20 C 48/2024 - 326

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Moravcem jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] 2. [Jméno advokátky C], narozená [Datum narození advokátky C] bytem [Adresa advokátky C] 3. [Jméno advokátky D], narozená [Datum narození advokátky D] bytem [Adresa advokátky D] 4. [Jméno advokátky E], narozená [Datum narození advokátky E] bytem [Adresa advokátky E] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zřízení služebnosti takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně, coby vlastník pozemků p. č. [Anonymizováno]/2 a p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], domáhá zřízení pozemkové služebnosti nezbytné cesty (konkrétně nové, umělé, zpevněné komunikace) zahrnující právo průchodu i právo průjezdu osobními i nákladními vozidly, resp. vozidly hasičské a záchranné služby, bez možnosti parkování k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa], a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]-03/2023, k celému pozemku p. č. [Anonymizováno]/3 v katastrálním území [adresa], k pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. [hodnota]-110-03/2023, k pozemku p. č. [Anonymizováno]/3 v k. ú. [adresa] a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. [hodnota][Anonymizováno]110-03/2023.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně, coby vlastník pozemků p. č. [Anonymizováno]/2 a p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], domáhá zřízení pozemkové služebnosti nezbytné cesty (konkrétně nové, umělé, zpevněné komunikace) zahrnující právo průchodu i právo průjezdu osobními i nákladními vozidly, resp. vozidly hasičské a záchranné služby, bez možnosti parkování a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. [hodnota]-110-01/2023.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit první žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 428 Kč do tří od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit třetí žalované na náhradě nákladů řízení částku 16 780 Kč do tří od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit čtvrté žalované na náhradě nákladů řízení částku 32 614 Kč do tří od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se ve prospěch svých pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno]/2 a parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba ev. č. [hodnota], domáhala zřízení pozemkové služebnosti nezbytné cesty (nové, umělé, zpevněné komunikace) zahrnující právo průchodu i právo průjezdu osobními i nákladními vozidly, resp. vozidly hasičské a záchranné služby bez možnosti parkování přes pozemky žalovaných v k. ú. [adresa] parc. č. [Anonymizováno]/1, parc. č. [Anonymizováno]/3 a parc. č. [Anonymizováno]/1 a parc. č. [Anonymizováno]/3 v rozsahu vymezeném geometrickými plány. Uplatněný nárok odůvodnila potřebou řádně užívat své pozemky a na nich umístěnou stvbu, a to zpřístupněním cesty o průjezdné šířce minimálně 3,5 metru, která je nezbytná pro eventuální přístup vozidel hasičské a záchranné služby. Nejbližší veřejná cesta je pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a přístup k této cestě nelze zajistit jinak než přes sousední pozemky, ve vlastnictví žalovaných. Již v minulosti stála na pozemku žalobkyně rekreační chata, kterou žalobkyně jen stavebně upravila. Přístup zřízený Smlouvou v roce 1927 neodpovídá současným požadavkům na přístup osobních a nákladních vozidel, resp. hasičské a záchranné služby 2. Žalované navrhly, aby soud žalobu zamítl. 1. žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žaloba je neprojednatelná, neboť žalobkyně neuvádí žádná tvrzení k tomu, že na pozemcích v jejím vlastnictví nemůže hospodařit či je řádně užívat, a tedy ani neprokazuje, že by byly naplněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty. Současně je dle první žalované žaloba rovněž nedůvodná, protože žalobkyně má ke svým nemovitým věcem přístup z existující veřejně přístupné účelové komunikace. Druhá žalovaná uvedla, že po pozemcích p. č. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/2, a [Anonymizováno]/3 nikdy přístupová cesta k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně nevedla ani nebyla používána. Přístupová cesta vedla přes pozemku par. č. [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/3 a [Anonymizováno]/1. Navíc se jedná o cestu ve svahu, a je pravděpodobné, že by muselo dojít k většímu náspu, který by zasahoval až k dalšímu pozemku par. č. [hodnota], což by vedlo k další újmě. Dle Čtvrté žalované využívá žalobkyně podanou žalobu jako nástroj k legalizaci stavu, který vytvořila svým protiprávním jednáním Na svých pozemcích vybudovala černou stavbu a protiprávně rozšířila cestu ke svým pozemkům na parcelu č. [Anonymizováno]/3, čímž dochází k výraznému zásahu do vlastnických práv čtvrté žalované, ale i druhé žalované. Stejně jako první žalovaná upozornila, že žalobkyně má ke svým pozemkům zajištěn přístup z veřejné účelové komunikace. Dále čtvrtá žalovaná zdůraznila, že pozemky nyní patřící žalobkyni byly až do roku 1927 součástí parcely č. [hodnota], která přiléhala k silnici č. [hodnota], a která do té doby patřila stejným vlastníkům jako tehdejší parcela č. [hodnota]. Je obecně označována jako „horní cesta“, přičemž žalobkyní navrhovaná cesta jako „spodní cesta“. Tehdejší parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] se nacházely v prostoru, kde se nyní nacházejí parcely č. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/3, [Anonymizováno]/5 a st. [Anonymizováno], nyní ve vlastnictví první žalované na listu vlastnictví č. [hodnota], dále parcely č. [Anonymizováno]/2 a st.[Anonymizováno], nyní ve vlastnictví žalobkyně na LV č. [hodnota], dále parcely č. [Anonymizováno]/6, [Anonymizováno]/2 a st. [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota], parcely č.[Anonymizováno]/4 a st. 78,[Anonymizováno]zapsaných LV [Anonymizováno], jakož i parcely č. [Anonymizováno]/3 a st. [Anonymizováno], zapsané na LV [Anonymizováno]. Smlouvou trhovou ze dne [datum], č.d. [Anonymizováno]/27, došlo k rozdělení dosavadní parcely č. [hodnota] na parcely [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno]/3 a dosavadní parcely č. [hodnota] na parcely [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/2; nově vzniklé parcely 83/2 a 84/2 byly prodány, zatímco nově vzniklé parcely č. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/3 a [Anonymizováno]/1 zůstaly ve vlastnictví prodávajících. Současně byla touto smlouvou zřízena služebnost stezky, průhonu dobytka a cesty vozové, a to jak ve prospěch pozemku 83/1 jako statku panujícího k pozemkům [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno]/2 jako statku služebnému (viz čl. III. a čl. IX.3.a smlouvy trhové), tak i ve prospěch pozemků č. 83/2 a 84/2 jako statku panujícího k pozemkům [Anonymizováno]/1,[Anonymizováno]/3 a [Anonymizováno]/1 jako statku služebnému (viz čl. III. a čl. IX.3.b smlouvy trhové). Tyto služebnosti byly zakresleny v polohopisném plánku ze dne [datum] a blíže vymezeny čl. III smlouvy trhové tak, že se vztahují na části služebných pozemků v šíři 2 metry a 50 cm přiléhající ke hranici s tehdejšími parcelami č. [hodnota] a [Anonymizováno]/1 (nyní č. [Anonymizováno]/3, [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno]/1). Služebnost ve prospěch parcely č. [Anonymizováno]/2 a k tíži parcel [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno]/3 a [Anonymizováno]/1 však na výpisech z KN LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa] z nejasných důvodů uvedena není.

