20 C 340/2020-125

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] se sídlem [adresa] takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného na náhradu nákladů řízení částku [částka].

III. Žalobce a) je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

1. Žalobci se po žalovaném svou žalobou doručenou dne [datum] Okresnímu [okres] domáhali zaplacení každému částky [částka]. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uznán vinným ze spáchání přečinu [anonymizováno] z [anonymizováno] za skutek, který se stal dne [datum], kdy jako řidič nákladní soupravy zavinil dopravní nehodu, při které byl smrtelně zraněn [celé jméno žalobce], [datum narození], když usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo odvolání proti rozsudku zamítnuto a rozsudek nabyl právní moci. Žalobci byli rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích s uplatněním nároku na náhradu škody odkázáni na občanskoprávní řízení. [anonymizováno 5 slov] byla každému žalobci vyplacena částka [částka]. Výši požadované částky odůvodnili žalobci tím, že zemřelý byl synem žalobce [příjmení]) a bratrem žalobce [příjmení]), měli velmi dobré vztahy, dobře si rozuměli, trávili společně vánoce, oslavy a další svátky, zemřelý byl pro žalobce [příjmení]) tedy nejbližší osobou. Zemřelý žil v domě ve [obec], který zakoupil žalobce [příjmení]) se svou sestrou.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby, když částka, která byla žalobcům vyplacena, odpovídá soudní praxi s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Je pravdou, že žalovaný byl uznán vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Žalobcům byla [právnická osoba] vyplacena částka [částka], tedy každému [částka]. Dle jeho názoru se žalobci s žalovaným stýkali minimálně, není proto schopen posoudit citovou vazbu.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyslovil [název soudu] svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu.

4. K návrhu žalovaného vstoupila do řízení [pojišťovna], [IČO], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], jako vedlejší účastník na straně žalované. 5. xanon [číslo] účastník rovněž navrhnul zamítnutí žaloby, když se ztotožnil v vyjádřením žalovaného a poukázal na skutečnost, že žalobcům byla každému vyplacena částka [částka] s tím, že v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu 25 Cdo 894/2018 potvrzeného rozhodnutím 25 Cdo 874/2019 pokud byly žalobcům vplaceny finanční prostředky ve výši [částka] každému, pak jako přiměřenou stanovil částku [částka], když tato byla u obou žalobců ponížena o 25 % z důvodu spoluzavinění dopravní nehody poškozeného, a to jak z důvodu překročení rychlosti, tak technického stavu dopravního prostředku poškozeného, který neodpovídal zákonným požadavkům. Spoluzavinění sice nevyvinilo žalovaného v rámci trestního řízení, ale musí k němu být přihlédnuto při poskytnutí plnění vedlejším účastníkem.

6. Podáním ze dne [datum] a doručeným soudu dne [datum], vzal žalobce b) svou žalobu zcela zpět.

7. Podáním ze dne [datum] a doručeným soudu dne [datum], vzal žalobce a) svou žalobu co do částky [částka] částečně zpět.

8. O Zpětvzetí žalobce b) a částečném zpětvzetí žalobce a) rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozhodl i o nákladech řízení mezi žalobcem b), žalovaným a vedlejším účastníkem.

9. Soud ve věci jednal dne [datum], [datum], dne [datum] a dne [datum] vyhlásil rozsudek a provedl následující listinné důkazy, na jejichž základě zjistil níže popsaný skutkový stav: Z obžaloby trestního spisu zdejšího sudu [spisová značka], vyplývá, že státní zástupce podal u zdejšího soudu na žalovaného obžalobu pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hodin jel jako řidič nákladní soupravy složené z tažného nákladního vozidla zn. [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo] a návěsu [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo], na silnici II. třídy [číslo] směrem od kruhového objezdu u [anonymizována dvě slova] (křižovatka silnic II. třídy [číslo] II. třídy [číslo]), přičemž ve vzdálenosti cca 200 m před křižovatkou se silnicí III. třídy [číslo] v katastru [územní celek], okres [okres], v rozporu s ustanovením § 17 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, začal na rovném úseku vozovky, po němž však následovalo klesání, které výrazně stěžovalo přehlednost dopravní situace a jeho výhledové poměry, předjíždět před ním pomalu jedoucí nákladní soupravu, a to v době, kdy v protisměru přijížděl poškozený [celé jméno žalobce], [datum narození], na motocyklu [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo], v důsledku čehož došlo v jízdním pruhu poškozeného ke střetu přední a levé boční části jím řízené nákladní soupravy s přední částí motocyklu [značka automobilu], řízeného poškozeným [celé jméno žalobce], který při dopravní nehodě utrpěl se životem neslučitelná zranění, kterým na místě dopravní nehody podlehl.

