20 C 257/2016-721

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1/) [celé jméno žalovaného] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2/) [celé jméno žalované] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], a to k pozemkům: • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]: parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – trvalý travní porost parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – ostatní plocha parc. [číslo] – ostatní plocha parc. [číslo] – ostatní plocha • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]: parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]: parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda parc. [číslo] – orná půda

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují nemovitosti: zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemky: parc. [číslo] část z původního pozemku parc. [číslo] dle nového stavu pod stávajícím parc. [číslo] o výměře [číslo] m dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalce] a ověřeného dne [datum] pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku, • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemky: parc. [číslo] část z původního pozemku parc. [číslo] dle nového stavu pod stávajícím parc. [číslo] o výměře [číslo] m dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalce] a ověřeného dne [datum] pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku, • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemky: parc. [číslo].

III. Do společného jmění manželů žalovaných se přikazují nemovitosti: zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Košátky, a to pozemky: parc. [číslo] část z původního pozemku parc. [číslo] dle nového stavu jako parc. [číslo] o výměře [číslo] m dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalce] a ověřeného dne [datum] pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku, • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemky: parc. [číslo] část z původního pozemku parc. [číslo] dle nového stavu jako parc. [číslo] o výměře [číslo] m dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalce] a ověřeného dne [datum] pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku, • na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemky: parc. [číslo].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na vyplacení vypořádacího podílu vůči sobě navzájem.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení ve výši 14 318 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení ve výši 36 318 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků. Účastníci jsou spoluvlastníky (žalobce v podílu [číslo], první žalovaný v podílu [číslo] a druhá žalovaná v podílu [číslo]) pozemků zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], [číslo] pro obec a katastrální území Dolní Slivno a [číslo] pro obec a katastrální území („ k.ú.“) [obec] pod parcelním označením, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Účastníci řízení na pozemcích hospodaří a výkon spoluvlastnického práva přináší mezi nimi trvalé problémy. To i ve vztahu k čerpání dotací za účelem zemědělského využití předmětných pozemků. Vzájemnou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se účastníkům uzavřít nepodařilo. Žalobce navrhoval přikázat do svého výlučného vlastnictví tyto pozemky v k.ú. [obec] parc. [číslo] část [číslo], v k.ú. [obec] parc. [číslo] část [číslo], v k.ú. [obec] parc. [číslo] ve zbývajícím rozsahu pak do spoluvlastnictví žalovaných.

2. Žalovaní proti samotnému zrušení podílového spoluvlastnictví ničeho nenamítali, avšak ohradili se proti způsobu jeho vypořádání. Ve snaze uzavřít ve věci dohodu preferovali jiné než žalobou navržené řešení věci, resp. žádali komplexnější řešení, které mělo zahrnovat i pozemky v žalobě neuvedené, pročež nemohli ke koncensu dospět. Dle žalovaných návrh žalobce na vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům nezohlednil bonitu půdy, hospodářské hledisko pozemkových parcel, tj. přístup k nim a jejich ucelenost. Při posledním jednání soudu žalovaní požadovali přikázat veškeré v žalobě označené pozemky do svého vlastnictví s tvrzením, že jsou připraveni vyplatit žalobci na vypořádacím podílu částku odpovídající obvyklé ceně pozemků dle znaleckého posudku [celé jméno znalkyně].

3. Spoluvlastnické právo k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku zapsaným v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] má soud za bezpečně prokázané listy vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec], [číslo] pro obec a k.ú. [obec] a [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. Dle uvedeného je žalobce podílovým spoluvlastníkem předmětných pozemků v rozsahu id. [číslo], první žalovaný v rozsahu id. [číslo] a druhá žalovaná v rozsahu id. [číslo], přičemž první žalovaný a druhá žalovaná jsou manželé. Žalobce nabyl tento spoluvlastnický podíl k pozemkům na základě kupních smluv uzavřených dne [datum] s prodávající [jméno] [příjmení] (vkladové řízení sp. zn. V [číslo] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí [datum]), dne [datum] s prodávajícím [jméno] [jméno] (vkladové řízení sp. zn. V [číslo] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí [datum]) a dne [datum] a [datum] s prodávající [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (smlouva [číslo] a [číslo]), jak soud zjistil jednotlivými kupními smlouvami.

4. Platnost kupních smluv [číslo] z [datum] a [číslo] z [datum] uzavřených mezi žalobcem na straně kupujícího a [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] úřadem na straně prodávajícího, na základě nichž nabyl žalobce na předmětných pozemcích v k.ú. [obec], [obec] a [obec] spoluvlastnický podíl ve výši id. [číslo] (k tomu viz kupní smlouvy včetně vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] a sp. zn. V [číslo]), napadli žalovaní ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žaloba [jméno] a [jméno] [příjmení] na neplatnost kupních smluv zamítnuta, předně pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určení. Rozhodnutí nabylo dne [datum] právní moci. Následně ke dni [datum] podali žalovaní ve věci sp. zn. [spisová značka] ke zdejšímu soudu žalobu na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům v k.ú. [obec], [obec] a [obec] v rozsahu spoluvlastnického podílu id. [číslo]. Žalobou se domáhali proti [anonymizována dvě slova] [obec] a [země] – [anonymizováno] určení, že vlastníkem uvedeného podílu na pozemcích je pro neplatnost kupních smluv [země] – [anonymizováno]. I přes uvedené soud řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřerušil. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zjišťuje soud, zda jsou dány zákonné důvody ke zrušení spoluvlastnictví a jaký způsob jeho vypořádání je dle zákonné posloupnosti na místě. Jako předběžnou otázku, pro kterou by mohl řízení přerušit, tak neřeší platnost nabývacího titulu. Spoluvlastnické právo v žalobcem tvrzeném rozsahu měl soud za prokázané zápisem ve veřejném seznamu, katastru nemovitostí.

5. Pokud dále žalovaní v řízení argumentovali případnými pozemkovými úpravami a navrhovali i pro uvedené řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků přerušit, ani v tomto případě neshledal soud k takovému postupu důvod. Skutečnost, že žalovaní o pozemkové úpravy ve vztahu k předmětným pozemkům požádali, má soud za zjištěnou jednotlivými jejich žádostmi, doručenými Státnímu pozemkovému úřadu („ [anonymizováno]“) [datum]. Těm dle provedeného dokazování předcházela žádost žalovaných o vydání majetku dle zákona č. 212/2000 Sb., přičemž ještě k datu [datum] nebylo o restitučním nároku rozhodnuto (viz dopis [anonymizováno]). Co do pozemkových úprav v k.ú. [obec], [obec] a [obec] obdržel soud dne [datum] a [datum] vyjádření [anonymizována tři slova] úřadu pro [územní celek] a [anonymizováno] [část Prahy] [obec] včetně informativní brožury k problematice pozemkových úprav. Uvedenými listinami bylo jasně deklarováno, že pozemkové úpravy byly dosud zahájeny pouze v k.ú. [obec], když v k.ú. [obec] a [obec] nebyly dosud podány žádosti pro dostatečné procento celkové výměry zemědělského půdního fondu v daném katastru. [příjmení] úpravy se od jejich zahájení veřejnou vyhláškou řeší několik let, přičemž není důvod stávající podílové spoluvlastnictví účastníků k některým pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav toho času nevypořádat. Takový postup není v kolizi s teprve krátce zahájenou pozemkovou úpravou v k.ú. [obec]. Jak uvedl [anonymizováno] ve svém dopise z [datum], soudní řízení„ není do doby zpracování návrhu nového uspořádání pozemků překážkou, přičemž návrh tohoto uspořádání patří až mezi závěrečné fáze komplexních pozemkových úprav.“ 6. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobce se tento zabývá v rámci své podnikatelské činnosti mimo jiné zemědělskou výrobou, o čemž nebylo v řízení sporu. Stejně tak shodným tvrzením účastníků má soud za zjištěné, že i žalovaní provozují na předmětných pozemcích zemědělskou činnost. Vzájemný nesoulad, pokud jde o hospodaření se společnou věcí – pozemky v podílovém spoluvlastnictví - dokladoval žalobce mimo jiné svým písemným„ stanoviskem k jednání o správě společné věci“ z [datum] adresovaným žalovaným včetně návrhu„ smlouvy o užívání společné věci“ a„ sdělením rozhodnutí o běžné správě společné věci“ žalovaných z [datum]. Dále pak i těmito listinami: výzvou žalovaných k jednání a rozhodnutím o běžné správě věci z [datum], stanoviskem žalobce z [datum], sdělením žalovaných z [datum], zápisem z jednání o rozhodnutí o běžné správě společné věci a o jejím využití ze [datum], oznámením žalobce z [datum] a vyjádřením žalovaných z [datum].

7. Před zahájením řízení a v jeho průběhu účastníci předkládali návrhy na rozdělení pozemků, jimiž chtěli věc řešit smírně, avšak ke vzájemné shodě nedospěli. Jedná se o tyto písemné listiny ve spisu provedené k důkazu - návrh žalobce na vypořádání spoluvlastnictví ze dne [datum] s dodejkou a výzvou k vyjádření z [datum], výzvu žalobce z [datum] s odezvou žalovaných ze [datum], dopis žalobce z [datum] a [datum], zápis z jednání o rozdělení pozemků ze dne [datum]. Nad rámec provedeného dokazování účastníci řízení dále předložili návrh smírného řešení žalovaných z [datum], zápis z jednání z [datum] a z [datum], návrh upravené dohody žalobce z [datum] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, stanovisko žalobce k upravené dohodě ze [datum].

8. Ke stanovení obvyklé ceny nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků ustanovil soud [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Znaleckým posudkem ze dne [datum] č. [rok] [číslo] byla vyčíslena cena jednotlivých pozemků - pozemky v k.ú. [obec] dosahují hodnoty [částka], v k.ú. [obec] hodnoty [částka] a v k.ú. [obec] hodnoty [částka]. Žalovaní závěry tohoto znaleckého posudku sporovali s odkazem na odlišný názor [právnická osoba] z [datum], který v řízení předložili, jako i samotný znalecký posudek této společnosti [číslo] [tel. číslo] z [datum] zpracovaný k objednávce prvního žalovaného a vycházející z ceny pozemků zjištěné porovnávací metodou. Předně namítali, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nijak nezohlednil některé pro určení obvyklé ceny pozemků významné faktory jako situování pozemků, přístup, ucelenost, možnost jiného využití, tvar, potenciální investiční zhodnocení i existenci zástavního práva. Rovněž vzorek případů pro porovnání ceny ve znaleckém posudku nepovažovali žalovaní za dostatečný.

9. K datu vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce] byly předmětné pozemky zatíženy zástavním právem ve prospěch zástavce [právnická osoba], jak soud zjistil smlouvou o zástavě nemovitostí [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobcem ve spojení s návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí (vkladové řízení sp. zn. V [číslo], právní účinky zápisu k [datum]). Zástavní právo bylo v průběhu řízení z katastru nemovitostí vymazáno s právními účinky k [datum] – viz vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci V [číslo].

10. K vypořádání se s námitkami proti znaleckému posudku č. [rok] [číslo] přistoupil soud k výslechu samotného znalce [celé jméno znalce]. Znalec ve své výpovědi předně odkázal na závěry písemného znaleckého posudku a ozřejmil, že cenu pozemků vypočetl jako cenu výnosovou, tj. cenu dle cenového předpisu navýšenou o 70 %. Přiměřeným zvýšením ceny reagoval na situaci na trhu s nemovitostmi, zohlednil i ostatní podstatné faktory jako svažitost terénu apod. Co do využití pozemků vycházel z územních plánů a výhledů, které pozemky předurčují k zemědělským účelům. Pouze u tří pozemků v k.ú. [obec] cenu pozemků snížil s ohledem na náletový porost. Dle znalce zástavní právo v daném případě cenu pozemků neovlivní, když se jedná o zajištění peněžité pohledávky a v případě prodeje pozemků je v prvé řadě uspokojen věřitel. Znalec uvedl, že v písemném posudku se rovněž zmínil o případném určení ceny porovnávací metodou, k čemuž však neměl dostatek podkladů. Resp. žádal i stranu žalovanou, aby sdělila jí známé skutečnosti rozhodné pro posouzení ceny pozemků, avšak bez odezvy. Zjištění ceny porovnáním s jinými obchodovatelnými pozemky je problematické i jen proto, že cena uvedená ve smlouvách často neodpovídá skutečnému stavu. Založení těchto kupních smluv do znaleckého posudku naráží na ochranu osobních údajů, proto tyto nabývací tituly nejsou založeny. Obdobně založení inzerce na prodej srovnatelných pozemků je vesměs nepoužitelné, neboť inzerovaná cena je cenou nabídkovou nikoliv reálnou. Proto znalec v projednávané věci využil mimo jiné i vlastních poznatků ze své znalecké činnosti a databáze [webová adresa]. Tj. pokud v řízení žalovaní pochybovali o vhodnosti použité metody ke stanovení obvyklé ceny pozemků, když preferovali porovnávací metodu místo metody výnosové, pak znalec dodal, že pro výpočet ceny porovnáním neměl dostatek podkladů.

11. Vzhledem k tomu, že znalecké posudky Ing. [právnická osoba] se zásadně rozcházejí v metodě, která byla ke stanovení obvyklé ceny pozemků použita a která zásadním způsobem ovlivňuje výpočet ceny pozemků, přistoupil soud k vypracování revizního znaleckého posudku. Za tím účelem ustanovil [celé jméno znalkyně], znalkyni z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Revizním znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] byla stanovena celková cena předmětných pozemků ve spoluvlastnictví účastníků řízení ve výši [částka] jako i cena každého jednotlivého pozemku za použití porovnávací metody. Znalkyně se písemným posudkem mimo jiné vyjádřila k jednotlivým faktorům, které cenu pozemků ovlivňují, vysvětlila odchylky v obvyklé ceně, k nimž dospěli znalec [příjmení] [celé jméno znalce] a znalecký ústav [právnická osoba] K posudku Ing. [celé jméno znalce] se znalkyně vyjádřila tak, že:„ z hlediska metodického postupu se nejedná o posudek zpracovaný obvyklou metodou“. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] přijala za v dané věci relevantní stanovení ceny porovnáním vycházeje z dostatečného vzorku nabídkových (inzertních) cen srovnatelných pozemků v daném místě a čase násobených patřičným koeficientem 0,95, kterým získala tzv. jednotkovou cenu. O závěrech znaleckého posudku nebylo důvodu pochybovat. Proti tomuto znaleckému posudku ničeho nenamítali ani samotní účastníci řízení, vyjma připomínky žalovaných, dle kterých je na místě zohlednit nesprávnost znaleckých závěrů Ing. [celé jméno znalce] při rozhodování o náhradě nákladů řízení.

12. Na základě tzv. cenové mapy dle znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] [číslo] vypracoval soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] návrh rozdělení společné věci – předmětných pozemků v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a to znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] včetně geometrických plánů [číslo] [číslo]. Rozdělení pozemků bylo navrženo tak, aby ve znění znaleckého zadání byly fakticky rozděleny pouze ty pozemky, jejichž plošná výměra dosáhne při rozdělení na spoluvlastnické podíly účastníků řízení takové velikosti, aby zůstala zachována podmínka minimální výměry vhodná pro hospodaření s odkazem na § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. a zároveň bylo i nadále zajištěno efektivní využití pozemků pro zemědělskou činnost včetně přístupu na pozemek. Uvedené se týkalo pozemků v k.ú. [obec] parc. [číslo] v k.ú. [obec] parc. [číslo] v k.ú. [obec] parc. [číslo]. U ostatních pozemků zněl požadavek na jejich přikázání do výlučného vlastnictví účastníků při zachování stávající plošné výměry tak, aby vytvořily tzv. ucelené bloky (ve znaleckém zadání použito označení„ dělení do bloků“).

13. Bylo-li v řízení zvažováno vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům jejich reálným rozdělením, pak k uvedenému se vyjádřily obce, v jejichž obvodu se nemovitosti nacházejí. Dopisem starostky [územní celek] z [datum] bylo soudu sděleno, že předmětné pozemky v k.ú. [obec] jsou územním plánem vedeny jako plochy smíšené nezastavěného území, primárně určené k zemědělské činnosti, dělení pozemků je možné. Obdobně se za obec Košátky vyjádřil její starosta v písemném podání z [datum]. Sdělil, že u předmětných pozemků v k.ú. [obec] nedochází ke změně jejich využití (zemědělská půda), vyjma pozemku parc. [číslo] ten je navržen pro výstavbu objektů určených k rekreaci. Případné dělení pozemků v k.ú. [obec] připustil i starosta této obce dopisem z [datum], když žádný z těchto pozemků není určen k zástavbě.

14. Návrh žalovaných na doplnění dokazování výslechem zpracovatelů znaleckého posudku za [právnická osoba] a prohlášením banky o solventnosti žalovaných soud pro nadbytečnost zamítl. Odborná otázka týkající se stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků byla bez dalších pochybností zodpovězena revizním znaleckým posudkem, a to znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] ustanovenou soudem. Prokazování solventnosti žalovaných nebylo v řízení důvodné s ohledem na samotný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, když žádnému z účastníků právo na vyplacení vypořádacího podílu nevzniklo.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky - žalobce v podílu [číslo], první žalovaný v podílu [číslo] a druhá žalovaná v podílu [číslo] – pozemků označených parcelními čísly ve výroku I. tohoto rozsudku a zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] a [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalobce navrhoval přikázání části konkrétních pozemků do svého výlučného vlastnictví a části pozemků do vlastnictví žalovaných jakožto manželů, s čímž žalovaní nesouhlasili, v závěru projevili zájem o všechny v žalobě označené pozemky. Cena pozemků byla zjištěna znaleckým posudkem Ing. [jméno] [celé jméno znalkyně] a způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům opřel soud o znalecký posudek [celé jméno znalce].

16. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění („o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle § 1142 odst. 2 o.z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

18. Podle §1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Dle § 1144 odst. 1, 2 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

20. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud výrokem I. rozsudku o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků, přičemž při jeho vypořádání vyšel z ustanovení § 1140 a násl. o.z., resp. zákonné posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání (1. reálné rozdělení věci, 2. přikázání do výlučného vlastnictví, 3. prodej věci ve veřejné dražbě), jíž je vázán, když účastníci v řízení ke vzájemné dohodě nedospěli. Soud neshledal žádnou překážku ve znění § 1140 odst. 2 o.z., která by zrušení spoluvlastnictví bránila. Resp. bylo-li v řízení tvrzeno zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu z důvodu existence zástavního práva na předmětných nemovitostech ve prospěch [právnická osoba], tato překážka v průběhu řízení odpadla, zástavní právo bylo z veřejného rejstříku vymazáno. Navíc zástavní právo vztahující se pouze ke spoluvlastnickému podílu žalobce by samo o sobě ani nebylo překážkou zrušení podílového spoluvlastnictví, pokud by oddělené části pozemků zatížené zástavním právem byly přikázány do výlučného vlastnictví zástavního dlužníka, tj. žalobce. O spoluvlastnickém právu k předmětným nemovitostem ve spoluvlastnictví účastníků řízení v k.ú. [obec], [obec] a [obec] nebylo pochyb. Soud tak zaměřil dokazování ve věci na zjištění skutkového stavu, z něhož lze dovozovat možný způsob vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky sporu. Při vypořádání spoluvlastnictví soud prvotně zkoumá možnost reálného dělení věci. K tomu se soud opřel o odborné závěry soudem ustanovených znalců [celé jméno znalkyně] a [celé jméno znalce]. Pokud žalovaní při posledním jednání soudu navrhli přikázání všech předmětných pozemků do jejich vlastnictví (resp. do společného jmění manželů), přičemž byli dále připraveni prokazovat svou solventnost za účelem vyplacení vypořádacího podílu žalobci (tj. podílu ve výši [číslo] z částky [částka]), nebyla o tomto způsobu vypořádání mezi účastníky řízení shoda. Resp. i žalobce měl po celé soudní řízení zájem o některé z předmětných pozemků. Za dané situace tak soud s odkazem na judikaturu vyšších soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2631/2005 ze dne 6.12.2005) ve shodě s ust. § 1142 odst. 2 o.z. upřednostnil u většiny pozemků jejich přikázání do výlučného vlastnictví některého z účastníků řízení. V dané věci, kdy se jedná o pozemky stejného účelového využití a účastníci mají zájem na jejich přikázání do výlučného vlastnictví, je převzetí samostatných věcí jednotlivými spoluvlastníky přípustné. Při určení, které z pozemků budou přikázány do vlastnictví žalobci a které žalovaným, vyšel soud ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] a každému z účastníků přikázal pozemky, jak jsou označeny ve výrocích II. a III. rozsudku. K faktickému rozdělení společné věci tak soud přistoupil pouze u dvou pozemků, a to parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dle geometrického plánu [číslo] rozdělen na parc. [číslo] parc. [číslo]) a parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dle geometrického plánu [číslo] rozdělen na parc. [číslo] parc. [číslo]). Vznikly tak ucelené bloky, jež jsou nadále zemědělsky obdělávatelné. Tj. takové vypořádání shledal soud spravedlivým uspořádáním vztahu mezi účastníky, kteří se shodně zabývají zemědělskou činností, k čemuž jim mají pozemky primárně sloužit. Současně tím bylo možné docílit pokud možno minimální vzájemné finanční kompenzace mezi podílovými spoluvlastníky, resp. v daném případě nebylo žádné kompenzace třeba, když přisouzené pozemky svou hodnotou zcela reflektují výši spoluvlastnických podílů.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobní petit, tak jak byl navržen, nebyl po provedeném dokazování bez výhrad přejat do výroku soudního rozhodnutí a tedy nelze hovořit o plném úspěchu žalobce či žalovaného ve věci. Resp. míru úspěchu účastníků řízení ve věci hodnotí soud 50:50, z čehož se odvíjí i výrok V. tohoto rozsudku a tedy účastníci řízení nesou náklady řízení každý sám ze svého.

23. V souvislosti s vypracováním znaleckých posudků vznikly České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady, na které má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu spočívají ve znalečném vyplaceném znalci [celé jméno znalce] ve výši 9 806 Kč a 1 050 Kč, [celé jméno znalkyně] ve výši 10 500 Kč a [celé jméno znalce] ve výši 67 280 – celkem 88 636 Kč. Co do částky 30 000 Kč byla odměna znalců kryta zálohou složenou žalobcem a co do částky 8 000 Kč složenou žalovanými. Tj. má-li každá strana sporu s ohledem na poměrný úspěch ve věci (50:50) uhradit z celkových nákladů vzniklých státu - tj. 44 318 Kč, pak po zohlednění složené zálohy zbývá žalobci zaplatit částka 14 318 Kč a žalovaným společně a nerozdílně částka 36 318 Kč. K uvedenému závěru dospěl soud i přes námitku žalovaných, kteří odkazovali na nesprávnost závěrů znalce [příjmení] [celé jméno znalce] s tím, že uvedené by měl soud zohlednit při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Znalci náleží odměna za vypracovaný znalecký posudek. Z nesprávných závěrů znaleckého posudku nelze bez dalšího dovozovat účelovost. Proti usnesení o přiznání odměny znalci nebylo podáno odvolání. Lhůtu k plnění stanovil soud s ohledem na výši přisouzeného plnění 1 měsíc od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení