20 C 474/2015-204

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o zaplacení částky 6 648 186,96 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 648 186,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 335 410 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 27.12.2015, ve znění následných podání, domáhá po žalované zaplacení částky 6.648.186,96 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalované vzniknout tím, že poskytovala zdravotní péči v zařízeních (dále také„ pracovištích“) v [obec], [obec] a [obec], kterou ovšem účtovala tak, jako by byla poskytnuta v zařízeních v [anonymizováno] a v [obec], čímž žalobkyni uvedla v omyl. Žalobkyně dne 3.3.2012 zahájila kontrolu účtované zdravotní péče poskytnuté v roce 2011 zařízením žalované v [obec], na základě čehož zjistila neoprávněný postup žalované. Následně provedla kontrolu v zařízeních žalované dne 18.6.2012 v [obec], dne 21.6.2012 v [obec] a dne 27.6.2012 v [obec], čímž se zjištění potvrdila. Dne 25.6.2012 proběhlo mezi účastníky jednání, při kterém žalobkyně žalovanou seznámila o svém právním názoru na uzavřenou smlouvu, resp. její teritorialitu. Dopisy ze dne 22.5.2012, ze dne 18.7.2012 a 15.8.2012 žalobkyně žalovanou upozornila, že zdravotní služby poskytnuté zařízeními v zařízeních žalované v [obec], [obec] a [obec] nadále nebude proplácet. Smluvní vztahy mezi účastníky byly upraveny smlouvou č. [anonymizováno] ze dne 17.2.2007 o poskytování a úhradě zdravotní péče (dále též„ předmětná smlouva“), uzavřenou mezi pobočkou žalobkyně pro území Prahy a Středočeského kraje na straně jedné a žalovanou na straně druhé, na základě které mohla žalovaná žalobkyni účtovat zdravotní služby poskytnuté zařízeními v [obec] ([anonymizováno] [číslo], adresa [adresa žalované]) a v Středočeském kraji, konkrétně v [anonymizována dvě slova] [číslo]) adresa [adresa]), k uvedenému závěru o teritorialitě předmětné smlouvy došla i rozhodovací praxe soudů. Žalovanou tedy byla dlouhodobě účtována poskytnutá zdravotní péče pod identifikačním číslem jiného jejího zařízení, než toho, které péči skutečně poskytlo. Uvedená skutečnost dle žalobkyně prokazuje úmysl žalované k uvedení žalobkyně v omyl. Žalobkyně hradila žalované za péči o pojištěnce žalobkyně dne 28.12.2011 částku 14.181,50 Kč, dne 25.1.2012 částku 1.400.521,36 Kč, dne 14.2.2012 částku 1.423.590,75 Kč, dne 29.3.2012 částku 1.317.902,70 Kč, dne 25.4.2012 částku 354.103,33 Kč, dne 27.4.2012 částku 1.188.374,50 Kč, dne 25.5.2012 částku 349.722,52 Kč, dne 22.5.2012 částku 1.007.844,30 Kč, dne 13.6.2012 částku 1.322.264,77 Kč, dne 24.7.2012 částku 1.229.641,83 Kč, dne 21.8.2012 částku 1.199.971,48 Kč, dne 11.9.2012 částku 1.284.673,04 Kč, dne 29.1.2013 částku 958.191,59 Kč, tj. celkem 13 050 983, 67 Kč, a to na základě vyúčtování (faktur), kterým žalobkyně přiřadila vlastní zúčtovací čísla a vyhotovila zúčtovací zprávy. Žalobkyně dále uvedla, že vyúčtování zaslané žalovanou standardně podrobovala kontrole před úhradou (prerevize) a kontrolou po úhradě (postrevize), jestliže žalobkyně po úhradě koriguje vyúčtování (o částku za neoprávněně vyúčtovanou péči), pak se tato korekce projeví až při dalším vyúčtování žalované, proti kterému částku korekce žalobkyně započte. Ohledně vyúčtování žalované z období 2011 a 2012 žalobkyně provedla nadto další kontrolu jednotlivých vyúčtování a vyřadila případy, kdy byly současně splněny dvě následující podmínky: 1) zdravotní péče byla poskytnuta v místě, ležícím mimo území Prahy a Středočeského kraje a zároveň 2) zdravotní péče byla předepsána lékařem, poskytujícím zdravotní služby mimo území Prahy a Středočeského kraje. V důsledku uvedeného bylo zjištěno, že žalovaná neoprávněné do vyúčtování zahrnula zdravotní služby nekryté smluvním ujednáním, a tak jí vzniklo bezdůvodné obohacení v rozsahu 1) částky 14.181,50 Kč hrazené dne 28. 12. 2011 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 14.181,50 Kč doručené žalobkyni dne 12.12.2011; 2) částky 709.725,52 Kč hrazené dne 25. 1. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.381.361,04 Kč doručené žalobkyni dne 4.1.2012; 3) částky 887.934,33 Kč hrazené dne 14. 2. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.543.590,75 Kč doručené žalobkyni dne 3.2.2012; 4) částky 821.864,15 Kč hrazené dne 29. 3. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.437.537,46 Kč doručené žalobkyni dne 6.3.2012; 5) částky 30.354,50 Kč hrazené dne 25. 4. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 354.103,33 Kč doručené žalobkyni dne 4.4.2012; 6) částky 678.906,20 Kč hrazené dne 27. 4. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.188.374,50 Kč doručené žalobkyni dne 10.4.2012; 7) částky 27.904,98 Kč hrazené dne 25. 5. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 349.722,52 Kč doručené žalobkyni dne 4.5.2012; 8) částky 626.765,80 Kč hrazené dne 22. 5. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.127.884,30 Kč doručené žalobkyni dne 11.5.2012; 9) částky 775.568,58 Kč hrazené dne 13. 6. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.442.264,77 Kč doručené žalobkyni dne 5.6.2012; 10) částky 737.524,79 Kč hrazené dne 24. 7. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.349.641,83 Kč doručené žalobkyni dne 3.7.2012; 11) částky 635.217,46 Kč hrazené dne 21. 8. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.319.971,48 Kč doručené žalobkyni dne 3.8.2012; 12) částky 679.598,21 Kč hrazené dne 11. 9. 2012 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.404.673,04 Kč doručené žalobkyni dne 4.9.2012; 13) částky 22.640,94 Kč hrazené dne 29. 1. 2013 na základě zúčtovací zprávy [číslo] vystavené dle faktury žalované na celkovou částku 1.239.015,78 Kč doručené žalobkyni dne 4.1.2013. Žalobkyně dále uvedla, že zdravotní péče, která byla vyúčtována zúčtovacími zprávami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byla žalovanou poskytnuta v období od 1.12.2011 a do 31.8.2012 Zdravotní péče, která byla vyúčtována zúčtovací zprávou [číslo] byla žalovanou poskytnuta v období 1.12.2021 do 31.12.2012.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a žalobu navrhla zamítnout. Předně žalovaná potvrdila, že s žalobkyní uzavřela předmětnou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče, na základě které poskytovala zdravotní péči pojištěncům žalobkyně. Žalovaná dále uvedla, že faktury uvedené žalobkyní nikdy nevystavila a částky uvedené v žalobě jí nebyly hrazeny. Ohledně žalovaných částek uvedla, že není zřejmé, jak k jejich výši žalobkyně dospěla. Mezi účastníky bylo ve smlouvě (čl. IV odst. 11) sjednáno, že žalobkyně může po zjištění pochybení ve vyúčtování zaslat žalované výzvu, na základě které žalovaná uhradí příslušnou částku nebo doloží oprávněnost vyúčtovaných služeb. Uvedená výzva však žalované doručena nebyla a není jí známo, že by proběhla kontrola zdravotní dokumentace. Dle žalované je vyloučené, aby žalobkyně o praxi účtování zdravotních služeb žalované nevěděla, když po celou dobu předmětného období byla žalovaná v kontaktu s revizními pracovníky žalobkyně, rozsah zdravotních služeb dále přímo vyplývá z každého měsíčního vyúčtování žalované. Sama žalobkyně výslovně po žalované poskytování zdravotních služeb pojištěncům na územích mimo Prahu a Středočeský kraj vyžadovala i v období po 1.7.2012 a hradila je až do 1.9.2012. Pokud by se jednalo o neplatnost smlouvy, pak by si strany měly navzájem vrátit vše, čeho plněním smlouvy nabyly. Žalobkyně by totiž musela hradit částku odpovídající rozsahu zdravotních služeb jinému smluvnímu poskytovateli. Žalovaná dále uvedla, že generální ředitel žalobkyně v řízení 23 C 356/2013 potvrdil, že na základě smlouvy uzavřené s pobočkou v Praze mohli být ošetřeni pacienti i v jiném kraji. Spor o teritorialitu vznikl až v červnu roku 2012. Žalovaná dále namítla promlčení nároku žalobkyně, když žalobkyně se o posledním vyúčtování dozvěděla nejpozději dne 3.9.2012 a žalobu podala až dne 27.12.2015, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že jí žalobkyně hradila dne 28.12.2011 částku 14.181,50 Kč, dne 25.1.2012 částku 1.400.521,36 Kč, dne 14.2.2012 částku 1.423.590,75 Kč, dne 29.3.2012 částku 1.317.902,70 Kč, dne 25.4.2012 částku 354.103,33 Kč, dne 27.4.2012 částku 1.188.374,50 Kč, dne 25.5.2012 částku 349.722,52 Kč, dne 22.5.2012 částku 1.007.844,30 Kč, dne 13.6.2012 částku 1.322.264,77 Kč, dne 24.7.2012 částku 1.229.641,83 Kč, dne 21.8.2012 částku 1.199.971,48 Kč, dne 11.9.2012 částku 1.284.673,04 Kč, dne 29.1.2013 částku 958.191,59 Kč. Uvedené částky byla oprávněna přijmout jako úhradu za poskytování zdravotní péče pojištěncům žalobkyně a cestovních nákladů za cestu k pojištěncům žalobkyně, a to na základě uzavřené předmětné smlouvy. Uvedené zdravotní služby vždy žalovaná vykázala a doložila zdravotní dokumentací, načež žalobkyně provedla kontrolu a vydala zúčtovací zprávu, na základě které služby proplácela. Pokud by žalované nebyly žalobkyní služby hrazeny, měla by právo na jejich úhradu přímo od pojištěnců žalobkyně. Částku 14.181,50 Kč žalovaná přijala na základě zúčtovací zprávy [číslo] (bez korekce), částku 1.400.521,36 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po odečtení 2 724,64 Kč), částku 1.423.590,75 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (bez korekce), částku 1.317.902,70 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 0,30 Kč), částku 354.103,33 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 1 188 373,67 Kč), částku 1.188.374,50 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (bez korekce), částku 349.722,52 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 1 127 844,48 Kč), částku 1.007.844,30 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 0,30 Kč), částku 1.322.264,77 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 0,23 Kč), částku 1.229.641,83 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 0,83 Kč), částku 1.199.971,48 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 0,52 Kč), částku 1.284.673,04 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 0,04 Kč), částku 958.191,59 Kč na základě zúčtovací zprávy [číslo] (po korekci 511 385,67 Kč + 65 973,16 Kč + 6 432,03 Kč). Žalovaná dále namítla, že z předžalobní výzvy není zřejmé jaký dluh a z jakého titulu a v jaké výši by měla žalovaná hradit, proto tvrzenou pohledávku z bezdůvodného obohacení nelze považovat za splatnou. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne 4.1.2016 s učenou splatností 5 dnů od doručení, až po této lhůtě se tedy žalovaná mohla dostat do prodlení s plněním dluhu, žalobkyní tak byl uplatněn hmotněprávní úkon v podobě založení splatnosti a procesní úkon v podobě předžalobní výzvy.

3. Účastníci učinili nesporným: Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 28.12.2011 na bankovní účet žalované částku 14.181,50 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 25.1.2012 na bankovní účet žalované částku 1.400.521,36 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 14.2.2012 na bankovní účet žalované částku 1.423.590,75 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 29.3.2012 na bankovní účet žalované částku 1.317.902,70 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 25.4.2012 na bankovní účet žalované částku 354.103,33 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 27.4.2012 na bankovní účet žalované částku 1.188.374,50 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 25.5.2012 na bankovní účet žalované částku 349.722,52 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 22.5.2012 na bankovní účet žalované částku 1.007.844,30 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 13.6.2012 na bankovní účet žalované částku 1.322.264,77 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 24.7.2012 na bankovní účet žalované částku 1.229.641,83 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 21.8.2012 na bankovní účet žalované částku 1.199.971,48 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 11.9.2012 na bankovní účet žalované částku 1.284.673,04 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně převedla ze svého bankovního účtu dne 29.1.2013 na bankovní účet žalované částku 958.191,59 Kč a žalované byla předmětná částka nejdéle do týdne na její účet připsána. Žalobkyně prováděla v letech 2012 fyzické kontroly poskytovaných služeb žalovanou ve zdravotnických zařízeních žalované v [obec], [obec] a v [obec]. Zdravotní péče, která byla vyúčtována zúčtovacími zprávami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byla žalovanou poskytnuta v období roku 2011 a roku 2012, konkrétně do 31.8.2012. Zdravotnická zařízení žalované v [obec], [obec] a [obec], byla v rozhodné době oprávněna k poskytování zdravotní péče.

4. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, že žalobkyně s žalovanou, které bylo přiděleno číslo [anonymizováno] [číslo] uzavřela dne 17.12.2007 smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče, která v čl. XII bod 1 písm. b) stanoví, že příloha 2 obsahuje mimo jiné jednoznačnou identifikaci pracovišť - zařízeních žalované (viz Smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče ze dne 17.12.2007). Jako smluvní zdravotnická zařízení (pracoviště) byla mezi stranami sjednána zařízení v [obec], [okres] a v [anonymizováno], všechna v odbornosti 925 (viz Příloha ke smlouvě č. [anonymizováno] ze dne 30.1.2008 a seznam nasmlouvaných kódů zdravotních výkonů).

5. Žalobkyně zaúčtovala za zdravotní péči poskytnutou žalovanou pojištěncům žalobkyně za období od 1.12.2011 do 31.12.2011 částku 1 520 521,36 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 9.1.2012 [číslo]), za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 částku 1 543 590,75 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 8.2.2012 [číslo]), za období od 1.2.2012 do 29.2.2012 částku 1 437 902,70 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 28.3.2012 [číslo]), za období od 1.3.2012 do 31.3.2012 částku 354.103,33 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 6.4.2012 [číslo]), za období od 1.3.2012 do 31.3.2012 částku [číslo] (viz Zúčtovací zpráva ze dne 12.4.2012 [číslo]), za období od 1.4.2012 do 30.4.2012 částku 349 722,52 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 11.5.2012, [číslo]), za období od 1.4.2012 do 30.4.2012 částku [číslo] (viz Zúčtovací zpráva ze dne 15.5.2012 [číslo]), za období od 1.5.2012 do 31.5.2012 částku 1 442 264,77 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 12.6.2012 [číslo]), za období od 1.6.2012 do 31.6.2012 částku 1 349 641,83 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 19.7.2012 [číslo]), za období od 1.7.2012 do 31.7.2012 částku [číslo] (viz Zúčtovací zpráva ze dne 6.8.2012 [číslo]), za období od 1.8.2012 do 31.8.2012 částku [číslo] (viz Zúčtovací zpráva ze dne 11.9.2012 [číslo]), za období od 1.12.2012 do 31.12.2012 částku 1 166 610,59 Kč (viz Zúčtovací zpráva ze dne 28.1.2013 [číslo]).

6. Žalobkyně zaslala žalované dne 18.12.2015 předžalobní vyzvu k úhradě žalované částky, která jí byla hrazena na základě zúčtovacích zpráv [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] když na úhradu zdravotních služeb mimo teritoriální působnost předmětné smlouvy nemá žalovaná nárok (viz předžalobní výzva ze dne 17.12.2015 + podací lístek).

7. Z ostatních provedených důkazů pak soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci, když zejména žalobkyní doložený článek z iRozhlasu ze dne 27.5.2011 a k důkazu spisem provedený výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. 23 C 356/2013 nemohou zvrátit právní závěry soudu, že není nezbytné prokázání omylu žalobkyně.

8. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit následující závěr, podle kterého žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 17.12.2007 smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče, která se vztahovala na zařízení žalované v [obec], [okres] a v [anonymizováno]. Žalobkyně žalované hradila žalované od 28.12.2011 do 29.1.2013 celkem třináct plateb v celkové výši 13 050 983,67 Kč, a to za zdravotní péči poskytnutou žalovanou pojištěncům žalobkyně v období od 1.12.2011 do 31.8.2012. Žalobkyně zaslala žalované dne 18.12.2015 předžalobní vyzvu k úhradě žalované částky, přičemž specifikovala, že částka představuje neoprávněně účtované zdravotní služby uvedené v zúčtovacích zprávách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]).