10. Z Připojení poškozeného s náhradou škody trestního spisu [spisová značka] je zřejmé, že žalobce a) se v trestním řízení připojil jako poškozený částkou [částka].

11. Rozsudkem ze dne 29. 3. 2018 č.j. 5 T 30/2018-327 [číslo] zdejšího soudu byl žalovaný pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (pro jednání popsané v obžalobě) odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců, a zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 (čtyř) roků, když zahájil manévr předjíždění ve špatně přehledném místě za situace, kdy si měl být vědom toho, že jej nestihne dokončit před začátkem úseku, na kterém platí zákaz předjíždění a na který měl rozhled, přes to, že si měl a mohl být vědom skutečnosti, že v důsledku tohoto jednání může dojít ke srážce s protijedoucím vozidlem, která by s ohledem na šíři komunikace byla nevyhnutelná, současně soud shledal jistou míru spoluzavinění poškozeného v tom ohledu, že zcela jistě překročil nejvyšší povolenou rychlost v místě, kde k nehodě došlo, nejednalo se o rychlost natolik vysokou, že by zavinění přešlo na řidiče motocyklu a jednání žalovaného spočívající v riskantním předjíždění další nákladní soupravy tak bylo primární příčinou dopravní nehody. Poškození [celé jméno žalobce], [datum narození] a [anonymizována dvě slova] [země], IČO: [anonymizováno] [PSČ], se sídlem [adresa].

12. Usnesením [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] [číslo] trestního spisu [spisová značka] odvolací soud odvolání žalovaného směřující do výroku o vině a trestu napadeného rozsudku nebylo shledáno důvodným, a proto bylo zamítnuto.

13. Ze Znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] ze dne 18. 1. 2018, trestního spisu [spisová značka] vyplývá, že znalec při vypracování svého znaleckého posudku vycházel z výpovědí obžalovaného, svědků a podkladů od policie - protokolu o nehodě, plánku místa nehody a fotodokumentace, přičemž na místě nehody se byl rovněž osobně podívat. Před místem dopravní nehody ve směru jízdy nákladní soupravy řízené obžalovaným je cca 250 m dlouhý úsek, kde je možné předjíždět s tím, že z protisměru je plná čára a cca 120 m od místa střetu začínají vodící šipky, po kterých následuje zákaz předjíždění. Z technického hlediska je téměř jisté, že kamion, který obžalovaný objížděl, respektive předjížděl, nestál, ale pomalu jel. Pro svá zjištění znalec použil informaci o rychlosti tahače řízeného obžalovaným, podle které jel poslední necelou minutu před nehodou rychlostí okolo 40 km/hod., poté nejprve zrychlil na rychlost cca 63 km/hod., následně krátce prudce brzdil a nakonec dojížděl a zastavil. Tento vývoj pohybu odpovídá objíždění stojícího nebo pomalu jedoucího vozidla. Žalovaný zareagoval, jakmile mohl motocykl vyjíždějící z ďolíku rozpoznat. Motocykl narazil ve vzpřímené poloze rychlostí 111 až 122 km/hod. do levého předního rohu tahače, poté došlo k tečnému pohybu motocyklu a poškozeného podél kabiny tahače, k nárazu hlavy poškozeného do levého spodního rohu návěsu a následně k odpoutání motorky i poškozeného od nákladní soupravy a jejich pohybu do konečných poloh. Ze stop dále vyplývá, že v době nárazu poškozený seděl na motocyklu, který stále jel, respektive padal, ale neměl kam. Tahač se v době střetu pohyboval levým jízdním pruhem standardně, spíše vpravo a brzdil. Zda brzdil i motocykl nelze bezpečně určit, neboť i přes velmi podrobné šetření policistů na místě a zakreslení stop, nebyla na silnici zjištěna jeho brzdná dráha. Pokud poškozený brzdil, pak se pohyboval rychlostí minimálně ve shora uvedeném rozpětí. V době ohledání místa nehody znalcem (dva dny po nehodě) žádné brzdné stopy patrné nebyly. Jestliže poškozený brzdil, tak nejspíše krátce, protože silnice v místě dopravní nehody je po mnoho let zatěžovaná, jsou v ní vyjeté koleje, má špatný povrch, a intenzivní brzdění na ní by tedy s největší pravděpodobností vedlo ke ztrátě stability a následně k pádu motocyklu. Při intenzivním brzdění nákladní soupravy i motorky (z rychlosti cca 117 km/hod.) by bylo teoreticky možné srážce zabránit a zastavit vozidla cca 1 - 1,5 m od sebe, avšak za předpokladu, že by se podařilo motocykl udržet na kolech. Předstřetová rychlost motocyklu byla 111-122 km/hod. Z technického hlediska proto byl příčinou nehody pohyb nákladní soupravy řízené obžalovaným v protisměrném jízdním pruhu. Co se týče technického stavu motocyklu, pneumatiky (především zadní) byly ojeté způsobem, který odpovídá sportovnímu stylu jízdy (projíždění zatáček ve vyšších rychlostech ve značném náklonu). Motocykl měl standardní hydraulické brzdy s ABS, neměl platnou technickou kontrolu, prováděla se částečná demontáž částí motocyklu, zda mohl nebo nemohl svítit, nebylo možné zjistit, protože přední část motocyklu v podstatě chyběla. Prováděla se demontáž brzdových segmentů, prováděla se kontrola kotoučů a z hlediska brzd motocykl plně vyhovoval. Povolená rychlost v daném místě byla 90 Km/h.

14. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] soud naznal, že žalobci a) a žalobci b) byla v souvislosti s pojistnou událostí [číslo] (poškozený [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) vyplacena každému částka [částka], tedy celkem [částka].

15. V Lékařské zprávě ze dne [datum] uvádí MUDr. [jméno] [příjmení], ambulantní praktický lékař žalobce a), že žalobce a) od úmrtí syna v září 2017 trpí depresivním syndromem.

16. Z lékařské dokumentace zaslané MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že v období od září 2017 do [datum] navštívil žalobce a) závodního lékaře nebo byl v kontaktu s ním dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], [datum], [datum], a dne [datum], když až dne [datum] žalobce a) uvádí obtíže v souvislosti s úmrtím syna (tohoto dne je i datována zpráva MUDr. [jméno] [příjmení], že žalobce a) od úmrtí syna v září 2017 trpí depresivním syndromem), a dne [datum], kdy je v lékařské dokumentaci uvedeno, že žalobce a) trpí od úmrtí syna v září 2017 depresivním syndromem.

17. Žalobce a) vyslovil souhlas s vyžádáním informací o jeho zdravotním stavu pro účely tohoto řízení při jednání soudu dne [datum].

18. Žalobce a) vypověděl, že když bylo synovi [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen syn nebo zemřelý syn) devět let, koupil mu rodinný dům ve [obec], který po jeho smrti musel znovu vyplatit, což se mu zdá nespravedlivým. Po smrti syna mu zůstali jeho dva Rotvajleři a dům v rekonstrukci, rovněž měl značné finanční náklady v souvislosti s tím, že po smrti syna musel psy jezdit krmit (o víkendech), protože je neměl v [obec] kam umístit. Byli domluveni, že na stará kolena bude u syna žít. S matkou syna se rozvedl, když bylo synovi devět let. Pokud jde o dovolené, prázdniny, k moři nebo někam na pobyt se synem nejezdil, brala ho na takový pobyt jeho bezdětná sestra. Syn po základní škole absolvoval střední školu v oboru mechanizátor, bylo to jeho přání, žalobce neví, kde syn studoval. Pokud jde o dům ve [obec], žalobce a) sice měl nějaké finanční prostředky, prémiové spoření a nějaké peníze získal po rozvodu, ale část finančních prostředků poskytl jeho otec, část jeho sestra, oba již zemřeli. Dům užíval a obýval otec žalobce a), po vojně asi v r. 1991, se do domu nastěhoval syn. V té době se v domě ve [obec] vybudovala kavárna, kterou provozovala sestra žalobce a syn tam pracoval jako číšník, jaký měl příjem, neví. Asi po 3 nebo 4 sestra žalobce a) musela kavárnu uzavřít a syn si našel jinou práci, snad v tukových závodech. Žalobce jezdil za synem do [obec a číslo] týdně, jindy přijel syn do [obec]. Pokud jde o rodinné vztahy žalobce a), pak v posledních letech velká část jeho příbuzných či blízkých zemřela, sestra zemřela asi před 6 lety, přítelkyně před 2 lety, dcera druhé manželky, se kterou udržoval dobré vztahy asi před 4 lety, přítelkyně syna asi před 6 lety. Zato skutečnost na žalobce těžce dolehla. To že těžce nese úmrtí syna, sdělil v rámci preventivních kontrol obvodnímu lékaři MUDr. [příjmení], jinou odbornou pomoc nevyhledal, žádné léky v souvislosti s depresivním pocitem neužívá, užívá toliko léky na vysoký tlak. Vánoce trávil syn se svou matkou, za života matky žalobce a) se i všichni sešli na Vánoce u ní, matka žalobce zemřela cca v r. 1991. Hlavního láčení v souvislosti s tragickou smrtí syna, se osobně nezúčastňoval, byl zastoupen, jako poškozený advokátem. V souvislosti se smrtelnou nehodu jej žalovaný neoslovil, nezkontaktoval, svou lítost vůči žalobci ani vůči rodině neprojevil, ani ústně ani písemně. Neví, jestli zemřelý syn pracoval ve [právnická osoba], zaregistroval slovo TESCO v souvislosti se zemřelým synem, ale nevybavuje si souvislost. Od rozvodu s matkou syna ve společné domácnosti se zemřelým synem nežil. O tom, jak to má syn v práci se se zemřelým synem nijak moc nebavil, běžné otázky, tak co v práci …, ale podrobnosti neví. Pokud jde o požadovanou částku [částka], nepovažuje ji za přehnaný požadavek, [částka] musel vyplatit v rámci dědického řízení, aby mu dům ve [obec] zůstal, protože původně dům koupil jako sídlo pro rodinu [příjmení] a chtěl, aby rodině zůstal, vyplatit musel matku zemřelého syna, [částka] měsíčně vynaložil v souvislosti s péčí o psy syna, tedy [částka] za dva roky, a [částka] bude stát rekonstrukce domu ve [obec]. Svou bytovou situaci má vyřešenu, od r. 1980 má zakoupený dům ve [část obce], do domu se nastěhoval po smrti matky cca v r. 1993 nebo 1994. Nikdy nebyl ekonomicky závislý na zemřelém synovi ani jej syn nepodporoval. Na místě nehody zřídil křížek ze dřeva (stál [částka]).

19. Svědek [celé jméno žalobce], [datum narození], vypověděl, že je synem žalobce a), původně byl jako žalobce b) účastníkem řízení a zemřelý [celé jméno žalobce], [datum narození] je bratr svědka. Před tím ještě jako účastník o projednávané věci hovořil s JUDr. [příjmení] [příjmení], který již nyní zastupuje pouze žalobce a), aby věděl, jakou částku požadovat, co říct, řízení mu vysvětlil. Když bylo svědkovi 5 nebo 6 let, zemřelý bratr se přestěhoval do [obec]. Do [anonymizováno] s otcem za bratrem jezdil každý měsíc, na vojnu 2x až 3x a do [obec] již častěji, bylo to blíž, jezdil tam většinou s otcem, bylo potřeba dům rekonstruovat. Takto se do [obec] jezdilo cca od r. [rok] do r. [rok]. Souběžně se v domě dělala kavárna. Kavárnu provozovala sestra žalobce a) a zemřelý bratr jako číšník. Zemřelý bratr takto pracoval jako číšník cca do 18 let svědka, pak začal pracovat blízko ve skladech [anonymizováno]. Bratr jako číšník pracoval tedy asi 8 nebo 9 let. Nadále do [obec] jezdili se žalobcem a) každý víkend, někdy za 14 dní a někdy častěji. Do [obec] se nejezdilo jenom za zemřelým bratrem, ale v domě bydlela teta se svým manželem, otec žalobce a). Když bylo svědkovi cca 20 let, poté co zkrachovala kavárna, se teta a děd odstěhovali. Svědek nikdy neviděl výpis z KN, ani se bratra nikdy neptal, zda je dům jeho, ale vždy se říkalo, že mu patří. Do [obec] jezdili za všemi příbuznými, tedy návštěvy se nevázaly výhradě na osobu zemřelého bratra, tedy mohlo se stát, že přijeli, i když on zrovna nebyl přítomen. Svědek ví, že bratr řešil s žalobcem a), zda má jít na stavbu nebo jít pracovat do skladů [anonymizováno]. Ví, že bratr jezdil na motorkách, měl [anonymizováno] a další motorky, různě je testoval, bylo jich nespočet, o všech žalobce a) informoval. Ví od bratra, žalobce a) a jeho sestry, že žalobce a) opakovaně půjčil zemřelému bratrovi finanční prostředky v souvislosti s rekonstrukcí domu ve [obec], neví, ani o jako částku se jednalo, ani zda je bratr žalobci a) vrátil. Ví, že žalobce a) nebyl nikdy ekonomicky závislý na zemřelém bratrovi a ví, že od rozvodu žalobce a) s matkou bratra, nežil žalobce a) a bratr ve společné domácnosti. Dovolenou nebo prodloužený víkend společně s bratrem netrávili, neví ani o tom, že by víkend nebo dovolenou trávil žalobce a) s bratrem. O úmrtí bratra se dozvěděl od žalobce a), ví, že žalobce a) nesl smrt bratra těžce, zdrtilo ho to, plakal, nemohl mluvit. Žalobce a) jej informoval o tom, že měl velké úbytky na váze, a proto, že vyhledal pomoc u závodního lékaře, jinak mu žalobce a) neřekl, zda vyhledal jinou odbornou pomoc či mu byla předepsána medikace, on o svých doktorech nemluví. Nikdy neviděl, že by pro jízdu bratr použil motorku nebo osobní vůz ve špatném technickém stavu. Svoje hodnocení technického stavu má z běžného pohledu na ně. Že motorka bratr v době havárie neměla technickou kontrolu, dnes ví z protokolu o nehodě, ale v době havárie tuto informaci neměl. Pokud společně jezdili na motorkách, jezdili podle předpisů, dodržovali rychlost, rozhodně nejezdili nijak riskantně, ví že v době nehody jel bratr rychlostí mezi 110 až 120 km za hodinu, opět tuto informaci má z protokolu o nehodě. K dotazu kdo vypravoval pohřeb bratra, odpověděl svědek žalobce a) tedy vlastně ne, zařizovala jej matka bratra. Dcera matky svědka zemřela asi 2,5 roku po smrti bratra. Žalobci a) doporučoval vyhledat po smrti bratra odbornou lékařskou pomoc, tedy psychiatra nebo psychologa, ale neví o tom, že by skutečně psychiatra nebo psychologa vyhledal, ví, že šel k závodnímu lékaři.

20. Podle § 2959 občanského zákoníku při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaného zákonného ustanovení a konstantní judikatury Nejvyššího soudu v Brně, zejména rozhodnutí 25 Cdo 894/2018, 25 Cdo 874/2019 a 4 Tdo 1402/2015, na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:

22. Mezi kritéria zásadní ovlivňující výši peněžité náhrady patří zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční (nejen pouze hmotná) závislost na zemřelém a případné poskytnutí jiné satisfakce. Mezi těmito kritérii je klíčová kvalita vzájemného vztahu, když obecně v běžných poměrech platí, že není-li tvrzeno a dokazováno nic jiného, vztahy mezi dotčenými osobami byly kvalitní a ztráta osoby blízké přináší pozůstalému bez dalšího smutek, šok či frustraci. Mezi dospělými osobami lze na kvalitu vztahů usuzovat i z pohledu způsobu soužití a soudní praxe zpravidla rozlišuje mezi osobami žijícími ve společné domácnosti a osobami žijícími odděleně, případně zvažuje i to, že je osobní styk omezen na nepříliš četnou úroveň. I když na jedné straně mladší pozůstalý ponese ránu ztráty blízké osoby zřejmě delší dobu, lze předpokládat, že se s ní vypořádá zpravidla lépe než starší osoba se ztrátou osoby mladší; za nejhorší možnou variantu označuje soudní praxe právě ztrátu dítěte. Na místě je i zohlednění okolnosti, že škůdce byl odsouzen a byl mu uložen trest, což představuje určitou formu společenského odsudku pachatele s jistým potenciálem satisfakce pro pozůstalé. Zejména uložení citelného trestu odnětí svobody bývá důvodem k určitému snížení náhrady, a to i u úmyslné trestné činnosti. Jinou formou již poskytnutého zadostiučinění může být omluva či jiné plnění. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou zejména postoj škůdce, dopad události do jeho duševní sféry, majetkové poměry škůdce a míra zavinění škůdce, resp. míra spoluzpůsobení si smrti poškozeným. Využití práva na obhajobu (popírání viny) pak nelze mechanicky spojovat s negativním přístupem vůči poškozeným. Standardní způsob obhajoby neprohlubuje sám o sobě míru utrpení pozůstalých, a přihlížet je tak možno jen k excesivnímu vybočení z jejích mezí, pokud je způsobilé dotknout se prožívání újmy pozůstalými. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, tedy v závislosti na kvalitě a intenzitě jednotlivých shora popsaných kritérií, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Náhradu újmy nelze považovat za vyjádření hodnoty lidského života a na místě ani srovnávání s případy zásahů do práva na čest, důstojnost a soukromí, případně dovozovat na základě obecné úvahy o životě a zdraví jako nejvíce chráněných hodnot, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Při srovnání s částkami přiznávanými z důvodu ztížení společenského uplatnění je pak třeba vzít v úvahu kromě toho, že u nich jde o odškodňování újmy na zdraví přímých obětí, též okolnost, že ztížení společenského uplatnění je dlouhodobou újmou, s níž se poškozený vyrovnává do konce svého života, zatímco smrt blízké osoby je událostí jednorázovou, jejíž traumatické působení zpravidla v průběhu času odezní.

23. V daném případě pro rok 2017 jde o částku [částka] (při průměrné hrubé nominální mzdě v roce 2016 ve výši [částka]).

24. Soud s ohledem na výše uvedené považuje částku poskytnutou žalobci ve výši [částka] za nikoli nepřiměřenou a neodpovídající shora uvedeným kritériím.

25. Dle názoru soudu je nutno důvodně přihlédnout jednak k spoluzavinění poškozeného, když motocykl neměl platnou technickou kontrolu a poškozený v místě povolené rychlosti 90 Km/h jel rychlostí 111-122 km/h. A rovněž je nutno přihlédnout i k té skutečnosti, že žalovaný byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců (nepodmíněně) a zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roků, což lze považovat za citelný postih žalovaného a tím i za určitou satisfakci pro žalobce. Pokud jde o způsob obhajoby žalovaného včetně odvolání proti rozsudku, má soud za to že se jednalo o standardní způsob obhajoby, který neprohluboval sám o sobě míru utrpení žalobce.

26. Pokud jde o vlastní vztahy mezi žalobcem a poškozeným, tento vztah soud shledal blízkým, kvalitním a nepochybně smrt poškozeného žalobce a) citelně zasáhla. Nicméně intenzitu vztahů soud neshledal tak mimořádnou, která by odůvodňovala navýšení„ základní částky“. Žalobce nebyl očitým svědkem škodní události, s poškozeným nežil ve společné domácnosti od devíti let věku poškozeného (kdy se žalobce a) s matkou poškozeného rozvedl), netrávili společně vánoce, víkendy ani dovolené v době dospělosti syna, nebyl na něm hmotně ani existenčně závislý, žalobce nevěděl, kde poškozený studoval střední školu, neměl informace o práci - zaměstnání poškozeného, pohřeb poškozeného vypravovala matka poškozeného. Pokud jde o traumatické působení úmrtí poškozeného na žalobce a), ani v tomto směru neshledal soud důvody pro navýšení základní částky. V posledních letech velká část příbuzných či blízkých žalobci a) zemřela (syn - poškozený v roce 2017, sestra asi před 6 lety, přítelkyně před 2 lety, dcera druhé manželky, se kterou udržoval dobré vztahy asi před 4 lety, přítelkyně syna asi před 6 lety) a tato skutečnost na žalobce a) nepochybně těžce dolehla. Nelze však z žádného důkazu beze vší pochybnosti dovodit, že by výlučně úmrtí poškozeného mimořádně traumaticky působilo na žalobce a). Tato skutečnost nevyplývá ani z výpovědi žalobce a) a ani svědka (původně žalobce b)). Žalobce a) vypověděl, že žádnou odbornou lékařkou pomoc nevyhledal (kromě závodního lékaře v rámci běžných či preventivních kontrol), léky v této souvislosti neužívá a ni neužíval, a jak vyplývá z lékařské dokumentace zaslané MUDr. [jméno] [příjmení], až dne [datum] žalobce a) uvádí obtíže v souvislosti s úmrtím syna. Pokud jde o zprávu MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], že žalobce a) od úmrtí syna v září 2017 trpí depresivním syndromem, nelze dovodit, jak závodní lékař ke stanovení diagnózy dospěl, z lékařské dokumentace nevyplývá, že by byl žalobce a) v souvislosti se stanovenou diagnózou závodním lékařem odeslán na odborné pracoviště nebo že by MUDr. [jméno] [příjmení] byl specialistou daného oboru, nebo že by mu byla podávána medikace v souvislosti se stanovenou diagnózou nebo doporučen jiný způsob léčby.

27. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

28. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení.

29. Jelikož ve věci byl žalobce zcela neúspěšný a žalovaný byl zcela úspěšný, přiznal soud žalovanému vůči žalobci a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši, jež sestává z nákladů právního zastoupení za 1,5 úkonu právní služby á [částka] dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á [částka] dle § 13 vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, vyjádření ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum] ), úkonu právní služby á [částka] dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., a 1x režijního paušálu á [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., za vyjádření ze dne [datum] (souhlas s částečným zpětvzetím ), 4 úkony právní služby á [částka] dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., a 4x režijního paušálu á [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. (za účast při jednání dne [datum] 2x, dne [datum] 2x), náhrady za promeškaný čas ve výši [částka] z celkového počtu 12 půlhodin po [částka] dle § 14 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, cestovného ve výši 2,5 x [částka] na trase [obec] - [okres] a zpět (2,5x cesta k jednání, celkem 135,6 x 3 km, osobní vozidlo BMV AC Kombi, [registrační značka], PH NM, spotřeba 7,1 l [číslo], při ceně [částka] za 1 litr dle § 4 vyhl. č. 589/2020 Sb., a sazby [částka] dle § 1 vyhl. č. 358/2019 Sb., a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši [částka], celkem je tedy žalobce a) povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů částku [částka].

30. Pokud jde o vyjádření ze dne [datum], neshledal soud takový úkon účelným ani , když neobsahuje žádné nové skutečnosti.

31. Cestovné a náhradu za promeškaný čas soud určil dle aplikace www.mapy.cz ze sídla zást. žalovaného do sídla soudu, a to jednou polovinou k jednání soudu dne [datum] (druhá polovina byla přiznána při rozhodnutí o zastavení řízení žalobce b) proti žalovanému) a v plné výši k jednání soudu dne [datum] a dne [datum].

32. Pokud jde o náhradu nákladů řízení vedlejšího účastníka, pak soud přiznal vedlejšímu účastníku 4,5 x paušální náhradu á [částka] dle § 1, 2 a 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za účast při jednání soudu dne [datum] , dne [datum] 2x a dne [datum] 2x, a cestovné v celkové výši [částka] (tj. 5 x [částka]), celkem je tedy žalobce a) povinen zaplatit vedl. účastníkovi na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka částku [částka].

33. Pokud jde o vedl. účastníkem uplatněné další náklady, tj. celou paušální náhradu za účast při jednání soudu dne [datum] a cestovné v plné výši na jednání soudu dne [datum], pak soud neshledal tento náklad účelně vynaloženým ve vztahu k žalobci a), když vedl. účastník mohl polovinu paušální náhrady a cestovného v souvislosti s jednáním soudu dne [datum] uplatnit ve vztahu k žalobci b), avšak toto vedl. účastník neučinil náhradu nákladů po žalobci b) nepožadoval. Soud proto neshledává důvodným zatížit celými náklady v souvislosti s jednáním soudu dne [datum] pouze žalobce a).

34. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalobci a) třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

35. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce a) povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného.

Poučení