20 C 299/2017-523

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalovanému: Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČO 01312774 se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČ 01312774 se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00 (dále jen„ převodce“) a 1) [celé jméno žalobce], r. [číslo] bytem [adresa] 2) [celé jméno žalobce], r. [číslo] bytem [adresa] (dále jen„ nabyvatelé“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitost (dále jen„ pozemky“): pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Lipno nad Vltavou, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov.

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelů na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě vznikl z rozhodnutí MZe – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne 14. 3. 2016 a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne 16. 3. 2016.

III. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. k celku pozemků.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatelé: Česká republika – Státní pozemkový úřad [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce]

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 405 078,96 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice 100 % nákladů znalečného ve výši 1 280 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci podali u soudu dne 20. 12. 2017 žalobu ve znění její rozšíření a částečných zpětvzetí, kterou se domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), konkrétně pozemků: pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov; pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Lipno nad Vltavou, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov (dále také jen„ náhradní pozemky“). Uvedli, že spolu s dalšími oprávněnými osobami uplatnili řádně nárok u Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen„ Pozemkový úřad“), kdy restituční nárok jim byl přiznán těmito rozhodnutími: rozhodnutí MZe – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací], ze dne 18. 9. 2014; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, , ze dne [datum]; rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne 14. 3. 2016 a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], ze dne [datum] (dále jen„ rozhodnutí Pozemkového úřadu“). Těmito bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí (tj. nevydaných pozemků) a žalobcům bylo potvrzeno právo na náhradní pozemky za celkem 27 155,55 m2. Restituční nárok žalobců žalovaný vyčíslil na 330 294,24 Kč, přičemž podíl na každého z žalobců činí 165 147,12 Kč. Žalobci s tímto vyčíslením nesouhlasí, přičemž žalovaného opakovaně upozorňovali na skutečnosti, které opodstatňují ocenění nevydaných pozemků jako stavebních. Žalovaný svůj postoj ohledně ocenění restitučního nároků žalobců nezměnil, a proto jsou nuceni se ho domáhat soudní cestou. Restituční nárok žalobců byl jejich právními předchůdci uplatněn v roce 1992 a do dnešního dne není plně uspokojen. Žalovaný se s restituční žádostí žalobců vypořádal až v roce 2016.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal. Uvedl, že žalobcům jako oprávněným osobám nemohly být vydány nevydané pozemky na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu, protože tomu bránily překážky podle § 4 a § 11 odst. 1 písm. a) a c) zákona o půdě. K vybraným náhradním pozemkům uvedl, že: u pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, neeviduje žádnou zákonnou překážku pro jejich převod; pro pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, eviduje překážku, jelikož bylo k jeho převodu uplatněno právo obcí [obec], příjezdovou cestu a tento pozemek je předmětem jiného řízení, oceněn na 85 843,92 Kč; pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Lipno nad Vltavou, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, neeviduje zákonnou překážku převodu, nicméně tento je dotčen veřejně prospěšnou stavbou E2 – plocha koridoru kabelového vedení VN a plochy pro nové trafostanice, koridor sever, oceněn na 2 579 Kč.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu náleží žalobcům restituční nárok související s nevydanými pozemky. Restituční nárok žalobců činí 198 477,29 Kč/každý z žalobců. Hodnota náhradních pozemků činí: pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, ve výši 74 701,25 Kč; parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. Kapličky, obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, ve výši 5 500 Kč; parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, ve výši 85 843,92 Kč; parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Lipno nad Vltavou, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, ve výši 2 579 Kč.

5. Z kopie listiny uplatnění nároku ze dne 4. 6. 1992, 2. 12. 1992 a 27. 1. 1993, soud zjistil, že žalobci uplatnili u Pozemkového úřadu svůj restituční nárok.

6. Z kopie sdělení žalovaného ze dne 15. 8. 2016 a 16. 1. 2017 soud zjistil, že žalobce informoval o vyčíslení jejich restitučního nároku a ocenění nevydaných pozemků.

7. Z kopie sdělení žalovaného ze dne 2. 11. 2016 soud zjistil, že restituční nárok žalobců je pokryt rozhodnutími Pozemkového úřadu.

