20 C 31/2013-1001

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl v senátu složeném z přísedících Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a předsedy senátu Mgr. Jiřího Petráška ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] o neplatnost výpovědi takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 12. 2012 doručená žalobci dne 7. 12. 2012 je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 4. 2. 2013 se žalobce domáhal vůči žalované určení neplatnosti výpovědi a určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V odůvodnění žaloby uvedl, že v době od 1. 9. 2010 do 6. 8. 2012 byl členem statutárního orgánu žalované a od r. 1998 je členem politické strany [anonymizováno], přičemž jeho členství v představenstvu žalované zaniklo krátce poté, co došlo ke změně politického vedení Městské části [obec a číslo]. V pracovním poměru u žalované byl na základě pracovní smlouvy ze dne 15. 11. 2010 jako vedoucí útvaru„ [číslo] Kontrola“ s místem výkonu práce [adresa žalované] a dnem nástupu do práce 1. 12. 2010. Dne 27. 10. 2012 vznikla Odborová organizace zaměstnanců [anonymizována tři slova] [obec a číslo] a.s. (dále jen„ odborová organizace“), kde na ustavující schůzi dne 23. 11. 2012 byl žalobce zvolen jejím předsedou. Dne 5. 12. 2012 sdělil jako předseda této odborové organizace žalované, že odborová organizace splňuje podmínky dle § 284 odst. 4 zákoníku práce, působí u žalované a má právo jednat. Bezprostředně poté, dne 7. 12. 2012, byl žalobce odvolán z dovolené a po dostavení se na své pracoviště mu byla předložena k nahlédnutí výpověď a současně po něm bylo požadováno okamžité předání svěřených pracovních prostředků. K vrácení notebooku, mobilního telefonu a klíčů došlo dne 10. 12. 2012 a následně byl žalobci zamezen přístup na pracoviště. Z přípisu ze dne 7. 12. 2012, který byl žalobci později doručen, se podává, že dostal výpověď dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce a v návaznosti na to bylo rozhodnuto dle § 208 zákoníku práce o tom, že až do dne, kdy skončí pracovní poměr, má zakázán vstup na pracoviště. Dopisem ze dne 20. 12. 2012 sdělil žalobce žalované, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání, také se vyjádřil k nezákonnému zákazu vstupu na pracoviště. Žalovaná na toto adekvátně nereagovala a nadále mu nepřidělovala práci, odmítla akceptovat vznik odborové organizace. Dne 16. 1. 2013 byl žalobce pozván telefonicky ředitelem žalované za účelem převzetí blíže neoznačených písemností na den 18. 1. 2013. Kromě přípisu ze dne 14. 1. 2013 adresovaný odborové organizaci, bylo žalobci předloženo k nahlédnutí okamžité zrušení pracovního poměru ke dni 18. 1. 2013, kde v odůvodnění bylo uvedeno, že žalobce se při předávání výpovědi dne 7. 12. 2012 choval k zaměstnavateli zvlášť hrubým způsobem a urážel představenstvo, odmítl předat pracovní pomůcky a zaměstnavateli vyhrožoval odborovou organizací. Okamžité zrušení pracovního poměru žalobci nebylo předáno. Přípisem ze dne 29. 1. 2013 sdělil žalobce žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trval na dalším zaměstnávání. Žalobce je toho názoru, že je diskriminován pro své členství a činnost v odborové organizaci a pro svůj světový názor – členství v politické straně. Organizační opatření, na základě níž bylo zrušeno jeho pracovní místo a žalobce se stal nadbytečným, považuje jako předstírané, které ve skutečnosti nesledovalo deklarovaný cíl. Výpověď bezprostředně následovala po oznámení žalobce, jednajícího za odborovou organizaci, že u žalované vznikla odborová organizace. Dle žalobce bylo účelem konstruovat důvod pro ukončení jeho pracovního poměru u žalované. Účelovost spatřuje zejména v tom, že dne 23. 10. 2012 bylo schváleno organizační schéma žalované včetně útvaru kontroly a dne 31. 10. 2012 vytvořen organizační řád obsahující též útvar kontroly, aby nato o jeden měsíc později byl útvar kontroly zrušen bez náhrady. Výpověď tedy odporuje zákonu nebo jej obchází. Dále žalobce poukazuje na to, že ačkoliv je žalobce členem orgánu odborové organizace působící u žalované, nepožádala žalovaná odborovou organizaci o souhlas k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru. Dále vzhledem k tomu, že žalobce neobdržel okamžité zrušení pracovního poměru v písemné formě, nemohly nastat účinky doručení. Navíc tvrzené důvody uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru jsou nepravé, slovní výměna názorů, ke které došlo při prezentování výpovědi žalobci, se neobešla bez emocí, jeho jednání nebylo tak závažné, aby dosáhlo intenzity hrubého porušení pracovní kázně mající důsledek v okamžitém zrušení pracovního poměru. Rovněž ani odmítnutí předání pracovních pomůcek nemůže být shledáno za hrubé porušení pracovní kázně za situace, kdy žalobce byl odvolán z řádné dovolené a tedy notebook a mobilní telefon nemohl předat okamžitě z prostého důvodu, že je neměl u sebe. K předání a převzetí pracovních pomůcek došlo následujícího pracovního dne. Ani údajný důvod spočívající ve vyhrožování odborovou organizací není pravdivý, žalobce při výpovědi upozornil žalovanou na skutečnost, že u ní působí odborová organizace a že výpověď bez jejího předchozího souhlasu je neplatná.

2. Žalovaná podáním došlým soudu dne 14. 3. 2014 se vyjádřila k žalobě tak, že žalovaná vznikla rozdělením [právnická osoba] komunálního majetku [obec a číslo], a.s., [IČO], a to odštěpením se vznikem dvou nástupnických obchodních společností – žalované a [anonymizována tři slova] [obec a číslo], a.s. [IČO]. Původním akcionářem žalované byla [ulice] část [obec a číslo], od 27. 8. 2010 je jediným akcionářem žalované [právnická osoba] majetkového portfolia [obec a číslo] a.s., přičemž jediným akcionářem této společnosti je [ulice] část [obec a číslo]. Dále se vyjádřila tak, že mezi stranami je nesporné, že v rozhodném období byl žalobce na základě pracovní smlouvy u žalované zaměstnán na pozici vedoucí útvaru [číslo] Kontrola. Dne 5. 12. 2012 přijalo představenstvo žalované usnesení [číslo] ke změně organizačního řádu, kterým pod bodem I. změnilo organizační řád a pod bodem II. zrušila útvar„ [číslo] Kontrola“ bez náhrady s termínem ke dni 5. 12. 2012. V souladu s tím pak představenstvo uložilo řediteli žalované okamžitě ukončit pracovní smlouvy se všemi zaměstnanci útvaru„ [číslo] Kontrola“. Následně byla žalobci dána výpověď dne 7. 12. 2012 z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákoníku práce, a jelikož byl útvar„ [číslo] Kontrola“ zrušen bez náhrady, nemohl žalobce nadále vykonávat práci dle pracovní smlouvy, přestože jeho pracovní poměr trval, žalovaná tuto situaci vyhodnotila jako překážku v práci na straně zaměstnavatele, což žalobci oznámila dopisem ze dne 7. 12. 2012 a vyzvala ho k odevzdání pracovních pomůcek a že již nemá docházet na pracoviště. Žalovaná popřela, že by dala žalobci výpověď pouze k nahlédnutí. Žalobce byl dne 7. 12. 2012 povolán na pracoviště, kde mu bylo sděleno, že je zrušen útvar„ [číslo] Kontrola“ a v rámci tohoto rozhovoru členové statutárního orgánu žalované spolu s ředitelem žalované předali písemné vyhotovení výpovědi, která byla řádně podepsána statutárním orgánem. Žalobce odmítl výpověď převzít, což je výslovně stvrzeno podpisy dvou svědků – [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] O průběhu incidentu byl na místě sepsán protokol. Obdobné to bylo i předání u okamžitého zrušení pracovního poměru, kdy žalobce rovněž odmítl toto převzít, což stvrdili dva svědci – [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru bylo to, že žalobce dne 7. 12. 2012 při předávání výpovědi hrubě a vulgárně slovně napadl členy představenstva, a to bez jakéhokoliv důvodu, dále odmítl bez řádného důvodu a vysvětlení odevzdat veškeré pracovní pomůcky. Žalovaná má za to, že jak výpověď, tak okamžité zrušení pracovního poměru jsou po formální stránce platnými právními úkony. Co se týká tvrzení žalobce, že v případě zrušení útvaru„ [číslo] Kontrola“, kde byl vedoucím, šlo o účelové organizační opatření, pak žalovaná uvádí, že to není pravdou. Po změně koalice v rámci zastupitelstva Městské části [obec a číslo] v červnu 2012 byl nalezen politický konsenzus k řešení otázky správy nemovitostí, resp. ke změně v řízení a uspořádání příslušných obchodních společností ve vlastnictví městské části, náklady na provoz se každým rokem navyšovaly. Podle koaliční smlouvy uzavřené dne 26. 6. 2010 mezi [anonymizováno] 09 v [obec a číslo], [anonymizováno] – Obvodním výkonným výborem [obec a číslo] a Klubem zastupitelů [část obce] nejen sobě – [anonymizována tři slova], [anonymizováno] a nezávislých kandidátů, bylo jedním z programových bodů provést, v rámci efektivity řízení, racionalizaci systému akciových společností v přímém a nepřímém vlastnictví Městské části [obec a číslo]. Podle koaliční smlouvy měly být manažerské pozice odděleny od kontrolních funkcí v orgánech společností, dále měly být provedeny revize plánovaných investičních akcí a také měl být proveden a zveřejněn kompletní finanční rozbor rekonstrukce domů v [anonymizováno] ulici, jež byla s ohledem na vysoké náklady kontroverzní zakázkou. Proces racionalizace a zefektivnění fungování společnosti dále pokračoval na úrovni řízení žalované jako ekonomického, nikoliv politického, subjektu. Předně došlo k personální výměně ředitele společnosti. Další konkrétní organizační změny, jejichž cílem bylo jednoznačně z pohledu hospodárnosti racionalizovat chod společnosti, probíhaly v jednotlivých krocích a pod vedením nového ředitele společnosti, jehož úkolem bylo předložit představenstvu organizační řád společnosti, strukturu zaměstnanců a pracovní náplň, a na základě těchto podkladů navrhnout změny a možné úspory v provozních nákladech společnosti. Z organizačních změn byla nejdříve zrušena pozice náměstka ředitele žalované. Dále představenstvo uložilo řediteli žalované zapracovat schválený organogram do organizačního řádu usnesením [číslo] ze dne 23. 10. 2012. Argumentace žalobce je nepřípadná. V preventivně úsporných krocích pokračovala žalovaná i poté, co byl zrušen útvar„ [číslo] Kontrola“. Představenstvo na zasedání dne 3. 1. 2013 s ohledem na plánované sloučení se [právnická osoba] majetkového portfolia [obec a číslo] a.s. konstatovalo, že není racionální ani hospodárné přijímat další zaměstnance. Žalovaná tím dokazuje, že motivy výpovědi nebyly politické, resp. že nebyly nijak adresné vůči žalobci. Příslušná organizační změna byla přijata jako jeden z dílčích kroků již několik měsíců probíhajícího procesu, jehož cílem bylo racionalizovat a zefektivnit fungování žalované, resp. celého holdingu. Důvodem výpovědi nebyl ani fakt, že žalobce zřídil odborovou organizaci u žalované. Představenstvo se sešlo již dne 4. 12. 2012 večer a dále pak dne 5. 12. 2012 v 8,00 hod ráno, přičemž oznámení o vzniku odborů bylo žalované doručeno až 5. 12. 2012 odpoledne. V této souvislosti pak má naopak žalovaná za to, že jednání žalobce zřídit odborovou organizaci u žalované, která má 14 zaměstnanců se jeví jako účelové. O účelovosti postupu žalobce svědčí především charakter jeho aktivit, jež v souvislosti s údajnou odborovou organizací vyvíjí. Žalobce zneužil institut odborové organizace, aby mohl o žalované získávat interní informace k osobním účelům. Zda slovní napadení ze strany žalobce dne 7. 12. 2012 je či není zvlášť hrubým porušením pracovní kázně, nechává žalovaná na zvážení soudu a poukazuje na judikáty, 21 Cdo 4950/2008, 21 Cdo 3200/2008, nicméně je toho názoru, že nelze po ní spravedlivě požadovat, aby u ní žalobce po incidentu nadále pracoval. K námitce žalobce, že nebyl dán k výpovědi ani k okamžitému zrušení pracovního poměru předběžný souhlas odborové organizace, žalovaná uvádí, že dopisem ze dne 5. 12. 2012 žalobce oznámil žalované založení odborové organizace s tím, že je oprávněn za ni jednat a je jejím předsedou. Žalovaná je toho názoru, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro oznámení o působení odborové organizace u žalované, neboť dle žalované je v třeba v první řadě tvrdit, že k jednání u zaměstnavatele je oprávněna dle svých stanov a že organizace má alespoň tři členy, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Podle názoru žalované je třeba tvrzení v oznámení také doložit příslušnými listinami. Žalovaná má za to, že žalobce nedoložil, že se jedná o odborovou organizaci. Žalovaná má za to, že i kdyby soud dospěl k závěru, že zmiňovaná odborová organizace byla dne 5. 12. 2012 žalované řádně oznámena, a žalovaná byla povinna si vyžádat dle § 61 odst. 2 zákoníku práce její souhlas k výpovědi a k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce, pak nemohla absence takového souhlasu dle žalované v daném případě vést k neplatnosti těchto úkonů s poukazem na ust. § 72 zákoníku práce. Žalobu proto navrhla zamítnout. V doplňujícím vyjádření žalované k žalobě ze dne 23. 7. 2014 doručené soudu dne 1. 8. 2013 žalovaná uvedla, že představenstvo žalované přijalo dne 5. 12. 2013 usnesení, kterým rozhodlo o zrušení útvaru„ [číslo] Kontrola“ bez náhrady na návrh ředitele [právnická osoba]. [příjmení], který situaci vyhodnotil tak, že zaměstnávat nadále žalobce je neefektivní, když jeho pracovní náplň se z části překrývala s řídícími a kontrolními funkcemi ředitele společnosti. Také se jevilo neefektivní, že žalobce neměl žádné podřízené. Vedle zmíněné organizační změny přijala žalovaná na podzim roku 2012 další dva zaměstnance, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kteří byli, vzhledem ke svému odbornému vzdělání, schopni plnit řadu pracovních úkolů, které dříve musely být dodávány externími subjekty. Dále žalovaná uvedla, že ustanovení § 73a zákoníku práce se na posuzovaný případ nevztahuje. K tomu uvádí, že žalobce nebyl z pracovního místa vedoucího útvaru kontroly odvolán, ani se nejednalo o případ, kdy odvolán být měl. S žalobcem nebyla dohodnuta možnost odvolání dle ust. § 73 odst. 2 zákoníku práce ani nebyl žalobce na pozici ve smyslu ust. § 73 odst. 3 zákoníku práce, což dokládá organogramem, který je součástí Organizačního řádu tvořícího přílohu 1 k usnesení představenstva [číslo] ze dne 31. 10. 2012. Jelikož žalovaná propouštěla žalobce pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn, tzv. nabídkovou povinnost neměla. K tomu žalovaná poukazuje na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21Cdo 1506/2011, 21 Cdo 1520/2011 a dále uvedla, že i kdyby takovou nabídkovou povinnost měla, pak neměla pozici, kterou by mohla žalobci nabídnout. Noví zaměstnanci, kteří byli přijati v průběhu podzimu r. 2012, byli přijati na jiné pracovní pozice, a to vzhledem ke své kvalifikaci, kterou žalobce nemá a ani ji nemůže získat zaškolením či jinou průpravou. Ředitel společnosti vyhotovil pro interní potřeby žalované analýzu označenou„ Fungování společnosti ve stávajícím počtu zaměstnanců 2013“ dne 15. 1. 2013 a z této analýzy vyplývá, že aktuální stav zaměstnanců žalované po provedení zmíněných organizačních změn je dostačující k pokrytí všech jejích činností.

3. Usnesením ze dne 19.9.2013, č.j. 20C 31/2013-329 soud rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno na straně žalované se [právnická osoba] majetkového portfolia [obec a číslo], a.s., se sídlem [adresa žalované], [IČO], jelikož žalovaná v průběhu řízení zanikla ke dni 1. 8. 2013 bez likvidace z důvodu fúze sloučením se [právnická osoba] majetkového portfolia [obec a číslo], a.s., která vstoupila do práv a povinností zanikající společnosti. Právní moc nastala dnem 10. 10. 2013.

4. Po provedeném dokazování soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 21.5.2014, č.j. 20C 31/2013-391 tak, že výrokem ad I. určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 7.12.2012 daná žalobci dne 7.12.2012 je neplatná, výrokem ad II. určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 18.12.2012 dané žalovanou žalobci dne 18.1.2013 je neplatné a výrokem ad III. rozhodl o nákladech řízení.

5. Proti rozsudku podala včas žalovaná odvolání a Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26.11.2014, č.j. 23Co 391/2014-519 rozhodl tak, že výrok ohledně určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru potvrdil a výrok ohledně určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a výrok o nákladech řízení zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí Městský soud v Praze uvedl, že výpověď z pracovního poměru je neplatná pro absenci souhlasu odborové organizace, protože žalobce se domáhá včas podanou žalobou určení neplatnosti výpovědi, soud I. stupně se podle § 61 odst. 4 zákoníku práce měl zabývat tím, zda jsou splněny formální a materiální předpoklady dané výpovědi a zda lze na žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnávala. Odvolací soud uzavřel, že z hlediska formy je daná výpověď platná, protože byla dána písemně, byla doručena žalobci (podle § 334 odst. 4 zákoníku práce se za doručení považuje i odmítnutí přijetí písemnosti), výpovědní důvod je skutkově vymezen tak, že nemůže být zaměněn s jiným důvodem (§ 50 odst. 4 zákoníku práce), je datována a podepsána; materiálními předpoklady uplatněného výpovědního důvodu jsou přijetí organizační změny, nadbytečnost zaměstnance a příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance. Odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že byť dospěl k závěru, že představenstvo žalované dne 05. 12. 2012 přijalo na svém zasedání organizační změnu, vzápětí vyslovil pochybnosti o tom, zda se představenstvo uvedeného dne vůbec sešlo, takové odůvodnění napadeného rozsudku je vnitřně rozporné a má za následek jeho nepřezkoumatelnost v odvolacím řízení, závěr o (ne) nadbytečnosti žalobce soud I. stupně založil jen na některých z provedených důkazů; účelovost organizační změny shledal na základě organizační struktury žalované a organizačního řádu ze dne 31. 10. 2012, přitom ale pominul v řízení zjištěné skutečnosti, že ředitel [příjmení] se analýzou fungování společnosti z personálního a ekonomického hlediska zabýval od října 2012 do ledna 2013 a o chystaném zrušení pracovní pozice vedoucí útvaru kontroly věděl předem. Soud I. stupně tak zjevně nehodnotil všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti a na základě provedených důkazů mohl dospět k nesprávným skutkovým zjištěním. Souvislost mezi existencí stávající pracovní pozice manager kvality kontroly a účelovostí organizační změny není zřejmá vůbec, protože soud I. stupně nezjišťoval, kdy byla tato pozice vytvořena, a zda se jedná o stejné pracovní místo, které zastával žalobce. V řízení tak zůstalo neobjasněno, zda výpověď z pracovního poměru daná podle § 52 písm. c) zákoníku práce je či není platná.

6. Dalším rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 2. 2017, č.j. 20 C 31/2013-810, bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru ze dne 7.12.2012 daná žalobci dne 7. 12. 2012 je neplatná zejména z důvodu, že výpověď z pracovního poměru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 19 odst. 3 zákoníku práce, neboť žalovaná nepostupovala dle § 61 odst. 2 zákoníku práce a nepožádala odborovou organizaci, která působila u žalované od 6. 12. 2012 a žalobce byl jejím předsedou, o předchozí souhlas s dáním výpovědi žalobci. Proti tomuto rozsudku zdejšího soudu podala žalovaná odvolání, o kterém Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 4. 10. 2017, č.j. 23 Co 250/2017-861, rozhodl tak, že o pár řádek výše uvedený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 potvrdil, když se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že žalovaná nemohla dát žalobci výpověď z důvodu, že nejprve nepožádala o schválení takového jednání odborovou organizaci, která u žalované působila a žalobce byl předsedou této odborové organizace. Městský soud v Praze v tomto svém rozsudku rovněž konstatoval, že odborová organizace v momentu, kdy žalobce obdržel výpověď (7. 12. 2012), již u žalované působila, když počátek jejího působení nastal dne 6. 12. 2012, neboť dle § 286 odst. 3, 4 zákoníku práce stačí ke vzniku působení odborové organizace u zaměstnavatele pouze oznámení a odborová organizace nemá povinnost prokazovat své oprávnění jednat v pracovněprávních vztazích.

7. Na základě podaného dovolání žalovanou Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 27. 8. 2019, č.j. 21 Cdo 641/2018-918, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2017, č.j. 23 Co 250/2017-861, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 2. 2017, č.j. 20 C 31/2013-810, a věc vrátil k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Důvodem ke zrušení obou výše uvedených rozsudků byla zejména skutečnost, že Nejvyšší soud dospěl k právnímu závěru, že oznámení odborové organizace podle § 286 odst. 4 zákoníku práce je pracovněprávním úkonem ve smyslu ustanovení § 34 občanského zákoníku, na který dopadají důvody neplatnosti. Obsahovými náležitostmi tohoto oznámení jsou jednak sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (včetně údajů o orgánu odborové organizace, který je podle stanov oprávněn jednat se zaměstnavatelem) a že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, jednak doložení sdělovaných údajů. Oznámení, které tyto náležitosti nesplňuje, odporuje zákonu a je neplatným právním úkonem (§ 39 ob_. zák., § 19 písm. d) zák. práce), na jehož základě oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele nevznikají. Z uvedeného vztaženo na posuzovanou věc vyplývá, že soudy prvního i druhého nepostupovaly správně, nezabývaly-li se tím, zda oznámení Odborové organizace zaměstnanců Investiční a rozvojové [obec a číslo] a. s. ze dne 5. 12. 2012 obsahuje shora uvedené náležitosti oznámení odborové organizace podle ustanovení § 286 odst. 4 zák. práce a zda se jedná o platný právní úkon; nejenže vycházely z nesprávného právního názoru, že„ zákoník práce nestanoví odborové organizaci povinnost prokazovat své oprávnění jednat v pracovněprávních vztazích“, ale ani se nezabývaly tím, zda oznámení odborové organizace ze dne 5. 12. 2012 sdělení o skutečnostech, jež se podle nich„ neprokazují“, obsahuje. Závěr odvolacího soudu, že„ bylo prokázáno, že oprávnění odborové organizace působit u žalované vzniklo podle § 286 odst. 4 zákoníku práce dnem 6. 12. 2012“, byl proto dle Nejvyššího soudu předčasný.

8. V řízení ve fázi před zrušením rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2017, č.j. 20 C 31/2013-810, byly již provedeny následující důkazy (odstavce 9. – 65.):

9. Z listiny (č.l. 3) označené jako„ pracovní smlouva“ ze dne 31. 8. 2012 soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako vedoucí útvaru kontroly od 1. 9. 2012 na dobu neurčitou s místem výkonu práce [adresa žalované].

10. Z listiny (č.l. 4-6) označené jako„ výpis žalované“ ze dne 4.2.2013 soud zjistil, že statutární orgán žalované představuje předseda představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], místopředseda představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a člen představenstva [anonymizováno] [příjmení] [příjmení].

11. Z listiny (č.l. 7) označené jako„ Odborová organizace zaměstnanců Investiční a rozvojové [anonymizována dvě slova] a.s. - evidence“ ze dne 27.10.2012 soud zjistil, že Ministerstvo vnitra ČR odbor všeobecné správy zaevidovalo odborovou organizaci pod názvem Odborová organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo] a.s. pod č.j. V S/1 [číslo] [číslo] s přidělením [IČO].

12. Z listiny (č.l. 8, [číslo]) označené jako„ Zápis z ustavující členské schůze Odborové organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo] a.s.“ ze dne 23. 11. 2012 soud zjistil, že se dne 23. 11. 2012 konala ustavující schůze na níž byl zvolen předsedou žalobce, místopředsedou [jméno] [příjmení] a členem výboru byl zvolen [jméno] [příjmení].

13. Z listiny (č.l. 10-11) označené jako„ Odborová organizace zaměstnanců Investiční a rozvojové [obec a číslo] a.s.“ ze dne 5.12.2012 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace zaslal předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dopis, v němž jej mimo jiné informuje, že byla založena Odborová organizace zaměstnanců Investiční a rozvojové [obec a číslo] a.s., a že byl žalobce zvolen předsedou této odborové organizace.

14. Z listiny (č.l. 12, 66) označené jako„ Oznámení o zákazu vstupu na pracoviště a výzva k předání pracovních pomůcek.“ ze dne 7. 12. 2012 soud zjistil, že ředitel žalované oznámil písemně žalobci, že mu byla dne 7. 12. 2012 dána výpověď dle § 52 písm. c) Zákoníku práce a že až do skončení pracovního poměru, tj. do 28. 2. 2013, je mu s okamžitou platností zakázán vstup na pracoviště. Současně byl vyzván k vrácení pracovních pomůcek do 10. 12. 2012. Dne 10. 12. 2012 si žalobce (podpis nečitelný) dopis převzal.

15. Z listiny (č.l. 13) označené jako„ Výkon práv a povinností z pracovního poměru [celé jméno žalobce], [příjmení]“ ze dne 20.12.2012 soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal žalované dopis, v němž uvádí, že mu jeho klient sdělil, že byl 7. 12. 2012 svým nadřízeným vedoucím zaměstnancem odvolán z dovolené a po dostavení se na své pracoviště mu byla předložena k nahlédnutí výpověď a současně požadováno okamžité předání svěřených pracovních prostředků. Výpověď s vlastnoručním podpisem jednající osoby nebyla žalobci předána. Předání a převzetí notebooku, mobilního telefonu a klíčů bylo uskutečněno dne 10. 12. 2012 a následně byl žalobci zamezen vstup na pracoviště. Z přípisu datovaného dne 7. 12. 2012 se pak žalobce dozvěděl, že mu byla dána výpověď a že mu bude zakázán vstup na pracoviště. Žalobce považuje výpověď za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání.

16. Z listiny (č.l. 14) označené jako„ Jednání s Odborovou organizací zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo]“ ze dne 20.12.2012 soud zjistil, že předseda představenstva a místopředseda představenstva žalované zaslali žalobci dopis, v němž uvádějí k údajnému vzniku odborové organizace, že nebyly splněny všechny náležitosti oznámení dle zákoníku práce, tj. nenastaly de iure účinky, které jsou nutné pro aktivaci povinností žalované jako zaměstnavatele, resp.pro vznik odborové organizace u zaměstnavatele. Do doby, kdy nedojde nápravě, není možné vyžadovat od žalované plnění povinností dle předpisů upravující pracovněprávní vztahy.

17. Z listiny (č.l. 15) označené jako„ Výkon práv a povinností z pracovního poměru“ ze dne 14. 1. 2013 soud zjistil, že ředitel žalované zaslal žalobci dopis, v němž informuje žalobce, že dne 21. 12. 2012 obdržel přípis ze dne 20. 12. 2012 od právního zástupce žalobce, avšak advokát nepostupoval v souladu s platnými a právními předpisy ČR s tím, že očekával v krátké době nápravu chyby, což se nestalo, proto reaguje až nyní. Přípis právního zástupce žalobce eviduje prozatím bez jakýchkoliv právních účinků.

18. Z listiny (č.l. 16) ze dne 14.1.2013 soud zjistil, že žalovaná zaslala odborové organizaci, resp. jeho předsedovi dopis, v němž uvádí, že se marně snažila s předsedou odborové organizace sejít. Pozvání na mimořádné zasedání dne 3. 1. 2013 a dne 15. 1. 2013 předseda účelově odmítl. Dále v dopise uvádí, že požadované informace nemůže poskytnout do doby, než dojde k naplnění povinnosti dle ust. § 286 odst. 4 zákoníku práce.

19. Z listiny (č.l. 17) označené jako„ pro předsedu představenstva“ ze dne 5.12.2012 soud zjistil, že žalobce zaslal dne 5. 12. 2012 v 9:38:13 hod emailovou zprávu předsedovi představenstva žalované [příjmení] [příjmení] v němž jej informuje, že v příloze je dopis, který byl téhož dne odeslán doporučeně. V kopii je emailová zpráva zaslána mimo jiné také řediteli žalované [příjmení] [příjmení].

20. Z listiny (č.l. 26) ze dne 10. 12. 2012 soud zjistil, že ředitel společnosti převzal od žalobce mobilní telefon HTC Desire HD A [číslo] včetně sítového adaptéru a notebook HP EliteBook i.č. IR1- 2000 včetně zdroje.

21. Z listiny (č.l. 27) označené jako„ pracovní smlouva“ ze dne 15. 11. 2010 soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako vedoucí útvaru kontroly od 1.12.2010 do 30.11.2012 s místem výkonu práce [adresa žalované].

22. Z listiny (č.l. 28) označené jako„ pracovní smlouva“ ze dne 30. 3. 2012 soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako ředitel společnosti od 1. 4. 2012 na dobu neurčitou místem výkonu práce [adresa žalované].

23. Z listiny (č.l. 29) označené jako„ Dohoda o změně pracovní smlouvy - o dalším pracovním zařazení u zaměstnavatele“ ze dne 30. 8. 2012 soud zjistil, že se žalobce s žalovanou dohodli v návaznosti na ust. § 73a odst. 2 zákoníku práce, že žalobce bude od 1. 9. 2012 zařazen na pracovní pozici vedoucí útvaru kontroly.

24. Z listiny (č.l. 30) označené jako„ vzdání se vedoucího pracovního místa“ ze dne 28. 8. 2012 soud zjistil, že žalobce oznámil svou rezignaci na místo ředitele žalované ke dni 31. 8. 2012.

25. Z listiny (č.l. 31) označené jako„ Usnesení představenstva [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 31. 10. 2012 soud zjistil, že představenstvo žalované schválilo organizační a podpisový řád.

26. Z listiny (č.l. 32-36) označené jako„ Organizační řád“ příloha [číslo] k Usnesení představenstva [číslo] ze dne 31. 10. 2012 soud zjistil, že v čl. 2, odst. 2.1. je organizační struktura žalované, kterou tvoří ředitel společnosti ([číslo]), Kontrola ([číslo]), právník ([číslo]), vedoucí provozu ([číslo]), asistent ([číslo]), zakázkové oddělení ([číslo]) a technické oddělení ([číslo]). V čl. 4 je popis organizační struktury ředitele, kde v odst. 4.1. je popis práce ředitele společnosti – řídí společnost v souladu s platnými právními předpisy a stanovy, předkládá návrhy představenstvu, vykonává usnesení představenstva v souladu se stanovami, zabezpečuje řízení, rozhoduje v zaměstnaneckých záležitostech, podpisuje za společnost v rozsahu předmětu podnikání, schvaluje zařazování zaměstnanců na pracovní míst, a určuje mzdu a její změny, způsob motivace a odměňování, rozhoduje o systému ekonomického řízení společnosti, o zásadních otázkách hospodaření, stanovuje z členů vedeného svého zástupce, odpovídá za provádění kontrolních činností, všemi vedoucími pracovníky, realizaci nápravných opatření a hodnocení jejich účinnosti, odpovídá za uplatněná zásad ochrany životního prostředí, BOZP a požární ochrany na pracovišti dle platných předpisů, rozhoduje o uplatňování postihu odpovědných zaměstnanců za vzniklé škody na majetku a kontroluje využívání delegované pravomoci podřízenými pracovníky, v čl. 4 je popis Kontroly [číslo], která kontroluje plnění usnesení RMČ [obec a číslo], kontroluje plnění úkolů vyplývajících z jednání představenstva společnosti, kontroluje plnění příkazů ředitele společnosti a úkolů z porady vedení, kontroluje řešení doručených stížností, kontroluje průběh veřejných zakázek, zadává kontrolní rozpočty, audity veřejných zakázek, jedná s vnějšími subjekty a zabezpečuje public relations, zastupuje ředitele společnosti v době jeho nepřítomnosti, v čl. 4 je popis právníka, který s využitým svých znalosti a zkušeností se podílí a spolupracuje na vytvoření a aktualizaci seznamu platných obecně závazných předpisů a dosažení účinné právní prevence ve společnosti, spolupracuje s orgány státní správy při ohlašování a povolování staveb, zabezpečuje informační servis pro podporu všech rozhodovacích procesů u zákazníka, dohlíží na kompletaci a obsahovou správnost zadávací dokumentace pro výběrová řízení, kontroluj obsahovou správnost připravovaných smluv o dílo a jiných smluvních ujednání v souladu s platnou legislativou, vnitřními směrnicemi a schválenou interní dokumentací, monitoruje novelizace a jiné změny právních předpisů k veřejným zakázkám, zajišťuje aktualizaci interních směrnic, postupů a pracovní dokumentace pro vypracování veřejných zakázek, zajišťuje zpracování a úpravu vnitřních směrnic společnosti v souvislosti s připravovaným přechodem na elektronické zadávání veřejných zakázek, jedná jménem společnosti s vnějšími subjekty v rozsahu a změření dle příslušného zmocnění.

27. Z listiny (č.l. 37) označené jako„ Usnesení představenstva Investiční a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 23.10.2012 soud zjistil, že představenstvo žalované schválilo předložený organogram a uložilo řediteli společnosti zpracovat schválený organogram do Organizačního řádu společnosti.

28. Z listiny (č.l. 62) (rukou psaný text s třemi nečitelnými podpisy) ze dne 7.12.2012 soud zjistil, že na zavolání [anonymizováno] [příjmení] z mobilního telefonu ředitele společnosti se v 8:45 hod dostavil do sídla žalované žalobce a bylo mu předloženo usnesení představenstva ze dne 5.12.2012, kterým došlo ke zrušení útvaru [číslo] Kontrola. Současně byla žalobci předložena výpověď z pracovního poměru, kterou žalobce odmítl převzít. Dále byl žalobce vyzván k odevzdání všech pracovních pomůcek a klíčů od společnosti, což žalobce odmítl a emotivně opustil prostory, žalobce hrubě napadl (slovně) členy představenstva.

29. Z listiny (č.l. 63) označené jako„ výpověď zaměstnavatele“ ze dne 7.12.2012 soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce v důsledku zrušení útvaru [číslo] Kontrola. Současně byl žalobce informován o uplatnění ustanovení § 208 Zákoníku práce. Výpověď je podepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - předsedou představenstva a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - místopředsedou představenstva. Dále je uveden dovětek, že svědek (podpisy nečitelné) potvrzuje, že zaměstnanec odmítl dobrovolně dne 7. 12. 2012 převzít výpověď.

30. Z listiny (č.l. 65) označené jako„ Usnesení představenstva [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 5. 12. 2012 soud zjistil, že představenstvo změnilo organizační řád společnosti a zrušilo útvar [číslo] Kontrola a všechny pracovní pozice útvaru Kontrola bez náhrady k 5. 12. 2012. Dále uložilo představenstvo řediteli společnosti vypracovat nový Organizační řád a okamžitě ukončit pracovní smlouvy se zaměstnanci útvaru [číslo] Kontrola dle ustanovení § 52 písm. c) s použitím ustanovení § 208 Zákoníku práce s termínem ihned.

31. Z listiny (č.l. 67) označené jako„ Usnesení představenstva [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 15. 1. 2013 soud zjistil, že představenstvo vzalo na vědomí návrh ředitele na změnu organizačního a podpisového řádu, schválilo organizační a podpisový řád, uložilo řediteli seznámit s organizačním a podpisovým řádem zaměstnance.

32. Z listiny (č.l. 68-76) označené jako„ Organizační řád“ příloha [číslo] k Usnesení představenstva [číslo] ze dne 15. 1. 2013 soud zjistil, že v čl. 2, odst. 2.1. je organizační struktura žalované, kterou tvoří ředitel společnosti ([číslo]), právník ([číslo]), vedoucí provozu ([číslo]), asistent ([číslo]), zakázkové oddělení ([číslo]) a technické oddělení ([číslo]), přičemž rozsah pracovních činností u ředitele společnosti a právníka jsou totožné jako v Organizačním řádu schváleném představenstvem žalované v Usnesení ze dne 31.10.2012.

33. Z listiny (č.l. 77-84) označené jako„ Podpisový řád“ příloha [osobní údaje žalobce] [číslo] k Usnesení představenstva [číslo] ze dne 15. 1. 2013 soud zjistil, že v čl. 3 je uveden rozsah oprávnění ředitele společnosti, právníka, vedoucího provozu, asistenta, zakázkového a technického oddělení k podpisu v rámci společnosti i vně společnosti.

34. Z listiny (č.l. 85-86) označené jako„ Protokol z mimořádného zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s.“ ze dne 5. 12. 2012 (nečíslováno) soud zjistil, že na zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 byli přítomni členové představenstva, tj. Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení]. Zasedání bylo zahájeno v 8:00 hod a programem bylo zrušit útvar [číslo] Kontrola a tím i všech pracovních pozic v tomto útvaru a zrušení části Organizačního řádu vztahujícího se k útvaru [číslo].

35. Z listiny (č.l. 90, [číslo]) ze dne 3. 1. 2013 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž v souladu s ust. § 279 odst. 1 písm. b) zákoníku práce žádal o podání informací k činnosti zaměstnavatele. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

36. Z listiny (č.l. 91) ze dne 9. 1. 2013 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž s ust. § 279 odst. 1 písm. b) zákoníku práce žádal o podání dalších informací k činnosti zaměstnavatele. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

37. Z listiny (č.l. 93) ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž s ust. § 279 odst. 1 písm. b) zákoníku práce žádal o podání dalších informací k činnosti zaměstnavatele. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

38. Z listiny (č.l. 94) ze dne 3. 1. 2013 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž s ust. § 279 odst. 1 písm. b) zákoníku práce žádal o podání informace k činnosti zaměstnavatele týkající se vypovězení mandátní smlouvy se společností [právnická osoba]. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

39. Z listiny (č.l. 95-97) označené jako„ Protokol ze zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 4.12.2012 soud zjistil, že na zasedání představenstva dne 4. 12. 2012 byli přítomni členové představenstva, tj. Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení], jako zapisovatelka paní [jméno] [příjmení], ředitel společnosti a místostarosta MČ [obec a číslo] PhDr. [jméno] [příjmení]. Zasedání bylo zahájeno v 17:00 hod a v programu byly informace ředitele k plnění úkolů, posudek k projektu [příjmení] [příjmení] vozovnou, Hodnocení působení pana [příjmení], otázka další spolupráce, Mimořádné odměny pro zaměstnance, Audit projektu [anonymizována dvě slova]. Na návrh předsedy představenstva byl do programu jednání zařazen další bod jednání – Postup při vydávání projektové dokumentace společenstvím vlastníků jednotek, které byly realizovány žalovanou. K bodu 1 programu je uvedeno, že místopředseda představenstva Mgr. [příjmení] informoval ředitele společnosti o plánu představenstva zrušit v nejbližším možném termínu oddělení [číslo] Kontrola s cílem zvýšení efektivity společnosti.

40. Z listiny (č.l. 113-114) označené jako„ Protokol ze zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 3. 1. 2013 soud zjistil, že na zasedání představenstva dne 3. 1. 2013 byli přítomni členové představenstva, tj. Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení]. Zasedání bylo zahájeno v 19:00 hod a v programu bylo Projednání oznámení o vzniku odborové organizace u žalované, Pokyny řediteli společnosti ve vztahu k uzavírání pracovních smluv nebo obdobných smluv a ke stanovení počtu zaměstnanců společnosti, Pokyny řediteli společnosti ve vztahu k plnění dalších úkolů. K bodu 1 Programu bylo konstatováno, že se žalobce jako předseda odborové organizace k jednání nedostavil, ač byl s předstihem pozván. Žalobce svou účast dne 3. 1. 2013 telefonicky zrušil. Představenstvo se dohodlo na dalším jednání představenstva dne 15. 1. 2013 v 19,00 hod s opětovnou písemnou výzvou žalobce, aby se dostavil.

41. Z listiny (č.l. 115-116) označené jako„ Protokol ze zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 23. 10. 2012 soud zjistil, že na zasedání představenstva dne 23. 10. 2012 byli přítomni členové představenstva, tj. Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení], jako zapisovatel [jméno] [příjmení] a zasedání se zúčastnil také ředitele [právnická osoba]. [jméno] [příjmení]. Zasedání bylo zahájeno v 18:00 hod a programem byla Revize úkolů uložených řediteli společnosti.

42. Z listiny (č.l. 117-119) označené jako„ Protokol ze zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [číslo]“ ze dne 12. 9. 2012 soud zjistil, že na zasedání představenstva dne 12. 9. 2012 byli přítomni členové představenstva, tj. Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení], jako zapisovatel [jméno] [příjmení] a zasedání se zúčastnil také ředitel [právnická osoba]. [jméno] [příjmení]. Zasedání bylo zahájeno v 18:00 hod a programem bylo Převzetí návrhu pracovní smlouvy ředitele společnosti a v případě schválení představenstvem předložení DR, Pokyn řediteli společnosti k předložení organizačního řádu společnosti, Přehled pohledávek a závazků společnosti, Zahájení spolupráce s Ing. [jméno] [příjmení] na technickém úseku žalované.

43. Z listiny (č.l. 120) označené jako„ Usnesení představenstva [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. [osobní údaje žalobce] [číslo]“ ze dne 12. 9. 2012 soud zjistil, že představenstvo žalované uložilo řediteli [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] předložit představenstvu Organizační řád společnosti, strukturu zaměstnanců, pracovní náplň a efektivitu a na základě zjištěných skutečností předložit představenstvu návrh změn a možných úspor v provozních nákladech s termínem do 30. 9. 2012.

44. Z listiny (č.l. 146-147) označené jako„ Protokol o výsledku kontroly“ ze dne 16. 4. 2013 soud zjistil, že Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu provedl kontrolu u žalované ve smyslu ust. § 8 písm. h) zák. č. 251/2005 Sb. o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů a při kontrole vykonané v době od 4. 2. 2013 do 16. 4. 2013 nebyl zjištěn nedostatek, který by zakládal skutkovou podstatu správního deliktu – nebylo zjištěno neplnění stanovených povinností vyplývajících pro zaměstnavatele ze zákoníku práce.

45. Z listiny (č.l. 148) ze dne 24.4.2013 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž informuje, že zaslal 11. 4. 2013 řediteli žalované dopis, v němž mu předložil návrh Kolektivní smlouvy k jednání. Dne 23. 4. 2013 mu ředitel žalované sdělil, že rozhodnutí o tom, zda o Kolektivní smlouvě jednat či nikoliv převzalo představenstvo žalované. K dopisu přiložil čestné prohlášení předsedy odborové organizace a Stanovy odborové organizace. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

46. Z listiny (č.l. 149) označené jako„ Čestné prohlášení“ ze dne 24. 4. 2013 soud zjistil, že žalobce jako předseda odborové organizace prohlásil, že Odborová organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] byla založena řádně a řádně zaevidována u Ministerstva vnitra České republiky. Dále prohlásil, že odborová organizace je oprávněna jednat dle Stanov a že alespoň její tři členové jsou u žalované v zaměstnaneckém poměru. Dále prohlásil, že na základě Stanov a dle usnesení ustavující členské schůze má právo jednat jménem odborové organizace a veškeré dosavadní kroky jím činěné byly v dobré víře.

47. Z listiny (č.l. 150-154) označené jako„ Stanovy odborové organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s.“ ze dne 22. 10. 2012 soud zjistil, že název odborové organizace je Odborová organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s., se sídlem [adresa žalované], jde o dobrovolné sdružení fyzických osob – zaměstnanců žalované a posláním je obhajovat práva svých členů, jejich sociální, ekonomické a profesní požadavky a jiné potřeby. Cílem je prosazení pracovně právních a sociálních jistot profesních a sociálních skupin svých členů vůči zaměstnavateli a jiným orgánům a organizacím v souladu s platnými zákony, navrhovat změny stávajících pracovních a životních podmínek zaměstnanců žalované a cílem je umožnit zaměstnavateli a jeho zaměstnancům plnit lépe jejich poslání a upevňovat dobré vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Nejvyšším orgánem je členská schůze. Statutárním a výkonným orgánem je výbor, jeho jménem jedná předseda, výbor má tři členy, funkční období je 4-leté. Dalším orgánem je revizní komise, má tři členy, funkční období je 4-leté.

48. Z listiny (č.l. 184-197) označené jako„ fungování společnosti“ ze dne 15. 1. 2013 soud zjistil, že ředitel žalované odeslal dne 15. 1. 2013 v 12:32:30 hod Mgr. [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. Mgr. [jméno] [příjmení] emailovou zprávou popisy náplně práce zaměstnanců a jejich aktuální využití, přičemž z této listiny nevyplývá, že by činnosti žalobce někdo převzal.

49. Z listiny (č.l. 198-199) označené jako„ pracovní smlouva“ ze dne 19. 11. 2012 soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] byl u žalované zaměstnán jako vedoucí provozu pro útvar [číslo] od 19.11.2012 do 30. 6. 2013 s místem výkonu práce [adresa žalované]. Dodatkem ze dne 27. 6. 2013 pak byl pracovní poměr u žalované prodloužen do 31. 12. 2013.

50. Z listiny (č.l. 218-220) označené jako„ pracovní smlouva“ ze dne 15. 10. 2012 soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] byla u žalované zaměstnána jako technický pracovník III pro útvar [číslo] od 15. 10. 2012 do 30. 6. 2013 s místem výkonu práce [adresa žalované]. Dodatkem ze dne 25. 10. 2012 pak byla dnem 1. 11. 2012 zařazena na pozici právník na dobu určitou do 30. 6. 2013.

51. Z listiny (č.l. 288) ze dne 4. 1. 2013 soud zjistil, že žalobce zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž vysvětluje, proč se nedostavil dne 3. 1. 2013 na zasedání představenstva žalované a žádá o sdělení, z jakých důvodů byl na zasedání pozván. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

52. Z listiny (č.l. 289-290) ze dne 11. 1. 2013 soud zjistil, že žalobce zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž potvrzuje, že dne 9. 1. 2013 obdržel elektronickou poštou pozvánku na jednání představenstva žalované, vyjadřuje se ke svému označení a k programu zasedání. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

53. Z listiny (č.l. 292) ze dne 28. 1. 2013 soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci dopis, v němž jej upozorňuje, že adekvátně neodpověděl na přípis ze dne 20. 12. 2012 a na přípis ze dne 14. 1. 2013 a vyzývá ho k doplnění přípisu ze dne 5. 12. 2012.

54. Z listiny (č.l. 293) ze dne 28. 1. 2013 soud zjistil, že žalobce zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž reaguje na dopis žalované ze dne 14. 1. 2013 a uvádí, že již několikrát představenstvu žalované sdělil, že odborová organizace splňuje náležitosti § 286 zákoníku práce. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

55. Z listiny (č.l. 294-295) ze dne 11. 2. 2013 soud zjistil, že žalobce zaslal dopis předsedovi představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž reaguje na dopis žalované ze dne 28. 1. 2013. Uvádí, že dal poměrně jasně a zřetelně na vědomí oprávněnost odborové organizace v dopisech ze dne 5. 12. 2012, 11. 1. 2013 a 14. 1. 2013. Na vědomí byl dopis zaslán [jméno] [příjmení], předsedovi dozorčí rady žalované a Ing. [jméno] [příjmení], řediteli žalované.

56. Z listiny (č.l. 353) označené jako„ Prezenční listina“ ze dne 23. 11. 2012 soud zjistil, že na ustavující členské schůzi odborové organizace konané dne 23. 11. 2012 v kanceláři předsedy přípravného výboru byli přítomni žalobce jako předseda přípravného výboru, [jméno] [příjmení] jako místopředseda přípravného výboru a [jméno] [příjmení] jako člen přípravného výboru.

57. Z listiny (č.l. 356) označené jako„ Zápis z členské schůze Odborové organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo] a.s.“ ze dne 20. 12. 2012 soud zjistil, že byli přijati noví dva členové, a to Ing. [anonymizováno] a pan [příjmení].

58. Z účastnické výpovědi žalobce ([číslo]) soud mimo jiné zjistil, že dne 7. 12. 2012 (pátek) měl žalobce nahlášenou řádnou dovolenou, kolem 8:15 hod mu volal Mgr. [příjmení] s tím, aby se okamžitě dostavil do sídla žalované. Do kanceláře ředitele se mohl dostavit kolem 8:30 hod, v kanceláři byli přítomni ředitel Ing. [příjmení], Mgr. [příjmení], Ing. [příjmení]. Mgr. [příjmení] mu předložil výpověď, kterou odmítl převzít. Sdělil jim, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, v níž je předsedou a že odbory byly založeny proto, že žalovaná jako zaměstnavatel řádně neinformuje své zaměstnance o chystaných změnách, které mohou mít vliv na jejich další setrvávání v pracovním poměru, konkrétně se jedná o sloučení akciových společností, které jsou propojeny s Městskou částí [obec a číslo]. Dále uvedl, že v době, kdy zakládal odborovou organizaci, bylo u žalované cca [číslo] zaměstnanců, že dne 5. 12. 2012 byl celý den v práci a že kolem 8:30 hod – 8:45 hod přišel za ním do kanceláře ředitel na kafe a cigaretu. Probírali, co se řešilo na představenstvu, jaké budou úkoly, apod. v kanceláři byl zhruba 1 hodinu. O tom, že v této době probíhá jednání představenstva, v rámci níž je zrušena jeho pozice, mu nic neřekl. K organizačním změnám u žalované v období od podzimu 2012 do jara 2013 uvedl, že v říjnu 2012 byl rozvázán pracovní poměr s technickým náměstkem Ing. [anonymizováno] a následně byla zřízena funkce vedoucího provozu, na níž byl přijat Ing. [příjmení]. Zhruba ve stejném období byla přijata Mgr. [příjmení] na funkci právníka. Dále uvedl, že u žalované je zaměstnán od [číslo] 2010, kdy vykonával funkci vedoucího kontroly, pak byl po určitou dobu členem představenstva a na začátku roku 2012, kdy rezignoval na funkci ředitele Ing. [anonymizováno], byl pověřen vedením společnosti. Pak došlo k politickým změnám a na konci srpna r. 2012 žalobce na funkci ředitele rezignoval a u žalované zůstal pracovat jako vedoucí kontroly.

59. Z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 138-141), předsedy představenstva žalované soud mimo jiné zjistil, že na konci léta roku 2012 byl zvolen předsedou představenstva žalované. V srpnu 2012, kdy byl na dovolené, se dozvěděl, že žalobce na funkci ředitele rezignoval, ředitelem byl zvolen Ing. [jméno] [příjmení]. V průběhu září byl Ing. [příjmení] vyzván, aby předložil strukturu společnosti a zvýšení efektivity zaměstnanců. Na dalším zasedání představenstva někdy začátkem října r. 2012 ředitel předložil organizační strukturu a doporučil zrušit pozici technického náměstka Ing. [anonymizováno], který však zůstal dále zaměstnancem žalované, v jaké pozici, ale neví. Koncem října 2012 předložil ředitel novou organizační strukturu, která byla představenstvem schválena. V listopadu 2012 se pak řešila efektivita zaměstnanců a dále odměny pro zaměstnance. Dne 4. 12. 2012 zasedalo představenstvo ve večerních hodinách, kde se opět řešila organizační struktura a na doporučení ředitele bylo shledáno, že funkce vedoucího kontroly je zbytečná. Proto byla na zasedání představenstva následující den 5. 12. 2012 zrušena pozice vedoucího kontroly. Následně proběhla schůzka dne 7. 12. 2012, kterou inicioval Mgr. [příjmení], a důvodem schůzky bylo předání výpovědi žalobci. Potvrdil, že toho dne měl žalobce dovolenou a že žalobce se dostavil do kanceláře ředitele na telefonickou žádost Mgr. [příjmení] v cca 8:45 hod, Mgr. [příjmení] mu oznámil, že jeho místo bylo zrušeno usnesením představenstva a předal mu výpověď pro nadbytečnost. Výpověď odmítl žalobce převzít. O jednání s žalobcem sepsal zápis Mgr. [příjmení], který on, ředitel a Mgr. [příjmení] podepsali. Potvrdil, že se jedná o listinu na č.l.

62. Ke svolávání představenstva uvedl, že probíhá dle stanov a v době kratší než 7 dnů za předpokladu, že na svolání zasedání se představenstvo dohodne. Na svolání zasedání dne 4. 12. 2012 byl termín dohodnut na předchozím zasedání dne 20. 11. 2012, nedovede si vysvětlit, proč v protokole ze zasedání ze dne 4. 12. 2012 není uvedeno, že následující zasedání proběhne 5. 12. 2012 v ranních hodinách. Nepamatuje si, že by na jmenném seznamu zaměstnanců pro mimořádné odměny bylo i jméno žalobce. Připustil, že pokud protokol ze zasedání ze dne 5. 12. 2012 neobsahuje pořadové číslo, jedná se o formální chybu. Dne 4. 12. 2012 a 5. 12. 2012 se protokoly podepisovaly na místě.

60. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 141-144) soud mimo jiné zjistil, že u žalované pracuje jako ředitel od 6. 9. 2012. Po nástupu do funkce byl pověřen představenstvem zpracovat analýzy fungování společnosti z personálního i ekonomického hlediska. Výsledkem analýzy bylo zjištění, že se některé činnosti zaměstnanců dublovaly nebo byly současně zajišťovány externí firmou. Týkalo se to pracovní pozice náměstka, proto byla tato pozice zrušena a zaměstnanec byl převeden na funkci technika a počátkem roku 2013 došlo k ukončení pracovního poměru dohodou. Další pracovní pozice, která byla dle svědka nadbytečná, byla pozice vedoucího úseku kontroly, kdy každý ze zaměstnanců kontroloval své podřízené a část činností, které vykonával tento vedoucí, převzala právnička, která k žalované nastoupila v říjnu roku 2012. Část pracovních činností vedoucího úseku kontroly byla dublována externí firmou, jednalo se o právní a poradenskou firmu, jejíž právní služby žalovaná nevyužívá, ale smlouva stále běží, neboť výpovědní lhůta je jeden rok. Tím považoval analýzu za skončenou. O tom, že je nezbytné pracovní pozici vedoucí úseku kontroly zrušit, se poprvé zmínil v druhé polovině listopadu roku 2012 na představenstvu. Na zasedání představenstva dne 4. 12. 2012 byl přítomen, na zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 nebyl. Co bylo předmětem jednání dne 4. 12. 2012, si již nevzpomíná. Ke dni 7. 12. 2012 uvedl, že mu zavolal někdo z představenstva, už si nevzpomíná kdo, a chtěli za ním přijít. Přišel za ním Ing. [příjmení] a Mgr. [příjmení] s tím, že chtějí zavolat žalobce, nevzpomíná si, zda mu dotyční sdělili, proč chtějí s žalobcem mluvit. Do kanceláře žalobce dorazil kolem 8:30 hod s tím, že buď on, nebo Mgr. [příjmení] předal žalobci výpověď z pracovního poměru. Mgr. [příjmení] zdůvodnil žalobci výpověď, žalobce ji odmítl převzít, proběhla tam nějaká invektiva, žalobce zpochybňoval kompetentnost představenstva a Mgr. [příjmení] jako právníka. O založení odborové organizace se dozvěděl prostřednictvím emailové zprávy, která byla zaslána předsedovi představenstva a jemu v kopii. O tom, že se představenstvo sešlo dne 5. 12. 2012 v ranních hodinách, dopředu nevěděl. Usnesení představenstva ze dne 5. 12. 2012 obdržel 6.

12. či 7. 12. 2012. K protokolu o zasedání představenstva ze dne 4. 12. 2012 uvedl, že se protokol nepodepisoval na místě, ale až druhý den. Dále uvedl, že v rámci své analýzy po zrušení oddělení vedoucí kontroly, posuzoval i zakázkové a technické oddělení, u těchto oddělení zjistil, že organizační změny nejsou nutné. Neoficiálně asi 14 dnů dopředu věděl, že pracovní místo žalobce bude zrušeno a žalobci bude dána výpověď. Považuje za efektivní, že byl s dvěma zaměstnanci ukončen pracovní poměr a s jinými dvěma zaměstnanci uzavřen pracovní poměr, i když k reálnému snížení počtu zaměstnanců nedošlo. Tito dva noví zaměstnanci převzali v převážné většině činnosti, které zajišťovala žalovaná prostřednictvím externích firem, v menší míře převzali i činnosti které bývalí zaměstnanci vykonávali.

61. Z účastnické výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení] (č.l. 334-337, 358), místopředsedy představenstva žalované soud zjistil, že proces reorganizace u žalované začal v září 2012, kdy nastoupil nový ředitel žalované [příjmení] [příjmení]. Dostal za úkol udělat analýzu, jaký je stav společnosti, dostali informace, že některé služby jsou poskytovány žalované od třetích právnických osob, přičemž tyto činnosti by měli dělat zaměstnanci žalované. Na základě těchto zjištění byl učiněn další krok, ukončení spolupráce s těmito společnostmi a zajištění možnosti tuto činnost delegovat na zaměstnance, účelem bylo snížení nákladů. V průběhu října 2012 obdrželi návrh od ředitele, který provedl rozbor činností jednotlivých zaměstnanců, zjistili, že chybí stavební inženýr a právník. Dále bylo zjištěno, že úsek kontroly, kterou zajišťoval žalobce je nadbytečným a z části duplicitním s funkcí ředitele, navíc žalobce pod sebou neměl nikoho. Na zasedání představenstva 5. 12. 2012 rozhodli o zrušení vedoucího tohoto úseku, následně telefonoval řediteli o zajištění předání výpovědi žalobci v nejzazším termínu 7. 12. 2012 ráno. Dne 7. 12. 2012 předal ráno žalobci dva dokumenty, výpověď a usnesení, kterým byl zrušen úsek kontroly. Žalobce po přečtení řekl, že s tím nesouhlasí, výpověď odmítl podepsat, řekl, že je předsedou odborové organizace. U předání výpovědi žalobci byli přítomni ředitel a Ing. [příjmení], o průběhu jednání s žalobcem sepsal protokol, který podepsal ředitel a Ing. [příjmení]. Zvažovali další právní kroky a přijalo se rozhodnutí, aby byl se žalobcem rozvázán pracovní poměr okamžitě. Věděl, že jsou založeny odbory, nicméně o souhlas odborů dle § 61 odst. 2 zákoníku práce nepožádali, protože oznámení žalobce nesplňovalo zákonné náležitosti dle § 286 zákoníku práce, přičemž žalobci nesdělili, jaké konkrétní náležitosti mají na mysli. O tom, že by u žalované byla pracovní pozice„ manager kvality a kontroly“ s podobným obsahem jako vykonával žalobce, nic neví. Na zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 ředitel žalované nebyl přítomen, protože ho nebylo povinností zvát. Dále uvedl, že útvar kontroly byl zrušen dne 5. 12. 2012 ráno po předchozí informaci na představenstvu, kdy proběhla schůze dne 4.12.2012 a kde se rozhodlo úsek kontroly zrušit. V té době nikdo z představenstva o odborech nevěděl, resp. o tom, že byly založeny. Jediný, kdo s nimi jednal jménem odborů, byl žalobce. Ing. [příjmení] měl v pokynech informovat zaměstnance o fúzi, v lednu 2013 byla svolána schůze se zaměstnanci, kde se řešila fúze a další budoucnost žalované. Od ledna 2013 k žádným personálním změnám nedošlo, ani k propouštění zaměstnanců, a to ani po fúzi. O tom, že jsou založeny odbory, se dozvěděl 5. 12. 2012 odpoledne od předsedy představenstva pana [příjmení], a pak to přišlo i poštou doporučeně. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mu nic neříkají, všechny zaměstnance znát nemůže. V době, kdy byl žalobce ředitelem společnosti, tak pozice vedoucího útvaru kontroly zůstala 5 měsíců neobsazena.

62. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (č.l. 358-359) soud zjistil, že je zaměstnancem žalované od 1. 9. 2000 s tím, že od srpna r. 2003 pracuje u žalované jako vedoucí zakázkového oddělení. O fúzi žalovaná informovala v kusé podobě. Na otázku, zda je členem odborů nechtěl odpovědět, dále uvedl, že osoby jménem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zná, jsou to zaměstnanci žalované. Pan [anonymizováno] pracuje u žalované od jara r. 2000 na pozici vedoucího technického oddělení a pan [příjmení] pracuje u žalované někdy od r. 2003 2004 jako stavební technik. Oba uvedení jsou stále zaměstnanci žalované. O založení odborů se dozvěděl od žalobce. V současné době existuje u žalované pozice s názvem„ manager kvality a kontrola“, není mu známo, kdo ji vykonává, ale je to někdo z bývalých zaměstnanců Správy komunálního majetku.

63. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 361-362) soud zjistil, že je zaměstnancem žalované od r. 2004 s tím, že nyní je na pracovní pozici referent v oddělení technického útvaru. [příjmení] jménem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zná, jsou to zaměstnanci žalované. O fúzi byli průběžně informováni. K pozici„ manager kvality a kontroly“ uvedla, že tuto pozici zastávala paní [příjmení] ze Správy komunálního majetku, po rozdělení neví, a dnes ji zastává opět paní [příjmení] [jméno] založení odborů byla informována žalobcem.

64. Z doplňujícího výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 795-796) soud mimo jiné zjistil, že na pozici ředitele žalované byl do srpna 2014. Co bylo sledováno změnou organizačního řádu schváleného 31. 10. 2012 si vzhledem k množství konaných změn až do fúze již nepamatuje, vzpomíná si jen, že v té době tam nastoupili dva zaměstnanci, a to na pozici právničky a stavebního technika. Výsledkem změny bylo ukončení pracovních poměrů dvou zaměstnanců – žalobce a pana [příjmení] – ten zastával pozici technického náměstka. Co dělal dne 5. 12. 2012 si, s ohledem na delší časový úsek, již nevzpomíná.

65. Z listiny popis pracovního místa (č.l. 622) soud zjistil, že žalobce byl u žalované jako vedoucí útvaru kontroly, jeho nadřízeným byl ředitel společnosti, jeho činností bylo plnění všech základních povinností zaměstnanců dle článků 7., 10., 14., 16. pracovního řádu a všech povinností vyplývajících z organizačního řádu, dále činnosti vyplývající z interních dokumentů a předpisů společnosti v rámci své působnosti.

66. V řízení ve fázi po zrušení rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2017, č.j. 20 C 31/2013-810, provedl soud následující důkazy:

67. Z výslechy svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 957) soud zjistil, že svědkyně pracovala u žalované, resp. právní předchůdkyně žalované – [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo] a.s., zhruba od roku na 2010 na pozici sekretářky, a to až zhruba do roku 2016 [město] výkonu její práce byla adresa [adresa žalované]. V rámci výkonu svých pracovních povinností u žalované prováděla svědkyně zápis všech protokolů ze zasedání představenstva žalované, nicméně se konalo i zasedání představenstva, kde zápis svědkyně neprováděla. Svědkyně si již nepamatovala, co se probíralo na zasedání představenstva dne 4. 12. 2012, tudíž si nepamatovala ani to, zda se na tomto zasedáním probíralo, že zasedání představenstva bude probíhat i dne 5. 12. 2012. Svědkyně dále uvedla, že veškerá zasedání představenstva se konala v sídle žalované na adrese [adresa žalované], pouze jedno zasedání se konalo na radnici [anonymizováno] části [obec a číslo], tj. na [anonymizováno] náměstí. Zasedání představenstva se konala v kanceláři ředitele žalované. V prostorách žalované nebyly žádné zasedací místnosti. U zasedání představenstva byla většinou přítomna svědkyně, ředitel a členové představenstva. Členové představenstva neměli klíče od kanceláře ředitele žalované, když chtěli vstoupit do budovy, tak zazvonili na zvonek.

68. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 957 z druhé strany) v rámci své výpovědi uvedl, že je bývalým statutárním orgánem právní předchůdkyně žalované, tj. [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. Žalobce si pamatuje jako bývalého ředitele a následně jako vedoucího určitého úseku u právní předchůdkyně žalované. Svědek dále uvedl, že v druhé polovině roku 2012 mělo dojít u právní předchůdkyně žalované k restrukturalizaci, když v té době u ní působilo mnoho externích spolupracovníků – externích poradenských společností, přičemž cílem restrukturalizace bylo omezení smluv s těmito společnostmi a také činit další úsporné kroky pro právní předchůdkyni žalované. S nástupem nového ředitele Ing. [příjmení] byly právě poradenské smlouvy s třetími subjekty vypovídány. V prosinci 2012 došlo dle svědka ke zrušení úseku, který vedl žalobce. Na jednání představenstva dne 4. 12. 2012 si svědek pamatuje a uvedl k němu, že bylo velmi dlouhé, trvalo až do večerních hodin, a proto se dohodli na tom, že jednání bude pokračovat i následujícího dne. Obsah jednání ani to, zda se jednání dne 4. 12. 2012 účastnil někdo jiný než členové představenstva, si však již svědek nepamatuje. Dle svědka představenstvo často jednalo pouze za přítomnosti členů představenstva, tj. bez účasti dalších osob. Zasedání představenstva se konala na adrese [adresa žalované], tj v sídle právní předchůdkyně žalované, či na radnici [obec a číslo] – na [anonymizováno] náměstí. Svědek si však již nepamatoval, kde proběhla zasedání dne 4. 12. 2012 a 5. 12. 2012. Po nahlédnutí do protokolu o mimořádném zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. ze dne 5. 12. 2012 svědek uvedl, že z obsahu listiny vyplývá, že zápis o tomto jednání provedl on a předpokládá, že protokol rovněž sepsal a vyhotovil a následně ho zaslal dalším přítomným ke kontrole a podpisu. Svědek si již nepamatoval, zda tento protokol byl vyhotovován na zařízení svědka, či na zařízení [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo] a.s., obě možnosti přicházejí v úvahu. Svědek k tomuto protokolu ze dne 5. 12. 2012 dále uvedl, že pokud je na listině uvedeno, že jednání proběhlo na adrese [ulice a číslo], tak se tomu tak stalo, a to rovněž v případě uvedeného data či času. Zasedání představenstva na adrese [ulice a číslo] probíhala v kanceláři ředitele právního předchůdce žalované, případně v jiných prostorách právního předchůdce žalované či v kancelářích jiných společností, které patřily [anonymizováno] části [obec] a měly své kanceláře rovněž na adrese [adresa žalované]. Dle svědka nebyl ředitel vždy zván na zasedání představenstva, neboť mohlo být jednáno i o něm samotném. Zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 pravděpodobně svolával předseda představenstva a svolání tohoto zasedání bylo v souladu se stanovami právního předchůdce žalované.

69. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 958 z druhé strany) v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že byl předsedou představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. zhruba v období od léta 2012 do léta 2013. Žalobce zná z této společnosti jako jejího bývalého ředitele, který se následně stal řadovým zaměstnancem, pravděpodobně kontrolorem. Témata zasedání představenstva společnosti [právnická osoba] se týkala především úspor a zefektivnění fungování společnosti. Organizační změna spojená s pozicí žalobce byla jen jedním ze střípků těchto změn. V předmětné době bylo rovněž řešeno ukončování smluv s externími společnostmi. V druhé polovině roku 2012 svědek usoudil, že by bylo vhodné do společnosti přijmout právníka a vzhledem k úsporám bylo potřeba, a jevilo se to jako rozumné, některé pozice seškrtat, přičemž byla vybrána právě pozice žalobce – kontrolor, když tato pozice byla vyhodnocena, že není pro žalovanou již dále potřebná. S nápadem na zrušení oddělní kontroly a pracovního poměru žalobce přišel pravděpodobně Mgr. [příjmení], který věc dále řešil. Organizační změnu spočívající ve zrušení pozice kontrolora schválilo celé představenstvo. K zasedání představenstva dne 4. 12. 2012 svědek uvedl, že trvalo pravděpodobně do pozdních nočních hodin a následně proběhlo zasedání představenstva i následujícího dne, tj. i 5. 12. 2012. Svědek si již nepamatuje, zda zasedání dne 5. 12. 2012 bylo sjednáno již při jednání dne 4. 12. 2012 či například telefonicky nebo jiným způsobem. Svědek již neví, zda byl při zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 přítomen ředitel Ing. [příjmení]. Zasedání představenstva se konala buď v sídle právního předchůdce žalované, nebo výjimečně na radnici [anonymizováno] části [obec a číslo]. Zasedání se většinou konala v kanceláři ředitele [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. Jednotlivé termíny zasedání představenstva se většinou domlouvaly tak, že jeden z členů představenstva navrhl termín dalšího zasedání a ostatní mu to schválili, resp. se společně dohodli, zda jim vyhovuje navržený termín. Svědek uvedl, že bylo v jeho kompetenci určit termín dalšího zasedání představenstva, nicméně i další členové představenstva mohli navrhnout termín dalšího zasedání. Sjednávání termínů zasedání probíhalo telefonicky, e-mailem apod. Zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 pravděpodobně inicioval pan [příjmení] [příjmení], který byl ve věci organizační změny aktivní. Po nahlédnutí do protokolu o mimořádném zasedání představenstva [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. ze dne 5. 12. 2012 svědek uvedl, že jednání se tedy konalo na adrese [ulice a číslo], neboť je to uvedeno v předmětném protokolu. Dle této listiny sepsal protokol pan [příjmení] [příjmení]. Svědek se domnívá, že protokol byl podepsán téhož dne. Svědek neměl klíče od kanceláří [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. Vždy, když měl jednání u uvedené společnosti, tak jej některý ze zaměstnanců či kolegů z představenstva vpustil do kanceláří společnosti. Svědek neměl přístupové údaje k počítačům ve [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s., na těchto počítačích nepracoval a neví, jak byly vyhotoveny listiny z jednání představenstva dne 5. 12. 2012.

70. Mgr. [jméno] [příjmení] (č.l. 959) při svém účastnickém výslechu uvedl, že byl členem představenstva právního předchůdce žalované – [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. a stejnou funkci má i u současné žalované. Zasedání představenstva dne 4. 12. 2012 trvalo zhruba od šesti do osmi hodin. Předmětem tohoto zasedání bylo, mimo jiné, pravděpodobně řešení reorganizace společnosti, neboť v ní došlo ke změně představenstva a rovněž došlo ke změně na pozici ředitele. Na zasedání se pravděpodobně řešili také zaměstnanci společnosti, jejich počet, efektivita apod. Na zasedání představenstva dne 4. 2. 2012 byli dle svědka přítomni všichni tři členové představenstva, tj. Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] a Mgr. [příjmení], dále ředitel Ing. [příjmení] a paní [příjmení]. Po konci zasedání dne 4. 12. 2012 zůstali v sídle [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. na adrese [adresa žalované], pouze členové představenstva, kteří se dohodli na dalším zasedání hned následujícího dne 5. 12. 2012 od osmi hodin, a to znovu v sídle [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. na adrese [ulice a číslo]. Na tomto zasedání bylo schváleno usnesení o organizační změně, které spočívalo ve zrušení pozice úseku kontroly. Zasedání dne 5. 12. 2012 proběhlo dle Mgr. [příjmení] pravděpodobně v sídle [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. v posledním patře. Zasedání představenstva proběhlo pouze za účasti členů představenstva. Protokol o tomto zasedání měl vyhotovovat přímo Mgr. [příjmení]. Protokol o zasedání představenstva dne 5. 12. 2012 měl Mgr. [příjmení] pravděpodobně připraven již dne 4. 12. 2012 a tento protokol si dne 5. 12. 2012 přinesl již vytištěný z domova. Mgr. [příjmení] nebyl následně schopen vysvětlit rozpor v tom, že řešený protokol měl sepsat on, i když v protokolu je uvedeno, že jej sepsal a ověřil Ing. [příjmení]. Mgr. [příjmení] neměl klíče od kanceláří [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. na adrese [adresa žalované]. Dne 5. 12. 2012 ho do prostor společnosti [právnická osoba] pustil některý ze zaměstnanců, případně byly prostory otevřené, svědek si již na tuto konkrétní událost nevzpomíná. Mgr. [příjmení] se domnívá, že po dobu, co byl žalobce ředitelem [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s., tak byla jeho následná pozice kontrolora neobsazená.

71. Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 959 z druhé strany) v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že u [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] působil na pozici ředitele od září 2012 do roku 2013, do doby, kdy společnost fúzovala s následným právním nástupcem Správou majetkového portfolia [obec a číslo] a.s. Svědek byl účasten u zasedání představenstva, které se konaly zhruba dvakrát měsíčně v jeho kanceláři. Svědek si domnívá, že mohl být přítomen u zasedání představenstva dne 4. 12. 2012. Svědek si již však nepamatuje, co se na tomto zasedání probíralo. Svědek již nevěděl, zda se některá zasedání představenstva konala bez jeho účasti. Zasedání představenstva se mohla teoreticky konat i v jeho kanceláři a bez jeho vědomí, nicméně neví o tom, že by se to někdy v minulosti stalo. [příjmení] od jeho kanceláře měl on, paní [příjmení] a pravděpodobně byl tento klíč i na vrátnici budovy. Svědek si již nepamatuje, z jakého důvodu měl být ukončen pracovní poměr s žalobcem, pouze si vzpomíná, že nálady mezi oběma stranami (zaměstnanec x zaměstnavatel) eskalovaly. Dle svědka žalobce pracoval pravděpodobně na pozici vedoucí kontroly. Svědek jako ředitel žalované prováděl rovněž kontroly zaměstnanců, avšak jako stavební inženýr prováděl u žalované kontroly především za účelem posouzení stavební stránky věci, zatímco žalobce měl na starosti kontroly spíše z právního hlediska. Dle svědka se [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. zabývala investicemi do bytových domů, které byly ve vlastnictví [anonymizováno] části [obec a číslo], a rovněž opravami těchto nemovitostí. V době, kdy začínal svědek pracovat u této společnosti, mohlo být investováno zhruba 600 milionů ročně, následně se tyto investice snížily až zhruba na 200 až 300 milionů ročně. Investice dále klesaly, až byla společnost spojena s další společností. Dle svědka neměli Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] ani Mgr. [příjmení] klíče od jeho kanceláře či od budovy, kde sídlila společnost. Všichni tři uvedení pánové měli vlastní notebooky. Svědek byl dne 5. 12. 2012 v práci, mělo se jednat o pátek, přičemž v pátek do práce většinou chodil již před 8:00 a odcházel okolo 14:

0. Dne 5. 12. 2012 byli v prostorách [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. přítomni Ing. [příjmení] a Mgr. [příjmení], tito pánové byli pravděpodobně i v kanceláři svědka, zda byl přítomen uvedeného dne i Ing. [příjmení] si již svědek nepamatoval.

72. Dle ustanovení § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění platném do 31. 12. 2012 (dále jen„ zákoník práce“) může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

73. Dle ustanovení § 334 odst. 1 zákoníku práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen„ písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou.

74. Dle ustanovení § 334 odst. 2 zákoníku práce písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

75. Dle ustanovení § 334 odst. 3 zákoníku práce nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

76. Dle ustanovení § 19 odst. 3 zákoníku práce právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon, popřípadě zvláštní zákon. Požaduje-li tento zákon, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání nedošlo.

77. Dle ustanovení § 286 odst. 1 zákoníku práce jsou odborové organizace oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle tohoto zákona, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě.

78. Dle ustanovení § 286 odst. 2 zákoníku práce za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami.

79. Dle ustanovení § 286 odst. 3 zákoníku práce odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace.

80. Dle ustanovení § 286 odst. 4 zákoníku práce oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.

81. Dle ustanovení § 191 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník platný do 31. 12. 2013, je představenstvo statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti (akciové společnosti) a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.

82. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené důkazy.

83. Žalobce byl u právního předchůdce žalované - [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s., se sídlem [adresa žalované], [IČO] - zaměstnán jako vedoucí útvaru [číslo] Kontrola od 1. 12. 2010. V období od 1. 4. 2012 do 31. 8. 2012 vykonával u právního předchůdce žalované funkci ředitele, kdy na tuto funkci rezignoval (č.l. 30) a od 1. 9. 2012 se vrátil na svou původní pracovní pozici vedoucího útvaru [číslo] Kontrola (č.l. 3, [číslo]). Přípravný výbor Odborové organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojové [obec a číslo] a.s. (dále jen„ Odborová organizace“) schválil dne 22. 10. 2012 Stanovy (č.l. 150-154) a dne 26.10.2012 byl doručen Ministerstvu vnitra České republiky návrh na evidenci odborové organizace. Evidence byla provedena pod č.j. V S/1 [číslo] [číslo] a bylo přiděleno [IČO] (č.l. 7). Dne 23. 11. 2012 se konala ustavující schůze Odborové organizace, kde byl předsedou zvolen žalobce, místopředsedou [jméno] [příjmení] a členem výboru byl zvolen [jméno] [příjmení] (č.l. 358-355). Všechny tři osoby byly v době, kdy žalobce obdržel výpověď z pracovního poměru pro organizační důvody zaměstnanci žalované (viz výpověď svědků [příjmení] a [příjmení]). Představenstvo právního předchůdce žalované zasedalo dne 12.9.2012 (č.l. 117-119), dne 23.10.2013 (č.l. 115-116), dne 31.10.2012 (č.l. 31), dne 4.12.2012 (č.l. 95-97), dne 5.12.2012 (č.l. 85-86) a dne 3.1.2013 (č.l. 113-114) a dne 15.1.2013 (č.l. 67). Usnesením ze dne 12. 9. 2012 (č.l. 120) představenstvo uložilo řediteli společnosti předložit představenstvu organizační řád společnosti, strukturu zaměstnanců, pracovní náplň a efektivitu a předložit představenstvu návrh změn a možných úspor v provozních nákladech. Usnesením ze dne 23. 10. 2012 (č.l. 37) a ze dne 31. 10. 2012 (č.l. 31) schválilo představenstvo organizační řád navržený ředitelem žalované [příjmení] [příjmení], kde v příloze 1 Usnesení představenstva ze dne 31. 10. 2012 označené jako„ Organizační řád“ v čl. 2, odst. 2 je v organizační struktuře žalované i nadále uvedena pozice„ [číslo] Kontrola“ (č.l. 32-36). Na zasedání představenstva dne 4. 12. 2012 (č.l. 95-97) k bodu 1/programu„ informace ředitele k plnění úkolů“ místopředseda představenstva Mgr. [příjmení] informoval ředitele o plánu představenstva zrušit v nejbližším možném termínu oddělení [číslo] Kontrola s cílem zvýšení efektivity společnosti. Dne 5. 12. 2012 v 8,00 hod mimořádně zasedá představenstvo žalované (ve složení Ing. [příjmení], Mgr. [příjmení], Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení]) bez vědomí ředitele žalované (viz výpověď Ing. [příjmení]) a vydává usnesení, kterým mění organizační řád, ruší útvar [číslo] Kontrola, všechny pracovní pozice útvaru Kontrola bez náhrady, dále část organizačního řádu upravující útvar [číslo] Kontrola a ukládá řediteli společnosti vypracovat nový organizační řád společnosti a ukončit pracovní smlouvy se všemi zaměstnanci útvaru [číslo] Kontrola dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce s termínem ihned (č.l. 85-86). Téhož dne Mgr. [příjmení] koncipuje výpověď z pracovního poměru pro žalobce a telefonuje řediteli žalované, aby na 7. 12. 2012 předvolal žalobce (viz výpověď Mgr. [příjmení] a výpověď Ing. [příjmení]). Téhož dne, tj. 5. 12. 2012, v 9:38:13 hod žalobce jako předseda odborové organizace zaslal emailovou zprávu předsedovi představenstva Ing. [příjmení] (a na vědomí také řediteli žalované [příjmení] [příjmení]) s přílohou, v níž oznámil založení Odborové organizace zaměstnanců [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. a zahájení působení této odborové organizace u žalované, následně toto oznámení zaslal i prostřednictvím České pošty s.p. (čl. 10-11, 17, výpověď žalobce, výpověď Ing. [příjmení], Ing. [příjmení]). Dne 7.12.2012 ráno v cca 8,30 hod se žalobce, ačkoliv má ten den dovolenou, na základě telefonické žádosti dostaví do kanceláře ředitele a Mgr. [příjmení] mu předává za přítomnosti Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti (č.l. 63) s tím, že jsou současně dány překážky na straně zaměstnavatele (viz výpověď žalobce, Mgr. [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení]). Žalobce odmítá výpověď převzít, upozorňuje, že je předsedou odborové organizace. O průběhu jednání sepisuje Mgr. [příjmení] zápis (viz výpověď Mgr. [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení]). Následně probíhá mezi žalobcem, event. jeho právním zástupcem a právním předchůdcem žalované (resp. ředitelem či představenstvem žalované) písemná korespondence (č.l. 13, 14, 15, 16, [číslo], [číslo], [číslo]), probíhá i písemná korespondence mezi žalobcem jako předsedou odborové organizace a právním předchůdcem žalované (resp. ředitelem či představenstvem žalované) (č.l. 148, [číslo]).

84. Pří právním hodnocení věci byl soud vázán názorem, který je uveden v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 8. 2019, č.j. 21 Cdo 641/2018-918, že oznámení odborové organizace dle § 286 odst. 4 zákoníku práce je pracovněprávním úkonem dle § 34 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013, na který dopadají důvody neplatnosti. Obsahovými náležitostmi tohoto oznámení jsou jednak sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (včetně údajů o orgánu odborové organizace, který je podle stanov oprávněn jednat se zaměstnavatelem) a že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, jednak doložení sdělovaných údajů. Oznámení, které tyto náležitosti nesplňuje, odporuje zákonu a je neplatným právním úkonem (§ 39 obč. zák. platného do 31. 12. 2013, § 19 písm. d) zák. práce), na jehož základě oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele nevznikají. Oznámení odborové organizace [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. ze dne 5. 12. 2012 neobsahovalo uvedené náležitosti, když v něm není uvedeno, že alespoň 3 její členové byli v rozhodné době zaměstnanci právního předchůdce žalované. Zároveň žalobce nikterak neprokázal, že by odborová organizace požadované obsahové náležitosti právnímu předchůdci žalované jakkoliv prokázala např. předložením stanov odborové organizace či přehledem členů odborové organizace. Žalobce při jednání u soudu dne 25. 3. 2021 (č.l. 990) učinil nesporným, že právnímu předchůdci žalované nepředložila Odborová organizace [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. společně s oznámením o existenci odborové organizace ze dne 5. 12. 2012 zároveň také tvrzení a důkazy o tom, že předmětná odborová organizace splňuje podmínky pro to, aby působila jako odborová organizace u právního předchůdce žalované, tj. nepředložila stanovy či přehled svých členů. Z uvedených důvodů a vycházejíc z výše uvedeného právního názoru Nejvyššího soudu je oznámení Odborové organizace [anonymizováno] a rozvojová [obec a číslo] a.s. ze dne 5. 12. 2012 neplatným právním úkonem (dle právní terminologie používané do 31. 12. 2013) a této odborové organizaci tak zákonná oprávnění u právního předchůdce žalované nevznikly. Z tohoto důvodu právní předchůdce žalované neměl povinnost dle § 61 odst. 2 zákoníku práce žádat odborovou organizaci o předchozí souhlas s rozvázáním pracovního poměru s žalobcem. Soud se také dále zabýval pouze tím, zda v případě výpovědi dané žalobci byly splněny podmínky dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Komentář k § 52 písm. c) zákoníku uvádí:„ Nadbytečnost zaměstnance může být početní nebo profesní. O nadbytečnost zaměstnance jde tehdy, pokud jej zaměstnavatel nemá možnost dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě nebo v dohodnutém místě. Nadbytečnost může být početní nebo i profesní. Zaměstnavatel v důsledku této změny už nadále nepotřebuje práce vykonávané zaměstnancem buď vůbec, nebo v původním rozsahu. [příjmení] mohl být výpovědní důvod podle § 52 písm. c) použit, muselo v době, kdy je výpověď dávána, k organizační změně už dojít nebo o ní alespoň už bylo stanoveným způsobem rozhodnuto (i když ještě nemusela být realizována), a z této změny vyplývala nemožnost zaměstnance dále zaměstnávat. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje zaměstnavatel sám a soud jeho volbu nepřezkoumává. Ačkoliv přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu, není podmínkou jeho použití vždy absolutní snížení počtu zaměstnanců. Zaměstnavateli záleží též na jejich profesní a kvalifikační skladbě, a proto v době, kdy je dávána výpověď zaměstnancům určité profese, mohou být přijímáni noví, s jinou kvalifikací“ (VYSOKAJOVÁ, Margerita. Zákoník práce: komentář. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478 -955-7). Existenci rozhodnutí o organizační změně má soud za prokázanou usnesením představenstva ze dne 5. 12. 2012 (viz odst. 30. tohoto rozsudku). Tímto usnesením byl změněn organizační řád právního předchůdce žalované tak, že byl zrušen Útvar [číslo] Kontrola a všechny pracovní pozice útvaru Kontrola bez náhrady, tj. pozice, kterou zastával žalobce. V dané souvislosti soud pro úplnost uvádí, že z žádného v řízení provedeného důkazu nebylo zjištěno, že by uvedené usnesení o organizační změně nebylo představenstvem právního předchůdce žalované skutečně přijato před dáním výpovědi žalobci dne 7. 12. 2012. Všichni tři tehdejší členové představenstva právního předchůdce žalované (Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] a Mgr. [příjmení]) v rámci svých výpovědí u soudu potvrdili, že dne 5. 12. 2012 se skutečně sešli a jednohlasně rozhodli o předmětné organizační změně. Žalobcem namítaná tvrzení o tom, že žádný z členů neměl klíče od budovy právního předchůdce žalované, kde se mělo zasedání konat, a nemohl se tak do budovy dostat či že je nepravděpodobné, aby představenstvo zasedalo dne 5. 12. 2012 v ranních hodinách, když zasedalo den předtím ve večerních hodinách, zůstalo i po provedeném dokazování pouze v rovině ničím nepodložených domněnek žalobce. Žalobce totiž netvrdil a neprokázal například to, že některý člen představenstva se nemohl z objektivních důvodů účastnit představenstva dne 5. 12. 2012 (mohl být kupříkladu v zahraničí) a rozhodnout o organizační změně. Z provedeného dokazování naopak bylo zjištěno (výpověď paní [příjmení] viz odst. 67. tohoto rozsudku, Ing. [příjmení] viz odst. 71. tohoto rozsudku a členů představenstva viz odst. 68. až 70. tohoto rozsudku), že v budově zaměstnavatele se prakticky vždy někdo nacházel, kdo by členy představenstva vpustil do budovy či přímo do prostor zaměstnavatele. Žádné závěry nelze činit ani z toho, že členové představenstva právního předchůdce žalované si již mnoho let po zasedání představenstva nepamatují, kdo záznam o zasedání či rozhodnutí o organizační změně ze dne 5. 12. 2012 sepsal či v jaké místnosti na adrese [adresa žalované], se představenstvo sešlo. Z žádného provedeného důkazu tak nebylo zjištěno, že by se představenstvo dne 5. 12. 2012 nemohlo sejít v prostorách zaměstnavatele a zároveň je nutné druhým dechem dodat, že i kdyby se teoreticky představenstvo sešlo na jiném místě či v jiný čas, nic to nemění na tom, že rozhodnutí o organizační změně bylo odsouhlaseno všemi třemi členy představenstva, a to ještě před tím než byla žalobci dána výpověď, když předmětné rozhodnutí představenstva bylo žalobci předkládáno již při oznámení výpovědi dne 7. 12. 2012 (viz odst. 28. tohoto rozsudku). Nadbytečnost žalobce jako zaměstnance právního předchůdce žalované (z faktického hlediska) má soud za zjištěnou z toho, že v období, kdy vykonával funkci ředitele u právního předchůdce žalované (od 1. 4. 2012 do 31. 8. 2012), byla jím zastávaná pozice vedoucího útvaru kontroly neobsazená (viz poslední věta odst. 61. tohoto rozsudku). Poté co byl žalobce v pozici ředitele nahrazen Ing. [příjmení] a vrátil se zpět na pozici vedoucího kontroly, dublovala se jeho pozice a pracovní povinnosti s dalšími pozicemi u zaměstnavatele a rovněž s pracovními činnostmi, které prováděla pro právního předchůdce žalované externí právní a poradenská společnost (viz odst. 60. tohoto rozsudku). V říjnu 2012 navíc přijala právní předchůdkyně žalované jako zaměstnankyni Mgr. [příjmení] na pozici právníka, která měla mimo jiné na starosti kontrolu smluv, její pracovní náplň se rovněž překrývala s pracovními úkoly žalobce (viz odst. 60 a 50. tohoto rozsudku). V listopadu 2012 následně uzavřel právní předchůdce žalované pracovní smlouvu s Ing. [příjmení] (viz odst. 49. tohoto rozsudku), který působil u právního předchůdce žalované jako stavební technik (viz odst. 64 tohoto rozsudku). Z uvedeného lze tedy učinit jednoznačný závěr, že žalobce a jeho pozice kontrolora byla v době, kdy obdržel výpověď, nadbytečná, a to právě z hlediska profesního (jak uvádí komentář výše), když stejnou pracovní náplň jako měl žalobce, vykonávalo u zaměstnavatele několik zaměstnanců či externí společnost. Zároveň byli krátce předtím, než žalobce dostal výpověď, právním předchůdcem žalované přijati zaměstnanci, kteří byli dle svého vzdělání lépe kvalifikováni (právnička a stavební inženýr) pro výkon mimo jiné i těch pracovních povinností, které měl mít na starosti žalobce (kontrola projektů z právního a stavebního hlediska). Schválená organizační změna spočívající ve zrušení pozice kontrolora byla jen logickým následkem předchozích změn v zaměstnanecké struktuře a v přerozdělení pracovních úkolů u právního předchůdce žalované a dala tak právní rámec již předchozí a výše uváděné faktické nadbytečnosti pozice kontrolora u právního předchůdce žalované v době rozhodnutí o této organizační změně. Tehdejší ředitel právního předchůdce žalované [příjmení] [příjmení] se navíc zmiňoval o nezbytnosti zrušit pracovní pozici žalobce již v listopadu 2012 a neoficiálně věděl již zhruba 14 dnů předtím, než žalobce obdržel výpověď, že pracovní místo žalobce bude zrušeno a žalobci bude dána výpověď (viz odst. 60. tohoto rozsudku). Z tohoto zjištění soud učinil závěr, že zrušení pracovní pozice žalobce byla minimálně několik týdnů zamýšlená organizační změna a nejednalo se tak o účelové rozhodnutí„ ze dne na den“, které mělo jen zakrýt to, že právní předchůdce žalované chtěl rychle a bezdůvodně ukončit pracovní poměr s žalobcem, jak je uváděno v žalobních tvrzeních. Z provedeného dokazování má soud rovněž za zjištěné, že od druhé poloviny roku 2012 probíhala u právního předchůdce žalované řada skutečných strukturálních změn (vedle žalobce byl ukončen pracovní poměr i s Ing. [anonymizováno], byli přijati zaměstnanci s jinou odborností než má žalobce a byly ukončovány smlouvy s externími společnostmi), která v konečném důsledku vyústila až v samotný zánik právního předchůdce žalované fůzí se žalovanou v srpnu 2013. V případě strukturální (organizační) změny týkající se zrušení pracovní pozice žalobce se tak nejednalo o„ fiktivní“ organizační změnu, která měla za účel„ zbavit se“ žalobce, ale jen o dílčí část mozaiky představující celkovou organizační změnu právního předchůdce žalované za účelem zvýšení efektivnosti a odbornosti práce. V řízení nebylo nikterak prokázáno, že by s žalobcem byl rozvázán pracovní poměr z důvodu diskriminace dle § 16 zákoníku práce, ale naopak bylo prokázáno, že žalobce byl propuštěn z důvodu rozhodnutí o organizační změně, která v příčinné souvislosti zapříčinila nadbytečnost žalobce u právního předchůdce žalované v předmětném období. Zároveň tato organizační změna zohledňovala faktickou nadbytečnost pozice žalobce i kvalifikační a profesní potřeby právního předchůdce žalované v době rozhodnutí o této změně. Výpověď ze dne 7. 12. 2012 byla žalobci doručena dne 7. 12. 2012 dle § 334 odst. 3 zákoníku práce, když uvedeného dne odmítl výpověď převzít. Výpověď má veškeré zákonem požadované formální i materiální náležitosti. Na základě uvedeného tak soud žalobu v části návrhu na určení neplatnosti výpovědi ze dne 7. 12. 2012 zamítl.

86. Pro nadbytečnost (anebo duplicitu důkazních listin) nepřipustil soud důkazní listiny na č.l. 178-183, č.l. 200-211, č.l. 249-268, č.l. 269-270, č.l. 271-283, č.l. 287, č.l. 291, č.l. 296-298, č.l. 299-305, č.l. 306, č.l. 365-367. Důkazní listinu na č.l. 98-110 nepřipustil, neboť nebylo zřejmé, kdo ji sepsal, za jakým účelem a nebyla ani podepsána dotyčnou osobou. Dále, pokud jde o listinu na č.l. 22-25, pak byť soud tuto listinu jako důkaz připustil, následně k ní nepřihlížel, neboť zjistil, že dohoda není celistvá, chybí podpisy účastníků smlouvy. Dále soud nepřipustil pro nadbytečnost listiny na č.l. 566-588, č.l.595, č.l. 624-631, č.l. 633-635, č.l. 641-642, č.l. 645-647, č.l. 667-669, č.l. 690, č.l. 708, č.l. 712-717, č.l. 739-740. Soud rovněž provedl důkazy, z kterých mělo být zjištěno, zda po právním předchůdci žalované jako zaměstnavateli bylo spravedlivé požadovat, aby žalobce jako zaměstnance nadále zaměstnával dle § 61 odst. 4 zákoníku práce, v této fázi řízení jsou však zjištění z těchto důkazů pro rozhodnutí soudu nepodstatná (doplňujícího výslechu žalobce (č.l. 680-681, úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] a rozvojová [obec a číslo] a.s. (č.l. 532-534), úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] parkovací a.s. (č.l. 535-537), úplný výpis z obchodního rejstříku obchodní společnosti Úpravna vody [právnická osoba] (č.l. 538-545), úplný výpis ze spolkového rejstříku zájmového sdružení Úpravna vody [ulice], v likvidaci (č.l. 546), úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] provozní a.s. (č.l. 547-550), úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [část obce] a.s. (č.l. 551-557), úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] - [právnická osoba] (č.l. 558), úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] kids s.r.o. (č.l. 559), výpis z registru ekonomických subjektů (č.l. 585), údaje z veřejné části živnostenského rejstříku (č.l. 586), výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] (č.l. 589-590) a [list vlastnictví] (č.l. 591), daňové přiznání spol. AT. kids s.r.o. za rok 2012 (č.l. 618-621), potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti žalobce za rok 2012 (č.l. 623), návrh na smírné řešení pracovněprávního sporu – dohoda o narovnání ze dne 10.9.2015 (č.l. 632), rodný list [jméno] [celé jméno žalobce] (č.l. 636), rodný list [jméno] [příjmení] (č.l. 637), rodný list [jméno] [příjmení] (č.l. 638), rodný list [jméno] [celé jméno žalobce] (č.l. 638), rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29.1.2010, č.j. 10 Nc 256/2009-52 (č.l. 639-640), přehled vyplacených dávek státní sociální podpory [jméno] [příjmení] (č.l. 643-644), dopis ze dne 25.9.2015 a dopis ze dne 14.10.2015 (č.l. 653-654), přiznání k dani fyzických osob za rok 2012 (č.l. 682-685), potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti žalobce za rok 2012 (č.l. 686, 687, 688,689), potvrzení o provedení platby zaplacení odstupného (č.l. 695)

86. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku ad II. rozsudku dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr úspěchu obou účastníků v řízení byl zcela totožný (50% x 50%, k náhradě nákladů řízení při rozhodování o více návrzích na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 200/2015), neboť žalobce byl úspěšný v části týkající se určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 18. 1. 2013, kde mu bylo vyhověno. Naopak žalovaná byla úspěšná v části týkající se určení neplatnosti výpovědi ze dne 7. 12. 2012, když v této části byla žaloba zamítnuta. Soud při vyhlašování tohoto rozsudku v případě výroku o náhradě nákladů řízení formálně pochybil, když rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, když správně měl podle poměru úspěchu ve věci rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, nicméně soudem zvolená varianta, žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 0 Kč odpovídá obsahově a matematicky právě variantě, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení