů investoval, ani jaké měl příjmy v letech 2013 2016. Dále nedokázal uvést, zda z peněz za prodej nemovitosti v [obec] pořídil ještě něco jiného, či zda byly použity na společné potřeby jeho, žalované, či rodiny. Uvedl, že se žalovanou nežili od r. 2011 či 2012, hospodařili každý zvlášť. Měli společný firemní účet, žalobce měl i svůj účet a žalovaná asi také. Nevedl si evidenci, co z čeho platí, resp. z jakých peněz, zda z těch schovaných či jiných. Splátky dostával složenkami a něco šlo na účet. Schovával si je, aby je žalovaná nenašla, výdělky si taky schovával, zda to bylo společně s penězi za prodej v [obec] či odděleně nevěděl. Z 80 tis. Kč mu něco zbylo, nevěděl přesně, zda mu zbyly peníze tady z toho, nebo z toho dalšího. Když potřeboval peníze, dcera mu je dala z pokladny firmy, sepsalo se to a pak se mu strhlo z platu. V období 2012 2016 měl od každého typu předmětných motocyklů vždy 1 kus, v případě ČZ 150C to byla hromada dílů, proto jezdil po burzách a skupoval je. Vždy se sepisovala kupní smlouvy, když před peníze a převzal motocykl. Při podnikání používal email: [email].

16. Žalovaná vypověděla, že předmětné motocykly kupovali se žalobcem spolu z firemních peněz, peníze brali z pokladny firmy. K motocyklu ČZ 501„ prase“ uvedla, že v roce 2013 prodávající chtěl skútr Simson, účastníci věděli, že ho má [obec] [anonymizováno] z [obec], ten za něj chtěl babetu, tak se koupila babeta, směnila se za skútr a ten se směnil za prase. U výměny skútru za„ prase“ s p. [příjmení] nebyla, p. [příjmení] byl stálý zákazník v autoservisu. ČZ 501 byl bílý, sestavený, nepojízdný. Skútr Simson poté žalobce za 1 000 Kč koupil zpět v r. 2018, opravil ho a prodával. Na motocykl ČZ 505 rikša se jeli na něj podívat spolu se žalobcem, matkou žalované a její sestrou, neboť poblíž bydlela sestřenice žalované. Rikša byla nepojízdná, kola byla vypuštěná, proto neproběhla zkušební jízda, ač v kupní smlouvě je uvedena. Kupovali za 6 000 Kč nikoli za 3 000 Kč, bylo k ní plno náhradních dílů. O několik let dříve si pořídili ještě jednu rikšu, ta byla pojízdná, ale rozebrala se na náhradní díly. Kupní smlouva na předmětnou rikšu se sepisovala, ale žalovaná měla za to, že to nebyla smlouva přiložená k žalobě, podepisoval ji žalobce a prodejce, ke koupi předmětné rikši došlo v roce 2016. K motocyklu typu T uvedla, že ČZ [anonymizováno] byl zakoupen v [anonymizováno] [obec], o motorce se žalobce dozvěděl, když byla v práci, druhý den pro ni jel sám; motocykl byl v celku, k jeho pořízení došlo v roce 2013 a kupní cena odpovídá ceně, uvedené v kupní smlouvě. V době koupě přesně nevěděli, o jaký typ se jedná. Motocykl ČZ 150C kupovali v roce 2012 od společného kamaráda ve sběrných surovinách. Motocykl byl rezatý, nepojízdný, hned večer ho začali rozdělávat i za pomoci přítele dcery. U koupě žalovaná nebyla, žalobce jí říkal, že mu to předal bratr [jméno] [příjmení], že kupní smlouva se nesepisovala, když je to od kamaráda. Kupní cena činila 2 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že žalobce si bral ze společné pokladny firmy finance na všechno, na cigarety, na placení obědů. Když jeli pro rikšu, tak ho při výběru peněz z pokladny viděla. Smlouva na skútr nebyla na částku ale na směnu. Do roku 2014, kdy se odstěhovala, měli účastníci společné peníze, i poté spolu dál podnikali, byli denně v kontaktu. Motocykly se nacházejí ve firmě [právnická osoba] Záležitosti ohledně prodeje žalobcových nemovitostí v [obec] zařizovala žalovaná s advokátkou [anonymizováno] [příjmení], neboť žalobce toho nebyl schopen, o výsledné kupní ceně žalovaná věděla. Peníze z prodeje byly použity pro rodinu, žalobce je nechal doma, zřejmě v trezoru; byli na dovolené u moře, před dovolenou se kupovalo auto. Žalovaná měla přístup k těmto penězům. Rekonstrukce motocyklu byly prováděny z firemních peněz, podílel se na nich přítel dcery, jejich zaměstnanec v pracovní době, žalobce také v pracovní době, když měl čas tak i po večerech, někdy, tak pomáhal i přítel žalované. Podnikatelskou činnost provozovali se žalobcem oba, proto i pokladnu považovala za společnou, byli sdružení podnikající pod IČ žalobce.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], známého obou účastníků, soud zjistil, že ten se svou rodinou svědek provozuje kovošroty, mj. i v [obec]. Žalobce jezdil pro věci ze starých motorek a aut. Párkrát mu v kovošrotu něco prodali nebo přenechali za protislužbu. Při větších věcech (nad 1 000 Kč) se sepisovala smlouva. Svědek nebyl vždy u prodeje; někdy mu volal jeho bratr [jméno], zda může určitou věci žalobci prodat či předat. Někdy žalobce platil hned, jindy se vyrovnali později. Svědek dále potvrdil, že smlouvy podepisovali i dodatečně. Když to mezi účastníky začalo skřípat, žalobce říkal, že by si ty motocykly nejradši odvezl, ale že by byl oheň na střeše. Dělal na nich žalobce, kupoval vraky. Dále svědek potvrdil, že podpis na smlouvě ze dne 15. 6. 2015 (ČZ [anonymizována dvě slova]) je jeho. Identifikaci motocyklu při podpisu smlouvy svědek neprováděl, typy motocyklů nerozezná. O motocyklech se svědek bavil s oběma účastníky, nikoli však o tom, komu patří.

18. V čestném prohlášení, jehož pravost nebyla zpochybněna, dcera účastníků [jméno] [příjmení] popsala vzájemné vztahy účastníků a rozpad jejich manželství. K předmětným motocyklům dcera uvedla, že vnímala, že byly kupovány rodiči společně, když několikrát viděla, že peníze si brali z firemního trezoru.

19. V čestném prohlášení, jehož pravost nebyla zpochybněna, dcera účastníků [celé jméno žalované] ml. uvedla, že jí nebylo známo, že by se motocykly nakupovaly za jiné prostředky než ze společné pokladny, naopak se vždy mluvilo o tom, kolik peněz je v pokladně a za co se utratí.

20. Emailovou zprávou ze dne 8. 8. 2022 se na soud obrátil předvolaný svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který se ze zdravotních důvodů omluvil z výslechu a potvrdil prodej skútru ČZ [anonymizováno] žalobci za 4 000 Kč s tím, že žalobce si skútr ihned odvezl.

21. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění (dopis žalované a dcery [jméno] ze 14. 10. 2020, mimosoudní komunikace účastníků, fotografie motocyklů na CD, technický průkaz motocyklu, čestné prohlášení [jméno] [příjmení], smlouva o sdružení účastníků, výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], živnostenský listu, nahlížení do veřejné části živnostenského rejstříku), resp. z fotografií soud zjistil, že historické motocykly jsou zálibou obou účastníků a že i ze šrotu lze vytvořit krásnou věc.

22. Další navržené důkazy neprovedl pro nadbytečnost a neúčelnost. Jedná se o výslech sestry žalobce [jméno] [příjmení], poštovní poukázky, výslechy zaměstnance žalobce [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], znalce [jméno] [příjmení], rozsudek č. j. [číslo jednací], kolaudační rozhodnutí, doklady o příjmech žalované ze [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba], osvědčení finančního úřadu o registraci, výpis z katastru nemovitostí, výpis z živnostenského rejstříku, videonahrávku.

23. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

24. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

25. Posuzování otázky, zda se určitá aktiva či pasiva stala součástí SJM před 1. 1. 2014, se řídí předchozím, a nikoliv současným občanským zákoníkem; podle něj lze posoudit pouze rozsah aktiv a pasiv nabytých až počínaje uvedeným datem (srov. Lavický P. a kol. - Komentář k § 3028 in: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022).

26. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také o.z. (1964)), společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Týká se jen motocyklu ČZ 501 zakoupeného dne 11. 9. 2013.

27. Podle § 709 odst. 1 o.z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

28. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh není důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Co se týče držby motocyklů, soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaná drží žalobcem požadované motocykly zn. ČZ [anonymizováno], zn. ČZ typ [anonymizováno] C a zn. ČZ [anonymizováno]. Pokud jde o motocykl zn. ČZ [anonymizováno], žalovaná nesporuje, že má v držení motocykl typ T, žalobce však tvrdí, že koupil a žalovaná odvezla typ B. Za dané situace, když žalobce ani po zjištění nových skutečností svůj žalobní návrh neupravil, soud dospěl k závěru, že žalobou označený motocykl nemá žalovaná v držení. Identifikace byla jednoznačně provedena znalcem [příjmení], přičemž není rozhodné, jak byl daný motocykl označen v kupní smlouvě, nýbrž jeho skutečné výrobní označení. Důvody uváděné žalobcem v rámci jeho účastnické výpovědi na tomto závěru ničeho nemění, tím spíše, že se žalobce vyjadřoval k rozdílu mezi typy B a C (vůbec nebyl předmětem řízení), nikoliv typu T. Výslech znalce proto soud považoval za nadbytečný, když tvrzení žalobce nebylo způsobilé závěry posudku zpochybnit a žádné důkazy způsobilé prokázat, že daný motocykl byl identifikován znalcem nesprávně, navrhnuty nebyly. Jestliže žalobce namítá, že ve znaleckých posudcích se znalec nepřípustně vyslovuje k datu nabytí motocyklů, lze konstatovat, že se jedná toliko vstupní údaje poskytnuté znalci žalovanou (nález, nikoliv samotný posudek). Soud však z nálezu nečinil žádné závěry, pro dané řízení považuje za významné závěry posudku pouze co do identifikace motocyklů. Jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaná měla v držení motocykl tovární značky ČZ [anonymizováno] B, barvy černé, není pasivně legitimována k jeho vydání. Proto soud žalobu v této části zamítl. Pro přehlednost soud uvádí, že nadále jsou označením„ předmětné motocykly“ míněny zbylé tři motocykly zn. ČZ [anonymizováno], ČZ [anonymizováno] C a ČZ [anonymizováno]. Nicméně níže rozvedené závěry by byly aplikovatelné i v případě, že žalovaná by byla pasivně legitimována ohledně vydání motocyklu zn. ČZ [anonymizováno] B. Soud neshledal důvody, pro které by žalovaná záměrně tvrdila a prokazovala, že má v držení jeden motocykl odlišný od toho, který je předmětem žaloby a v ostatních třech případech by tak nečinila.

29. Soud dále zjistil, že k nabytí předmětných motocyklů došlo v období od uzavření manželství účastníků dne 3. 2. 1990 do sjednání jejích oddělených jmění dne 22. 8. 2018, tedy v době, kdy SJM účastníků podléhalo zákonnému režimu. Stran majetkového režimu mezi účastníky jako bývalými manželi soud považuje za potřebné zdůraznit, že navzdory interpretaci žalobce žalovaná v průběhu řízení neučinila nesporným, že SJM účastníků zaniklo sepsáním notářského zápisu dne 22. 8. 2018. Z notářského zápisu toliko plyne, že veškerý majetek nabytý ode dne jeho sepsání, který by do SJM náležel, bude patřit do výlučného majetku toho z manželů, který jej pořídí. Více notářský zápis majetek v SJM neupravoval, tedy především SJM nezužoval. Do té doby nabytý majetek proto podléhal zákonnému režimu SJM s výjimkami uvedenými v ustanoveních § 709 o.z., resp. § 143 o.z. (1964). Žalobce tvrdící, že motocykly byly jeho výlučným vlastnictvím, s ohledem na transformaci jeho výlučného majetku do motocyklů, byl tak povinen prokázat, že předmětné motocykly nabyl za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví (ve vztahu k ČZ 501 podle § 143 odst. 1 písm. a) o.z. ([číslo])), resp., že se jednalo o majetek, který žalobce nabyl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (ve vztahu k ČZ 150 C a ČZ 505 podle § 709 odst. 1 písm. d) o.z.).

30. Při jednání dne 7. 10. 2022 byl žalobce soudem poučen, že bylo jeho povinností tvrdit a prokázat, že předmětné motocykly byly zakoupeny z jeho výlučných prostředků a pouze do jeho vlastnictví, nikoli do SJM, jinak se vystavoval nebezpečí neúspěchu ve věci. Tomuto požadavku žalobce nevyhověl, přestože následně navrhoval provedení rozsáhlého dokazování. Nebylo významné, kdy bylo ukončeno společné soužití účastníků, to, jakým způsobem žalobce či oba účastníci podnikali či to, kdo a jakým způsobem motocykly renovoval, neboť tyto skutečnosti neměly vliv na právní režim vlastnictví motocyklů. Taktéž byla bezpředmětná tvrzení žalované o padělání kupních smluv k předmětným motocyklům a jejich antidatování. Emaily s p. [příjmení] předcházejí době koupě všech čtyř motocyklů a je proto evidentní, že se na ně nemohou vztahovat. K důkazním návrhům žalobce je třeba dále uvést, že pro věc nebylo ani podstatné, jak žalobce finance pocházející z prodeje nemovitosti v k.ú. [obec] do svého výlučného vlastnictví nabyl (jednalo se o skutečnost mezi účastníky nespornou), ale to, jak s nimi následně naložil. Žádný z navržených důkazů však nebyl způsobilý prokázat, že žalobce využil právě a pouze jen peníze utržené z prodeje nemovitostí na nákup a renovaci předmětných motocyklů. Navrhované výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud shledal jako nadbytečné, neboť nebylo pochyb o tom, že žalobce inkasoval peníze za prodej nemovitostí. Taktéž listiny k podnikání účastníků (společnému i k podnikání žalované v rámci jiných společností), listiny k mimosoudní komunikaci účastníků či výslechy účastníků ohledně rozpadu a rozvodu manželství nebyly způsobilé skutkový stav v tomto řízení jakkoliv objasnit.

31. Žalobci se tak nehledě na množství důkazních návrhů nepodařilo věrohodně prokázat, že by peníze z prodeje nemovitostí byly použity právě na pořízení předmětných motocyklů. Naopak jeho tvrzení i jeho výpověď soud považuje za účelové, o čemž svědčí i záznam z podání vysvětlení žalobcem před policejním orgánem den po odvozu motocyklů (kdy uvedl, že nákup a renovace motocyklů hradil„ z výplat“), který nelze interpretovat jinak, než že krátce po odvozu motocyklů neměl žalobce svou skutkovou verzi ještě připravenou. Při své účastnické výpovědi žalobce připustil, že si nevedl evidenci, co z čeho platí, resp. z jakých peněz, zda ze společných (SJM) či výlučně svých. Nedokázal uvést, co konkrétního si ze svých výlučných peněz měl ještě pořídit, zda byly spotřebovány v rámci rodiny, nebo zda z peněz něco zbylo, jaká byla výše jeho výplat. Z jeho výpovědi je tak zřejmé, že peníze utržené z prodeje nemovitosti neodděloval, nedokázal popsat, kde byly uloženy (zda v hotovosti či na účtu), neměl o nich přehled, nevěděl, zda došlo k jejich smísení s prostředky v SJM (výdělky z podnikání), nevěděl, co, kdy a v jaké výši za ně pořizoval. Podpůrně pak soud vychází i z toho, že ani ze svědectví [jméno] [příjmení], z účastnické výpovědi žalované, a z čestných prohlášení dcer účastníků a [jméno] [příjmení] nevyplývá, že by žalobce finance z prodeje nemovitosti zvláštním způsobem odděloval a používal je právě na nákup předmětných motocyklů. Výpověď žalobce ohledně nabývání motocyklů soud nepovažoval za důvěryhodnou i s ohledem na výpověď žalované a svědka [příjmení] k nabytí motocyklu ČZ [anonymizováno]. Dle žalobce mu jej prodal tento svědek, smlouva byla jako vždy sepsána při předání peněz a převzetí motocyklu, avšak dle svědka a žalované měl motocykl žalobci předat svědkův bratr, který se na povolení předání dotazoval bratra (svědka) telefonicky. Podpisem smlouvy svědek pouze potvrdil, co dříve skutečně nastalo. Okolnosti, že u koupě nějakého z motocyklů byl žalobce i bez žalované a že měl v minulosti nějaké výlučně své peněžní prostředky ze svého výlučného majetku, neznamenají bez dalšího, že koupený motocykl nenáleží do SJM ale pouze kupujícímu manželovi (žalobci).

32. Soud si je vědom závěrů Nejvyššího soudu vyslovených v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 638/2011 ze dne 25. září 2012, podle kterého nemusí každé smísení prostředků ze SJM a výlučných prostředků jednoho z manželů (např. na jednom bankovním účtu) mít nutně za následek, že by se prostředky ve výlučném vlastnictví staly součástí SJM. V daném případě však žalobce vůbec nedokázal toky finančních prostředků utržených z prodeje nemovitosti popsat, uvedl toliko, že si je držel stranou a schovával před žalovanou bez konkrétnější specifikace. Žalobcova tvrzení tak nešla dále, než že inkasoval peníze do výlučného vlastnictví, a bez bližšího popisu zcela jistě musely být použity na nákup předmětných motocyklů. Neuvedení významných skutečností o věci, přes poučení soudu, tak má za následek neunesení břemena tvrzení, potažmo břemena důkazního.

33. Ze skutkových závěrů tedy vyplývá, že předmětné motocykly náleží do dosud nevypořádaného společného jmění manželů účastníků, povinnosti a práva spojená s nimi tudíž náleží oběma účastníkům společně a nerozdílně (srov. § 713 odst. 2 o.z.). Řízení o vypořádání SJM účastníků dosud probíhá, žalovaná přitom nesporuje, že předmětné motocykly do SJM náleží, naproti tomu žalobce trvá na svém výlučném vlastnictví motocyklů. Soud považuje držbu motocyklů žalovanou do doby vypořádání SJM za legitimní, když tato takto zareagovala na postoj žalobce k majetku náležejícímu do zaniklého SJM. Vzhledem k postoji žalobce je zde naopak nebezpečí, že pokud by ten motocykly měl ve svém držení, mohl by je prodat, čímž by se majetek náležející do SJM zmenšil. Jelikož žalobce neprokázal, že žalovaná zadržuje předmětné motocykly neprávem, soud jeho žalobu zamítl.

34. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tarifní hodnota byla určena z částky 600 000 Kč, když předmětem řízení bylo vydání movitých věcí a žalovaná znaleckými posudky doložila obvyklou cenu věcí. Soud vychází z judikatury Ústavního soudu, dle níž by se měl vždy pokusit zjistit hodnotu sporu tak, aby nevznikla přílišná disproporce mezi odměnou podle § 8 a § 9 advokátního tarifu, a teprve v krajním případě může na určení ceny zcela rezignovat (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2688/15 ze dne 19. prosince 2017). Podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 10 700 Kč. Žalované náleží odměna advokáta za 9 úkonů právní služby (úkony v souladu s vyúčtováním ze dne 7. 2. 2023 po 10 700 Kč, celkem 96 300 Kč, 9x paušální náhrada dle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 2 700 Kč, náhrada cestovních výdajů za rok 2022 (cesta [obec] - [obec] a zpět ve dnech 1. 4., 21. 6. a 7. 10. 2022) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (4,2 litrů motorové nafty na 100 km), ujeté vzdálenosti (3 x 140 = 420 km) a sazby základní náhrady (4,70 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (36,10 Kč za 1 litr motorové nafty do 13. 5. 2022; 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty od 14. 5. 2022) stanovených vyhláškou č. 511/2021 Sb., celkem 2 740,60 Kč, náhrada cestovních výdajů za rok 2023 (cesta [obec] - [obec] a zpět dne 7. 2. 2023) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (4,2 litrů motorové nafty na 100 km), ujeté vzdálenosti (140 km) a sazby základní náhrady (5,20 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (44,10 Kč za 1 litr motorové nafty) stanovených vyhláškou č. 467/2022 Sb., celkem 987 Kč; celkem cestovné 3 727,60 Kč, náhrada za promeškaný čas na cestě dle § 14 advokátního tarifu za 16 půlhodin po 100 Kč, celkem 1 600 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 21 908,80 Kč, jelikož zástupce žalované je plátcem této daně. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen náklady nahradit k rukám advokáta.

35. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení