20 C 384/2022 - 315

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] advokátem [Anonymizováno] proti žalované: [Adresa zainteresované společnosti 0/1] o uložení povinnosti žalované vydat souhlas s vedením inženýrských sítí přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, aby žalované byla uložena povinnost vydat souhlas s vedením inženýrských sítí přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] v rozsahu a za podmínek uvedených v souhlasu vydaným [adresa] dne 22. června 2020 po č. j. [Anonymizováno] a to pro účely vybudování přípojek inženýrských sítí, zpevněných ploch a sadových úprav, se zamítá.

II. Žaloba s tím, aby žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 80 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 30 492 Kč k rukám právního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 9. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost vydat souhlas s vedením inženýrských sítí přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] v rozsahu a za podmínek uvedených v souhlasu vydaným [adresa] dne 22. června 2020 po č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to pro účely vybudování přípojek inženýrských sítí, zpevněných ploch a sadových úprav. Pokud by soud tomuto návrhu nevyhověl, navrhla žalobkyně eventuálně, aby žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 80 000 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že je vlastníkem souboru pozemků na [Anonymizováno] [Anonymizováno], konkrétně parc. č. [Anonymizováno], všechny zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně chtěla na uvedených pozemcích vybudovat projekt Polyfunkčního centra [adresa] (dále jen projekt). Žalobkyně měla potvrzeno a ověřeno, že plánovaný projekt je v souladu s územním plánem a všemi dalšími regulativy a zákonnými požadavky a byly tak splněny všechny podmínky a požadavky na vydání rozhodnutí o umístění stavby projektu. Pro realizaci projektu je třeba zajistit vybudování kanalizační přípojky přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který je ve vlastnictví [Anonymizováno] Dne 22. 6. 2020 vydalo [právnická osoba] souhlas dle § 184a stavebního zákona k tomu, aby na uvedeném pozemku parc. č. [Anonymizováno] byly vybudovány přípojky inženýrských sítí, zpevněných ploch a sadových úprav. V tomto momentu měla žalobkyně veškeré zákonem požadované podklady, souhlasy a závazná stanoviska potřebná pro vydání rozhodnutí o umístění stavby projektu. Žalobkyně podala dne 12. 10. 2020 na [adresa], odboru výstavby žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Prodloužení kanalizační stoky – [adresa] ulice, [adresa]“. [adresa] odbor výstavby vydal dne 16. 2. 2021 usnesení č.l. [Anonymizováno], spis. zn. [Anonymizováno], kterým zastavil předmětné územní řízení. Důvodem pro vydání rozhodnutí o zastavení řízení bylo stanovisko žalované ze dne 12. 1. 2021 (vydané pod č.j. [Anonymizováno], v němž uvedla, že z pozice vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v daném řízení nesouhlasí s realizací stavby „Prodloužení kanalizační stoky – [adresa]“. Žalobkyně následně zjistila, že v průběhu územního řízení došlo k převodu správy předmětného pozemku z [Anonymizováno] do správy [adresa] (žalované), a to usnesením zastupitelstva [Anonymizováno] ze dne 17. 9. 2020 pod číslem [Anonymizováno]. Žalobkyně poukazuje na to, že původní souhlas dle § 184a stavebního zákona vydaný hlavním městem [adresa] nebyl nikdy odvolán. Žalovaná odmítla nový souhlas se zřízením kanalizační přípojky pro územní řízení na žádost žalobkyně vydat a následně tak bylo územní řízení zastaveno výlučně z důvodu nedoložení tohoto souhlasu. Žalobkyně se proti rozhodnutí o zastavení územního řízení odvolala, odbor stavebního úřadu [Anonymizováno] však rozhodnutím ze dne 13. 4. 2022 odvolání zamítl a potvrdil, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro vydání územního rozhodnutí z důvodu absence souhlasu žalované s využitím pozemku. Z důvodu tohoto jednání žalované, které zažádala o svěření předmětného pozemku parc. č. [Anonymizováno] do své správy, následně vznesla požadavek na obstarání nového souhlasu dle § 184a stavebního zákona a odmítla jeho udělení, zabránila žalobkyni v realizaci projektu. Žalobkyně považuje toto jednání žalované, která neudělila výše uváděný souhlas, za způsob jak zabránit protiprávním a svévolným způsobem vydání územního rozhodnutí a realizaci projektu, přestože k vydání územního rozhodnutí byla získána všechna zákonem požadovaná kladná závazná stanoviska a vyjádření všech dotčených správních orgánů. Má se tak jednat o flagrantní a bezprecedentní zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku. V této souvislosti poukazuje žalobkyně na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2588/14 ze dne 25. 11. 2014, kde je uvedeno, že při hodnocení právních jednání činěných územně samosprávnými celky, a to i pokud vystupují v soukromoprávních vztazích, bude důkladněji bráno na zřetel, zdali je jejich postup souladný se zákonem, předvídatelný či nediskriminační. Dosavadní obstrukční, nezákonný a účelový postup žalované v této věci je naopak, ve světle relevantní judikatury, v rozporu se zákonem, nepředvídatelný a diskriminační, a proto žalobkyně požaduje, aby žalované bylo uloženo, aby vydala souhlas s využitím pozemku ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako stanovil souhlas [Anonymizováno] Svůj eventuální návrh, dle kterého žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 80 000 000 Kč, odůvodnila žalobkyně tím, že jí vznikla zaviněním žalované škoda z důvodu zmařené investice ve výši 65 000 000 Kč a také zmařené náklady a výdaje na přípravu a projednání projektu ve výši 15 000 000 Kč. Dle tržního ocenění od společnosti [právnická osoba], spol. s.r.o. ze dne 26. 1. 2022 činí totiž hodnota pozemků projektu částku 433 291 792 Kč, kdy oceňovatel vycházel z celkové hrubé podlažní plochy projektu ve výši 19 243 m2 a hodnoty 22 517 Kč za m2 hrubé podlažní plochy. Tuto hodnotu by pozemky žalované měly v případě získání územního rozhodnutí na projekt. Jediným důvodem, proč nebylo územní rozhodnutí na projekt vydáno, je dle žalobkyně výše popsané a doložené úmyslné zneužití práva ze strany žalované. Požadovaný souhlas žalovaná nevydala ani přesto, že ji k jeho vydání vyzvala žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2022.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že v ní uplatněný nárok zcela neuznává. Jednání žalované vůči žalobkyni nebylo ani není protiprávní a nezpůsobilo žádný protiprávní stav. Naopak veškerá jednání žalované učiněná vůči žalobkyni byla a jsou plně v souladu s právními předpisy, jsou legitimní, předvídatelná a řádně odůvodněná. Žalobkyni tak v souvislosti s jednáním žalované nemohla žádná škoda vzniknout a ani nevznikla. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú, [adresa], obec [adresa], je v souladu se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 55/2000 Sb., kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, svěřen do správy žalované. Svěření předmětného pozemku do správy žalované bylo provedeno v souladu s právními předpisy, a to zcela standardním způsobem. Žalovaná poukazuje na to, že souhlas vlastníka pozemku dle § 184a stavebního zákona není pouze rutinním a standardně vydávaným úkonem. Právní předpisy neukládají žalované povinnost souhlas udělit a na jeho udělení tak neexistuje právní nárok. Obecně řečeno žádný stavebník nemá automatický právní nárok na to stavět na cizím pozemku. Případně neudělení souhlasu dle § 184a stavebního zákona ze strany vlastníka pozemku představuje oprávněný výkon jeho vlastnického práva, a to bez ohledu na to, zda je vlastníkem fyzická nebo právnická osoba (příp. obec jako veřejnoprávní korporace). Žalovaná souhlas s užitím předmětného pozemku žalobkyni neposkytla, kdy žalobkyni opakovaně sdělila svůj nesouhlas s projektem a s prodloužením kanalizační stoky, která má projektu sloužit. Jedná se o dlouhodobé a konzistentní, a proto předvídatelné a rovněž řádně odůvodněné stanovisko žalované, které je žalobkyni dlouhodobě známo. Tento postup žalované je přitom legitimní a v souladu s právními předpisy. Žalovaná dále poukazuje na to, že sdělení Odboru evidence majetku [Anonymizováno] ze dne 22. 6. 2020, č.j. [Anonymizováno] bylo vydáno ještě předtím, než byl předmětný pozemek svěřen do správy žalované. Uvedené sdělení nebylo žalované při svěření pozemku do její správy ze strany [Anonymizováno] předloženo. Obsah předmětného sdělení žalovanou nezavazuje, což bylo potvrzeno i ze strany [Anonymizováno].

3. Soud ve věci provedl následující dokazování (odst. 4. – 49. tohoto rozsudku).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k evidovanému stavu ke dni 19. 9. 2022 (č.l. 11) soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. č. [Anonymizováno] zapsaných na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k evidovanému stavu ke dni 1. 3. 2022 (č.l. 13) má soud za zjištěné, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] který je zapsaný na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], je ve vlastnictví [Anonymizováno] od 18. 7. 2019. Pozemek je svěřen do správy žalované od 22. 10. 2020.

6. Z vyjádření [Anonymizováno] ze dne 22. 6. 2020 včetně výřezu výkresu (č.l. 16) soud zjistil, že [adresa] jako vlastník mimo jiné i pozemku parc. č. [Anonymizováno] vyslovilo souhlas s realizací stavby „Polyfunkčního objektu [adresa]“ – novostavba polyfunkčního objektu, včetně přípojek inž. sítí, zpevněných ploch a sadových úprav (investor [právnická osoba]. – žalobkyně) za předpokladu splnění veškerých ve vyjádření uvedených podmínek. Jednou z těchto podmínek bylo i to, že žalobkyně jako investor na vedení trasy inženýrských sítí v pozemcích v k.ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno], uzavře smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti s [adresa] zastoupeným odborem evidence majetku odd. výkonu vlastnických práv. Ve vyjádření je v jeho závěru uvedeno, že tento souhlas nezakládá žádné majetkoprávní vztahy, je pouze podkladem pro územní řízení[Anonymizováno]

7. Z oznámení o zahájení územního řízení v PD „Prodloužení kanalizační stoky – [adresa]“ od žalované ze dne 12. 1. 2021, č.j. [Anonymizováno] (č.l. 20) soud zjistil, že žalovaná ([Anonymizováno] [adresa]) vyslovila z pozice vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] nesouhlas s realizací stavby „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“. Důvodem tohoto nesouhlasu s prodloužením kanalizační stoky je tímto oznámením avizovaný nesouhlas žalované se stavbou Polyfunkčního objektu [adresa] jako celku, pro jejíž připojení má stoka sloužit.

8. Z usnesení Úřadu městské části [adresa] (odbor výstavby) ze dne 16. 2. 2021, č.j.. [Anonymizováno], (č.l. 18) má soud za zjištěné, že bylo rozhodnuto o tom, že územní řízení ve věci stavby s názvem: „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ se zastavuje. V odůvodnění tohoto usnesení je uvedeno, že část záměru se nalézá na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], jehož vlastníkem je hlavní město [adresa]. V průběhu řízení však došlo ke změně, neboť tento pozemek byl svěřen do správy [adresa] (žalovaná). Žalovaná dne 19. 1. 2021 předložila nesouhlas se stavbou na dotčeném pozemku, a proto nebyl doložen souhlas s navrhovaným záměrem vyžadovaný dle § 184a stavebního zákona, a proto bylo územní řízení zastaveno.

9. Z rozhodnutí [Anonymizováno] odboru stavebního řádu ze dne 15. 7. 2021, č.j. [Anonymizováno] (č.l. 197) má soud za zjištěné, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno usnesení [adresa] č.j. [Anonymizováno], spis. zn. [Anonymizováno] ze dne 16. 2. 2021, kterým bylo zastaveno řízení o umístění stavby nazvané „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Věc byla vrácena k novému projednání. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že žalobkyně v průběhu řízení prokazatelně pozbyla souhlas vlastníka dotčeného pozemku dle § 184a stavebního zákona. Žalobkyně měla souhlas hlavního města Prahy, avšak v průběhu řízení došlo ke svěření pozemku do správy [adresa] (účinky zápisu v KN ke dni 22. 10. 2020). [Anonymizováno] konstatoval, že žalobkyni lze přisvědčit, že souhlas byl platně a účinně udělen, ale již ji nelze přisvědčit, že souhlas nebyl odvolán či vzat zpět.

10. Z rozhodnutí [Anonymizováno] odbor stavebního úřadu, ze dne 13. 4. 2022, č.j. [Anonymizováno], (č.l. 21) má soud za zjištěné, že odvolání žalobkyně proti usnesení [adresa] ze dne 5. 1. 2022, kterým bylo zastaveno řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby s názvem „Prodloužení kanalizační stoky“ [jméno FO] ulice, [adresa], na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], bylo zamítnuto a uvedené rozhodnutí [adresa] ze dne 5. 1. 2022 bylo potvrzeno. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že bez doložení práva s nemovitou věcí disponovat, nemůže stavební úřad žadateli vyhovět. Souhlas dle § 184a stavebního zákona je vyžadován i v případě, že vlastníkem pozemku je obec. Rovněž je poukázáno na to, že původně udělený souhlas od [Anonymizováno] byl [právnická osoba] odvolán.

11. Z vyjádření od společnosti [právnická osoba] ze 24. 8. 2020 (č.l. 24) soud zjistil, že uvedená společnost, která je provozovatelem veřejných vodovodů a kanalizací v [Anonymizováno] souhlasila s projektovou dokumentací stavby (Polyfunkční objekt [adresa] – [jméno FO] ulice, [adresa]) a zahájením územního řízení za předpokladu dodržení ve vyjádření uvedených požadavků, které se týkají převážně technických parametrů stavby.

12. Z vyjádření od společnosti [právnická osoba]. ze dne 7. 8. 2020 (č.l. 26) má soud za zjištěné, že zmíněná společnost souhlasila s vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení z hlediska správce vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v [Anonymizováno] v případě prodloužení kanalizační stoky a kanalizační přípojky – [jméno FO] ulice – kanalizační stoka, [adresa], k.ú. [adresa], kanalizace - nová jednotná stoka z kameniny DN 300 délky 29,3 m, a to za splnění ve vyjádření uvedených podmínek.

13. Ze zápisu z 3. jednání výboru pro územní rozvoj [Anonymizováno] [adresa] ze dne 12. 5. 2020 (č.l. 27) soud zjistil, že výbor pro územní rozvoj [Anonymizováno] vzal na vědomí žádost o přezkum závazného stanoviska, kterou dne 4. 5. 2020 jménem žalované odeslal místostarosta [jméno FO] na [Anonymizováno] ve věci polyfunkčního objektu [adresa], ul. [jméno FO], [adresa]. Dále je v textu uvedeno, že navržený polyfunkční objekt rozhodně splňuje parametry „rozsáhlé stavební činnosti“, tudíž musí být jeho umístění ve stabilizovaném území nepřípustné, což je opačný názor, než který je uveden ve stanovisku [Anonymizováno].

14. Ze zápisu z jednání výboru pro územní rozvoj č. [hodnota] [Anonymizováno] [adresa] ze dne 4. 8. 2020 (č.l. 38) má soud za zjištěné, že výbor pro územní rozvoj [Anonymizováno] [adresa] vzal na vědomí sdělení ministerstva, které odpovědělo, že závazné stanovisko lze přezkoumat až po vydání územního rozhodnutí, což lze učinit až v rámci odvolacího řízení. Z toho vyplývá, že činovníci a pracovníci [právnická osoba] musí sledovat zahájení a vydání rozhodnutí a až teprve potom znovu zaslat ministerstvu žádost o přezkum[Anonymizováno]

15. Ze zápisu z jednání výboru pro územní rozvoj č. [hodnota] [Anonymizováno] [adresa] ze dne 8. 12. 2020 (č.l. 49) soud zjistil, že výbor pro územní rozvoj [Anonymizováno] [adresa] projednával oznámení o zahájení územního řízení v PD „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ a doporučuje [Anonymizováno] [adresa] odsouhlasit níže uvedené vyjádření a pověřit pana místostarostu [jméno FO] odesláním vyjádření jménem [Anonymizováno] v takové podobě, že [adresa] s realizací stavby „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ dle PD pro územní řízení nesouhlasí z pozice vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v daném řízení. Příčinou nesouhlasu s prodloužením kanalizační stoky je tímto avizovaný nesouhlas žalované ([Anonymizováno] [adresa]) se stavbou polyfunkčního objektu [adresa] jako celku, pro jejíž připojení má stoka posloužit. Žalovaná se předně domnívá, že navržená stavba ubytovacího objektu je předimenzovaná, a proto v daném místě není přípustná podle požadavků územního plánu. Navíc by poškodila architektonický charakter místa, daný mimo jiné oceněnou stavbou [Anonymizováno]. [adresa] závazné stanovisko [Anonymizováno] proto v květnu 2020 požádal místostarosta [jméno FO] jménem žalované u [Anonymizováno] přezkoumat a zrušit. Z uvedeného důvodu může být i plánovaná kanalizační stoka navržena nevhodně (například svou dimenzí). Žalovaná dále nesouhlasí s tím, aby splaškové a dešťové vody byly sváděny do společného potrubí bez alespoň částečné retence v území. Při povolování komplexu [právnická osoba] byl v dotčeném místě navržen objekt se 2 nadzemními podlažími, který přijatelně doplňoval kompozici areálu s vizuálním propojením vnitrobloku [Anonymizováno] se sousedící zelení [právnická osoba]. Žalovaná je přesvědčena o nepřekročitelnosti objemu tehdy povolené stavby na pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to i z hlediska tehdy v územním řízení vypočtené přípustné míry zastavění území.

16. Ze závazného stanoviska orgánu územního plánování ze dne 17. 2. 2020, č.j. [Anonymizováno] (č.l. 47) má soud za zjištěné, že [Anonymizováno], odbor územního rozvoje vydal ke stavebnímu záměru žalobkyně - Polyfunkční objekt [adresa] souhlasné závazné stanovisko.

17. Z vyjádření od [adresa] ze dne 28. 2. 2022 (č.l. 51) soud zjistil, že žalovaná nesouhlasí s vydáním souhlasu vlastníka dle § 184a stavebního zákona v souvislosti se stavebním záměrem žalobkyně pod názvem „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ v případě parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

18. Z výzvy ze dne 2. 3. 2022 (č.l. 52) má soud za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovanou k tomu, aby prošetřila svůj dosavadní postup ve věci udělení souhlasu dle § 184a stavebního zákona v souvislosti s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a stavebním záměrem žalobkyně „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“. Žalobkyně požaduje, aby žalovaná udělila tento souhlas, v opačném případě (pokud nebude sjednána náprava) bude žalobkyně požadovat po žalované prostřednictvím žaloby k soudu částku 80 000 000 Kč představující náhradu způsobené škody[Anonymizováno]

19. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2022 (č.l. 56) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 80 000 000 Kč z důvodu vzniklé újmy v souvislosti s neudělením souhlasu vlastníka dle § 184a stavebního zákona žalovanou v případě pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

20. Ze zápisu z jednání výboru pro majetek [Anonymizováno] ze dne 4. 9. 2019 (č.l. 87) má soud za zjištěné, že na tomto jednání bylo schváleno, že výbor pro majetek doporučí [adresa] zažádat o svěření pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa] do správy žalované (bod 12). K odůvodnění této žádosti je uvedeno, že [adresa] získalo předmětné pozemky v exekuční dražbě. V budoucnu by měl v této lokalitě vzniknout park pojmenovaný po zakladateli [Anonymizováno] domu [jméno FO]. V rámci scelení správy zeleně by bylo vhodné předmětné pozemky získat do svěřené správy žalované[Anonymizováno]

21. Z usnesení [adresa], č. [hodnota] ze dne 9. 12. 2019 (č.l. 93) soud zjistil, že rada [Anonymizováno] aby schválila žádost o svěření pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], při ulici [jméno FO], [adresa], do správy žalované ([Anonymizováno] [adresa]).

22. Z usnesení [adresa], č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2019 (č.l. 95) má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] schválilo žádost o svěření pozemku parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa], při ulici [jméno FO], [adresa], do správy žalované ([adresa]) a uložilo starostovi, aby požádal [Anonymizováno] o svěření výše uvedených pozemků.

23. Z žádosti o svěření pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], do správy žalované ze dne 14. 1. 2020 (č.l. 97) soud zjistil, že žalovaná požádala [Anonymizováno] o svěření pozemků pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] do své správy.

24. Ze stanoviska ke svěření pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú [adresa] ze dne 10. 2. 2020, č.j. [Anonymizováno] (č.l. 98) má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] nemá námitek ke svěření uvedených pozemků žalované.

25. Ze zápisu z jednání [Anonymizováno] ze dne 23. 4. 2020 (č.l. 99) soud zjistil, že zmíněná komise přijala usnesení, že souhlasí se svěřením pozemků parc. č. [adresa] do svěřené správy MČ [adresa] za podmínky zákazu zcizení a podmínky využití předmětných pozemků pro sportovní účely.

26. Z usnesení [adresa] ze dne 22. 6. 2020 včetně důvodné zprávy (č.l. 101) má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] vyslovila souhlas se změnou obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, na základě které by byly pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] svěřeny do správy žalované.

27. Z usnesení [adresa] ze dne 17. 9. 2020 včetně obecně závazné vyhlášky (č.l. 102) má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] vyslovilo souhlas se změnou obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, na základě které budou pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] svěřeny do správy žalované.

28. Z protokolu číslo [Anonymizováno] o předání a převzetí ze dne 5. 11. 2020 (č.l. 104) soud zjistil, že dne 17. 9. 2020 předalo [adresa] žalované pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

29. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku týkající se žalobkyně ze dne 30. 1. 2021 (č.l. 109) má soud za zjištěné, že členem jejího představenstva byl od 7. 7. 2014 do 10. 8. 2020 [jméno FO], nar. [datum], a členem dozorčí rady byl od 11. 7. 2014 do 9. 9. 2019 [jméno FO], nar. [datum].

30. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku týkající se společnosti [právnická osoba]. v likvidaci (do 31. 12. 2019 vystupující firmou [právnická osoba].) ze dne 24. 8. 2023 (č.l. 256) má soud za zjištěné, že členem představenstva této společnosti je od 7. 7. 2014 [jméno FO], nar. [datum], a členem dozorčí rady byl od 11. 7. 2014 do 9. 9. 2019 [jméno FO], nar. [datum].

31. Ze zápisu z jednání výboru pro územní rozvoj č. [hodnota] ze dne 8. 12. 2020 (jako příloha a součást usnesení [adresa], č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2020 na č.l. 134) soud zjistil, že v bodu 23. zápisu je uvedeno, že bylo přijato usnesení, že se doporučuje [Anonymizováno], aby žalovaná z pozice vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú, [adresa] nesouhlasila s realizací stavby „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ dle projektové dokumentace. Příčinou nesouhlasu s prodloužením kanalizační stoky je tímto avizovaný nesouhlas žalované se stavbou „Polyfunkční objekt [adresa]“ jako celku, pro jejíž připojení má stoka posloužit.

32. Ze zápisu z jednání výboru pro územní rozvoj č. [hodnota] ze dne 23. 2. 2021 (č.l. 154, příloha usnesení [adresa], č. [hodnota] ze dne 10. 3. 2021 na č.l. 166) má soud za zjištěné, že v bodu 16. zápisu je uvedeno, že bylo přijato usnesení, že se doporučuje [adresa] odsouhlasit vyjádření, že žalovaná nesouhlasí s realizací stavby Polyfunkčního objektu [adresa] podle předložené dokumentace pro územní řízení. Důvody nesouhlasu vycházejí z těch, které byly odeslány dne 28. 4. 2020 Ministerstvu pro místní rozvoj ČR se žádostí o přezkum závazného stanoviska orgánu územního plánování.

33. Z přípisu od [adresa] ze dne 5. 5. 2021, č.j. [Anonymizováno] adresovaného zástupci žalobkyně (č.l. 179) soud zjistil, že odbor majetku Úřadu městské části [adresa] se ztotožnil se stanoviskem žalované ([Anonymizováno] [adresa]) vydaném dne 11. 3. 2021 pod č.j. [Anonymizováno], ve kterém je vyjádřen nesouhlas k realizaci stavby „Polyfunkční objekt [adresa] – [jméno FO] ul. [adresa]“ na pozemku parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa]. Oporou nesouhlasného stanoviska uvedeného odboru je rovněž skutečnost, že ani odbor ochrany životního prostředí [adresa], odd. správy zeleně a investic jako správce předmětných pozemků s výstavbou polyfunkčního objektu nesouhlasí, a to vzhledem k budoucímu záměru žalované vybudovat na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] přírodní park.

34. Ze zápisu z jednání výboru pro majetek [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) ze dne 16. 2. 2022 (č.l. 180) má soud za zjištěné, že tento výbor nedoporučil [adresa] schválit vydání souhlasu s provedením stavebního záměru žalobkyně pod názvem „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

35. Z usnesení [Anonymizováno] [adresa], č. [hodnota] ze dne 23. 2. 2022 (č.l. 187) soud zjistil, že [adresa] schválila vydání nesouhlasného stanoviska žalobkyni k umístění a provedení stavebního záměru pod názvem „Prodloužení kanalizační stoky – [jméno FO] ulice, [adresa]“ na pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa].

36. Z vyjádření [adresa] k výzvě [právnická osoba]. ze dne 2. 3. 2022, která byl sepsána dne 31. 5. 2022 (č.l. 193) a z vyjádření [adresa] k předžalobní výzvě [právnická osoba]. ze dne 29. 7. 2022, která byla sepsána dne 14. 9. 2022 (č.l. 196) má soud za zjištěné, že žalovaná sdělila žalobkyni, že nevydání souhlasu dle § 184a stavebního zákona nebylo protiprávní, veškerá jednání žalované vůči žalobkyni byla a jsou plně v souladu s právními předpisy, jsou legitimní, předvídatelná a řádně odůvodněná. Tvrzený nárok žalobkyně na náhradu újmy žalovaná zcela neuznává. Žalovaná rovněž uvedla, že je vždy připravena ke konstruktivní debatě a hledání přijatelného řešení.

37. Z dopisu od místostarosty [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 9. 2022, č.j. [Anonymizováno]č.l. 195) soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni ke společnému o jednání o zamýšleném projektu za účasti zástupců žalobkyně, [Anonymizováno].

38. Z dopisů ze dne 6. 1. 2022 od žalované č.j. [Anonymizováno]D (č.l. 200) a z dopisu [Anonymizováno] odbor evidence majetku ze dne 17. 1. 2022, č.j. [Anonymizováno] (č.l. 202) soud zjistil, že [Anonymizováno] sdělil žalované na její dotaz, že žalobkyně v průběhu řízení prokazatelně pozbyla souhlas vlastníka dotčeného pozemku dle § 184a stavebního zákona.

39. Z žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení ze dne 9. 2. 2021 (č.l. 225) má soud za zjištěné, že žalobkyně podala uvedenou žádost na [adresa] dne 10. 2. 2021. Žádost se týkala stavby Polyfunkčního objektu [adresa].

40. Ze stanoviska k žádosti o vyjádření k dokumentaci pro územní řízení na akci „Polyfunkční objekt [adresa] – [jméno FO] ulice, [adresa]“ od žalované ze dne 11. 3. 2021 má soud za zjištěné, že žalovaná s realizací uvedené stavby podle přeložené dokumentace pro územní řízení nesouhlasí.

41. Z vyjádření k objemové studii stavby Polyfunkční soubor [adresa] od [Anonymizováno] ze dne 22. 8. 2017 (č. [hodnota]. 232) soud zjistil, že zmíněný institut s předloženým záměrem stavby polyfunkčního souboru při ulici [jméno FO] na [Anonymizováno] souhlasil za předpokladu za splnění požadavku, který spočívá v dořešení uličního prostranství, vjezdu do garáží a v návštěvnických parkovacích stáních. Obdobné skutečnosti byly zjištěny i z vyjádření institutu ze dne 19. 2. 2020 (č.l. 240)

42. Ze závazného stanoviska od [Anonymizováno], odbor památkové péče, ze dne 9. 4. 2021, č.j. [Anonymizováno] (č.l. 233) má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] rozhodl o tom, že příprava navrhovaných prací v rozsahu přeložené projektové dokumentace pro územní řízení „Polyfunkční objekt [adresa]“ je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná bez podmínek.

43. Z přípisu nazvaného Žádost o vyjádření k investičnímu záměru: „Polyfunkční objekt [adresa], [jméno FO], [adresa]“ ze dne 19. 6. 2017 (č.l. 236) soud zjistil, že [adresa], odbor výstavby sdělil žadateli společnosti [právnická osoba]., že mu neposkytne vyjádření, a to z důvodu, že je v dané věci věcně a místně příslušným stavebním úřadem ve věcech územního rozhodování a stavebního řádu, ale nikoli dotčeným orgánem. Na základě předloženého investičního záměru nelze poskytnutím informace předjímat posuzování záměru a postup stavebního úřadu v dané věci v řádném územním řízení.

44. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 297) soud zjistil, že svědek pro žalobkyni zajišťoval, aby se realizoval projekt polyfunkčního domu na [adresa]. Měl zajistit, aby byla vydána potřebná rozhodnutí pro realizaci stavby. Tzv. „inženýring“ provádí svědek již od roku 1991. V případě daného projektu se nepodařilo celou věc dotáhnout do úspěšného konce, když se od městské části nepodařilo získat potřebné souhlasy v jednotlivých řízeních. V předmětné věci probíhalo mimo jiné vodoprávní řízení, kde však žalovaná vyslovila negativní stanovisko k připojení kanalizační přípojky, a proto bylo toto řízení pro žalobkyni neúspěšné. I z tohoto důvodu bylo územní řízení o stavbě zastaveno. Svědek dále uvedl, že s problémem se zkapacitněním sítě technické infrastruktury se setkal pouze v tomto případě. S tím, že nebyl udělen souhlas dle § 184a se svědek setkal i v jiných případech, a to i u jiných veřejnoprávních korporací (obce, kraje), avšak nikdy se s touto situací nesetkal v případě kanalizační sítě. Dle svědka má [Anonymizováno] resp. minimálně před pěti či šesti lety měl, jasnou metodiku, za splnění jakých podmínek vydá souhlas dle § 184a stavebního zákona. Dle svědka k uzavření smlouvy [Anonymizováno] o zřízení věcného břemena o vedení kanalizace přes dotčené pozemky ve vlastnictví [Anonymizováno]. Prahy dochází až poté, co je vydáno pravomocné územní rozhodnutí. Ke dni podání návrhu na zahájení územního řízení pro řešený projekt měla žalobkyně dle svědka veškeré potřebné dokumenty, které je nutné předložit k tomuto řízení, což bylo potvrzeno i vodoprávním úřadem. Svědek si byl vědom toho, že již v první polovině roku 2020 byly dány podněty k přezkumu zákonnosti závazného stanoviska odboru územního rozvoje [Anonymizováno], které posuzovaly soulad záměru žalobkyně s územním plánem [Anonymizováno]. Dle svědka je kanalizační stoka potřebná pro realizaci předmětného projektu žalobkyně. Svědek se za inženýring ve většině jiných projektů pokouší i v případě nesouhlasu dále jednat s příslušnými orgány, stavebními komisemi atd., avšak v řešeném případě se o to nepokusil, neboť považoval nesouhlas žalované za velmi příkrý, bez uvedení konkrétních důvodů, neviděl tak šanci dál tuto situaci s žalovanou řešit. Žalobkyně oficiálně podala žádost na řešení záměru daného projektu žalované, a to konkrétně na majetkový odbor, který svědkovi sdělil, že žádost je předložena výboru pro územní rozvoj. Taro žádost byla svědkem řešena v únoru či březnu 2021, tj předtím, než bylo následně rozhodnuto dne 12. 3. 2021 o zamítnutí návrhu na vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem [právnická osoba]. Svědek se v rámci jiných projektů několikrát účastnil jednání výboru pro územní rozvoj [právnická osoba], v případě předmětného projektu se však jednání výboru neúčastnil. Svědek zároveň od května 2020 do zhruba února 2021 nepožádal výbor pro územní rozvoj nebo majetkovou komisi městské části [adresa] o projednání projektu žalobkyně, a to z toho důvodu, že to nebyla podmínka pro řízení o územním rozhodnutí ani pro připojení ke kanalizaci. O nesouhlasu žalované s předmětným projektem se svědek dozvěděl až na začátku roku 2021 od vodoprávního úřadu.

45. Z účastnického výslechu místostarosty žalované [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 298) má soud za zjištěné, že [tituly před jménem] [jméno FO] je od června 2021 radním a místostarostou žalované a měl v gesci finance a územní rozvoj [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO] se někdy v červnu či červenci 2021 sešel osobně s architektem [Anonymizováno], který řešil předmětný projekt žalobkyně za žalobkyni. Architektu [Anonymizováno] nebylo jasné, proč žalovaná vyslovila nesouhlas s kanalizační stokou na svém území, když předtím [Anonymizováno] udělil s touto přípojkou souhlas. Na základě tohoto rozhovoru kontaktoval [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] právě s dotazem, proč o tomto souhlasu nebyla informována žalovaná. S architektem [Anonymizováno] za žalobkyni se [tituly před jménem] [jméno FO] viděl asi dvakrát, s nikým jiným od žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] věc neřešil. V případě, že některý subjekt chce zažádat o povolení pro to, aby mohlo být stavěno na pozemku, který je svěřen do užívání žalované, tak takový subjekt má podat žádost o souhlas na odbor majetku. Tento odbor návrh projedná, následně ho „úřednicky“ zpracuje a poté jej předá výboru pro majetek, který o návrhu rozhodne usnesením, které předá [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] neví, zda existují nějaké podmínky či náležitosti takové žádosti. Dle [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná nevěděla o předchozím souhlasu [Anonymizováno] s tím, aby bylo stavěno na předmětném pozemku, a to ani v době, kdy rozhodovalo o žádosti žalobkyně o udělení souhlasu. Pokud si dobře pamatuje, tak žádost byla žalobkyní podávána ještě jednou. V té době již měla žalovaná stanovisko [Anonymizováno] o tom, že rozhodnutí o žádosti žalobkyně má žalovaná plně ve své gesci a předchozím rozhodnutím magistrátu není vázána. I z tohoto důvodu rozhodla žalovaná stejně jako v předchozím případě a opět vyslovila nesouhlas k žádosti žalobkyně. Dle [tituly před jménem] [jméno FO] není příliš časté, že by nějakému zájemci nebylo vyhověno s připojením k inženýrským sítím, byť nezná přesné údaje v kolika případech bylo, či nebylo vyhověno. Osobní pohled [tituly před jménem] [jméno FO] na zamýšlený projekt žalobkyně je takový, že se nachází v prostoru, který je v územním plánu označen jako ZVO plocha pro zvláštní komplexy, a proto projekt žalobkyně neodpovídá územnímu plánu pro dané území. Dle [tituly před jménem] [jméno FO] je běžné, že developeři (stavebníci) zejména v případě větších projektů osloví v prvotní fázi svého záměru žalovanou se svým stavebním záměrem. Žádost či studie je předána odboru pro územní rozvoj, kde si to často převezme přímo architekt žalované či jiní odborníci, kteří z mnoha hledisek záměr stavebníka prověřují, např z hlediska funkčnosti apod. Tento proces často přejde i v přímá jednání s stavebníků s radními žalované. Jak již [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, projekt žalobkyně řešil pouze dvakrát s architektem [Anonymizováno], s kterým probírali již také zmíněný nesouhlas. [tituly před jménem] [jméno FO] neví o tom, že by někdo jiný za žalovanou řešil s žalobkyní předmětný projekt.

46. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 310) soud zjistil, že svědkyně pracuje na [Anonymizováno] od roku 2015. Od roku 2018 pracovala svědkyně konkrétně na odboru evidence majetku na pozici vedoucí sekretariátu jako právník. Od 1. 12. 2020 byla pověřena vedením odboru evidence majetku a od září 2021 byla ustanovena do této vedoucí pozice. Před 1. 12. 2020 svědkyně přímo neřešila agendu udělování souhlasů dle § 184a stavebního zákona, neboť před tímto datem řešil uvedenou agendu předchozí ředitel, který podepisoval konečný souhlas. Svědkyně byla v tomto období nápomocná tomuto oddělení v případě potřeby právní rady. Dle svědkyně se v případě udělování souhlasu dle § 184a stavebního zákona (či nyní § 187 stavebního zákona) nedá říci, že by byl vždy udělen. V naprosté většině případů se uděluje, avšak jsou i případy, kdy tento souhlas dán nebyl. V případě souhlasu s vedením inženýrských sítí je pravděpodobnost udělení souhlasu magistrátem vyšší než u ostatních žádostí o souhlas, avšak ani v těchto případech nelze říci, že ve 100 % případů bude souhlas udělen. Ke každému případu žádosti o souhlas se přistupuje individuálně, není zde žádná jednotná metodika [Anonymizováno], jak souhlasy udělovat či neudělovat. Rovněž neexistuje ani žádná jednotná metodika pro celou [Anonymizováno], a to ani pro jednotlivé městské části, jak by měly rozhodovat o udělení či neudělení souhlasu dle § 184a či případně dle § 187 stavebního zákona. Dle svědkyně záleží především na developerovi, kdy bude uzavřena např. smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti v souvislosti s udělením souhlasu dle § 184a či § 187 stavebního zákona. Developer po udělení uvedeného souhlasu může požádat kdykoliv o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti bez ohledu na výsledek jakéhokoliv správního řízení. Od působení svědkyně na odboru evidence majetku, tj. od prosince 2020, se stalo zhruba dvakrát, že již udělený souhlas dle § 184a či § 187 stavebního zákona byl následně vzat zpět. Svědkyně si již nepamatovala konkrétní důvody těchto zpětvzetí souhlasů.

47. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 9. 2. 2009 (č.l. 277) má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] jako vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] zřídila zástavní právo k těmto pozemkům ve prospěch [Anonymizováno]. Strany smlouvy si dále ujednaly, že společnost [právnická osoba] jako zástavce nesmí provést úkony, které by směřovaly k prodeji, převodu, pronájmu nebo jiné dispozici s uvedenými nemovitostmi. Zástavce nesmí jakkoliv zatížit tyto nemovitosti s výjimkou věcných břemen, která mohou být k pozemkům zřízena za účelem umožnění výstavby sportovních zařízení na okolních pozemcích.

48. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 17. 6. 2019 (č.l. 284) soud zjistil, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] byly k uvedenému datu ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO]. K nemovitostem bylo zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba]. na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 9. 2. 2009. Z informace o řízení z katastru nemovitostí ze dne 24. 8. 2023 (č.l. 259) má soud za zjištěné, že [právnická osoba] nabylo uvedené pozemky od společnosti [právnická osoba]. Vkladové řízení o tomto převodu bylo zahájeno dne 18. 7. 2019.

49. Z dalších ve věci provedených důkazů nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti (metropolitní plán na č.l. 50, sdělení k podání od [Anonymizováno]

50. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, platí, že městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

51. Dle § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, platí, že městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

52. Dle § 17 obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, platí, že městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech v plném rozsahu, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak. Městské části jsou povinny zajišťovat samostatnou odbornou údržbu svěřeného majetku, odpovídají za technický stav tohoto majetku a vedou jeho účetnictví, majetkovou a odbornou evidenci.

53. Dle § 184a odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon platný a účinný do 31. 12. 2023, platí, že není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.

54. Dle § 187 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon platný a účinný od 1. 1. 2024, platí, že není-li stavebník vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, dokládá stavebník souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. To platí obdobně i v případě, že stavebník není vlastníkem stavby, která není součástí pozemku. Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem.

55. Dle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí. že vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

56. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je v celé své šíři nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalované byl svěřen od 22. 10. 2020 do správy pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] dle § 34 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze. Žalovaná je tak oprávněna nakládat s předmětným pozemkem jako vlastník. Bylo tedy na ní, zda dle § 184a odst. 1 stavebního zákona udělí žalobkyni souhlas s umístěním kanalizace na „svůj“ pozemek či nikoliv. Ani předchozí souhlas s umístěním kanalizace dle § 184a stavebního zákona udělený [Anonymizováno] ze dne 22. 6. 2020 žalovanou nikterak nezavazoval, jak vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1503/2018, kde je konkrétně uvedeno, že: „Jestliže tedy odvolací soud dospěl k závěru, že druhá žalovaná za škodu spatřovanou v ušlém zisku podle § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), neodpovídá, protože neudělením souhlasu (resp. odnětím původně předběžně uděleného souhlasu) s uložením inženýrských sítí do pozemků v k. ú. Ú. L., které jí byly prvním žalovaným svěřeny do správy, nejednala protiprávně, rozhodl v souladu s citovanou ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Námitky dovolatelky, že udělení souhlasu nemůže záviset jen na vůli obce a že druhá žalovaná jednala svévolně, přičemž důvod k odnětí původně uděleného souhlasu s uložením inženýrských sítí ve skutečnosti spočíval v odlišné urbanistické koncepci, čímž se zpronevěřila svému účelu starat se o rozvoj daného území, tudíž přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládají. Nemohou ji založit tím spíše, jestliže odvolací soud vzal správně v potaz danou konkrétní situaci, tj. jednak okolnost, že žalobkyní navržené technické řešení neodpovídalo koncepci v obci již prováděného systému kanalizace, jednak to, že požadavek žalobkyně směřující k pouhému „zasíťování“ pozemků bez dalšího konkrétního výhledu využití (žalobkyně je hodlala se ziskem prodat dosud neurčenému subjektu) fakticky znemožnil druhé žalované posoudit, zda by umístění inženýrských sítí bylo v jejím zájmu ve smyslu rozvoje daného území.“ Soud zároveň obecně nemůže obcím (žalované) nařizovat, jak mají o žádosti dle § 184a odst. 1 stavebního zákona rozhodovat (nahrazovat jejich projev vůle), jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 22 Cdo 607/2014, kde je uvedeno: „Udělení či neudělení souhlasu vlastníka pozemku, kterým je obec, spadá do samostatné působnosti obce a soudy, potažmo stát, nemohou obcím nařizovat, jak mají v obdobných situacích postupovat a za jakých okolností mají souhlas se stavbou udělit. Je pouze na rozhodnutí obce, která se svým majetkem hospodaří, zda souhlas ke stavbě udělí. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že jde o pozemky ve vlastnictví obce, tedy sloužící obecnému užívání.„ a dále: „Povinnost obce souhlasit s umístěním stavby plynovodu na svých pozemcích nevyplývá ani ze „zvláštní“ sociální funkce vlastnictví obce. Sociální funkce vlastnického práva obce je zákonem respektována, a to ve formě zákonných omezení pro nakládání a hospodaření s majetkem obce upravených v zákoně o obcích. Zákon však neukládá obci povinnost udělit souhlas se stavbou jiného vlastníka na svém pozemku.“ Vyslovený nesouhlas žalované dle § 184a odst. 1 stavebního zákona tak byl plně v souladu se zákonem a výše uvedenými judikáty Nejvyššího soudu. Neexistuje tedy žádný právní důvod, na základě kterého by mohlo být žalované uloženo (nahrazen její projev vůle), aby žalobkyni vydala souhlas dle § 184a odst. 1 stavebního zákona (nyní § 187 odst. 2 nového stavebního zákona). V řízení bylo zároveň z provedených důkazů zjištěno, že žalovaná a její orgány se chovaly po celou dobu projednávání věci s žalobkyní zcela transparentně a předvídatelně, když ve veškerých svých stanoviscích a sděleních avizovala, že s celým projektem žalobkyně na výstavbu polyfunkčního objektu [adresa] nesouhlasí, tudíž nesouhlasila ani s ní související výstavbou kanalizace právě na pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Bylo tak zcela logické a očekávatelné, že žalovaná neudělí žalobkyni souhlas dle § 184a odst. 1 stavebního zákona, když vydání takového souhlasu by bylo v rozporu s tím jak se soustavně k celému projektu žalobkyně stavěla. Postup žalované v případě neudělení souhlasu s užíváním pozemku parc. č. 4229/1 tak byl zcela v souladu se zákonem, předvídatelný a nediskriminační, byl tedy v souladu i s žalobkyní uváděným nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2588/14. V řízení navíc bylo zjištěno, že žalovaná se nechovala nijak „účelově“ či nestandardně ani v případě získání předmětného pozemku parc. č. [Anonymizováno] do své správy od [Anonymizováno], když již od září 2019 usilovaly jednotlivé orgány žalované právě o svěření uvedených pozemků do správy žalované. Žalovaná tak činila kroky ke svěření řešeného pozemku do své správy jen krátce poté, co je [právnická osoba] nabylo do svého vlastnictví (zápis vlastnického práva ve prospěch [Anonymizováno] byl učiněn dne 9. 8. 2019 s právními účinky ke dni 18. 7. 2019) a ještě předtím, než [právnická osoba] rozhodlo o udělení souhlasu žalobkyni dle § 184a odst. 1 stavebního zákona. Ani v tomto svěření pozemků do své správy tak nelze spatřovat jakýkoliv nestandardní postup žalované. Pro úplnost soud uvádí, že z provedeného dokazování (ze svědeckých výpovědí od [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) bylo také zjištěno, že jak v případě žalované, tak v případě [Anonymizováno], není a nebyla žádná metodika pro to, jak udělovat či neudělovat souhlasy dle § 184a odst. 1 stavebního zákona (nyní § 187 odst. 2 stavebního zákona) stavebníkům. Obecná praxe je taková, že většinou je takový souhlas stavebníkovi udělen, avšak existují i opačné případy. Stávají se i situace, že již udělený souhlas je následně vzat zpět, jak uvedla [tituly před jménem] [jméno FO] z [Anonymizováno] I z tohoto důvodu žalobkyně nemohla učinit závěr, že by měla souhlas dle § 184a odst. 1 stavebního zákona od žalované takřka „automaticky“ získat. Z uvedeného je tak jasné, že zde neexistuje jediný důvod a zároveň zde ani není zákonná možnost pro to, aby soud uložil žalované povinnost vydat souhlas dle § 187 odst. 2 nového stavebního zákona (dříve tedy § 184a odst. 1 stavebního zákona) s vedením inženýrských sítí přes pozemek parc, č, [adresa]. Soud tak musel tento návrh žalobkyně zamítnout (výrok I. rozsudku). Žalobkyně dále eventuálně navrhovala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni náhrada škody ve výši 80 000 000 Kč, neboť právě nevydáním řešeného souhlasu nelze celý zamyšlený projekt realizovat, což žalobkyni mělo způsobit právě uvedenou škodu V řízení však bylo prokázáno, jak je výše uvedeno, že žalovaná se nedopustila žádného protiprávního jednání tím, že požadovaný souhlas žalobkyni neudělila. Žalovaná tak není na základě žádného ustanovení občanského zákoníku upravujícího náhradu škody (§ 2894 až § 2955 občanského zákoníku) povinna uhradit žalobkyni jakoukoliv náhradu škody. Nad rámec potřeb tohoto rozsudku pak soud poukazuje na to, že žalobkyně mohla celou situaci s vedením inženýrských sítí přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] vyřešit až do 17. 7. 2019 s předchozím vlastníkem uvedeného pozemku společností [právnická osoba]., která měla stejné personální vedení jako žalobkyně, a s bankou UniCredit, která měla k pozemku zástavní právo. Svůj projekt měla navíc žalobkyně ve svém vlastním zájmu, pokud chtěla získat požadovaný souhlas, dlouho před podáním návrhu na vydání územního rozhodnutí konzultovat s žalovanou. Závěrem je také nutné konstatovat, že souhlas dle § 184a odst. 1 stavebního zákona byl sice nezbytnou podmínkou pro úspěch žalobkyně v územním řízení, ale i kdyby tento souhlas žalobkyně teoreticky udělen měla, nelze predikovat, zda by žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná. I při tomto případném úspěchu, tj. při schválení žádosti žalobkyně o umístění stavby v územním řízení, by však zbývalo žalobkyni ještě mnoho kroků (např. stavební řízení) k tomu, aby mohl být projekt polyfunkčního domu skutečně realizován. Rozhodně tedy není možné říci, že pokud by byl souhlas žalovanou udělen, projekt žalobkyně by byl zrealizován. Soud tak byl nucen zamítnout i druhý eventuální návrh žalobkyně, a to na zaplacení náhrady škody ve výši 80 000 000 Kč (výrok II. rozsudku).

57. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované jako ve věci úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 30 492 Kč. Tyto náklady se skládají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. b), která tak vychází na částku 2 500 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 30. 12. 2022 včetně doplnění ze dne 6. 2. 2023, účast na jednání soudu dne 8. 6. 2023, vyjádření ze dne 24. 8. 2023, účast na jednání soudu dne 29. 8. 2023 – jednání trvalo déle než 4 hodiny – 3 úkony právní služby, účast na jednání soudu dne 2. 11. 2023, účast na jednání soudu dne 18. 1. 2024) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad výdajů advokáta, což v daném případě činí 5 292 Kč.