8. Z kopie žádostí žalobců adresovaných žalovanému ze dne 19. 2. 2014, 5. 6. 2014, 23. 11. 2015, 18. 7. 216, 25. 7. 2016, 11. 10. 2016, 24. 10. 2016, 2. 12. 2016, 19. 12. 2016 a 15. 6. 2017, soud zjistil, že žádali o přecenění jejich restitučního nároku, jelikož byl původně oceněn chybně.

9. Z kopie protokolu z vyhodnocení výzvy ze dne 26. 5. 2020 a 28. 5. 2020 soud zjistil, že žalobci byli neúspěšní v účasti v rámci veřejné nabídky pozemků žalovaného k uspokojení restitučních nároků.

10. Z informací o pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], soud zjistil, že je ve vlastnictví České republiky s tím, že žalovaná má právo s tímto hospodařit, jedná se o zemědělský půdní fond.

11. Z informací o pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], soud zjistil, že je ve vlastnictví České republiky s tím, že žalovaná má právo s tímto hospodařit, jedná se o zemědělský půdní fond.

12. Z informací o pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], soud zjistil, že je ve vlastnictví České republiky s tím, že žalovaná má právo s tímto hospodařit, jedná se o neplodnou půdu.

13. Ze sdělení obce Loučovice ze dne 3. 6. 2022 soud zjistil, že na pozemku parc. [číslo] k. ú. [anonymizováno], se nenachází žádná veřejně prospěšná stavba či stavba dopravní infrastruktury a obec nemá podanou žádost o převod tohoto pozemku.

14. Z infoSoud ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu Český Krumlov soud zjistil, že toto řízení bylo pravomocně ukončeno z důvodu zpětvzetí žaloby, kdy jejím předmětem byl mimo jiné pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. Kapličky.

15. Z kopie částečného zpětvzetí žaloby ve věci sp zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v České Krumlově soud zjistil, že v této věci byla vzata žaloba částečně zpět, mimo jiné co do pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. Kapličky.

16. Ze soudu předložených rozhodnutí vztahujících se k restitučnímu nároku žalobců soud zjistil, že o restitučním nároku žalobců bylo mimo jiné rozhodováno Okresním soudem v Rakovníku ve věci sp. zn. [spisová značka], Obvodní soud pro Prahu 5 ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem v Kladně ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem v Trutnově ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem v Příbrami ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem Praha – západ ve věci sp. zn. [spisová značka], Městským soudem v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka], Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], kdy v těchto řízení bylo vyhověno návrhu žalobců na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu podle zákona o půdě a částečně došlo k uspokojení jejich restitučního nároku.

17. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

18. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

19. Na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky v těchto rozhodnutí specifikovaných nemovitostí. Žalobcům na základě zákona o půdě svědčí právo na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky, jejichž hodnota je 168 624,15 Kč, kdy restituční nárok každého z žalobců odpovídá částce 198 477,29 Kč (celkem 396 954,58 Kč).

20. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

21. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.

22. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

23. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o státním pozemkovém úřadu Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen„ rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

24. Podle § 3 odst. 3 zákona o státním pozemkovém úřadu je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).

25. Podle § 6 odst. 1 písm. g) zákona o státním pozemkovém úřadu podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí.

26. Soud předně uvádí, že restitučními zákony se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd a stát a jeho orgány jsou povinny postupovat podle restitučního zákona v souladu se zákonnými zájmy osob, jejichž újma má být alespoň částečně kompenzována. Ke splnění účelu a cíle restitucí je proto zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám vstřícně, v duchu snahy o zmírnění některých majetkových křivd, v jejichž důsledku k přechodu majetku došlo. Případné legislativní nedůslednosti různého druhu, jakož i nepředvídatelnost v postupu různých státních orgánů nebo osob jednajících za stát nelze vykládat v neprospěch oprávněných osob, nýbrž ve vztahu ke konkrétní věci a s ohledem na platné konstitutivní hodnoty a principy demokratického právního státu tak, jak jsou vyjádřeny v ústavním pořádku České republiky (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 755/06).

27. Podle rozsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR se oprávněné osoby mohou domáhat vydání či převodu konkrétních náhradních pozemků, které si sami vyberou, a to i když tyto pozemky neprošly veřejnou nabídkou, jen tehdy, pokud bude prokázáno, že se žalovaná chovala vůči nároku oprávněných osob liknavě a s libovůlí. Pokud by liknavost a libovůle na straně žalované prokázány nebyly, musí být zjištěno, zda takové pozemky lze zařadit do veřejné nabídky, které by se oprávněné osoby zúčastnili, případně zda by souhlasili s převodem jiného náhradního pozemku (viz rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 808/2008).

28. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě, že postup žalované byl vůči nim a jejich právní předchůdkyni přinejmenším liknavý, žalobci vybrané náhradní pozemky, které nebyly dosud zařazeny ve veřejné nabídce, jsou způsobilé k vydání, a hodnota náhradních pozemků nepřekročí aktuální hodnotu restitučního nároku žalobců. Proto mohl soud dospět k závěru, že nárok uplatněný žalobci je oprávněný.

29. Nejdříve se soud zabýval tím, zdali jsou žalobci oprávněnou osobou. Skutečnost, že jim svědčí právo v projednávané věci, byla mezi stranami označena za nespornou.

30. Dále se soud zabýval posouzením, zdali byl postup žalovaného vůči žalobcům liknavý či svévolný. Předem je potřeba uvést, že soud po důkladném zkoumání důkazů v projednávané věci neshledal žádný důvod, pro který by se měl odchýlit od dosavadní rozhodovací praxe soudů České republiky v obdobných sporech. Postup žalovaného vůči žalobcům lze hodnotit jako přinejmenším liknavý, protože k vypořádání jejich restitučního nároku dosud nedošlo, a to ani po 25 letech od uplatnění restitučního nároku žalobců (důkaz: kopie listiny uplatnění nároku ze dne 4. 6. 1992, 2. 12. 1992 a 27. 1. 1993) ke dni podání této žaloby. Bylo prokázáno, že se žalobci aktivně snažili dosáhnout přecenění a ocenění jejich restitučního nároku, resp. nevydaných pozemků (důkaz: kopie žádostí žalobců adresovaných žalovanému ze dne 19. 2. 2014, 5. 6. 2014, 23. 11. 2015, 18. 7. 216, 25. 7. 2016, 11. 10. 2016, 24. 10. 2016, 2. 12. 2016, 19. 12. 2016 a 15. 6. 2017). Zároveň se žalobci aktivně snaží dosáhnout uspokojení jejich restitučního nároku na základě žalob u civilních soudů, a to např. Okresní soud v Rakovníku ve věci sp. zn. [spisová značka], Obvodní soud pro Prahu 5 ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem v Kladně ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem v Trutnově ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem v Příbrami ve věci sp. zn. [spisová značka], Okresním soudem Praha – západ ve věci sp. zn. [spisová značka], Městským soudem v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka], Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Přístup žalovaného vede nepochybně k oddalování vypořádání restitučních nároků a celý proces je prodlužován vypracováním několika znaleckých posudků a vyžádání zpráv od dalších institucí, aby nakonec sporné skutečnosti byly označeny za nesporné. Zejména v projednávané věci musely být neustále měněny pozemky, které by mohly být vydány žalobcům, když žalovaný neustále vznášel námitky jejich převoditelnosti a není toliko schopen uvést seznam pozemků, které by byly převoditelné a vhodné k uspokojení nároků žalobců nejen jejich hodnotou, ale i kvalitou odpovídající nevydaným pozemkům. Faktický přístup žalovaného vůči vypořádání restitučního nároku žalobců je liknavý, a to především s ohledem na shora shrnuté zásadní body průběhu snahy žalobců o jejich uspokojení.

31. Pokud jde o výši restitučních nároků žalobců, uvedené bylo mezi účastníky řízení označeno jako nesporné. V průběhu řízení se jeho výše v návaznosti na další řízení žalobců, kterými se domáhají uspokojení svého restitučního nároku, měnila. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činil restituční nárok žalobců 198 477,29 Kč/každý z žalobců. Pokud jde o hodnotu náhradních pozemků, tato nepřekročí aktuální hodnotu nesporného zbývajícího restitučního nároku žalobců.

32. Poslední podmínkou k úspěšnosti žalobců v projednávané věci je posouzení, zdali jsou náhradní pozemky vybrané žalobci způsobilé k vydání či nikoliv. Jak už soud uvedl shora, dopěl k závěru, že tyto k vydání způsobilé jsou, což je odůvodněno následně.

33. Pokud jde o pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, ohledně těchto je mezi účastníky řízení nesporné, že jejich vydání nebrání žádná zákonná překážka ani překážka, která by byla dovozena judikaturou, a proto je lze považovat za převoditelné. Ani soud z provedeného dokazování neshledal žádnou překážku, která by bránila jejich převoditelnosti, a proto dospěl k závěru, že je lze vydat a převést na žalobce a částečně jimi uspokojit jejich restituční nárok.

34. Převoditelnost pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], obec Loučovice, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, byla ze strany žalovaného sporována, a to z důvodu žádosti třetí osoby o převod tohoto pozemku, existence příjezdové cesty a skutečnost, že je předmětem jiného soudního řízení. V řízení bylo prokázáno (důkaz: infoSoud ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu Český Krumlov, a kopie částečného zpětvzetí žaloby ve věci sp zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v České Krumlově), že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku tento pozemek již nadále není předmětem dalších soudních řízení oprávněných osob, a proto tato překážka již jeho převoditelnosti nebrání, přičemž zároveň nebylo dosud pravomocně o jeho převodu v jiných paralelně vedených řízení rozhodnuto. Žádostí třetí osoby byla myšlena žádost obce Loučovice o bezúplatný převod předmětného pozemku. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3307/2019, vyplývá, že je nutno zkoumat, zda a z jakého důvodu obec na žádosti trvá a zda její žádosti ze strany státu bude, respektive bude moci být, vyhověno. V řízení pak vyšlo najevo, že obec Loučovice (důkaz: sdělení obce Loučovice ze dne 3. 6. 2022) nemá podanou žádost o převod tohoto pozemku, a zároveň, že se na něm nenachází žádná veřejně prospěšná stavba či stavba dopravní infrastruktury. Poslední překážku převoditelnosti podle žalovaného tvoří existence jediné příjezdové cesty k zastavěnému areálu třetí osoby. K uvedenému soud uvádí, že má za to, že žalobci a uvedená třetí osoba mají možnost využit institutů občanského práva, které zajistí nerušené užívání předmětných pozemků. Soud tak dospěl k závěru, že převodu a vydání tohoto pozemku nebrání žádná zákonná překážka, jak je uvedeno shora, a proto je jako takový převoditelný a lze jim částečně uspokojit restituční nárok žalobců.

35. Ohledně pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Lipno nad Vltavou, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, žalovaná uvedla, že jeho převoditelnosti nebrání zákonná překážka, nicméně je dotčen veřejně prospěšnou stavbou, a to plochou koridoru E2 kabelového vedení VN a plochou pro nové trafostanice, a je evidován jako neplodná půda. Pokud jde o jeho evidenci jako neplodné půdy, uvedení nepředstavuje překážku převoditelnosti uvedeného pozemku, přičemž soudu je z úřední činnost známo, že žalovaný i do veřejné nabídky pozemků zařazuje pozemky označené jako neplodná půda. Plocha koridoru kabelového vedení není jako taková považována za veřejně prospěšnou stavbu, která by zakládala překážku převoditelnosti uvedeného pozemku, nýbrž toliko za technickou infrastrukturu. Proto soud i u tohoto pozemku dospěl k závěru, že je převoditelný a lze jím částečně uspokojit restituční nárok žalobců.

36. Je potřeba zdůraznit, že pojmy a instituty obsažené v restitučních předpisech je třeba vykládat s ohledem na to, aby byl v maximální míře dosažen jejich účel, je třeba v konkrétním případě volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a současně respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu (nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 581/2014). Zároveň je potřeba v případě restitučních nároků postupovat a restituční zákony vykládat ve vztahu k oprávněným osobám vstřícně (nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 755/06).

37. Soud dále považuje za vhodné zdůraznit, že ani zjištění, že by pozemky ve veřejné nabídce byly dostačující pro uspokojení nároku žalobců, by k jinému názoru soud nepřivedlo. Soud má pochybnosti o tom, že pozemky ve veřejné nabídce by byly dostačující pro uspokojení restitučního nároku žalobců v prokázané výši (Ústavní soud, Pl. ÚS 35/17). Závěrem soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který dospěl k závěru, že restituční řízení se nesmí podobat loterii, tedy v rámci skupiny oprávněných osob, na které restituční předpisy dopadají, je třeba se všemi nakládat stejným způsobem. Nezbytné se proto jeví nalézt univerzální kritérium, s jehož použitím lze porovnávat prakticky veškeré pozemky bez ohledu na rozlohu, kulturu, kvalitu apod. Tímto kritériem je cena pozemku (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 430/2018 a ze dne 1. 10. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2586/2019).

38. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že náhradní pozemky jsou způsobilé k vydání, když soud neshledal žádnou překážku jejich převoditelnosti. Žalobci tak naplnili všechny podmínky pro nahrazení souhlasu žalovaného s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků podle § 11 zákona o půdě, jak bylo podrobně uvedeno výše, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

39. Výrok II tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7, 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 168 624,17 Kč, která představuje hodnotu náhradních pozemků za 26 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné podání ze dne 28. 2. 2018, 26. 9. 2018, 12. 11. 2018, 4. 2. 2019, 9. 7. 2018, 3. 1. 2020, 19. 8. 2020, 23. 11. 2020, 7. 7. 2021, 19. 10. 2021, 25. 1. 2022, 29. 4. 2022, 14. 6. 2022, 8. 8. 2022, 19. 9. 2022, 31. 10. 2022, 19. 12. 2022 a 27. 1. 2023, účast na jednání dne 10. 9. 2020, 29. 3. 2022, 21. 6. 2022, 27. 9. 2022, 19. 1. 2023 a 31. 5. 2023) ve výši 7 860 Kč snížené o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t. za společné zastoupení 2 žalobců sestávající z částky 6 288 Kč za každý ze specifikovaných úkonů právní služby za každého z žalobců. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se shora specifikovanými 26 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 70 302,96 Kč, protože zástupce žalobců je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 405 078,96 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobcům náklady řízení na účet jejich zástupce.

40. Zástupce žalobců ve svém vyúčtování navíc účtoval jako 1 úkon právní služby písemné podání ze dne 26. 4. 2018. Dané podle názoru soudu nelze považovat za úkon právní služby, když se jedná toliko o doplnění žaloby učiněné na základě výzvy soudu k odstranění vad žaloby, konkrétně opravy a doplnění petitu. Dále písemné podání ze dne 18. 3. 2022, přičemž uvedené taktéž nelze považovat za úkon právní služby, když se jedná toliko o návrh na doplnění dokazování, konkrétně založení znaleckého posudku. A dále písemné podání ze dne 24. 3. 2023, přičemž uvedené taktéž nelze považovat za úkon právní služby, když se jedná toliko o závěrečný návrh, který není podle a. t. považován za úkon právní služby a tento ani nelze ani podřadit pod jiný z úkonů právní služby v a. t. vyjmenovaných.

41. Pokud jde o náklady řízení, rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když se neztotožnil s názorem žalovaného, že by měly být posuzovány s ohledem na četná částečná zpětvzetí žalobců. Soud uvádí, že sice docházelo k částečným zpětvzetím, ale také rozšíření žaloby, přičemž předmětem nahrazení projevu vůle byl zpočátku 1 pozemek, následně 2, poté 3, zpět 2 a 1 pozemek, následně 5 pozemků a v závěru 4 pozemky. Nelze tak hovořit o částečném úspěchu a odůvodněného nepřiznání nákladů řízení či jejich poměrného rozdělení.

42. Výrok III tohoto rozsudku jsou odůvodněn skutečností, že usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2022, č. j. 20 C 299/2017-367, bylo znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] přiznáno znalečné ve výši 1 280 Kč za účast na jednání soudu dne 21. 6. 2022. Z toho důvodu soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku, že je žalovaný povinen zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku ve výši 1 280 Kč.