20 C 25/2021-218

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobců: a/ [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] b/ [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] c/ [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1/ [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 2/ [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to k pozemku označenému jako stavební parcela parc. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] a pozemku označenému jako pozemková parcela parc. [číslo] se zrušuje.

II. Nemovitosti uvedené ve výroku I. se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalovaných s podílem [celé jméno žalovaného] o velikosti 3/8 a s podílem [celé jméno žalovaného] o velikosti 5/8.

III. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vyplatit žalobci [celé jméno žalobce] vypořádací podíl ve výši 175 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vyplatit žalobci [celé jméno žalobce] vypořádací podíl ve výši 175 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

V. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vyplatit žalobci [právnická osoba] vypořádací podíl ve výši 350 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VI. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vyplatit žalobci [celé jméno žalobce] vypořádací podíl ve výši 105 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VII. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vyplatit žalobci [celé jméno žalobce] vypořádací podíl ve výši 105 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VIII. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen vyplatit žalobci [právnická osoba] vypořádací podíl ve výši 210 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. Žalobce [celé jméno žalobce] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 512,55 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

XI. Žalobce [celé jméno žalobce] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 512,55 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

XII. Žalobce [právnická osoba] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 1 025,10 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

XIII. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 854,25 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

XIV. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení spočívající ve znalečném ve výši 512,55 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou dne 12. 1. 2021 domáhali proti žalovaným zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Ideální podíly na předmětných pozemcích tvořily 3/20 pro žalobce a/, 3/20 pro žalobce b/, 6/20 pro žalobkyni c/, 1/4 pro žalovaného 1/ a 3/20 pro žalovaného 2/. Žalobci uvedli, že neměli zájem ve spoluvlastnictví se žalovanými setrvat, když tito o nemovitosti nejevili žádný zájem. Žalobci měli v úmyslu do nemovitostí investovat, neměli však zájem zhodnocovat podíly žalovaných, kteří se o nemovitost nestarali. Reálná dělba by byla neproveditelná, resp. nehospodárná a finančně náročná. Navrhli přikázání nemovitostí do spoluvlastnictví žalobců za přiměřenou náhradu žalovaným. Předložili znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 2. 11. 2020, kterým byl podíl 1/4 oceněn částkou 245 000 Kč a podíl 3/20 částkou 145 000 Kč. Žalobci dále uvedli, že nemovitosti nabyli ve veřejných dražbách, kterých se žalovaní neúčastnili, tedy se nepokoušeli dražené spoluvlastnické podíly získat do svého vlastnictví. Žalovaní neprokázali schopnost vypořádat žalobce částkou 1 290 000 Kč, zatímco žalobci složili částku 915 600 Kč převyšující vypořádací podíl ve výši 860 000 Kč. Taktéž uvedli, že žalobce a/ je vlastníkem přilehlého pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

2. Žalovaní potvrdili spoluvlastnictví předmětných nemovitostí se žalobci. Souhlasili se záměrem spoluvlastnictví k nemovitostem zrušit. Odmítli však návrh na přikázání do spoluvlastnictví žalobců a navrhli přikázání do svého spoluvlastnictví. Žalovaní nesouhlasili s tvrzením, že k nemovitostem neměli žádný vztah. Uvedli, že nemovitosti byly zakoupeny v roce 2001 z prostředků žalovaného 1/ a jeho rodičů za účelem ubytování jeho bratra [celé jméno žalovaného] staršího (otce žalovaného 2/), který měl zdravotní omezení a pět dětí. Po zakoupení nemovitostí byla provedena zásadní rekonstrukce nemovitostí, byla přebudována koupelna, rozvody, topení, podlahové krytiny, dveře a okna. Až po této rekonstrukci bylo možné nemovitosti standardně obývat. Žalovaný 1/ za dobu života [celé jméno žalovaného] st. na opravu a údržbu nemovitostí vynaložil nejméně 500 000 Kč, nadále se o nemovitosti starali oba žalovaní, [celé jméno žalovaného] st. toho nebyl schopen ani fyzicky ani finančně; na majetek [celé jméno žalovaného] st. byly vedeny exekuce, které byly opět hrazeny žalovanými. Byli domluveni, že [celé jméno žalovaného] st. převede svůj podíl na žalovaného 1/, avšak převod nebyl realizován a došlo k zákonné dědické posloupnosti. Spoluvlastnické podíly na nemovitostech tak zdědily děti [celé jméno žalovaného] st., z nichž některé měly finanční problémy, pravděpodobně i v exekuci, a své podíly prodali žalovaným. Pro žalované bylo neakceptovatelné, aby nemovitosti získaly cizí osoby, když dlouhodobě bylo plánováno, že nemovitosti bude užívat žalovaný 2/, který nemá bytovou situaci vyřešenou. Žalovaní se domnívali, že žalobci jsou osoby„ spekulující“ v oblasti nemovitostí a k nemovitostem jistě neměli žádný vztah, nebyl proto dán důvod, aby nemovitosti byly přikázány do spoluvlastnictví jim.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující pro věc podstatná zjištění:

4. Ze shodných tvrzení účastníků i výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že k pozemkům parcelní čísla st. [anonymizováno] (výměra 519 m2, součástí je stavba [adresa]) a [číslo] (výměra 210 m2), zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], vlastní žalobce a/ ideální podíl o velikosti 3/20, žalobce b/ ideální podíl o velikosti 3/20, žalobkyně c/ ideální podíl o velikosti 6/20, žalovaný 1/ ideální podíl o velikosti 1/4 a žalovaný 2/ ideální podíl o velikosti 3/20. Dále ze shodných tvrzení účastníků i výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce a/ je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] (výměra 179 m2), sousedícím z východní strany s předmětnými nemovitostmi.

5. Listem vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] bylo ke dni 11. 1. 2021 prokázáno, že žalovaný 1/ svůj podíl na nemovitostech nabyl kupní smlouvou ke dni 15. 6. 2001, žalovaný 2/ svůj podíl nabyl usnesením soudu o dědictví č.j. [číslo jednací] ke dni 15. 3. 2017, žalobkyně c/ svůj podíl nabyla usneseními soudního exekutora o udělení příklepu ke dni 28. 2. 2019 a ke dni 26. 11. 2019 a žalobci a/ a b/ své podíly nabyli kupní smlouvou ke dni 11. 8. 2020.

6. Usnesením soudního komisaře Okresního soudu v Pardubicích [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací] ze dne 5. ledna 2017 byla stanovena obvyklá hodnota pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], částkou 971 355,50 Kč, po odečtení dluhů a dalších pasiv pozůstalosti byla určena čistá hodnota pozůstalosti částkou 922 367,50 Kč. Pozůstalé děti [jméno] [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2/), [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] nabyly rovným dílem aktiva pozůstalosti, každý 1/5. Do aktiv pozůstalosti náležel mj. podíl 3/4 na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] (na předmětných nemovitostech) včetně součástí a příslušenství; tento podíl byl oceněn částkou 862 500 Kč.

7. Kupní smlouvou sepsanou ve formě notářského zápisu notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], dne 15. 6. 2001, bylo prokázáno, že žalovaný 1/ a [celé jméno žalovaného] st. nabyli předmětné nemovitosti od [jméno] [příjmení], a to [celé jméno žalovaného] st. za částku 375 000 Kč, a žalovaný 1/ za částku 125 000 Kč [celé jméno žalovaného] st. v zápisu prohlásil, že finanční prostředky na nákup nemovitostí obdržel od svých rodičů.

8. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] 2020 byla ke dni 30. 10. 2020 stanovena obvyklá cena nemovitostí částkou 1 400 000 Kč, podíly [číslo] a 1/4 znalkyně ocenila částkami 145 000 Kč a 245 000 Kč, když podíly z celkové ceny upravila koeficientem 0,7 z důvodu obtížné prodejnosti spoluvlastnického podílu samostatně oproti celku.

9. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] byla ke dni 7. 1. 2022 stanovena obvyklá cena nemovitostí částkou 2 000 000 – 2 150 000 Kč (průměr 2 075 000 Kč), podíl 3/20 byl oceněn částkou 270 000 – 290 000 Kč (průměr 280 000 Kč), podíl 1/4 částkou 450 000 – 484 000 Kč (průměr 467 000 Kč), podíl 6/20 částkou 540 000 – 580 000 Kč (průměr 560 000 Kč). Znalec uvedl, že znalkyní [příjmení] použitý koeficient 0,7 byl v době zpracování jejího posudku akceptovatelný, k datu zpracování svého posudku však znalec považoval za správné uvažovat s koeficientem 0,9. Taktéž bylo vzhledem k časovému odstupu nutno počítat s procentem nárůstu cen mezi říjnem 2020 a lednem 2022 ve výši 21 %, na základě tohoto přepočtu by pak závěry znalkyně [příjmení] mohly být aktualizovány tak, že obvyklá cena podílů 3/20 a 1/4 by činila 226 000 Kč a 381 000 Kč.

10. Smlouvou o úschově ze dne 27. 4. 2022 bylo prokázáno, že žalobci se zavázali složit do úschovy advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] celkem (poměrně dle svých podílů) částku 572 250 Kč pro odkup podílu žalovaného 1/ a částku 343 350 Kč pro odkup podílu žalovaného 2/. Potvrzením ze dne 28. 4. 2022 advokát potvrdil složení uvedených částek.

11. Smlouvou o advokátní úschově ze dne 17. 5. 2022 bylo prokázáno, že do úschovy [anonymizováno 6 slov], složil žalovaný 1/ částku 700 000 Kč a žalovaný 2/ částku 420 000 Kč za účelem odkupu podílů žalobců na předmětných nemovitostech.

12. Při svém účastnickém výslechu žalobce a/ uvedl, že vzhledem k vlastnictví přilehlého pozemku měl předpoklady zkompletovat celý soubor do svého vlastnictví. Přilehlý pozemek nabyl od žalobce b/, od koho jej nabyl on žalobce a/ nevěděl. Byla široká škála možností, jak s nemovitostmi naložit, předpokládal zřízení rekreačního objektu. O údržbu nemovitostí se nestaral, to zařizoval žalobce b/.

13. Při svém účastnickém výslechu žalovaný 2/ uvedl, že předmětné nemovitosti byly zakoupeny pro jeho otce, a to z prostředků žalovaného 1/ a matky žalovaného 1/. V domě se v roce 2001 dělala rekonstrukce, nebyla tam např. koupelna, dělala se nová elektřina. V dědickém řízení po otci žalovaného 2/ ([celé jméno žalovaného] st.) došlo k rozdělení na podíly, přičemž dva sourozenci o své podíly přišli v exekuci, 2 sourozenci podíly prodali. Žalovaný 2/ své podíly neprodal, neboť chtěl dům ponechat v rodině, chtěl ho zrekonstruovat a bydlet v něm. V době, kdy jeho sourozenci podíly prodávali, mu je nabízeli, avšak neměl na jejich vyplacení. To, že byly následně skutečně prodány, nevěděl. O exekučních dražbách také nevěděl, nicméně by i tak neměl peníze na jejich vyplacení. Se žalovaným 1/ složili potřebné peníze do úschovy, následně měli v úmyslu střádat na provoz domu. Žalovaný 2/ dále uvedl, že podnikal v oboru nákup-prodej, měl příjem cca 30 – 40 000 Kč měsíčně, neměl úvěry či jiné dluhy, neměl děti, jinou nemovitost nevlastnil. Sám žalovaný 2/ v domě bydlel do roku 2003 či 2004. Po smrti [celé jméno žalovaného] st. se v domě žádné úpravy nedělaly, pouze se sekala tráva. Celkem do rekonstrukce rodina investovala kolem 1 mil. Kč, z toho žalovaný 2/ částku 250 000 Kč. Pokud jde o aktivitu žalobců, uvedl, že jejich dopisy obdržel, písemně na ně nereagoval, odpovídal emailem, že neměl zájem nic prodat.

14. Při svém účastnickém výslechu žalovaný 1/ uvedl, že předmětné nemovitosti zakoupil spolu se svými rodiči pro svého bratra [celé jméno žalovaného] st., který měl 5 dětí a žil v malém bytě. Dům byl neobyvatelný, při rekonstrukci se dělaly omítky, obklady, dlažby, elektrická instalace. Při rekonstrukci vyplácel [právnická osoba], připustil, že po 20 letech daná firma již doklady o této transakci neměla. K [celé jméno žalovaného] st. jezdil denně, doplácel mu léky, vozil ho k lékařům, bratr byl hodně nemocný, invalidní od 14 let. Celkem do rekonstrukce rodina investovala více než 1 mil. Kč, z toho žalovaný 1/ částku 800 000 Kč O veřejných dražbách nevěděl ani žádné dopisy od žalobců neobdržel. Svůj podíl na nemovitostech hodlá přenechat žalovanému 2/. K přilehlému pozemku vlastněnému žalobcem a/ uvedl, že tento byl malý a předmětné nemovitosti bez něho lze užívat. Žalovaný 1/ v domě také přebýval, naposledy před smrtí [celé jméno žalovaného] st. v roce 2014.

15. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaného 1/ a strýc žalovaného 2/, při svém výslechu uvedl, že [celé jméno žalovaného] st. neměl na to, aby uživil sedmičlennou rodinu, proto jim rodina pomáhala a vše za ně platila. Podíly na domě byly původně žalovaného 1/, který do domu vkládal své peníze a na [celé jméno žalovaného] st., aby byl také majitel. Na zakoupení a údržbu domu přispěl svědek, v řádech statisíců Kč, i rodiče, každý dle svých možností. Dům byl zakoupen v dezolátním stavu, dělala se nová koupelna, pořizoval se plynový kotel za 70 000 Kč, dělaly se obklady, pokládalo se PVC, nová elektřina. Svědek za věci v domě platil a také v něm zedničil. Po smrti [celé jméno žalovaného] st. nevěděl o zadlužení jeho dětí, říkal jim, aby své podíly převedly na žalovaného 1/. Dům byl poté ve zplundrovaném stavu, ostatní synovci, kteří si vzali jméno [příjmení], odnesli, co mohli, včetně záchodové mísy a trámů ze stodoly, které zpeněžili. V době výslechu byl dům neobyvatelný.

16. Z potvrzení pohřebního ústavu ze dne 4. 2. 2015 a fakturou pohřebního ústavu ze dne 25. 11. 2014 na částku 121 706 Kč o objednávce pohřbu [celé jméno žalovaného] st. soud zjistil, že žalovaná 1/ se postaral o pohřeb svého bratra. 17. [právnická osoba] o doplacení půjčky v původní výši 8 000 Kč ze dne 29. 10. 2013, exekučním příkazem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 7. 2013 a vyrozuměním [stát. instituce] sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo] o vkladu exekutorského zástavního práva ke dni 15. 5. 2014, žádostí [celé jméno žalovaného] st. o splátkový kalendář, potvrzením [právnická osoba] ze dne 30. 8. 2013 o vkladu částky 22 458 Kč třetí osobou na účet soudního exekutora s poznámkou„ [celé jméno žalovaného]“, potvrzením [právnická osoba] ze dne 18. 7. 2014 o vkladu částky 15 514 Kč žalovaným 2/, uznání dluhu vůči [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] ze dne 9. 4. 2014 ve výši 1 760 Kč [celé jméno žalovaného] st. a dohoda o splátkách, rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č. j. [číslo jednací] ze dne 4. září 2012 o povinnosti [celé jméno žalovaného] st. zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 9 477 Kč s příslušenstvím, exekučním návrhem ze dne 11. 12. 2013, vyrozuměním o zahájení exekuce sp. zn. [spisová značka] a exekučním příkazem soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 5. 2014 dle tohoto rozsudku bylo prokázáno, že [celé jméno žalovaného] st. byl zadlužen a na jeho majetek byly vedeny exekuce.

18. Ze zprávy soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 9. 2022 bylo zjištěno, že v exekuci vedené pod sp. zn. [spisová značka] v neprospěch povinné [jméno] [příjmení], se do dražby podílu na předmětných nemovitostech, konané dne 23. 1. 2019, žalovaný 1/ ani žalovaný 2/ nepřihlásili.

19. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [jméno], ošetřujícího lékaře [celé jméno žalovaného] st., bylo zjištěno, že pacient docházel k lékaři 1x za cca 3 měsíce, léčil se s vysokým tlakem, dále bral léky na bolesti. Lékař neměl zaznamenáno, že by pacienta někdo doprovázel či mu pomáhal.

20. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

22. Podle § 1147 o.z. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

23. Po provedeném dokazování soud vyhověl návrhu na zrušení spoluvlastnictví, když zde byla na jeho zrušení shoda účastníků (výrok I.), a vypořádal jej následujícím způsobem.

24. Soud byl povinen zkoumat, zda předmětné nemovitosti lze reálně rozdělit. Ze znaleckých posudků, zejména z fotografické dokumentace, shledal, že dané nemovitosti byly k reálnému rozdělení zcela nevhodné. Využitelnost domu o pěti pokojích by se výrazně snížila, nadto přístup k domu je skrz úzký pozemek, který by představoval další komplikace při společném využívání nemovitostí. Soud taktéž zvážil, že jak strana žalující, tak strana žalovaná, měly zájem vždy o celý soubor nemovitostí, tj. dům se zahradou, a v průběhu celého řízení žádný z účastníků neprojevil o reálné rozdělení věcí zájem. Proto zde soud ve smyslu § 1144 shledal závažné okolnosti, které bránily reálnému rozdělení, a přistoupil k určení spoluvlastníka (spoluvlastníků), do jejichž vlastnictví bylo na místě nemovitosti přikázat.

25. Ustanovení § 1147 o.z. již (na rozdíl od § 142 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, který ukládal při vypořádání spoluvlastnictví zohlednit velikost podílů a účelné využití věci) nestanovuje závazná kritéria, podle kterých by mělo spoluvlastnictví být vypořádáno. Nejvyšší soud při shrnutí dosavadní judikatury konstatoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3342/2020 ze dne 9. prosince 2020), že spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům (tedy oběma protistranám) a obě strany prokázaly, že jsou dostatečně solventní na to, aby vyplatily protistranu, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria. U nemovitosti sloužící k bydlení je třeba přihlížet i k tomu, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat.

26. V daném případě mají obě strany zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví, přičemž obě strany současně smlouvami o advokátní úschově prokázaly, že do úschovy složily částky odpovídající alespoň obvyklé ceně podílů protistrany na předmětných nemovitostech stanovených znaleckým posudkem. Žalobci uvedli úmysl do nemovitostí investovat, konkrétní plány s nemovitostí nepředložili. Žalobce a/ v rámci svého výslechu sice uvedl, že předpokládal zřízení rekreačního objektu, nicméně toto uvedl v rámci dokazování, nikoliv jako součást svého žalobního tvrzení, nehledě na to, že i toto prohlášení bylo velmi nekonkrétní. Žalované naproti tomu k nemovitostem váže dlouhodobá rodinná vazba, žalovaný 1/ a otec žalovaného 2/ nemovitosti nabyli již v roce 2001 za účelem uspokojování bytové potřeby otce žalovaného 2/ ([celé jméno žalovaného] st.) a jeho dětí, mj. žalovaného 2/. Pokud jde o kritérium údržby, mezi účastníky je shoda, že nemovitosti jsou v současnosti udržovány nedostatečně. Žalobci uvádějí neochotu investovat do nemovitostí, neboť by tak zhodnocovali i podíly žalovaných. Žalovaní uvádějí, že rekonstrukce byla prováděna v době pořízení nemovitosti, cca v roce 2001, následně po úmrtí [celé jméno žalovaného] st. byla sekána tráva na zahradě, více se do nemovitostí neinvestovalo. Ani kritérium údržby, oprav a investic do nemovitostí tedy nemohlo být považováno za rozhodující. Jako rozhodující kritérium proto soud zohlednil historickou rodinnou majetkovou vazbu žalovaných na sporné nemovitosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4930/2010 ze dne 13. července 2011 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 130/2013 ze dne 25. března 2013), kdy rodina žalovaných nemovitosti vlastní o 18 let déle než žalobci (viz nabývací tituly k listu vlastnictví [číslo]), je dána i jasná citová vazba na dům, který dříve obýval otec žalovaného 2/, který byl současně bratrem žalovaného 1/. [jméno] žalovaní uvedli, že v nemovitosti taktéž pobývali (žalovaný 2/ před osamostatněním a žalovaný 1/ před smrtí [celé jméno žalovaného] st.). Po úmrtí [celé jméno žalovaného] st. došlo k nabytí nemovitostí jeho dětmi, které (kromě žalovaného 2/) k nemovitostem vztah neměly, spoluvlastnické podíly prodaly, nebo jim byly zpeněženy v exekuci. Žalovaný 2/ v té době neměl prostředky k údržbě nemovitostí, ani k odkupu ostatních zpeněžovaných podílů. V současnosti má záměr nemovitosti za pomoci žalovaného 1/ rekonstruovat, aby je mohl využívat k uspokojování své bytové potřeby. S ohledem na finanční situaci [celé jméno žalovaného] st. se pomoc rodiny při pořízení a rekonstrukce předmětných nemovitostí jeví jako logická, o čemž svědčí i výpovědi žalovaných a svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Historickou vazbu žalovaných neoslabuje ani skutečnost, že v současné době je jejich podíl na nemovitostech nižší než podíl žalobců, neboť se tak stalo v důsledku jednání jejich příbuzných (ostatních dětí [celé jméno žalovaného] st.), které žalovaní nemohli ovlivnit. Žalobci uváděli, že částka složená žalovanými do úschovy je nedostatečná, toto tvrzení je nicméně dle závěru soudu nepodložené, neboť složena byla částka odpovídající průměru obvyklých cen určených znaleckým posudkem. Byť výše citovaný judikatura připouští, aby při vypořádání bylo zohledněno, že některý ze spoluvlastníků je ochoten zaplatit vyšší finanční náhradu, je nutno zohlednit, že citovaná rozhodnutí ochotu zaplatit vyšší finanční náhradu spojují se zvláštním vztahem spoluvlastníka k věci, který u žalobců absentuje. Současně je třeba zohlednit, že žalobci složili toliko částku při horní hranici ceny určené posudkem, nikoliv tedy částku výrazně vyšší než žalovaní. Předmětné nemovitosti proto byly jako celek přikázány do podílového spoluvlastnictví žalovaných (výrok II.), a to poměrně dle jejich vzájemných podílů (podíl žalovaného 1/ činil 1/4, neboli 5/20, podíl žalovaného 2/ činil 3/20; vzájemný poměr podílů žalovaných tak činil 5 ku 3).

27. Podle § 1147 o.z. soud uložil žalovaným, aby žalobcům uhradil přiměřenou peněžní náhradu stanovenou jako průměr obvyklé ceny stanovené znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] (výroky III. až VIII.), a to dle vzájemného poměru spoluvlastnických podílů žalovaných vůči celku (5/20 ku 3/20). Podíl žalobců na nemovitostech a/ a b/ činil 3/20, každému z nich proto náleží náhrada 280 000 Kč (z toho žalovaný 1/ je povinen každému uhradit částku 175 000 Kč, žalovaný 2/ částku 105 000 Kč). Podíl žalobkyně c/ činil 6/20, náleží jí proto náhrada 560 000 Kč (z toho žalovaný 1/ je povinen uhradit částku 350 000 Kč, žalovaný 2/ částku 210 000 Kč).

28. Ohledně nákladů řízení soud vyšel z návrhů účastníků i ze závěrů nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. dubna 2022, dle kterého zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Protože soud neshledal skutečnosti, které by odůvodňovaly odlišný postup, rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX.).

29. Náklady na znalečné hrazené státem v průběhu řízení činily celkem 3 417 Kč (při zohlednění záloh složených ve výši 2 000 Kč a 2 000 Kč). Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil účastníkům, aby jej státu nahradili, a to v rozsahu původních podílů jednotlivých účastníků na sporném nemovitém majetku (3/20 pro žalobce a/, 3/20 pro žalobce b/, 6/20 pro žalobkyni c/, 1/4 pro žalovaného 1/ a 3/20 pro žalovaného 2/), který byl předmětem řízení (výroky X. až XIV.).

30. Lhůta k plnění byla účastníkům stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.

Poučení