20 C 48/2020 - 298

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] o zaplacení 230 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 230 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1 náhradu nákladů řízení ve výši 96 044 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované č. 1, [Jméno advokáta B].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2 náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně požadovala po žalovaných zaplacení částky 230 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2020. Uvedla, že po dohodě s žalovaným uhradila na účet žalované částku 230 000 Kč, když částka 200 000 Kč byla uhrazena dne 23. 3. 2018 a částku 30 000 Kč uhradila dne 3. 4. 2018, když v době úhrady peněz nevěděla, že se jedná o účet žalované, neboť tento účet ji sdělil žalovaný. S žalovanou nejednala, ale té muselo být známo, že se jedná o vklad na burzu, když se svým účtem disponovala. S žalovanou začala jednat až v době, kdy byl žalovaný ve výkonu trestu. Platby realizovala jako vstupní vklad na blíže nespecifikované burzovní obchody, když žalovaní slibovali zhodnocení vkladů, avšak tento předpoklad se nepotvrdil, podstatu obchodů žalovaní žalobkyni nikdy nevysvětlili, informace jí nepodávali a nedoložili ani nákup některých z obchodovaných burzovních produktů. Současně žalobkyně zjistila, že žalovaný nikdy zřejmě nebyl osobou oprávněnou ke zprostředkování jakýchkoliv burzovních obchodů a žalobkyně nabyla podezření, že žalovaní předmětné finanční prostředky použili pro vlastní potřebu, tedy jí uvedli v omyl a právní jednání je neplatné. Dále vznesla námitku relativní neplatnosti ústní dohody uzavřené s žalovanými o poskytnutí platby 230 000 Kč, když dohoda je neurčitá. Žalobkyně opakovaně žádala o vrácení předmětné částky, což však žalovaní do dnešního dne neučinili, a proto požaduje i úrok z prodlení, a to ode dne sepisu žaloby. Také uvedla, že na svých účtech dohledala následující platby, které šly na účet nebo z účtu žalované (ve prospěch účtu žalované z účtu žalobkyně č. [č. účtu]: dne 13. 8. 2018 - 716 Kč; dne 29. 11. 2018 - 52.500 Kč; dne 7. 12. 2018 – 1 327 Kč; dne 9. 12. 2018 - 678 Kč; ve prospěch účtu žalované z účtu žalobkyně č. [č. účtu] dne 29. 3. 2018 – 200 000 Kč; dne 3. 4. 2018 - 30.000 Kč; dne 11. 6. 2018 – 510 Kč; dne 8. 11. 2018 – částka 70 000 Kč, kdy se jednalo o platbu za zboží a další odchozí platby ve dnech 10. 1. 2019, 18. 1. 2019, 10. 2. 2019, 8. 3. 2019, 26. 4. 2019, 14. 5. 2019, 7. 6. 2019, 23. 8. 2019 v celkové hodnotě 16 065 Kč, když žalobkyně uvádí, že toto nemělo spojitost s daným případem. Dále eviduje příchozí platby z účtu žalované na svůj účet č. [č. účtu] dne 11. 10. 2018 – 9 000 Kč, když toto nemá souvislost s projednávanou věcí; dne 19. 10. 2018 - 490 Kč; dne 23. 10. 2018 – 7 980 Kč přepokládá, že se jedná o výnos, ačkoliv není prokázáno, že by nějaký burzovní obchod byl; dne 15. 1. 2019 – 60 000 Kč, asi zisk z prodeje zboží; dne 14. 2. 2019 – 8 890 Kč, asi výnos; na účet [č. účtu] – 21 250 Kč, nebyl uveden účel úhrady, nesouvisí s projednávanou věcí; dne 8. 4. 2019 – 8 190 Kč, asi výnos; na účet č. [č. účtu] dne 4. 6. 2018 -4 000,- Kč, asi výnos; dne 30. 6. 2018 – 3 890 Kč, asi výnos; dne 16. 7. 2018 – 10 920 Kč, asi výnos dne 30. 7. 2018 – 15 495 Kč, asi výnos; dne 19. 8. 2019- 8 890 Kč, asi výnos; dne 26. 11. 2019 – 8 740 Kč, asi výnos a na účet č. [č. účtu] dne 28. 5. 2018 – 22 100 Kč, když částka s předmětem sporu nesouvisí. Avšak bez ohledu na výše uvedené žalobkyně v rámci řízení uplatnila pouze částku 230 000 Kč. Žalobkyně také uvedla, že nikdy nezplnomocnila svého syna k jednání s žalovaným ve vztahu k této žalobě.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout, když uvedla, že s žalobkyní nikdy nespolupracovala a mezi nimi dohoda uzavřena nebyla, všechny předmětné transakce na účtu prováděla na pokyn žalovaného. Žalovaná se dále bránila kompenzační námitkou, když uvedla, že na účet žalobkyně odešla částka 189 345 Kč a současně zaslala třetím subjektům na základě žádosti syna žalobkyně a se souhlasem žalobkyně částku 17 800 Kč. Odmítla, že by jakkoliv lstivě vymámila na žalobkyni předmětnou částku, v žádném vztahu k ní nebyla. Nadto nemohla z její strany dojít k bezdůvodnému obohacení, kdy její účet byl pouze platebním místem a v okamžiku připsání peněz na účet, se peníze stávají vlastnictvím banky.

3. Žalovaný rovněž navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout, když uvedl, že nárok je nezákonný, nepodložený a on ho neuznává, neboť peníze již byli žalobkyni vráceny. Žalobkyně s žalovanou komunikovala až v září 2019 a žalovaná nebyla přítomna a ani nebyla účastníkem dohody mezi ním a žalobkyní. On pro žalobkyni v letech 2017-2019 zajišťoval a zprostředkoval nespočet požadavků. Dohoda mezi ním, žalobkyní a synem žalobkyně byla taková, že žalobkyně mu zašle 230 000 Kč, když 200 000 Kč je vklad na burzu a 30 000 Kč nevratná platba, což bylo potvrzeno emaily ze dne 28.-29. 3. 2018 a potvrzujícím emailem ze strany žalobkyně ze dne 3. 4. 2018. Ona mu předala údaje z občanského průkazu a on zřídil účty na některých obchodně burzovních platformách. Jejich spolupráce na burzovních obchodech začala však dříve, když již 29. 12. 2017 ho kontaktovala žalobkyně a chtěla, aby ji otevřel účet na kryptoměnové burze a dne 6. 1. 2018 poslala na účet žalované č. [hodnota] částku 19 000 Kč na nákup [jméno FO], kdy následně byly otevřeny účty na [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne 14. 10. 2019 písemně prohlásila, že všechny dosavadní zisky z burzy zdanila, přijala více jak 15x výnosy, nikdy je nevrátila ani je nerozporovala, když ani nerozporovala vyúčtování plateb a výdajů ze dne 12. 1. 2020, když on ji vyúčtoval částku 762 847 Kč. Plnění přijímala buď ona sama, nebo prostřednictvím svého syna. S žalobkyní měli vícero obchodních vztahů, když ji pomáhal rozjíždět e-shop, zakládat kamenný obchod, a tedy burzovní obchody, kdy ona poslala částku 230 000 Kč byly jen součástí dlouhodobě fungující spolupráce. Současně učinil nesporným, že částka 230 000 Kč byla na jeho pokyn uhrazena na účet žalované, protože on účet v ČR neměl. Žalovaný dále uvedl, že pokud žalobkyně plnila bez právního důvodu, tak se uplatní § 2991 o.z. a § 2997 o.z. a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5089/2017. Peníze sice zůstaly na účtu žalované, ale to jen z toho důvodu, že on a jeho sestra měli peníze, se kterými mohli disponovat v různých měnách. Celá částka 230 000 Kč byla zobchodována, a to jak na burzu, tak na jiné obchody, které žalobkyně požadovala. V závěrečném návrhu se žalovaný ještě dovolával rozhodnutí NS 28 Cdo 706/2022, 28 Cdo 694/2019 a zdůraznil, že dohoda mezi ním a žalobkyní byla dlouhodobá a započala ještě před zaplacením 230 000 Kč od žalobkyně.

4. Žalovaný v průběhu řízení vznesl dvě námitky podjatosti soudce, o kterých bylo rozhodnuto Krajským soudem v Brně usnesením č.j. 38 Nc 428/2021-182 ze dne 20. 7. 2022 a č.j. 38 Nc 3218/2023-276 ze dne 4. 5. 2023 a také 2 námitky věcné nepříslušnosti, když o první rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením č.j. Ncp 141/2021-141 ze dne 21. 9. 2021, který dospěl k závěru, že věcně příslušným je Okresní soud v Hodoníně. O druhé námitce soud nerozhodoval, když tato otázka již byla pravomocně rozhodnuta, řeší se na začátku řízení, tedy zabývání se touto námitkou by bylo nadbytečné a nehospodárné, tedy soud pouze na ni upozorňuje a ponechává na účastnících, zda opakovaně vznesená námitka bude předmětem odvolání.

5. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl účastníky navržené důkazy, ze kterých zjistil, níže uvedené skutečnosti, když současně neprovedl některé navržené důkazy žalovaným, a to diářem za rok 2018, strana z období od 9. do 10.4., svědeckou výpovědí pana [Anonymizováno] a pana [jméno FO], když tyto důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení a ani jeden z nich nesplňuje výjimku dle § 118b o.s.ř. Žalovaný sice tvrdil, že pan [jméno FO] a pan [jméno FO] mohou znevěrohodnit výslech svědka [Anonymizováno], avšak pouze tím, že žalovaný byl přesvědčen, že budou vypovídat jinak než svědek [Anonymizováno]. Odlišná výpověď však není důvodem pro výjimku z koncentrace řízení. Pokud tito svědci měli dosvědčit jinou skutečnost, měli být navrženi ve lhůtě pro koncentraci. Nadto je podstatné zdůraznit, že svědek [Anonymizováno] byl svědkem žalovaného a pochybnosti o nevěrohodnosti vyvstali až poté, co svědek vypověděl něco jiného, než si žalovaný přál. Avšak ačkoliv byl žalovaný poučen o koncentraci a výjimkách, přesto neuvedl nic, co by soud přesvědčilo, že se svědek stal nevěrohodným až po jeho výslechu, případně po jeho navržení. Je pravda, že svědek je synem žalobkyně, avšak to žalovaný věděl od počátku, a přesto na jeho výslechu trval. Soud při výslechu svědka neshledal, že by si svědek vymýšlel, případně že by zaujatě vypovídal ve prospěch jedné strany. Jeho výpověď nebyla vzájemně si odporující a byla souvislá.

6. Z výpisu z účtu žalované v prosinci roku 2017 soud zjistil, že žalovaná eviduje dvě platby označené jménem žalobkyně, když však není uvedeno číslo účtu, a to dne 25.

12. částku 1 030 Kč označenou jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] a 29.

12. částku 40 000 Kč označenou jako nákup na [Anonymizováno]. + poplatky.

7. Výpisem z účtu žalobkyně č.ú. [č. účtu] soud zjistil, že žalobkyně dne 3. 4. 2018 zaslala částku 30 000 Kč a dne 29. 3. 2018 částku 200 000 Kč na účet žalované č. [č. účtu], když v obou případech platbu označila „na burzu“. Skutečnost, že platba byla zaplacena, potvrdil žalovaný žalobkyni emailem ze dne 16. 4. 2018, když uvedl, že potvrzuje platby na investici burzovního obchodu ve výši 230 000 Kč včetně poplatků.

8. Upomínkou ze dne 3. 6. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou a žalovaného k zaplacení částky 230 000 Kč, když tato platba byla realizována jako vstupní vklad na burzovní obchody, když toto žalovaní nijak nespecifikovali a žalobkyně se domnívá, že pokud šlo o účel, tak o tom nebyla informována pravdivě a žalovaní se mohli dopustit podvodu. Dopis byl jak žalované, tak žalovanému odeslán dne 3. 6. 2020.

9. Z vyjádření [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 25. 8. 2020 soud zjistil, že majitelem účtu č.ú. [č. účtu] je žalovaná.

10. Listinou ze dne 14. 10. 2019 potvrdila žalobkyně, že všechny své dosavadní zisky z burzy zdanila a případné další zisky opět zdaní. V této listině nebyla uvedena žádná konkrétní částka.

11. Z vyúčtování ze dne 12. 1. 2020, které vypracoval žalovaný a zaslal ho žalobkyni soud zjistil, že žalovaný uvedl, že byly pro žalobkyni a pro jejího syna vyplaceny výnosy z burzy v celkové hodnotě 133 595 Kč (období od 27. 3. 2018 do 25. 11. 2019), byly za žalobkyni, jejího syna a [právnická osoba] za období od 15. 2. 2018 do 26. 6. 2019 zaplaceny náklady v celkové výši 427 338 Kč a z účtu Unicredit Bank byla v období od 19. 12. 2017 do 25. 9. 2019 vyplacena celková částka 175 814 Kč.

12. Z emailu žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne 14. listopadu 2017 soud zjistil, že žalovaný přeposlal žalobkyni informace ke zřízení nové domény a webhostingu pro realizaci eshopu www.[Anonymizováno].cz. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že se jedná o komunikaci ohledně fungování eshopu. Dále soud zjistil z emailu ze dne 3. 3. 2018, že došlo k aktivaci na platformě [Anonymizováno] a dále z emailu ze dne 2. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný zaslat žalobkyni vstupy do všech velkoobchodů, se kterými domluvil spolupráci a dále, že proběhla aktivace paypal pro [Anonymizováno] [Anonymizováno].

13. V emailu ze dne 25. 12. 2017 syn žalobkyně informoval žalovaného o možnosti investovat do kryptoměn a současně dal pokyn ke změně drobného údaje na prodejních webových stránkách. V emailu ze dne 29. 12. 2017 se žalobkyně obrací na žalovaného s dotazem, kam má poslat peníze na nákup měny na [Anonymizováno], že jí o to řekl syn. V emailu společnosti [Anonymizováno] ze dne 29. 12. 2017 adresovaný žalovanému, byla žalobkyně informována o registraci na výměnné službě [Anonymizováno], včetně hesla a ID klienta.

14. Z emailové komunikace mezi žalovaným a žalobkyní dne 28. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný sdělil, že ho syn žalobkyně požádal, aby jí informoval o nové investici na burzu, jednalo by se o dlouhou pozici, kdy polovina by šla na komodity ([Anonymizováno], [Anonymizováno]) a druhá na menší a kratší obchodování, jako doposud. Současně uvedl, že riziko ztráty se bude snažit broker omezit na max 25%, s tím, že pokud by byly po sobě tři ztráty přes 100 000 Kč, tak se jí zbytek vrátí. Výnosy by měly být rozděleny na 1/3, jedna se přidá na vklad, druhá na zboží a pro jejího syna a třetí se vždy zašle na účet. Jednalo se o částku 230 000 Kč, kdy 21 000 Kč bude poplatek, z výnosu se odečte 10% provize brokera, první vklad bude [Anonymizováno] 4. 4. 2018. Riziko ztráty nese žalobkyně jako příkazce a vkladatel za podmínek výše uvedených, a pokud souhlasí má zaslat peníze na účet. Na toto reagovala žalobkyně, že do 3. 4. bude mít žalovaný peníze na účtu a domluvili se, že se jedná o účet č. [č. účtu].

15. Následoval email ze strany žalobkyně ze dne 3. 4. 2018, ve kterém sdělovala žalovanému, že mu zaslala 230 000 Kč na obchod na burze a souhlasí s podmínkami, když výslovně uvedla „při opakovaných ztrátách přerušení obchodování, systém rozdělení ev. zisku“ a dále se ptala na [Anonymizováno], kterou objednala 27. 3., ale doposud ji nepřišla.

16. V emailové komunikaci dne 7. 9. 2018 mezi žalobkyni a žalovaným, jak soud zjistil, strany mezi sebou řešili nákup zboží na eshop a do kamenného obchodu ve [Anonymizováno].

17. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovaným v období od 8. 9. 2018 do 2. 10. 2018 soud zjistil, že žalobkyně řešila s žalovaným objednávání zboží, současně uvedla jméno pana [Anonymizováno], který měl zboží vyzvednout. Z předložených faktur – [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o objednávky zboží ([Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], oblečení), kdy odběratelem je [právnická osoba] a jednalo se o platby na účet paní [jméno FO] ([č. účtu]).

18. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 19. 10. 2018 soud zjistil, že žalobkyně ho informuje, že mu poslala na účet provizi z prodeje [Anonymizováno] z eshopu, dále řešila prodej [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zboží pro paní [jméno FO]. Na to reagoval žalovaný, který ji sděloval, že děkuje za provizi a v příštím týdnu, že obdrží žalobkyně výnos 2/3 z části burzy ve výši 7 980 Kč a dále reagoval na dodání zboží pro paní [jméno FO] a dále emailem ze dne 19. 11. 2018 žalobkyně informovala žalovaného, že mu poslala na účet provizi za prodej v říjnu – z eshopu [Anonymizováno] 20% z prodejní ceny a za [Anonymizováno] 49% ze zisku. Současně soud zjistil, že mezi žalobkyní, žalovaným probíhala emailová komunikace ohledně fungování eshopu, a to dne 21. 8. 2018, 23. 5. 2018, 2. 4. 2018, 1. 4. 2018, 25. 7. 2019, 1. 4. 2018, 28. 7. 2019, 4. 6. 2019, 5. 10. 2018 a 24. 8. 2018.

19. V emailu ze dne 21. 11. 2018 požádala žalobkyně žalovaného, aby peníze mimo zaslal na účet č. [č. účtu].

20. Z výpisu z účtů žalované bylo zjištěno, že na účet žalobkyně č. [č. účtu] byly zaslány platby, když platba byla označena buď jako burza, nebo nebyla označena nijak. Jednalo se o následující platby: dne 25. 11. 2019 částka 8 740 Kč (prokázáno i výpisem z účtu žalobkyně za období listopad 2019), dne 16. 8. 2019 částka 8 890 Kč, 4. 6. 2018 částka 4 000 Kč, dne 30. 6. 2018 částka 3 890 Kč, dne 30. 7. 2018 částka 15 495 Kč, dne 16. 7. 2018 částka 10 920 Kč a na účet žalobkyně č. [č. účtu] dne 11. 10. 2018 částka 9 000 Kč, dne 23. 10. 2018 částka 7 980 Kč, dne 15. 1. 2019 částka 60 000 Kč, dne 14. 2. 2019 částka 8 890 Kč a na účet žalobkyně č. [č. účtu] dne 28. 11. 2018 částka 21 250 Kč, dne 8. 4. 2019 částka 8 190 Kč a na účet žalobkyně č. [č. účtu] (majitelka účtu potvrzena dopisem [právnická osoba] ze dne 22. 4. 2021) byla dne 25. 5. 2018 zaslána částka 22 100 Kč, tedy celkem 189 345 Kč.

21. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že dne 9. 7. 2019 byla na účet paní [jméno FO] (majitelka kamenného obchodu ve [Anonymizováno] spolupracující s žalobkyní) zaslána částka 10 190 Kč, dne 24. 9. 2018 částka 20 000 Kč, dne 26. 3. 2019 částka 6 000 Kč a dne 6. 2. 2018 na účet [jméno FO] (známý [Anonymizováno] žalobkyně) částka 1 400 Kč a na účet[Anonymizováno]paní [jméno FO] dne 18. 12. 2018 částka 4 000 Kč. Skutečnost, že majiteli účtu jsou paní [jméno FO] a pan [jméno FO] soud zjistil z vyjádření společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 23. 4. 2021 a že majitelkou účtu je paní [jméno FO] soud zjistil z dopisu [právnická osoba] ze dne 22. 4. 2021.

22. Z přehledu plateb z účtu žalované ze dne 3. 10. 2018, 17. 10. 2018 a 3. 10. 2018 soud zjistil, že z účtu odešly platby v celkové výši 80 000 Kč, když platby byly označena jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] objednávka.

23. Dále z výpisu z účtu žalované ze dne 7. 5. 2018 a 9. 5. 2018 byly provedeny platby, u kterých je rukou dopsáno [Anonymizováno], avšak nebylo zjištěno, že by účty, na které byly tyto platby provedeny, byly žalobkyně.

24. Z předložené listiny, která měla obsahovat IP adresu a data, kdy se žalobkyně sama přihlašovala do [Anonymizováno], soud tyto údaje nezjistil, když nebyly doloženy jinými údaji, tedy se jednalo jen o soupis několika údajů a dat od 29. 12. 2017 do 6. 1. 2018. Shodně z předložené listiny [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud nezjistil, že by se jednalo o obchodování pro žalobkyni, když údaje zde uvedené na žalobkyni nijak neodkazovaly.

25. Z předloženého výpisu z účtu v období od 11. 8. do 31.8. 2018 a od 1.10. do 17.10.2018 soud nezjistil nic podstatného, když není zřejmé, z jakého konkrétního účtu je výpis a většina konkrétních údajů je dopsána rukou, tedy toto nemá řádnou vypovídací hodnotu.

26. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě částky 230 000 Kč upomínkou ze dne 3. 6. 2020 a dále soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni listinu nazvanou vyúčtování dne 12. 1. 2020.

27. Ze svědecké výpovědi svědka [Anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o syna žalobkyně, který žalovaného poznal ve výkonu trestu a žalovanou v podstatě nezná, pouze ji asi dvakrát viděl. Dále soud zjistil, že od propuštění se viděl s žalovaným pouze jednou, a to při vycházce žalovaného někdy v červnu roku [Anonymizováno], kdy mu žalovaný předal 60 tisíc v hotovosti, jako výnos z burzy, a to oproti podpisu, když to svědek přebíral pro žalobkyni. Dále uvedl, že ho propustili v roce [Anonymizováno] a cca rok dva předtím probíhala spolupráce s žalovaným, kdy žalovaný žalobkyni zasílal výnosy, avšak po jeho propuštění žalovaný přestal peníze posílat. Žalovaný chtěl přes nějakého známého [Anonymizováno] obchodovat na burze do [Anonymizováno] a dalších věcí, co uzná za vhodné, tak svědek zavolal žalobkyni, aby žalovanému zaslala peníze, a ten následně posílal výnosy. Žalobkyně mu poslala něco přes 200 000 Kč. Svědek s žalovaným ještě spolupracovali na zakládání eshopu, kdy mu žalobkyně posílala peníze na zboží. Ale jako první byla spolupráce na burze. Dohoda byla taková, že žalovaný bude žalobkyni zasílat výnosy a vrátí i celou poskytnutou částku. Dohoda o obchodování měla dlouhodobý charakter, dokud to fungovalo, tedy žalovaný posílal výnosy, nebyl důvod do rušit. Ke skončení dohody došlo, až když to žalobkyně zažalovala. Svědek měl od žalobkyně volnou ruku v tom, že potvrzoval jednotlivé obchody za žalobkyni. [právnická osoba], který spolu zakládali ve [Anonymizováno] fungoval tak 4 měsíce, eshop se ani nerozjel. Po celou dobu si myslel, že peníze se posílají na účet žalovaného, že se jedná o účet žalované, se dozvěděl až po propuštění. Konkrétní obsah dohody, která měla být uzavřena mezi žalovaným a žalobkyní neznal. Dále zdůraznil, že je potřeba oddělovat peníze, které se týkají burzovních obchodů a peníze na eshopy a kamenný obchod. S žalovaným si vždy odsouhlasili nákupy a výnosy, měl jsem vlastní sešit, papíry, i žalovaný něco měl. Veškeré výnosy měly být zasílány na účet žalobkyně, mimo ty poslední, kdy věděl, že se bude jednat o vyšší výnos a on bude propuštěn, tedy se dohodli na předání v hotovosti. Nevěděl nic o tom, že by se výnosy měly dělit na třetiny, jen věděl, že když výnosy přestaly chodit, rozhodla se žalobkyně podat žalobu.

28. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 2997 odst. 1 o.z., dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

30. Podřazením zjištěných skutečností pod výše uvedené právní ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

31. Mezi účastníky je nesporné, když toto bylo prokázáno i výpisy z účtu, že žalobkyně na účet žalované zaslala částku 230 000 Kč. Sporným mezi nimi je, zda žalovaní skutečně částku 230 000 Kč investovali na burze, nebo si ji ponechali pro své účely a zda již v době, kdy žalovaný po žalobkyni předmětnou částku požadoval, věděl, že tyto peníze nebude na burze investovat a tím uvedl žalobkyni v omyl, případně, zda na ní peníze lstivě vylákal, jak uvedla žalobkyně.

32. Žalobkyně potvrdila, že částku na účet žalované poskytla, když se domnívala, že je to pro účely obchodování na burze. Žalovaný ji v průběhu let vyplácel nějaké částky, o kterých se žalobkyně domnívala, že se jedná o výnosy, když následně vyplácet částky přestal a žalobkyně zjistila, že žalovaný nikdy na burze neobchodoval a požaduje částku 230 000 Kč vrátit zpět.

33. Skutečnost, že žalovaný s žalobkyní měli v úmyslu započít spolupráci na burze, potvrzovali, jak žalovaný, tak žalobkyně a bylo to prokázáno např. i emailem ze dne 16. 4. 2018, ve kterém žalovaný potvrdil uhrazení platby a platbami uskutečněnými v březnu 2018 v celkové výši 230 000 Kč.

34. Žalobkyně sama měla představu, že se jedná o obchodování na burze, když v listině ze dne 14. 10. 2019 uvedla, že zisky zdanila, což potvrzovalo i tvrzení žalovaného, který rovněž zastával stanovisko, že peníze byly určeny pro obchodování na burze. Soud se tedy zabýval otázkou, co si strany pod pojmem „obchodování na burze představovaly“ a jaká byla jejich skutečná vůle a zda mezi nimi byla uzavřena dohoda. Bylo prokázáno, že mezi nimi nemohla být uzavřena dohoda o obchodování na kapitálovém trhu, když žalovaný nikdy neměl příslušné povolení dle § 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

35. Nadto mezi stranami neproběhlo ani uzavření žádné konkrétní dohody. Žalovaný sice trval na tom, že dohoda o použití 230 000 Kč byla jednoznačně projednána s žalobkyní přes email ze dne 28. 3. 2018, která tuto dohodu měla potvrdit emailem ze dne 3. 4. 2018. Ve skutečnosti však ke konkrétní dohodě nedošlo. Neproběhla shoda na tom, do čeho se bude investovat, jak vysoká částka, co bude se ztrátou a co s výnosy. Na jednu stranu sice žalovaný tvrdil, že částka 200 000 Kč byla na investice a částka 30 000 Kč byl poplatek, ale v emailu je uvedeno, že poplatek činí 21 000 Kč a je zde zmíněn broker a jeho provize. Dále bylo sice prokázáno, že žalovaná zaslala 230 000 Kč, ale v rámci svého emailu pouze potvrdila, že souhlasí s rozdělením zisku, tedy nejspíše na třetiny a že při opakovaných ztrátách dojde k ukončení. Ale není tady žádná dohoda o tom, jaká částka by se měla vracet, zda vůbec nějaká. Svědek [Anonymizováno] uváděl, že se měla vrátit celá vložená částka, avšak to z emailu nevyplývá. V této části jsou důkazy rozporné a je zřejmé, že mezi žalovaným a žalobkyni ve skutečnosti k žádné konkrétní shodě nedošlo, tedy nedošlo k uzavření smlouvy příkazní, smlouvy o obchodování na kapitálovém trhu, ale ani smlouvy inominátní, a to s ohledem na absenci podstatných náležitostí (kdo bude investovat a kolik, do jakých komodit, na základě čeho, kdy se obchodování ukončí, jak bude probíhat vyúčtování a informování atd.).

36. V řízení bylo prokázáno, že motivem pro zaslání předmětných 230 000 Kč ze strany žalobkyně bylo jejich zhodnocení žalovaným. Současně však bylo prokázáno, že žalovaný z účtu žalované zaslal v průběhu doby částku 189 345 Kč (výpisy z účtů žalované za období od 4. 6. 2018 do 25. 11. 2019), kdy tyto platby byly označeny jako výnosy, burza nebo byly bez označení. Současně bylo prokázáno z výpovědi svědka [Anonymizováno], že žalovaný předal synovi žalobkyně pro žalobkyni částku 60 000 Kč. To, že syn žalobkyně byl zmocněn pro ni peníze přijímat, případně i rozhodovat o způsobu investice jejich peněz bylo prokázáno výpovědí svědka [Anonymizováno], když toto bylo podpořeno i emailovou komunikací z prosince 2017, ve které se svědek [Anonymizováno] obrací na žalovaného ohledně investování do kryptoměn, když současně toto potvrzuje ve svém emailu ze dne 29. 12. 2017 samotná žalobkyně, která se dotazuje, kam má poslat peníze na „[Anonymizováno]“, o čemž ji řekl její syn. Dále komunikace ohledně investování pokračovala mezi žalobkyní a žalovaným v průběhu března a dubna 2018.

37. Na základě výše uvedeného, soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná konkrétní dohoda, ale žalobkyně zaslala žalovanému předmětnou částku z důvodu, který nenastal a tím se žalovaný dopustil bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., a je proto povinen žalobkyni předmětnou částku vydat. Současně soud ve smyslu § 132 o zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, přihlíží ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, tedy k obraně žalovaných, když bylo prokázáno, že žalobkyni byla vyplacena částka 189 345 Kč a současně v průběhu řízení bylo prokázáno, že byla uhrazena i částka 60 000 Kč v hotovosti.

38. Na výše uvedeném závěru o bezdůvodném obohacení nic nemění ani skutečnost, že mezi stranami očividně probíhala větší spolupráce (jak bylo prokázáno z emailů ze dne 7. 9, 2018, 8. 9. 2018 – 2. 10. 2018, 19. 10. 2018, 21. 8. 2018, 23. 5. 2018, 2. 4. 2018, 1. 4. 2018, 25. 7. 2019, 1. 4. 2018, 28. 7. 2019, 4. 6. 2019, 5. 10. 2018 a 24. 8. 2018 a ze dne 14. 11. 2017), která však nemá vliv na zaplacení oněch 230 000 Kč. Jednalo se o rozjíždění eshopu, kamenného obchodu a i investování ještě před poskytnutím částky 230 000 Kč. Tyto skutečnosti však mezi stranami nebyly sporné a strany se jejich vypořádání nijak nedomáhaly. Soud do kompenzační námitky žalovaných nezapočítal platby, u kterých bylo prokázáno, že se jednalo o platby za zboží na eshopy, kamenný obchod, anebo které byly vyplaceny třetím osobám (pan [jméno FO], paní [jméno FO], pan [jméno FO]), jak bylo prokázáno výpisy z účtu žalované ze dne 9. 7. 2019, 3. 10. 2018, 17. 10. 2018, 3. 10. 2018, když z žádného důkazu nebylo prokázáno, že by tyto osoby byly oprávněny přijímat plnění za žalobkyni.

39. Sama žalobkyně uvedla, že se odmítá bavit o tom, co s předmětem sporu nesouvisí, jako je zřizování eshopu, platby za zboží, platby nájemného atd. (viz její podání ze dne 8. 2. 2023), ačkoliv soud účastníky poučil, že v daném případě se jedná o spor vyplývající z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného č. [hodnota], tedy nejen finanční otázky, které strany označovaly jako „věci související s burzovním obchodem“. I přes poučení žalobkyně setrvávala pouze na tvrzení a důkazech prokazující platbu 230 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno, a to nejen výpisy, ale i nesporným tvrzením stran.

40. Na jednu stranu tedy bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému, na účet žalované, poskytla částku 230 000 Kč a žalovaný z účtu žalované ji vyplatil 189 345 Kč (pouze neoznačené platby, a ty, kterou jsou označeny jako burza – nikoliv ty, které jsou označeny jako platby za zboží) a dále prostřednictvím jejího [Anonymizováno] ji uhradil v červnu 2019 částku 60 000 Kč v hotovosti, jak vzal soud za prokázané z vypovědí svědka. Tedy částka, která byla žalobkyni uhrazena přesahuje požadovanou částku, a proto soud žalobu ve vztahu k žalovanému, zamítnul.

41. Ve vztahu k žalované soud tuto žalobu rovněž v plném rozsahu zamítl. Nebylo prokázáno, že by žalovaná byla jakkoliv účastna předání peněž ve výši 230 000 Kč, když jediný její vstup do tohoto vztahu bylo poskytnutí účtu vedeného na její jméno. V tomto případě soud odkazuje, jak na žalovaným zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 706/2022 ze dne 17. 5. 2022, obdobně i sp. zn. 28 Cdo 694/2019 ze dne 4. 6. 2019 a především zdůrazňuje, že účet žalované byl skutečně pouze místem plnění. Z žádného předloženého důkazu nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv aktivně vystupovala v tomto vztahu, sám žalovaný uváděl, že peníze přijal na účtu žalované, když účet žalované bral jako místo plnění, nijak tuto platbu nezpochybňoval, i sama žalobkyně ve svém podání ze dne 12. 3. 2021 uvedla, že nevěděla, že se jedná o účet žalované, že toto zjistila následně a toto potvrdil i svědek [Anonymizováno], když měl za to, že majitelem účtu je žalovaný. Sama žalovaná jakkoliv popírala, že by přijala tyto peníze, když i ona setrvala po celou dobu v tvrzení, že se jednalo o vztah mezi žalobkyní a žalovaným a ona svůj účet poskytla jen pouze jako místo plnění. Z těchto důvodů, při zjištěném projevu vůle stran, je tedy nepochybné, že žalovaná nebyla účastníkem vztahu mezi žalovaným a žalobkyní, a tedy soud žalobu vůči ní zamítl.

42. K výtkám žalovaných, že soud neučinil vše, co měl, aby věc byla vyřešena smírně, když neposlal účastníky k mediátorovi, soud pouze podotýká, že nejprve byl žalovaný ve výkonu trestu, když si lze stěží představit, jakým způsobem by v této situaci mohlo probíhat mediační řízení a dále, byla to žalovaná, která se ani jednou k soudu nedostavila, svou neúčast vždy omluvila, tedy nešlo předpokládat, že by se žalovaná skutečně k mediátorovi dostavila.

43. Ohledně námitky žalované, že peníze na účtu, který je veden na její jméno, nejsou v jejím vlastnictví, ale jedná se o pouhou pohledávku vůči bance, a tedy žaloba má být zamítnuta, je lichá. Závěr, který byl vysloven v rozsudku Nejvyššího soudu č.j. [spisová značka], a to, že „peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu a oprávnění majitele účtu, jakož i osob majících k účtu dispoziční oprávnění, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje proto pouze pohledávku z účtu u peněžního ústavu, když k tomuto závěru se přihlásil Nejvyšší soud opakovaně např. i ve svém rozhodnutí č.j. [spisová značka] ze dne 22. 9. 2020, ve kterém potvrdil, že tento závěr se uplatní i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., není důvod jakkoliv zpochybňovat. Avšak v dané věci je tento závěr nepřiléhavý, když je však přiléhavý jiný závěr v tomto rozhodnutí uvedený, a to, na tento případ převedeně, že žalobkyně nemá žádný vztah k bance, u které byl předmětný účet zřízen a je to pouze žalovaný, se kterým byla žalobkyně v kontaktu, a na jehož pokyn jednala a vůči komu ona může vznést nároky vzniklé v souvislosti s prostředky uloženými na účtu.

44. Co se týká odkazu žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2018 sp. zn. 28 Cdo 5089/2017 soud podotýká, že z ustanovení § 2997 odst. 1 o.z. se na předmětný spor vztáhne zde uvedená výjimka, a to „pokud bylo plněno z právního důvodu, který nenastal“. Je potřeba opětovně zdůraznit, že mezi účastníky, měla vzniknout jakási dohoda, pravděpodobně smlouva, na základě které měl žalovaný použít finanční prostředky žalobkyně za účelem zisku, jak pro žalobkyni, tak pro něj, avšak dohoda nakonec nebyla uzavřena, když účastníci neprojevili společnou vůli o způsobu a na podmínkách, za kterých má být plněno a chybí shoda na jakékoliv konkretizaci. A právě s ohledem na absenci jakékoliv specifikace soud dospěl k závěru, že se jejich vztah nedá podřadit pod žádnou definovanou smlouvu, avšak ani pod tzv. smlouvu inominátní, když chybí shoda na podstatných náležitostech a v průběhu řízení vyšlo najevo, že každá ze stran si vykládala i to málo, co bylo uvedeno, jiným způsobem (např. rozdělení výnosů, vrácení vkladu..). Tedy se v daném případně uplatní závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1215/2020 ze dne 2. 6. 2020, že předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom, že nemá povinnost plnit. Musí se jednat o vědomost prokázanou, nikoliv jen presumovanou. Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět, že plní nedluh, a stejně tak je irelevantní, že si omyl o existenci dluhu sám zavinil.

45. Pokud soud nehodnotí další provedené důkazy, a to výpis z účtu žalované za prosinec 2017, ze 7. a 9. 5. 2018, od 11. 8. do 31. 8. 2018 a od 1. 10. do 17. 10. 2018 a listinu, která měla obsahovat IP adresu žalobkyně, činí tak proto, že tyto důkazy nebyly schopny prokázat žádné z tvrzení žalovaného, když buď neobsahovaly číslo účtu, na které se prostředky zasílaly anebo v případě seznamu IP adresy nebyl důkaz dostatečně průkazný, když se jednalo jen o soupis údajů, které samotné nic neprokazovaly.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení.

47. Žalovaný nebyl v řízení zastoupen, tedy mu náleží je odměna za nezastoupeného účastníka dle § 151 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy za každý jeho jeden úkon ( odpor s vyjádřením ve věci, vyjádření ze dne 16. 11. 2020, 26. 1. 2021, 26. 4. 2021, 16. 2. 2023 a účast na jednáních ve dne 18. 1. 2023, 22.3.2023 a 8. 9. 2023, kdy jednání ve dne 18. 1. 2023 a 22. 3. 2023 trvalo déle než dvě hodiny) po 300 Kč, tedy celkem 10 úkonů po 300 Kč, tj. 3 000 Kč.

48. Žalované jako zastoupenému účastníkovi soud přiznal odměnu ve výši 96 044 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a.t.“. Tato částka sestává z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a.t. z tarifní hodnoty ve výši 230 000 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý z 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, odpor s vyjádřením ve věci, vyjádření ze dne 28. 4. 2021, 30. 7. 2021, 17. 2. 2023 a účast na jednáních ve dne 18. 1. 2023, 22. 3. 2023 a 8. 9. 2023, kdy jednání ve dne 18. 1. 2023 a 22. 3. 2023 trvalo déle než dvě hodiny), tj. 92 200 Kč, včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 3 000 Kč a dále z náhrady cestovného ve dnech, kdy se konalo jednání v částce 844 Kč (srov. jízdenky založené ve spise č. [IBAN], etiket č. [Anonymizováno] ze dne 18. 1. 2023, č. [IBAN] a etiket č. [Anonymizováno] ze dne 22. 3. 2023, 10 zónová přestupní jízdenka ze dne 8. 9. 2023 a etiket č. [Anonymizováno] ze dne 8. 9. 2023). Tyto náklady má soud za účelně použité k uplatnění obrany ve věci.

Poučení