9. Dle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

10. Dle § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obch. zák.“), nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

11. Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce druhého cit. ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto ji vyhověl. V prvé řadě shledal, že spor mezi účastníky spočíval především v uplatnění předmětné smlouvy na rozsah poskytnutých zdravotních služeb žalovanou klientům žalobkyně. Soud po provedeném dokazování došel v souladu se zásadou uvedenou v § 13 o. z. ke stejnému závěru jako soudy v již pravomocných rozhodnutích, vydaných mezi týmiž účastníky řešícími pouze jiné období, tedy že se předmětná smlouva vztahuje pouze na zdravotnickou péči poskytnutou zařízeními žalované v Praze a Středočeském kraji. Zařízení žalované v [obec], [obec] a [obec] se nestala smluvními zařízeními dle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, neboť nebyla smluvními stranami předmětné smlouvy (k tomu viz rozsudek MS v Praze č.j. 70 Co 229/2016-219 ze dne 15.9.2016, rozsudek MS ze dne 3.12.2014 č.j. 13 Co 389/2014-145 a rozsudek MS v Praze ze dne 6.10.2015 č.j. 35 Co 252/2015-509). S ohledem na uvedené v dané věci tedy žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení na základě plnění z neplatného právního úkonu, když předmětná smlouva byla uzavřena platně. Z hlediska posouzení žalobního nároku tak bylo rozhodující, zda žalovaná získala majetkový prospěch (zda jí bylo plněno), a dále, že pro získání tohoto majetkového prospěchu chyběl na její straně právní důvod. Dle ustálené rozhodovací praxe platí, že na žalobkyni leží důkazní břemeno o tom, že tuto částku žalované hradila. Na žalované pak je, aby prokázala, že jí bylo peněžité plnění poskytnuto na základě právního důvodu, který ji opravňuje peníze si ponechat. Jestliže neunese v tomto směru důkazní břemeno a nebude-li v řízení zjištěn ani jiný právní důvod přijetí plnění, znamená to, že právní titul na její straně chybí, takže plnění bylo přijato bez právního důvodu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2019 sp.zn. 26 Cdo 3279/2019).

13. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně zaslala peněžité prostředky na bankovní účet žalované ve dnech 28.12.2011, 25.1.2012, 14.2.2012, 29.3.2012, 25.4.2012, 27.4.2012, 25.5.2012, 22.5.2012, 13.6.2012, 24.7.2012, 21.8.2012, 11.9.2012 a 29.1.2013, a to v celkové částce 13 050 983,67 Kč. Skutečnost, že žalobkyně neoznačila veškeré zdravotní plnění, které bylo zahrnuto do jednotlivých zúčtovacích zpráv v rozporu s ujednáními předmětné smlouvy, soud nepovažoval za rozhodující, když dle ustálené soudní praxe musí právě žalovaná doložit oprávnění si peněžité prostředky ponechat. Ve smyslu uvedeného soud procesně poučil žalovanou o nutnosti jednoznačně určitě a srozumitelně tvrdit, na základě jakých skutečností byla oprávněna uvedené platby přijmout. Žalovaná uvedla, že platby přijala na základě uzavřené předmětné smlouvy, a to konkrétně dle zúčtovacích zpráv [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Soud došel k závěru, že v této věci žalovaná neunesla břemeno tvrzení a důkazní, když netvrdila, na základě jakého plnění (poskytnutých zdravotních služeb) uvedené prostředky přijala. Soud tak nemohl posoudit, jakými konkrétními zařízeními žalované byly poskytnuty zdravotní služby uvedené v jednotlivých zúčtovacích zprávách. Nadto soud dále dodává, že žalovaná nesporovala, že by žalovanou částku obdržela na základě vyúčtování zdravotních služeb poskytnutých zařízeními mimo Prahu a Středočeský kraj, jak tvrdila žalobkyně. V řízení nebyl zjištěn ani jiný právní důvod, na základě kterého by si žalovanou částku mohla ponechat.

14. Soud uvádí, že poukaz žalované na praxi, kdy jí žalobkyně péči od počátku uzavření předmětné smlouvy proplácela, jakož i důkazy o tom, že pracovníci žalobkyně věděli o vyúčtovávání zdravotní péče poskytnuté zařízeními žalované mimo Prahu a Středočeský kraj, nelze pro posouzení této věci považovat za relevantní. Ve věci není podstatné zda si žalobkyně byla vědoma toho, že k plnění není povinna, neboť podmínka existence omylu není ve věci rozhodující (k tomu např. FIALA, Josef a kol.. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009). Ve věci ani nelze uvažovat o plnění žalobkyně jakožto disimulovaném darování, když žalobkyně hradila na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Lze tedy uzavřít, že žalované vzniklo dle § 451 obč. zák. bezdůvodné obohacení, neboť přijala plnění bez právního důvodu.

15. Dále se soud zabýval námitkou promlčení, když vyšel z ustálené soudní praxe stanovující, že pro řešení otázky, zda promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení získaného přijetím plnění bez právního důvodu (jak tomu bylo i v posuzované věci) se řídí právní úpravou obchodního zákoníku nebo občanského zákoníku, je určující především povaha právního vztahu účastníků vzniklého takovým plněním. Přitom pro přijetí závěru, zda vztah z bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím plnění bez právního důvodu ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák. je závazkovým vztahem obchodním nebo občanskoprávním, je tak nezbytné vyřešit otázku, zda bezdůvodné obohacení, jehož vydání je požadováno, bylo získáno na základě vztahu, který svým pojetím odpovídá § 261 odst. 1 obch. zák. (případně § 261 odst. 2 a 3 a § 262 obch. zák.), tedy zda ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo při podnikatelské činnosti stran, či nikoli (k tomu např. 32 Cdo 1129/2018). V dané věci došlo k bezdůvodnému obohacení žalované vzniklého ve vztazích mezi podnikateli, když oba účastníci jsou osobami zapsanými v obchodním rejstříku. Současně poskytování zdravotní péče je jejich podnikatelskou činností, z uvedených důvodů tak v souladu s ust. § 261 obch. zák. soud došel k závěru, že nárok na vrácení úhrad částek za poskytnuté zdravotní služby, které nebyly provedeny na základě smluvního ujednání (tedy na jejich poskytování nebyla uzavřena smlouva) uplyne za 4 roky ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na její úkor obohatil. K bezdůvodnému obohacení dochází v okamžiku, kdy obohacený přijal plnění. K úhradám žalované částky došlo v období od 28.12.2011 do 29. 1. 2013, k promlčení by tak došlo ohledně první úhrady dne 28.12.2015 a poslední úhrady dne 29.1.2017. Žaloba byla podána dne 27.12.2015, proto nárok žalobkyně nebyl promlčen.

16. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že z předžalobní výzvy není zřejmé jaký dluh a z jakého titulu a v jaké výši by měla žalovaná hradit, když bylo prokázáno, že předžalobní výzva jasně specifikuje důvod v podobě teritoriality předmětné smlouvy a dále zúčtovací zprávy, kterých se výzva týká. Žalované vzhledem k již proběhlým soudním řízením muselo být zřejmé, co je myšleno teritorialitou předmětné smlouvy a současně jí muselo být zřejmé, jaké služby zdravotní péče v daných zúčtovacích zprávách byly zahrnuty. Z hlediska přiznání nákladů pak je rozhodující, že žalovaná ani po doručení výzvy na žalovanou částku ničeho nehradila, proto byly náklady žalobkyně vynaložené účelně.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 335 410 Kč. Soud nepovažoval za náklady účelně vynaložené spočívající v zastupování žalobkyně advokátem, neboť žalobkyně disponuje vlastním právním aparátem, kterému musela být problematika známa, když práva ze smlouvy s žalovanou byla již řešena v jiných řízeních (např. 23 C 356/2013). Žalobkyně tak mohla využít vlastních kapacit, aniž by byla ohrožena na prosazování svých práv např. specifičností věci. Nehledě na to, že zaměstnanci žalobkyně se také se spisem seznamovali (viz č.l. 145 spisu - záznam o nahlížení). Náklady žalobkyně tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 332 410 Kč a z nákladů paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý z 10 úkonů (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 31.1.2020, 15.1.2021, 17.3.2021, účast u jednání dne 16.11.2016, 23.8.2018, 17.10.2019, 4.11.2020, 17.3.2021). V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení