Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

20 C 375/2014-398

Rozhodnuto 2021-12-16

Citované zákony (14)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [okres] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa], [obec a číslo] zastoupen advokátem Mgr. [příjmení] [jméno] [příjmení]. sídlem [adresa], [obec a číslo] 2) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa], [obec a číslo] zastoupena advokátem Mgr. [příjmení] [jméno] [příjmení]. sídlem [adresa], [obec a číslo] o určení vlastnictví k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem jednotky – bytu [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a stejným spoluvlastnickým podílem na pozemku st. parc. [číslo] jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Praha, v listech vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vinohrady, část obce Vinohrady, obec Praha, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 89 104,40 Kč k rukám Mgr. [jméno] [jméno], Ph.D. advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 se náklady řízení nepřiznávají.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá určení vlastnictví k nemovitým věcem s tím, že byl nájemcem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalované] (podáním ze dne [datum] žalobce opravil své tvrzení o adrese, kde se nacházela bytová jednotka s tím, že se jednalo o adresu [adresa žalobce]), zapsané v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], obec Praha, [katastrální uzemí], [list vlastnictví] a [číslo] (dále jen„ bytová jednotka“). [ulice] část [obec a číslo] jako vlastník domu, kde se tato bytová jednotka nachází, rozhodla o privatizaci bytového fondu a bytová jednotka byla žalobci nabídnuta k odkoupení za zvýhodněných podmínek. Žalobce s uzavřením kupní smlouvy souhlasil (kupní smlouva byla podepsána dne [datum]) a stal se vlastníkem bytové jednotky spolu s podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a stejného spoluvlastnického podílu na pozemku st. parc. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši 374 904 Kč se splatností 30 dní od předání oběma stranami podepsané kupní smlouvy. V době uzavření kupní smlouvy byl žalobce zaměstnancem žalovaného 1). Ten dle žalobce znal jeho zdravotní stav, věděl, že byl žalobce léčen pro organicky podmíněné změny osobnosti po úrazu a byl mu přiznán invalidní důchod III. stupně. Dále věděl, že je žalobce snadno ovlivnitelnou osobou, má finanční potíže a že na mzdu žalobce a jeho invalidní důchod je veden výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Když žalovaný 1) získal informace o tom, že má žalobce kupovat byt, těchto informací zneužil a dne [datum] byla podepsána další kupní smlouva, kterou měl žalobce oběma žalovaným bytovou jednotku prodat za výhodnou kupní cenu ve výši 593 056 Kč (ačkoli ještě nebyl vlastníkem zapsaným v Katastru nemovitostí). Tato kupní cena dle žalobce neodpovídala tehdejším tržním cenám srovnatelných bytů v dané lokalitě, podle kupní smlouvy mu měla být zaplacena tak, že první část ve výši 60 000 Kč mu měla být zaplacena v hotovosti před podpisem kupní smlouvy a podpisem na smlouvě stvrzoval její přijetí. Žalobce však uvádí, že obdržel pouze 10 000 Kč, není to však schopen prokázat. Druhá část kupní ceny ve výši 158 152 Kč měla odpovídat údajným závazkům žalobce z exekucí (vyjmenovaných ve smlouvě) a měla být také uhrazena před podpisem kupní smlouvy na účet exekutora, zda byla uhrazena a v jaké výši, žalobce neví. Třetí část kupní ceny ve výši 374 904 Kč měla být uhrazena Městské části [obec a číslo] na úhradu kupní ceny z předchozí kupní smlouvy, kterou v té době žalobce ještě neměl uhrazenou. Žalobce odkázal na judikát NS ČR, sp. zn. 30 Cdo 4242/2011, který poukazuje na nezbytnost zjištění dohody smluvních stran ohledně kupní ceny. Žalobce dále uvedl, že kupní smlouvu zřejmě sepisoval [anonymizováno] [příjmení], žalobce s ním ale nikdy nejednal, nikdy u něho nebyl v kanceláři, nepodepisoval mu plnou moc a není si vědom toho, že by na smlouvě někdo ověřoval jeho podpis. Žalobce také uvedl, že si není ani jistý, zda na kupní smlouvě je jeho podpis, že byl o předání bytu sepsán předávací protokol (jak bylo uvedeno ve smlouvě). Povinnost dle kupní smlouvy odhlásit do 30 dnů od podání návrhu na vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí trvalé bydliště z adresy předmětné bytové jednotky a povinnost zaplatit daň z převodu nemovitosti (ačkoli od podpisu smlouvy uběhly již více než 3 roky) dosud nesplnil. Prohlášení v kupní smlouvě, které měl jako prodávající podepsat, že proti němu není vedeno žádné exekuční řízení, stejně jako prohlášení, že neexistuje žádná skutečnost, která by žalobci bránila v uzavření smlouvy, a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by ho činily k uzavření smlouvy nezpůsobilým, nebo ho v jejím uzavření omezovaly, nemohou být pravdivá. V této souvislosti opět odkázal na svůj zdravotní stav. Žalobce je s odkazem na § 37 odst. 1, 38 odst. 2 a 39 obč. zák. a rozsudek Nejvyššího soud ČR sp. zn. 30 Cdo 1653/2009 přesvědčen, že kupní smlouva, na jejímž základě od něho žalovaní získali bytovou jednotku, je neplatná, neboť nebyla uzavřena svobodně (došlo k nátlaku ze strany žalovaného 1), žalobce trpěl v té době duševní poruchou a kupní smlouva odporuje dobrým mravům, neboť existoval hrubý nepoměr plnění. Pro případ, že by soud kupní smlouvu vyhodnotil jako platnou, namítá, že byla uzavřena v tísni (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3726/2008) a za nápadně nevýhodných podmínek. Přičemž za tíseň je třeba považovat jeho sociální stav (jeho osobu a její charakter) a jeho hospodářský stav (neuhrazená kupní cena a řada exekucí), který na něj doléhal tak závažným způsobem, že bez svobodného utváření své vůle uzavřel smlouvu, kterou by za normálních okolností neuzavřel (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1221/2001). K nápadně nevýhodným podmínkám je pak dle žalobce třeba přiřadit skutečnost, že se připravoval o možnost bydlení ve chvíli, kdy žádné bydlení neměl a stal se fakticky bezdomovcem. Prodej bytové jednotky v jeho osobní situaci a za takovou kupní cenu, která neodpovídala cenám srovnatelných jednotek na trhu, byl pro něj krajně nevýhodný. Žalobce dále ve svém návrhu v souladu s § 49 obč. zák. od kupní smlouvy odstoupil, a to z důvodu tísně a nápadně nevýhodných podmínek, které uzavření kupní smlouvy provázely. Je si vědom, že sám bude muset vracet přijaté plnění. S odkazem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2412/2006 žalobce uvedl, že za tohoto právního stavu má naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnictví k bytové jednotce a navrhl, aby bylo určeno, že je vlastníkem bytové jednotky a žalovaní jsou povinni nahradit mu společně a nerozdílně náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.

2. Podáním ze dne [datum] se žalovaní k návrhu žalobce vyjádřili tak, že nárok žalobce uplatněný v žalobě v celém rozsahu neuznávají, považují žalobu za zcela nedůvodnou, obsahující nepřesné a zcela zjevně nepravdivé vylíčení skutkových okolností. Uvedli, že žalobce se stal vlastníkem bytové jednotky s účinky ke dni [datum], žalobce nikdy nebyl zaměstnancem žalovaného 1), ale zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], jejímž jediným společníkem a jedním z jednatelů je žalovaný 1). Dle žalovaných iniciativa k uzavření kupní smlouvy vzešla ze strany žalobce, který žalovaného 1) oslovil prostřednictvím vedoucího zaměstnance společnosti pana [jméno] [příjmení] v druhé polovině měsíce října 2011 s nabídkou možného prodeje bytu. Podmínkami prodeje byla úhrada kupní ceny Městské části [obec a číslo] (žalobce jako stávající nájemce neměl dostatek finančních prostředků ke koupi), úhrada dluhu v rámci několika exekučních řízení vedených [exekutorský úřad] a úhrada částky ve výši 60 000 Kč přímo k rukám žalobce. Žalovaní nabídku akceptovali, přičemž upozornili, že kdyby k dohodě o koupi nedošlo, žalobce by se ani vlastníkem bytu nestal a stát nemohl, neboť by nedošlo k převodu vlastnického práva na žalobce ze stávajícího vlastníka Městské části [obec a číslo]. Dále uvedli, že bylo výslovně dohodnuto, že poté, co žalobce nabude vlastnické právo, dojde k úhradě dlužné částky vůči exekutorovi a dále k zaplacení částky 60 000 Kč k rukám žalobce, pak bude vlastnické právo k bytové jednotce převedeno z žalobce na žalované. K úhradě kupní ceny Městské části [obec a číslo] ve výši 374 904 Kč došlo před podáním návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce, [ulice] část [obec a číslo] by v opačném případě vlastnické právo nepřevedla. Žalovaní uvedli, že uhradili i veškeré exekuce žalobce, celkem se jednalo o částku ve výši 158 152 Kč (žalobce udělil právnímu zástupci žalovaných plnou moc dne [datum], aby mu exekutor sdělil celkovou dlužnou částku). K samotnému uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovanými pak došlo dne [datum] v prostorách společnosti [právnická osoba] a žalobce před všemi přítomnými obdržel od žalovaných 60 000 Kč, což potvrdil svým podpisem na kupní smlouvě. Žalovaní trvají na tom, že kupní cena byla sjednána dohodou smluvních stan a byl jednoznačně určen i způsob výpočtu a forma úhrady kupní ceny, judikát NS ČR sp. zn. 30 Cdo 4242/2011, na který žalobce ve svém návrhu odkazuje, se tak neuplatní. Žalovaní dále popírají, že by cena byla„ výhodná pro žalované“, neboť korespondovala jak s požadavkem žalobce, tak se stavem předmětné bytové jednotky, který byl dezolátní (žalovaní vynaložili zásadní finanční prostředky za účelem dosažení její obyvatelnosti). Tato svá tvrzení dokládají znaleckým posudkem [číslo] [datum] vypracovaným dne [datum] soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], dle kterého obvyklá cena bytové jednotky v rozhodném období činila 536 730 Kč (tedy nižší než byla sjednaná kupní cena). Žalovaní dále rozporují neplatnost kupní smlouvy i tvrzení žalobce, že se nikdy nesetkal s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], k setkání došlo 2krát v sídle společnosti [právnická osoba], to na začátku měsíce listopadu 2011 při podpisu plné moci za účelem poskytnutí informací v rámci exekučního řízení a dne [datum] při podpisu samotné kupní smlouvy. Podpis žalobce byl úředně ověřen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem ze společné advokátní kanceláře právního zástupce žalovaných. Kupní smlouva byla osobně žalobcem podepsána, před podpisem obdržel částku ve výši 60 000 Kč. Žalobce si byl vědom toho, jaké úkony činí, jednal svobodně, nebyl na něj vyvíjen nátlak. Pokud by podpisy nebyly ověřené, nebyl by možný zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, při ověření byla totožnost stran ověřena dle občanských průkazů. K faktickému předání bytové jednotky došlo, protokol pravděpodobně opravdu sepsán nebyl, to však dle žalovaných nemá vliv na posouzení platnosti kupní smlouvy. Pokud žalobce uvádí, že jeho prohlášení ve smlouvě nemohla být pravdivá, uvedl žalované v omyl a tvrzení žalobce, že nezaplatil daň z převodu nemovitosti, ani neodhlásil svůj trvalý pobyt, jsou pro žalované novou informací a nesouvisí s neplatností smlouvy. Žalovaní se též důrazně ohradili proti tvrzení žalobce, že se prodejem bytové jednotky připravil o jedinou možnost bydlení, neboť žalovaným je známo, že před předáním bytové jednotky tuto žalobce fakticky neužíval. Žalovaní dále namítají formální nesprávnost žaloby, když se jedná se o vzájemný (synallagmatický) závazek obou smluvních stran, který podle smlouvy již plnění poskytly a dle § 457 obč. Zák. právo účastníka smlouvy na plnění je podmíněno jeho povinností plnit druhému z účastníků, přičemž povinnost poskytnout vzájemná plnění musí být splněna současně – ke stejnému okamžiku, k němuž se účastníci neplatné smlouvy vypořádají. Žalovaní závěrem odkázali na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2373/2007, sp. zn. 33 Odo 1615/2006 a nález ÚS sp. zn. III. ÚS 327/06 s tím, že žádný z účastníků se nemůže svého nároku úspěšně domáhat, jestliže žalobní návrh neumožňuje soudu, aby tuto vzájemnou vázanost restituční povinnosti mohl vyjádřit ve výroku rozsudku. V daném případě není možno žalobě vyhovět již jen z tohoto důvodu, neboť žaloba synallagmatičnost vzájemných závazků vůbec neřeší. Žalovaní navrhují, aby byla žaloba zamítnuta a žalovaným byla přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 22. 5. 2017, č.j. 20 C 375/201-235 (rozsudek zdejšího soudu), podanou žalobu zamítl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce trpí duševní poruchou od roku 1998 (organický psychosyndrom, který vznikl poškozením mozkové tkáně při úrazu), která mu znemožnila činit právní úkony (dle právní terminologie používané do [datum]). Touto poruchou trpěl žalobce i v letech 2011 a 2012, tj. v době, kdy podepsal kupní smlouvu na předmětný byt s Městskou částí [obec a číslo] v listopadu 2011 a také kupní smlouvu, kterou měl prodat řešený byt žalovaným (v lednu 2012). Za této situace dospěl soud k závěru, že mezi podpisem první a druhé kupní smlouvy utekla jen velmi krátká doba, a proto je nutné posuzovat právní jednání žalobce v kontextu obou kupních smluv, a pokud žalobce nebyl schopen pro svou duševní poruchu uzavřít kupní smlouvu s Městskou částí [obec a číslo] a nemohl se tak stát vlastníkem řešeného bytu pro neplatnost právního úkonu osoby jednající v duševní poruše, nemohl následně platně uzavřít kupní smlouvu, dle níž převedl bytovou jednotku na žalované, a to z důvodu jak absence vlastnického práva, tak z důvodu jeho neplatného právního úkonu zapříčiněného duševní poruchou.

4. Proti o odstavec výše uvedenému rozsudku podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 4. 1. 2018, č.j. 29 Co 346/2017-272, tak, že zmiňovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 potvrdil, když souhlasil se skutkovými i právními závěry soudu prvého stupně (Obvodní soud pro Prahu 3). Dle Městského soudu v Praze je správný závěr soudu prvního stupně, že kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná na základě tehdy účinného § 38 odst. 2 obč. zák. č. 40/64 Sb., bylo-li znaleckým posudkem prokázáno, že žalobce trpěl dlouhodobou duševní poruchou, která jej činila nezpůsobilým k uzavření takové smlouvy. Zároveň je také logické, že stejná neplatnost stíhá i kupní smlouvu uzavřenou jen o několik týdnů dříve, dne [datum], resp. [datum] mezi žalobcem jako kupujícím a Městskou částí [obec a číslo] jako prodávajícím. Posouzení platnosti této kupní smlouvy se pak soud I. stupně nemohl vyhnout, neboť se od ní odvíjí aktivní legitimace žalobce v tomto řízení. Nenabyl-li žalobce z důvodu své duševní poruchy vlastnické právo k předmětné bytové jednotce, nemůže se s úspěchem domáhat jeho určení touto žalobou.

5. Nejvyšší soud České republiky o následném dovolání žalobce rozhodl tak, že oba výše uvedené rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3 zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dle Nejvyššího soudu nebyly ve věci splněny podmínky pro vydání meritorního rozhodnutí, neboť pokud je žalobce stižen duševní poruchou a v důsledku toho je schopen se rozhodovat pouze v běžných záležitostech každodenního života, není schopen učinit ani právní jednání spočívající v udělení plné moci svému advokátovi pro jeho zastupování v tomto řízení. Tento nedostatek podmínky řízení je nutné odstranit dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který byl žalobci mezi tím ustanoven jako osobě pravomocně omezené ve svéprávnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1679/2018 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. 8 Co 2033/2015).

6. Ve fázi před zrušením rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2017, č.j. 20 C 375/2014-235, provedl soud následující důkazy (odst. 7. – 26. tohoto rozsudku):

7. Z Lékařské zprávy PhDr. [jméno] [jméno], klinického psychologa ze dne [datum] (č.l. 4) soud zjistil, že u žalobce se v době vyšetření vyskytoval abusus návykových látek (marihuana a alkohol), anomální osobnostní struktura, trpěl těžkou, generalizovanou deteriorací kognitivně-percepčních schopností, v zátěži až psychotickou rozvolněností (okruh afektivní psychózy) s paranoidně-persekučním prožíváním situací úzkosti a nerovnoměrným intelektem (až slaboduchostí).

8. Z Kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovanými ze dne [datum] (č.l. 5-6 a [číslo]) soud zjistil, že předmětem kupní smlouvy mezi účastníky byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v [obec], v kat. úz. [část obce] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] postavené na parcele č. St. [číslo] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na této parcele č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše obec Praha a kat. úz. [část obce]. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 593.056 Kč a hrazena ve třech částech. První ve výši 60.000 Kč měla být uhrazena v hotovosti před podpisem této smlouvy – viz čl. III druhý odstavec, což žalobce stvrdil podpisem této smlouvy, druhá ve výši 158.152 Kč, což mělo odpovídat celkové výši závazků, které byly předmětem exekucí prováděných soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], LLM., byla žalovanými uhrazena před podpisem smlouvy přímo na účet exekutora – viz čl. III třetí odstavec – žalobce a žalovaní stvrdili svými podpisy, třetí část ve výši 374.904 Kč odpovídá kupní ceně, kterou se žalobce zavázal uhradit Městské části [obec a číslo] dle smlouvy již byla uhrazena před jejím podpisem na účet určený [příjmení] částí [obec a číslo] a dohodli se, že to bude započítáno – viz čl. III čtvrtý odstavec, což žalobce a žalovaní stvrdili svými podpisy. V kupní smlouvě žalobce prohlásil, že mu není známa faktická vada, na kterou by byl povinen kupující zvlášť upozornit, zavázal se do 30 dnů vyklidit a předat a odhlásit trvalé bydliště z adresy předmětné bytové jednotky a prohlásil, že není vedeno žádné exekuční řízení ani neexistuje jiná skutečnost, která by bránila v uzavření smlouvy. Bylo dohodnuto, že daň z převodu uhradí žalobce, správní poplatek za vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí oba dva. Podpisem smlouvy žalobce dále potvrdil, že smlouva byla uzavřena svobodně a vážně, nebyla ujednána v tísni ani za nápadně výhodných podmínek a nejsou mu známy okolnosti, které by ho činily k uzavření této smlouvy za nezpůsobilého nebo ho omezovaly.

9. Ze Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky a o převodu spoluvlastnického podílu na pozemku ze dne [datum] (č.l. 7-9) soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi Městskou částí [obec a číslo] (dne [datum] podepsána) a žalobce (podepsána dne [datum]) k bytové jednotce [číslo] o velikosti 1+0 (předsíň, pokoj, WC) umístěné v 6. NP a o celkové ploše s příslušenstvím 28,7 m a spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] ke společným částem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše v kat. úz. [část obce], obec Praha. Kupní cena byla sjednána ve výši 374.904 Kč (podkladem byl znalecký posudek Ing. Arch. [jméno] [příjmení], cena měla dle tohoto znaleckého posudku činit 454.116 Kč) a měla být splacena nejpozději do 30 dnů ode dne prokazatelného předání výtisku smlouvy žalobci. Žalobce ve smlouvě prohlásil, že je nájemcem bytu, bytovou jednotku fakticky a řádně užívá a nedluží za nájem a služby s jejím užíváním spojené.

10. Z Informace o řízení č. V [číslo] 2011 vedeného u KÚ pro hl. m. [část Prahy] prac. [obec] (č.l. 42) soud zjistil, že řízení o vkladu vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch žalobce bylo zahájeno dne [datum].

11. Z Návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva ze dne [datum] (č.l. 43-44) soud zjistil, že žalovaní i žalobce byli zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], návrh byl podáván na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Zápis vlastnického práva ve prospěch žalobce byl v té době předmětem řízení vedeného u Katastrálního úřadu pro hl.m. [část Prahy] pod. č. V [číslo] 2011. Správní poplatek činil 1.000 Kč.

12. Ze Znaleckého posudku o administrativní ceně nemovitostí, [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], znalkyní v oboru ekonomika a stavebnictví ze dne [datum] (č.l. 50-54) soud zjistil, že bytová jednotka pochází z roku 1940, nebyla prováděna její rekonstrukce, ani modernizace, velikost jednotky je 1+0 s příslušenstvím o výměře 28,70 m. Administrativní cena nemovitosti dle vyhl. 456/2008 Sb., vyhl. 460/2009 Sb., vyhl. 364/2010 Sb. a vyhl. 387/2011 Sb., zaokrouhlená dle § 46 činí 536.730 Kč.

13. Z Výpisu z bankovního účtu prvního žalovaného vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] (č.l. 70) soud zjistil, že dne [datum] uhradil žalovaný 1) za žalobce částku ve výši 200.000 Kč a dne [datum] částku ve výši 174.904 Kč jako kupní cenu Městské části [obec a číslo].

14. Z Výpisu z účtu žalovaného 1) vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] (č.l. 71) soud zjistil, že žalovaný 1) uhradil dne [datum] celkem 7 plateb na účet exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., to částku ve výši 23.637 Kč, ve výši 23.580 Kč, ve výši 23.657 Kč, ve výši 23.631 Kč, ve výši 23.660 Kč, ve výši 23.644 Kč a ve výši 16.343 Kč.

15. Z Emailové zprávy ze dne [datum] týkající se exekucí žalobce, z kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. o výši exekucí žalobce (č.l. 72-73) soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., soudní exekutor vedl proti žalobci v té době 7 exekucí, a to k vymožení pohledávek ve výši 23.637, ve výši 23.580 Kč, ve výši 23.657 Kč, ve výši 23.631 Kč, ve výši 23.660 Kč, ve výši 23.644 Kč a ve výši 16.343 Kč 16. Z Výpisu z Obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] (č.l. 74) soud zjistil, že žalovaný 1) je jednatelem a společníkem společnosti.

17. Z Dopisu právního zástupce žalovaných adresovaný žalobci ze dne [datum] vč. Kopie podacího lístku č. RR 316731332CZ 442 (č.l. 75) soud zjistil, že právní zástupce žalovaných zaslal žalobci kupní smlouvu s doložkou přísl. kat. úř. o vkladu práva a upozornil žalobce na povinnost podat přiznání k dani z převodu nemovitostí, nebo toto konzultovat s žalovaným 1), zda zajistí on.

18. Ze Sdělení Exekutorského úřadu Klatovy ze dne [datum] (č.l. 90) soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., soudní exekutor vedl vůči žalobci exekuční řízení celkem v 7 případech, a to ohledně částky ve výši 23.637 Kč, ve výši 23.580 Kč, ve výši 23.657 Kč, ve výši 23.631 Kč, ve výši 23.660 Kč, ve výši 23.644 Kč a ve výši 16.343 Kč (celkem ve výši 158.152 Kč). Vymáhání všech pohledávek bylo ukončeno ke dni [datum], neboť částky byly vymoženy (uhrazeny žalovaným 1) a od zaměstnavatele žalobce [právnická osoba], který od [datum] do [datum] zasílal částku ve výši 4.662 Kč měsíčně).

19. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil (pokud se jedná o skutečnosti týkající se prodeje nemovitosti), že byl zaměstnán u žalovaného 1) jako hlídač od roku 2010, zaměstnavatele zajímalo, jestli je invalidní důchodce. Žalobce má plný invalidní důchod od roku 2002 či 2003 v souvislosti s autonehodou v 17 letech, byl 3 měsíce v kómatu, měl zlomeniny a poranění ohrožující život, kontuzi mozku, po probrání z kómatu nebyl soběstačný, vše se učil znovu. Nájemcem bytu, o který se spor vede, byl od roku 2003 a bydlel zde do roku 2012, kdy se s ohledem na těhotenství přítelkyně a přání bydlet mimo Prahu přestěhovali do Božejovic. O prodeji bytu věděl od Městské části [obec a číslo], od které obdržel dopis. Žalobce chtěl byt prodat, aby uhradil exekuce. Peníze na odkup bytu od Městské části ve výši 370.000 Kč neměl, otec mu odmítl půjčit. Proto se o tom následně zmínil před panem [příjmení], což byl jeho šéf v práci a ten mu řekl, že on peníze nemá, ale že se zeptá žalovaného 1). Žalovaný 1) za žalobcem přišel s tím, že by byt chtěl koupit. Později ve výpovědi popřel, že by někomu řekl o svém úmyslu prodat byt, chtěl si to vyřídit sám. Jakou kupní cenu mu žalovaný 1) nabídl, si žalobce nepamatuje, ale přistoupil na ni, po měsíci si nabídku rozmyslel s tím, že kupní cena je nízká, žalovaný 1) reagoval tak, že žalobce nechá v takovém případě uhradit výlohy za zpracování kupní smlouvy ve výši 30 tisíc. Pokud jde o byt, jednalo se o garsonku, kde byl oddělený prostor pro kuchyň a ve zbývající části žalobce spal. Dále se zde nacházela toaleta a sprchový kout. Byt měl velikost cca 27,5 m, byl ve 4. nebo 5. patře, pod ateliérem. Nájemné činilo měsíčně zpočátku 996 Kč, později 1.500 Kč a pak 2.000 Kč. Celkovou výši svých dluhů žalobce neznal, po žalovaném 1) chtěl, aby za něho zaplatil všechny dluhy. Asi půl rok po prodeji bytu se objevily nové dluhy (ve výši cca půl milionu Kč), neví, o jaké pohledávky se jedná. Nevzpomíná si, že by podepisoval kupní smlouvu s žalovanými ani předchozí smlouvu s Městskou částí [obec a číslo]. Ke svému zdravotnímu stavu se vyjádřil tak, že se pro svůj psychický stav léčí u klinického psychologa MUDr. [jméno], dochází 3x až 4x do roka. Léky neužívá, neužíval je ani v době převodu bytu na žalované. V minulosti (po odchodu z [obec]) byl cca asi 2,5 měsíce v [obec] v léčebně pro zneužívání návykových látek (alkoholu), kam nastoupil dobrovolně kvůli přítelkyni. Aktuálně bydlí v maringotce v obci [obec], okres [okres].

20. Z účastnického výslechu žalovaného 1) soud zjistil (pokud se jedná o skutečnosti týkající se prodeje nemovitosti), že žalobce zná 5-6 let, pracoval jako hlídač. O tom, že je byt k prodeji se dozvěděl od pana [příjmení], s tím, že žalobce nemá peníze na úhradu kupní smlouvy. Byli dohodnuti, že žalovaný 1) zaplatí kupní cenu Městské části a ještě doplatí část žalobci, pak se ukázalo, že žalobce má dluhy, které chtěl zaplatit. Kupní cena tak byla následně složena i z částek za úhradu exekucí (cca ve výši 170.000 Kč) a pak ještě z částky ve výši cca 40 tis. nebo 50 tis. v hotovosti. Kupní cenu si ověřoval na internetu a dospěl k závěru, že je přiměřená. Smluvní dokumenty zajišťoval on, v jakém časovém horizontu ve vztahu k platbám byla uzavřena kupní smlouva, si již nepamatuje. Kupní smlouva byla zřejmě uzavírána u něho v kanceláři v [příjmení] ulici za účasti žalované 2), žalobce, pana [příjmení], který ověřoval podpisy a JUDr. [příjmení]. K úhradě exekucí uvedl, že žalobce mu předložil, co dluží a z toho se vypočetla částka uvedená v kupní smlouvě, dluhy uhradil převodem na účet. K předání bytu došlo v lednu 2012, žalovaný 1) byt viděl už před podpisem kupní smlouvy. Od doby, kdy se dozvěděl o možnosti byt koupit do uzavření kupní smlouvy, uběhly cca 3 měsíce. Žalobce neměl představu, kolik za byt může chtít, k částce dospěly obě strany na základě oboustranné dohody. K částce 60.000 Kč, kterou měl uhradit žalobci v hotovosti, dospěli po vzájemné dohodě, platil ji jednorázově v [příjmení] ulici, neví kdy. Žalovaný 1) věděl, že žalobce byt neužívá, ten mu to i řekl. Žalovaný 1) s žalobcem moc do kontaktu nepřišel, nepozoroval žádné zvláštní projevy jeho zdravotního stavu.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil (pokud se jedná o skutečnosti týkající se prodeje nemovitosti), že žalobce byl jeho podřízeným (střežil jeden z objektů) a žalovaný 1) byl jeho zaměstnavatelem. S žalovanými udržuje přátelský vztah. Žalobce znal 2-3 roky, věděl, že bydlí v [příjmení] ulici, na návštěvě u něj nebyl. Žalobce za ním přišel a řekl, že má možnost koupit byt do osobního vlastnictví, ale že nemá peníze a jestli nechce byt koupit on. Svědek neměl zájem, protože v té době kupoval jiný byt, zmínil se žalovanému 1), který souhlasil. Pak už neví, co se dělo. Věděl, že žalobce je v invalidním důchodu, ale neví proč. Žalobce byl dobrým strážným, nebyl s ním problém, neměl problém s alkoholem. Svědek nebyl přítomen žádné schůzce žalovaného 1) a žalobce, v bytě byl až poté, co ho žalovaní koupili, pomáhal jim ho vyklízet.

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil (pokud se jedná o skutečnosti týkající se prodeje nemovitosti), že žalobce je otec jejího syna, žijí jako partneři. V době převodu bytu s žalobcem nežila, jen ví, že říkal, že bude prodávat byt na [jméno]. Nic víc neví, ani jestli měl peníze. Svědkyně dále uvedla, že byt žalobce prodával žalovaným a podmínkou bylo, že budou zaplaceny dluhy, neví ale, jaká byla kupní cena, ani že měl dostat část v hotovosti. Pamatuje si, že se žalobce rozčiloval, že mu měl žalovaný 1) něco poslat, ale byl v cizině. Neví o tom, že by žalobce byt nechtěl prodat, na byt neměl peníze, chtěl se stěhovat za ní do [část obce]. Myslel si, že byt prodá a bude čistý od dluhů. Svědkyně neví, zda měl žalobce další dluhy, říkal, že když prodá byt, už dluhy mít nebude. Žalobce bydlel v bytě v [příjmení] ulici do roku 2010, po prodeji bydlel u kamarádů a pak u ní v [část obce].

23. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] soud zjistil (pokud se jedná o skutečnosti týkající se prodeje nemovitosti), že žalobce je jejím synem. Neví o tom, jak měl žalobce byt získat do osobního vlastnictví a pak prodat.

24. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil (pokud se jedná o skutečnosti týkající se prodeje nemovitosti), že je kamarádem žalobce, znají se od roku 2009, poslední 3 roky nejsou tak často v kontaktu, ale před tím se vídali ob den. Svědek u žalobce cca půl roku v roce 2010 bydel v bytě v [příjmení] ulici. Žalobci pomáhal po prodeji se stěhováním. Žalobce svědkovi řekl, že byt bude prodávat, že se dohodl se svým zaměstnavatelem. Kupní cenu svědek nezná, ale žalobce mu řekl, že ji chce požít na úhradu dluhů a za zbytek si chce najít něco mimo Prahu. Neřekl, kam se chce stěhovat, ale odstěhoval se do [anonymizováno]. Pokud se týká exekucí, k těm žalobce svědkovi nic bližšího neřekl. Co se týče zdravotního stavu žalobce, svědek si nevzpomíná, zda bral pravidelně léky, ví, že měl invalidní důchod kvůli zdravotnímu stavu, který je psychického rázu. Uvedl, že žalobce není úplně standardní člověk, potřebuje poradit, pomoct, odvézt na úřad apod. Sám ho vozil k jeho rodičům, na úřad, obvolával infolinky, když žalobci přišel papír a nevěděl si s tím rady. S uzavíráním smluv mu nepomáhal. Ví, že se žalobce léčil na psychiatrii, neví u koho. Žalobce žádné smlouvy neuzavíral, vyjma té se zaměstnavatelem (žalovaným 1), kterému prodal byt. O něm řekl, že mu s prodejem pomáhá a že mu vše zařídí.

25. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 157-180) soud zjistil, že žalobce trpí duševní poruchou chorobného charakteru, která není jen přechodná, a to organickým psychosyndromem, který vznikl poškozením mozkové tkáně při úrazu v roce 1998 Touto poruchou trpěl i v roce 2011 a 2012. Porucha se projevuje mírným stupněm smíšené demence a organicky podmíněnou změnou (poruchou) osobnosti, objevují se potíže kognitivních funkcí (úsudku, pozornosti a zvláště paměti), organické emoční poruchy, organická impulzivita s neschopností domýšlet následky svého jednání, zvýšená iritabilita, sklon k chorobnému zkratkovitému jednání se zbrklým rozhodováním bez přiměřeného zvažování a volby motivů, snížená schopnost vytrvat u zaměřené činnosti a snížená schopnost orientovat se v sociálních situacích a přiměřeně na ně reagovat. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že v předmětné době žalobce také požívat nadměrně alkohol (se suspektní závislostí na alkoholu). Opakované intoxikace vedly k zvýraznění příznaků jeho organického psychosyndromu. Žalobce nebyl v roce 2012 a v době uzavření smlouvy schopen plně porozumět důsledkům uzavření kupní smlouvy s žalovanými, a to v důsledku poruch kognitivních funkcí vč. sníženého intelektu a příznaků organické změny osobnosti (nerozvážnost, neschopnost domýšlet následky svého jednání, sklon k chorobnému zkratkovitému jednání se zbrklým rozhodováním bez přiměřeného zvažování a volby motivů, snížená schopností orientovat se v sociálních situacích). Žalobce nebyl však ani v roce 2011, tedy v době uzavření kupní smlouvy s [příjmení] částí [obec a číslo] schopen porozumět důsledkům uzavření této smlouvy (v důsledku demence a sníženého intelektu). Z posudku vyplývá, že kvůli narušení kognitivních funkcí a schopnosti domyslet souvislosti a následky vlastních rozhodnutí, není posuzovaný schopen projevit skutečnou, vážnou a svobodnou vůli. Žalobce je tak s ohledem na svou chorobu schopen se rozhodovat pouze v jednoduchých věcech týkajících se nejzákladnějších úkonů běžného života a bylo by vhodné provést posouzení jeho svéprávnosti.

26. Z výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce duševní poruchou uvedenou ve znaleckém posudku trpí od doby, kdy se mu stal úraz, tedy od 17 let. Sám žalobce znalkyni navíc uváděl, že v roce 2011 výrazněji konzumoval alkoholické nápoje. V roce 2011 a 2012 tak nemohl domýšlet důsledky svého jednání ve vztahu k uzavíraným kupním smlouvám. Jeho zdravotní stav byl v obou letech stejný, možná v roce 2011 zhoršený. Vliv na právní jednání žalobce v té době neměla pouze závislost na alkoholu, ale i jeho zdravotní stav, trpěl poruchami paměti, jednal zbrkle. Žalobce si vybavuje spíše starší věci, není schopen jednat na úřadech. Pokud jde o uzavírání kupních smluv, důvěřoval tomu, co mu řekli. Jeho intelekt je snížen pod IQ 70, čemuž již odpovídá slaboduchost až lehká mentální retardace. Jak znalkyni žalobce uvedl, rok 2011 byl vrchol jeho„ pijácké kariéry“, byl několikrát umístěn na záchytné stanici. Znalkyně doporučila zkoumání svéprávnosti žalobce. Závěry vyplývající ze znaleckého posudku o psychické poruše žalobce lze vztáhnout i na přelom roku 2011 a 2012. Již od roku 2011 (viz zpráva MUDr. [jméno] z března 2011) je známo, že intelekt žalobce jde do pásma slaboduchosti. Demence žalobce je jednak poúrazová a jednak etylická. Nadměrná konzumace alkoholu je dlouhodobá. Znalkyně využila při vypracování znaleckého posudku lékařské zprávy od psychiatričky z [příjmení] [příjmení], od lékařů z [obec], MUDr. [příjmení] z [obec], z psychologického vyšetření od MUDr. [jméno] a lékařskou dokumentaci z roku 1998 z [obec a číslo]. Dopis od sestry žalobce, který jí byl v průběhu vypracovávání znaleckého posudku zaslán, si nevyžádala, nečinila z něj závěry. Kdy„ pijácké období“ žalobce skončilo, neověřovala.

27. Ve fázi po zrušení rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2017, č.j. 20 C 375/2014-235, provedl soud následující důkazy (odst. 28. – 29. tohoto rozsudku):

28. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 4. 2020, č.j. 0 P 47/2018-155, který nabyl právní moci dne [datum] (č.l. 349), soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo dodatečně za opatrovance [celé jméno žalobce] (žalobce) schváleno právní jednání spočívající v udělení plné moci JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi, k zastupování žalobce ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 20 C 375/2014 (tj. v této věci).

29. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 9. 2021, č.j. 0 P 47/2018-263, který nabyl právní moci dne [datum] (č.l. 385) má soud za zjištěné, že uvedeným rozsudkem bylo dodatečně za opatrovance [celé jméno žalobce] (žalobce) schváleno právní jednání spočívající v udělení plné moci ze dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi, k zastupování žalobce ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 20 C 375/2014 (tj. v tomto řízení). Výrokem II. tohoto rozsudku bylo zároveň schváleno právní jednání spočívající v udělení plné moci advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení] k zastupování žalobce v tomto řízení, kterou za žalobce, omezeného ve svéprávnosti, udělila dne [datum] [příjmení] [příjmení], jako jeho hmotněprávní opatrovnice. Z odůvodnění tohoto rozsudku soud také zjistil, že žalobce byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 2. 2. 2018, č.j. 0 Nc 3301/2017-118, který nabyl právní moci dne [datum] omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý nakládat s majetkem a zavazovat se k plnění nad částku 700 Kč týdně, uzavírat smlouvy s odloženým plněním, jednat v pracovněprávních vztazích, udělit souhlas k nikoliv běžným zdravotním úkonům, požádat o výměnu občanského průkazu, požádat o dávky státní sociální podpory, a vykonávat rodičovskou odpovědnost k nezletilému [jméno] [příjmení] s tím, že se mu zároveň zachovává právo osobního styku s nezletilým. Opatrovníkem mu byla jmenována jeho sestra [příjmení] [příjmení].

30. Dle § 38 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) je rovněž neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

31. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech provedených důkazů dle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a poté všechny v jejich vzájemné souvislosti, řídíc se výše uvedeným zákonným ustanovením a rovněž právními názory, které vyslovily ve svých rozsudcích Městský soud v Praze a Nejvyšší soud, dospěl soud opětovně k závěru, že žaloba není důvodná.

32. Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 12. 6. 2019, č.j. 24 Cdo 531/2019-317 (viz odst. 5. tohoto rozsudku) zrušil předchozí rozsudek zdejšího soudu i navazující rozsudek Městského soudu v Praze z procesního důvodu, že žalobce, který trpí již od doby před zahájením řízení do současnosti duševní poruchou, která mu znemožňovala a znemožňuje učinit právní jednání spočívající v udělení plné moci svému právnímu zástupci v řízení (advokátovi). Z tohoto důvodu nebyla žaloba v této věci podána oprávněnou osobou, a proto je řízení postiženo odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který je nutné odstranit dle § 104 odst. 1 o.s.ř. Tento nedostatek podmínek řízení měl být odstraněn dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který byl žalobci ustanoven jako osobě pravomocně omezené ve svéprávnosti podle § 62 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Takový úkon opatrovníka není běžnou záležitostí při správě majetku osoby omezené ve svéprávnosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 schválení soudu. Uváděný nedostatek podmínky řízení byl odstraněn dodatečným schválením právního jednání žalobce spočívajícím v udělení plné moci advokátovi JUDr. [příjmení] pro zastupování žalobce v tomto řízení rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum] (viz. odst. 28. tohoto rozsudku), dodatečným schválením právního jednání žalobce spočívajícím v udělení plné moci dne [datum] advokátovi JUDr. [příjmení] pro zastupování žalobce v tomto řízení a zároveň schválením právního jednání spočívajícím v udělení plné moci advokátovi JUDr. [příjmení] pro zastupování žalobce v tomto řízení, kterou za žalobce udělila dne [datum] jeho opatrovnice [příjmení] [příjmení] (tato plná moc se nachází na č.l. 393), o čemž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum] (viz. odst. 29. tohoto rozsudku). Z důvodu právní jistoty bylo provedeno toto trojnásobné schvalování plných moci pro účely zastupování žalobce v tomto řízení. Nejvyšší soud neměl, vyjma výše uvedené a nyní již odstraněné procesní vady vůči předchozímu rozsudku zdejšího soudu ani vůči rozsudku Městského soudu v Praze, žádné další výhrady. Nejvyšším soudem tak nebyly ani nikterak zpochybněny skutkové či právní závěry (v hmotněprávní rovině), které byly již uvedeny v předchozím rozsudku zdejšího soudu prvého stupně a rovněž v rozsudku odvolacího soudu. Zdejší soud je navíc v této fázi řízení vázán právním názorem, který byl uveden v rozsudku odvolacího soud, jenž byl totožný s právním názorem zdejšího soudu), a proto soud o odstavec níže opětovně použil odůvodnění, které již bylo uvedeno v předchozím rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2017, č.j. 20 C 375/2014-235 a zároveň se odkazuje i na odůvodnění uvedené v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2018, č.j. 29 Co 346/2017-272 (viz odst. 4. tohoto rozsudku).

33. Soud se nejprve zabýval tím, zda je zde dán naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení, když vycházel z toho, že žalobce uzavřel s Městskou částí [obec a číslo] dne [datum] kupní smlouvu, na základě níž žalobce nabyl do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku [číslo] včetně spoluvlastnických podílů k ní se vážících, nacházející se v domě na adrese [adresa], obec Praha, vše zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] u Katastrálního úřadu pro hl.m. [část Prahy], kterou následně převedl na žalované na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a jejíž platnost žalobou napadl. Následným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce trpěl duševní poruchou od 17 let (r. 1998), kdy se mu stal úraz. Jde o duševní poruchu chorobného charakteru, která není jen přechodná, jde o organický psychosyndrom, který vznikl poškozením mozkové tkáně při úrazu. Porucha se projevuje mírným stupněm smíšené demence a organicky podmíněnou změnou (poruchou) osobnosti, objevují se potíže kognitivních funkcí (úsudku, pozornosti a zvláště paměti), organické emoční poruchy, organická impulzivita s neschopností domýšlet následky svého jednání, zvýšená iritabilita, sklon k chorobnému zkratkovitému jednání se zbrklým rozhodováním bez přiměřeného zvažování a volby motivů, snížená schopnost vytrvat u zaměřené činnosti a snížená schopnost orientovat se v sociálních situacích a přiměřeně na ně reagovat. Touto poruchou trpěl v roce 2011 i v roce 2012, tedy jak v době podpisu kupní smlouvy s Městskou částí [obec a číslo], tj. dne [datum], na základě níž měl nabýt vlastnictví k předmětné bytové jednotce, tak v době podpisu kupní smlouvy s žalovanými, tj. dne [datum], na základě níž měl vlastnictví k této předmětné bytové jednotce převádět na žalované. Soud nemohl přehlédnout ani tu skutečnost, že mezi podpisem první kupní smlouvy a podpisem druhé kupní smlouvy uběhla velmi krátká doba - 1 měsíc a 21 dní. Za této situace soud dospěl k závěru, že je nezbytné posuzovat právní jednání žalobce v kontextu obou kupních smluv, a pokud žalobce nebyl schopen pro svou duševní poruchu uzavřít kupní smlouvu s Městskou částí [obec a číslo] a nemohl se tak stát vlastníkem předmětné bytové jednotky pro neplatnost právního úkonu osoby jednající v duševní poruše, nemohl následně platně uzavřít ani kupní smlouvu, dle níž převedl bytovou jednotku na žalované a to z důvodu jak absence vlastnického práva, tak z důvodu jeho neplatného právního jednání pro duševní poruchu. Soud při svém rozhodování přihlédl i k tomu, že žalobce měl od samého počátku úmysl bytovou jednotku prodat a zaplatit za to své dluhy, potřebné finanční prostředky však neměl a jediný způsob, jak si je opatřit bylo následně bytovou jednotku prodat zájemci, který za něho zaplatí jak kupní cenu Městské části [obec a číslo], tak jeho dluhy, což se také stalo (pokud žalobce v řízení tvrdil, že bylo dohodnuto, že žalovaní zaplatí za něho všechny jeho dluhy a že po uzavření kupní smlouvy se objevili další dluhy, pak toto své tvrzení neprokázal). Za této situace soud shledal, že žalobce se nemůže úspěšně domáhat práva na určení vlastnictví k bytové jednotce, kterou nemohl ani platně nabýt, proto soud žalobu zamítl.

34. S ohledem na výše uvedená zjištění o psychickém stavu žalobce v době uzavírání obou kupních smluv, soud dále neprováděl navržené důkazy pro jejich nadbytečnost. Ze stejného důvodu nebyl návrh žalovaných na doplnění dokazování doplňujícím účastnickým výslechem žalovaných, výslechem svědka [jméno] [příjmení] ani důkaz výpisem z Katastru nemovitostí. Ze stejného důvodu se nezabýval ani námitkami žalobce o neplatnosti kupní smlouvy pro údajnou neurčitost kupní ceny, odporovatelnosti dobrých mravů, dále že k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek ani odstoupením od kupní smlouvy.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení, a to odměnu za zastoupení advokátem ve výši 69 440 Kč za 14 úkonů právní služby po 2 480 Kč (odměna snížena o 20 % z částky 3 100 Kč) při zastupování dvou osob (14x2x2480 Kč) dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (tj. převzetí věci a příprava, účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] – dva úkony – jednání trvalo více než 2 hodiny, [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum] – č.l. 36, podání ze dne [datum] – č.l. 102, vyjádření k odvolání – č.l. 258, vyjádření k dovolání – č.l. 313), dále 14x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, tj. celkem 4 200 Kč a dále 21% DPH ve výši 15 464,40 Kč Celkem soud přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 89 104,40 Kč.

36. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě stát hradil odměnu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], které usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 11. 2016, č.j. 20 C 375/2014-189 byla přiznána odměna ve výši 8 750 Kč a dále usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2017, č.j. 20 C 375/2014-230 odměna ve výši 700 Kč. Jelikož však bylo žalobci usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 1. 2015 č.j. 20 C 375/2014-27 přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (usnesení nabylo právní moc dnem [datum]), soud ve výroku III. rozsudku rozhodl tak, že státu nepřísluší náhrada nákladů řízení.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.