3. Z emailové komunikace ze dne [datum] adresované [tituly před jménem] [jméno FO] (zeť první žalované) bylo zjištěno, že žalobkyně oslovila žalované s návrhem na sjednání osobní schůzky, jejímž účelem bylo nalézt řešení přístupové cesty k pozemkům žalobkyně, s upozorněním, že žalobkyně počítá, že by se jednalo o zřízení přístupu za úplatu. Žalobkyně informovala, že kontakt na účastníky byl předán architektovi, který má situaci řešit. Po zaměření vhodné cesty bylo zjištěno, jaká by byla možnost nejlepší pro zřízení cesty nové. V odpovědi ze dne [datum] žalobkyně obdržela informaci, že momentálně není zájem uzavřít Smlouvu o zřízení služebnosti na pozemku p.č. 83/1. Zpráva dále obsahovala informaci o preferenci využití tzv. „spodní“ přístupové cesty. V další zprávě ze dne [datum] obdržel [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovány geometrický plán a návrh smlouvy o věcném břemenu.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [hodnota], obec [adresa], kat. úz. [adresa], soud zjistil, že vlastníkem pozemků p. č. 83/2 a p. č. st. 124, je žalobkyně. Na listu vlastnictví je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy, stezky, průhonu dobytka a cesty vozové jako věcné břemeno sloužící ve prospěch nemovitosti jako povinnost k parcele č. 84/3. Vše zapsáno dle usnesení soudu číslo deníku 494/1963. Je zde zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy jako věcné břemeno zatěžující nemovitosti č. 83/2, ve prospěch parcely č. 84/3, a to dle usnesení soudu číslo deníku 494/1963. Dále věcné břemeno služebnosti stezky, průhonu dobytka a cesty vozové ve prospěch pozemku par. č. 83/1, dle usnesení soudu číslo deníku 2027/1937. Nemovité věci nabyla žalobkyně na základě smlouvy darovací ze dne [datum], s účinky vkladu práva ke dni [datum]. Z listu vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa], kat. úz. [adresa], soud zjistil, že vlastníky pozemku č. [Anonymizováno]/3 jsou zapsané: 2. žalovaná, která vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti , třetí žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti , a čtvrtá žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti . Z listu vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa], kat. úz. [adresa], soud zjistil, že první žalovaná je zapsaná jako mimo dalších pozemků i jako vlastník pozemků par. č. 83/1, 83/3, 83/5, a 84/1. Na listu vlastnictví je zapsáno věcné břemeno cesty jako věcné břemeno sloužící ve prospěch nemovitosti 83/1, povinnost k parcele č. 83/4, vše zapsáno dle usnesení soudu číslo deníku 1093/1927. Dále jsou zde zapsána věcné břemeno služebnosti stezky, průhonu dobytka a cesty vozové ve prospěch pozemku par. č. 83/3, 84/1 dle usnesení soudu číslo deníku 287/1944 a věcné břemeno služebnosti stezky, průhonu dobytka a cesty vozové ve prospěch pozemku par. č. 83/2 dle usnesení soudu číslo deníku 2027/1937, věcné břemeno služebnosti stezky, průhonu dobytka a cesty vozové ve prospěch pozemku par. č. 84/2 dle usnesení soudu číslo deníku 28/1984.

