Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

20 C 247/2016

Rozhodnuto 2021-05-24

Citované zákony (18)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. PhDr. Alenou Novotnou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR [IČO], sídlem Karmelitská 529/7, 118 12 Praha 1 proti žalovaným:

1. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, IČO 00064581 sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 zastoupený advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem Karlovo náměstí 287/18, 120 00 Praha 2 2. Městská část Praha 1, IČO 00063410 sídlem Vodičkova 681/18, 115 68 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem Maiselova 38/15, 110 00 Praha 1 o náhradu škody a bezdůvodné obohacení 23 147 087,83 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný 2 je povinen uhradit žalobkyni částku 5 098,69 Kč.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 23 147 087, 83 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení v částce 782 700,60 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení v částce 810 739,93 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 16.112016 se žalobkyně domáhala vůči oběma žalovaným společně a nerozdílně (změna žalobního požadavku byla v tomto směru připuštěna soudem při jednání dne 7.8.2020 viz č.l.150 spisu) zaplacení částky 23 147 087,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Úroky vyčíslila s ohledem na to, že ke škodě docházelo v období od 1.1.2014 do 31.10.2015 tak, že denní ušlý zisk činil 35 322,85 Kč a žalobkyně počítala prodlení od každého následujícího kalendářního dne, počínaje 1.1.2014 a konče dnem 31.10.2015 z částky 35 322,85 Kč. Dále žalobou proti oběma žalovaným uplatnila nárok z bezdůvodného obohacení ve výši 68 402 Kč 2. Žalobkyně popsala skutkový děj následovně: Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 19. 3. 2008, č. j. 12 C 70/2007-271, určil, že Hlavní město Praha je vlastníkem domu [adresa] postaveného na pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo] v obci Praha, k. ú. [část obce] (dále také jen„ předmětná nemovitost“), rozsudek nabyl právní moci dne 13. 2. 2009 a byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2009, č. j. 20 Co 376, 377/2008-328. Dovolání žalobkyně proti tomuto rozsudku bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 11. 2010, č. j. 28 Cdo 3817/2009-392 (dále jen„ usnesení Nejvyššího soudu“), odmítnuto. Nálezem xanon xanon xanon -101 ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. IV. ÚS 600/11, bylo zrušeno usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2009, č. j. 20 Co 376, 377/2008-328, v rozsahu výroků I a II, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 3. 2008, č. j. 12 C 70/2007-271, v rozsahu výroků I a III, a doplňující usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 5. 2008, č. j. 12 C 70/2007-277. Podle čl. 89 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky rozhodnutí xanon xanon xanon -101 je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak, přičemž vykonatelná rozhodnutí xanon xanon xanon -101 jsou závazná pro všechny orgány i osoby. Žalovaní se zjevně vykonatelným rozhodnutím xanon xanon xanon -101 neřídili, když se stále chovali k předmětné nemovitosti jako vlastník. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 5. 2. 2014, č. j. 12 C 70/2007-471, znovu určil, že Hlavní město Praha je vlastníkem předmětné nemovitosti. Tento rozsudek byl změněn rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2014, č. j. 20 Co 185/2014-521, který nabyl právní moci dne 21. 7. 2014, tak, že žalobu zamítl.

3. Podle mínění žalobkyně měli žalovaní předcházet škodám dle ust. § 2900 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) a předat žalobkyni předmětný majetek, když rozsudek soudu I. stupně ze dne 9.3.2008 byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu ČR, proto podle žalobkyně žalovaní odpovídají za škodu ve výši 23 147 078,83 Kč, která ušla žalobkyni na obvyklém nájemném za dobu od 1.1.2014 do 31.10.2015 podle § 2894 odst. 1 o.z. Vedle vzniklé škody došlo k bezdůvodnému obohacení Hlavního města Prahy ve výši 68 402 Kč. Žalobkyni se při jednání soudu dne 7.8.2020 dostalo poučení dle ust. § 118 a ods.t 1,3 o.s.ř., že je třeba doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k nároku z bezdůvodného obohacení a ke způsobené škody ohledně tvrzeného protiprávního jednání žalovaných v letech 2014 a 2015, vzniku škody – výslovně o tom, že příjem žalobkyně z pronájmu předmětných prostor v tvrzené výši byl v letech 2014 a 2015 reálně dosažitelný a k příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaných a vznikem škody a o následcích neunesení břemene tvrzení a dokazování (č.l. 152 spisu). Žalobkyně na poučení reagovala podrobným výkladem o tom, že nájemné za listopad a prosinec 2015 hradili tři nájemci na účet žalovaného 2), zatímco již náleželo žalobkyni. K nároku na náhradu škody žalobkyně doplnila, že již dopisem z 18.8.2014 vyzvala žalovaného 2) k předání nemovitostí a navrhla k důkazu písemnou a elektronickou komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným 2), probíhající o d 18.8.2014 do 20.10.2015. K otázce reálnosti ušlého zisku žalobkyně uvedla, že jejím úkolem je naplňovat veřejný zájem nikoli dosahovat zisk. Uvedla, že s odstupem 5 až 6 let nelze prokázat, že by žalobkyně po předání nemovitostí uzavřela nájemní smlouvy s potenciálními nájemci za obvyklé nájemné. Zdůraznila, že měla v úmyslu poskytovat předmětné prostory bezúplatně mládežnickým organizacím. Nežádá tedy ušlý zisk, ale skutečnou škoda, která vznikla tak, že žalobkyně nemohla poskytovat bezúplatně předmětné prostory, ale namísto toho musela poskytovat mládežnickým organizacím dotace na obvyklé nájemné. Dále uvedla, že mohla předmětnou budovu také využívat jako pracoviště pro část svých zaměstnanců a ušetřit také prostředky státního rozpočtu, k důkazu navrhla nájemní smlouvy se společností [právnická osoba] a [právnická osoba] pro dvě svá pracoviště. Dále uvedla, že nepochybně jí vznikla škoda ve výši 5 769 746 Kč, která představuje součet nájemného, které žalovaný 2) obdržel od ledna 2014 do října 2015 na základě nájemních smluv, uzavřených na jednotlivé prostory v předmětné nemovitosti a tyto smlouvy navrhla k důkazu.

4. Žalovaný 1) - Hlavní město Praha předmětnou nemovitost dle § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, svěřilo do správy Městské části Praha 1, žalované 2). Žalobkyně žalovanou 2) vyzvala dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], k zaplacení dlužných finančních prostředků a k předání veškeré dokumentace související s předmětným majetkem. Byla vedena také osobní jednání mezi žalobkyní a Městskou částí Praha 1, k dohodě stran nedošlo. Žalobkyně informovala dopisem ze dne 26. 10. 2015 nájemce kanceláří, obytných a skladovacích prostor v domě [adresa] v k. ú. [část obce], že je i nadále vlastníkem pozemku p. č. 142 v k. ú. Nové Město, na němž stojí stavba č. p. 977, a tudíž jsou nájemci povinni platit nájemné žalobci. Od listopadu roku 2015 bylo žalobkyni placeno nájemné, které mu náleží. Někteří nájemci i poté, co byli vyrozuměni o tom, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, nadále v roce 2015 platili nájemné Městské části Praha 1, případně měli již nájemné zaplaceno předem. Jednalo se o nájemce [právnická osoba], který dle smlouvy ze dne [datum] o nájmu nebytových prostor č. [anonymizováno] [číslo], byl povinen platit nájemné v měsíčních splátkách ve výši 15 000 Kč nejpozději do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Žalobkyni nebylo zaplaceno nájemné na měsíc listopad a prosinec 2015, čili Hlavní město Praha se v tomto případě ve smyslu § 34 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb. bezdůvodně obohatilo o 30 000 Kč. Druhým nájemcem, který na základě smlouvy ze dne 4. 5. 2012 o nájmu nebytových prostor, [anonymizována dvě slova] [číslo], ve znění dodatku ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo], platil nájemné za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] Městské části Praha 1, byla paní [jméno] [příjmení]. Výše nájemného i lhůta k zaplacení nájemného byla stejná jako v případě nájemce [právnická osoba], tudíž i v tomto případě došlo k bezdůvodnému obohacení Hlavního města Prahy ve výši 30 000 Kč. Konečně posledním nájemcem, jenž na měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] neplatil nájemné žalobci, byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jež dle smlouvy ze dne 1. 6. 2010 o nájmu nebytových prostor č. N [číslo], byla povinna platit nájemné v měsíčních splátkách ve výši 4 201 Kč nejpozději do 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Žalobci nebylo zaplaceno nájemné na měsíc listopad a prosinec 2015, čili Hlavní město Praha se v tomto případě bezdůvodně obohatilo o 8 402 Kč. V celkovém součtu se Hlavní město Praha bezdůvodně obohatilo o 68 402 Kč.

5. Žalobci vznikla škoda ve výši 23 147 078,83 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Výše vzniklé škody plyne ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo]. Podle znaleckého posudku [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [část obce] činí výměra kanceláří 2569 m2, výměra obchodních prostor [výměra] a výměra skladovacích prostor [výměra]. Podle znaleckého posudku [číslo] průměrné obvyklé nájemné za rok [rok] činilo 8 723 736 Kč za prostory kanceláří, 3 989 164,95 Kč za obchodní prostory a 179 939,88 Kč za skladovací prostory. Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje za rok [rok] nahradit škodu ve výši 12 892 840,83 Kč. Podle znaleckého posudku [číslo] průměrné obvyklé nájemné za rok [rok] činilo 8 333 836 Kč za prostory kanceláří, 3 752 370 Kč za obchodní prostory a 218 880 Kč za skladovací prostory. Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje za rok 2015 nahradit škodu za období od [datum] do [datum] ve výši 10 254 238 Kč. Celková výše škody činí podle žalobkyně 23 147 078,83 Kč.

6. Žalovaný 1) nárok žalobkyně neuznal. Nálezem xanon xanon xanon -101 sp. zn. IV. ÚS 600/11 ze dne 9.7.2013, jehož nerespektování žalobkyně žalovaným vytýká, nedošlo ke konečnému rozhodnutí ve věci samé, ale ke zrušení rozhodnutí obecných soudů, věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Soudní řízení dál pokračovalo a bylo pravomocně skončeno až rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. 20 Co 185/2014 ze dne 12.6.2014, který byl doručen Hlavnímu městu Praze dne 14.7.2014, a kterým byla žaloba Hlavního města Prahy na určení vlastnického práva zamítnuta. V době podání žaloby dosud Nejvyšší soud nerozhodl o dovolání proti poslednímu rozsudku odvolacího soudu Ani MŠMT nekonalo neprodleně po doručení nálezu xanon xanon xanon -101 a po doručení rozhodnutí Městského soudu v Praze: z katastru nemovitostí vyplývá, že zápis vlastnického práva byl žalobcem do katastru nemovitostí proveden až dne [datum]. Požadavek žalobce na zaplacení ušlého zisku od [datum] žalovaný 1) odmítá. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je vznik újmy v důsledku protiprávního jednání škůdce. Žalovaný 1) je přesvědčen, že se protiprávního jednání vůči žalobkyni nedopustil. Žalovaný 1) nemohl porušit ani prevenční povinnost zmiňovanou žalobcem, neboť nálezem Ústavní soud ze dne [datum] pravomocně neurčil, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí. Nadto tvrzený ušlý zisk nelze odvíjet od obvyklého nájemného stanoveného znaleckým posudkem. Výše ušlého zisku je dána rozdílem mezi dohodnutým nájemným a náklady, které museli žalovaní k dosažení zisku vynaložit, pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkových hodnot v budoucnu nepostačuje. Žalovaný 1) poukázal na rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 540/2004 ze dne 14.10. 2004 a sp.zn. 33 Cdo 284/2010:„ …odvíjí se náhrada za ztrátu příjmu za pronájem nemovitosti od částky, kterou by pronajímatel skutečně obdržel od nájemce, pokud by nájem byl realizován; jde o náhradu škody spočívající v ušlém zisku, jehož výše je dána rozdílem mezi dohodnutým nájemným a mezi náklady, které by případně pronajímatel na dosažení tohoto zisku musel vynaložit. Výše nájemného obvyklého v určitém místě a čase není tedy určující veličinou pro stanovení výše ušlého zisku v rámci náhrady škody způsobené protiprávním jednáním.“ Výše nájemného, stanovená znaleckými posudky, předloženými žalobkyní, neodpovídá výši, za kterou žalobkyně po převzetí nemovitosti prostory pronajímá.

7. Žalovaný 2) rovněž nárok žalobkyně neuznal a připojil se k argumentaci žalovaného 1), totiž že řízení po vydání předmětného ústavního nálezu pokračovalo, takže okamžik jeho vyhlášení neznamenal pro žalované povinnost předmětné nemovitosti předat žalobkyni. Žalovaný 2) rekapituloval, že spor o určení vlastnického práva je veden již od počátku 90. let 20. stol. V řízení před zdejším soudem pod sp. zn. 9 C 107/93 a poté pod sp.zn. 12 C 70/2007, obě strany vždy vyčkávaly na rozhodnutí soudů o mimořádných opravných prostředcích a do těchto rozhodnutí bylo respektováno nakládání s nemovitostmi předchozím držitelem. Navíc žalovaný 2) žalobkyni v rámci předání předmětné nemovitosti předložil řádné vyúčtování příjmů a výdajů spojených s předmětnými nemovitostmi, neboť v době, kdy byl žalovaný 1) na základě pravomocných soudních rozhodnutí vlastníkem předmětných nemovitostí, hospodařil s nimi žalovaný 2) oprávněně, tj. uzavíral nájemní smlouvy a inkasoval nájemné na straně jedné a na straně druhé se o nemovitosti staral, udržoval je, opravoval a nesl tudíž výdaje s tím spojené. Tuto skutečnost žalobkyně naprosto ignoruje.

8. Žalovaný 2) zdůraznil, že Obvodní soud pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 C 107/93 rozsudkem ze dne 9.12.1996 č. j. 9 C 107/93 - 60 určil ve sporu proti ČR - Ministerstvu financí, že„ Městská část Praha 1 je na základě Statutu hl. m. Prahy, kterým jí byl svěřen majetek obce hl. m. Prahy, oprávněna hospodařit s domem [číslo] se st. [parcelní číslo] v kat. úz. [část obce]“ S ohledem na letité spory žalovaný 2) nakládal s předmětnou nemovitostí obezřetně. Za účelem prevence sporů byla dne [datum] uzavřena příkazní smlouva mezi ČR na straně jedné, Městskou částí Praha 1 na straně druhé (oběma jako příkazci) a [jméno] [příjmení] - [anonymizováno] na straně třetí (jako příkazníkem), předmětem činnosti příkazníka bylo hospodaření s předmětnou nemovitostí. Podle této příkazní smlouvy byl zřízen zvláštní účet pro hospodaření s předmětnou nemovitostí. Bylo vedeno účetnictví o příjmech a výdajích. Pokud soudní rozhodnutí rozhodlo o jiném vlastníku, provedl příkazník řádné vyúčtování a příslušný rozdíl mezi příjmy a výdaji byl poukázán oprávněné straně. Žalovaný 2) vyúčtoval ke dni předání předmětných nemovitostí žalobkyni veškeré příjmy a výdaje, postupoval tedy tak, že žalobkyni nemohla vzniknout žádná škoda.

9. Žalovaný 2) má za relevantní okamžik, od nějž se odvíjela povinnost předmětnou nemovitost předat, den [datum], kdy rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], kterým byla zamítnuta žaloba na určení vlastnického práva Hl. m. [obec], nabyl právní moci. Žalobkyně sama popisuje proces„ předání nemovitostí“ jako sled osobních i písemných jednání. Ke znaleckému posudku žalovaný 2) uvádí, že žalobkyně ignoruje fakt, že v době, kdy byl žalovaný 1) pravomocně určen jako vlastník předmětné nemovitosti, oprávněně s předmětnou budovou nakládal. Uzavřel platné nájemní smlouvy, nájemné z těchto smluv bylo žalobkyni vyúčtováno spolu s náklady spojenými se správou, údržbou a opravami předmětné nemovitosti při jejím předání.

10. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 11.1 Z listu vlastnictví [číslo] (dále také jen„ LV“), vedeného katastrálním úřadem pro obec Hlavní město Praha a [katastrální uzemí], plyne, že jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] s budovou [adresa] byla zapsána ČR s účinky od [datum] na základě ústavního nálezu ze dne 9.7.2013 a MŠMT jako subjekt příslušný hospodařit s majetkem státu (č.l. 115 spisu). Průběh zápisů vlastnického práva a poznámek o probíhajících vlastnických sporech je patrný z jednotlivých výpisů z uvedeného listu vlastnictví: pod položkou výkazu změn [číslo] je jako vlastník zapsána ČR – Fond dětí a mládeže, IČO 47987197 (později v likvidaci) s údajem v oddíle [anonymizována dvě slova] vznik práva dle zákona č. 113/1993, ke dni [datum] je zapsáno na [anonymizována dvě slova], že je podána žaloba na určení vlastnictví a řízení pod sp.zn. 12 C 158/2000 probíhá před Obvodním soudem pro Prahu 1, na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29.2.2009 čj. 20 Co 376, 377/2008-328, který nabyl právní moci dne 13.2.2009, bylo zapsáno vlastnické právo pro Hlavní město Prahu a zůstává tam zapsáno do [datum] s poznámkou spornosti, odkazující na Nález xanon xanon xanon -101 ze dne 9.7.2013 sp.zn . ÚS 600/2011, dne 19.5.2015 je na základě citovaného ústavního nálezu proveden zápis vlastnického práva pro ČR s právem hospodaření pro MŠMT (č.l. 137 až 141 spisu). 11.2 Dne 3.11.2000 byla u Obvodního soudu pro Prahu 1 podána žaloba na určení vlastnického práva ve věci žalobce: 1) Hl. m. Praha, 2) Městská část Praha 1 proti žalovaným: 1) Fond dětí a mládeže, 2) ČR - Ministerstvo financí ČR, s navrhovaným petitem:„ Určuje se, že Obec hl. m. Praha je vlastníkem domu [adresa] postaveném na pozemku pare. [číslo] pozemku pare. [číslo] v obci Praha, k. ú. [část obce]“. 11.3 Dne 13.9.2004 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudek č. j. 12 C 158/2000 - 108 ve věci žalobce: 1) Obec hl. m. Praha, 2) Městská část Praha 1 proti žalovaným: 1) Fond dětí a mládeže, 2) ČR - Ministerstvo financí ČR, o určení vlastnického práva; kterým rozhodl tak, že:„ I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že Obec Hlavního města Prahy je vlastníkem domu [číslo] postaveném na pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] v obci Praha, [katastrální uzemí], se zamítá.“. Dne [datum] podala žalobkyně ad 2) - [název žalované] proti rozsudku odvolání. Dne [datum] rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením č. j. 12 C 158/2000 - 137 o procesní nástupnictví žalovaného 1) takto:„ Procesním nástupcem Fondu dětí a mládeže v likvidaci, se sídlem tř. 17. listopadu 43, Olomouc je Česká republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 5, Praha 1, se kterou bude v řízení nadále jednáno.“ Dne 4.8.2005 Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 20 Co 251/2005 - 188 potvrdil rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 9.9.2005. xanon xanon xanon -101 K dovolání žalobců dne Nejvyšší soud ČR dne 12.6.2007 rozsudkem č. j. 28 Cdo 817/2006 - 238 zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13.9.2004 č. j. 12 C 158/2000 – 108a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4.8.2005 č. j. 20 Co 251/2005 – 188 a věc se vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu jednání. xanon xanon xanon -101 Dne 19.3.2008 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem č. j. 12 C 70/2007 - 271 o určení vlastnictví, tak, že:„ I. Ve vztahu k žalobci a) - Hlavnímu městu Praze se určuje, že Hlavní město Praha je vlastníkem domu číslo popisné [anonymizováno] na pozemku pare. [číslo] pozemku pare. [číslo] v obci Praha, [katastrální uzemí]. Ve vztahu k žalobci b) - Městské části Praha 1 žalobní návrh na určení vlastnictví k předmětné nemovitosti zamítl. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne 29.1.2009 Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 20 Co 376, 377/2008 - 328 rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Tento rozsudek nabyl právní moci dnem 13.2.2009. Dne [datum] byl zaslán navrhovatelem Městskou částí Praha 1 Katastrálnímu úřadu pro hl. m. Prahu, Praha návrh na záznam vlastnického práva k nemovitostem a svěřené správy nemovitostí do katastru nemovitostí. Dovolání žalované Nejvyšší soud ČR odmítl usnesením ze dne 11.11.2010 č. j. 28 Cdo 3817/2009 - 392. xanon xanon xanon -101 ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 22.2.2011 podalo ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19.3.2008 č. j. 12 C 70/2007 - 271, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29.1.2009 č. j. 20 Co 376, 377/2008 - 328 a proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.11.2010 č. j. 28 Cdo 3 817/ 2009 - 392. Dne 9.7.2013 vydal Ústavní soud ČR pod sp. zn. IV. ÚS 600/2011 nález, kterým zrušil výše citovaná rozhodnutí s odůvodněním, že (bod 24 nálezu)„ se obecné soudy dostatečně nevypořádaly s naplněním všech podmínek pro přechod vlastnického práva dle § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., konkrétně neposoudily, nakolik bylo„ odstoupení od smlouvy“ ze dne [datum] podepřeno relevantními důvody a zda tedy bylo možno považovat podmínku faktického hospodaření s předmětnými nemovitostmi za splněnou. V návaznosti na tuto otázku pak bude třeba zhodnotit, zda neexistovala překážka pro přechod vlastnického práva ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 172/1991 Sb. Z rozhodnutí Ústavního soudu ČR se nepodává, kdo je vlastníkem předmětné nemovitosti, Ústavní soud zrušil předchozí rozhodnutí se závazným právním názorem, jak je třeba dokazování doplnit. Dopisem ze dne [datum] se náměstkyně ministra školství mládeže a tělovýchovy obrátila na žalovaného 1) s tím, že soudní spor ´bude probíhat od začátku, že je třeba zjistit oddělenou evidenci výnosů a nákladů souvisejícím s chodem nemovitosti do pravomocného rozhodnutí soudu o vlastnictví nemovitosti. Tomuto stanovisku odpovídal následující průběh vztahů mezi účastníky. xanon xanon xanon -101 Následně Obvodní soud pro Prahu 1 svým rozsudkem č. j. 12 C 70/2007 - 471 ze dne 5.2.2014 určil, že vlastníkem předmětné nemovitosti je Hlavní město Praha 12.6.2014 vydal Městský soud v Praze rozsudek č. j. 20 Co 185/2014 - 521 ve věci žalobce: Hl. m. Praha, proti žalovanému: ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce: Městská část Praha 1, o určení vlastnictví, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5.2.2014 č. j. 12 C 70/2007 - 471; kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně a zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti. Rozsudek nabyl právní moci dne 21.7.2014. xanon xanon xanon -101 Dne 18.8.2014 vyzvalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Městskou část Praha 1 k určení zástupců pověřených k zajištění předání nemovitosti vč. médií, provedení inventury majetku i všech závazků a smluvních vztahů a předání veškeré stavebně technické dokumentace. Žalovaný 1) na tuto výzvu dne 4.9.2014 odpověděl návrhem vyčkat s předáním do rozhodnutí o jeho dovolání. xanon xanon -101 Dne 15.9.2014 podal žalobce Hlavní město Praha ve věci dovolání. Dne 22.5.2015 bylo doručeno Městské části Praha 1 vyrozumění Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Praha ze dne 20.5.2015 o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V - [číslo] [rok] xanon xanon -101, ze kterého vyplývá:„ Nový stav: nález ústavního soudu o zrušení rozhodnutí soudu IV. US 600/11 ze dne 9.7.2013. Právní moc ke dni 8.8.2013. Právní účinky zápisu ke dni 20.10.2014. Zápis proveden dne 19.5.2015. V [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [číslo]. 11.10 Dne [datum] zaslal p. [jméno] [příjmení], náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy přípis č. j. MSMT-24161/2015-1, který byl Městské části Praha 1 doručen dne [datum], z nějž vyplývá, že probíhala jednání mezi účastníky tohoto soudního sporu, byl při nich formulován návrh„ aby s předáním bylo posečkáno do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. 11.11 Z přípisu žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [rok] plyne, že žalobkyně požadovala jen příjmy z předmětné budovy bez ohledu na skutečnost, že se žalovaný 2) o předmětnou budovou řádně staral a nesl výdaje na údržbu, opravy, správu apod. 11.12 Dnem [datum] je datováno oznámení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitele odboru správy úřadu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pronájemce v domě č. p. 977 adrese Senovážné nám., Praha 1, k. ú. [část obce]:„ Oznamujeme Vám, že na základě pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 20 Co 185/2014-521, je vlastníkem tohoto domu Česká republika - Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Předmětné vlastnické právo je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] s účinky vkladu ke dni [datum]. V souvislosti s výše uvedeným a s převodem nájemních smluv na nového vlastníka neprodleně kontaktujte odpovědnou osobu za MŠMT. 11.13 Dne [datum] byl v domě [adresa] adrese [adresa], vyvěšena také výzva Městské části Praha 1 ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] tohoto znění:„ Vážení, ke dni [datum] došlo ke změně zápisu vlastnictví domu [adresa], k. ú. [část obce], [anonymizována tři slova], [obec a číslo]. Od uvedeného data je v katastru nemovitostí jako vlastník budovy zapsána Česká republika - Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nadále však probíhá mezi tímto ministerstvem a Městskou částí Praha 1 soudní spor o určení vlastnictví domu. Uvedená situace nemá vliv na Váš nájemní vztah, který i nadále trvá. V případě jakýchkoliv změn v nájemním vztahu, budete neprodleně informováni odborem technické a majetkové správy Úřadu městské části Praha 1.“. 11.14 V souvislosti s opakovaným předáváním a přebíráním předmětných nemovitostí ve vazbě na výsledky soudních sporů žalovaný ad 2) od žalobkyně předávacím protokolem ze dne [datum] přebíral předmětné nemovitosti, a to včetně všech nájemních smluv (viz. bod 2 předávacího protokolu), když předávání probíhalo během několika měsíců, to prokazuje přípis Ing. [příjmení], vrchního ředitele sekce správy úřadu žalobce ze dne [datum] a dále protokol ze dne [datum]. Přílohou tohoto protokolu je seznam smluvních vztahů. Tehdy se předávala a vyúčtovávala nejen aktiva, tj. nájemní smlouvy a inkasované nájemné, ale i pasiva a stejně tomu tak bylo v roce 2015, dokládá to předávací protokol mezi žalobkyní a žalovaným 2) ze dne [datum]. 11.15 Dne [datum] adresovala žalobkyně žalovanému výzvu k plnění a dne [datum] předžalobní výzvu. 11.16 Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalecký ústav [anonymizováno] s oprávněním oceňovat majetek a podniky jednatele ze dne [datum] [číslo] na objednávku žalobkyně stanovil pomocí výnosové a porovnávací metody obvyklou cenu pozemku p. [číslo] s domem [adresa] v k.). [část obce] (na 381 174 130 Kč) a odhadl obvyklé roční nájemné při 100% obsazení ploch v této budově ([výměra] kanceláří [výměra] obchodních prostor [výměra] skladů, celkem [výměra] plochy) částkou 12 305 086 Kč. Znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] s oprávněním oceňovat majetek a podniky jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] odhadl nájemné z pronajatých prostorů v předmětné budově v letech [rok] – [rok] částku 93 029 560 Kč a nájemné z pronajímatelných prostor částkou 104 879 500 Kč. Přesné vyčíslení za jednotlivé roky posudek neobsahuje. 11.17 Z příkazní smlouvy, kterou uzavřeli 3.7.1996 Česká republika a žalovaný 1) jako příkazci a Josef Helmeczy – Pragocongress jako příkazník o hospodaření s předmětnou nemovitostí včetně dodatků z roku 1998 a 1999 se podává, že smluvní strany sledovaly průkazné účtování o příjmech a výdajích, spojených s předmětnou nemovitostí, podle smlouvy měl být pro tento účel zřízen zvláštní účet. 11.18 Žalovaný 2) odpověděl dne [datum] na výzvu žalobkyně ze dne [datum] tak, že v katastru nemovitostí je dosud zapsáno Hlavní město Praha a že žalovaný 2) podá dovolání proti poslednímu rozsudku Městského soudu pro [část Prahy]. Zdůraznil, že pronajímání nemovitosti se v minulosti dělo ve shodě se žalobkyní. Navrhl předání uskutečnit až po rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, resp. po skončení řízení, resp. po zápisu žalobkyně jako vlastníka do katastru nemovitostí. 11.19 Ze zápisu z jednání dne [datum] se podává, že proběhlo souhlasné jednání všech stran sporu: strany konstatovaly, že vyčkají do zápisu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí, že se budou vzájemně informovat a poskytovat si podklady. 11.20 Dopisem z [datum] žalovaný 2) informuje žalobkyni, že zápis žalobkyně do katastru nemovitostí proběhl ke dni [datum] (na základě citovaného ústavního nálezu z [datum] s právními účinky ke dni [datum]). Dále se tam řeší konstruktivní kroky k předání – volba zástupců strany předávající a přebírající. Další korespondence svědčí o čilém jednání stran v průběhu [anonymizováno] [rok]. 11.21 Ze zápisu z jednání dne [datum] za účasti [jméno] [příjmení] za MŠMT a Mgr. [anonymizováno] za Městskou část [obec a číslo] JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] plyne, že strany sporu se dohodly na převedení smluv s poskytovateli služeb, souvisejících s užíváním předmětné nemovitosti, dále na tom, že budou o změně vlastníka informováni nájemci. Byl dohodnut termín převodu finančních prostředků za období, od kterého byla žalobkyně zapsána jako vlastník nemovitostí. Byl dohodnut termín předání klíčů a omezené období využití stávající správcovské firmy. Z připojeného předávacího protokolu plyne seznam předaných dokumentů, zejména rekapitulace příjmů a nákladů od [datum] do [datum], předpisy nájmů a kaucí, smlouvy o dílo, faktury atd. 11.22 Z nájemní smlouvy mezi [právnická osoba] [anonymizováno], jako pronajímatelem a ČR-MŠMT jako nájemcem o kancelářských prostorách o rozloze [výměra] v [anonymizována dvě slova], dále o garážových stáních a skladovacích prostorách na dobu od [datum], soud zjistil, že žalobkyně řeší svou potřebu prostoru pro zaměstnance formou pronájmu. Nájemné bylo sjednáno částkou 255 Kč měsíčně za kanceláře [výměra] za sklady a garáže. Doba nájmu byla sjednána jako určitá na [anonymizována dvě slova], v roce [rok] mohl nájemce snížit rozsah pronajatých prostor. Žalobkyně netvrdila, že by takový dodatek smlouvy byl po předání předmětné nemovitosti uzavřen, pouze uvedla, že tento nájem nebylo možno předčasně vypovědět. Vliv předání předmětné nemovitosti na zjištěný nájemní vztah žalobkyně neprokázala. 11.23 Z nájemní smlouvy ze [datum] ve znění dodatku z roku [datum], uzavřené s [právnická osoba] jako pronajímatelem a ČR-MŠMT jako nájemcem o prostorách o výměře [výměra] + [výměra] + [výměra] + [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] v [anonymizována tři slova] na adrese [adresa], soud dospěl k závěru, že žalobkyně řeší svou potřebu prostoru pro zaměstnance formou pronájmu. Nájem bylo možno vypovědět k [datum]. Žalobkyně ani netvrdila, že by nájem po převzetí předmětné nemovitosti nájem vypověděla, resp. kdy se tak stalo. 11.24 Na žádost žalovaného 2) o poskytnutí informací ze dne [datum] odpověděla dne [datum] žalobkyně, že nájemní smlouvy, uzavřené na jednotlivé prostory v předmětné nemovitosti předchozím vlastníkem – žalovaným 1) nebyla žádná v období od [datum] do [datum] změněna ani nebyly uzavřeny dodatky, kterými by se měnily výše plateb, a to s výjimkou smlouvy o bezplatné výpůjčce s [příjmení] [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] na dobu [anonymizována dvě slova]. Dále žalobkyně v odpovědi sdělila, že v současné době dodatky připravuje.

12. Z ostatních provedených důkazů soud nedospěl k žádným podstatným zjištěním. Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, vyhověl všem doplňujícím důkazním návrhům žalobkyně včetně části důkazů vyúčtováními dotací poskytnutých žalobkyní mládežnickým organizacím v letech [rok] a [rok]. Žalobkyně jimi hodlala prokázat vznik škody tak, že MŠMT poskytovalo na dotacích mládežnickým organizacím více než kdyby měla již předmětnou nemovitost ve své dispozici. Příjemci dotací museli vyúčtovat využití dotací, nevyužité dotace museli vrátit. Podle žalobkyně nebylo důležité kolik dotace činí, ale to, jak byla zužitkována. Žalobkyně tvrdila, že by příjemci dotace mohli část dotací vracet, pokud by je nevyužily na nájemné (myšleno zřejmě v jiných prostorách než v předmětné nemovitosti). V rozúčtování přijatých dotací, jak byla provedena k důkazu, se nevyskytovaly položky využité na nájemné, některé důkazy tohoto typu se ani netýkaly sledovaného období. Nebylo ani tvrzeno, že by subjektům, kterým žalobkyně poskytla dotaci, mohla poskytovat bezplatné užívání nebytových prostor v předmětné nemovitosti. Tvrzení žalobkyně ohledně této konstrukce škody zůstala v rovině hypotetické, provedené důkazy tvrzené neprokázaly. Při prvním jednání, které se ve věci konalo, byli účastníci poučeni dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. o koncentraci řízení. Účastníci neměli po poučení dle ust. § 119a o.s.ř., kterého se jim dostalo při jednání soudu dne [datum], jiné důkazní návrhy.

13. Žalobkyně potvrdila, že jí žalovaný 2) uhradil částku 68 402 Kč a v tomto rozsahu vzala žalobu zpět, plyne to z příslušného výpisu z účtu, proto se souhlasem se žalovaných ohledně této částky bylo řízení usnesením ze dne 9.12.2020 čj. 20 C 247/2016-197 zastaveno, usnesení nabylo právní moci dne 1.1.2021. Dále žalovaný 2) uhradil 16 444 Kč na úrocích z prodlení z této částky.

14. Dne [datum] žalobkyně uplatnila nové tvrzení, totiž namítla, že žalovaní neuhradili žalobkyni žádnou částku z titulu vyúčtování přijatých nájmů. Ohledně kompenzace nákladů, vynaložených na předmětnou nemovitost, namítla žalobkyně, že proti státu nelze započtení bez jeho výslovného souhlasu uplatnit. Soud účastníky poučil, že ohledně takové změny tvrzení by musel připustit změnu žaloby. Žalovaný 2) namítl uplatněnému nároku promlčení. Soud proto nepřipustil změnu žaloby ze dne [datum] a [datum] tak, aby jednal o nároku žalobkyně z vyúčtování za roky [rok] a [rok].

15. Soud po provedeném dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky probíhaly před Obvodním soudem pro Prahu 1 dlouholeté spory o vlastnictví předmětné nemovitosti. Je pravdou, že před podáním této žaloby Hlavním městem Praha a Městskou částí Praha 1 byla předmětná nemovitost zapsána jako vlastnictví státu. V první fázi řízení bylo Hlavní město Praha úspěšné před obecnými soudy všech tří stupňů, posléze spor skončil dnem [datum] nabyl právní moci rozsudek zamítající žalobu, dovolání proti němu bylo odmítnuto. Žalobkyně vyzvala žalované v roce 2014 k předání nemovitosti. Dne [datum] byla žalobkyně zapsána jako vlastník předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí Předání proběhlo několikaměsíčním procesem, probíhala o osobní jednání, emailová a písemná komunikace. Žalobkyně jako vlastník předmětné nemovitosti se ujala po proběhlém soudním sporu hospodaření s předmětnou nemovitostí ke dni [datum]. Žalovaní žalobkyni při předání předložili vyúčtování příjmů a výdajů souvisejících s pronájmy předmětné nemovitosti, ke dni [datum] na účet žalobkyně poukázal žalovaný 2) výslednou částku z vyúčtování. [příjmení] o správnost tohoto vyúčtování nebyl předmětem řízení. Nájemní smlouvy, uzavřené na jednotlivé prostory předmětné nemovitosti, zůstaly i po převzetí žalobkyní nedotčeny (nevypovězeny) minimálně do [datum].

16. Právní úprava Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2900 o.z.: Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

17. Právní posouzení xanon [číslo] Žalobkyně tvrdila, že se žalovaní na její úkor bezdůvodně obohatili tím, že na účet žalovaného 2) byly uhrazeny nájmy od tří nájemců za listopad a prosinec 2015 v celkové výši 68 402 Kč. Žalovaný 2) tuto částku žalobkyni uhradil dne [datum], tedy po podání žaloby. Soud ohledně ní tedy dospěl pouze k závěru o procesním zavinění na zastavení řízení a to k tíži žalovaného 2). Úhradou jistiny a částky 16 444 Kč na příslušenství žalovaný 2) pohledávku žalobkyně včetně příslušenství ve výši zákonného úroku z prodlení uznal. Soud proto v souladu s usnesením rozhodl o zákonném úroku z prodlení z částky 68 402 Kč od [datum] do [datum] tak, že jeho výše činí 21 542,69 Kč. Pokud žalovaný 2) uhradil na příslušenství částku 16 444 Kč, zbývá na úrocích z prodlení uhradit 5 098,69 Kč. Žalovaný 1) byl v řízení co do částky 68 402 Kč s příslušenstvím úspěšný, neboť žádné jeho procesní zavinění na zastavení řízení ohledně této částky nelze shledat. 17.2 Žalobkyně se řadou ne zcela konzistentních žalobních tvrzení snažila prokázal odpovědnostní vztah žalovaných za tvrzenou škodu. Odpovědnostní vztah má tři základní prvky – protiprávní jednání, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi. Žalobkyně spatřuje protiprávní jednání na straně žalovaných v tom, že si nepočínali v souladu s ust. § 2900 o.z. tak, aby zabránili škodě. Naproti tomu bylo prokázáno, že v průběhu letitých soudních sporů o vlastnictví předmětné nemovitosti žalovaní postupovali tak, aby škodě předešli a to zejména součinností s ČR, tehdy jednající Ministerstvem financí na uzavírání nájemních vztahů. Ve sledovaném období let [rok] a [rok] hospodaření a správu předmětné nemovitosti zajišťovala správcovská firma, která se účastnila závěrečného vyúčtování v [anonymizováno] [rok], poskytla pro ně podklady. Proti tomuto vyúčtování, které mezi účastníky proběhlo, žalobkyně původně nebrojila, až posléze v průběhu řízení namítla neplatnost zápočtu vynaložených výdajů proti příjmům z nemovitosti. Soud tuto změnu žalobních tvrzení nepřipustil. Lze tudíž učinit závěr, že žalobkyně neprokázala protiprávní jednání žalovaných, spočívající v nesplnění prevenční povinnosti. 17.3 V popsaném skutkovém ději došlo k určité prodlevě s předáním nemovitosti od [datum] do [datum], žalovaný 2) je odůvodnil čekáním na rozhodnutí o jeho dovolání. Dovolání však nebyl přiznán odkladný účinek, proto dovolací řízení nebylo pro účely předání nemovitosti významné. Důvodem pro odklad předání nepředstavuje ani otázka prodlevy se zápisem vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Ovšem na druhé straně se žalobkyně předání nemovitostí ani nijak právně významně nedomáhala. Skutečností proto zůstává, že k předání došlo v říjnu 2015. 17.4 Žalobkyně stran vzniku škody tvrdila, že že nájemné, které bylo žalovanými vybíráno (a žalobkyni vyúčtováno), bylo nižší než obvyklé (tržní) nájemné. Tak také žalobkyně škodu vyčíslila. Toto tvrzení žalobkyně nepodepřela žádnými důkazy. Znalecký posudek, který vyčíslil obvyklé nájemné, přinesl informaci o teoreticky dosažitelném nájemném z předmětné nemovitosti. Nicméně žalobkyně přes kvalifikované poučení dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. a o následcích neunesení břemen tvrzení a břemene dokazování vznik škody neprokázala. Pronesla pouze určité hypotézy, jak by se mohlo snížit zatížení státního rozpočtu, pokud by s nemovitostí hospodařila. 17.5 Vznik škody v částce 23 147 087,83 Kč, která představuje sumu obvyklého nájemného, které by mohlo pronajímání předmětné nemovitosti v období, ohraničeném žalobním tvrzením, tedy od [datum] do [datum] přinést, žalobkyně rozhodně neprokázala. Žalobkyně je státní orgán a s předmětnou nemovitostí nakládá v duchu smluv s nájemci svého právního předchůdce - Fondu dětí a mládeže. Žalobkyně ani netvrdila, že by před definovaným obdobím ani po něm dosahovala obvyklé výše nájmů, a neprokázala, že by po převzetí nemovitosti učinila kroky k tržnímu využití předmětné nemovitosti. 17.6 Soud neshledal nárok žalobkyně na náhradu škody oprávněným, tento předběžný závěr v souladu se zásadou hospodárnosti řízení o tom, že bude rozhodovat pouze o základu nároku, účastníkům sdělil v zájmu předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Proto nepokračoval v poučování a dokazování, které by souviselo s výší škody.

18. Na základě popsaných právních závěrů soud výrokem I. uložil žalovanému 2) uhradil žalobkyni částku 5 098,69 Kč, která zbývala uhradit na 8,05% úroku z prodlení z částky 68 402 Kč, běžícím od [datum] do [datum], kdy byla žalobkyni dlužná částka 68 402 Kč uhrazena.

19. Výrokem II. soud žalobu co do zbývající částky s příslušenstvím na základě výše uvedených právních závěrů zamítl.

20. Výroky o nákladech řízení soud opřel o ustanovení § 142 o.s.ř., podle nějž se přiznání jejich náhrady řídí úspěchem ve věci. Ve sporu byli úspěšní žalovaní, jde o obce, navíc o Hlavní město Prahu a Městskou část Praha 1, které nade vší pochybnost zaměstnávají právníky, způsobilé řešit právní spory a zastupovat v občanském soudním řízení. Rozvinutá judikatura opakovaně řešila tuto otázku a ustálila se na právním názoru, že vynaložení nákladů na právní pomoc, poskytovanou advokáty za ceny, upravené vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem (dále jen AT), není účelné, pokud se jedná o běžnou agendu. Pak obcím náleží jen náklady řízení jako nezastoupenému účastníku. V projednávané věci jsou o spor o vysokou částku a současně o spor netypický. Soud má zato, že by nepřiznáním odměny, kterou žalovaní na právní pomoc svých právních zástupců vynaložili, porušil zásadu rovnosti před zákonem a právo žalovaných na právní pomoc dle č. 37 odst. 2 LZPS. Proto s ohledem na povahu projednávané věci přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši, upravené advokátním tarifem.

21. Výrokem III. uložil žalobkyni v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. nahradit žalovanému 1) náklady řízení v částce 782 700,60 Kč. Předmětem řízení byla částka 23 215 480,83 Kč (23 147 078,83 Kč a 68402 Kč do 31.12.2020, dále již jen 23 147 078,83 Kč). Žalovaný 1) byl v řízení zcela úspěšný. Náhrada sestává z odměny upravené v ust. § 7 a násl. AT za následující úkony – převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu z 13.1.2017, vyjádření k žalobě ze dne 10.2.2017 a ze dne 12.10.2020 a 4.12.2020, zastoupení při jednání soudu dne 13.2.2019, dne 7.8.2020 a dne 5.5.2021, kdy jednání přesáhlo 2 hodiny, písemný závěrečný návrh) Poloviční odměna za vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby a účast při vyhlášení rozsudku dne 24.5.2021. Výpočet 7,5 x 53 620 + 3,5 53 580= 643260Dále náhrada obnáší paušální náhradu hotových výdajů ke každému z 12 úkonů právní pomoci ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, v součtu 3 600 Kč. Dále náhrada dle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. sestává z daně z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalovaného 1) plátcem, ve výši 135 840,60 Kč.

22. Výrokem IV. soud uložil žalobkyni v souladu s ust. § 142 odst. 1, 2 a ust. § 146 odst. 1 o.s.ř. nahradit žalovanému 2) náklady řízení žalovanému 2) v částce 810 739,93 Kč. Předmětem řízení byla částka 23 215 480,83 Kč (23 147 078,83 Kč a 68402 Kč do 31.12.2020, dále již jen 23 147 078,83 Kč). Žalovaný 2) byl v řízení úspěšný co do částky 23 147 078,83 Kč, žaloba o zaplacení částky 68 402 Kč byla proti němu podána důvodně a pro dobrovolné zaplacení dne 13.10.2020, tedy po podání žaloby, bylo ohledně ní řízení zastaveno. Náhrada sestává z odměny upravené v ust. § 7 a násl. AT za následující úkony – převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu z 16.1.2017, vyjádření k žalobě ze dne 14.2.2017 a ze dne 5.8.2020 a ze dne 12.10.2020 a 3.12.2020, zastoupení při jednání soudu dne 13.2.2019, dne 7.8.2020 a dne 5.5.2021, kdy jednání přesáhlo 2 hodiny, písemný závěrečný návrh). Poloviční odměna za úkon návrh na přerušení řízení, vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby a účast při vyhlášení rozsudku dne 24.5.2021. Výpočet 9 x 53 620 + 3,5 x 53 580= 670 110 Kč. Dále náhrada obnáší paušální náhradu hotových výdajů ke každému ze 13 úkonů právní pomoci ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, v součtu 3 900 Kč Celkem 674 010 Kč. Vzhledem k částečnému úspěchu náleží žalovanému 2) náhrada vyčíslených nákladů v rozsahu 99,41%, tj. 670 033, 34 Kč. Dále náhrada dle ust. § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. sestává z daně z přidané hodnoty z částky, jíž je plátcem společnost, zřízená za účelem poskytování právní pomoci, které je právní zástupce žalovaného 1) společníkem, ve výši 140 706, Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.