20 C 276/2015- 343

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Lehovcem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o zaplacení částky 182 799 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 585 763 Kč s úrokem z prodlení: 1) 8,05 % ročně z částky 429 183 Kč od 05. 02. 2014 do zaplacení (splatnost 15 den od doručení výzvy) 2) 8,05 % ročně z částky 178 992 Kč od 26. 07. 2014 do zaplacení (splatnost 15 den od doručení výzvy) 3) 8,05 % ročně z částky 3 807 Kč od 15. 07. 2015 do zaplacení (splatnost 15 den od doručení výzvy) 4) 8,05 % ročně z částky 21 794 Kč od 28. 01. 2016 do zaplacení (splatnost od data návrhu na rozšíření žaloby) 5) 8,05 % ročně z částky 21 216 Kč od 09. 12. 2016 do zaplacení (splatnost 15 den od doručení výzvy) 6) 10 % ročně z částky 930 771 Kč od 03. 10. 2019 do zaplacení (splatnost 15 den od doručení výzvy), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20.7.2015 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky (po rozšířeních původní žaloby) s odůvodněním, že dne 12.4.2012 v době kolem 14:40 hod. došlo k dopravní nehodě, jejímž viníkem byl [jméno] [příjmení], který svým vozem [příjmení] [jméno] naboural do vozidla [anonymizována dvě slova], které řídil [jméno] [příjmení], a které stálo v prostředním pruhu vozovky z důvodu jím zaviněné dopravní nehody, kterou v tu chvíli řešil před svým automobilem s [jméno] [anonymizováno], řidičem vozidla [anonymizováno], do kterého zezadu naboural. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] měli na sobě reflexní vesty, u automobilů byla zapnuta výstražná blikací světla, měla otevřena zavazadlový prostor, aby řidiči mohli vyndat výstražný trojúhelník. [příjmení] [jméno] [příjmení] narazil rychlostí 60 km/h do vozidla [anonymizována dvě slova], které odskočilo na před ním stojící řidiče [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a přimáčklo je k vozidlu [jméno] [anonymizováno] stojícímu před nimi, které také odskočilo. Touto nehodou způsobil poškozenému [jméno] [příjmení] traumatickou amputaci pravé dolní končetiny, tříštivou zlomeninu levé dolní končetiny s nutností následné amputace ve stehenní kosti, otřes mozku, podvrtnutí krční páteře a poškozenému [jméno] [příjmení] otevřenou víceúlomkovou zlomeninu horní části kosti holenní a lýtkové kosti. [ulice] příčinou nehody byla skutečnost, že se řidič [jméno] [příjmení] nevěnoval plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu a jako řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným okolnostem. V důsledku protiprávního jednání řidiče [jméno] [příjmení] byla žalobkyně povinna uhradit na léčebných výlohách svého pojištěnce [jméno] [anonymizováno] 2 523 493 Kč (prvotní náklady ve výši 1 366 402 Kč a pokračující náklady ve výši 179 503 Kč, 3 807 Kč, 21 794 Kč, 188 013 Kč, 3 483 Kč a 739 275 Kč) a pojištěnce [jméno] [příjmení] 64 704 Kč (prvotní náklady ve výši 64 209 Kč, pokračující náklady ve výši 495 Kč). Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši 2 588 197 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu výdajů za poskytnutou zdravotní péči od žalované, u které je pojištěn [jméno] [příjmení]. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě prvotních i pokračujících nákladů léčení. Žalovaná náhradu nákladů léčení pokrátila o 30 % s odvoláním na neoznačené místo předešlé dopravní nehody a neodstavení vozidel a poskytla pojistné plnění v částce 1 001 428 Kč na prvotní náklady léčení a 1 006 Kč na pokračující a oznámila, že náklady léčení poškozeného [jméno] [anonymizováno] bude hradit pouze do dne 23.9.2013, kdy byla s poškozeným [jméno] [anonymizováno] uzavřena Dohoda o narovnání. Žalobkyně nesouhlasí s krácením pojistného plnění o 30 %, neboť nemá za to, že by poškození spoluzavinili dopravní nehodu, a nesouhlasí ani se zamítnutím nároku na náhradu nákladů léčení od 24.9.2013 s odkazem na Dohodu o narovnání, neboť tato dohoda byla uzavřena mezi žalovanou a poškozeným [jméno] [anonymizováno] a nemůže jakkoliv zavazovat žalobkyni.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, avšak nesporuje to, že došlo k dopravní nehodě, a že za ni odpovídá pojištěnec žalované. Má však za sporné, zda poškození [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dopravní nehodu spoluzavinili (zejména tím, že v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích neumístili ihned po dopravní nehodě výstražný trojúhelník na vhodné místo) a zda má žalovaná za škůdce plnit i tehdy, pokud došlo k narovnání právních vztahů s poškozeným. Dohodou o narovnání ze dne 24.9.2013 byla vymezena sporná práva s poškozeným [jméno] [anonymizováno] za uvedenou sumu s tím, že úhradou této částky budou definitivně, zcela a jednou provždy vypořádány veškeré nároky věřitele, včetně veškerých jeho nároků z titulu náhrady škody na zdraví či na věci z předmětné nehody. Dále bylo ujednáno, že věřitel se zavazuje si pořídit za uvedené plnění nadstandartní protézy, popř. jiné protézy srovnatelného typu a kvality. [příjmení] požadována žalobkyní je mimo jiné za úhradu protéz, čímž by žalovaná plnila dvakrát na tutéž věc.

3. Mezi účastníky řízení je nesporné, že došlo k předmětné nehodě, a že nehodu zavinil řidič [jméno] [příjmení], který byl pojištěncem [právnická osoba], ze které žalovaná převzala pojistný kmen, a tím na ni přešly práva a povinnosti pojistitele z předmětného pojistného. Dále je mezi účastníky nesporné, že při této nehodě došlo k poškození zdraví [jméno] [příjmení] a [jméno] [anonymizováno] tak, jak bylo popsáno v žalobě.

4. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání uvedl, že po první dopravní nehodě ani on ani pan [příjmení] nedali na vozovku výstražný trojúhelník. Pan [anonymizováno] šel do kufru pro protokol o nehodě. Svědek měl na sobě reflexní vestu. Po obléknutí reflexní vesty se šel svědek podívat na vozidla, jaká je škoda. Když se domlouvali s panem [anonymizováno], narazilo do auta svědka další vozidlo. Asistenční vozidlo tam stálo již před touto druhou nehodou, neví však, jestli je někdo volal. Před ani po této nehodě neměl svědek žádné dopravní nehody.

5. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání uvedl, že k nehodě došlo na Jižní spojce, první nehoda byl lehký náraz, takže svědek vystoupil z auta, aby se podíval na škody na autě. Byly pouze malé, proto řidiči nechtěli volat policii a rozhodli se, že spolu vyplní protokol o nehodě. Když sahal do kufru pro výstražný trojúhelník, tak se přiřítilo další auto a narazilo do auta za ním, které ho následně přirazilo na vlastní vozidlo. Mezi první a druhou srážkou mohly proběhnout tak 2 minuty, u první nehody již stálo asistenční auto s blikajícími majáky. Svědek si již nevybavil, zda měl na sobě reflexní vestu, když sahal do kufru pro trojúhelník. Dohodu o narovnání podepisovala právní zástupkyně. Za částku, kterou z dohody získal, si koupil nadstandartní protézy, které mají životnost čtyři roky, některé jen rok. Má za to, že tato částka byla určena na nadstandartní výlohy, základní protetické věci hradí zdravotní pojišťovna.

6. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] u jednání uvedl, že se zabýval vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení u poškozených [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]. Svědek dále uvedl, že každý úkon prochází kontrolou a schválením revizního lékaře, v tomto případě byly všechny úkony lékařské péče skutečně provedeny a schváleny revizním lékařem. Svědek dospěl k závěru, že všechny úkony dle vyúčtování ze dne 1.11.2013, 23.5.2014, 24.6.2015, 3.8.2015, 15.1.2016, 9.11.2016 u [jméno] [anonymizováno] v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 12.4.2012 byly skutečně vynaloženy. Dále uvedl, že se zabýval rovněž vyúčtováním náhrad ohledně poškozeného [jméno] [příjmení] ze dne 2.8.2013, 11.4.2014, 3.8.2015, přičemž rovněž dospěl k závěru, že veškeré účtované úkony zdravotní péče byly skutečně poskytnuty. Účtování úkonů žalované bylo tedy dle svědka oprávněné.

7. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 1.11.2013 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 1 366 402,42 Kč za léčení v období od 12.4.2012 do 17.7.2013. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 23.5.2014 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 179 502,60 Kč za léčení v období od 26.8.2013 do 26.3.2014. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 15.1.2016 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 21 794 Kč za léčení v období od 19.5.2015 do 29.6.2015. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 24.6.2015 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 3 807 Kč za lékařský úkon ze dne 18.6.2014. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 7.11.2017 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 188 012,62 Kč za léčení v období od 22.11.2016 do 25.1.2017. K tomuto vyúčtování žalovaná vznesla námitku promlčení. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 22.3.2019 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 739 275,04 Kč za léčení v období od 10.7.2018 do 29.10.2018. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení s datem zpracování 29.6.2018 na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bylo žalobkyni na této léčbě vyúčtováno zdravotnickými zařízeními celkem 3 483,52 Kč za léčení v období od 6.4.2018 do 16.5.2018.

8. Z listin adresovaných žalovanou žalobkyni ze dne 30.6.2015, 2.2.2015 soud zjistil, že žalovaná odmítla žalobkyni uhradit léčebné náklady pojištěnce [jméno] [anonymizováno] s odvoláním na Dohodu o narovnání ze dne 24.9.2013, kterou byly veškeré nároky mezi žalovanou a [jméno] [anonymizováno] vyrovnány.

9. Ze sdělení výše pojistného plnění ze dne 11.2.2014 a 1.8.2014 soud zjistil, že žalovaná na základě šetření škodné události provedla výpočet pojistného plnění na 1 432 025 Kč (náklady na ošetření [jméno] [příjmení] a [jméno] [anonymizováno]), přičemž z důvodu neoznačení předešlé nehody a neodstavení vozidel byl poměr zavinění poškozených určen na 30 %. Pojistné plnění tak činilo celkem 1 002 417 Kč, tato částka byla poukázána na účet VZP. U nákladů na ošetření [jméno] [anonymizováno] uhradila žalovaná pouze náklady do 23.9.2013, tedy do podpisu Dohody o narovnání. Bankovními výpisy z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne 26.2.2014 došla platba od žalované ve výši 1 001 428 Kč, dne 5.8.2014 platba ve výši 989 Kč a dne 2.9.2014 platba ve výši 17 Kč.

10. Z dohody o narovnání ze dne 24.9.2019 uzavřené mezi [jméno] [anonymizováno] jako věřitelem a [právnická osoba] jako dlužníkem soud zjistil, že strany se dohodly na úplném a konečném narovnání veškerých sporných nároků z předmětné škodní události – dopravní nehody, tak, že dlužník uhradí věřiteli na tyto nároky celkem 10 810 158 Kč, což činí po provedení srážky na daň z příjmů 10 500 000 Kč, přičemž uhrazením této částky budou definitivně, zcela a jednou provždy vypořádány veškeré nároky věřitele, zejména včetně veškerých nároků z titulu náhrady škody na zdraví či na věci z předmětné dopravní nehody. Věřitel se dohodou vzdal veškerých případných budoucích nároků uplatněných z titulu škody na zdraví z předmětné nehody, a to i v případě zhoršení zdravotního stavu. Dále se věřitel zavázal si za poskytnuté prostředky pořídit nadstandartní protézy či jiné srovnatelné protézy.

11. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21.8.2013 č.j. 8 T 311/2012 soud zjistil, že trestní stíhání obžalovaného [jméno] [příjmení] pro skutek spočívající v dopravní nehodě popsané v tomto usnesení, kdy tímto jednáním měl spáchat přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1,2 tr. zákoníku, bylo podmíněně zastaveno se stanovením zkušební doby v trvání 1 roku. Usnesení nabylo právní moci dne 8.9.2013.

12. Fakturami od zdravotnických zařízení ve spojení s výpisy z účtu s provedenými platbami dle těchto faktur, případnými započteními ze strany žalobkyně na tyto faktury, rozpisem plateb k náhradě za léčení obou poškozených, vyúčtováními zdravotní péče k náhradě za léčení a tabulkami žalobkyně o náhradách za léčení poškozených (ze kterých vyplývá, jaké zdravotnické zařízení obdrželo peněžité plnění, číslo dávky, název výkonu, finanční vyjádření zdravotního výkonu poškozeného [příjmení] nebo [anonymizováno], celková předložená faktura k úhradě od zdravotnického zařízení, období faktury, variabilní symbol, způsob provedení platby, výše úhrady v Kč zaslané [anonymizována dvě slova] zdravotnickému zařízení, datum a číslo bank. výpisu dokl. provedení poskytnutí peněžního plnění), soud zjistil, že celkem bylo zdravotnickým zařízením poskytujícím lékařskou péči poškozenému [jméno] [příjmení] zaplaceno žalobkyní celkem 64 703,95 Kč, ohledně poškozeného [jméno] Částky celkem 1 592 722,34 Kč.

13. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 26.7.2012 poškozeného [jméno] [příjmení] a dále jeho výslechu při hlavním líčení v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 8 T 311/2012, soud zjistil, že poškozený [příjmení] byl dne 12.4.2012 soukromě v [obec], přijel firemním vozidlem [anonymizována dvě slova]. Na Jižní spojce poškozený neubrzdil své vozidlo a narazil do vozidla před sebou. Po nárazu zůstalo auto stát, auto před ním stálo zhruba ve vzdálenosti 0,5 až 1 m. Bylo to pouhé ťuknutí, nikdo nebyl zraněn. Po vystoupení z vozidla si poškozený nasadil oranžovou vestu a zapnul na vozidle výstražná světla. Z druhého vozidla vystoupil pan [příjmení], také si oblékl výstražnou vestu a začali spolu řešit nehodu, policii nevolali, chtěli pouze sepsat protokol o nehodě. Výstražný trojúhelník za místo nehody nikdo z nich neumístil. Na místě byla i asistenční služba. Najednou do jeho vozidla narazilo zezadu další auto, přimáčklo jeho vozidlo na vozidlo pana [anonymizováno] a došlo k přimáčknutí obou poškozených mezi vozidla.

14. Z fotodokumentace dopravní nehody z výše uvedeného trestního spisu soud zjistil, že všechna vozidla stála v prostředním pruhu vozovky, přičemž první vozidlo [značka automobilu] mělo poškozenou zadní část vozidla a byl otevřen zavazadlový prostor. Za ním stálo vozidlo [anonymizována dvě slova], které bylo poškozeno zepředu i zezadu, kam do něj nabourala dodávka [anonymizována dvě slova]. Na fotografiích není patrný výstražný trojúhelník.

15. Z oznámení škodní události a z protokolu o výslechu obžalovaného [jméno] [příjmení] z výše uvedeného trestního řízení soud zjistil, že tento uvedl, že za vozidlem, do kterého narazil, nebyl výstražný trojúhelník.

16. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 24.7.2012 soud zjistil, že tento byl ke dni dopravní nehody pracovníkem asistenční služby, u místa první nehody zastavil, když projížděl okolo, nebyl k ní volán. Po příjezdu řekl poškozeným, aby si nasadili reflexní vesty a vyndali výstražný trojúhelník, u vozidel byla dle jeho názoru zapnuta výstražná světla. Pro tento trojúhelník následně šel pan [příjmení] do kufru svého auta.

17. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [anonymizováno] ze dne 20.7.2012 soud zjistil, že tento byl řidičem vozidla [jméno] [příjmení], do kterého dne 12.4.2012 zezadu narazilo vozidlo [anonymizována dvě slova] na Jižní spojce. Již při vystoupení z automobilu na sobě mel reflexní vestu. Stál s řidičem druhého automobilu u kufru svého vozidla, ze kterého chtěl vyndat výstražný trojúhelník. [příjmení] chtěli s druhým řidičem vyřešit bez účasti policie. Po chvíli k nim přistoupil pán z asistenční služby a nabídl jim pomoc, kterou však odmítli. Velmi krátce po nehodě, když stál s druhým řidičem mezi jejich auty, do vozidla [anonymizována dvě slova] narazilo další vozidlo, slyšel ránu a pak cítil bolest v dolních končetinách.

18. Z plánku Policie ČR z místa nehody a protokolu o nehodě v silničním provozu z výše uvedeného trestního spisu soud zjistil, že v místě nehody nebyl zaznamenán výstražný trojúhelník (a to ani poškozený po druhé dopravní nehodě).

19. Z kamerového záznamu ze dne 12.4.2012, nacházejícího se ve výše uvedeném trestním spisu, který zachycuje předmětné dopravní nehody, soud zjistil, že dne 12.4.2012 přibližně v čase 14:4 4:15 hod. došlo k nehodě dvou osobních automobilů v prostředním jízdním pruhu, kde vozidla zůstala po nehodě stát. Z obou vozidel ihned po nehodě vystoupili řidiči, přičemž ostatní automobily místo nehody objížděly ve většině případů zleva. Přibližně v čase 14:4 6:15 hod. k místu nehody z přilehlého nájezdu zacouvala asistenční služba, která zůstala stát na„ zebře“ na nájezdu. Z vozidla asistenční služby vystoupil řidič, který přešel k místu nehody vozidel. Přibližně v čase 14:46:36 došlo k otevření zavazadlového prostoru vpředu stojícího vozidla, o 10 vteřin později se otevřel zavazadlový prostor i u druhého vozidla. Ze záběru je zřejmé, že oba řidiči stojících vozidel, i řidič asistenčního vozidla, stojí mezi nabouranými vozidly u zavazadlového prostoru vpředu stojícího vozidla. V čase 14:4 7:34 hod. došlo k nárazu dodávky, která nijak významně nezpomalila, do zadního vozidla, které poskočilo dopředu, nabouralo vpředu stojící vozidlo, odhodilo a zranilo osoby stojící mezi těmito vozidly. Z kamerového záznamu není zřejmé, zda měli řidiči na sobě reflexní vesty, výstražný trojúhelník nebyl na vozovku umístěn žádným z řidičů.

20. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 30.4.2013 z trestního řízení viz výše soud zjistil, že [jméno] [příjmení] si nebyl vědom žádné skutečnosti, která by mu bránila zareagovat na dopravní situaci na Jižní spojce, jel rychlostí asi 57 km/h, vůbec si nevšiml překážky na vozovce. Poškozený [jméno] [příjmení] při hlavním líčení uvedl, že po první nehodě si na sebe vzal reflexní vestu a šel nehodu řešit s druhým řidičem. V momentě dalšího nárazu stál mezi auty, aby mohl vyndat výstražný trojúhelník z kufru svého auta.

21. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne 9.5.2012 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro účely trestního řízení soud zjistil, že vozidlo jedoucí před nehodou ve středním jízdním pruhu před dodávkou ([příjmení] transit), bylo vozidlo běžných rozměrů, pravděpodobně [značka automobilu] [anonymizováno]. V době vybočení vozidla jedoucího před vozidlem [jméno] [příjmení] do levého jízdního pruhu, čímž došlo k otevření výhledu řidiče [anonymizováno], byla v levém pruhu za úrovní vozidla [příjmení] transit dostatečná mezera, aby řidič [anonymizováno] při včasné a správné reakci mohl bezpečně objet vozidla levým jízdním pruhem, aniž by musel měnit rychlost jízdy. Poškození řidiči po zastavení z důvodu předchozí nehody do doby nárazu vozidla [příjmení] transit, tj. po dobu více než 3 minut, neumístili za svá vozidla výstražný trojúhelník, ani jinak místo střetu nezajistili. Za daných podmínek byl řidič [anonymizováno], za předpokladu včasné a správné reakce, schopen bezpečně zabránit střetnutí jak zastavením svého vozidla před místem střetu, tak bezpečným vyhnutím se stojícím vozidlům.

22. Z Potvrzení zdravotnických zařízení, konkrétně Zdravotnické záchranné služby [anonymizováno] [obec], Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno] [obec], o.z., [anonymizována čtyři slova], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [obec], soud zjistil, že všechny úhrady léčebných výdajů a hrazených služeb ze zdravotního pojištění poskytnuté poškozeným řidičům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 12.4.2012, za období 12.4.2012 – 30.10.2018, byly ze strany žalobkyně těmto zařízením plně uhrazeny.

23. Z výzvy ze dne 22.11.2016 a přiložené doručenky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 21 216 Kč, kterou žalobkyně uhradila za léčebné výlohy poškozeného [jméno] [anonymizováno] v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 23.11.2016. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů způsobených provozem vozidla ze dne 16.1.2014 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 1 430 611 Kč, kterou žalobkyně uhradila za léčebné výlohy poškozených [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 20.1.2014. Výzvou ze dne 9.7.2014 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k uhrazení dalších 179 998 Kč poskytnutých žalobkyní na léčebné výlohy poškozených. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 10.7.2014. Výzvou ze dne 25.6.2015 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k uhrazení dalších 3 807 Kč poskytnutých žalobkyní na léčebné výlohy poškozeného [jméno] [anonymizováno]. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 29.6.2015. Výzvou ze dne 2.4.2020 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k uhrazení 10 435 Kč poskytnutých žalobkyní na léčebné výlohy poškozeného [jméno] [anonymizováno]. Výzvou ze dne 3.10.2019 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k uhrazení 930 771 Kč poskytnutých žalobkyní na léčebné výlohy poškozeného [jméno] [anonymizováno]. Výzvou ze dne 23.3.2021 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k uhrazení 212 726 Kč poskytnutých žalobkyní na léčebné výlohy poškozeného [jméno] [anonymizováno].

24. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

25. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Dne 12.4.2012 došlo na Jižní spojce v [obec] k lehké dopravní nehodě mezi řidiči [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], po které zůstala vozidla řidičů stát v prostřední pruhu vozovky, těsně za sebou. Řidiči v průběhu následujících více než 3 minut řešili tuto nehodu, kdy v tomto čase se dostavil k nehodě rovněž řidič asistenční služby, který jel kolem, a který zastavil blikající vozidlo vedle vozovky. Řidiči na sobě měli reflexní vesty, na vozidlech byla zapnuta výstražná světla, avšak ani jeden z řidičů neumístil výstražný trojúhelník na vozovku za vozidly tak, aby ostatní řidiči nehodu včas zaznamenali. Přibližně po 3 minutách a 10 sekundách po první nehodě naboural do vzadu stojícího [anonymizována dvě slova] řidiče [jméno] [příjmení] řidič [jméno] [příjmení] v dodávce [příjmení] [jméno], zhruba v rychlosti 57 km/h, v momentě, kdy řidiči stojících vozidel stáli mezi těmito vozidly a řešili spolu nehodu, přičemž došlo k posunutí vzadu stojícího vozidla dopředu, přimáčknutí řidičů mezi stojící vozidla a následně i odsunutí vpředu stojícího vozidla [jméno] [příjmení] řidiče [jméno] [anonymizováno]. Při této nehodě došlo k vážnému zranění poškozených řidičů [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] mimo jiných zranění přišel v souvislosti s nehodou o obě dolní končetiny, [jméno] [příjmení] utrpěl mimo jiné vážnou zlomeninu dolní končetiny. Hlavní příčinou nehody byla skutečnost, že se řidič [jméno] [příjmení] dostatečně nevěnoval provozu na pozemní komunikaci, reagoval velmi opožděně, přičemž bylo v jeho silách nehodě zabránit včasným a bezpečným vyhnutím nebo včasným zastavením před místem střetu. Žalobkyně v souvislosti se zraněními svých pojištěnců [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] uhradila smluvním zdravotnickým zařízením náhradu nákladů na hrazené služby vynaložené na zdravotní péči, ohledně [jméno] [anonymizováno] se jednalo o prvotní výdaje ve výši 1 366 402 Kč a pokračující náklady léčení ve výši 179 503 Kč, 3 807 Kč, 21 794 Kč, 21 216 Kč, 188 013 Kč, 3 483 Kč, 739 275 Kč, u ohledně [jméno] [příjmení] se jednalo o prvotní výdaje ve výši 64 209 Kč a pokračující náklady léčení ve výši 495 Kč. Žalobkyni tak zaplatila celkem 2 588 197 Kč, žalovaná z uvedených nákladů uhradila částku 1 002 434 Kč. Dne 24.9.2013 byla mezi [jméno] [anonymizováno] a žalovanou uzavřena Dohoda o narovnání, ve které se [jméno] [příjmení] zavázal neuplatňovat vůči žalované nároky na úhradu dalších léčebných výdajů v souvislosti se zraněními po dopravní nehodě, a rovněž se zavázal prostředky od žalované ve výši 10 500 000 Kč použít na nákup nadstandartních protéz.

1. Projednávanou věc je třeba posuzovat – vzhledem k tomu, kdy došlo k protiprávnímu jednání [jméno] [příjmení], které mělo za následek vznik nákladů na léčení [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] – podle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, účinném do 3.9.2012 (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“).

27. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

28. Zdravotní péče se osobám účastným zdravotního pojištění poskytuje zásadně bezplatně a pojištěný zdravotnickému zařízení platí pouze za ty zákonem vymezené výkony, které jsou poskytovány za plnou nebo částečnou úhradu. Za výkony zdravotní péče poskytované bez přímé finanční úhrady získává zdravotnické zařízení odpovídající úhradu od zdravotní pojišťovny, jejímž je pojištěncem, který na výdaje zdravotního pojištění přispívá platbami pojistného (zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění upravuje právo zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození na zdraví nebo smrt, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Jde o právo na náhradu škody, vyplývající ze speciálního předpisu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 1999 sp. zn. 2 Cdon 2079/97, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4323/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2020, sp. zn. 21 Cdo 3845/2019).

29. Podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění má pojištěnec právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.

30. Podle § 6 odst. 4 zák. č. 198/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, má pojištěný dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.

31. Podle § 629 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), trvá promlčecí lhůta tři roky.

32. Podle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

33. Podle § 26 odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením, musí ho řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.

34. Podle závěrů rozs. Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.2003, sp. zn. 25 Cdo 1113/2002, s jehož závěry se zdejší soud plně ztotožňuje, je zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, neboť povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 550/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události. (k tomu srov. rovněž rozs. Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2020, sp. zn. 21 Cdo 3845/2019)

35. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2020, sp. zn. 21 Cdo 3845/2019, s jehož odůvodněním nadepsaný soud souhlasí“ Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na služby poskytnuté svému pojištěnci, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči němu. Povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady na služby poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti, která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby, nebo následkem jiné události. Ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění jakožto zvláštní ustanovení ve vztahu k ustanovením občanského zákoníku o náhradě škody zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat od třetích osob náhradu škody spočívající v nákladech na poskytnuté služby hrazené ze zdravotního pojištění, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěncům zdravotní pojišťovny. Znamená to, že třetí osoba odpovídá zdravotní pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. V rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byl jejich vznik způsoben jednáním pojištěnce, třetí osoba za škodu podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby. (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1113/2002 a ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. 25 Cdo 2625/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1005/2003, rozs. Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2020, sp. zn. 21 Cdo 3845/2019). Okolností vylučující nárok zdravotní pojišťovny na náhradu podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění či snižující výši náhrady může být – jak vyplývá z výše uvedeného – i počínání pojištěnce, které mělo za následek vznik nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení nebo které se na tomto následku podílelo. Takové počínání pojištěnce nemusí být zaviněné a nemusí jít ani o porušení právní povinnosti na jeho straně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016 sp. zn. 25 Cdo 3552/2014, publikovaný pod č. 86 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2017).“ 36. Soud se v první řadě zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná při ústním jednání dne 2.3.2021 ohledně nároků žalobkyně ve výši 188 012,62 Kč vyplývajících z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 7.11.2017. Z rozpisu plateb k úhradě za léčení je zřejmé, že první faktury za vyúčtované služby byly uhrazeny dne 4.1.2017, poslední dne 6.3.2017. Žalobkyně nárok uplatnila vůči žalované výzvou ze dne 3.10.2019, která měla být žalované doručena dne 4.10.2019. Následně žalobkyně podala dne 22.10.2019 k soudu návrh na rozšíření žaloby o tuto částku, který byl žalované doručen k případnému vyjádření dne 24.10.2019, tímto dnem se tedy žalovaná prokazatelně seznámila s uplatněnou částkou. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 7.4.2020, č.j. 20 C 276/2015-249 bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby, spočívající v rozšíření žalovaného nároku o částku 930 771 Kč, jejíž součástí jsou uhrazené výdaje ve výši 188 012,62 Kč z vyúčtování ze dne 7.11.2017. S ohledem na shora uvedené právní závěry ohledně běhu promlčecí lhůty má soud za to, že pro počátek promlčecí lhůty je rozhodný den, kdy pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na zdravotní péči vynaloženou poškozenému [jméno] [příjmení] v souvislosti s dopravní nehodou, pokud by tedy soud bral do úvahy první uhrazenou částku, den 4.1.2017 O uplatnění nároku se žalovaná dozvěděla dne 4.10.2019, kdy jí měla být doručena výzva žalobkyně k uhrazení nároku, nejpozději však dne 24.10.2019, kdy jí byl soudem doručen návrh žalobkyně na rozšíření žaloby. Z uvedeného je zřejmé, že pokud promlčecí lhůta počala běžet dne 4.1.2017 (či dokonce později, s ročním odkladem podle § 626 o.z.), nebylo právo na náhradu léčebných výdajů promlčeno ke dni 4.10.2019, ani ke dni 24.10.2019.

37. Dále bylo v projednávané věci pro její rozhodnutí významné, zda a popřípadě v jakém rozsahu se na vzniku nákladů vynaložených žalobkyní na ošetření a léčení jejích pojištěnců – poškozených [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], podílelo jednání těchto poškozených mezi dopravními nehodami spočívající v tom, že v době po první lehké dopravní nehodě neumístili výstražný trojúhelník za stojící vozidla, aby tak zabránili nebezpečí další nehody, neboť v tomto rozsahu by povinnost žalované k náhradě nákladů nebyla dána.

38. Soud má po zhodnocení provedených důkazů za to, že poškození řidiči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ani z části nespoluzavinili dopravní nehodu, ke které došlo dne 12.4.2012 na Jižní spojce. Je pravdou, že po první lehké dopravní nehodě, kterou zavinil řidič [jméno] [příjmení] najetím do před ním jedoucího vozidla [jméno] [příjmení] řidiče [jméno] [anonymizováno], nedošlo k zabezpečení místa nehody postavením výstražného trojúhelníku před místo nehody tak, aby bylo pro ostatní řidiče včas viditelné. Řidiči vozidel však měli zapnutá výstražná světla. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že mezi oběma dopravními nehodami uplynula poměrně krátká doba přibližně 3 minut, během které řidiči vystoupili ze svých vozidel, ujistili se, že nedošlo k žádnému zranění. Během této doby k nehodě přijelo rovněž vozidlo asistenční služby, jehož řidič se přišel ujistit, zda účastníci nehody něco nepotřebují, proběhla tedy další konverzace mezi řidiči. Soud poznamenává, že ohledně průběhu události mezi nehodami vzal do úvahy zejména skutečnosti uvedené co nejdříve po nehodě, neboť má za to, že účastníci nehody tuto popsali nejpřesněji zejména v době po nehodě. Skutečnost, že si v době tohoto řízení, tedy po několika letech od nehody, nevzpomenou, zda na sobě měli reflexní vestu apod., je zcela pochopitelné. Řidič [jméno] [příjmení] tak dle výpovědi svědků v době druhé nehody stál za svým vozidlem proto, že se chystal vyndat výstražný trojúhelník, který by umístil za místo nehody, když v tomto okamžiku do odstavených vozidel naboural [jméno] [příjmení] a zavinil těžká zranění poškozených řidičů. Soud uvážil rovněž skutečnost, že během celých tří minut, kdy vozidla stála v pravém pruhu vozovky, se těmto vyhnulo desítky automobilů, které je objely zleva či zprava. U nehody navíc stálo asistenční vozidlo, které mělo zapnuté majáčky, a rovněž stojící vozidla měla zapnutá výstražná světla. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že nehodu zavinil řidič [jméno] [příjmení], který se dostatečně nevěnoval řízení a nezareagoval včas na nehodu na vozovce, přičemž s ohledem na rychlost a vzdálenost, na kterou musel nehodu vidět, měl dostatečný prostor na to, aby přejel do jiného jízdního pruhu, či zabrzdil své vozidlo před místem nehody tak, jak to učinila auta před ním. Na kamerovém záznamu není vidět žádné významné zpomalení vozidla [jméno] [příjmení] před nárazem do stojícího vozidla. Pokud si tento nevšiml stojících vozidel uprostřed vozovky, vedle kterých stálo vozidlo asistenční služby s blikajícími světly, je velmi nepravděpodobné, že by si všiml výstražného trojúhelníku. Jakkoliv je možné uzavřít, že se poškození řidiči neměli zdržovat v místě nehody, zvlášť mezi svými vozidly, je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že řidič [jméno] [příjmení] se chystal z otevřeného zavazadlového prostoru právě vyndat výstražný trojúhelník, když došlo k předmětné dopravní nehodě. Soud má za to, že doba přibližně 3 minut je velmi krátká na to, aby si řidič po nehodě nejprve uvědomil, co se stalo, následně se ujistil, že nehoda nezpůsobila žádná zranění, zhodnotil rozsah škod, rozhodl se, zda na místo volat Policii ČR nebo záchrannou službu v případě zranění, nasadil si reflexní vestu, a dal na vhodné místo výstražný trojúhelník. Není možné učinit závěr o spoluzavinění poškozených řidičů na dopravní nehodě pouze z důvodu, že během 3 minut nestihli dát před místo nehody výstražný trojúhelník. Hlavní a bezprostřední příčinou dopravní nehody byla skutečnost, že se řidič [jméno] [příjmení] dostatečně nevěnoval řízení, a nestihl tak adekvátně reagovat na situaci na vozovce. Soud tak z výše uvedených důvodů uzavřel, že poškození řidiči neměli žádnou míru spoluzavinění na dopravní nehodě, a proto nebylo důvodné krácení pojistného plnění o 30 % ze strany žalované.

39. V poslední řadě se soud zabýval otázkou, zda má Dohoda o narovnání uzavřená dne 24.9.2013 mezi žalovanou jako dlužníkem a [jméno] [anonymizováno] jako věřitelem vliv na náhradu žalobkyní vynaložených léčebných výloh ze strany žalované, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. Již podmínky Dohody, podle nichž byly poskytnuté prostředky určeny na nákup nadstandartních protéz, popř. protéz srovnatelného typu a kvality, přičemž [jméno] [příjmení] se zavázal, že nebude po žalované vymáhat jakékoliv další případné nároky uplatněné z titulu škody na zdraví, a to ani v případě zhoršení zdravotního stavu – tedy nikoliv pouze za nadstandartní protézy, na něž bylo plnění poskytnuto a výhradně určeno, ale jakékoliv další potřebné nároky, ve smlouvě zmíněné jako např. asistenční služby, úpravy bytu, úpravy automobilu, léky a poplatky u lékaře, další speciální zdravotní pomůcky, rehabilitace aj., jsou dle soudu značně problematické a zavazující zejména poškozeného [jméno] [anonymizováno] Dohoda byla sjednána pouze mezi poškozeným [jméno] [anonymizováno] a žalovanou, není tedy možné, aby z ní vyplývaly jakékoli důsledky pro žalobkyni, která je nezávisle na znění dohody povinna poskytovat náhradu léčebných výloh zdravotnickým zařízením, které provedou léčebné úkony u pojištěnce [jméno] [anonymizováno]. Jedinou podmínkou pro proplacení těchto výloh je skutečnost, zda se jedná o úkony proplácené pojišťovnou, nebo o nadstandartní úkony, které si pojištěnec hradí sám zcela nebo částečně. Nelze však zkoumat, zda se pojištěnec nějakých náhrad vzdal a u koho, neboť to nemá žádný vliv na povinnost žalobkyně tyto úkony zdravotnickým zařízením proplatit. Soud má proto za to, že odmítnutí žalované proplatit náklady léčení poškozeného [jméno] [anonymizováno] po datu 23.9.2013, kdy byla podepsána Dohoda o narovnání, bylo nedůvodné, neboť dohoda nemá žádný vliv na povinnost žalobkyně hradit stanovené léčebné úkony provedené v souvislosti s dopravní nehodou zdravotnickým zařízením.

40. Soud proto z výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a rozhodl o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni nárokovanou částku, tedy nijak nesníženou z důvodu spoluzavinění poškozených řidičů na dopravní nehodě, a i v části léčebných výloh vynaložených po Dohodě o narovnání ze dne 24.9.2013.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 500 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady za 15 úkonů ve věci (předžalobní výzva, příprava ve věci, návrh ve věci samé, 2y rozšíření žaloby, 9x účast na jednání, písemný závěrečný návrh) po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

Poučení