5. Z korespondence mezi účastníky řízení soud zjistil, že žalobkyně v červenu roku 2023 žalovaným adresovala podání, v němž vysvětlila současnou situaci týkající se přístupové cesty k pozemkům v jejím vlastnictví a následně v červenci roku 2023 se na ně obrátila s žádostí o schůzku.

6. Z předložených ortofoto a katastrální mapy z roku 2024 soud zjistil rozmístění žalobou dotčených pozemků. Pozemek par. č. 1026/3 vede podél pozemku žalobkyně z jeho pravé strany. Na mapách je zřetelné, že na této straně k pozemkům však vede cesta, která je z pravé strany lemována loukou, zleva pozemky žalobkyně i dalších osob. Z nákresu (čl. 101) vyplývá současný stav. Je zde patrný kostel i pozemky dotčené žalobou a jejich poloha.

7. Z rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [č. účtu]/KNCLK/SU/HM, soud zjistil, že příslušný stavební úřad schválil stavební záměr na stavbu rodinného domu, zpevněných ploch, žumpy, akumulační jímky dešťových vod, vsakovacího objektu dešťových vod, TČ vzduch/voda. V rozhodnutí bylo mezi podmínkami pro umístění stavby uvedeno, že přístup na stavební pozemek bude stávajícím vjezdem z místní komunikace pozemek p. č. [Anonymizováno]/3.

8. Z odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] sepsaného dne [datum] proti rozhodnutí Stavebního úřadu MÚ [adresa], sp. zn. [č. účtu]/KNCL/SU, soud zjistil, že odvolatelka nesouhlasí s výrokem rozhodnutí, že přístup na stavební pozemek bude stávajícím vjezdem z místní komunikace pozemek p. č. [Anonymizováno]/3, k. ú. [adresa]. V odvolání uvádí, že se jedná o trvalý travní porost a přístup na stavební pozemek z tohoto pozemku s ní jako spoluvlastníkem pozemku nebyl projednán a nesouhlasí s tím.

9. Z rozhodnutí MÚ [adresa], stavební úřad, ze dne [datum], sp. zn. [č. účtu]/KNCL/SU/HM, bylo zjištěno, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [č. účtu]/KNCL/SU, bylo k odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] zrušeno.

10. Z dopisu adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že již v roce 2020 se na žalobkyni obrátily paní [jméno FO], paní [jméno FO] a paní [jméno FO], s žádostí o řešení neoprávněného zásahu na pozemku p. č. 1026/3. Z dopisu je patrné, že došlo k osobnímu setkání, ale bez uvedení konkrétního řešení nastalé situace.

11. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] sepsaného v Kostelci nad [právnická osoba], na Obvodním oddělení [adresa], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Policie ČR, č.j. KRPS-105519-1/PŘ-2022-010412, soud zjistil, že 4. žalovaná dne [datum] požádala o odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci založení skládky v obci [adresa]. V trestním oznámení uvedla, že to byla žalobkyně, která navezla nebo nechala navézt suť, zeminu a různé větve na pozemek č. 1026/3, v obci [adresa], dále nechala navézt i štěrk, který měl sloužit k rozšíření cesty. Dne [datum] se byla oznamovatelka podívat na pozemku par. č. 1026/3 a zjistila, že zde byla založena černá skládka.

12. Ze stížnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že 2., 3., 4. žalovaná se obrátily na [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, se stížností, že na pozemku, kterého jsou spoluvlastníky byly žalobkyní provedeny další nepovolené stavební úpravy, a to bez jejich souhlasu. Konkrétně odstraněny stromy i křoviny, umístěna štěrková navážka, navezena zemina z výkopových prací souvisejících s nepovolenou stavbou na pozemku p. č. 83/2.

13. Z oznámení o zahájení řízení MÚ [adresa], stavební úřad, ze dne [datum] vedeném pod sp.zn. [č. účtu]/KNCL/SU/PD, soud zjistil, že bylo zahájeno řízení o odstranění stavby – přístavy a nástavby rekreační chaty č. ev. 11, parkovacího státní, vsaku na dešťové vody, žumpy oplocení, umístněné na pozemcích st. p. 124, par č. 83/2, jejich je vlastníkem žalobkyně.

14. Z usnesení o přerušení řízení o odstranění stavby MÚ [adresa], stavební úřad, ze dne [datum], sp. zn. [č. účtu]-KNCL/SU/PD, soud zjistil, že řízení o nařízení odstranění stavby - přístavy a nástavby rekreační chaty č. ev. 11, parkovacího státní, vsaku na dešťové vody, žumpy oplocení, umístněné na pozemcích st. p 124, par č. 83/2, jejich je vlastníkem žalobkyně, bylo přerušeno. Stavební úřad na základě podnětu vlastníků pozemku p. č. 1026/3 provedl dne [datum] kontrolní prohlídku, sepsal protokol a pořídil fotodokumentaci stavby. Při prohlídce zjistil, že stavba je prováděna bez rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním a stavba nebyla dodatečně povolena. Žalobkyně podala žádost o dodatečném povolení stavby, proto stavební úřad rozhodl o přerušení řízení o odstranění stavby.

15. Z usnesení [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, ze dne [datum], č. j. [č. účtu]/KNCL/SU, soud zjistil, že správní orgán přerušil řízení o dodatečném povolení stavby zahájené podáním žádosti dne [datum], konkrétně ve věci přístavby a nástavby rekreační chaty č. ev. 11 [adresa] spojené se změnou užívání na RD, na pozemcích st. p. 124 a parc. č. 83/2, kterou podala žalobkyně. Řízení je přerušeno do doby doručení pravomocného rozhodnutí soudu o návrh žalobkyně o řízení cesty.

16. Z dokumentace stavby soud zjistil, že zákresy stavby - přístavy a nástavby rekreační chaty č. ev. 11 ve vlastnictví žalobkyně vypracoval [jméno FO] a [tituly před jménem] Arch. [jméno FO]. V dokumentaci stavby se nacházejí pohledy na navržený dům z různých stran i půdorysy stavby.

17. Z odborných stanovisek úřadu ke stavbě/přestavbě rekreačního objektu soud zjistil, že došlo k provedení archeologického výzkumu a v průběhu výzkumu nebyly vyzvednuty ani dokumentovány žádné archeologické nálezy. Dále bylo v září 2023 zpracováno požárně bezpečností řešení přístavby a nástavby rekreační chaty č. ev.

11. Dále se vyjádřil k projektové dokumentaci ke stavbě ve smyslu energetického zákona i společnosti [právnická osoba]., která uvedla, že se v zájmovém území nenachází žádné zařízení v majetku distribuční soustavy dotazované společnosti. Ze souhrnného vyjádření ze dne [datum] [právnická osoba] v [Anonymizováno], č.j. [č. účtu]/MURI/OŽP/00354, soud zjistil, že se ke stavbě vyjádřily příslušné orgány ochrany přírody a krajiny, odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, státní správy lesů, atd. Většina orgánu neměla žádné připomínky, některé své připomínky více specifikovaly, a to zejména s ohledem na ochranu krajiny a dodržení příslušných právních předpisů.

18. Ze Smlouvy ze dne [datum], smlouvy trhové, soud zjistil, že byla uzavřena mezi manželi [Anonymizováno] na straně prodávajících a [jméno FO], a [jméno FO], straně kupujících. Jedná se o smlouvu o zřízení služebnosti, kterou byly zřízeny pro kupující i jejich právní nástupce v držení pozemky par. č. 84/2 a 83/2 a 83/1 služebnosti stezky, průhonu dobytka, a cesty vozové v šíři 2 m 50 cm v části pozemku 83/2 při hranici s pozemkem par. č. [hodnota]. Ve smlouvě je odkazováno na přílohový plánek, ve které jsou zakresleny pozemky, hranice jednotlivých pozemků, včetně výkazu ploch, na kterém je zakresleno kudy služebnost vede, 19. Ze seznamu nemovitostí soud zjistil, že jako vlastník pozemku par. č. 83/4 na listu vlastnictví [Anonymizováno], k. ú. [adresa], je zapsán [jméno FO]. Na listu vlastnictví č. [hodnota], k. ú. [adresa], jsou jako vlastníci pozemku par. č. 84/3, zapsáni manželé Sedláčkovi. Na listu vlastnictví č. [hodnota], k. ú. [adresa], jsou jako vlastníci pozemku par. č. 84/2, zapsáni manželé [Anonymizováno]

