20 C 250/2022 - 193

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 646 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za den [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která se do dispozice žalovaného dostala následujícími výběry z bankovního účtu [jméno FO] prostřednictvím platební karty: ve dnech [datum]. a [datum] vždy výběr částky [částka]; ve dnech [datum]. a [datum] vždy výběr částky [částka] a dne [datum] byla bezhotovostně převedena částka [částka] na bankovní účet žalovaného, tj. dva týdny před smrtí [jméno FO], kdy nebyl schopen chápat smysl svých projevů, nemohl se sám dopravovat. Uvedla, že je společně se svým bratrem dědičkou po zemřelém strýci [jméno FO], narozený [datum], zemřelý [datum] (dále jen „[jméno FO]“). [jméno FO] byl delší dobu před úmrtím v péči psychiatrů [jméno FO] a [jméno FO], trpěl duševní poruchou, která dle žalobkyně nebyla jen přechodného charakteru, vylučovala jej z možnosti platně právně jednat. [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] zhodnotil [jméno FO] jako polymorbidního pacienta především s onemocněním mozku vaskulární demencí. Uvedený duševní stav [jméno FO] byl dle žalobkyně důvodem pro omezení jeho svéprávnosti a ustanovení opatrovníka. Nikdo však nepodal návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti, [jméno FO] disponoval se svým majetkem sám a bez omezení až do svého úmrtí. [jméno FO] byl kvůli svému zdravotnímu stavu a nesoběstačnosti v sociálním zařízení Diakonie ČCE v Krabčicích (dále jen „domov v Krabčicích“) od dubna 2019 do [datum], kdy zemřel. Po smrti [jméno FO] žalobkyně zjistila nahlédnutím do účtů [jméno FO], že žalovaný odčerpal celkem [částka], a to údajně na přání [jméno FO]. [jméno FO] platební kartu k výběru nikdy nepoužil, odňal mu ji bankomat po zjištění výše prostředků na účtu [jméno FO] na konci dubna 2019 nebo začátkem května 2019, tehdy činil zůstatek [částka]. Žalobkyně se obrátila na orgány činné v trestním řízení, přičemž bylo shledáno, že se zřejmě nejedná o trestný čin, skutečnost, že se částka [částka] dostala do dispozice žalovaného potvrdilo i Krajské státní zastupitelství v [adresa]. Jde-li o částku [částka], ohledně níž žalovaný tvrdí, že jí nedisponoval, byla čerpána prostřednictvím platební karty na jméno [jméno FO], který s ní ale nemusel disponovat, z úředních záznamů o podání vysvětlení a zprávy Krajského státního zastupitelství vyplývá, že u žalovaného zůstala částka [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, žalovaný se nevyjádřil, žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Z účtu [jméno FO] vybral pouze částku [částka], a to dne [datum]. Též dne [datum] vložil na svoji vkladní knížku částku [částka] a zbývající částku [částka] si ponechal, aby zaplatil náklady pohřbu [jméno FO]. Jednalo se o dar, k čemuž žalovaný poukázal na následující skutečnosti a jejich časový sled: velmi blízký vztah k [jméno FO] a jeho manželce [jméno FO], kterým žalovaný takřka nahrazoval syna, byli v každodenním kontaktu. Již v roce 2011 uzavřeli darovací smlouvu, na základě níž [jméno FO] daroval žalovanému pozemek parc. č. [číslo], zahradu, v obci a katastrálním území [adresa]. Žalovaný odmítl, aby mu [jméno FO] daroval dům, že [jméno FO] chtěl žalovanému darovat dům vypověděl i svědek [jméno FO]. [jméno FO] opakovaně veřejně prohlašoval, že nikomu z rodiny ničeho neodkáže, nestýkal se s nimi. Žalovaný vypravil pohřeb [jméno FO], chtěl jej vypravit i [jméno FO], ale krátce před jeho úmrtím záležitosti [jméno FO] začala řešit žalobkyně, která se o [jméno FO] před tím nezajímala. Poukázal na úřední záznam o podání vysvětlení [jméno FO], která žalobkyni u [jméno FO] dlouho neviděla, a objevila se krátce před smrtí [jméno FO] v domově v Krabčicích. Dne [datum] [jméno FO] písemně zmocnil žalovaného k nakládání s peněžními prostředky na účtu [jméno FO] (dále také jen „zmocnění ze dne [datum]“). Tehdy [jméno FO] opakovaně řekl žalovanému, že peníze nemá komu dát, žalovaný je může utratit na svoje potřeby. Následně byla žalovanému vydána platební karta k účtu [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] darovat žalovanému částku [částka] prokazují zejména úřední záznamy o podání vysvětlení [jméno FO], [jméno FO] a zmocnění ze dne [datum]. Pokud jde o zbývající částku [částka], žalovaný o ní neví, nedisponoval s ní, upozorňuje, že k účtu [jméno FO] měl dispoziční oprávnění i [jméno FO], který celkem získal částku [částka], tj. [částka] na elektrokolo či koloběžku a dále vybral [částka], a to dle sdělení banky [právnická osoba]. ze dne [datum]. Žalovaný se dále bránil s poukazem na § 2997 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tj. že se jedná o vnucené obohacení ze strany [jméno FO], který poskytnutím částky [částka] vědomě, dobrovolně a bez písemně uzavřené darovací smlouvy obohatil žalovaného. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení, neboť žalobkyně od [datum] věděla, že žalovaný má platební kartu k účtu [jméno FO], že jej dne [datum] se svolením žalobkyně vyzvala sociální pracovnice k vrácení platební karty. Žalobkyně tudíž věděla, že žalovaný může vybírat z účtu [jméno FO], ale žaloba byla podána až dne [datum], přičemž subjektivní promlčecí lhůta uplynula dne [datum].

3. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále jen „rozsudek“) byla žaloba zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

4. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále jen „usnesení“), byl rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, neboť žalobkyně je aktivně legitimována, jako dědička byla od počátku řízení oprávněna vykonávat správu dědictví, následně ji soud ustanovil správkyní dědictví právě za účelem vymáhání žalované pohledávky. Žalobkyně opakovaně tvrdila, že vymáháním pohledávky – podáním žaloby - vykonává správu dědictví, tj. vymáhá ji ve prospěch v úvahu přicházejících dědiců, tedy ji nevymáhá pro sebe. Po vyhlášení rozsudku, po předložení usnesení, dle nějž je žalobkyně nabyvatelkou žalované pohledávky, v navazujícím řízení soud zohlední tuto novou skutečnost a bude se žalobou věcně zabývat.

5. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo zahájeno řízení o pozůstalosti [jméno FO]. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně a [jméno FO] byli mimo jiné vyrozuměni o dědickém právu. Z přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] jako soudního komisaře ze dne [datum] soud zjistil, že dědicové [jméno FO] jsou žalobkyně a [jméno FO]. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně byla jmenována správkyní celé pozůstalosti [jméno FO]. Ze souhlasu dědice [jméno FO] s vymáháním pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že souhlasí s podáním žaloby žalobkyní. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti mimo jiné s tím, že žalobkyně nabývá z pozůstalosti pohledávku a veškeré další nároky [jméno FO] za žalovaným z titulu neoprávněných výběrů na účtu [jméno FO] ve výši celkem [částka].

6. Z výpisu z účtu [jméno FO], č. účtu [č. účtu] (dále jen „účet [jméno FO]“) od [datum] do [datum] soud zjistil, že byly v provedeny následující transakce platební kartou: (i) dne [datum] výběr částky [částka]; (ii) dne [datum] výběr částky [částka]; (iii) dne [datum] výběr částky [částka]; (iv) dne [datum] výběr částky [částka].

7. Ze sdělení banky [právnická osoba]. ze dnů [datum]. a [datum] soud zjistil, že k účtu [jméno FO] měli dispoziční oprávnění žalovaný a [jméno FO]. V období od [datum] do [datum] byly k účtu [jméno FO] vydány následující platební karty: (i) č. [hodnota]***[číslo], která byla zrušena dne [datum] poté, co byla nahlášena jako ztracená, následně byla vystavena náhradní karta č. [hodnota]***[číslo], která byla zrušena dne [datum], jako ztracenou ji telefonicky nahlásil žalovaný. Dále byla vystavena karta (ii) č. [hodnota]***[číslo] na držitele [jméno FO], datum zadání této karty: [datum] a datum zrušení karty: [datum]. Z karty držitele [jméno FO] byly provedeny výběry ve dnech [datum]. a [datum] vždy ve výši [částka] (data zúčtování: [datum]. a [datum]); ve dnech [datum]. a [datum] vždy ve výši [částka] (data zúčtování: [datum] a [datum]). Karta (iii) č. [hodnota]***[číslo] na žalovaného jako držitele byla zadána dne [datum], zablokována dne [datum], nebyly z ní provedeny výběry. Z výpisu z účtu [jméno FO] od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byl proveden platební kartou výběr částky [částka] a dne [datum] výběr hotovosti [částka].

8. Ze zmocnění k nakládání s peněžními prostředky na účtu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] zmocnil žalovaného k nakládání s peněžními prostředky na svém účtu.

9. Ze dvou dopisů banky [právnická osoba]. ze dnů [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný může začít používat svoji kartu č. *[číslo] vydanou k účtu [jméno FO].

10. Z fotografie platební karty č. [hodnota] s vyznačením „[Jméno zainteresované osoby 1/0]“ soud zjistil, že byla rozlámána na čtyři kusy.

11. Z potvrzení o transakcích provedených platební kartou ze dne [datum] soud zjistil, že prostřednictvím karty č. [číslo] byla vybrána částka [částka].

12. Z vkladní knížky č. vkladového účtu [tel. číslo] vystavené na jméno žalovaného soud zjistil, že dne [datum] je evidováno první vložení v hotovosti ve výši [částka].

13. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že je spolužákem žalovaného ze střední školy, znají se téměř celý život, žalobkyni nezná. Od žalovaného, od nějž měl informace o majetkových záležitostech [jméno FO], ví, že žalovanému chtěl [jméno FO] dát peníze. Sám svědek nebyl přítomen tomu, kdy by [jméno FO] chtěl dát žalovanému peníze, ale byl u toho, když [jméno FO] chtěl dát dům žalovanému. Žalovaný navštěvoval [jméno FO] v domově v Krabčicích, [jméno FO] bral žalovaného jako svého syna, žalovaný se o něj staral.

14. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že se s žalovaným zná od základní školy, žalobkyni nezná. O vztahu žalovaného a [jméno FO] je mu známo, že se navštěvovali v Klenči, žalovaný často vozil [jméno FO] k lékařům, spolu s žalovaným u [jméno FO] něco stěhovali. Není mu známo, jak [jméno FO] nakládal s penězi, ani jak s nimi chtěl naložit pro případ smrti, nebyl přítomen při uzavření darovací smlouvy nebo jiné smlouvy mezi žalovaným a [jméno FO].

15. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], (dále jen „[jméno FO]“) soud zjistil, že žalobkyni zná jako neteř [jméno FO] a žalovaný jezdil za [jméno FO] do domova v Krabčicích, kde svědkyně pracovala jako sociální pracovnice a současně jako vedoucí služby domova pro seniory. Žalovaný a [jméno FO] byli kamarádi. V době, kdy řešila nástup manželů [jméno FO] do domova v Krabčicích, říkali, že není, kdo by jim pomohl, že nikoho nemají, nakupovala jim sousedka. Neví, jak chtěl [jméno FO] naložit s penězi pro případ své smrti, ani nesledovala, jak s penězi nakládá. Myslí si, že nebyla přítomna při uzavření darovací smlouvy nebo jiné smlouvy mezi žalovaným a [jméno FO].

16. Z odpovědi [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný navštěvoval [jméno FO] v domově v Krabčicích, ale neví, jak návštěvy probíhaly. Před úmrtím si [jméno FO] nebyl schopen uhlídat peníze. Dne [datum] [jméno FO] telefonicky požádala žalovaného, aby přivezl platební kartu k účtu [jméno FO], s tím, že bude zapečetěna a uschována. Žalovaný dne [datum] platební kartu přivezl, přičemž uvedl, že peníze poslal na účty dle přání [jméno FO], což se asi mnoha lidem nebude líbit, platební kartu rozstříhal.

17. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] [jméno FO] soud zjistil, že s manželi [jméno FO] se zná od dětství, poslední tři roky se o ně v rámci možností starala. [jméno FO] říkal, že rodina od něj nic neuvidí, peníze rozdá kamarádům. Snad [částka] dostal [jméno FO], který [jméno FO] také jezdil na nákupy, aby si koupil elektrokolo, měl mít platební kartu k účtu [jméno FO], ale snad mu ji odebral bankomat, když se snažil vybrat peníze. Platební kartu měl mít i žalovaný, který od jara 2019 jezdil za [jméno FO], vozil ho do nemocnice, za lékaři apod. Podle toho, co ví, měli se souhlasem [jméno FO] hospodařit s jeho penězi žalovaný a [jméno FO]. Myslí si, že nakládání s penězi [jméno FO] bylo v mezích slušného jednání, bez nátlaku, ale v době, kdy byl [jméno FO] velmi nemocný.

18. Ze dvou úředních záznamů o podání vysvětlení ze dnů [datum] a [datum] [jméno FO] soud zjistil, že manžele [jméno FO] znal dlouho, často je navštěvoval a pomáhal jim. Ví, že [jméno FO] nechtěl dědicům zanechat majetek. [jméno FO] mu slíbil peníze, nechal mu vystavit platební kartu k účtu, kterou [jméno FO] dostal na přelomu března a dubna 2019, od [jméno FO] obdržel částku [částka] začátkem dubna 2019, za niž si koupil elektrokolo. Někdy v červnu 2019 chtěl ověřit stav financí, tehdy mu bankomat kartu odebral. [jméno FO] dle úředních záznamů opakovaně tvrdil, že nikdy platební kartu nepoužil k výběru hotovosti, tomuto soud neuvěřil, neboť ze sdělení banky [právnická osoba]. ze dnů 24. 6. a [datum] se jednoznačně podává, že právě prostřednictvím platební karty držitele [jméno FO] č. [číslo] bylo čerpáno celkem [částka]. Nadto [jméno FO] při podání vysvětlení uvedla, že když se [jméno FO] snažil vybrat peníze, bankomat mu měl snad odebrat platební kartu. Více peněz nebo jiné plnění od [jméno FO] neobdržel. Žalovaný snad disponoval s penězi [jméno FO].

19. Z úředního záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že byly provedeny následující výběry prostřednictvím platební karty: ve dnech [datum]. a [datum] vždy ve výši [částka] a ve dnech [datum] a [datum] vždy ve výši [částka], dne [datum] byl proveden nadlimitní výběr postkartou ve výši [částka].

20. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl s [jméno FO] kamarádský vztah, [jméno FO] chtěl dát žalovanému peníze. Pokud jde o žalovaným tvrzené darování částky [částka], žalovaný neví, kdy se to stalo, byl u toho někdo z Krabčic, byli domluveni, že si žalovaný peníze vezme k sobě. Dříve si peníze navzájem půjčovali. Pokyny, jak nakládat s penězi, dával [jméno FO] žalovanému ústně. O výběrech z května 2019 neví, nemá s nimi nic společného, je možné, že je provedl [jméno FO], který chodil za [jméno FO].

21. Ze sdělení Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla vyrozuměna, že není shledán důvod k tomu, aby věc byla opětovně šetřena, neboť skutečnosti, které žalobkyně uvedla v oznámení, již byly předmětem šetření (dále jen „závěr dozorového státního zástupce“). Ze spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], Obvodní oddělení [adresa] pod [číslo] státní zástupce zjistil, že žalobkyně podala trestní oznámení, policejní orgán uzavřel, že nejsou dány podmínky pro zahájení trestního řízení, a věc odložil s tím, že k výběrům z bankovního účtu docházelo, ale nelze prokázat, kdo konkrétně je prováděl a zda se tak stalo na základě pokynů [jméno FO].

22. Ze sdělení Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že státní zástupce shledal, že závěr dozorového státního zástupce byl správný a důvodný, a to ve smyslu, že nemají být prováděna další šetření. Z obsahu spisu č.j. [číslo] dle státního zástupce plyne, že žalovaný vybral z účtu celkem [částka], s nimiž disponoval se souhlasem [jméno FO] a na jeho přání; soud má však za to, že uvedený závěr státního zástupce je vyvrácen, neboť v nynějším civilním řízení nebylo zjištěno, že veškeré výběry ve výši celkem [částka] provedl žalovaný (částka [částka] byla vybrána prostřednictvím platební karty držitele [jméno FO], jak se podává ze sdělení banky [právnická osoba]. ze dnů [datum] a [datum]) ani že je žalovaný provedl se souhlasem a na přání [jméno FO] (viz níže zejména odst. 42 až 44 odůvodnění). Výpověď žalovaného potvrdili svědci [jméno FO], dle níž měl s penězi [jméno FO] libovolně hospodařit žalovaný a [jméno FO], vše se souhlasem [jméno FO]. Dle státního zástupce tak z ničeho neplyne, že by žalovaný zneužil kartu nebo účet [jméno FO]. Nedošlo k naplnění jakékoliv skutkové podstaty jakéhokoliv trestného činu.

23. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO] jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným soud zjistil, že [jméno FO] daruje žalovanému pozemek parc. č. [číslo], zahrada, v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], který žalovaný přijímá a nabývá jej do výlučného vlastnictví.

24. Z objednávky – daňového dokladu č. [tel. číslo], objednávky – daňového dokladu č. [tel. číslo] – Dodatek č. [hodnota], plné moci ze dne [datum] a příjmových pokladních dokladů č. [tel. číslo] a č. [tel. číslo] soud zjistil, že žalovaný objednal pohřeb [jméno FO], zemřelé dne [datum], za nějž uhradil částku [částka].

25. Z poukazu na vyšetření/ošetření ze dne [datum] vystaveného [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] registroval [jméno FO] dne [datum], kdy byl přijat do domova v Krabčicích, jednalo se o polymorbidního pacienta především s onemocněním mozku vaskulární demencí, která rychle progredovala, podstatně omezovala jeho rozumové schopnosti, kterých velmi výrazně pozbyl po propuštění z hospitalizace dne [datum] (správně zřejmě [datum], neboť [jméno FO] zemřel dne [datum]) a poté do jednoho měsíce zemřel.

26. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyjádření do 10 dnů ode dne obdržení předžalobní výzvy, která byla dána k poštovní přepravě dne [datum].

27. Z úmrtního listu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] zemřel dne [datum].

28. Soud zamítl návrh účastníků na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie ke zjištění duševního stavu [jméno FO] pro nadbytečnost, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný a [jméno FO] uzavřeli darovací smlouvu, nebyl prokázán ani jiný právní důvod přijetí plnění žalovaným, proto by bylo nadbytečné zjišťovat, zda byl [jméno FO] způsobilý uzavřít darovací smlouvu či jinou smlouvu. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně na provedení důkazu výpisem z bankovního účtu žalovaného, neboť mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný vybral z účtu [jméno FO] částku [částka], a ohledně zbývající částky [částka] bylo prokázáno, že byla vybrána prostřednictvím platební karty držitele [jméno FO]. Soud dále zamítl pro nadbytečnost návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem [jméno FO], neboť jeho tvrzení uvedená v úředních záznamech o podání vysvětlení, že nikdy platební kartu nepoužil k výběru hotovosti, jsou vyvrácena sděleními banky [právnická osoba]. ze dnů [datum] a [datum], z nichž se podává, že prostřednictvím platební karty držitele [jméno FO] č. [číslo] bylo čerpáno celkem [částka].

29. Co se týče zjištěného skutkového stavu, pak na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že jedná-li se o částku [částka], žalovaný ji dne [datum] vybral z účtu [jméno FO], z níž část ve výši [částka] uložil na vkladní knížku s č. vkladového účtu: [číslo] vedenou na jméno žalovaného, a část ve výši [částka] si ponechal žalovaný, aby zaplatil náklady pohřbu [jméno FO]. Jedná-li se o zbývající částku [částka], byla vybrána prostřednictvím pěti výběrů provedených vždy platební kartou, jejímž držitelem byl [jméno FO], č. [číslo], ve dnech [datum] a [datum] byly provedeny vždy výběry částky [částka] (data zúčtování uvedených výběrů: [datum]. a [datum]) a ve dnech [datum]. a [datum] byly provedeny vždy výběry částky [částka] (data zúčtování uvedených výběrů: [datum] a [datum]). Svědci [jméno FO], [jméno FO] ani [jméno FO] nebyli přítomni v okamžiku, kdy [jméno FO] vyjádřil vůli darovat žalovanému jakoukoliv částku. O takové vůli [jméno FO] se svědek [jméno FO] dozvěděl od žalovaného, svědci [jméno FO] a [jméno FO] nevěděli, jak chtěl [jméno FO] naložit s penězi pro případ své smrti. [jméno FO] uvedla, že [jméno FO] chtěl peníze rozdat kamarádům, dále, že žalovaný a [jméno FO] hospodařili s penězi [jméno FO] s jeho souhlasem. [jméno FO] uvedl, že [jméno FO] nechtěl ničeho zanechat dědicům. Žalovaný a [jméno FO] měli kamarádský až rodinný vztah, žalovaný vozil [jméno FO] k lékařům, navštěvoval jej a jeho manželku [jméno FO] i v domově v Krabčicích. Žalovaný přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalobkyni ničeho neuhradil.

30. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

31. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 2297 odst. 1 o. z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

33. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

34. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

35. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

36. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle odst. 2 jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

37. Nejprve se soud zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně, neboť částka [částka] byla vybrána z účtu [jméno FO] zemřelého dne [datum]. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že byla schválena dohoda dědiců, tj. žalobkyně a [jméno FO], o rozdělení pozůstalosti mimo jiné s tím, že žalobkyně nabývá z pozůstalosti pohledávky a veškeré další nároky [jméno FO] za žalovaným z titulu neoprávněných výběrů z účtu č. [č. účtu] v celkové výši [částka]. Aktivní legitimace žalobkyně je tudíž založena shora uvedeným titulem.

38. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

39. Pokud jde o částku [částka], bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný ji nabyl výběrem z účtu [jméno FO], a to dne [datum]. Mezi účastníky bylo však sporné, zda existuje titul k nabytí částky [částka]. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor [jméno FO], neboť vzhledem k jeho duševnímu stavu postupně se zhoršujícímu od jara 2019 včetně onemocnění vaskulární demencí, byla veškerá jeho právní jednání od počátku neplatná. Žalovaný oproti tomu tvrdil, že s [jméno FO] ústně uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byla částka [částka].

40. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., důsledkem je povinnost vydat to, co bylo plněním bezdůvodně nabyto (§ 2991 odst. 1 o. z.) a odpovídající právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. V případě, že právní důvod přijetí plnění od počátku chyběl, jedná se o prospěch získaný plněním bez právního důvodu. Právním důvodem plnění může být např. smlouva, ale nikoliv pohnutka, se kterou zákon nespojuje žádné právní důsledky.

41. Znaky bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., které jsou nezbytné pro posouzení, zda se jedná o vztah z bezdůvodného obohacení, jsou následující: (i) obohacený získal majetkový prospěch a (ii) chyběl právní důvod takového majetkového prospěchu. Pokud jsou oba znaky splněny, obohacený je povinen vydat, oč se bezdůvodně obohatil.

42. Žalobkyni, která se domáhala vrácení částky [částka] celkem, kterou dle jejích tvrzení nabyl žalovaný, tíží důkazní břemeno o tomto tvrzení. Pokud jde o část ve výši [částka], bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný částku [částka] získal od [jméno FO]. Pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal právní titul, na základě nějž byl oprávněn ponechat si částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně tvrdil, že se jednalo o dar, musel prokázat darovací smlouvu ve smyslu § 2055 a násl. o. z. Konkrétně dvoustranné právní jednání, k němuž se vyžaduje nabídka, z níž musí být zřejmé, že ten, kdo ji činí, má úmysl uzavřít určitou darovací smlouvu s žalovaným, a akceptace (ve smyslu § 1731 o. z. a § 1740 o. z.). K náležité specifikaci právního důvodu svědčícího pro přijetí sporných majetkových hodnot se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017 s tím, že je nutné vymezit a prokázat, o jaký poměr se jednalo, identifikovat právní skutečnost, jíž byl založen apod. Shodně též viz závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3823/2015: „Pro úplnost se arci sluší podotknout, že staví-li žalovaná svou procesní obranu na tvrzení, dle něhož se plnění, jež v důsledku zmíněného převodu obdržela, opíralo o řádný právní důvod, musí řečený titul konkretizovat a náležitě vymezit; nelze se (jak učinil soud prvního stupně) spokojit s pouhým povšechným, nespecifikovaným konstatováním existence právního vztahu, s ohledem na nějž by předmětný majetkový přesun měl být pokládán za důvodný (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 32 Odo 432/2005, a ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2299/2014).“ 43. Žalovaný však ničeho netvrdil ani neprokázal o konkrétních okolnostech uzavření tvrzené darovací smlouvy, tj. kdy, kde, příp. za přítomnosti jakých konkrétních osob, byla uzavřena, s jakým konkrétním zněním, žádný ze svědků nebyl přítomen při uzavření darovací smlouvy ani se o uzavření takové konkrétní darovací smlouvy nedozvěděl přímo od [jméno FO]. Z tvrzení a důkazů předložených k prokázání těchto tvrzení, tj. o přátelském až rodinném vztahu mezi žalovaným a [jméno FO] nejpozději od roku 2011, že [jméno FO] opakovaně prohlašoval, že nikomu z rodiny nic neodkáže, že žalovaný uhradil náklady pohřbu [jméno FO] a byl připraven uhradit náklady pohřbu [jméno FO], že žalovaný neví přesně, kdy mu [jméno FO] daroval částku [částka], byl u toho někdo z Krabčic, že [jméno FO] zmocnil žalovaného k nakládání s peněžními prostředky na účtu nelze dovodit, že byla uzavřena darovací smlouva.

44. Žalovaný v tomto směru neunesl důkazní břemeno. V řízení nebyl zjištěn ani jiný právní důvod přijetí plnění. Žalovanému tudíž chybí právní důvod k přijetí částky [částka]. Takovým právním důvodem nemůže být ani zmocnění žalovaného [jméno FO] k nakládání s peněžními prostředky na účtu ze dne [datum]. K tomu srov. závěry Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 33 Cdo 702/2010: vklad je pohledávka vůči peněžnímu ústavu, složením vkladatelem a převzetím peněžním ústavem opouštějí finanční prostředky majetkovou sféru vkladatele a stávají se majetkem peněžního ústavu. Vkladatel je oprávněn nakládat se vkladem včetně změny v osobě věřitele, může svoji pohledávku postoupit jinému pouze písemnou smlouvou. „Bezúplatnou (písemnou) smlouvu o postoupení pohledávky lze ztotožnit s darováním „práva nebo jiné majetkové hodnoty“ jako předmětů občanskoprávních vztahů (§ 118 odst. 1 obč. zák.). Z uvedeného vyplývá, že peněžní prostředky, jež převzal peněžní ústav (vklad), nelze darovat tím způsobem, že vkladatel s úmyslem obdarovat třetí osobu prohlásí, že jí peněžní prostředky (vklad) poskytuje jako dar (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 5578/2016).“ Dále pak navazující závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2528/2018: „…nelze za darování považovat udělení oprávnění adresované žalovanému k neomezenému nakládání s účty zůstavitelky. Takové zmocnění umožňuje žalovanému pouze „spravovat“ finanční prostředky zůstavitelky, avšak nikoliv již - ve smyslu shora uvedené judikatury dovolacího soudu - si je ponechat.“ 45. Pokud jde o námitku žalovaného v podobě tvrzeného vnuceného obohacení podle § 2997 o. z., jeho podstatou je poskytnutí plnění a přijetí plnění obohaceným a současně, aby si plnitel v okamžiku, kdy plnění poskytuje, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Pro uplatnění této výluky z bezdůvodného obohacení je třeba postavit najisto, že plnitel – [jméno FO] – v okamžiku, kdy poskytl plnění, neměl pochybnosti o tom, že jej k poskytnutí částky [částka] nic nezavazuje; jinými slovy byl si vědom toho, že nemá povinnost žalovanému plnit (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dnů 11. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017; 7. 3. 2023, sp. zn. 23 Cdo 390/2022 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 33 Cdo 2502/2022). Přes poučení soudem, aby žalovaný doplnil svá skutková tvrzení a navrhl soudu důkazy k prokázání toho, že [jméno FO] si byl vědom toho - v okamžiku, kdy žalovaného obohatil o částku [částka] - že nemá žádnou povinnost mu ji plnit, žalovaný pouze uvedl, že nebyla uzavřena písemná darovací smlouva. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017, musí být prokázáno, tj. nelze jen presumovat, že plnitel si byl vědom, že nemá povinnost plnit, „Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět, že plní nedluh…“ Žalovaný však ani netvrdil, ani neprokázal, že by si [jméno FO] byl vědom toho, že vůbec poskytl plnění, a právě ve výši [částka] žalovanému, a že právě tehdy si byl současně vědom toho, že nemá povinnost plnit žalovanému. Žalovaný tudíž v tomto směru neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní.

46. Pokud jde o námitku žalovaného v podobě promlčení nároku žalobkyně, neboť žalobkyně od [datum] věděla, že žalovaný má platební kartu k účtu [jméno FO], tj. od [datum] věděla, že žalovaný může vybírat peněžní prostředky z účtu [jméno FO], žalobu však podala až dne [datum]: subjektivní promlčecí lhůta plyne ode dne, kdy se věřitel dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty (§ 619 odst. 2 o. z.), tj. je vázána na vědomost nebo schopnost a možnost věřitele získat vědomost o podstatných skutečnostech běhu promlčecí lhůty. V případě práva na vydání bezdůvodného obohacení začíná subjektivní promlčecí lhůta běžet dnem, kdy se ochuzený dozví o vzniku bezdůvodného obohacení a totožnosti obohaceného (§ 621 o. z.). Jak se podává z odpovědi [jméno FO] ze dne [datum], informovala žalobkyni dne [datum], že žalovaný má platební kartu k účtu [jméno FO]. Z uvedeného ale nevyplývá, že žalobkyně ode dne [datum] věděla o vzniku neoprávněného majetkového prospěchu a o osobě obohaceného. Toto ani nemohla dovozovat ze skutečnosti, že žalovaný má platební kartu k účtu [jméno FO], neboť nemohla ani vědět, že žalovaný čerpal peněžní prostředky prostřednictvím této platební karty z účtu [jméno FO].

47. Pokud jde o zbývající částku [částka], žalobkyně též tvrdila, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor [jméno FO], ve dnech [tituly před jménem]. a [datum] vybral vždy částku [částka] a dále ve dnech [datum] a [datum] vybral vždy částku [částka], a to vždy prostřednictvím platební karty z účtu [jméno FO]. Kvůli postupně se zhoršujícímu duševnímu stavu od jara 2019 včetně onemocnění vaskulární demencí byla veškerá právní jednání [jméno FO] od počátku neplatná. Žalovaný tvrdil, že o částce [částka] mu není nic známo. Žalobkyni tedy tíží důkazní břemeno o tvrzení, že žalovaný na úkor [jméno FO] získal majetkový prospěch [částka]. Po poučení soudem, aby žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a navrhla soudu důkazy k jejich prokázání, tj. částka [částka] celkem byla převedena právě do dispozice žalovaného prostřednictvím shora uvedených převodů, soud k důkaznímu návrhu žalobkyně vyžádal od banky [právnická osoba]. sdělení ze dnů [datum]. a [datum].

48. Jak soud zjistil ze sdělení banky [právnická osoba]. ze dne [datum] výběry ve výši celkem [částka] ve dnech [datum] a [datum] (zúčtovány ve dnech [datum]. a [datum] a [datum]) byly provedeny prostřednictvím karty č. [číslo], jejímž držitelem byl [jméno FO]. Naopak z karty č. [číslo], jejímž držitelem byl žalovaný, nebyly provedeny žádné výběry. Žalobkyně upozornila, že jde zde rozpor na straně jedné v úředních záznamech o vysvětlení podaných [jméno FO] s tím, že platební kartu nepoužil k výběru hotovosti, zprávou krajského státního zástupce ze dne [datum], že výběry provedl žalovaný, a na straně druhé tvrzeními žalovaného, že o částce [částka] mu není ničeho známo, sděleními banky [právnická osoba]. ze dnů [datum] a [datum], dle nichž částka [částka] byla čerpána prostřednictvím platební karty držitele [jméno FO]. Jak uvedeno shora, soud má tvrzení [jméno FO] za vyvrácená uvedenými sděleními banky [právnická osoba]. ze dnů [datum]. a [datum], která jednoznačně uvádějí, že výběry ve výši celkem [částka] byly provedeny prostřednictvím karty držitele [jméno FO]. Jde-li o sdělení státních zástupců ze dnů [datum] a [datum] i mezi nimi jsou závažné rozpory: dle sdělení ze dne [datum] bylo šetřením zjištěno, že sice došlo k výběrům z účtu [jméno FO], ale nelze prokázat, kdo je provedl a zda je provedl na základě pokynu [jméno FO], zatímco dle sdělení státního zástupce ze dne [datum] je naopak nesporné, že výběry ve výši [částka] provedl žalovaný se souhlasem [jméno FO]. Soud k těmto rozporným závěrům uvádí, že ve smyslu § 135 o. s. ř. není vázán sděleními státních zástupců. V trestním řízení bylo dokazování vedeno k jiným otázkám než v nynějším civilním řízení, některé provedené důkazy jsou ve sděleních státních zástupců popsány povšechně (např. je odkazováno pouze na spis jako takový (viz sdělení státního zástupce ze dne [datum]), výpisy z účtu bez uvedení data a majitele, osoby s dispozičním oprávněním k takovému účtu ve sdělení státního zástupce ze dne [datum]), není tudíž zřejmé, na základě jakých zcela konkrétních důkazů bylo jako nesporné označeno, že výběry ve výši [částka] provedl žalovaný. Žalobkyně tedy neprokázala své tvrzení, že se žalovaný obohatil na úkor [jméno FO] i o částku [částka].

49. Soud žalobě zčásti, co do částky [částka], vyhověl, neboť žalobkyně tvrdila a svá tvrzení prokázala, že se žalovaný bezdůvodně obohatil, tj. získal majetkový prospěch, aniž by zde byl právní důvod takového majetkového prospěchu.

50. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou svého právního zástupce ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení uvedené výzvy. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum], plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne [datum] do 10 dnů, tj. od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil částku [částka] do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], tj. úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

52. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za den [datum], byla žaloba zamítnuta (viz výrok II. rozsudku), neboť žalobkyně neprokázala, že právě žalovaný se bezdůvodně obohatil zbývající částkou [částka].

53. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. i zákonného úroku z prodlení. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. [datum]), tj. částky sestávající z požadované částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 11,75 % ročně, tj. [částka]; tj. celkem [částka]. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce sestávající z částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 11,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; tj. celkem [částka].

55. Náklady řízení žalobkyně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 x [částka] (tj. za návrh ve věci samé ze dne [datum] a odvolání ze dne [datum]) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] od 13:00 hod do 15:42 hod, z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou z [adresa] do Litoměřic a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou z [adresa] do Litoměřic a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou z [adresa] do Litoměřic a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou z [adresa] do Litoměřic a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou z [adresa] do Litoměřic a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou z [adresa] do Litoměřic a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Z částky [částka] pak 34 % činí [částka].

56. Pokud jde o návrh žalobkyně, aby jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení nebo alespoň vyšší než zhruba jedna třetina plné náhrady nákladů řízení, a to při zohlednění průběhu řízení včetně námitek žalovaného, soud konstatuje, že uplatnění moderačního práva soudu dle § 150 o. s. ř. je výjimečným postupem odůvodněným výhradně důvody zvláštního zřetele hodnými, při němž je třeba zkoumat majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků, dále okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení atd. (srov. [Moderační právo soudu]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 2.). V nyní řešené věci však soud takové důvody hodné zvláštního zřetele neshledal, neboť žádný z účastníků ani netvrdil ničeho o svých poměrech ve smyslu § 150 o. s. ř., ani žalovaného nelze „trestat“ za to, že žalobkyni nenavrhl smírné řešení sporu (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 145/06).

57. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

58. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení