20 C 273/2018-257

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 115 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 115 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 115 000 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 77 963 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Litoměřicích do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů státu částku 5 119 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 115.000,00 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná se staly podílovými spoluvlastnicemi, každá v rozsahu [anonymizováno] k nemovitým věcem - stp. [číslo] jejíž součástí je rod.dům [adresa], parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, vše v obci a k.ú. [obec] – list vlastnictví [číslo]. Spoluvlastnicemi se staly na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích dne 27.1.2016, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 27.1.2016. Spoluvlastnický vztah byl ukončen - zrušen na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené mezi účastnicemi dne 15.12.2017, s právními účinky vkladu v u nemovitostí ke dni 20.12.2017. Předmětné nemovité věci po celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu užívala pouze výlučně žalovaná, aniž by žalobkyni platila za nadužívání rozsahu svého spoluvlastnického podílu, ačkoliv jí žalobkyně o toto upomínala. Sama žalovaná následně zaslala žalobkyni„ Dohodu o úpravě užívání nemovitostí spoluvlastníky" podepsanou žalovanou dne 19.4.2017, v níž žalovaná uvedla náhradu že žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl nemůže užívat a tuto náhradu stanovila ve výši 5.000,00 Kč měsíčně. Vypořádání spoluvlastnictví ze dne 15.12.2017 je bez této náhrady za užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně žalovanou. Náhrada za vypořádání podílového spoluvlastnictví vycházela z částky stanovené m [titul] [příjmení], [obec] k datu 10.2.2015 (úmrtí matky účastnic, po které nemovité věci v rozsahu [anonymizováno]) v celkové výši 1.520.000,00 Kč = 760.000,00 Kč, přičemž žalobkyně souhlasila ještě se snížením vypořádacího podílu na částku ve výši 690.000,00 Kč. Ačkoliv žalovaná sama si stanovila náhradu za užívání nemovitých věcí a byla žalobkyní upomínána o placení této úhrady za období od 27.1.2016 do 20.12.2017, ničeho žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby, když nerozporovala, že žalobkyně a žalovaná byly dle citovaného usnesení Okresního soudu podílovými spoluvlastnicemi v žalobě specifikovaných nemovitostí, ani že spoluvlastnictví účastnic zaniklo dne 20.10.2017. Je pravdou, že během trvání podílového spoluvlastnictví žalovaná předmětnou nemovitost užívala, avšak současně vynaložila investice na předmětnou nemovitost v celkové hodnotě minimálně 235.997,00 Kč Tyto investice spočívaly v opravě oken v březnu 2017, kdy investice žalované činila částku ve výši 56.988,00 Kč, dále pak opravě rozvodů topení, zakoupení nového boileru, kdy ta to investice byla vynaložena v průběhu měsíců března až června 2016 v částce 61.961,00 Kč, opravě podlah v měsíci července až srpna 2016 v částce 35.581,00 Kč, opravě dveří a zárubní uskutečněné v měsících srpna až září 2016 v částce 16.467,00 Kč a v provedení truhlářských prací v měsících od července do srpna v částce 65.000,00 Kč, když výše uvedené investice, spočívají pouze v materiálu a nezahrnuje práci. Žalovaná proto navrhuje jako svoji procesní obranu započíst svou pohledávku až do výše žalované částky, což žalobkyni již sdělila v rámci reakce na předžalobní výzvu žalobkyně.

3. Soud ve věci jednal dne 30. 1. 2019, dne 3.4.2019, dne 21.6.2019, dne 26.7.2019, dne 2.9.2019, dne 5.2.2020 a dne 19.2.2021 a provedl následující listinné důkazy:

4. Z Výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil, že k 9.11.2017 byly žalobkyně a žalovaná každá jednou polovinou vlastníky nemovitosti - stp. [číslo] jejíž součástí je rod. dům [adresa], parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, vše v obci a k.ú. [obec] – list vlastnictví [číslo].

5. Z Usnesení zdejšího soudu ze dne 27.1.2016, č.j. [číslo jednací], soud ověřil, že žalobkyně i žalovaná se na základě dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti nabyly majetek v usnesení specifikovaný.

6. Z Výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil, že ke dni 2.7.2018, byla jako výlučný vlastník nemovitosti - stp. [číslo] jejíž součástí je rod.dům [adresa], parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, vše v obci a k.ú. [obec] – list vlastnictví [číslo] uvedena žalovaná.

7. Z listiny označené Dohoda – návrh žalované o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne 19.4.2017, soud ověřil, byla vyhotovena dohoda mezi žalobkyní a žalovanou, kterou žalovaná dne 19.4.2017 podepsala, o úpravě užívání předmětné nemovitosti. Listina nebyla podepsána žalobkyní a dle předložené kopie byla originální listina roztrhána.

8. Ze Znaleckého posudek č.: [anonymizováno] [číslo] ze dne 23.5.2017, vyplývá, že ing. [jméno] [příjmení] stanovil tržní hodnotu stavby rod. dům [adresa], který je součástí pozemku par. c st. [anonymizováno] včetně vedlejších staveb, venkovních úprav, trvalých porostů a pozemků par. č. st. [anonymizováno], par. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], katastrální území a [územní celek], částkou 1.520.000,00 Kč. Hodnota byla stanovena k 10.2.2015 9. Z Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15.12.2017, soud ověřil, že dne 15.12.2017 žalobkyně a žalovaná uzavřeli dohodu, kterou ke dni [číslo] 2017 zrušily spoluvlastnictví k nemovitým věcem - stp. [číslo] jejíž součástí je rod.dům [adresa], parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, vše v obci a k.ú. [obec] – list vlastnictví [číslo] tak že výlučnou vlastnictví předmětné nemovitosti se stala žalovaná a na vypořádání spoluvlastnického podílu se zavázala vyplatit žalobkyni částku 690.000,00 Kč Součástí smlouvy nebyla učiněna žádná příloha, např. znalecký posudek.

10. Z Dopisu žalobkyně žalované ze dne 15.3.2018, vyplývá, že dne 15.3.2018 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 120.000,00 Kč.

11. Z Dopisu žalované žalobkyni ze dne 26.4.2018, vyplývá, že žalovaná sdělila žalobkyni dne 26.4.2018, že nárok žalobkyně neuznává a vyčíslila prostředky, která žalovaná vynaložila na opravy investice předmětné nemovitosti.

12. Z Listiny– neověřená kopie znaleckého posudku č: [číslo] [rok] ze dne 17. 7. 2017, vyplývá, byl [titul]. [jméno] [celé jméno znalkyně] vyhotoven znalecký posudek, ve kterém znalkyně stanovila tržní hodnotu stavby rod. dům [adresa], který je součástí pozemku par. c st. [anonymizováno] včetně vedlejších staveb, venkovních úprav, trvalých porostů a pozemků par. č. st. [anonymizováno], par. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], katastrální území a [územní celek], částkou 1.240.000,00 Kč. Hodnota byla stanovena dle technického stavu nemovitosti k 10.2.2015 13. Ze Znaleckého posudku [titul] [jméno] [celé jméno znalkyně] ze dne 31. 3. 2020, č.: [číslo], vyplývá, že dle znalkyně by nájemné za předmětnou nemovitost v období od 27.1.2016 do 20.12.2017 odpovídalo celkové částce 160.536,00 Kč.

14. Ze Znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 24. 9. 2020, č.: [číslo], vyplývá, že v období od 27.1.2016 do 20.12.2017 byly na nutnou opravu nebo údržbu (tedy k zachování ekonomické podstaty věci) finanční prostředky ve výši 198.997,00 Kč (resp. 170.997 Kč po odečtení částky odpovídající vestavěné skříni).

15. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, synem žalobkyně a synovcem žalované. Na začátku roku 2016 mu žalobkyně sdělila, že zdědila nemovitosti a to domu v [adresa]. V únoru 2016 byl s žalobkyní asi 3x za žalovanou, protože žalobkyně neměla k dispozici klíče ke vstupu do nemovitosti, kontakt vždy proběhl tak, že žalobkyně zazvonila a poté co žalovaná přišla ven, ji sdělila, že by chtěla svou polovinu nemovitosti užívat. Současně ji požádala o poskytnutí klíčů za účelem přístupu do nemovitosti. Na to vždy reagovala žalovaná odmítavě s tím, že v nemovitosti bydlí ona a že do toho žalobkyni nic není. O opravách na nemovitosti žalobkyně nevěděla. Pokud ví, žalovaná písemně oslovila žalobkyni, dopis neviděl a o jeho obsahu jej informovala žalobkyně, dle jejího sdělení byl obsahem dopisu návrh žalované na dohodu o způsobu užívání nemovitosti tak, že žalovaná bude určitou finanční částku žalobkyni vyplácet za to, že nemovitost nemůže užívat.

16. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že je manželem žalobkyně a švagrem žalované. Někdy v lednu 2016 se žalobkyně a žalovaná staly podílovými spoluvlastnicemi nemovitosti [anonymizována dvě slova], a to každá jednou polovinou, když žalovaná v nemovitosti bydlela a užívala ji ještě za života rodičů. Klíče od nemovitosti žalobkyně nikdy neměla. Žalobkyně mu sdělila, že by chtěla svůj díl nemovitosti užívat, že by tam chtěla jednu místnost a dále, že by chtěla užívat garáž pro uskladnění dřeva syna a zahradu. Za žalovanou byl s žalobkyní asi dvakrát. Na požadavek žalobkyně užívat nemovitost, žalovaná odpověděla, že tam bydlí a že ji v žádném z jejich požadavků nevyhoví ani klíče ji nepředala. V roce 2010 pomáhal otci účastnic vyměnit nový kotel na uhlí, někdy v roce 2009 se měnila okna do ulice za plastová. Rodiče účastnic dům rekonstruovali v roce 1990, když jej zakoupili, poté kromě výše uvedených oprav (kotel, okna) k žádné rekonstrukci nedošlo až do roku 2016 nebo 2017 O tom, že by měla žalobkyně nějaké obavy, ohledně možných jejích nákladů v souvislosti s uvedenou rekonstrukcí jej žalobkyně neinformovala, sdělila mu, že souhlas k rekonstrukci žalované nedala.

17. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že účastnice zná asi 25 let, s žalobkyní bližší vztahy neudržuje, vždy se cítil být přítelem žalované a vždy jí pomáhal, zejména nejprve po narození dcery žalované a následně po smrti matky účastnic, 2x až 3x týdně žalovanou navštěvuje, ale v domě přespávám asi tak 2x za rok. Po smrti matky účastnic přestalo být funkční čerpadlo, kterým se čerpala voda ze studny, a to jak pro potřeby užitkové, tak na vaření do kuchyně v domě, vodovodní řád z obce byl napojen pouze na vodu určenou pro ohřev v bojleru. Bylo tedy nezbytné čerpadlo opravit a současně svědek udělal nové rozvody vody, které do té doby byly vedeny kovovými trubkami. Výměnu rozvodů vody v domě vyvolala situace, že v kuchyni začala vlhnout v rohu podlaha, bylo tedy nezbytné rozvody vody řešit, a když se řešily rozvody v kuchyni, vyměnily se i kovové trubky za plastové v celém domě (kromě kuchyně, koupelny a WC). V souvislosti s problémem s rozvodem vody se zjistilo, že současně je problém s rozvodem teplé vody do ústředního topení v domě,„ do expanzní nádrže se stále dolévala voda, která se ztrácela“, rozvody vody pro ústřední topení rovněž vyměnili za nové, současně s tím došlo k výměně radiátorů v celém domě včetně doplnění„ žebříku do koupelny“ a doplnění radiátorů na chodbu. Při tom se zjistilo, že podlahy jsou ve špatném stavu a je nutno je vyměnit. V obývacím pokoji v rohu místnosti za obývací stěnou byla vlhkost a plíseň do výše cca 1 m až 1,2 m, to bylo nutné„ otlouci až na cihlu“ impregnovat proti vlhkosti a nahodit sanační omítkou. Materiál zčásti zakoupila žalovaná, z části svědek použil i vlastní prostředky, pokud by měl říct, v jakém % poměru byly prostředky vynaloženy, tak asi 50 % na 50 % žalovaná a svědek, možná 40 % žalovaná a 60 % svědek. Dále bylo nutno udělat v domě nové rozvody elektřiny, v místnostech, kde se měnily podlahy, tedy obývací a dětský pokoj, se rozvody elektřiny udělaly při tom, ve zbytku se vše dodělávalo později, kuchyň v loňském roce. Ještě se měnil bojler, dřevěné dveře se nahrazovaly plastovými, asi patery, včetně hlavních vchodových, dále v dětském pokoji dvoje, v obývacím pokoji, na chodbě. Dále se dělala nová okna, a to v kuchyni a v chodbě.

18. Pokud svědek použil při rekonstrukci domu v době, kdy nebylo podílové spoluvlastnictví účastnic vypořádáno, finanční prostředky, byly učeny pouze pro žalovanou.

19. Dále soud provedl důkaz následujícími listinami, ze kterých však nevyvodil žádná samostatná skutková zjištění, avšak ke kterým přihlédl (pokud splňovaly kritéria pro zadání znaleckého posudku) znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při vyhotovení znaleckého posudku: a to Příjmový doklad bez data, faktura [číslo] 2016, faktura [číslo] faktura [číslo] předávací protokol ze dne 19.9.2016, daňový doklad ze dne 13.9.2016, doklad ze dne 12.8.2016 – [příjmení] [jméno], listina označená –„ toto není daňový doklad“ ze dne 12.8.2016, doklad ze dne 12.8.2016 - [příjmení] [jméno] [příjmení] označená –„ toto není daňový doklad“ ze dne 12.8.2016, kopie dokladů špatně čitelných bez označení kupujícího, faktura [číslo] ze dne 17.3.2017, faktura [číslo] ze dne 23.2.2017, faktura [číslo] ze dne 23.8.2016, faktura [číslo] ze dne 22.4.2016, faktura [číslo] ze dne 30.3.2016, faktura [číslo] ze dne 16.6.2016.

20. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

22. Podle § 1136 o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

23. Podle § 1141 odst. o.z. § 1141 spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

24. Ze shodných tvrzení účastnic (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud zjistil, že rozhodné období, za které požaduje žalobkyně přiznat bezdůvodné obohacení, konkretizují od 27. ledna 2016 do 20. prosince 2017.

25. Na základě výše provedených důkazů soud zjistil níže popsaný skutkový stav:

26. Žalobkyně a žalovaná byly v období od 27.1.2016 do 20.12.2017 podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to stp. [číslo] jejíž součástí je rod. dům [adresa], parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, vše v obci a k.ú. [obec] – list vlastnictví [číslo] každá jednou polovinou. Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřenou mezi účastnicemi dne 15.12.2017, s právními účinky vkladu v u nemovitostí ke dni 20.12.2017 byl spoluvlastnický vztah byl ukončen a na vypořádání spoluvlastnického podílu se žalovaná zavázala vyplatit žalobkyni částku 690.000,00 Kč. Nemovitost v rozhodné době užívala žalovaná. V rozhodném období byly žalovanou investovány do nemovitosti finanční prostředky ve výši 198.997,00 Kč (resp. 170.997 Kč po odečtení částky odpovídající vestavěné skříni).

27. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval výše citovanou právní úpravu a po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl k následujícím závěrům:

28. Nejprve se soud zabýval tím, zda žalovaná výlučně užívala předmětnou nemovitost v rozhodném období (bez souhlasu žalobkyně), a pokud ano jakou částkou se na úkor žalobkyně obohatila.

29. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovozuje, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním rozhojnila jeho majetková sféra (28 Cdo 4018/2017, 28 Cdo 3259/2017).

30. Soud má v projednávané věci za prokázané, že žalovaná neumožnila žalobkyni v rozhodném období předmětnou nemovitost užívat, když žalovaná ani neměla k dispozici klíče k předmětné nemovitosti, a to výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], v rozporu s výpovědí svědků nebyl žádný důkaz a tvrzení ani nepopírala žalovaná.

31. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení žalované v důsledku nadužívání předmětné nemovitosti, pak soud vyšel ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalkyně], která stanovila nájemné za předmětnou nemovitost v období od 27.1.2016 do 20.12.2017 celkovou částkou 160.536,00 Kč.

32. Závěry znalkyně dle soudu mají oporu ve znalkyní učiněných zjištění, znalkyně si ve svých závěrech neodporuje. Žádný z důkazů není v rozporu se závěry znalkyně, pokud jde Dohodu – návrh žalované o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne 19.4.2017, pak je zřejmé, že nedošlo k uzavření dohody, byť ji žalovaná dne 19.4.2017 podepsala, listina nebyla podepsána žalobkyní a dle předložené kopie byla originální listina roztrhána. Pokud jde o částku 5 000 Kč měsíčně (jako finanční kompenzaci pro žalobkyni), návrh dohody neobsahuje žádný odkaz či postup, jakým právě tato výše určena.

33. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná se ve výši 80 268 Kč za nadužívání předmětné nemovitosti v rozhodném období obohatila na úkor žalobkyně.

34. Dále se soud zabýval procesní obranou žalované - námitkou započtení bezdůvodného obohacení až do výše žalované částky z důvodu investice na předmětnou nemovitost.

35. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by investice v rozhodném období činila se souhlasem žalobkyně či alespoň s jejím vědomím. Investice vynaložené jedním ze spoluvlastníků bez dohody s ostatními a nemající základ v tzv. majorizaci zakládají investujícímu spoluvlastníku právo na vydání bezdůvodného obohacení, které ostatním spoluvlastníkům vzniklo. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení v souvislosti s vynaložením nákladů na nutnou opravu nebo údržbu vzniká za trvání spoluvlastnického vztahu vynaložením těchto nákladů. Nejde-li o náklady na nutnou opravu nebo údržbu, vzniká tato povinnost až při zániku podílového spoluvlastnictví (srovnej 22 Cdo 3766/2011).

36. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaná realizovala do předmětné nemovitosti investice, a to (výpovědí svědka [celé jméno svědka], když v rozporu s výpovědí svědka nebyl žádný důkaz, včetně výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], a tvrzení ani nepopírala žalobkyně. Žalobkyně však namítala, že účastnice toto vypořádání investic vyřešily tím, že nežádaly po znalcích zahrnovat do ohodnocení nemovitostí žalovanou vynaložené investice, ale ocenění žádaly provést bez těchto investic a že žalovaná investoval z důvodu vylepšení svého bydlení.

37. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení žalobkyně v důsledku nepodílení se na investicích k zachování ekonomické podstaty věci - předmětné nemovitosti, pak soud vyšel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 24. 9. 2020, č.: [číslo], dle něhož v období od 27.1.2016 do 20.12.2017 byly na nutnou opravu nebo údržbu předmětné nemovitosti vynaloženy finanční prostředky ve výši 198.997,00 Kč (resp. 170.997 Kč po odečtení částky odpovídající vestavěné skříni).

38. Závěry znalce dle soudu mají oporu ve znalcem učiněných zjištění, znalec si ve svých závěrech neodporuje. Žádný z důkazů není v rozporu se závěry znalce.

39. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně se ve výši 99 498,50 Kč (resp. 85 498,50 Kč po odečtení částky odpovídající vestavěné skříni) z důvodu nepodílení se na zachování ekonomické podstaty věci - nemovitosti v rozhodném období obohatila na úkor žalobkyně.

40. Pro úplnost soud dodává, že žádný z účastníků nepožadoval doplnění znaleckého posudku výslechem znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] nebo znalce [příjmení] [celé jméno znalce].

41. Tvrzení žalobkyně, že se žalobkyně nemohla obohatit na úkor žalované neboť: 1. žalovaná dostatečně neoznačila investice do předmětné nemovitosti jako výdaje na nutné opravy, a že investice sloužily k vylepšení bydlení žalované, nelze přisvědčit. Žalovaná ve svém podání ze dne 3.5.2019 konkretizovala jednotlivé práce a investice do předmětné nemovitosti v rozhodném období, jejich rozsah byl pak prokázán výpovědí svědka [celé jméno svědka] a určit které z realizovaných„ investic“ byly vynaloženy na zachování ekonomické podstaty věci bylo úkolem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který i stanovil výši investic vynaložených na zachování ekonomické podstaty věci. 2. žalobkyně a žalovaná se dohodly, že při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budou vycházet z hodnoty nemovitostí dle stavu nemovitých věcí před žalovanou vynaloženými investicemi, tj. ke stavu po úmrtí jejich matky k 10.2.2015, a že tím došlo k tzv. širšímu vypořádání (aniž byla skutečnost v dohodě výslovně uvedena), nelze rovněž přisvědčit. Jednak z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15.12.2017, nelze dovodit z čeho vycházela částka 690.000,00 Kč na vypořádání spoluvlastnického podílu, když součástí smlouvy nebyla učiněna žádná příloha, např. znalecký posudek (a výše vyplacené částky neodpovídá ani znaleckému posudku [titul] [příjmení] - 1.520.000,00 Kč ani znaleckému posudku [titul] [celé jméno znalkyně] - 1.240.000,00 Kč, byť částka 690.000,00 Kč je dle názoru soudu aritmetickým průměrem z obou posudků) a jednak bezdůvodné obohacení žalobkyně nespočívá v tom, že jí bylo vyplaceno na vypořádání spoluvlastnického podílu více z titulu ocenění předmětné nemovitosti po realizovaných investicích, ale že žalobkyně nevynaložila prostředky k zachování ekonomické podstaty věci, ačkoliv je jako vlastník vynaložit měla, t.j. její majetkový stav se nezmenšil, ačkoliv by se tak za jiných okolností stalo, (srov. 22 Cdo 2466/2018, 28 Cdo 1836/2017). Konečně má soud za to, že pokud by došlo Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15.12.2017 k tzv. širšímu vypořádání, pak by nutně musely být vypořádány nejen nároky žalované z titulu„ investic“ do předmětné nemovitosti, ale i nároky žalobkyně z titulu nadužívání nemovitosti žalovanou. K tomu soud dodává, že dle jeho názoru, by na způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví v daném případě analogicky dopadl právní názor Nejvyššího soudu prezentovaný v rozhodnutí 22 Cdo 2354/2016 (když nepanuje mezi bývalými podílovými účastníky shoda, že došlo Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15.12.2017 i k tzv. širšímu vypořádání), že nelze o vzájemných platebních povinnostech rozhodnout jediným výrokem a provést započtení budoucího nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu.

42. Pokud žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně a Ústavního soudu 22 Cdo 2624/2003, Pl.ÚS-st. 48/18, 22 Cdo 3924/2007, IV. ÚS 1735/07, pak žádné z citovaných rozhodnutí nedopadá na projednávanou věc ve smyslu tvrzení žalobkyně a rozhodnutí soudu není v rozporu s právním názorem v rozhodnutích prezentovaném, event. se jedná o rozhodnutí na která je nutno pohlížet v souvislosti s vývojem judikatury Nejvyššího soudu v Brně.

43. Pokud žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně žalovaná 31 Cdo 503/2011 a 22 Cdo 2354/2016, pak rozhodnutí soudu není v rozporu s právním názorem v rozhodnutích prezentovaném.

44. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, když žalobkyně sice prokázala, že se žalovaná ve výši 80 268 Kč za nadužívání předmětné nemovitosti v rozhodném období obohatila na úkor žalobkyně, avšak k námitce žalované (v rámci procesní obrany) soud až do výše této částky započetl pohledávku žalované z důvodu nepodílení se na zachování ekonomické podstaty věci žalobkyní.

45. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

46. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení.

47. Jelikož ve věci byla žalovaná zcela úspěšná a žalobkyně byla zcela neúspěšná, přiznal soud žalované vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši, jež sestává z 10 úkonů právní služby á 5 700,00 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 11x režijního paušálu á 300,00 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (převzetí věci, odpor , vyjádření k žalobě ze dne 13.11.2018, vyjádření ze dne 3.5.2019, účast při jednání dne 30.1.2019, dne 3.4.2019, dne 21.6.2019, dne 26.7.2019, dne 2.9.2019, dne 5.2.2021 a dne 19.2.2021), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 12.663,00 Kč, a zálohu na znalečné ve výši 5.000,00 Kč, celkem je tedy žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů částku 77 963 Kč.

48. Pokud jde o úkon právní služby za podání ze dne 11.2.2019, kterým se žalovaná vyjadřuje k průběhu řízení a reaguje na podání žalobkyně, pak takový úkon soud neshledal účelně vynaloženým, když žádné takové vyjádření po žalované nepožadoval.

49. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalobkyni třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

50. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.

51. Náklady znaleckých posudků činily celkem 15.119,00 Kč, každý z účastníků složil zálohu ve výši 5.000,00 Kč, soud proto podle výsledku sporu uložil žalobkyni, aby zaplatila státu na náhradě nákladů řízení částku 5.119,00 Kč zálohovanou z rozpočtu soudu, neboť nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. o.s.ř.).

Poučení