20. Z místního šetření ze dne [datum] soud zjistil, že k pozemku žalobkyně se lze dostat po odbočení z hlavní cesty na štěrkovou cestu, kterou je možné přejet osobním vozem. [jméno FO], který je vlastníkem domu nad žalobkyní, a jehož totožnost i žalobkyně při místním šetření potvrdila, uvedl, že se k domu svého syna (rekreační objekt, č. ev. 0149) dostával cestou kolem pozemku žalobkyně. Dále uvedl, že si před asi 20 lety soused pod pozemkem žalobkyně rozšířil pozemek směrem do cesty asi o 1,20 m, resp. o šířku branky. Dále byla při místním šetření přeměřena šíře cesty vedoucí k pozemku žalobkyně, kdy bylo ověřeno, že od sloupku pozemku pana Postolky (tj. pozemek pod žalobkyní) po okraj cesty je vzdálenost 340 cm. Na straně u branky je tato vzdálenost 306 cm (fotografie 1, čl. 224). [adresa] pozemků nejsou v terénu patrné. V terénu není patrné ani původní věcné břemeno a věcné břemeno požadované v žalobě. Na místě byla vidět linie mezi rohovými sloupky plotů sousedních pozemků. Vzdálenost mezi rohovými sloupky sousedního pozemku pod žalobkyní je 14,2 m. Vzdálenost od spodního sloupku k vratům žalobkyně je 20 m. Na vjezdu z hlavní komunikace je cesta široká 340 cm (fotografie č. [hodnota], čl. 238). Dále bylo při místním šetření ověřeno, že tzv. horní cesta je zarostlá travou, v terénu pouze mírně patrná, vede do svahu. Nahoře po pravé straně je pozemek s dřevěnou boudou přístupný z této cesty, která není zpevněná. K domu žalobkyně se lze dostat z cesty brankou po levé ruce. Účastníci i jejich zástupci na místě potvrdili, že původní dům žalobkyně byl na půdorysu vyznačeného pozemku st.

124. Z původního domu zbyl pouze základ, který se rozšířil směrem k horní cestě a směrem k prvnímu sousednímu pozemku, tzn. na západ a na sever. Žalobkyně a zástupce první žalované uvádí, že byl na cestě dříve asfalt. Pouze však v první části k domu pana Postolky, dál byla zpevněná.

21. Fotografie na čl. 162 zachycuje rekreační objekt ve vlastnictví žalobkyně před rekonstrukcí z čelní strany. Na fotografii čl. 168 je zobrazeno porovnání územního plánu a zobrazena stavba na www.mapy.cz 22. Z fotografií čl. 207-208 bylo zjištěno, že se jedná o letecké snímky zachycující pohled horní cesty (čl. 207) a dolní cesty (čl. 208).

23. Z fotografie na čl. 273 bylo zjištěno, že se jedná o letecký snímek zachycující parcely dotčené žalobou. Na fotografii na čl. 274 a 282, kdy je zde zachycena stavba a k ní vedoucí zpevněná cesta. Z fotografie na čl. 281 bylo zjištěno, že se jedná o letecký snímek zachycující parcely par. č. 83/2 s okolními objekty, a to z roku 2011. Z fotografie čl. 283, 285 soud zjistil, že zachycuje stav pozemku par. č. 1026/3 a 83/3 podél pozemku p. č. [Anonymizováno]/2 v roce 2019, s navážkou štěrku, je zde zachycen plot hustě porostlý pnoucími rostlinami, a na cestě stojící motorové vozidlo. Fotografie čl. 284, 286 dokumentuje stav pozemků par. č. [Anonymizováno]/3 podél pozemku 84/2 v roce 2018, je zde patrná štěrková navážka.

24. Z fotografie čl. 275 bylo zjištěno, že zachycuje stav pozemku par. č. [Anonymizováno]/3 a par. č. [Anonymizováno]/3, kdy je znatelná úvozová cesta vedoucí podél louky. Na fotografii čl. 277, 278 je zachycen stav pozemku par. č. 1026/3 v roce 2018, nachází se zde zeď, která byla hustě porostlá pnoucími rostlinami. Z fotografie je zřejmé, že cesta je zpevněná, znatelné jsou drobné kamínky. Z fotografii čl. 279, 280 pozemku par. č. 1026/3 v roce 2022 je patrné, že cesta je zpevněná s vrstvou zeminy, v době pořízení fotografie zde byl umístěn [právnická osoba] – tvárnice. Na fotografie č.l. 280 v.r. je zachycen stav v roce 2024. Je zde viditelný plot z betonových dlaždic, zpevněná cesta na místech zarostlá travním porostem. Z fotografie čl. 276 bylo zjištěno, že se zde nachází plot z betonových dlaždic, cesta celistvě zarostlá trávou.

25. Listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, prokazují skutečnosti shora uvedené. Svědci vypovídali bezprostředně, spontánně a přesvědčivě, bez rozporu s ostatními v řízení provedenými důkazy.

26. Další návrhy účastníků řízení na doplnění dokazování soud zamítl, neboť má za to, že po skutkové stránce byla věc zjištěna dostatečným způsobem a provedené důkazy dostačují k rozhodnutí ve věci.

27. Soud tak má na základě provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů dle § 132 o. s. ř. (každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci), že žalobkyně je vlastníkem pozemků p. č. 83/2 a p. č. st. 124, obec [adresa], kat. úz. [adresa], vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota]. Nemovité věci nabyla žalobkyně na základě smlouvy darovací ze dne [datum], s účinky vkladu práva ke dni [datum]. Na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně je postavena stavba, kterou žalobkyně začala přestavovat bez příslušného povolení. Na způsob provádění stavby i chování žalobkyně byly ze strany vlastníků sousedících pozemků, především pak spoluvlastníků pozemku par. č. 1026/3, podávány různé stížnosti. Zásah do svých práv řešili jednak stížnostmi na příslušný stavební úřad, a také se obrátili na Policii ČR. Na pozemky, které má žalobkyně ve vlastnictví, je zajištěn přístup, který dlouhodobě využívají nejen žalobkyně, ale i ostatní vlastníci přilehlých nemovitostí. Místním šetřením bylo prokázáno, že k pozemku žalobkyně se lze dostat po odbočení z hlavní cesty na štěrkovou cestu, kterou lze přejet osobním vozem, což je přímý přístup k pozemkům žalobkyně. Štěrková cesta vedoucí k pozemkům je v jedné své části široká 340 cm, u hranic pozemku žalobkyně je široká 306 cm. Přístupová cesta existuje v dostatečném rozsahu umožňujícím vjezd i osobních automobilů. Dále má soud za prokázané, že vlastníky pozemku č. 1026/3 jsou 2. žalovaná, která vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti , 3. žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti , a 4. žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti . 1. žalovaná je vlastníkem mimo dalších pozemků i pozemků par. č. 83/1, 83/3, 83/5, a 84/1. Na listu vlastnictví je u pozemků ve vlastnictví 1. žalované zapsáno věcné břemeno cesty jako věcné břemeno sloužící ve prospěch nemovitosti 83/1, povinnost k parcele č. 83/4. Dále je zde zapsáno věcné břemeno služebnosti stezky, průhonu dobytka a cesty vozové ve prospěch pozemku par. č. 83/2.

28. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

29. Podle § 1029 odst. 2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

30. Podle § 1032 odst. 1 písm. c) o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

31. Předpokladem pro zřízení nezbytné cesty je dle ust. § 1029 odst. 1 o.z. existence nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat z důvodu, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Žalobkyně vymezila obsah a rozsah hospodaření s nemovitostí účelem, k němuž ho chce užívat, tj. k umístění stavby rodinného domu (budovy sloužící k trvalému bydlení). Za tím účelem měla za nutné vybudovat asfaltovou komunikaci o šířce 3,5 metrů, aby byl dle požadavku stavebního úřadu pozemek přístupný i pro vozidla hasičů nebo záchranky.

32. Právo nezbytné cesty by mělo sloužit jako výjimečný prostředek, jehož zřízení umožňuje zákon pro případ, že se vlastníkům nemovité věci nepodaří zajistit přístup k ní jinak. Nedostatečné spojení nemovitosti s veřejnou cestou je třeba vykládat restriktivně tak, že nezbytná cesta může být soudem nařízena jen v případě skutečné nezbytnosti. Soudy se tak při rozhodování o povolení nezbytné cesty nezabývají praktičností či pohodlností cesty, ale řeší, je-li vůbec nutné takovou cestu zřizovat. Právní úprava nezbytné cesty je vystavěna na principu proporcionality; hlediskem je nejen potřebnost na straně žalobce, ale i intenzita zásahu do vlastnického práva žalovaného.

33. V posuzovaném případě nejsou splněny základní podmínky pro povolení nezbytné cesty tak, jak je předpokládá ust. § 1029 odst. 1 o.z. Z výše specifikovaných výpisů z katastru nemovitostí včetně situování pozemků v lokalitě dle katastrální mapy, i z provedeného místního šetření je zřejmé, že žalobkyně má dlouhodobě zajištěn přístup ke svým nemovitostem z veřejné účelové komunikace. [adresa] šetřením bylo současně ověřeno, že cesta vedoucí k pozemkům žalobkyně je jasně rozpoznatelná v terénu, jejím účelem je napojení přilehlých pozemků na silnici nebo obhospodařování zemědělského pozemku ležícího z druhé strany, komunikační potřeba je dána absencí jiného napojení, souhlas k používaní je konkludentní, neboť se na této cestě dlouhodobě pohybují vlastníci okolních pozemků i různá motorová vozidla a toto je vědomě trpěno (nebylo tvrzeno žádné aktivní jednání směřující k zamezení užívání cesty). Situace v lokalitě je taková, že na všechny pozemky je dán přístup z veřejné komunikace v dostatečném rozsahu umožňujícím vjezd osobních automobilů, ale i těžké techniky, neboť sama žalobkyně provedla bez příslušného stavebního povolení rozsáhlou přestavbu rekreačního objektu na objekt odpovídající rodinnému domu, čímž porušila nejen stavební předpisy, ale rovněž práva žalovaných. Dosud byla cesta zajišťující přístup k pozemkům i objektu žalobkyně odpovídající jejich užívání. Soud zde odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 38/2005, v němž se uvádí: Věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Obdobně Nejvyšší soudu ve svém rozhodnutí ze dne z [datum], sp. zn. [spisová značka], konstatoval: „Soud může rozhodnout o povolení nezbytné cesty formou služebnosti cesty jen tehdy, jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou (viz například rozsudek NS z 23. 8. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1976/2017). Ze znění zákona jasně vyplývá, že překážkou povolení nezbytné cesty není existence jakéhokoliv spojení, ale jen takového, které je dostatečné k tomu, aby na nemovité věci bylo možno řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat (srov. rozsudek NS z 21. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1873/2020). Pro rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 OSŘ) v souladu se stavebními předpisy slouží (srov. rozsudek NS z 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2909/2016). Nelze povolit služebnost nezbytné cesty, pouze pokud by přístup byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější (srov. rozsudek NS z 17. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 38/2005, Rc 4/2007)“. Žalobkyně může své nemovitosti řádně užívat, přičemž dané pozemky jsou dostatečně spojeny s veřejnou komunikací.

34. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, uvádí: „Při řešení otázky, zda nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně, bude třeba zvážit veškeré okolnosti případu. Zejména bude nezbytné posoudit chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (např. sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (např. znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (např. patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). Zohlednit bude nezbytné především a) jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, b) zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, c) jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, d) zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat, e) zda bylo reálné docílit povolením cesty jednáním nabyvatele.

35. Soud vzal v potaz i prováděnou přestavbu rekreačního objektu. Z postupu žalobkyně je zřejmé, že jejím záměrem je změna rekreačního objektu na rodinný dům. Tomu však nepřizpůsobila jednotlivé kroky, dodržení stavebních předpisů, či zásahy na pozemku ve vlastnictví třetích osob bez jejich souhlasu. Zde je možné vidět paralelu se situací, kdy by vlastník nemovitosti neprojevil dostatečnou obezřetnost při jejím nabytí (viz výše citované rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3242/2015), a to i v situaci, kdy samotný pozemek žalobkyně nabyla bezúplatně již před více než dvaceti lety. Soud v tomto kontextu poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 880/2018. Ani prokázaný vážný úmysl žalobkyně realizovat stavbu neznamená, že žalobě bude nutné vyhovět. Soud musí dbát, aby žalovaný soused byl povolením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To, že z obecného hlediska lze v souladu s veřejným právem na pozemek umístit stavbu, jakou realizovala žalobkyně, ještě neznamená, že žalobkyni bez ohledu na další okolnosti svědčí právo na zřízení nezbytné cestu v požadovaném rozsahu; je třeba, aby byly splněny i další podmínky pro povolení nezbytné cesty (viz § 1032 o. z.). Bez významu jsou v tomto ohledu podmínky stavebního úřadu, který vychází z předpisů veřejného práva. Jinak řečeno, žalobkyně se mohla vyhnout současné situaci, kdy má postavený dům a shání příslušná povolení, kdyby si tato povolení zajistila nebo alespoň ověřila podmínky pro jejich udělení před zahájením stavby. Co se týče aspektu ne/dostatečnosti spojení s veřejnou cestou, pak s přihlédnutím k požadavkům současné doby lze za dostačující spojení s veřejnou cestou pokládat existující veřejně přístupnou komunikaci, která umožňuje přístup automobilem.

36. Dle § 1032 odst. 1 písm. c) o.z., soud nepovolí nezbytnou cestu, žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 38/2005, v němž se dále uvádí: „Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná.“ Před přestavbou rekreačního objektu na dům rodinný si měla si počínat žalobkyně dostatečně obezřetně s vědomím toho, že jednak provádí přestavbu nepovolenou, a být si vědoma i případných následků jejího konání. Přístup žalobkyně lze tak v tomto ohledu charakterizovat jako laxní. Soud předpokládá, že každý investor by měl ke své činnosti přistupovat s náležitou mírou obezřetnosti. Skutečnost, že žalobkyně si před zahájením přestavbě nevěnovala dostatečnou pozornost právním předpisům a zvolila přístup ignorace nejen k předepsaným postupům, ale také k právům žalovaných, nelze kompenzovat „obtěžováním“ či „zasažením“ (viz znění ust. § 1029 odst. 2 o.z.) do vlastnického práva vlastníků sousedních pozemku. Zřízením nezbytné cesty by tedy žalobkyně získala výhodu a zlepšila si svou pozici, a to navíc zásahem do vlastnického práva jiných vlastníků. Právo nezbytné cesty by mělo sloužit jako výjimečný prostředek, jehož zřízení umožňuje zákon pro případ, že se vlastníkům nemovité věci nepodaří zajistit přístup k ní jinak. Navrhované zřízení nezbytné cesty by žalobkyni umožnilo pouze pohodlnější obhospodařování jejího pozemku.

37. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když nejsou splněny základní předpoklady pro povolení nezbytné cesty. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

38. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěch ve věci měla druhá žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku.

39. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy první žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Advokát první žalované učinil v řízení celkem 6 úkonů právní služby: - 1/ příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; dále jen „a. t.“), 2/ vyjádření k žalobě (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 3/ 24. 6. 2024 – účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 4/ 7. 11. 2024 – účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 5/ 26. 8. 2024 – jednání – místní šetření (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 6/ sepis vyjádření (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.) - mimosmluvní odměna za 6 úkonů právní služby činí 6 x 2 500 Kč (viz § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a.t.) - paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 6 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a. t.) - dále právnímu zástupci 1. žalované náleží náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů za 2 cesty osobním automobilem z Prahy do Kolína a zpět k jednání soudu (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 4 x 66,5km): při průměrné spotřebě paliva – benzinu 8,4 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla ( 66,5 x 4 = 266 km), ceně 38,20 Kč za 1 litr benzinu, základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy , za 1 cestu osobním automobilem z [adresa] a zpět k místnímu šetření (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 2 x 51 km): při průměrné spotřebě paliva – benzinu 8,4 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla ( 51 x 2 = 102 km), ceně 38,20 Kč za 1 litr benzinu, základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy, tj. celkem za jízdné 3 242 Kč - náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3, 4 a. t. za 18 půlhodiny (18 x 100 Kč = 1 800 Kč) - DPH ve výši 4 587 Kč podle § 14a a.t. - náklady celkem: 26 428 Kč Celkem tak má 1. žalovaná nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 26 428 Kč, a to k rukám zástupce 1. žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

40. Výrok V. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy třetí žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Advokát třetí žalované učinil v řízení celkem 4 úkony právní služby: - 1/ příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; dále jen „a. t.“), 2/ 7. 11. 2024 – účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 3/ [datum] – jednání – místní šetření (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 4/ porada s klientem (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), - mimosmluvní odměna za 6 úkonů právní služby činí 4 x 2 500 Kč (viz § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a.t.) - paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a. t.) - dále právnímu zástupci 3. žalované náleží náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů za 1 cesty osobním automobilem z [adresa] a zpět k jednání soudu (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 2 x 74km): při průměrné spotřebě paliva – nafty 6,9 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla ( 74 x 2 = 148 km), ceně 38,70 Kč za 1 litr nafty, základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy , za 1 cestu osobním automobilem z [adresa] a zpět k místnímu šetření (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 2 x 51 km): při průměrné spotřebě paliva – nafty 4,7 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla ( 51 x 2 = 102 km), ceně 38,70 Kč za 1 litr nafty, základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy, tj. celkem za jízdné 2 067,57 Kč - náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3, 4 a. t. za 6 půlhodiny (6 x 100 Kč = 600 Kč) - DPH ve výši 2 912,2 Kč podle § 14a a.t. - náklady celkem: 16 780 Kč Celkem tak má 3. žalovaná nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 16 780 Kč, a to k rukám zástupce 1. žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

41. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy čtvrté žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Advokát 4. žalované učinil v řízení celkem 9 úkonů právní služby: - 1/ příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; dále jen „a. t.“), 2/ vyjádření k žalobě ze dne 29. 4. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 3-5/ 20. 4. 2024, 11. 10. 2024, 4. 11. 2024 – porada s klientkou (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), 6/ 24. 6. 2024 – účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 7/ 7. 11. 2024 – účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 8/ 26. 8. 2024 – jednání – místní šetření (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 9/ 4. 11. 2024 – sepis vyjádření (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.) - mimosmluvní odměna za 9 úkonů právní služby činí 9 x 2 500 Kč (viz § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a.t.) - paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 9 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a. t.) - dále právnímu zástupci 4. žalované náleží náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů za 2 cesty osobním automobilem z [adresa] a zpět k jednání soudu (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 4 x 12km): při průměrné spotřebě paliva – benzinu 5,3 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla ( 12 x 4 = 48 km), ceně 38,20 Kč za 1 litr benzinu, základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy , tj. celkem 184 Kč, za 1 cestu osobním automobilem z [adresa] a zpět k místnímu šetření (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 2 x 82 km): při průměrné spotřebě paliva – benzinu 5,3 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla ( 41 x 2 = 82 km), ceně 38,20 Kč za 1 litr benzinu, základní náhradě 5,60 Kč za 1 km jízdy, tj. celkem 626 Kč - náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3, 4 a. t. za 7 půlhodin (7 x 100 Kč = 700 Kč) - parkované ve výši 30 Kč - DPH ve výši 5 660 Kč podle § 14a a.t. - náklady celkem: 32 614 Kč Celkem tak má žalovaná nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 32 614 Kč, a to k rukám zástupce 4. žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení