20 C 470/2014 - 537

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro 327 098,72 eur s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 271 458,39 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 271 458,39 EUR od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 55 640,33 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 55 640,33 EUR od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 567 040,76 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 6 847,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení částku 1 571,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 329 212 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 333 780,19 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že původní žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] byl usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] ustanoven insolvenčním správcem dlužníka [anonymizováno] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ dlužník“). Usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Žalobkyně sepsala dne [datum] do majetkové podstaty podnik dlužníka. Dne [datum] doplnila žalobkyně specifikaci podniku o pohledávku za žalovanou ve výši 333 780,19 EUR vzniklou z titulu náhrady za zpeněžené movité věci a vyzvala žalovanou k úhradě této pohledávky. Žalovaná na výzvu ničeho neuhradila. Dne [datum] zaslala žalovaná do insolvenčního řízení sdělení, že kupní smlouvou ze dne [datum] převedla část rozpracovaných výrobků dlužníka na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] Kupní smlouva ze dne [datum] uvádí kupní cenu ve výši 184 729,58 EUR, kupní smlouva ze dne [datum] uvádí kupní cenu ve výši 65 156,51 EUR a kupní smlouva ze dne [datum] uvádí kupní cenu ve výši 83 894,19 EUR Celkem tedy žalovaná obdržela za rozpracované výrobky dlužníka částku 333 780,19 EUR. Žalovaná přitom neměla oprávnění k převodu majetku dlužníka na společnost [právnická osoba], neboť nebyla vlastníkem předmětných rozpracovaných výrobků. Je tedy zřejmé, že rozpracované výrobky již nelze do majetkové podstaty dlužníka vydat. Žalobkyni tedy nezbývá, než se domáhat zaplacení částky 333 780,19 EUR, kterou žalovaná obdržela od společnosti [právnická osoba] jako kupní cenu za rozpracované výrobky.

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že v mezidobí byla vyřešena právní otázka, zda žalovaná byla či nebyla oprávněna movité věci zpeněžit, když insolvenčním soudem bylo rozhodnuto, že žalovaná nebyla oprávněna zpeněžit rozpracované výrobky a že tyto náležely do majetkové podstaty dlužníka. Uvedené tři kupní smlouvy, na základě kterých byly movité věci zpeněženy, jsou absolutně neplatné pro obcházení zákona, konkrétně ust. § 109 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006, insolvenční zákon. Insolvenční správce uvedené movité věci sepsal do majetkové podstaty, avšak v jeho dispozici se nenacházejí, neboť v mezidobí došlo k jejich zpracování v důsledku rozřezání. Nelze-li věci vydat, musí být insolvenčnímu správci vyplacena za zaniklé věci peněžitá náhrada. Kupní smlouvou 1 byly zpeněženy rozpracované výrobky – kotouče papíru, které se dle čl. 2 kupní smlouvy nacházely ke dni jejího uzavření ve skladu společnosti [právnická osoba], který v předmětné době užívala jako nájemce společnost [právnická osoba]. Je tedy nepochybné, že movité věci byly převedeny do dispozice společnosti [právnická osoba] Uvedené movité věci zanikly zpracováním, proto žalobkyně požaduje peněžitou náhradu ve výši 152 669,07 EUR, když vychází z čl. 3 kupní smlouvy 1, kde je stanovena jejich kupní cena. V případě movitých věcí zpeněžených kupní smlouvou 001 nárokuje žalobkyně náhradu pouze za ty movité věci, které byly fyzicky odvezeny ze skladu dlužníka a zanikly zpracováním. Tyto kotouče papíru zanikly jejich rozřezáním na menší formáty. Toto rozřezání provedl dlužník v domnění, že movité věci jsou platně převedeny na společnost [právnická osoba], která nejprve kupní smlouvou 001 prokázala, že kotouče papíru jsou její a poté si pořez kotoučů papíru u dlužníka objednala a za toto pořezání zaplatila. Stalo se tak v mezidobí od zjištění úpadku ([datum]) do rozhodnutí o konkursu ([datum]), kdy neměl insolvenční správce dispoziční oprávnění. Faktury za pořez rozpracovaných výrobků společnost [právnická osoba] uhradila. Množství zpracovaného materiálu (kotoučů papíru) uvedené na fakturách je vždy přibližně o 5 až 10 % nižší oproti brutto hmotnosti uvedené v příloze ke kupní smlouvě z důvodu prořezu materiálu. Výši náhrady za tyto rozpracované výrobky žalobkyně stanovila vynásobením hrubé hmotnosti zpracovaných výrobků jejich jednotkovou cenou uvedenou v příloze [číslo] kupní smlouvy 001. Při zpracování celkem 69,375 tun materiálu se tedy jedná o částku 1 185 854,05 Kč, po přepočtení kurzem ČNB ke dni uzavření kupní smlouvy 001 (25, 955 EUR) tedy 45 688,50 EUR. Z uvedeného je zřejmé, že společnost [právnická osoba] nakládala s movitými věcmi jako s vlastními, když je nechala zpracovat pořezáním a za toto pořezání zaplatila. Jelikož tyto neoprávněně zcizené věci zanikly, žalobkyni nezbývá, než se domáhat zaplacení peněžité náhrady. V případě movitých věcí zpeněžených kupní smlouvou 002 nárokuje žalobkyně náhradu pouze za ty movité věci, které byly fyzicky odvezeny ze skladu dlužníka a zanikly zpracováním., tedy rozřezáním na menší formáty. Toto rozřezání provedl dlužník v domnění, že movité věci jsou platně převedeny na společnost [právnická osoba], která nejprve kupní smlouvou 001 prokázala, že kotouče papíru jsou její a poté si pořez kotoučů papíru u dlužníka objednala a za toto pořezání zaplatila. Faktury za pořez společnost [právnická osoba] uhradila. Množství zpracovaného materiálu (kotoučů papíru) uvedené na fakturách je vždy přibližně o 5 až 10 % nižší oproti brutto hmotnosti uvedené v příloze ke kupní smlouvě z důvodu prořezu materiálu. Výši náhrady za tyto rozpracované výrobky žalobkyně stanovila vynásobením hrubé hmotnosti zpracovaných výrobků jejich jednotkovou cenou uvedenou v příloze [číslo] kupní smlouvy 002. Při zpracování celkem 41,986 tun materiálu se tedy jedná o částku 596 502,68 Kč, po přepočtení kurzem ČNB ke dni uzavření kupní smlouvy 002 (25, 685 EUR) tedy o částku 23 224 EUR. Z uvedeného je zřejmé, že společnost [právnická osoba] nakládala s movitými věcmi jako s vlastními, když je nechala zpracovat pořezáním a za toto pořezání zaplatila. Jelikož tyto neoprávněně zcizené věci zanikly, žalobkyni nezbývá, než se domáhat zaplacení peněžité náhrady. Pokud jde o částku 221 581,57 EUR, tato je tvořena součtem zaplacené kupní ceny bez jakékoliv ziskové marže a daně z přidané hodnoty. Tuto částku i žalovaná nesporně od své dceřiné společnosti [právnická osoba] obdržela. Žalovaná prodala movité věci toliko za jejich přímé výrobní náklady, neboť šlo o výrobky určené k dalšímu zpracování. Pokud jde o částku 48 747,95 EUR, pak žalobkyně nárokuje tuto částku jako náhradu škody ve formě ušlého zisku, neboť kdyby šlo o zpeněžení rozpracovaných výrobků mezi nespřízněnými osobami v případě jejich řádného zpeněžení způsobem předpokládaným ins. zákonem, pak by je žalobkyně prodávala s přirážkou 22 %, která tvoří příspěvek na úhradu nákladů. Přímé výrobní náklady totiž nezahrnují mzdy a ziskovou marži, které se na konečné ceně výrobku promítají právě oněmi 22 %. Výše náhrady za rozpracované výrobky tak činí včetně marže částku 270 329,52 EUR, po připočtení DPH ve výši 21 % pak částku 327 098,72 EUR. Ve zbývajícím rozsahu přesahujícím tuto částku pak vzala žalobkyně žalobu částečně zpět.

3. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 6. 2019, č. j. 20 C 470/2014-307, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení co do částky 6 681,47 EUR s příslušenstvím zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby co do této částky.

4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že namítá nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, když již na základě dosud prezentovaných skutkových tvrzení žalobkyně lze vyhodnotit žalobu jako nedůvodnou. Z žaloby v jejím aktuálním znění lze dovodit, že žalobkyně se vůči žalované domáhá finanční kompenzace ve výši odpovídající ceně movitých věcí (nedokončených výrobků), které měla žalobkyně převést třemi kupními smlouvami na společnost [právnická osoba], ač k takovému převodu v podmínkách probíhajícího insolvenčního řízení vůči dlužníkovi [anonymizováno] – [právnická osoba] údajně nebyla oprávněna. K této ceně, jíž žalobkyně odvozuje od kupní ceny uvedené ve vztahu k jednotlivým položkám ve zmíněných kupních smlouvách, přidává žalobkyně požadavek na náhradu za nerealizovanou marži a dále částku odpovídající dani z přidané hodnoty. Pokud jde o právní titul požadovaného plnění, neuvádí žalobkyně, na jakém právním základu se svých nároků domáhá. To platí s výjimkou oné„ nerealizované marže“, kterou žalobkyně kvalifikuje jako náhradu škody (ušlého zisku). Ve vztahu k jádru požadovaného plnění, tedy k oné finanční náhradě za věci, které měly být neoprávněně zpeněženy a posléze údajně zanikly, žalobkyně žádnou právní kvalifikaci neuvádí, avšak z prezentovaných skutkových tvrzení je patrné, že by zjevně mělo jít o náhradu za neoprávněně odebrané movité věci. Pokud by tedy dotčené věci stále existovaly, domáhala by se žalobkyně jejich vydání klasickou reivindikační žalobou, avšak vzhledem k jejich údajnému zániku se rovnou domáhá peněžité náhrady. Tento postup je obecně vzato jistě možný, ovšem jeho úspěšnost vůči konkrétnímu subjektu je závislá na tom, zda tento subjekt někdy neoprávněně držel cizí movitou věc a jediným důvodem jejího nevydání vlastníkovi je její zánik. Jinými slovy, náhrady za (zaniklou) movitou věci, kterou by jinak (nebýt jejího zániku) neoprávněný držitel byl povinen vlastníkovi vydat, se lze domáhat právě a jen vůči takovému neoprávněnému držiteli. Ze skutkových tvrzení žaloby se však nepodává, že by žalovaná [právnická osoba] s.r.o. měla kdykoliv v minulosti dotčené movité věci ve své držbě. Pokud byly uzavřeny ony tři kupní smlouvy mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (což je jedna z mála skutečností, kterou žalovaná činí nespornou), došlo na jejich základě (bez ohledu na jejich platnost či neplatnost, tj. i kdyby byly platné) k převodu movitých věcí pouze„ na papíře“. [jméno] žalobkyně uvádí, že část z věcí se nacházela v areálu závodu v [obec] (kde byla do června 2013 v nájmu [právnická osoba] – [právnická osoba] a následně společnost [právnická osoba]), a část se nacházela v závodu ve [obec], který provozovala a dodnes provozuje [právnická osoba] – [právnická osoba] Žalovaná nečiní nesporným, zda a zejména kolik věcí se tam či onde nacházelo. Pouze zde rekapituluje žalobní tvrzení. Žalovaná tedy skutečně uzavřela tři kupní smlouvy a v dobré víře, že je oprávněna tak učinit, prodala („ na papíře“) dotčené movité věci společnosti [právnická osoba], avšak fyzicky žalovaná tyto věci nikdy nepřevzala od [právnická osoba] – [právnická osoba], ani je nikdy nikomu nepředala. Tyto věci po celou dobu ležely tam, kde byly před uzavřením dotčených kupních smluv a zůstaly tam ležet i po jejich uzavření až do jejich tvrzeného zániku, aniž je měla žalovaná kdykoliv za dobu jejich existence ve své faktické dispozici. Z žalobních tvrzení se podává, že to byla společnost [právnická osoba], kdo jako údajný nevlastník a neoprávněný držitel nějak naložil s věcmi nacházejícími se v [obec] a kdo si nechal zpracovat část věcí nacházejících se ve [obec]. Pokud by věci dodnes existovaly, část z nich by byla stále v držení JIP – [právnická osoba] (potažmo žalobkyně) a část by byla v držení [právnická osoba], která dodnes provozuje papírnu v [obec]. Žalovanou stranou v řízení o vydání těchto věcí nebo o jejich peněžitou náhradu by měla být společnost [právnická osoba] a nikoliv [právnická osoba], která se žádné z těchto věcí obrazně řečeno (nikdy za dobu jejich existence) ani nedotkla. Výše uvedený právní názor ostatně koresponduje s postupem samotné žalobkyně, která se v jiném řízení domáhá týchž nároků vůči společnosti [právnická osoba] Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně u Okresního soudu v Šumperku, v řízení vedeném pod sp. zn. 18 C 200/2015, domáhá vůči společnosti [právnická osoba] vydání movitých věcí nebo alternativně vydání náhradního finančního plnění ve výši 2 183 385 Kč, pokud by movité věci nebylo možno vydat. Jak vyplývá z žaloby ve znění jejího upřesnění ze dne [datum], movité věci, o které v tomto reivindikačním sporu jde, jsou v dominantním rozsahu totožné s věcmi, k nimž se vztahuje toto řízení. Jedná se o tytéž nedokončené výrobky, které se měly nacházet v závodu v [obec] a které fakticky tvoří určitou podmnožinu nedokončených výrobků, které byly předmětem kupní smlouvy z [datum] (na kupní cenu 184 729,58 EUR). Žalovaná pro přehlednost přikládá soupis nedokončených výrobků, který tvořil přílohu zmiňované kupní smlouvy (5 stran), do něhož růžovou barvou vyznačila položky, které se nepřekrývají s položkami, které jsou předmětem sporu u OS [obec]; všechny ostatní položky jsou současně předmětem obou řízení. Pro úplnost je vhodné doplnit, že ve sporu u OS [obec] je řešeno navíc 7 položek, které nejsou předmětem tohoto sporu. Žalobkyně se tedy ve dvou řízeních domáhá vůči dvěma žalovaným v principu téhož plnění, což jistě není udržitelné. Z hlediska právního i skutkového základu není mezi oběma žalobami žádného rozdílu a formálně vzato je právě nárok uplatňovaný v tomto řízení u OS [obec] a priori nesprávný. Pokud se někdo může domáhat a domáhá vydání věci/finanční náhrady po (údajně neoprávněném) držiteli, nemůže se zároveň úspěšné domáhat vůči jinému subjektu téhož nároku, povýšeného o marže a další prvky. Žalovaná tedy shrnuje, že neuznává skutková ani právní východiska žaloby (viz níže), avšak i pokud by tato východiska platila, měl by soud žalobu zamítnout, neboť žalovaná není ve výše uvedeném smyslu pasivně legitimována. I kdybychom zcela odhlédli od výše uvedené právní argumentace, je třeba poukázat na některé zásadní mezery ve skutkových tvrzeních a důkazních návrzích žalobkyně. Ve vztahu k movitým věcem, o nichž pojednává Kupní smlouva z [datum] (kupní cena 184.729,58 EUR) a které se měly nacházet v [obec], by žalobkyně měla navrhnout důkazy, z nichž bude plynout, že se tam tyto věci (v plném rozsahu) také skutečně nacházely. Důkazem o tomto faktu nemůže být samotná kupní smlouva, která vycházela pouze ze skladové evidence, ani vylučovací žaloba společnosti [právnická osoba] (KS ČB 29 ICm 3715/2013), která se týká pouze zlomku těchto položek. Ve vztahu k zbývajícím dvěma smlouvám (Kupní smlouva 001/ 2013 a 002/ 2013), které se týkají výrobků ve [obec], by bylo vhodné doložit, že dotčené věci opustily dispoziční sféru [právnická osoba] – [právnická osoba], potažmo žalobkyně. Pouhé tvrzení, že JIP – [právnická osoba], 5 některé z těchto výrobků pořezala pro [právnická osoba] samo o sobě nesvědčí o tom, že tyto výrobky byly v témže objemu následně z [obec] odvezeny. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Pokud byly navíc výrobky pořezány a byla snížena jejich hmotnost (o 5 až 10 %, jak tvrdí žalobkyně), je otázkou, proč počítá žalobkyně náhradu z hrubé hmotnosti před pořezem. K tomu by bylo vhodné doplnit skutková tvrzení o tom, co se stalo se zbytky po ořezu – naložila s nimi snad nějak žalovaná? Ve vztahu k nároku žalobkyně na nerealizovanou marži ve výši 48 747,95 EUR, která má představovat nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 22 %, což je údajně přirážka, se kterou by žalobkyně jinak tyto výrobky prodávala, je třeba uvést následující. Pokud je tento nárok postaven jako nárok na náhradu škody, měla by žalobkyně upřesnit, jakého protiprávního jednání se žalovaná dopustila a jak se stalo, že je toto protiprávní jednání v příčinné souvislosti s údajným ušlým ziskem. To, že někdo napíše tři (údajně) neplatné kupní smlouvy, které nejsou způsobilé přivodit žádný transfer vlastnictví, a zboží ponechá ležet tam, kde původně bylo, nemůže být v příčinné souvislosti s tím, že je někomu jinému znemožněno výrobky prodat (s takto astronomickou marží). Pokud jde o samotnou výše oné marže, měla by žalobkyně nepochybně doplnit důkazy k tomu, že by takovouto marži k nedokončeným výrobkům v reálném životě přidávala.; tj, že vždy prodávala i jiné nedokončené výrobky s touto marží. Tvrzení o tom, že kupními smlouvami mezi žalovanou a [právnická osoba] byly výrobky zpeněženy za přímé výrobní náklady, není pravdivé. K cenám, za něž byly ve skladové evidenci [právnická osoba], tyto výrobky vedeny, byla již ve všech kupních smlouvách přičtena přirážka 3 %, což je patrné z textu samotných kupních smluv. Rozhodnutí v řízeních vedených u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 29 ICm 3715/2013 a 29 ICm 3719/2013 již nabyla právní moci a jsou postavena na závěru, že věřitel, jemuž svědčí zajišťovací převod práva, není oprávněn po zahájení insolvenčního řízení samostatně zpeněžovat předmět zajištění. Žalovaná je stále přesvědčena, že tento názor není správný (aplikovatelný na tento konkrétní případ) a usnesení odvolacího soudu, jímž bylo pravomocně skončeno řízení vedené pod sp. zn. 29 ICm 3715/2013 bylo napadeno dovoláním společnosti [právnická osoba], ze dne [datum]. Žalovaná setrvává na tom, že byla v daném kontextu oprávněna s předmětem zajišťovacího převodu disponovat, a to z důvodů uvedených ve zmiňovaném dovolání, které je založeno ve spisu. Žalovaná je dále přesvědčena, že pro komplexní posouzení předmětu tohoto řízení je nezbytné zabývat se tím, zda je žalovaná zajištěným věřitelem, resp. tím, zda je smlouva o zajišťovacím převodu platná. Tato otázka musí nutně determinovat úvahy soudu o tom, zda se vůbec mohla žalovaná (nebo někdo jiný) jakoukoliv hypotetickou dispozicí s předmětem zajištění obohatit či nikoliv, jaká je potenciální výše takového obohacení a jaké je spravedlivé uspořádání poměrů mezi stranami. Pokud by žalovaná zajištěným věřitelem byla, měla by právo na vydání výtěžku zpeněžení, které již„ na papíře“ proběhlo. Otázka platnosti smlouvy a statusu žalované jako zajištěného věřitele nebyla vyřešena ani usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 103 VSPH 118/2018-203 a nemůže být vyřešena mimo insolvenční řízení. Může o ní rozhodnout buďto postup insolvenčního správce nebo rozhodnutí ve sporu o určení pořadí přihlášených pohledávek. Tento spor vedený u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 29 ICm 2031/2014, byl sice pravomocně rozhodnut, nicméně tak, že Vrchní soud v Praze zamítl žalobu pro předčasnost (z důvodu nutnosti odstranit vady přihlášky) a obě strany podaly proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu dovolání. O tomto dovolání bylo v nedávné době rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 29 ICdo 73/2017-307 ze dne 4. 6. 2019, jímž byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Odvolací soud by se měl nyní věcně zabývat postavením žalované coby zajištěného věřitele, což bude významné pro další posouzení věci.

5. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí, že žalovaná jako věřitel a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které dlužník převedl své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných (nedokončených) výrobků uložených ve skladech dlužníka na adrese [adresa], [adresa], kdy seznam rozpracovaných výrobků tvoří přílohu [číslo] nedílnou součást smlouvy, k zajištění pohledávek věřitele vyplývajících z obchodní spolupráce a vyúčtovaných fakturami, jejichž seznam tvoří přílohu [číslo] nedílnou součást smlouvy, a k zajištění budoucích pohledávek věřitele vůči dlužníkovi včetně příslušenství, a věřitel toto vlastnické právo přijal. K převodu vlastnického práva k souboru věcí dochází dle smlouvy okamžikem uzavření smlouvy. Smluvní strany se dále dohodly, že veškeré věci přestavující rozpracované (nedokončené) výrobky, které budou uloženy do skladů dlužníka na adrese [adresa], [adresa] za účinnosti této smlouvy, se okamžikem jejich uskladnění stávají automaticky součástí souboru věcí a vlastnické právo k nim přechází automaticky na věřitele v rámci zajišťovacího převodu dle této smlouvy a to okamžikem jejich fyzického umístění v příslušném skladu. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud dlužník uhradí zcela pohledávky věřitele vymezené ve smlouvě nejpozději do [datum], zajišťovací převod vlastnického práva se ruší a vlastnické právo přechází bezúplatně zpět na dlužníka. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud se dlužník ocitne byť částečně v prodlení s úhradou svých závazků a všechny zajištěné pohledávky neuhradí do [datum] (dále jen„ Rozhodný den“), stává se převod vlastnického práva k souboru věcí nepodmíněným a definitivním a účastníci se následně vypořádají způsobem sjednaným ve smlouvě. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že stejný účinek jako prodlení dlužníka k rozhodnému dni má i zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi podle zákona č. 182/2006 Sb., v platném znění, pokud k němu dojde před rozhodným dnem. V čl. 4 smlouvy se strany dohodly, že pokud se věřitel stane nepodmíněným vlastníkem souboru věcí ve smyslu čl. 3 nebo 3.7, zavazuje se soubor věcí v přiměřené lhůtě prodat, kdy výtěžek zpeněžení bude použit následovně: první část bude použita na úhradu nákladů zpeněžení, druhou část si věřitel ponechá a zúčtuje ji na úhradu všech pohledávek věřitele vůči dlužníkovi vymezených ve smlouvě dle pořadí jejich splatnosti a zbývající část výtěžku zpeněžení bude uhrazena dlužníkovi do 20 dnů ode dne, kdy budou uhrazeny všechny k tomu způsobilé pohledávky věřitele vůči dlužníkovi vyplývající z této smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam rozpracovaných výrobků.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum], že žalovaná jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této smlouvy nacházejí ve skladu společnosti [právnická osoba] na adrese závod [obec], [adresa], [obec], na kupujícího. Účelem této kupní smlouvy je realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Seznam těchto nedokončených výrobků je uveden v příloze [číslo] která je nedílnou součástí této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 184 729,58 EUR včetně 21 % DPH, tj. 152 669,07 EUR bez DPH a 32 060,51 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 10 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího [číslo] pod [variabilní symbol], kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. [jméno] v Kč uvedené u jednotlivých položek v příloze [číslo] jsou pouze evidenční a nijak nemodifikují cenu sjednanou. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam nedokončených výrobků, který je totožný se seznamem výrobků uvedených v příloze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum].

8. Z kupní smlouvy 001/ 2013 ze dne [datum], že žalovaná jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu 001/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházejí ve skladu [právnická osoba] – [právnická osoba], [adresa], [obec]. Seznam těchto nedokončených výrobků je uveden v příloze [číslo] která je nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy je realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 65 156,51 EUR včetně 21 % DPH, tj. 53 848,35 EUR bez DPH a 11 308,15 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 60 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího [číslo] pod [variabilní symbol], kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. [jméno] v Kč uvedené u jednotlivých položek v příloze [číslo] jsou pouze evidenční a nijak nemodifikují cenu sjednanou. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha [číslo] seznam nedokončených výrobků.

9. Z kupní smlouvy 002/ 2013 ze dne [datum], že žalovaná jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu 002/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházejí ve skladu [právnická osoba] – [právnická osoba], [adresa], [obec]. Seznam těchto nedokončených výrobků je uveden v příloze [číslo] která je nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy je realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 83 894,10 EUR včetně 21 % DPH, tj. 69 333,97 EUR bez DPH a 14 560,13 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 45 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího [číslo] pod [variabilní symbol], kurz EUR/Kč 25,685. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. [jméno] v Kč uvedené u jednotlivých položek v příloze [číslo] jsou pouze evidenční a nijak nemodifikují cenu sjednanou. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha [číslo] seznam nedokončených výrobků.

10. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], že tímto usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka JIP - [právnická osoba], [IČO], [adresa], [obec]. Rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum] v 10:21 hod a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

11. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], že tímto usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl tak, že se zjišťuje se úpadek dlužníka JIP - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec] a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo].

12. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne [datum], že dne [datum] sepsal původní žalobce podnik dlužníka do majetkové podstaty. Do majetkové podstaty byl sepsán i soubor movitých věcí, konkrétně nedokončené výrobky uložené ve skladech dlužníka na adrese [adresa].

13. Ze sdělení žalované insolvenčnímu soudu ze dne [datum], že žalovaná přípisem ze dne [datum] oznámila insolvenčnímu soudu, že přihlásila do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 71 736 564,67 Kč. Všechny pohledávky jsou zajištěné mimo jiné i zajišťovacím převodem vlastnického práva k souboru věcí, kterým jsou veškeré zásoby rozpracovaných nedokončených výrobků uložených ve skladech dlužníka na adresách [adresa] č. p.

21. Tento zajišťovací převod vlastnického práva byl zřízen na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí ze dne [datum] a zahájením insolvenčního řízení vůči dlužníkovi se zajišťovací převod vlastnického práva stal nepodmíněným a žalovaná se tak stala výlučným a nepodmíněným vlastníkem těchto movitých věcí. Žalovaná dále sdělila insolvenčnímu soudu, že kupní smlouvou ze dne [datum] převedla své vlastnické právo k části položek nedokončené výroby na společnost [právnická osoba] za celkovou kupní cenu 184 729,58 EUR, která byla žalované uhrazena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že s touto transakcí nebyly spojeny žádné přímé náklady, byl veškerý výtěžek zpeněžení zúčtován oproti zajištěným pohledávkám žalované vůči dlužníkovi včetně jejich příslušenství, a to v pořadí podle jejich splatnosti. V přípise dále žalovaná uvádí faktury, které zahrnula v přihlášce pod Pohledávku [číslo] které, s výjimkou jedné faktury, byly v celém rozsahu uhrazeny. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce pojal položky nedokončené výroby, které jsou předmětem zajišťovacího převodu, do majetkové podstaty, lze předpokládat, že žalovaná, resp. subjekt, který aktuálně uplatňuje vůči dotčenému majetku vlastnické právo, bude nucen podat vylučovací žalobu. Z tohoto důvodu věřitel svoji přihlášku nebere částečně zpět, zároveň žádá insolvenční soud, aby v rámci své dohlédací činnosti dal insolvenčnímu správci pokyn k vyloučení majetkových položek, které jsou předmětem zajišťovacího převodu práva, ze soupisu majetkové podstaty.

14. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], že tímto usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na majetek dlužníka JIP - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], konkurz.

15. Z doplnění soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], že insolvenční správce doplnil specifikaci podniku dlužníka o pohledávku dlužníka za [právnická osoba] s. r. o., [IČO] ve výši 333 780,19 EUR, která vznikla z titulu náhrady za zpeněžené movité věci.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z dodejky, že žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení částky 333 780,19 EUR do majetkové podstaty do tří dnů od obdržení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum].

17. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované, že tato je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě v oddílu C, vložce [číslo] jako společnost s ručením omezeným.

18. Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 29 Icm 3715/2013, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. 10. 2017, č. j. 29 Icm 3715/2013-148, který ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 103 VSPH 118/2018-2013 nabyl právní moci dne [datum], zamítl žalobu společnosti [právnická osoba] podanou vůči insolvenčnímu správci dlužníka [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, a to: - [příjmení] [příjmení] [jméno] 37GR 50,738 tun, - [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR 21,472 tun, - [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR 22,336 tun, - [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR 22,382 tun, - [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR 21,120 tun, - [jméno] [příjmení] 32GR/W 5,495 tun, [jméno] [příjmení] 35GR 24,812 tun, - [jméno] [příjmení] 20GR/N 6,379 tun, - [jméno] [příjmení] 35GR/N Bridlicna 1,393 tun, - [jméno] [příjmení] 35GR 0,243 tun, [jméno] [příjmení] 35GR/N 0,360 tun, - [anonymizována tři slova] 40GR 4,160 tun, - [anonymizována dvě slova] 35GR 14,091 tun, - [anonymizována dvě slova] 25GR 10,120 tun, - [anonymizována dvě slova] 40GR/W 1,348 tun, - [anonymizována dvě slova] 130GR 1,956 tun, - [anonymizována dvě slova] 60GR 4,000 tun, - [anonymizována dvě slova] 35GR 17,279 tun, - [anonymizována dvě slova] 38GR/R 2,285 tun.

19. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvádí mimo jiné, že mezi účastníky je nesporné, že všechny v žalobě označené věci v současné době existují a jsou sepsány v majetkové podstatě dlužníka, a proto soud nemusel provádět žádné dokazování k existenci věcí a dokazování zda tyto věci jsou skutečně sepsány v majetkové podstatě dlužníka. Krajský soud dále uvádí, že Smlouvu o zajišťovacím převodu práva k souboru věcí (ve světle závěrů Nejvyššího soudu o nezbytném obsahu smlouvy o zajišťovacím převodu práva tak, jak jsou prezentovány v rozhodnutí sp. zn. 31 Odo 495/2006), vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 39 obč. zák., když na tuto smlouvu nutno hledět jako na ujednání účastníků o tzv. propadné zástavě dle ustanovení § 169 písm. e) obč. zák., když ujednání smlouvy neobsahuje ujednání, jaký vliv bude mít pozdní uspokojení zajišťované pohledávky dlužníkem na vlastnické právo žalobce, když v ujednání o vypořádání účastníků ve smlouvě je pouze uvedeno, za jakých podmínek se stane žalobce nepodmíněným vlastníkem souboru věcí a je zde zaznamenána povinnost tyto věci prodat a jakým způsobem s tím, že po uspokojení nákladů na zpeněžení souboru věcí uspokojí své pohledávky a zbytek vyplatí dlužníkovi. Není však zde smluvně ošetřen případ, jakým způsobem se účastníci smluvního vztahu vypořádají pro případ, kdy se např. žalobce stane bezpodmínečným vlastníkem avšak dlužník své pohledávky, které byly takto zajištěny, ještě před prodejem souboru věcí žalobci uspokojí z jiných zdrojů. Soud se v této věci také domnívá, že Smlouva o zajišťovacím převodu práva k souboru věcí je neplatná též z důvodu neurčitosti dle ust. § 37 obč. zák., neboť způsob, jakým byl vymezen druh vznikajících pohledávek v návaznosti na odkaz na smlouvu o obchodní spolupráci (se zohledněním obsahu této smlouvy) není dostatečně určitý, když smlouva o obchodní spolupráci není právním důvodem vzniku jednotlivých projednávaných pohledávek, když právním důvodem vzniku pohledávek jsou smlouvy kupní a odkaz účastníků, že jsou zajišťovány všechny pohledávky, které vzniknou„ v souvislosti“ se smlouvou o obchodní spolupráci, nevyhovuje požadavku dostatečné určitosti, neboť z něj není nepochybně zjistitelné, jaké přesné pohledávky jsou zajištěny tak, aby je nebylo možné zaměnit s jinými pohledávkami. Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 103 VSPH 118/2018-2013, který nabyl právní moci dne [datum], kdy ovšem [ulice] soud uvedl, že nesdílí právní posouzení věci soudem prvního stupně. [ulice] soud dospěl k závěru, že ať už je pohledávka zajištěného věřitele [právnická osoba], zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva důvodná či nikoliv, jedná se o pohledávku tohoto věřitele za dlužníkem, která může být případně uspokojována z majetku dlužníka jen dle pravidel stanovených insolvenčním zákonem. V insolvenčním řízení tedy platí, že dokonce i tehdy, stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. července 2013, sp.zn. 29 NSČR 23/2012). V situaci, kdy se žalobce podanou žalobou dovolává ochrany svého vlastnického práva, vzniklého na základě 3 kupních smluv uzavřených mezi ním a [právnická osoba] po zjištění úpadku dlužníka s cílem realizace zajištění pohledávek [právnická osoba] dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí, uzavřené mezi [právnická osoba] a dlužníkem dne [datum], žaloba je ve světle uvedeného zjevně nedůvodná. I kdyby dotčená smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí byla platná (kterážto otázka nebyla odvolacím soudem pro svou bezvýznamnost hodnocena), nemůže podaná žaloba uspět. Nedošlo-li k vypořádání sjednaného zajištění způsobem ve smlouvě (článek 4) předpokládaným před zahájením insolvenčního řízení dlužníka, je povinností správce sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka a zajištěný věřitel ([právnická osoba]) má právo (resp. povinnost, chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka), pouze přihlásit svou pohledávku za dlužníkem coby zajištěnou (§110, § 165, § 166 a § 173 InsZ). Jestliže se vyloučení zajištění (§ 2 písm. g) InsZ) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka z titulu svého vlastnictví zajištěný věřitel úspěšně domoci nemůže, stejně tak dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) InsZ sám nemůže úspěšně uplatnit a realizovat své zajištění (resp. uspokojit se z něj) prodejem zajišťovacím převodem případně (podmíněně) nabytého majetku dlužníka (resp. slovy zákona majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty dle § 217 InsZ) žalobci. Uspokojil-li se přesto zajištěný věřitel ze zajištění prodejem jeho předmětu žalobci po zjištění úpadku dlužníka, dotčené 3 kupní smlouvy nemohou být pro obcházení zákona platné. Postup zvolený zajištěným věřitelem a žalobcem po uplynutí lhůty k podávání přihlášek dle § 136 odst. 2, písm. d) InsZ v zájmu přednostního uspokojení pohledávky zajištěného věřitele z majetku dlužníka zjevně popírá smysl ust. § 109 InsZ spočívající v nastolení právního režim umožňujícího po zahájení insolvenčního řízení co nejefektivnější uspokojení věřitelů.

20. Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 29 Icm 3719/2013, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 Icm 3719/2013-33, který nabyl právní moci dne [datum], zamítnul žalobu, kterou se [právnická osoba] s. r. o. v postavení žalobce domáhala proti vůči insolvenčnímu správci dlužníka [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, a to nedokončených papírenských výrobků: Číslo zakázky VÝROBEK/ KVALITA tuny Číslo výrobku [číslo] [anonymizována dvě slova] 55GR 9,920 v8000055 [číslo] [anonymizována dvě slova] MF 45GR /M 4,610 v7890045 [číslo] [anonymizována dvě slova] 2,477 v8320070 [anonymizováno] 70GR [číslo] [anonymizována dvě slova] 70GR 4,000 v8510070 [číslo] [jméno] [příjmení] 90GR 2,700 v8440090 [číslo] [jméno] [příjmení] 90GR 0,320 v8440090 [číslo] [příjmení] [příjmení] 18GR /U 11,967 v6760018 [číslo] [jméno] [příjmení] 32GR /W 1,969 v6310032 [číslo] [jméno] [příjmení] 32GR /W 0,415 v6310032 [číslo] [anonymizována dvě slova] 22GR 0,436 v6690022 [číslo] [anonymizována dvě slova] 26GR /WU 0,433 v6650026 [číslo] [jméno] [příjmení] 17GR /U 1,789 v6570017 [číslo] [anonymizována dvě slova] 90GR 2,000 v8510090 [číslo] [anonymizována dvě slova] MF 50GR 16,000 v7880050 [číslo] [příjmení] [příjmení] 70GR 35,462 v8550070 [číslo] [příjmení] [příjmení] 70GR 19,183 v8550070 [číslo] [příjmení] [příjmení] 55GR 9,164 v8550055 21. Krajský soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že má za to, že na věc je plně aplikovatelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 23/2012, které uvádí, že i v insolvenčním řízení platí, že stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka, zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění), přičemž vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže. Nelze přistoupit na argumentaci žalobce o tom, že s ohledem na znění § 205 IZ a především § 2 písm. g) IZ, není žalobce v pozici zajištěného věřitele, neboť majetek, který je předmětem smlouvy o zajišťovacím převodu práva nenáleží do majetkové podstaty. Žalobce zde pomíjí celkovou konstrukci přechodu vlastnického práva na základě zajišťovacího převodu práva podle § 553 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Je zřejmé, že dovršením procesu převodu vlastnického práva je nikoliv okamžik splatnosti pohledávky, ale až okamžik dovršení realizace vypořádání výtěžku zpeněžení, popřípadě jiného vypořádání mezi dlužníkem a věřitelem. Pokud takové vypořádání nestačí před zahájením insolvenčního řízení oprávněný věřitel provést, nutno na majetek, který je předmětem zajišťovacího převodu práva pohlížet tak, že převod vlastnického práva není stále dokončen, proto takový majetek spadá v režimu citovaných ustanovení do majetkové podstaty úpadce. Proto soud žalobu zamítl. Usnesením Vrchního soudu ze dne 9. 4. 2015, č. j. 103 VPH 253/2014-47 byl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 Icm 3719/2013-33 zrušena věc byla soudu vrácena k dalšímu řízení. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, č. j. 29 ICdo 24/2016-127 bylo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2015 č. j. 103 VPH 253/2014-47 zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že jak plyne z R 45/2009 a z rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2528/2007 a sp. zn. 21 Cdo 3766/2010, zajišťovacím převodem vlastnického práva dochází, byť podmíněně, ke změně v osobě nositele vlastnického práva. Dlužník tak účinností smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva přestává být vlastníkem majetku poskytnutého k zajištění a toto právo nabývá věřitel, který je oprávněn s tímto majetkem také disponovat. Převede-li věřitel vlastnické právo, aniž by (dosud) nastoupila uhrazovací funkce zajišťovacího převodu práva, neboť zatím nenastal stav, že by zajištěná pohledávka nebyla řádně a včas splněna, přejímá nabyvatel spolu s vlastnictvím také rozvazovací podmínku ze zajišťovacího převodu práva. Splněním zajištěného závazku dlužníka přechází vlastnické právo bez dalšího zpět z věřitele na dlužníka, naopak v případě nesplnění musí být ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva sjednán způsob, jakým bude zajišťovací převod práva realizován, kdy jedním ze způsobů je i možnost prodeje zajištěného majetku věřitelem třetí osobě a následné vypořádání závazku dlužníka vůči věřiteli z výtěžku zpeněžení majetku. V insolvenčních poměrech je možnost realizace (uplatnění) zajišťovacího převodu práva upravena insolvenčním zákonem. Věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva (a jež je tedy podmíněným vlastníkem majetku původně patřícího dlužníkovi) není od zahájení insolvenčního řízení (§ 109 odst. 4 insolvenčního zákona) oprávněn uplatnit právo na uspokojení ze zajištění jiným způsobem než přihláškou zajištěné pohledávky (srov. § 109 odst. 1 písm. b/, § 166 insolvenčního zákona). Možnost zpeněžit zajištěný majetek způsobem sjednaným ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva tak věřiteli zaniká nastoupením účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. V usnesení sen. zn. 29 NSČR 23/2012 pak Nejvyšší soud vysvětlil, že věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva (který nebyl vypořádán způsobem předvídaným ve smlouvě) má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění), přičemž vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže. Insolvenční správce pak má povinnost sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018, č. j. 103 VSPH 253/2014-148 bylo rozhodnuto o odvolání [právnická osoba] s. r. o. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 ICm 3719/2013-33 tak, že odvolací řízení bylo zastaveno.

22. Z faktur, z výpisů z účtu, z dodacích listů, z interních balicích listů k zakázkám, z interní e-mailové komunikace zaměstnanců dlužníka, z e-mailové komunikace mezi referentkou prodeje dlužníka a asistentkou prodeje společnosti [právnická osoba], že část movitých věcí zpeněžených kupní smlouvu 001/ 2013 ze dne [datum] a kupní smlouvou 002/ 2013 ze dne [datum] zanikla pořezem, který provedl dlužník na základě objednávky společnosti [právnická osoba], a že dlužník vystavil společnosti [právnická osoba] za tento pořez faktury, které společnost [právnická osoba] dlužníkovi uhradila. V případě kupní smlouvy 001/ 2013 se jednalo o tyto movité věci: Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v6170018; [jméno] [příjmení] 18GR /U; [číslo]; 5,230; 15 622,60; 81 706,20 v8320070; [anonymizována dvě slova] - [jméno] [příjmení] 70GR; [číslo]; 3,600; 20 921,29; 75 316,64 v6960025; [jméno] [příjmení] 25GR /U; [číslo]; 11,870; 20 551,48; 243 946,07 v6960025; [jméno] [příjmení] 25GR /U; [číslo]; 0,490; 20 551,48; 10 070,23 Celkem [anonymizována dvě slova] 25GR /U; 12,360 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 7,930; 22 213,98; 176 156,86 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 5,800; 22 213,98; 128 841,08 Celkem [anonymizována dvě slova] 32GR /W; 13,730 v6310040; [jméno] [příjmení] 40GR /W; [číslo]; 2,615; 22 213,98; 58 089,56 v6570017; [jméno] [příjmení] 17GR /U; [číslo]; 5,570; 19 808,53; 110 333,51 v8570080; [anonymizována dvě slova] 80GR /W; [číslo]; 12,100; 11 633,51; 140 765,47 v4690040; [příjmení] [příjmení] [jméno] 40GR; [číslo]; 2,240; 8 997,29; 20 153,93 [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,340; 23 567,22; 8 012,85 v6760018; [příjmení] [příjmení] 18GR /U; [číslo]; 7,755; 11 428,96; 88 631,58 v6760018; [příjmení] [příjmení] 18GR /U ; [číslo]; 3,835; 11 428,96; 43 830,06 V případě kupní smlouvy 002/ 2013 se jednalo o tyto movité věci: Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v7900035; [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR; [číslo]; 22,528; 9 733,11; 219 267,50 v6040026; [anonymizována dvě slova] 26GR /W; [číslo]; 2,165; 17 570,66; 38 040,48 v6040026; [anonymizována dvě slova] 26GR /W; [číslo]; 5,070; 17 570,66; 89 083,25 Celkem [anonymizována dvě slova] 26GR /W; 7,235 v1400025; [anonymizována dvě slova] EKO 25GR; [číslo]; 1,145; 12 205,36; 13 975,14 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 3,315; 22 213,98; 73 639,34 v6430025; [jméno] [příjmení] 25GR; [číslo]; 1,510; 21 243,60; 32 077,84 v6570017; [jméno] [příjmení] 17GR /U; [číslo]; 3,695; 19 808,53; 73 192,52 v3121011; [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,061; 23 567,22; 1 437,60 v3121011; [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,237; 23 567,22; 5 585,43 Celkem [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; 0,298 v6310040; [jméno] [příjmení] 40GR /W; [číslo]; 2,260; 22 213,98; 50 203,59 23. Ze žaloby o vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 2 183 385 Kč s příslušenstvím ze dne [datum] a z doplnění žaloby ze dne [datum], že předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění žaloby ze dne [datum] podanou u Okresního soudu v Šumperku domáhal vůči společnosti [právnická osoba] jako žalované vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 2 183 385 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dlužník je vlastníkem veškeré nedokončené výroby, která je umístěna v areálu v [obec]. V současné době je tento areál společnosti [právnická osoba], která je nájemcem bývalého závodu dlužníka v [obec]. Nedokončené výrobky tak při změně uživatele závodu zůstaly v průmyslovém areálu [obec], aniž by došlo k jejich vydání dlužníkovi, který je vlastníkem. Tyto výrobky byly insolvenčním správcem sepsány jakožto součást závodu dlužníka do majetkové podstaty dlužníka. [právnická osoba] na výzvu insolvenčního správce, aby umožnila nedokončené výrobky ze závodu v [obec] odvézt, popř. aby výrobky od dlužníka koupila, reagovala tak, že nehodlá ani vydat nedokončené výrobky ani uhradit požadovanou částku. Předmětem žaloby pak byly některé výrobky umístěné v závodu [obec], které byly přílohou kupní smlouvy ze dne [datum].

24. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitostí [celé jméno znalce] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklou metodou ocenění movitých věcí je metoda porovnávací, která spočívá ve srovnání cen oceňovaných věcí s obvyklými cenami, tj. cenami, které by byly dosaženy při prodeji obdobného majetku, tedy srovnatelných věcí, v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Vzhledem k tomu, že cena je tvořena na trhu, kde rozhodujícím faktorem je vztah nabídky a poptávky, odhad ceny touto metodou se nejvíce blíží cenám dosaženým při prodeji majetku. Odhad touto metodou je nejpřesnější. Při použití porovnávací metody k ocenění je nezbytné mít k dispozici dostatečný počet porovnávacího materiálu, zejména ceníky a znalost skutečně dosahovaných cen při prodeji obdobného majetku. V daném případě problémem při zjišťování obvyklé ceny výrobků byla absence cen porovnatelného zboží. Porovnávací metodu tak nebylo možné použít. Znalec tedy postupoval tak, že k nákladově orientované ceně připočítal ziskovou přirážku, tj. marži. Problémem, který bylo třeba vyřešit, byl odhad výše této marže. Žalobkyní požadovaná marže ve výši 22 % se jeví jako nepřiměřeně vysoká, v tomto dal znalec za pravdu námitce žalované. Znalec marži odhadl ve výši 8 %, o těchto 8 % navýšil prodejní cenu movitých věcí a dále připočetl DPH ve výši 21 %. V prodejní ceně jsou zahrnuty náklady na prodej, zejména cena obalů, avšak není započítána doprava, jejíž cena je odvislá od použitého dopravního prostředku a vzdálenosti a lze ji obtížně promítnout do marže.

25. Z výpovědi znalce u jednání dne [datum], že při výpočtu obvyklé ceny předpokládal, že ve skladové ceně výrobků je již DPH zahrnuta. Proto postupoval tak, že od této ceny odečetl daň 21%, takto vypočítal základ daně, ke kterému jsem připočetl marži ve výši 8% a výslednou částku vynásobil koeficientem 1,21, tedy opět daň ve výši 21% přičetl. Tím dospěl k ceně, která je uvedena v posledním sloupci, což je cena obvyklá včetně DPH. Je pravdou, že ve znaleckém posudku neuvedl, že skladovou cenu považuje již za cenu s DPH. Znalec nepočítal s žádnou marží, protože z ničeho nevyplývalo, že by v ceně skladové byla již marže započtena. Poté k tomuto připočetl marži 8%. K námitce, že k cenám výrobků byla připočítána marže ve výši 8% a že pro toto číslo není nikde žádný podklad, znalec uvedl, že tato námitka je pravdivá, jedná se v podstatě jen o jeho odhad a názor, že marže mohla být v tom období 8%. Cena se totiž nedá vypočítat, ale tvoří se na trhu dle nabídky a poptávky. Jelikož měl učinit odhad ceny zpětně k roku 2013, hledal podklady, ze kterých by vyplynulo, že již k prodeji nedokončené výroby došlo, žádné takové informace ovšem nenašel. Nejsou tedy žádné podklady o tom, že by prodejce prodal rozpracované výrobky a za jaké ceny se tak stalo, z toho důvodu nemohl uplatnit metodu porovnávací. Z internetu zjistil, že v roce 2013 dosahovala prvovýroba marže 8 – 11% v průměru, jedná se o obecné číslo, které se ani netýkalo papírenského průmyslu. Marže ve výši 8% je tedy jeho názor a je možné, že jiný znalec by odhadl marži v jiné výši, v tomto směru se není o co opřít. V daném případě firma, která rozpracované výrobky koupila, je zřejmě použila za účelem dalšího zpracování. Znalec uvedl, že žádný znalec nemůže v tomto případě objektivně vycházet z konkrétních podkladů, ale bude se pohybovat spíše ve sféře úvah. Z tohoto důvodu má znalec za to, že znalecký posudek nelze nijak upřesnit, kromě toho, že se upřesní částky, ze kterých se bude primárně vycházet, tedy zda je již zahrnuto DPH či není a zda je již v prodejní zahrnuta 3% marže či nikoli.

26. Z dokladů o sledování výroby v závodu [obec], že výrobky zpeněžené kupní smlouvou ze dne [datum] se ke dni uzavření kupní smlouvy nacházely ve skladu dlužníka v [obec].

27. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a z inventarizace nedokončené výroby ke dni [datum] a ke dni [datum], že předložená inventarizace je členěna podle místa využití na úpravnu a tzv. sáčkárnu. [právnická osoba] eviduje nedokončenou výrobu pouze na úrovni druhu papíru bez ohledu na původ, proto nelze dle evidence rozlišit nedokončenou výrobu společnosti [právnická osoba] od nedokončených výrobků pořízených od [právnická osoba]. Z dokumentu Stav skladu 39 v tunách a CZK ke dni [datum] vyplývá, že společnost [právnická osoba] eviduje na tomto skladu podle čísla materiálu a názvu materiálu z nedokončených výrobků zpeněžených kupní smlouvou ze dne [datum] asi jen pět položek, a to v1380035 [anonymizována tři slova] 35G v množství 1,237 tun, v1380040 [anonymizována tři slova] 40G v množství 1,316 tun, v8310035 [anonymizována dvě slova] 35GR v množství 6,448 tun, v8510035 [anonymizována dvě slova] 35GR v množství 2,4 tuny a v8521038 [anonymizována dvě slova] 38GR/R v množství 0,300 tuny. Z dokumentu Stav skladu 38 v tunách a CZK ke dni [datum] vyplývá, že společnost [právnická osoba] eviduje na tomto skladu podle čísla materiálu a názvu materiálu z nedokončených výrobků zpeněžených kupní smlouvou ze dne [datum] pouze jednu položku a to v5040060 [anonymizováno] 60G v množství 2,624 tuny.

28. Z dopisu ze dne [datum] včetně přílohy a z e-mailové komunikace ze dne [datum] adresované jednateli společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] od jednatele společnosti [příjmení] – papír s. r. o. soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci. Těmito důkazy mělo být prokázáno, že kupní cena uvedená v jednotlivých kupních smlouvách mezi žalovanou a společností [právnická osoba] je vyšší, než cena obvyklá či tržní. Žalovaná dokladovala těmito důkazy, že za cenu, kterou strany nastavily, když ke skladovým cenám rozpracovaných výrobků připočetly marži 3 %, by nikdo jiný na trhu srovnatelné movité věci nekoupil. Z vyjádření firmy [anonymizováno] – [jméno] [příjmení] vyplynulo, že firma má zájem pouze o položky, u kterých uvedla cenu, kdy se jedná celkem o 5,1 tuny v hodnotě 87 142 Kč. Ostatní položky jsou nevyužitelné z důvodu malého objemu či nevyhovujících rozměrů. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] adresované jednateli společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] od jednatele společnosti [příjmení] – papír s. r. o., vyplynulo, že na nabídku jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] odpověděl obchodní ředitel [právnická osoba] – papír s. r. o. tak, že v případě výrobků umístěných v [obec] se jedná o velké množství rozličných kvalit, gramáží a šíří, kde navíc od každé položky je nabízena pouze jedna nebo malé množství rolí. Zásoby jsou proto nepoužitelné pro zpracování na konkrétní výrobky. Existuje možnost použít je jako sběrový papír.

29. Tyto skutečnosti však samy o sobě nevylučují, že jiná osoba na trhu by rozpracované výrobky s marží 3 % nekoupila, když se jedná o vyjádření pouhých dvou firem. Nad rámec toho soud uvádí, že rozpracované výrobky byly žalovanou reálně prodány s marží 3 %, tuto cenu tak lze považovat za cenu obvyklou či tržní. Ze stejných důvodů pak soud zamítnul důkazní návrh žalované na výpověď svědka [jméno] [příjmení], když tento důkaz byl navržen k prokázání stejných skutečností.

30. Pokud se týká obvyklé ceny rozpracovaných výrobků stanovených znalcem ve znaleckém posudku, pak soud ze znaleckého posudku neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když znalec při výpočtu opomněl do obvyklé ceny nedokončené výroby započítat DPH. Jelikož znalec neměl k dispozici žádné srovnatelné případy prodeje nedokončené výroby, marži ve výši 8 % pouze odhadl a připustil, že jiný znalec by odhadl marži v jiné výši, v tomto směru se není o co opřít. Znalec tedy pro odhad marže ve výši 8 % neměl jakékoli relevantní podklady. Soud tak má za to, že ohledně stanovení obvyklé ceny rozpracovaných výrobků nelze ze znaleckého posudku vycházet.

31. Vzhledem k těmto skutečnostem lze předpokládat, že nový znalecký posudek by byl opět spíše pouze odhadem obvyklé ceny, soud tedy s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení zamítnul důkazní návrh žalované na ustanovení dalšího znalce.

32. Z výpisu z hlavní knihy syntetického účtu, z výpisu z obchodního rejstříku, z notářského zápisu ze dne [datum] a z dokladové inventarizace účtů k účetní závěrce ke dni [datum] soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí v dané věci.

33. Soud učinil po provedeném dokazování následující závěr o skutkovém stavu:

34. Žalovaná jako věřitel a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které dlužník převedl své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných (nedokončených) výrobků uložených ve skladech dlužníka na adrese [adresa], [adresa], kdy seznam rozpracovaných výrobků tvoří přílohu [číslo] nedílnou součást smlouvy, k zajištění pohledávek věřitele vyplývajících z obchodní spolupráce a vyúčtovaných fakturami, jejichž seznam tvoří přílohu [číslo] nedílnou součást smlouvy, a k zajištění budoucích pohledávek věřitele vůči dlužníkovi včetně příslušenství, a věřitel toto vlastnické právo přijal. K převodu vlastnického práva k souboru věcí dochází dle smlouvy okamžikem uzavření smlouvy. Smluvní strany se dále dohodly, že veškeré věci přestavující rozpracované (nedokončené) výrobky, které budou uloženy do skladů dlužníka na adrese [adresa], [adresa] za účinnosti této smlouvy, se okamžikem jejich uskladnění stávají automaticky součástí souboru věcí a vlastnické právo k nim přechází automaticky na věřitele v rámci zajišťovacího převodu dle této smlouvy a to okamžikem jejich fyzického umístění v příslušném skladu. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud dlužník uhradí zcela pohledávky věřitele vymezené ve smlouvě nejpozději do [datum], zajišťovací převod vlastnického práva se ruší a vlastnické právo přechází bezúplatně zpět na dlužníka. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že pokud se dlužník ocitne byť částečně v prodlení s úhradou svých závazků a všechny zajištěné pohledávky neuhradí do [datum] (dále jen„ Rozhodný den“), stává se převod vlastnického práva k souboru věcí nepodmíněným a definitivním a účastníci se následně vypořádají způsobem sjednaným ve smlouvě. V čl. 3 smlouvy se strany dohodly, že stejný účinek jako prodlení dlužníka k rozhodnému dni má i zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi podle zákona č. 182/2006 Sb., v platném znění, pokud k němu dojde před rozhodným dnem. V čl. 4 smlouvy se strany dohodly, že pokud se věřitel stane nepodmíněným vlastníkem souboru věcí ve smyslu čl. 3 nebo 3.7, zavazuje se soubor věcí v přiměřené lhůtě prodat, kdy výtěžek zpeněžení bude použit následovně: první část bude použita na úhradu nákladů zpeněžení, druhou část si věřitel ponechá a zúčtuje ji na úhradu všech pohledávek věřitele vůči dlužníkovi vymezených ve smlouvě dle pořadí jejich splatnosti a zbývající část výtěžku zpeněžení bude uhrazena dlužníkovi do 20 dnů ode dne, kdy budou uhrazeny všechny k tomu způsobilé pohledávky věřitele vůči dlužníkovi vyplývající z této smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam rozpracovaných výrobků.

35. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka JIP - [právnická osoba], [IČO], [adresa], [obec]. Rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne [datum] v 10:21 hod a tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl tak, že se zjišťuje se úpadek dlužníka JIP - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec] a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo].

36. Dne [datum] žalovaná jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely kupní smlouvu, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této smlouvy nacházely ve skladu společnosti [právnická osoba] na adrese závod [obec], [adresa], [obec], na kupujícího. Účelem této kupní smlouvy bylo realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Seznam těchto nedokončených výrobků byl uveden v příloze [číslo] která byla nedílnou součástí této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 184 729,58 EUR včetně 21 % DPH, tj. 152 669,07 EUR bez DPH a 32 060,51 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 10 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího [číslo] pod [variabilní symbol], kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byl seznam nedokončených výrobků, který je totožný se seznamem výrobků uvedených v příloze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum].

37. Dne [datum] žalovaná jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely kupní smlouvu 001/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházely ve skladu [právnická osoba] – [právnická osoba], [adresa], [obec]. Seznam těchto nedokončených výrobků byl uveden v příloze [číslo] která byla nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy bylo realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 65 156,51 EUR včetně 21 % DPH, tj. 53 848,35 EUR bez DPH a 11 308,15 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 60 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího [číslo] pod [variabilní symbol], kurz EUR/Kč 25,955. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha [číslo] seznam nedokončených výrobků.

38. Dne [datum] žalovaná jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřely kupní smlouvu 002/ 2013, na základě které žalovaná převedla své vlastnické právo k souboru movitých věcí, konkrétně zásob rozpracovaných nedokončených výrobků, které se ke dni uzavření této kupní smlouvy nacházejí ve skladu [právnická osoba] – [právnická osoba], [adresa], [obec]. Seznam těchto nedokončených výrobků byl uveden v příloze [číslo] která byla nedílnou součástí této smlouvy. Účelem této kupní smlouvy bylo realizovat v souladu s bodem 4.1 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] prodej předmětu převodu za účelem realizace zajišťovací funkce zajišťovacího převodu práva. Smluvní strany se dohodly, že celková cena za předmět převodu činí 83 894,10 EUR včetně 21 % DPH, tj. 69 333,97 EUR bez DPH a 14 560,13 EUR připadajících na DPH a kupující se zavázal uhradit ji do 45 dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího [číslo] pod [variabilní symbol], kurz EUR/Kč 25,685. Smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %. V čl. 3 kupní smlouvy se strany dohodly, že vzhledem k tomu, že předmět převodu je ke dni uzavření smlouvy v dispoziční sféře kupujícího, považuje se za řádně předaný okamžikem uzavření této smlouvy. V čl. 3 smluvní strany prohlásily, že před uzavřením smlouvy provedly fyzickou kontrolu předmětu převodu. Kupující se seznámil se stavem předmětu převodu a jeho jednotlivých položek a v tomto stavu jej kupuje, jak stojí a leží. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha [číslo] seznam nedokončených výrobků.

39. Dne [datum] sepsal původní žalobce podnik dlužníka do majetkové podstaty. Do majetkové podstaty byl sepsán i soubor movitých věcí, konkrétně nedokončené výrobky uložené ve skladech dlužníka na adrese [adresa].

40. Žalovaná přípisem ze dne [datum] oznámila insolvenčnímu soudu, že přihlásila do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 71 736 564,67 Kč. Všechny pohledávky jsou zajištěné mimo jiné i zajišťovacím převodem vlastnického práva k souboru věcí, kterým jsou veškeré zásoby rozpracovaných nedokončených výrobků uložených ve skladech dlužníka na adresách [adresa] č. p.

21. Tento zajišťovací převod vlastnického práva byl zřízen na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí ze dne [datum] a zahájením insolvenčního řízení vůči dlužníkovi se zajišťovací převod vlastnického práva stal nepodmíněným a žalovaná se tak stala výlučným a nepodmíněným vlastníkem těchto movitých věcí. Žalovaná dále sdělila insolvenčnímu soudu, že kupní smlouvou ze dne [datum] převedla své vlastnické právo k části položek nedokončené výroby na společnost [právnická osoba] za celkovou kupní cenu 184 729,58 EUR, která byla žalované uhrazena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že s touto transakcí nebyly spojeny žádné přímé náklady, byl veškerý výtěžek zpeněžení zúčtován oproti zajištěným pohledávkám žalované vůči dlužníkovi včetně jejich příslušenství, a to v pořadí podle jejich splatnosti. V přípise dále žalovaná uvádí faktury, které zahrnula v přihlášce pod Pohledávku [číslo] které, s výjimkou jedné faktury, byly v celém rozsahu uhrazeny. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce pojal položky nedokončené výroby, které jsou předmětem zajišťovacího převodu, do majetkové podstaty, lze předpokládat, že žalovaná, resp. subjekt, který aktuálně uplatňuje vůči dotčenému majetku vlastnické právo, bude nucen podat vylučovací žalobu. Z tohoto důvodu věřitel svoji přihlášku nebere částečně zpět, zároveň žádá insolvenční soud, aby v rámci své dohlédací činnosti dal insolvenčnímu správci pokyn k vyloučení majetkových položek, které jsou předmětem zajišťovacího převodu práva, ze soupisu majetkové podstaty.

41. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na majetek dlužníka [anonymizováno] - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], konkurz.

42. Dne [datum] insolvenční správce dlužníka doplnil specifikaci podniku dlužníka o pohledávku dlužníka za [právnická osoba] s. r. o., [IČO] ve výši 333 780,19 EUR, která vznikla z titulu náhrady za zpeněžené movité věci.

43. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. 10. 2017, č. j. 29 Icm 3715/2013-148, který ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 103 VSPH 118/2018-2013 nabyl právní moci dne [datum], zamítl žalobu společnosti [právnická osoba] podanou vůči insolvenčnímu správci dlužníka [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka. [ulice] soud dospěl k závěru, že ať už je pohledávka zajištěného věřitele [právnická osoba], zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva důvodná či nikoliv, jedná se o pohledávku tohoto věřitele za dlužníkem, která může být případně uspokojována z majetku dlužníka jen dle pravidel stanovených insolvenčním zákonem. V insolvenčním řízení tedy platí, že dokonce i tehdy, stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. července 2013, sp.zn. 29 NSČR 23/2012). V situaci, kdy se žalobce podanou žalobou dovolává ochrany svého vlastnického práva, vzniklého na základě 3 kupních smluv uzavřených mezi ním a [právnická osoba] po zjištění úpadku dlužníka s cílem realizace zajištění pohledávek [právnická osoba] dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí, uzavřené mezi [právnická osoba] a dlužníkem dne [datum], žaloba je ve světle uvedeného zjevně nedůvodná. I kdyby dotčená smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí byla platná (kterážto otázka nebyla odvolacím soudem pro svou bezvýznamnost hodnocena), nemůže podaná žaloba uspět. Nedošlo-li k vypořádání sjednaného zajištění způsobem ve smlouvě (článek 4) předpokládaným před zahájením insolvenčního řízení dlužníka, je povinností správce sepsat předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka a zajištěný věřitel ([právnická osoba]) má právo (resp. povinnost, chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka), pouze přihlásit svou pohledávku za dlužníkem coby zajištěnou (§110, § 165, § 166 a § 173 InsZ). Jestliže se vyloučení zajištění (§ 2 písm. g) InsZ) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka z titulu svého vlastnictví zajištěný věřitel úspěšně domoci nemůže, stejně tak dle ust. § 109 odst. 1 písm. b) InsZ sám nemůže úspěšně uplatnit a realizovat své zajištění (resp. uspokojit se z něj) prodejem zajišťovacím převodem případně (podmíněně) nabytého majetku dlužníka (resp. slovy zákona majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty dle § 217 InsZ) žalobci. Uspokojil-li se přesto zajištěný věřitel ze zajištění prodejem jeho předmětu žalobci po zjištění úpadku dlužníka, dotčené 3 kupní smlouvy nemohou být pro obcházení zákona platné. Postup zvolený zajištěným věřitelem a žalobcem po uplynutí lhůty k podávání přihlášek dle § 136 odst. 2, písm. d) InsZ v zájmu přednostního uspokojení pohledávky zajištěného věřitele z majetku dlužníka zjevně popírá smysl ust. § 109 InsZ spočívající v nastolení právního režim umožňujícího po zahájení insolvenčního řízení co nejefektivnější uspokojení věřitelů.

44. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. 2. 2014, č. j. 29 Icm 3719/2013-33, který nabyl právní moci dne [datum], zamítnul žalobu, kterou se [právnická osoba] s. r. o. v postavení žalobce domáhala proti vůči insolvenčnímu správci dlužníka [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka. Krajský soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že na věc je plně aplikovatelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 23/2012, které uvádí, že i v insolvenčním řízení platí, že stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka, zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění), přičemž vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže.

45. Část movitých věcí zpeněžených kupní smlouvu 001/ 2013 ze dne [datum] a kupní smlouvou 002/ 2013 ze dne [datum] zanikla pořezem, který provedl dlužník na základě objednávky společnosti [právnická osoba], a že dlužník vystavil společnosti [právnická osoba] za tento pořez faktury, které společnost [právnická osoba] dlužníkovi uhradila. V případě kupní smlouvy 001/ 2013 se jednalo o tyto movité věci: Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v6170018; [jméno] [příjmení] 18GR /U; [číslo]; 5,230; 15 622,60; 81 706,20 v8320070; [anonymizována dvě slova] - [jméno] [příjmení] 70GR; [číslo]; 3,600; 20 921,29; 75 316,64 v6960025; [jméno] [příjmení] 25GR /U; [číslo]; 11,870; 20 551,48; 243 946,07 v6960025; [jméno] [příjmení] 25GR /U; [číslo]; 0,490; 20 551,48; 10 070,23 Celkem [anonymizována dvě slova] 25GR /U; 12,360 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 7,930; 22 213,98; 176 156,86 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 5,800; 22 213,98; 128 841,08 Celkem [anonymizována dvě slova] 32GR /W; 13,730 v6310040; [jméno] [příjmení] 40GR /W; [číslo]; 2,615; 22 213,98; 58 089,56 v6570017; [jméno] [příjmení] 17GR /U; [číslo]; 5,570; 19 808,53; 110 333,51 v8570080; [anonymizována dvě slova] 80GR /W; [číslo]; 12,100; 11 633,51; 140 765,47 v4690040; [příjmení] [příjmení] [jméno] 40GR; [číslo]; 2,240; 8 997,29; 20 153,93 [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,340; 23 567,22; 8 012,85 v6760018; [příjmení] [příjmení] 18GR /U; [číslo]; 7,755; 11 428,96; 88 631,58 v6760018; [příjmení] [příjmení] 18GR /U ; [číslo]; 3,835; 11 428,96; 43 830,06 V případě kupní smlouvy 002/ 2013 se jednalo o tyto movité věci: Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v7900035; [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR; [číslo]; 22,528; 9 733,11; 219 267,50 v6040026; [anonymizována dvě slova] 26GR /W; [číslo]; 2,165; 17 570,66; 38 040,48 v6040026; [anonymizována dvě slova] 26GR /W; [číslo]; 5,070; 17 570,66; 89 083,25 Celkem [anonymizována dvě slova] 26GR /W; 7,235 v1400025; [anonymizována tři slova] 25GR; [číslo]; 1,145; 12 205,36; 13 975,14 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 3,315; 22 213,98; 73 639,34 v6430025; [jméno] [příjmení] 25GR; [číslo]; 1,510; 21 243,60; 32 077,84 v6570017; [jméno] [příjmení] 17GR /U; [číslo]; 3,695; 19 808,53; 73 192,52 v3121011; [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,061; 23 567,22; 1 437,60 v3121011; [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,237; 23 567,22; 5 585,43 Celkem [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; 0,298 v6310040; [jméno] [příjmení] 40GR /W; [číslo]; 2,260; 22 213,98; 50 203,59 46. Předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění žaloby ze dne [datum] podanou k Okresnímu soudu v Šumperku domáhal vůči společnosti [právnická osoba] jako žalované vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 2 183 385 Kč s příslušenstvím. Řízení u Okresního soudu v Šumperku není doposud pravomocně skončeno.

47. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení částky 333 780,19 EUR do majetkové podstaty do tří dnů od obdržení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. Právní hodnocení:

48. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

49. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení.

50. Podle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do [datum] neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

51. Podle ust. § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

52. Podle ust § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

53. Podle ust. § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

54. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

55. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

56. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

57. Soud posoudil nárok, kterého se žalobkyně domáhala, po právní stránce jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované na úkor majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba] – [právnická osoba]. Závazkový právní vztah z bezdůvodného obohacení vzniká tehdy, došlo-li na úkor jednoho subjektu k obohacení druhého bez právem uznaného důvodu. Kdo je v tomto právním vztahu zavázán k vydání předmětu bezdůvodného obohacení, je definováno v ust. § 451 odst. 1 obč. zák. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení není přitom vázána na zavinění na straně obohaceného ani na jeho protiprávní jednání, jako je tomu u povinnosti k náhradě škody. O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv. Plnění může spočívat buď v tom, že bylo něco dáno, bylo zřízeno právo anebo bylo ve prospěch někoho konáno.

58. Soud má v dané věci za prokázané, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení proti dlužníku [anonymizováno] - [právnická osoba] Dne [datum] a [datum], tedy až po zahájení insolvenčního řízení, převedla žalovaná třemi kupními smlouvami rozpracované výrobky dlužníka na společnost [právnická osoba] za kupní cenu v celkové výši 333 780,19 EUR. Žalovaná dovodila své právo převést předmětné movité věci ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí uzavřené dne [datum] mezi dlužníkem a žalovanou, kde si účastníci v čl. 3 dotčené smlouvy ujednali, že:„ stejný účinek jako prodlení dlužníka k rozhodnému dni [datum] (tj. nepodmíněný a definitivní převod vlastnického práva k souboru movitých věcí, jež sloužily k zajištění pohledávky žalované vůči dlužníku) má i zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi v smyslu zákona č. 182/2006 Sb., pokud k němu dojde před Rozhodným dnem (tj. [datum]).

59. V R 45/2009 Nejvyšší soud popsal mechanismus uplatnění nároků ze zajištění zřízeného prostřednictvím zajišťovacího převodu vlastnického práva v úpadkovém řízení (pro poměry zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) tak, že i v případě, kdy se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva stala splatnou před prohlášením konkursu na majetek dlužníka, ale zajištění ke dni prohlášení konkursu trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše správce konkursní podstaty předmět zajištění do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do konkursu vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na oddělené uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetku konkursní podstaty se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže.

60. Závěry formulované v R 45/2009 se beze zbytku uplatní též pro insolvenční řízení vedené podle insolvenčního zákona. I v insolvenčním řízení tedy platí, že dokonce i tehdy, stala-li se pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem vlastnického práva splatnou před rozhodnutím o úpadku, ale zajištění stále trvá (nebylo vypořádáno způsobem předvídaným ve smlouvě), sepíše insolvenční správce předmět zajištění do majetkové podstaty jako vlastnictví dlužníka. Zajištěný věřitel má pouze právo přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako zajištěnou (s právem na uspokojení z výtěžku zpeněžení zajištění); vyloučení zajištění ze soupisu majetkové podstaty dlužníka se z titulu takového vlastnictví úspěšně domoci nemůže. K tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 23/2012.

61. Konečně v rozsudku ze dne 31. srpna 2017, sen. zn. 29 ICdo 24/2016, Nejvyšší soud doplnil, že věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva (a jenž je tedy podmíněným vlastníkem majetku původně patřícího dlužníkovi), není od zahájení insolvenčního řízení (§ 109 odst. 4 insolvenčního zákona) oprávněn uplatnit právo na uspokojení ze zajištění jiným způsobem než přihláškou zajištěné pohledávky (srov. § 109 odst. 1 písm. b), § 166 insolvenčního zákona). Možnost zpeněžit zajištěný majetek způsobem sjednaným ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva tak věřiteli zaniká nastoupením účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

62. Ve světle shora citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu posoudil soud smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k souboru věcí ze dne [datum], konkrétně její ustanovení čl. 3.7 jako neplatné pro obcházení zákona, a to obcházení ust. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Podle ustanovení § 109 insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení se spojuje i ten účinek, že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku (odstavec 4). Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu (odstavec 5).

63. Sjednání rozvazovací podmínky ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva spočívající v tom, že vlastnické právo k souboru movitých věcí přechází na žalovanou nepodmíněně a definitivně v momentu zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku pak ust. § 109 odst. 1 písm. b) evidentně obchází a popírá smysl tohoto ustanovení spočívající v nastolení právního režimu umožňujícího po zahájení insolvenčního řízení co nejefektivnější uspokojení věřitelů. Soud proto ujednání posoudil jako neplatné dle ust. § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

64. Ze stejných důvodů jsou pak neplatné i tři kupní smlouvy ze dne [datum] a [datum], jimiž žalovaná majetek dlužníka neoprávněně zpeněžila.

65. Pokud se týká argumentace žalované, že není v řízení pasivně věcně legitimována, pak soud má za to, že tato není důvodná. Soud poukazuje na závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2611/2016, kde se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je správný názor, že v případě neplatnosti (kupní) smlouvy, na jejímž základě byl po zahájení insolvenčního řízení převeden majetek insolvenčního dlužníka na třetí osobu, nemůže (nikdy) insolvenční správce po osobě, která daný majetek dlužníka neoprávněně zpeněžila, požadovat vydání bezdůvodného obohacení (majetkový prospěch, kterého se jí prodejem předmětného majetku dostalo) a zda je jedinou možností, kterou insolvenční správce ve shora uvedeném případě má, zařazení předmětného majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka? Nejvyšší soud dovodil, že žalovaná mohla (poté co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení) uplatnit právo na uspokojení ze zajištění (jen) přihláškou zajištěné pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka, a to bez ohledu na to, zda insolvenční správce sepsal předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka; současně měla insolvenčnímu správci předmět zajištění vydat (ve smyslu umožnit insolvenčnímu správci, aby jej za účelem uspokojení pohledávky žalované zpeněžil). Prodala-li žalovaná předmět zajištění, postupovala v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Je přitom na posouzení insolvenčního správce, zda předmět zajištění sepíše do majetkové podstaty dlužníka (např. proto, že dospěje k závěru, že se nabyvatelé nestali jeho vlastníky) nebo zda se bude domáhat zaplacení částky získané žalovaným jeho prodejem (nelze-li zpochybnit vlastnické právo osob, jimž byl předmět zajištění neoprávněně prodán). Současně není vyloučeno, aby insolvenční správce (v případě nejistoty co do práv, jež může uplatnit) učinil obojí; v takovém případě ovšem bude možno o žalobě na peněžité plnění (věcně) rozhodnout teprve poté, kdy bude„ příslušnost“ předmětu zajištění k majetkové podstatě vyřešena (např. nastane-li fikce, že byl pojat do soupisu oprávněně nebo bylo-li rozhodnuto o jeho vyloučení z majetkové podstaty). Vyjde-li tedy v řízení najevo, že insolvenční správce sepsal předmět zajištění do majetkové podstaty dlužníka a nabyvatelé předmětu zajištění podali žalobu o jeho vyloučení z majetkové podstaty dlužníka, bude možno o žalobě na zaplacení částky získané žalovaným prodejem předmětu zajištění rozhodnut až na základě výsledku řízení o vylučovací žalobě. O tom, že v majetkové podstatě dlužníka v konečném důsledku může„ zůstat“ buď (jen) předmět zajištění nebo (jen) peníze získané jeho prodejem, není pochyb.

66. Soud má za to, že z výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že je na posouzení insolvenčního správce, zda předmět zajištění sepíše do majetkové podstaty dlužníka, nebo zda se bude domáhat zaplacení částky získané žalovaným jeho prodejem, popř. zda učiní obojí, a za situace, kdy insolvenční správce zvolí druhou možnost (popř. obě), je žalovaná v takovém řízení pasivně věcně legitimována. Vymožení této sepsané pohledávky není vázáno na to, zdali bylo či nebylo cokoliv vyloučeno z majetkové podstaty; taktéž její vymožení není vázáno ani na to, zdali původně žalovanou zpeněžené věci existují. Smyslem uvedeného rozhodnutí bylo dle názoru soudu zdůraznit, že v konečném důsledku může v majetkové podstatě dlužníka zůstat pouze jedna z uvedených majetkových hodnot.

67. Lze tedy uzavřít, že žalované vzniklo na základě neplatného ustanovení čl. 3 7 smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva bezdůvodné obohacení na úkor majetkové podstaty dlužníka a to ve výši obvyklé ceny movitých věcí, kterými žalovaná disponovala jako vlastník a které by jinak, nebýt jednání žalované, měly být vydány do majetkové podstaty dlužníka.

68. Pokud se týká výše nároku, pak až po přibrání znalce do řízení bylo zjištěno, že stanovit obvyklou cenu těchto věcí znaleckým posudkem na základě srovnávací metody, která je běžně používána, je velmi obtížné, když se jedná v daném případě o rozpracované výrobky, které se obvykle neprodávají, ale jsou určeny k dalšímu zpracování. Pro stanovení obvyklé ceny rozpracovaných výrobků nebyl vypracovaný znalecký posudek použitelný. Dokazování dalším znaleckým posudkem se pak soudu v daném případě jevilo jako neúčelné z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení, protože by vyžadovalo další náklady a čas ovšem s nejistým výsledkem. Soud proto přistoupil k určení výše nároku postupem dle ust. § 136 o. s. ř. a určil ji podle své úvahy. Soud má za to, že v daném případě je možno vyjít z ceny, za kterou byly rozpracované výrobky žalovanou reálně prodány, když kupní cena byla stanovena dohodou mezi spřízněnými subjekty bez jakékoli ingerence žalobkyně, a nelze předpokládat, že by žalovaná měla jakýkoli zájem na nadhodnocení kupní ceny, navíc smluvní strany v kupních smlouvách prohlásily, že kupní cena byla s přihlédnutím ke všem okolnostem sjednána jako cena tržní v místě a čase obvyklá. Kupní cena pak byla stanovena tak, že k cenám, za něž byly rozpracované výrobky vedeny ve skladové evidenci dlužníka, byla přičtena přirážka 3 %.

69. V případě kupní smlouvy ze dne [datum] se žalobkyně domáhá peněžité náhrady za všechny rozpracované výrobky převedené touto kupní smlouvou, kdy skladová cena výrobků činila 3 847 112,40 Kč, po připočtení přirážky ve výši 3 %, tj. částky 115 413, 372 Kč pak činila kupní cena 3 962 525, 772 Kč, což při přepočtu na EURA kurzem EUR/Kč 25,955 činí 152 669,07 EUR bez DPH.

70. V případě kupní smlouvy 001/ 2013 ze dne [datum] se žalobkyně domáhá peněžité náhrady pouze za ty movité věci, které byly fyzicky odvezeny ze skladu dlužníka a zanikly zpracováním, kdy se jedná o následující výrobky: Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v6170018; [jméno] [příjmení] 18GR /U; [číslo]; 5,230; 15 622,60; 81 706,20 v8320070; [anonymizována dvě slova] - [jméno] [příjmení] 70GR; [číslo]; 3,600; 20 921,29; 75 316,64 v6960025; [jméno] [příjmení] 25GR /U; [číslo]; 11,870; 20 551,48; 243 946,07 v6960025; [jméno] [příjmení] 25GR /U; [číslo]; 0,490; 20 551,48; 10 070,23 Celkem [anonymizována dvě slova] 25GR /U; 12,360 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 7,930; 22 213,98; 176 156,86 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 5,800; 22 213,98; 128 841,08 Celkem [anonymizována dvě slova] 32GR /W; 13,730 v6310040; [jméno] [příjmení] 40GR /W; [číslo]; 2,615; 22 213,98; 58 089,56 v6570017; [jméno] [příjmení] 17GR /U; [číslo]; 5,570; 19 808,53; 110 333,51 v8570080; [anonymizována dvě slova] 80GR /W; [číslo]; 12,100; 11 633,51; 140 765,47 v4690040; [příjmení] [příjmení] [jméno] 40GR; [číslo]; 2,240; 8 997,29; 20 153,93 [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,340; 23 567,22; 8 012,85 v6760018; [příjmení] [příjmení] 18GR /U; [číslo]; 7,755; 11 428,96; 88 631,58 v6760018; [příjmení] [příjmení] 18GR /U ; [číslo]; 3,835; 11 428,96; 43 830,06 72. Skladová cena těchto výrobků činila v souhrnu 1 185 854,05 Kč, po připočtení přirážky ve výši 3 %, tj. částky 35 575,62 Kč pak činila kupní cena 1 221 429,67 Kč, což při přepočtu na EURA kurzem EUR/Kč 25,955 činí 47 059,51 EUR bez DPH.

73. V případě kupní smlouvy 002/ 2013 ze dne [datum] se žalobkyně domáhá peněžité náhrady pouze za ty movité věci, které byly fyzicky odvezeny ze skladu dlužníka a zanikly zpracováním, kdy se jedná o následující výrobky: Výrobek název zakázka váha, tuny jedn.cena v Kč hodnotaKč v7900035; [příjmení] [příjmení] [jméno] 35GR; [číslo]; 22,528; 9 733,11; 219 267,50 v6040026; [anonymizována dvě slova] 26GR /W; [číslo]; 2,165; 17 570,66; 38 040,48 v6040026; [anonymizována dvě slova] 26GR /W; [číslo]; 5,070; 17 570,66; 89 083,25 Celkem [anonymizována dvě slova] 26GR /W; 7,235 v1400025; [anonymizována tři slova] 25GR; [číslo]; 1,145; 12 205,36; 13 975,14 v6310032; [jméno] [příjmení] 32GR /W; [číslo]; 3,315; 22 213,98; 73 639,34 v6430025; [jméno] [příjmení] 25GR; [číslo]; 1,510; 21 243,60; 32 077,84 v6570017; [jméno] [příjmení] 17GR /U; [číslo]; 3,695; 19 808,53; 73 192,52 v3121011; [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,061; 23 567,22; 1 437,60 v3121011; [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; [číslo]; 0,237; 23 567,22; 5 585,43 Celkem [anonymizováno] 45% PN13 [číslo]; 0,298 v6310040; [jméno] [příjmení] 40GR /W; [číslo]; 2,260; 22 213,98; 50 203,59 74. Skladová cena těchto výrobků činila v souhrnu 596 502, 688 Kč, po připočtení přirážky ve výši 3 %, tj. částky 17 895, 080 Kč pak činila kupní cena 632 292,85 Kč, což při přepočtu na EURA kurzem EUR/Kč 25,685 činí 24 617,20 EUR bez DPH.

75. Celková obvyklá cena rozpracovaných výrobků, za něž se žalobkyně domáhá peněžité náhrady, tak činí 224 345,78 EUR, k této částce je pak nutno přičíst 21 % DPH, tj. částku 47 112,61 EUR, když kupní cena v jednotlivých kupních smlouvách byla stanovena včetně DPH a žalovaná např. ve svém oznámení insolvenčnímu soudu ze dne [datum] potvrdila, že takto stanovenou kupní cenu od [právnická osoba] papermill obdržela. Celkem tedy náleží žalobkyni za neoprávněně zcizené rozpracované výrobky částka 271 458,39 EUR. Soud tedy žalobě v této části vyhověl a to včetně zákonného úroku z prodlení běžícího od [datum], když žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], kde jí byla poskytnuta lhůta tří dnů ode dne obdržení této výzvy, dopis byl žalované doručen dne [datum] a již [datum] tak byla žalovaná s úhradou svého dluhu v prodlení.

76. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

77. Ve zbývajícím rozsahu pak soud shledal žalobu nedůvodnou, když se žalobkyně domáhala rovněž zaplacení marže ve výši 22 %. V řízení bylo zejména výpovědí znalce prokázáno, že obdobné rozpracované výrobky nejsou běžně obchodovány, když jsou určeny k dalšímu zpracování. Znalec odhadl marži ve výši 8 % a sám uvedl, že se jedná v podstatě o čistou spekulaci. Znalec rovněž ve znaleckém posudku uvedl, že žalobkyní požadovaná marže ve výši 22 % se jeví jako nepřiměřeně vysoká. V řízení pak bylo prokázáno, že rozpracované výrobky nebyly prodány za přímé výrobní náklady, jak uváděla žalobkyně, ale ke skladové ceně výrobků byla při stanovení kupní ceny připočtena přirážka ve výši 3 %, pokud byly výrobky reálně prodány s takovouto přirážkou, pak soud má za to, že takto stanovená cena je cenou obvyklou. S ohledem na výše uvedené soud požadavek žalobkyně na zaplacení marže ve výši 22 % neshledává důvodným. Soud tedy žalobu zamítnul co do částky 55 640,33 EUR včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když tato částka představuje částečně žalobkyní požadovanou marži ve výši 22 % (48 747,95 EUR) a ve zbývajícím rozsahu se jedná o nedůvodnou část nároku, neboť soud postupoval při výpočtu obvyklé ceny jiným způsobem, než žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] (na čl. 262 – 265).

78. Pokud se týká námitky promlčení vznesené žalovanou v podání ze dne [datum] (čl. 363 – 365) ve vztahu k části nároku žalobkyně, kde se žalobkyně domáhá náhrady za neoprávněně zpeněžené movité věci, které se vyskytují na stranách 2 a 4 přílohy kupní smlouvy ze dne [datum], když na tuto přílohu žalobkyně v podané žalobě odkazuje, avšak tyto strany přílohy k žalobě nepřiložila a konkrétní položky tvrdila až ve svém podání ze dne [datum], pak soud konstatuje, že tato námitka není důvodná. Z kontextu všech podání a listin je zcela zřejmé, že žalobkyně se již podanou žalobou domáhala peněžité náhrady za všechny rozpracované výrobky zpeněžené kupní smlouvou ze dne [datum] (žaloba byla podána [datum]), kdy nedílnou součástí kupní smlouvy byl seznam nedokončených výrobků, který je zcela totožný se seznamem výrobků uvedených v příloze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum], kde jsou všechny výrobky specifikovány. Z číslování stran přílohy přiložené ke kupní smlouvě ze dne [datum] je zřejmé, že příloha má pět stran, kdy pouze nedopatřením nebyly strany 2 a 4 přílohy předloženy, kompletní seznam výrobků však byl, jak již bylo soudem uvedeno, předložen spolu se žalobou jako příloha smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Soud tak námitku promlčení vznesenou žalovanou shledal nedůvodnou.

79. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení původně domáhala zaplacení částky 333 780,19 EUR, co do částky 6 681,47 EUR s příslušenstvím bylo řízení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněného žalobkyní, v rozsahu 55 640,33 EUR s příslušenstvím pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Úspěch žalobkyně je tedy představován částkou 271 458,39 EUR, tedy 81,33 % z předmětu řízení a úspěch žalované částkou 62 321,80 EUR, tedy 18,67 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 62,66 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 717 900 Kč za tyto úkony právní služby: 1x převzetí a příprava zastoupení - 44 220 Kč při tarifní hodnotě 8 975 588,88 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 28. 5. 2014, tj. 27,44 Kč), 1x předžalobní výzva ze dne [datum] se základním skutkovým a právním rozborem - 44 220 Kč při tarifní hodnotě 8 975 588,88 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 28. 5. 2014, tj. 27,44 Kč, 1 x podání žaloby – 44 380 Kč při tarifní hodnotě 9 016 476,22 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 15. 12. 2014, tj. 27, 565 Kč), x doplnění odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum] – 22 090 Kč při tarifní hodnotě 8 960 869,43 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 23. 5. 2015, tj. 27, 395 Kč), 1x sdělení procesního stanoviska na výzvu soudu ze dne [datum] – 42 060 Kč při tarifní hodnotě 8 439 146,98 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 30. 1. 2019, tj. 25,80 Kč), x vyjádření k odvolání žalované proti usnesení o pokračování v řízení ze dne [datum] – 21 090 Kč při tarifní hodnotě 8 462 043,89 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 12. 2. 2019, tj. 25,87 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne [datum] – 42 060 Kč při tarifní hodnotě 8 434 240,50 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 22. 8. 2019, tj. 25, 785 Kč), 1x doplnění tvrzení žalobkyně s návrhem na ustanovení znalce ze dne [datum] – 42 220 Kč při tarifní hodnotě 8 475 127,84 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 20. 9. 2019, tj. 25,91 Kč), 1x vyjádření k podání žalované na výzvu soudu ze dne [datum] – 41 900 Kč při tarifní hodnotě 8 393 353,16 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 18. 10. 2019, tj. 25,66 Kč), 1x vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] – 42 580 Kč při tarifní hodnotě 8 566 715,48 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 30. 11. 2020, tj. 26,19 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne [datum] – 41 620 Kč při tarifní hodnotě 8 324 662,42 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 26. 5. 2021, tj. 25,45 Kč), 1x doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum] – 41 540 Kč při tarifní hodnotě 8 306 671,99 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 7. 6. 2021, tj. 25, 395 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne [datum] – 41 580 Kč při tarifní hodnotě 8 318 120,45 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 24. 6. 2021, tj. 25,43 Kč), 1x replika k vyjádření žalované ze dne [datum] - 41 860 Kč při tarifní hodnotě 8 388 446,67 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 14. 7. 2021, tj. 25, 645 Kč), 1x označení listin k uložení ediční povinnosti na výzvu soudu ze dne [datum] – 41 700 Kč při tarifní hodnotě 8 349 194,83 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 24. 8. 2021, tj. 25, 525 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne [datum] - 41 660 Kč při tarifní hodnotě 8 332 839,89 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 8. 12. 2021, tj. 25, 475 Kč), 1x závěrečný návrh ze dne [datum] – 40 700 Kč při tarifní hodnotě 8 095 693,32 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 4. 1. 2022, tj. 24,75 Kč), 1x účast na jednání před soudem dne [datum] – 40 420 Kč při tarifní hodnotě 8 023 731,60 Kč (327 098,72 EUR x kurz Kč/EUR ke dni 6. 1. 2022, tj. 24,53 Kč). Náklady řízení dále sestávají z hotových výdajů advokáta v celkové výši 5 400 Kč (režijní paušál 300 Kč za 18 úkonů právní služby). Náklady řízení dále tvoří cestovné z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 18 591,36 Kč, vypočtené dle níže uvedených kritérií: 1. za cestu mezi [obec a číslo], [ulice a číslo] – [obec], [ulice a číslo] a zpět na ústní jednání konané dne [datum] v celkové výši 4 462,06 Kč. - typ vozidla: [anonymizována dvě slova] - délka trasy: 562 km - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km - cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 33,10 Kč - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,10 Kč/km, tj. celkem 2 304,20 Kč - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 2.157,86 Kč 2. za cestu mezi [obec a číslo], [ulice a číslo] – [obec], [ulice a číslo] a zpět na ústní jednání konané dne [datum] v celkové výši 4 285,14 Kč. - typ vozidla: [anonymizována dvě slova] - délka trasy: 562 km - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km - cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 27,80 Kč - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,40 Kč/km, tj. celkem 2 472,80Kč - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 1.812,34 Kč 3. za cestu mezi [obec a číslo], [ulice a číslo] – [obec], [ulice a číslo] a zpět na ústní jednání konané dne [datum] v celkové výši 4 285,14 Kč. - typ vozidla: [anonymizována dvě slova] - délka trasy: 562 km - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km - cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 27,80 Kč - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,40 Kč/km, tj. celkem 2 472,80 Kč - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 1 812,34 Kč 4. jízdné za cestu [obec] hl. n. – [obec] hl. n. dne [datum] ve výši 219 Kč, a za cestu [obec] hl. n. – [obec] hl. n. dne [datum] ve výši 280 Kč. 5. za cestu mezi [obec a číslo], [ulice a číslo] – [obec], [ulice a číslo] a zpět na ústní jednání konané dne [datum], a to v celkové výši 5 060,02 Kč. - typ vozidla: [anonymizována dvě slova] - délka trasy: 562 km - průměrná spotřeba dle technického průkazu: 11,6 l/100km cena za 1 litr automobilového benzinu 95 dle vyhlášky: 27,80 Kč - základní náhrada za používání silničního motorového vozidla: 4,70 Kč/km, tj. celkem 2 641,40 Kč - náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 2 418,62 Kč.

80. Náklady řízení dále představuje náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem 30 hodin ve výši 6 000 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad ve výši 157 057,19 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 904 948,55 Kč 62,66 % z této částky je pak 567 040,76 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 567 040,76 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

81. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení vznikly státu náklady proplacením znalečného v celkové výši 8 419 Kč, žalobkyně je tedy povinna nahradit státu náklady v rozsahu svého neúspěchu ve věci, tj. 18,67 %, tedy částku 1 571,83 Kč, žalovaná pak v rozsahu 81,33 %, tj. částku 6 847,17 Kč Lhůta k plnění byla i zde stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

82. O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek ve výši 329 212 Kč soud rozhodl dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je v řízení v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. od placení soudního poplatku osvobozena a povinnost zaplatit odpovídající část soudního poplatku podle výsledku řízení tak přechází na žalovanou. Soudní poplatek pak byl stanoven dle ust. § 6 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb. ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž soud vydal rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek, tj. ke dni 3. 1. 2022, kdy kurz EUR/Kč činil 24,750. Základ poplatku tak činil 8 095 693,32 Kč (327 098,72 EUR x 24,750), soudní poplatek z této částky pak představuje dle položky 1, odst. 1. písm. c) sazebníku částku 404 785 Kč. Žalovaná je tedy dle míry svého neúspěchu ve věci (81,33 %) povinna zaplatit část soudního poplatku ve výši 329 212 Kč Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.

Poučení