20 C 310/2021-61

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou jako ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] 2) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] oba zastoupení advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa žalobkyně] o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Návrh na zaplacení částky 120 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 25. 9. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 35 356,20 Kč k rukám jejich zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem podaným soudu ne 8. 10. 2021 domáhala po žalovaných zaplacení částky 120 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 25. 9. 2021 do zaplacení. Tvrdila, že dne 11. 8. 2018 byla mezi ní jako realitní kanceláří, žalovanými jako zájemci a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími uzavřena dohoda o koupi nemovitosti. Ve smlouvě bylo v čl. 2 ujednáno, že se jedná o smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě se prodávající a zájemci zavazují uzavřít kupní smlouvu a žalobkyně se zavazuje vykonávat činnosti uvedené ve smlouvě. Smluvní strany prohlásily ve smlouvě, že uzavřením smlouvy jim žalobkyně obstarala příležitost k uzavření zprostředkovatelské smlouvy a žalobkyni tak vznikl nárok na provizi 120 000 Kč, kterou se žalovaní zavázali uhradit. To je potvrzeno také uzavřením dohody o úhradě provize mezi účastníky řízení ze dne 25. 10. 2018. Provize 120 000 Kč byla splatná 10. pracovním dnem ode, kdy prodávající předloží žalovaným rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci souhlasu soudu s právním jednáním za nezletilou prodávající [jméno] [příjmení], a to s uzavřením kupní smlouvy. Následně došlo k nabytí zletilosti této prodávající a tento den považuje žalobkyně za okamžik splatnosti ev. za okamžik splatnosti lze považovat den uzavření kupní smlouvy. K jejímu uzavření došlo mezi prodávajícími a 2. žalovaným dne 11. 6. 2021, když předmětem kupní smlouvy byl prodej nemovitosti totožné s nemovitostí uvedenou v dohodě o koupi nemovitostí za totožnou kupní cenu. Došlo tak ke splnění závazku žalobkyně jako zprostředkovatele a vznikl jí tak nárok na provizi. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2842/2018 a rozsudek téhož soudu sp. zn. 29 Odo 805/2001, neboť by nárok žalobkyně mohl být uplatňován případně i titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. K úhradě provize byli žalování vyzvání výzvami z 30. 8. 2021 a 2. 9. 2021. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala ode dne uplynutí 7denní lhůty k plnění stanovené v pozdější výzvě, která byla 1. žalované doručena dne 17. 9. 2021.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby, přičemž nesporovali uzavření dohody o koupi nemovitosti dne 11. 8. 2018. K jejímu podpisu přistoupili na základě inzerce žalobkyně. Dohoda o koupi nemovitosti měla být uzavřena za účelem rezervace předmětných nemovitostí a žalovaní se původně domnívali, že provizi zaplacení žalobkyni prodávající. Na základě této dohody žalovaní složili blokační úhradu ve výši 50 000 Kč. Účastníkem dohody byla i [jméno] [příjmení], tehdy nezletilá, kterou zastupovala její matka [jméno] [příjmení] Dohoda o koupi nemovitosti i kupní smlouva ke své platnosti vyžadovaly schválení právního jednání opatrovnickým soudem. Placení provize bylo dle dohody o úhradě provize mezi účastníky ze dne 25. 10. 2018 navázáno nikoli na obstarání příležitosti, ale na existenci platně uzavřené, a tedy soudech schválené, kupní smlouvy. Žalovaní očekávali podání návrhu na schválení právního jednání opatrovnickému soudu a poté podání kupní smlouvy ke vkladu do katastru nemovitostí. Žalovaní se snažili zjistit stav věci, makléř žalobkyně p. [příjmení] byl nekontaktní. Po pěti měsících urgovali věc u nadřízeného p. [příjmení], nic se nestalo. Kontaktovali proto hypoteční poradkyni p. [příjmení], která pracovala i pro žalobkyni a žalovaným zprostředkovala uzavření úvěrové smlouvy. V květnu 2019, když žalovaní již věděli, že návrh na schválení právního jednání nebyl soudu vůbec podán, oznámili p. [příjmení], že v obchodu nehodlají pokračovat a vyzvali žalobkyni k vrácení 50 000 Kč. Žalovaní museli stornovat úvěr, kterým měli kupní cenu financovat, museli za nevyčerpání úvěru uhradit poplatek 11 000 Kč a zbytečně vynaložili 4 700 Kč na odhad nemovitosti. Od října 2018 do května 2019 se žalovaní snažili, aby došlo k převodu předmětných nemovitostí, ale marně. Právní zástupce žalovaných v květnu 2021 kontaktoval v zastoupení 2. žalovaného prodávající a dohodl uzavření nové kupní smlouvy, na základě které byly předmětné nemovitosti prodány 2. žalovanému. K tomu došlo až po 2,5 letech od uzavření dohody o koupi nemovitosti a původní kupní smlouvy, a to rozhodně ne díky žalobkyni. Mezi činností žalobkyně, která ustala v říjnu 2018 a uzavřením kupní smlouvy v roce 2021 není žádná příčinná souvislost. Dále žalovaní vznesli námitku promlčení s tím, že dohoda o koupi nemovitosti byla uzavřena 11. 8. 2018 a žalobkyně uplatnila svůj údajný nárok až po uplynutí tříletí promlčení doby. Nárok na provizi byl podmíněn platným uzavřením kupní smlouvy vč. jejího schválení soudem. K tomu však nikdy nedošlo a tudíž žalobkyni nárok na provizi nikdy nevznikl. Dosažením zletilosti nezletilé nedošlo ke zhojení vad předchozích smluv. Nárok uplatněný žalobou je i v rozporu s dobrými mravy, když sjednaná výše provize činí téměř 20 % sjednaní kupní ceny, což je provize nepřiměřená a neplatná. Z důvodu opatrnosti namítali neplatnost dohody o koupi nemovitosti, resp. ujednání o povinnosti zaplatit provizi a o její výši v ní obsaženém.

3. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že byl potřeba souhlas soudu k uzavření dohody o koupi nemovitostí, neboť zde ještě nedocházelo k nakládání s majetkem. Pro případ, že by soud považoval smlouvu za neplatnou, tvrdila, že se jedná o smíšenou smlouvu uzavřenou mezi prodávající a zájemci na straně jedné a na straně druhé mezi zprostředkovatelem a zájemcem, přičemž smlouva o zprostředkování je platná. Podmínka předložit rozsudek o schválení právního úkonu za nezletilou se stala nemožnou, když tato nabyla zletilosti. Činnost makléře byla ukončena zprostředkováním možnosti uzavřít smlouvu. Obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy žalovaní potvrdili v dohodě o úhradě provize, její výše byla sjednána na základě jejích autonomní vůle. Svůj nárok žalobkyně nepovažovala za promlčený.

4. Z dohody o koupi nemovitosti z 11. 8. 2018 soud zjistil, že tuto uzavřeli jako prodávající [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a nezl. [jméno] [příjmení] (narozena [datum], bytem [adresa]), jako zájemce žalovaní a vystupovala zde prostřednictvím [jméno] [příjmení] i žalobkyně jako realitní kancelář. Za nezl. prodávající podepsala dohodu p. [příjmení]. Podávající a zájemce se zavázali na základě této dohody uzavřít kupní smlouvu týkající se nemovitosti parcely č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba č.pp. [anonymizováno], v k. ú. [obec] zaspané na [list vlastnictví] a žalobkyně se zavázala vykonávat činnosti sjednané v této dohodě. Výše kupní ceny byla sjednána na 640 000 Kč. Uzavřením dohody smluvní strany prohlásily, že žalobkyně jim obstarala příležitost k uzavření smlouvy a žalobkyni tak vznikl nárok na provizi ve výši 120 000 Kč, kterou se zavazuje uhradit zájemce, tedy žalovaní. Blokační úhrada ze strany žalovaných byla sjednána na 50 000 Kč. Dle čl. 8 dohody tato byla uzavřena do 11. 10. 2018 Kupní smlouva měla dle čl. 11 být uzavřena do 1 měsíce od vyzvání prodávajících zájemci s tím, že pokud zájemce vyzve prodávající k uzavření smlouvy, neskončí dohoda dříve než 1 měsíc od vyzvání.

5. Dohodou o úhradě provize bylo prokázáno, že tuto uzavřel dne 25. 10. 2018 za žalobkyni jako zprostředkovatele [jméno] [příjmení] se žalovanými jako kupujícími. Účastnicí prohlásili, že zprostředkovatel opatřil kupujícím příležitost k uzavření kupní smlouvy a kupující se zavázali za opatření příležitosti k uzavření kupní smlouvy zaplatit zprostředkovateli provizi 120 000 Kč do deseti pracovních dnů ode dne, kdy prodávající předloží kupujícím rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci o souhlasu soudu s právním jednáním, a to s uzavřením kupní smlouvy, za nezletilou [jméno] [příjmení], které za ní učinil její zákonný zástupce [jméno] [příjmení].

6. Kupní smlouvou ze dne 11. 6. 2021 sepsanou zástupcem žalovaných bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající tuto uzavřeli s 2. žalovaným jako kupujícím ohledně nemovitosti v [obec], která byla předmětem dohody o koupi nemovitosti shora, kupní cena byla stanovena na 640 000 Kč.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně z rozsudku ze dne 22. 4. 2015 č. j. [číslo jednací], návrhu na schválení úkonu za nezletilou ze 17. 9. 2019 a usnesení z 11. 10. 2019 č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že zdejší soud schválil právní jednání matky (pozn. soudu [jméno] [příjmení]), kterým za nezletilou [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřela dne 4. 2. 2015 před [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], dědickou dohodu, a to v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (výrok I.). Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků (výrok II.). Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 4. 2015. Dne 17. 9. 2019 [jméno] [příjmení] doručila soudu návrh na schválení úkonu za nezletilou, a to dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s tím, že toto řízení bylo pravomocně (31. 10. 2019) zastaveno.

8. Dohodou o zániku závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení z 29. 10. 2019 a pokladním dokladem bylo prokázáno, že žalovaní uhradili [právnická osoba] částku 11 000 Kč z důvodu nezahájení nebo nedočerpání hypotečního úvěru.

9. Z emailů z 18. 10. 2018, 20. a 21. 3.2019, 5 a 6. 4. 2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], makléř žalobkyně, sdělil v říjnu 2018 mj. 1. žalované zaslání k odsouhlasení kupní smlouvy a dohody týkající se provize, že tato kontaktovala [jméno] [příjmení] v březnu 2019 s tím, že p. [příjmení] je nekontaktní a že jí bylo odpovězeno, že adresát zařídí, aby se s ní p. [příjmení] spojil a že 1. žalovaná řešila věci ohledně koupě nemovitosti i s [jméno] [příjmení]. Emailem žalovaných z května 2019 pak p. [příjmení] měl být informován, že žalovaní odstupují od kupní smlouvy z 15. 10. 2018, neboť nedošlo k žádnému posunu ve věci prodeje a žádali mj. o vrácení rezervační zálohy 50 000 Kč a nákladů 4 700 Kč za odhad nemovitosti.

10. Předžalobní výzvou z 30. 8. 2021 a z 2. 9. 2021 vč. potvrzení o podání bylo prokázáno, že každý žalovaný byl vyzván zaplacení žalované částky do 7 dnů od doručení výzvy s odkazem na dohodou o koupi nemovitosti z 11. 8. 2018 11. Na předžalobní výzvu žalovaní reagovali dopisem z 22. 9. 2021, v němž uvedli své stanovisko na věc, které odpovídá vyjádření k žalobě.

12. Soud k důkazu neprovedl výhradní dohodu o zprostředkování uzavřenou mezi žalobkyni jako realitní kanceláří a klienty [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterou zastupovala matka [jméno] [příjmení], a návrhem na zahájení řízení o schválení právního jednání, neboť s ohledem na listinné důkazy shora tyto považoval za nadbytečné, přičemž vztah žalobkyně a jejích klientů (prodávajících) nebylo v tomto sporu třeba zkoumat.

13. Dle § 2445 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

14. Dle § 2447 odst. 1 OZ je provize splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

15. Dle § 2454 OZ právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.

16. Dle § 898 odst. 1 OZ ve znění účinném do 30. 11. 2018 k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.

17. Dle § 898 odst. 2 OZ ve znění účinném do 30. 11. 2018 souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě a) nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá, b) zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část, c) nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo d) uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu.

18. Dle § 898 odst. 3 OZ ve znění účinném do 30. 11. 2018 se k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, nepřihlíží.

19. Dle § 461 odst. 1 OZ spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

20. Dle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle § 2991 odst. 1, 2 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Soud neshledal důvody pro poučení některé z procesních stran ve smyslu § 118a o.s.ř.. Věc bylo možné rozhodnout na základě dosud provedených důkazů, z nichž bylo možné dovodit, při jejich posuzování samostatně i ve vzájemných souvislostech, skutkový stav a následně vyvodit stav právní.

24. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalování měli zájem o koupi nemovitosti v [obec] od čtyř prodávajících [anonymizováno], z nichž jedna byla nezletilá, a to [jméno] [příjmení] zastoupená svou matkou. Tito všichni uzavřeli dne 11. 8. 2018 dohodu – smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě se zavázali uzavřít kupní smlouvu a prohlásili, že uzavřením této dohody jim žalobkyně obstarala příležitost k uzavření kupní smlouvy a žalobkyni tak vznikl nárok na provizi 120 000 Kč, kterou se zavázali uhradit žalovaní. Ti uzavřeli se žalobkyní ještě dne 25. 10. 2018 dohodu o úhradě provize, s tím, že zprostředkovatel (žalobkyně) opatřil kupujícím (žalovaným) příležitost k uzavření kupní smlouvy a kupující se zavázali za opatření příležitosti k uzavření kupní smlouvy zaplatit zprostředkovateli provizi 120 000 Kč do deseti pracovních dnů ode dne, kdy prodávající předloží kupujícím rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci o souhlasu soudu s právním jednáním, tedy s uzavřením kupní smlouvy, za nezl. [jméno] [příjmení], které za ní učinil její zákonný zástupce [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí o souhlasu soudu s právním jednáním za nezl. prodávající nebylo nikdy vydáno, nebyl u soudu ani učiněn návrh v tomto směru. Místně příslušným by byl zdejší okresní soud, a to s ohledem na bydliště nezl. prodávající. K úhradě provize nedošlo, k uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícími a žalovanými také ne, ač žalovaní byli aktivní v tomto směru a žalobkyni za tím účelem kontaktovali. Teprve dne 11. 6. 2021 byla uzavřena kupní smlouva týkající se nemovitostí v [obec] mezi prodávajícími [anonymizováno] a 2. žalovaným za kupní cenu 640 000 Kč.

25. Předpokladem vzniku práva na provizi zprostředkovatele je zajištění příležitosti uzavřít smlouvu, přičemž přesný obsah závazkového vztahu ze smlouvy o zprostředkování se ponechává na ujednání účastníků smlouvy. Faktické uzavření zprostředkovávané smlouvy je pak věcí samotného zájemce (blíže k tomu Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 844/2017). V souzené věci však žalovaní jako zájemci po dobu trvání dohody o koupi nemovitosti nemohli kupní smlouvu reálně uzavřít. Žalobkyně jako realitní kancelář a zprostředkovatel nezajistila žalovaným reálnou příležitost kupní smlouvu uzavřít, když nezajistila souhlas soudu s právním jednáním za jednu z prodávajících, tehdy nezletilou [jméno] [příjmení], spočívajícím v uzavření kupní smlouvy její matkou a ještě dříve ani s právním jednáním spočívajícím v uzavření dohody o koupi nemovitosti, tedy smlouvy budoucí smlouvě kupní. Žalovaní měli skutečný zájem o uzavření kupní smlouvy. Za tím účelem si obstarali úvěr, kontaktovali žalobkyni, ale nic víc v tomto případě udělat nemohli. Byla potřeba aktivního jednání dalších účastníků dohody. Oproti žalobkyni se soud domnívá, že i pro předmětné právní jednání (uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní) je třeba v případě, že jej má uzavřít nezletilá osoba, souhlasu soudu. Ač při tomto právním jednání nedochází k faktickému nakládání (převodu) s majetkem, zde se spoluvlastnickým podílem na nemovitosti, tak se budoucí prodávající již k tomuto zavazuje a následkem nedodržení takového závazku ze smlouvy o budoucí smlouvě je možnost určit obsah dané smlouvy soudně. Zde pak již k nakládání s nemovitostí dojde (§ 1787 a násl. OZ). Soud totiž při udělování souhlasu zjišťuje, zda schvalované jednání je v zájmu nezletilého, zda v případě prodeje jeho majetku je stanovena řádná cena, jak s tou bude naloženo, zda má i jiný majetek, jaké jsou důvody prodeje, zda se prodejem nemovitosti nezbavuje např. střechy nad hlavou. V tomto případě mělo dojít k převodu nemovitosti, jejíž součástí je i stavba [adresa] v k. ú. [obec] a bydliště nezl. prodávající bylo zrovno v [obec], [ulice a číslo], což může znamenat, že se jedná o stejnou nemovitost a že by se jejím prodejem nezl. prodávající zbavila možnosti tuto využívat. Požadavek na schválení takového jednání soudem je tedy zcela legitimní, nejednalo se o běžnou záležitost. Jelikož k tomuto nedošlo, žalobkyně jako zprostředkovatel toto nezajistila, pak předmětná dohoda i koupi nemovitosti není platná. Není tedy ani platné ujednání mezi účastníky týkající se provize. Žalobkyně jako profesionál v oboru toto měl vědět a ne ve své podstatě jen seznámit prodávající s potencionálními kupujícími. Tím zprostředkovatelská smlouva rozhodně nemůže být naplněna.

26. Dohodu o koupi nemovitosti soud považoval za spotřebitelskou, formulářového typu, ač psanou menším písmem, tak dostatečně přehlednou, text nebyl nahuštěn, jednotlivé části smlouvy byly viditelně oddělené. Přesto ji považuje v části smlouvy o smlouvě budoucí kupní za absolutně neplatnou. Ta tak uzavřena nebyla (§§ 898, 461, 580, 588 OZ). Tím je vyloučeno splnění závazku žalobkyně ze zprostředkovatelské smlouvy, když uzavření takové smlouvy, resp. možnosti tuto uzavřít, zprostředkováno nebylo. Žalobkyni tak právo na provizi nevzniklo.

27. Pokud by dohoda o koupi nemovitosti byla zcela platná, bylo by možné v určitém případě uvažovat o oprávněnosti žalovaného nároku žalobkyně. Jelikož nebyl žalovaným předložen pravomocný rozsudek, který by bylo schváleno právní jednání za nezl. prodávající [jméno] [příjmení], nebyla splněna podmínka čl. II dohody o úhradě provize a žalobkyni tak nárok na tuto vůbec vzniknout nemohl. Tvrzení žalobkyně, že tato podmínka pro úhradu provize žalovanými se stala nemožnou v důsledku nabytí zletilosti dané prodávající, není správná. Mezi uzavřením dohody o koupi nemovitosti z 11. 8. 2018 a nabytím zletilosti této prodávající [datum narození] uplynulo zhruba 2,5 roku. Ani ostatní účastníci dohody o koupi nemovitosti jistě nepředpokládali, že k uzavření kupní smlouvy dojde až s takovým časovým odstupem, když dohoda byla uzavřena na dobu 2 měsíců, tj. do 11. 10. 2018. I s přihlédnutím k tomu, že neskončí dříve, než za 1 měsíc od vyzvání zájemce prodávajícím na uzavření smlouvy. Zde však zájemce nemohl prodávající ani vyzvat k uzavření kupní smlouvy, neboť nebylo schváleno jednání za nezl. prodávající soudem. Z tohoto je opět zřejmé, že to nebyli žalovaní, kteří by převod nemovitosti nějak ztěžovali. Pokud s odstupem času nezl. prodávající nabyla zletilosti a došlo poté k uzavření kupní smlouvy mezi 2. žalovaným a prodávajícími, s odstupem bezmála 3 let od uzavření dohody o koupi nemovitosti, nelze uvažovat o tom, že tím byly naplněny znaky ustanovení § 2454 OZ, o to spíš když o splnění podmínky pro výplatu provize by bylo možné dle soudu uvažovat, pokud by mezi platným uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní (což nenastalo) a nabytím zletilosti [jméno] [příjmení] došlo ve výrazně kratší době než po 19 měsících.

28. Soud se zabýval i tím, zda by nárok žalobkyně mohl případně splňovat znaky bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 OZ a dospěl k závěru, že nikoli. Soud ve výše popsaném a prokázaném jednání neshledal, že by žalovaní či některý z nich získal na úkor žalobkyně majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám ev. že by nastaly jiné okolnosti, které by užití uvedeného ustanovení vůči žalovaným odůvodňovaly.

29. S ohledem na shora uvedené, se již soud nezabýval námitkou promlčení vznesenou z opatrnosti žalovanými, když splatnost provize nikdy nenastala a nedošlo ani k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaných. Jelikož soud neshledal, že by na požadavek žalobkyně mohla být užita ustanovení týkající se bezdůvodného obohacení, nezabýval se ani jeho požadovanou výší, o které by mohlo být uvažováno jako o výši v rozporu s dobrými mravy s ohledem na poměr mezi ujednanou kupní cenou a žalovanou částkou.

30. Soud, jak vidno z výše uvedeného, dospěl k závěru, že žalobní návrh není důvodný, proto jej v plném rozsahu zamítl.

31. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní měli ve věci plný úspěch. Jejích náklady řízení byly představovány odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 9 440 Kč za převzetí vč. přípravy zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu (§ 7 bod 5 ve spojení s § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.) a 3 x 300 Kč paušál za tytéž úkony (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše zvýšené o DPH 6 136,20 Kč Celkem se tak jedná o částku 35 356,20 Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.