20 C 288/2023 - 196

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] [Anonymizováno] pro 965 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 725 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 965 000 Kč od 10. 12. 2022 do 10. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 13,25 % ročně z částky 785 400 Kč od 11. 6. 2024 do 14. 7. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 725 400 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 239 600 Kč zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 724 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Olomouci č. ú. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] soudní poplatek ve výši 48 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 965 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 24. 5. 2010 smlouvu o supervizi č. [hodnota]-[Anonymizováno][IBAN] o provádění supervize akce „[Anonymizováno] v km 0,00 – 2.90 etapa A“. Podle ustanovení čl. I. bodu 1.

5. Smlouvy měla být supervize ukončena protokolárním předáním a převzetím závěrečné zprávy o výsledcích supervize[Anonymizováno]

2. Dle čl. IV. bod 4.2 Smlouvy k předání supervizní činnosti a jeho převzetí dojde, tj. supervizor odevzdá ministerstvu závěrečnou zprávu o výsledcích supervize do 30 dnů od obdržení závěrečné zprávy dodavatele o ukončení prací. Závěrečný kontrolní den výše uvedené akce se konal dne 13. 12. 2019. Zástupce supervizora pan [jméno FO] byl na tomto závěrečném kontrolním dni účasten a dokument Stanovisko zástupce supervize k dílčí závěrečné zprávě ze dne 10. 12. 2019 je přílohou Zápisu ze závěrečného kontrolního dne rekultivace „Úprava řeky Stonávky v km 0,00 – 2,90 etapa [právnická osoba] uvedeného tedy plyne, že supervizor měl nejpozději k 10. 12. 2019 závěrečnou zprávu zhotovitele k dispozici. V souladu s bodem 4.2 Smlouvy měl tedy předat závěrečnou zprávu o výsledcích supervize do 9. 1. 2020, což dosud neučinil. Podle čl. VII. Slevy z ceny a sankce bod 7.1 Smlouvy, v případě prodlení supervizora s předáním výsledků supervizní činnosti v termínech uvedených v čl. IV. Smlouvy se snižuje cena za supervizní činnost bez DPH sjednaná v čl. III., bodě 3.1 Smlouvy o 10 % za každý započatý týden prodlení. Podle čl. VII. bod 7.2 Smlouvy je snížení ceny díla za supervizní činnost dle bodu 7.1 Smlouvy limitováno max. do výše 50 % z ceny za supervizní činnost bez DPH sjednané v bodě 3.1 Smlouvy, tj. do 965 000 Kč. Protože prodlení trvá více než 5 týdnů, žalobkyně má nárok na zaplacení smluvní sankce ve výši 965 000 Kč. Pro úplnost žalobkyně uvádí, že ačkoliv je předmětné smluvní ujednání podřazeno pod čl. VII. Smlouvy označený jako „Slevy z ceny díla a sankce“ a bod 7.1 obsahuje slovní spojení „snižuje se cena“, jedná se o dostatečně určité ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 544 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, když pro platné sjednání smluvní pokuty zákon vyžaduje pouze písemnou formu, označení smluvních stran, vymezení zajišťované povinnosti a výši pokuty či způsob jejího vypočtení, což bylo v tomto případě dodrženo. Jedná se tedy o smluvní peněžitou sankci (smluvní pokutu), která byla smluvními stranami sjednána pro případ porušení smluvní povinnosti předat dílo včas. Jejím účelem bylo hrozbou sjednané sankce zajistit včasné splnění závazku žalované jako supervizora. Žalobkyně tedy vyzvala žalovanou dopisem č. j. [č. účtu] ze dne 11. 11. 2022 k zaplacení smluvní pokuty ve výši 965 000 Kč, a to nejpozději do 9. 12. 2022. Na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala a smluvní pokutu ve stanoveném termínu neuhradila[Anonymizováno]

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že potvrzuje, že byla mezi účastníky uzavřena dne 24. 5. 2010 smlouva o supervizi, jejímž předmětem bylo provádění supervize akce „[Anonymizováno] – 2.90 etapa A“. Žalovaná se prostřednictvím svého zástupce pana [jméno FO] dostavila dne 13. 12. 2019 na závěrečný kontrolní den, kde odevzdal žalobkyni stanovisko supervize k dílčí závěrečné zprávě ze dne 10. 12. 2019. Tato zpráva byla předána osobně zástupci žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] přímo na tomto závěrečném kontrolním dni. Termín dle bodu 4.

2. Smlouvy činil 30 dnů od obdržení závěrečné zprávy dodavatele o ukončení prací a žalovaná má za to, že předáním výše uvedené závěrečné zprávy byl termín splněn. Ve smlouvě není uvedeno, jaké náležitosti má závěrečná zpráva obsahovat. V souvislosti s průběžně prováděnou supervizní činností dle bodu 1.3 smlouvy, která byla průběžně dokládána a prokazována prostřednictvím protokolů z kontrolní činnosti, vyjádřeních k dokumentaci předkládané dodavatelem, stanovisek k fakturaci dodavatele, etapových zpráv dle bodu 4.1. smlouvy je zřejmé, že závěr stanoviska žalované ze dne 10. 12. 2019 předaného žalobkyni dne 13. 12. 2019 je svým obsahem závěrečnou zprávou o výsledcích supervize dle bodu 4.2. smlouvy. Žalovaná má tedy za to, že předáním tohoto stanoviska byla ukončena splněním její činnost dle smlouvy a žalobkyně nemá žádný nárok na smluvní pokutu uplatněnou v žalobě. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně doposud neuhradila sjednanou cenu za supervizi ve výši 2 316 000 Kč, když žalobkyní byla uhrazena částka 1 981 201,60 Kč a žalobkyně uplatnila dle bodu 6.3. zádržné ve výši 10 % z každé fakturované částky, tj. v daném případě ve výši 179 600 Kč. K úhradě tedy zbývá částka 179 600 Kč, kterou žalovaná u prvního jednání ve věci započetla proti žalobnímu nároku. Žalovaná nad rámec výše uvedeného dále tvrdla, že ujednání o výši smluvní pokuty považuje za neplatné pro neurčitost, neboť v bodě 3.1 smlouvy jsou uvedeny dvě částky a není zřejmé, ze které se má při výpočtu 10 % vycházet. Výše smluvní pokuty je pak nepřiměřená, když se jedná o utvrzení nepeněžité povinnosti, která s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti je nepřiměřeně vysoká, a to i s ohledem na funkce smluvní pokuty (zajišťovací, uhrazovací a sankční). V tomto konkrétním případě, kdy žalovaná průběžně plnila své povinnosti ze smlouvy a tato plnění také průběžně žalobkyni dokládala, je sjednaná výše smluvní pokuty za porušení závazku žalované předložit závěrečnou zprávu s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti zcela nepřiměřená. Odvození výše smluvní pokuty za porušení nepeněžitého plnění od celkové ceny je zcela nevhodné, neboť přiměřenost je nutno vztáhnout k hodnotě a významu závěrečné zprávy, která je v podstatě pouze deklarováním skutečností uvedených v průběžných dokumentech dle bodu 4.1. smlouvy. Žalovaná tedy navrhla, aby soud v případě, že by dospěl k závěru, že žalovaná porušila svoji povinnost dle bodu 4.2. smlouvy, uplatněnou smluvní pokutu přiměřeně snížil.

4. Soud prvního stupně rozhodl ve věci dne 20. 3. 2024 rozsudkem č. j. [spisová značka], ve kterém uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 965 000 Kč s příslušenstvím, nahradit náklady řízení a zaplatit soudní poplatek na účet Okresního soudu v Olomouci. Nadepsaný soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně sjednána smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti žalované předat ve sjednaném termínu závěrečnou zprávu supervizora, že došlo k porušení této povinnosti na straně žalované a že smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši.

5. Proti rozsudku podala žalovaná dne 15. 4. 2024 odvolání a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná namítala, že okresní soud neprovedl navržený důkaz k prokázání rozhodných skutečností, když opakovaně navrhla důkaz výslechem svědka pana [jméno FO], který měl potvrdit, že veškeré povinnosti uvedené v odst. 1.3 smlouvy o supervizi byly splněny a dále se měl vyjádřit k tomu, zda stanovisko k dílčí závěrečné zprávě ze dne 10. 12. 2019 považoval za závěrečnou zprávu. Dále žalovaná namítala, že rozsudek soudu prvého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když žalovaná nesdílí právní názor soudu prvního stupně, že ustanovení článku VII bodu 7.1 smlouvě je ujednání o smluvní pokutě, ale má za to, že se jedná o ujednání o slevě z ceny za supervizní činnost. V žalobě však byl uplatněn nárok z titulu smluvní pokuty, nikoliv nárok za slevu za supervizní činnost. Žalovaná dále namítla, že smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřené výši a navrhla, aby byla moderována v souladu se zásadami uvedenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně totiž v řízení nijak určitě neprokázala, v jaké míře se případné porušení smluvní povinnosti žalovanou dotklo zájmů žalobkyně, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny ani neuvedla konkrétní skutečnosti dokládající hodnotu a význam zajišťované povinnosti, konkrétně předání závěrečné zprávy o výsledcích supervize.

6. Usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne 26. 6. 2024, č. j. [spisová značka] byl rozsudek nadepsaného soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení a okresnímu soudu bylo uloženo, aby se při vázanosti právním názorem odvolacího soudu stran výkladu předmětné smlouvy pokusil učinit výklad relevantních ustanovení smlouvy na základě subjektivní výkladové metody, tedy zjištění společného úmyslu (vůle) účastníků v okamžiku učinění právního jednání (k uzavření předmětné smlouvy), přičemž při tomto výkladu zohlední kritéria uvedená v ustanovení § 556 odst. 2 občanského zákoníku s tím, že tato kritéria jsou pouze demonstrativního charakteru. Za další v úvahu připadající kritéria při výkladu smluv (a to za použití obou metod subjektivní i objektivní) lze považovat například znění smlouvy, systematika, účel a okolnosti uzavření smlouvy. Pokud se okresnímu soudu nepodaří výklad smlouvy učinit dle § 556 odst. 1 věty prvé (subjektivní metoda výkladu), má provést výklad smlouvy dle ustanovení § 556 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku (objektivní metoda výkladu) podle významu, jaký mu zpravidla přikládá osoba v postavení účastníků s přihlédnutím ke kritériím dle § 556 odst. 2 občanského zákoníku. V rámci výkladu předmětných ustanovení smlouvy se okresní soud neopomene vypořádat i s námitkami účastníků, a to zejména strany žalované. Vyvstane-li při dalším projednávání věci potřeba doplnit skutková tvrzení či označit důkazy, vyzve okresní soud účastníky postupem dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k takovémuto doplnění. Pokud okresní soud na základě řádně zjištěného skutkového stavu věci (v tomto směru se okresní soud neobejde bez provedení žalovaným navrženého důkazu výslechem svědka [jméno FO]) dospěje k závěru, že mezi účastníky byla platně sjednána smluvní pokuta a že žalovaná povinnost předat závěrečnou zprávu nesplnila, má se okresní soud opětovně zabývat otázkou moderace smluvní pokuty dle ustanovení § 301 obchodního zákoníku. K posouzení, zda žalovaná skutečně splnila či nesplnila povinnost předat závěrečnou zprávu, bude zapotřebí mimo výkladu smlouvy posoudit, co konkrétně bylo povinností žalované, jak a co měla závěrečná zpráva obsahovat a z čeho takovéto ujednání účastníků vyplývá. Pokud jde o otázku moderace smluvní pokuty, má okresní soud přiměřeně zohlednit zásadní změnu v rozhodovací činnosti soudů stran této problematiky, která nastala v důsledku rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. [spisová značka].

7. Podáním ze dne 17. 7. 2024 ve znění podání ze dne 15. 10. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 239 600 Kč, a to z toho důvodu, že na základě čl. VI., bodu 6.3 smlouvy o supervizi vznikl dne 27. 5. 2024 žalované nárok vůči žalobkyni na vydání zádržného ve výši 179 600 Kč, když došlo k protokolárnímu předání bezvadné závěrečné zprávy, a to ve lhůtě 15 dní. Vzhledem k tomu, že měla žalovaná pohledávku za žalobkyní ve výši 179 600 Kč, započetla žalobkyně dopisem č. j. [č. účtu] dne 11. 6. 2024 svou pohledávku ve výši 965 000 Kč proti pohledávce žalované ve výši 179 600 Kč. K započtení pohledávek došlo k datu, kdy se obě pohledávky setkaly, tj. od okamžiku splatnosti té pohledávky, která se stala splatnou později. V tomto případě tedy ke dni 11. 6. 2024, kdy se stal splatným nárok žalované na vydání zádržného. Po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 785 400 Kč spolu s úrokem z prodlení. Dne 31. 5. 2024 byla žalobkyni doručena faktura žalované č. [hodnota] vystavená dne 30. 5. 2024 na základě Smlouvy č. [hodnota] (za závěrečnou zprávu supervize), a splatná dne 15. 7. 2024 na částku 60 000 Kč. Vzhledem k tomu, že měla žalovaná pohledávku za žalobkyní ve výši 60.000 Kč, započetla žalobkyně dopisem č. j. [č. účtu] ze dne 15. 7. 2024 svou pohledávku ve výši 785 400 Kč proti pohledávce žalované ve výši 60 000 Kč. K započtení pohledávek došlo k datu, kdy se obě pohledávky setkaly, tj. od okamžiku splatnosti té pohledávky, která se stala splatnou později. V tomto případě tedy ke dni splatnosti výše uvedené faktury žalované, tj. ke dni 15. 7. 2024. Vzhledem k tomu, že výše uvedeným započtením zanikla část žalované pohledávky, konkrétně co do částky 239 600 Kč, vzala žalobkyně žalobu co do částky 239 600 Kč částečně zpět. Soud tedy řízení dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu dispozitivního úkonu žalobkyně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

8. Ze smlouvy o supervizi, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 24. 5. 2010 smlouvu o supervizi č. č. [hodnota]-[IBAN], na základě které se žalovaná jako supervizor zavázala provádět pro žalobkyni účelně a efektivně kontrolní činnosti (supervizi) sanačních a rekultivačních prací prováděných v rámci projektu „[Anonymizováno] – 2.90 etapa A“. Dle čl. 1.2 smlouvy je předmětem smlouvy komplexní rozsah činnosti supervizora v rámci nápravných opatření k odstranění staré ekologické zátěže, tzn. odborný dohled a sledování efektivity vynakládaných prostředků ve vztahu k požadovaným výstupům projektu dodavatele a etapové vyhodnocování prací. Supervizní činnost měla být vykonávána ve smyslu přílohy č. [hodnota] Směrnice FNM ČR a MŽP, kdy žalovaná v preambuli smlouvy výslovně potvrdila, že si je vědoma obsahu novelizace Směrnice meziresortní komise k řešení ekologických zátěží v rámci odstraňování starých ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, která je k dispozici u ministerstva. V preambuli smlouvy je rovněž proklamováno, že smlouva je uzavřena v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Dle čl. 1.3 smlouvy musí být supervizorem zajištěno zejména mimo jiné etapové vyhodnocování vývoje prací a dokládání průběžných etapových zpráv o supervizní činnosti a jako samostatná povinnost je zde uvedeno zpracování závěrečné zprávy o výsledcích supervizní činnosti se závěry a doporučeními. Dle čl. 1.5 smlouvy bude supervize ukončena protokolárním předáním a převzetím závěrečné zprávy o výsledcích supervize. V čl. III. byla sjednána cena za supervizní činnost ve výši 1 930 000 Kč bez DPH a 2 316 000 Kč včetně 20 % DPH. Dle IV. smlouvy nadepsaného jako Doba plnění je supervizor povinen předávat výsledky své činnosti průběžně zejména formou protokolů z kontrolní činnosti (do 7 dnů po provedení kontroly), vyjádření k dokumentaci (do 20 dnů od obdržení od dodavatele), stanovisek k fakturaci dodavatele (do 5 dnů) a etapových zpráv (do 30 dnů od ukončení příslušné etapy). Dle čl. 4.2 k předání supervizní činnosti a jejímu převzetí dojde, tj. supervizor odevzdá ministerstvu závěrečnou zprávu o výsledcích supervize do 30 dnů od obdržení závěrečné zprávy dodavatele o ukončení prací. Dle čl. 6.3 smlouvy má ministerstvo právo zadržet a nezaplatit 10 % z každé fakturované částky až do dne předání závěrečné zprávy. Dle čl. VII. smlouvy v případě prodlení supervizora s předáním výsledků supervizní činnosti v termínech uvedených v čl. IV smlouvy se snižuje cena za supervizní činnost bez DPH sjednaná v čl. III. bodě 3.1 smlouvy o 10 % za každý započatý týden prodlení. Snížení ceny dle čl. 7.1 je limitováno max. do výše 50 % z ceny za supervizní činnost bez DPH sjednané v bodě 3.1 této smlouvy. Dle čl. 12.1 smlouvy má žalobkyně právo odstoupit od smlouvy, jestliže prodlení žalované s plněním termínů dle čl. IV. smlouvy je delší než 14 dnů, a to z důvodů na straně supervizora.

9. Ze zápisu ze závěrečného kontrolního dne konaného dne 13. 12. 2019 a z prezenční listiny, že předmětem závěrečného kontrolního dne bylo ukončení části díla níže uvedených objektů, kdy předmětem předání byly dva stavební objekty a to SO 06 Biologická rekultivace – výsadby a SO 06 Biologická rekultivace – údržba. Ve zprávě je uvedeno, že veškeré práce na předávaných objektech byly dokončeny v listopadu 2019. Ve zprávě je dále uvedeno, že zhotovitel vyhotovil závěrečnou zprávu zhotovitele a že stanovisko zástupce supervize je doloženo jako samostatná příloha ze dne 10. 12. 2019. Z prezenční listiny vyplývá, že závěrečnému kontrolnímu dni byl přítomen zástupce žalované pan [jméno FO].

10. Ze stanoviska zástupce supervize k dílčí závěrečné zprávě, že se jedná o stanovisko ze dne 10. 12. 2019, kterým žalovaná ukončuje objekty SO 06 Biologická rekultivace – výsadby a SO 06 Biologická rekultivace – údržba. Dále je ve stanovisku popsáno, která konkrétní věcná plnění byla v rámci těchto objektů poskytnuta a za jaké finanční částky. Poslední odstavec stanoviska je označen jako „Závěr“ a je zde uvedeno, že závěrečná zpráva popisuje a hodnotí postup prací v návaznosti na schválenou projektovou dokumentaci. Zhotovitel realizoval práce na předmětné asanačně – rekultivační stavbě v souladu s projektovou dokumentací, současně dodržel podmínky dané uzavřenou realizační smlouvou o provedení prací. Práce byly provedeny v dobré kvalitě a ukončeny v termínu stanoveném Smlouvou o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci.

11. Z výzvy k zaplacení smluvní sankce ze dne 11. 11. 2022, že žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 11. 11. 2022 k zaplacení smluvní pokuty ve výši 965 000 Kč z důvodu prodlení žalované s předáním závěrečné zprávy trvajícím více než 5 týdnů. Žalovaná byla vyzvána, aby částku 965 000 Kč zaplatila do 9. 12. 2022.

12. Ze směrnice FNM ČR a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci č. 3/2004, že v této směrnici jsou v souladu s usnesením vlády z 10. ledna 2001 č. [hodnota] stanoveny postupy a procesní zásady pro realizaci opatření vedoucích k nápravě starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. V příloze 3 Směrnice je pospána účel a cíl supervize.

13. Realizačním výstupem činnosti supervizora je „kontrolní zpráva“. V této zprávě bude přehledným 14. způsobem prezentováno zhodnocení výsledků supervize. Zpráva bude zpracována ve stručné formě s co nejvyšší vypovídací schopností. V souladu se smlouvou o supervizi předloží supervizor nabyvateli, FNM ČR, MŽP a správnímu orgánu: dílčí zprávu - výsledek kontroly určitého segmentu prací nebo metodicky a technologicky oddělené etapy prací nebo kontrola krátkého časového úseku realizace prací, etapovou zprávu - výsledek uzavřeného celku, případně roční zpráva, závěrečnou zprávu - shrnutí kontrolní činnosti při ukončení prací. Každá zpráva bude podepsána supervizorem a její jednotlivé technické části pak podepsány odbornými řešiteli supervizora. Dle přílohy 3 Směrnice pak struktura obsahu zprávy o kontrolní činnosti má vypadat následovně: - seznam supervizního týmu a případných subdodavatelů - seznam a zhodnocení vstupních podkladů a informací (zpráv, projektů, protokolů, faktur kontrolované osoby apod.) - věcný a časový popis realizované supervize a porovnání s plánovaným smluvním rozsahem - stručný věcný a časový popis stavu řešení nápravných opatření na lokalitě, srovnání stavu prací s projektovou dokumentací nápravných opatření, harmonogramem prací a harmonogramem čerpání finančních prostředků, - kontrolu nakládání s odpady kontrolovanou osobou i jejích subdodavatelů - věcné a finanční plnění ve vztahu k dosažení stanoveného cíle projektovaných prací - popis a výsledky kontrolních odběrů a měření, jejich porovnání s výsledky kontrolované osoby (např. výsledky duplicitního odběru vzorků) - připomínky k předloženým fakturám, jednoznačné potvrzení či nepotvrzení kontrolovanou osobou fakturovaných prací - jiné návrhy, připomínky či podněty a doporučení k vývoji a provedení kontrolovaných prací, návrhy na změny projektu prací, změny cílových parametrů nápravných opatření, oznámení věcné doložení případného nedodržení schválené projektové dokumentace či hrubých závad, které jsou v rozporu se schválenou projektovou dokumentací nebo platnými normami a předpisy včetně návrhu řešení zjištěného stavu - návrh na odstoupení od smlouvy v případě neschopnosti kontrolované osoby dostát svých smluvních závazků. - závěrečný protokol - potvrzení dosažení projektovaných cílů a ukončení prací - ze závěrečné zprávy o kontrolní činnosti provede supervizor záznam do databáze SESEZ - Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, že zádržné ve výši 10 % z fakturované částky, které žalobkyně zadržuje, činí 179 600 Kč.

15. Soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění z celkových zjišťovacích protokolů o vykonaných supervizních pracích, když těmito protokoly mělo být dle žalované prokázáno, že zakázka byla v plném rozsahu nebo téměř v plném rozsahu splněna a že tudíž žalobkyni nemohla vzniknout žádná újma. Soud konstatuje, že tuto skutečnost žalobkyně nečinila spornou, když sama tvrdila, že žalovaná jí nedodala pouze závěrečnou zprávu v dohodnutém termínu.

16. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu doplnil dokazování dalšími navrženými důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:

17. Ze závěrečné zprávy supervize na akci „Úprava řeky Stonávky v km 0,00 – 2.90 etapa A“ z dubna 2024, že v dubnu 2024 vypracovala žalovaná závěrečnou zprávu supervize, která již obsahovala zhodnocení provedení celé zakázky (všech jejích etap). Z úvodu závěrečné zprávy se podává, že asanačně rekultivační stavba se skládala z následujících stavebních objektů: SO 01 – Příprava území, SO 02 – Skrývka zemin, SO 03 – Technická rekultivace, SO 04 – Odvodnění a SO 06 – Biologická rekultivace výsadba a údržba. Závěrečná zpráva dále uvádí podklady pro provádění stavby, přehled činností supervize, hodnotí nakládání s odpady, čerpání finančních prostředků zhotovitele, ze kterého je patrné, že celkový rozpočet zakázky dle Realizační smlouvy byl ve výši 146 392 086,14 Kč bez DPH. Závěrečná zpráva dále hodnotí časový harmonogram a závěrem shrnuje hodnocení provedených prací. Přílohou závěrečné zprávy jsou mimo jiné stanoviska a vyjádření dotčených orgánů.

18. Z dopisu ze dne 30. 4. 2024 a z doručenky datové zprávy, že žalovaná byla dopisem ze dne 30. 4. 2024 vyzvána žalobkyní o zaslání podepsaného předávacího protokolu k závěrečné zprávě z dubna 2024, která byla žalobkyni doručena dne 25. 4. 2024.

19. Z urgence doložení smluvního plnění ze dne 24. 10. 2019, že žalobkyně dopisem ze dne 24. 10. 2019 vyzvala žalovanou v rámci předmětné akce k doložení všech dokladů vztahujících se k předmětu plnění díla formou soupisu vydaných dokladů a činností souvisejících se supervizním dohledem.

20. Z dopisu nadepsaného jako Odstoupení od smlouvy ze dne 6. 4. 2020, že žalobkyně tímto dopisem odstoupila od smlouvy o supervizi uzavřené se žalovanou v jiném případě z důvodu, že žalovaná nedodala žalobkyni požadovaná stanoviska ve sjednaném rozsahu.

21. Z průvodního dopisu ze dne 23. 8. 2017 a ze závěrečné zprávy o výsledcích supervize ze srpna 2017, že žalovaná dodala v rámci jiné akce žalobkyni závěrečnou zprávu, která měla všechny předepsané a požadované náležitosti.

22. Z oznámení záměru ze dne 25. 3. 2010 a z nabídky supervizních prací z dubna 2009, že žalovaná reagovala na záměr žalobkyně vybrat dodavatele supervize na akci „[Anonymizováno] – 2.90 etapa A“ nabídkou ze dne 12. 4. 2010, kde sama žalovaná citovala jako podkladový materiál Směrnici Fondu národního majetku ČR a MŽP ČR č. 3/2004.

23. Z výpovědi svědka [jméno FO], že u žalované působil do roku 2019 jako koordinátor staveb, byl jejím zaměstnancem. Nepamatuje si, odkdy u žalované pracoval, ale rozhodně to bylo později než v květnu 2010, kdy byla uzavřena smlouva o supervizi. Ke smlouvě o supervizi svědek uvedl, že celý projekt byl rozdělen na 2 části, a to na technickou a biologickou část. Technická část se týkala terénních úprav a podobných prací a biologická část se týkala osazování v oblasti zeleně. Svědek do projektu nastoupil na dokončení biologické rekultivace, čili fakticky dohlížel na zhotovitele, zda sadí stromky a zeleň tak, aby to území vypadalo pěkně a lidsky a aby to bylo v souladu s projektovou dokumentací. K předestřenému stanovisku zástupce supervize ze dne 10. 12. 2019 svědek uvedl, že se jednalo o shrnutí jeho práce, která se týkala biologické rekultivace. Svědek v tomto dokumentu zhodnotil, že zhotovitel, pokud se týká biologické rekultivace, splnil, co měl. Technickou část projektu svědek nijak nehodnotil, ta byla zřejmě splněna předtím, než do projektu nastoupil on.

24. Svědek se blíže k okolnostem uzavírání smlouvy o supervizi nedokázal vyjádřit, protože u žalované v tu dobu ještě nepracoval, jak sám uvedl. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

25. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 24. 5. 2010 smlouvu o supervizi č. č. [hodnota]-[IBAN], na základě které se žalovaná jako supervizor zavázala provádět pro žalobkyni účelně a efektivně kontrolní činnosti (supervizi) sanačních a rekultivačních prací prováděných v rámci projektu „Úprava řeky Stonávky v km 0,00 – 2.90 etapa A“. Dle čl. 1.2 smlouvy je předmětem smlouvy komplexní rozsah činnosti supervizora v rámci nápravných opatření k odstranění staré ekologické zátěže, tzn. odborný dohled a sledování efektivity vynakládaných prostředků ve vztahu k požadovaným výstupům projektu dodavatele a etapové vyhodnocování prací. Supervizní činnost měla být vykonávána ve smyslu přílohy č. [hodnota] Směrnice FNM ČR a MŽP, kdy žalovaná v preambuli smlouvy výslovně potvrdila, že si je vědoma obsahu novelizace Směrnice meziresortní komise k řešení ekologických zátěží v rámci odstraňování starých ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, která je k dispozici u ministerstva. V preambuli smlouvy je rovněž proklamováno, že smlouva je uzavřena v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Dle čl. 1.3 smlouvy musí být supervizorem zajištěno zejména mimo jiné etapové vyhodnocování vývoje prací a dokládání průběžných etapových zpráv o supervizní činnosti a jako samostatná povinnost je zde uvedeno zpracování závěrečné zprávy o výsledcích supervizní činnosti se závěry a doporučeními. Dle čl. 1.5 smlouvy bude supervize ukončena protokolárním předáním a převzetím závěrečné zprávy o výsledcích supervize. V čl. III. byla sjednána cena za supervizní činnost ve výši 1 930 000 Kč bez DPH a 2 316 000 Kč včetně 20 % DPH. Dle IV. smlouvy nadepsaného jako Doba plnění je supervizor povinen předávat výsledky své činnosti průběžně zejména formou protokolů z kontrolní činnosti (do 7 dnů po provedení kontroly), vyjádření k dokumentaci (do 20 dnů od obdržení od dodavatele), stanovisek k fakturaci dodavatele (do 5 dnů) a etapových zpráv (do 30 dnů od ukončení příslušné etapy). Dle čl. 4.2 k předání supervizní činnosti a jejímu převzetí dojde, tj. supervizor odevzdá ministerstvu závěrečnou zprávu o výsledcích supervize do 30 dnů od obdržení závěrečné zprávy dodavatele o ukončení prací. Dle čl. 6.3 smlouvy má ministerstvo právo zadržet a nezaplatit 10 % z každé fakturované částky až do dne předání závěrečné zprávy. Dle čl. VII. smlouvy v případě prodlení supervizora s předáním výsledků supervizní činnosti v termínech uvedených v čl. IV smlouvy se snižuje cena za supervizní činnost bez DPH sjednaná v čl. III. bodě 3.1 smlouvy o 10 % za každý započatý týden prodlení. Snížení ceny dle čl. 7.1 je limitováno max. do výše 50 % z ceny za supervizní činnost bez DPH sjednané v bodě 3.1 této smlouvy. Dle čl. 12.1 smlouvy má žalobkyně právo odstoupit od smlouvy, jestliže prodlení žalované s plněním termínů dle čl. IV. smlouvy je delší než 14 dnů, a to z důvodů na straně supervizora. Směrnice FNM ČR a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci č. 3/2004, na jejíž znění smlouva v čl. 1.2 odkazuje, popisuje v příloze 3 předmět činnosti supervizora a rovněž náležitosti, které měly obsahovat kontrolní zprávy supervizora.

26. Dne 13. 12. 2019 se konal na uvedené akci závěrečný kontrolní den, jehož předmětem bylo ukončení části díla níže uvedených objektů, kdy předmětem předání byly dva stavební objekty a to SO 06 Biologická rekultivace – výsadby a SO 06 Biologická rekultivace – údržba. V zápisu ze závěrečného kontrolního dne je dále uvedeno, že zhotovitel vyhotovil závěrečnou zprávu zhotovitele a že stanovisko zástupce supervize je doloženo jako samostatná příloha ze dne 10. 12. 2019. Dle stanoviska zástupce supervize k dílčí závěrečné zprávě se jednalo o stanovisko, kterým žalovaná ukončuje objekty SO 06 Biologická rekultivace – výsadby a SO 06 Biologická rekultivace – údržba. Dále je ve stanovisku popsáno, která konkrétní věcná plnění byla v rámci těchto objektů poskytnuta a za jaké finanční částky. Poslední odstavec stanoviska je označen jako „Závěr“ a je zde uvedeno, že závěrečná zpráva popisuje a hodnotí postup prací v návaznosti na schválenou projektovou dokumentaci. Zhotovitel realizoval práce na předmětné asanačně – rekultivační stavbě v souladu s projektovou dokumentací, současně dodržel podmínky dané uzavřenou realizační smlouvou o provedení prací. Práce byly provedeny v dobré kvalitě a ukončeny v termínu stanoveném Smlouvou o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci.

27. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 11. 11. 2022 k zaplacení smluvní pokuty ve výši 965 000 Kč z důvodu prodlení žalované s předáním závěrečné zprávy trvajícím více než 5 týdnů. Žalovaná byla vyzvána, aby částku 965 000 Kč zaplatila do 9. 12. 2022. Žalobkyně zadržovala žalované částku 179 600 Kč z důvodu nedodání závěrečné zprávy. V dubnu 2024 byla žalobkyni doručena žalovanou závěrečná zpráva, která již obsahovala všechny předepsané náležitosti. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni závěrečnou zprávu fakturou č. [hodnota] ze dne 30. 5. 2024 splatnou dne 15. 7. 2024 znějící na částku 60 000 Kč. Žalobkyně započetla svou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 965 000 Kč proti pohledávkám žalované na vydání zádržného ve výši 179 600 Kč a na zaplacení částky 60 000 Kč za dodání závěrečné zprávy, kdy tímto zápočtem pohledávka žalobkyně proti žalované v rozsahu 239 600 Kč zanikla.

28. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

29. Podle ust. 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

30. Podle ust. 544 odst. 2 občanského zákoníku smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

31. Podle ust. § 300 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku platného do 31. 12. 2013 okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.

32. Podle ust. § 301 obch. zák. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl. Právní hodnocení:

33. Soud uzavírá, že i po doplněném dokazování dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o supervizi, v jejímž čl. 1.5 se mimo jiné dohodli, že supervize bude ukončena protokolárním předáním a převzetím závěrečné zprávy o výsledcích supervize. V článku IV, odst. 4.2 smlouvy pak bylo ujednáno, že k předání supervizní činnosti a jejímu převzetí dojde, tj. supervizor odevzdá ministerstvu závěrečnou zprávu o výsledcích supervize do 30 dnů od obdržení závěrečné zprávy dodavatele o ukončení prací. V čl. VII. smlouvy pak bylo ujednáno, že v případě prodlení supervizora s předáním výsledků supervizní činnosti v termínech uvedených v čl. IV. smlouvy se snižuje cena za supervizní činnost bez DPH sjednaná v čl. III. bodě 3.1 smlouvy o 10 % za každý započatý týden prodlení. Snížení ceny dle čl. 7.1 je limitováno max. do výše 50 % z ceny za supervizní činnost bez DPH sjednané v bodě 3.1 této smlouvy.

34. Soud se měl dle závazného pokynu odvolacího soudu nejprve vypořádat s otázkou, zda žalovaná předáním stanoviska ze dne 10. 12. 2019 splnila svoji povinnost dle článku IV. smlouvy o supervizi. Soud zcela jednoznačně stejně jako ve svém prvním rozsudku dospěl k závěru, že předáním stanoviska zástupce supervize ze dne 10. 12. 2019 žalovaná nesplnila svoji povinnost předat žalobkyni závěrečnou zprávu, neboť toto stanovisko není závěrečnou zprávou tak, jak ji má na mysli ust. čl. 1.3, 1.5 a 4.2 smlouvy o supervizi. Soud zde opakuje svoji argumentaci z předchozího rozsudku, že v předmětném stanovisku je výslovně uvedeno, že tímto stanoviskem se ukončují dva dílčí objekty a to SO 06 Biologická rekultivace – výsadby a SO 06 Biologická rekultivace – údržba. Ostatně sama listina je označena jako stanovisko k dílčí závěrečné zprávě, nikoli jako stanovisko k celému provedenému dílu. Tomuto závěru svědčí i fakt, že závěrečná zpráva měla předána a převzata dle čl. 1.5 protokolárně, tímto způsobem mělo dojít dle cit. čl. k ukončení supervize. Pro tuto argumentaci svědčí pak dále skutečnost, že žalovaná v dubnu 2024 dodala žalobkyni závěrečnou zprávu k předmětné akci, kterou pak následně žalobkyni vyúčtovala, byla si tedy vědoma toho, že svoji povinnost dle smlouvy doposud nesplnila. Stejně tak svědek [jméno FO], který stanovisko zástupce supervize ze dne 10. 12. 2019 vypracoval, potvrdil, že se jednalo o stanovisko pouze k části celého projektu, a to k biologické rekultivaci, kdy tímto stanoviskem svědek zhodnotil, že zhotovitel, pokud se týká biologické rekultivace, splnil, co měl. Svědek výslovně uvedl, že technickou část projektu nijak nehodnotil, neboť ta byla zřejmě splněna předtím, než do projektu nastoupil on. Skutečnost, že celý projekt měl více částí, pak vyplývá rovněž ze závěrečné zprávy z dubna 2024 předložené žalovanou, kdy v úvodu této zprávy je uvedeno, že asanačně rekultivační stavba se skládala z následujících stavebních objektů: SO 01 – Příprava území, SO 02 – Skrývka zemin, SO 03 – Technická rekultivace, SO 04 – Odvodnění a SO 06 – Biologická rekultivace výsadba a údržba. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že stanovisko ze dne 10. 12. 2019 nebylo závěrečnou zprávou, neboť se týkalo jen dílčí části projektu, a to biologické rekutltivace, a že předáním tohoto stanoviska žalovaná svoji povinnost dle čl. IV. smlouvy nesplnila.

35. Soud se měl dále vypořádat s otázkou, zda ustanovení čl. VII bodu 7.1 smlouvy je ujednáním o smluvní pokutě nebo ujednáním o slevě z ceny za supervizní činnost. Soud měl přitom provést výklad smlouvy nejprve prostřednictvím tzv. subjektivní metody výkladu, tedy vyložit smlouvu podle společného úmyslu jednajících stran ve smyslu § 556 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 556 odst. 2 občanského zákoníku; teprve pokud by se mu takto společný úmysl jednajících (účastníků řízení) nepodařilo zjistit, měl příslušnou část smlouvy vyložit za použití objektivní metody výkladu ve smyslu § 556 odst. 1 věty druhé ve spojení s ustanovením § 556 odst. 2 občanského zákoníku, tedy podle významu, jaký mu zpravidla přikládá osoba v postavení účastníků s přihlédnutím ke kritériím dle § 556 odst. 2 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že společným úmyslem stran při uzavírání smlouvy o supervizi bylo sjednat smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti žalované předat ve sjednaném termínu žalobkyni závěrečnou zprávu. Pokud žalovaná tvrdila, že se v daném případě nejednalo o ujednání o smluvní pokutě, ale o slevě z ceny za supervizní činnost, pak k tomuto svému tvrzení přes výzvu soudu dle ust. 118a o. s. ř. nedoplnila žádná relevantní skutková tvrzení, ze kterých by bylo možné tento závěr dovodit.

36. S argumentací žalované, že v čl. VII. odst. 7.4 smlouvy o supervizi je speciální ujednání o smluvní pokutě za porušení jednotlivých povinností supervizora a že zřejmě nebylo úmyslem smluvních stran za jedno porušení stejné povinnosti sjednávat dvě smluvní pokuty dle čl. VII. odst. 7.1 a odst. 7.4 a že z tohoto důvodu lze logickým výkladem odvodit, že v odst. 7.1 je ujednání o slevě z ceny a v čl. 7.4 je ujednání o smluvní pokutě, se soud naprosto neztotožňuje. Logickým i jazykovým výkladem lze dovodit naprostý opak. V čl. VII. odst. 7.4 je ujednáno, že žalovaná má právo za každé jednotlivé porušení povinnosti supervizora, kterým budou naplněny důvody k odstoupení od smlouvy o supervizi, uplatnit vůči žalované smluvní pokutu ve výši 10 % z ceny za provedení díla bez DPH. Soud poukazuje na skutečnost, že i v tomto odstavci je smluvní pokuta vypočítána procenty z ceny díla, přitom je výslovně uvedeno, že se jedná o smluvní pokutu a žalovaná to ani nerozporuje. V čl. XII. Smlouvy je pak ujednáno, že žalobkyně má právo odstoupit od smlouvy nejen v případech prodlení žalované s předáním výsledků supervizní činnosti, ale i v případě porušení ze strany žalované jakýchkoli dalších podstatných závazků vyplývajících ze smlouvy. Naopak v čl. VII. odst. 7.1 je výslovně sjednána smluvní pokuta za prodlení s předáním výsledků supervizní činnosti ve sjednaných termínech, rovněž koncipována procentuálním snížením ceny za supervizní činnost jako v odst. 7.

4. Ze systematiky těchto ujednání je tedy naopak zřejmé, že předání výsledků supervizní činnosti v dohodnutých termínech bylo pro žalobkyni natolik podstatné a důležité, že si splnění této povinnosti zajistila speciálním ujednáním o povinnosti zaplatit smluvní pokutu v případě jeho porušení. Soud tedy uzavírá, že žalovaná neprokázala, že by společným úmyslem stran bylo sjednat slevu z ceny za supervizní činnost. Naopak žalobkyně prokázala, že se jednalo o ujednání o smluvní pokutě, když toto je zřejmé ze systematiky celé smlouvy a rovněž i ze skutečnosti, v jakém kontextu byla smluvní pokuta sjednána. Sleva z ceny díla byla obvykle uplatňována v případech vadného plnění, nikoliv v případech prodlení s předáním výsledků činnosti. Soud však dále uvádí, že i kdyby se snad mělo sporné ujednání posoudit jako sleva z ceny za supervizní činnost v případě prodlení s předáním výsledků supervize, pak by to na oprávněnosti žalobního nároku stejně ničeho neměnilo. V řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že žalovaná byla v prodlení s předáním závěrečné zprávy (tuto žalobkyni předala až v dubnu 2024) a žalobkyně sjednanou slevu z ceny za supervizi u žalované řádně uplatnila, soud by tedy žalobnímu nároku vyhověl tak jako tak. Naopak posouzení sporného ujednání jakožto ujednání o smluvní pokutě je pro žalovanou příznivější, protože nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu lze moderovat, sjednanou slevu z ceny díla nikoli.

37. Pokud se týká námitky žalované, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro jeho neurčitost, když není zřejmé, ze které částky má být smluvní pokuta počítána, tedy zda z ceny za supervizní činnost bez DPH nebo včetně DPH, pak soud se s touto argumentací rovněž neztotožňuje. V čl. VII. je zcela jednoznačně uvedeno, že v případě prodlení supervizora s předáním výsledků supervizní činnosti v termínech uvedených v čl. IV smlouvy se snižuje cena za supervizní činnost bez DPH sjednaná v čl. III. bodě 3.1 smlouvy o 10 % za každý započatý týden prodlení, max. do výše 50 % z ceny za supervizní činnost bez DPH. V čl. III. je pak ujednáno, že cena za supervizní činnost činí 1 930 000 Kč bez DPH a 2 316 000 Kč včetně DPH. Dle soudu je tedy zřejmé, že smluvní pokuta měla být počítána z ceny za supervizní činnost bez DPH, tedy z částky 1 930 000 Kč. Ujednání o smluvní pokutě nevzbuzuje dle soudu žádné pochybnosti o tom, ze které částky má být smluvní pokuta počítána.

38. Pokud se týká námitky žalované, že smluvní pokuta je sjednána v nepřiměřené výši, pak soud konstatuje, že ani tuto neshledal důvodnou a neshledal v daném případě podmínky pro moderaci výše smluvní pokuty. Soud má dle shora cit. ust. 301 obch. zák. možnost nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Výkladem smlouvy o supervizi soud dovodil, že v daném případě plnila smluvní pokuta především zajišťovací, resp. nátlakovou funkci, tedy sjednanou smluvní pokutou měla být žalovaná nucena k tomu, aby výsledky supervizní činnosti předala žalobkyni v dohodnutých termínech. Žalobkyně prokázala, že smlouva o supervizi byla sjednána v režimu veřejných zakázek, kde je možná celospolečenská kontrola mimo jiné i účelného vynakládání veřejných financí. V důsledku nepředání závěrečné zprávy o výsledcích supervize byla snížena možnost kontroly účelnosti a efektivity vynakládaných finančních prostředků. K výsledkům celého projektu se vyjadřovaly i další dotčené orgány státní správy, jak vyplývá ze závěrečné zprávy z dubna 2024. Nadto se jednalo o složitou, dlouhotrvající a nákladnou veřejnou zakázku, když celkový rozpočet zakázky dle Realizační smlouvy byl ve výši 146 392 086,14 Kč bez DPH. Význam zajišťované povinnosti lze rovněž vyčíst z čl. 12.1. smlouvy o supervizi, kde si žalobkyně vymínila právo od smlouvy odstoupit pro případ, pokud by prodlení supervizora s plněním termínů uvedených v čl. IV smlouvy bylo delší než 14 dnů. Žalobkyně tedy měla na předání zpráv v dohodnutých termínech eminentní zájem. Soud dále poukazuje na skutečnost, že zprávy ze supervizní činnosti měly být dle čl. IV. smlouvy předávány v poměrně krátkých termínech (30 dnů od ukončení příslušné etapy, popř, od obdržení závěrečné zprávy dodavatele o ukončení prací). Tomu pak odpovídá i způsob ujednání výše smluvní pokuty, kdy bylo počítáno snížení z ceny o 10 % za každý započatý týden prodlení. Je tedy zřejmé, že takto se žalobkyně snažila motivovat žalovanou, aby k předání zpráv v dohodnutých termínech skutečně došlo. Splnění této povinnosti bylo pro žalobkyni natolik důležité, že si jej zajistila zvláštním ujednáním o smluvní pokutě v čl. VII. odst. 7.1 smlouvy o supervizi. Soud v této souvislosti poukazuje na závěry Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, kde se mimo jiné uvádí: „Soud přitom vezme zřetel na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit.“ Soud tedy po zvážení všech okolností daného případu zmíněných výše dovozuje, že konkrétní nárok na smluvní pokutu ve výši 965 000 Kč je přiměřený vzhledem k zájmům žalobkyně, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny, resp. jinými slovy soud nedospěl k závěru, že by nárok na smluvní pokutu v žalované výši byl nepřiměřený a byly zde důvody pro jeho snížení.

39. Ze všech shora uvedených důvodů soud uzavírá, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty shledal oprávněným. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty dopisem ze dne 11. 11. 2022, ve kterém byla stanovena lhůta do 9. 12. 2022, jelikož žalovaná smluvní pokutu v této lhůtě nezaplatila, dostala se od následujícího dne s plněním svého dluhu do prodlení. Soud tedy žalobě v rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 725 400 Kč včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od 10. 12. 2022 do zaplacení. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. v daném případě 3 600 Kč za dvanáct úkonů, a to podání žaloby, 2 x písemné podání soudu ze dne 16. 11. 2023 a 5. 2. 2024, 3 x příprava účasti na jednání, 3 x účast na jednání před soudem, vyjádření k odvolání ze dne 3. 5. 2024, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 17. 7. 2024 a písemné podání ve věci samé ze dne 15. 10. 2024. Náklady řízení dále představuje cestovné žalobkyně z Prahy do Olomouce a zpět, a to jízdné vlakem ve výši 948 Kč za cestu k jednání dne 18. 1. 2024, jízdné vlakem ve výši 918 Kč za cestu k jednání dne 20. 3. 2024 a jízdné vlakem ve výši 1 258 Kč za cestu k jednání dne 15. 10. a 16. 10. 2024. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 6 724 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.

41. O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek ve výši 48 250 Kč soud rozhodl dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je v řízení v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. od placení soudního poplatku osvobozena a povinnost zaplatit soudní poplatek tak přechází na žalovanou. Soudní poplatek pak byl stanoven ze základu dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve výši 965 000 Kč dle položky 1 písm. c) sazebníku, tj. ve výši 48 250 Kč. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.

Poučení