20 C 51/2023 - 68

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Adresa zainteresované osoby 0/0], proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] za účasti vedlejšího účastníka: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno], sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] o zaplacení 50 625 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 50 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení po žalovaném, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 50 625 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok žalobci vznikl z titulu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Svůj návrh žalobce v souladu s § 6/3 uvedeného zákona uplatnil nejprve u žalovaného a to dne [datum], nebylo mu však vyhověno. [právnická osoba] [adresa] zahájil doručením oznámení o zahájení správního řízení a předvolání k ústnímu jednání ze dne [datum] řízení o přestupcích. Správní orgán nevydal meritorní rozhodnutí ve věci, ač k tomu byl povinen, a proto žalobce podal dne [datum] k nadřízenému orgánu žádost o upaltnění opatření proti nečinnosti. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vša podanou žádost zamítl sdělením ze dne [datum]. Žalobce proto dne [datum] podal ke [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] žalobu proti nečinnosti správního orgánu, kterou se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat meritorní rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], čemuž soud vyhověl a uložil rozsudkem ze dne [datum] čj. [spisová značka], aby rozhodl ve věci do 30 dnů od právní moci rozsudku. Správní orgán následně rozhodnutím ze dne [datum] uznal žalobce z přestupků vinným. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, přičemž [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako nadřízený správní orgán napadané rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. Správní orgán po té usnesením ze dne [datum] řízení o přestupcích zastavil, žalobci bylo toto rozhodnutí doručeno dne [datum] a jedná se poslední rozhodnutí ve věci. Řízení tak trvalo celkem [hodnota] měsíců, když tuto lhůtu žalobce nepovažuje za přiměřenou. Přestupkové řízení je svou povahou řízením trestním, spadá tedy do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kdy toto právo zahrnuje i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Na přestupkové správní řízení a soudní řízení se přitom nahlíží jako na jeden celek. Při vyčíslení nároků žalobce vycházel z Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., podle kterého při nedůvodných průtazích řízení činí základní částka [částka] za jeden rok, přičemž za první dva roky řízení je nezbytné hodnotit částkou o polovinu nižší, tj. [částka] za jeden rok řízení. Přestupkové řízení trvalo [Anonymizováno] měsíců, základní částka peněžitého zadostiučinění činí [částka]. Podle § 31a odst. 3 zák.č.82/1998 Sb. pak žalobce požaduje navýšení za nemožnost řídit motorová vozidla o [Anonymizováno]%. S ohledem na to, že žalobce se aktivně domáhal odstranění nečinnosti správního orgánu, náleží mu navýšení základní částky o dalších [Anonymizováno]%. Z důvodu jednoduchosti řízení, ve kterém nebylo vyžadováno rozsáhlejší a náročnější dokazování by navrhoval další navýšení o [Anonymizováno]%, ale z důvodu limitace požaduje žalobce navýšení souhrnně pouze o [Anonymizováno]%. Celkem tedy žalobce uplatňuje částku ve výši [částka] s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Potvrdila, že žalobce svůj nárok u ní uplatnil dne [datum] a žalovaná svým vyjádřením k žádosti ze dne [datum] poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluvou. Dále žalobce rekapituloval průběh správního a soudního řízení a konstatoval, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. je třeba splnění tří podmínek a to existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody či nemajetkové újmy, existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Dále uvedl, že s ohledem na charakter sporu má za to, že na uvedený případ se aplikuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a lze ho tedy posuzovat z titulu nepřiměřené délky řízení, přičemž na správní a soudní řízení se má nahlížet jako na jeden celek. Co se týká ohraničení posuzovaného období, pak měl za to, že počátek představuje zahájení řízení dne [datum] doručením oznámení o zahájení správního řízení. Za konec lhůty lze označit nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v dané věci vydáno, tj. dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení městského úřadu, kterým bylo řízení zastaveno. Celková délka řízení tak činila [Anonymizováno] roky, [Anonymizováno] měsíce a [Anonymizováno] dnů. Odkázala se na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. s tím, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb. je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován (viz např. rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Dále se odkázala na rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2742/2009, podle kterého je třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností může být mimo jiné to, že řízení nemohlo v osobnostní sféře účastníka řízení vyvolat žádnou citelnou újmu. Přiměřenost délky řízení se mimo jiné hodnotí s ohledem na složitost řízení, chování poškozeného, postup správních orgánů a rovněž význam řízení pro poškozeného. Žalovaná měla za to, že v tomto případě nemohlo dojít ke vzniku citelné nemajetkové újmy v důsledku délky předmětného řízení. Žalobce byl v předmětném řízení zastoupen zmocněnci, kteří jsou známi častým zastupování osob ve správních řízeních, zejména o dopravních přestupcích a kteří jsou rovněž známi využíváním účelových a obstrukčních praktik ve těchto řízeních. Tato taktika odpovídá obstrukční taktice uplatňované tzv. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], o níž se jako o subjektu využívajících obstrukčních praktik vyjadřuje např. NSS v rozsudku sp. zn. 10 As 241/2019, jejímuž účelovému postupu odpovídá i právní zastoupení žadatele [tituly před jménem] [jméno FO], o němž se vyjadřuje rovněž NSS v rozsudku sp. zn. 10 As 384/2019 a dále se odkázala např. na nález ÚS sp. zn. I.ÚS 988/12, který hovoří o zneužívání procesních práva, jímž se procesní strana snaží pro sebe dosáhnout výhody nepředpokládané procesním právem nebo zmařit řádný postup řízení. Odkázala se na znění § 31a zák. č. 82/1998 Sb. s tím, že předmětné řízení probíhalo ve dvou stupních a to opakovaně, když toto svědčí o složitosti řízení, když s každou instancí, která ve věci rozhoduje, se logicky prodlužuje délka řízení. Nelze také pochybovat o tom, že se žalobce deliktního jednání, pro něž byl stíhán, dopustil. Žalobce se proto v citelné nejistotě ohledně výsledku řízení nenacházel, resp. mohl se nacházet je v nejistotě, zda se mu podaří při využití jeho taktiky vyhnout potrestání. Taková “nejistota” však nemůže být předmětem odškodnění. Obstrukční praktiky žalobce v řízení lze spatřovat např. v tom, že záměrně podal odpor, jehož přílohou nebyla plná moc, což nakonec vedlo k procesním komplikacím, kterých žalobce obratně využil, a v jejichž důsledku došlo nakonec k zániku odpovědnosti žalobce za spáchané přestupky. Délka řízení tak byla žalobci ku prospěchu a dostalo se mu kompenzace újmy již tím, že přestupkové ířzení bylo zastaveno z důvodu prekluze přestupků. Tomuto závěru svědčí platná judikatura, např. rozhodnutí ÚS sp. zn. III.ÚS 1608/14, rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 3300/2013, 30 Cdo 791/2014, sp. zn. 30 Cdo 1273/2014 i 30 Cdo 843/2017, když závěry o trestním řízení lze aplikovat i na řízení správní (viz rozsudek MS v Praze čj. 23 Co 366/2021). Výše uvedenou kompenzaci, kterou žalovaná žalobci poskytla formou konstatování porušení práva a omluvu, považuje za účinné a dostatečné prostředky odškodnění újmy, která žalobci mohla vznikou v souvislosti s délkou řízení, neboť tato délka nemohla v jeho sféře vyvolat natolik citelnou újmu, aby bylo odůvodněno přistoupit k poskytnutí zadostiučinění v penězích.

3. Vedlejší účastník na straně žalované k žalobě po rekapitulaci průběhu předmětného řízení uvedl, že žalobce měl svůj nárok spočívající v odškodnění průtahů v řízení před soudními orgány uplatnit u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť v postupu správních orgánů nedošlo k žádnému průtahu. Dále namítl, že správní orgán zcela nepochopitelně řízení o přestupku v konečném rozhodnutí zastavil, přestože k prekluzi přestupku dle jeho názoru nedošlo, neboť doba řízení ve správním soudnictví se do promlčecí doby nezapočítává. Řízení protáhlo přerušení řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu probíhajícího soudního řízení, proti němuž žalobce žádným způsobem nebrojil, ač mohl a tím dal najevu, že s uvedeným postupem souhlasí. Přestupkové řízení bylo celkem přerušeno cca [Anonymizováno] měsíců. Dále měl za to, že je nutné přihlédnout i k procesnímu chování žalobce, zastoupeného střídavě [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], které vykazuje znaky obstrukčního chování a zneužití práva, které nepožívá právní ochranu. Jedná se např. o nedoložení plné moci, neodůvodněná odvolání protahující vlastní řízení, včetně odvolává se do rozhodnutí, o jejichž vydání žalobce fakticky usiloval. Délka řízení byl navíc ku prospěchu žalobce, jemuž se dostalo kompenzace již tím, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu zániku jeho odpovědnosti za přestupky pro prekluzi. Ztotožnil se s názorem žalované, že nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy v žalované částce je neopodstatněný, souhlasil s její argumentací o dostatečné kompenzaci poskytnuté z její strany žalobci a navrhl žalobu zamítnout.

4. Ze správního spisu [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], spisové dokumentace [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] sp. zn. [spisová značka] a spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Dne [datum] vydal [právnická osoba] oznámení o zahájení správního řízení proti žalobci, neboť tento se měl dne [datum] kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. v [adresa] v obci [adresa] dopustit přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), když řídil motorové vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ] s přívěsným vozíkem, ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a neměl u sebe osvědčení o registraci přívěsného vozíku. Písemnost byla žalobci doručena dne [datum]. Dne [datum] a [datum] žalobce nahlédl do správního spisu. Dne [datum] se konalo ústní jednání ve věci, na které se dostavil žalobce osobně. Žalobce odmítl podepsat poučení obviněného a požádal, aby se ústní jednání konalo jindy, neboť se údajně necítil dobře. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši [částka], trest zákazu činnosti spočívající v řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců a povinnost uhradit náklady správního řízení. [adresa] byl žalobci doručen dne [datum]. Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen e-mailem z e-mailové adresy nepodepsaný odpor žalobce zastoupeného [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], proti příkazu. K odporu nebyla přiložena plná moc. Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen z datové schránky [jméno FO] totožný odpor žalobce. K odporu opět nebyla připojena plná moc. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] sdělení, kterým informoval žalobce, že příkaz ze dne [datum] nabyl dne [datum] právní moci, neboť v dané věci sice byly podány dva odpory, ale ani k jednomu nebyla doložena plná moc. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] sdělení, kterým informoval [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], že příkaz ze dne [datum] nabyl dne [datum] právní moci. Dne [datum] nahlédl žadatel do správního spisu a předložil plnou moc pro zmocněnce [jméno FO]. Dne [datum] byla [právnická osoba] předložena plná moc žadatele též jeho zástupcem [jméno FO] spolu se žádostí, aby bylo v řízení pokračováno. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] sdělení, kterým vyrozuměl [jméno FO], že příkaz nabyl právní moci dne [datum] a že k odstranění vad podání nebyl vyzýván, neboť [právnická osoba] vycházel z rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. [spisová značka], ze dne [datum], který vyslovil názor, že není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 500/2004 Sb.“) a nevyzve osobu k odstranění vad podání, pokud se jedná o osobu, která podává sama či jako zmocněnec opakovaně podání bez náležitostí, přičemž takovou osobou byl [jméno FO] správním orgánem shledán. Dne [datum] nahlédl žalobce do správního spisu. Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena žádost žalobce, aby byl odpor ze dne [datum] ve smyslu ust. § 34 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. uznán za odpor učiněný zástupcem. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] usnesení, kterým rozhodl, že žádosti žalobce o uznání úkonu učiněného ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkon učiněný zástupcem se nevyhovuje. Usnesení bylo žalobci doručeno fikcí dne [datum]. Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena žaloba na ochranu před nečinností [právnická osoba], kterou podal žalobce zastoupený advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] u Krajského soudu v [adresa]. Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno postoupení podnětu k přezkumnému řízení, který podal žalobce zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem, se sídlem [adresa], u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V podnětu žalobce namítl, že za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb. se uloží trest zákazu činnosti v délce trvání od jednoho roku do [Anonymizováno] let, zatímco žalobci byl uložen trest zákazu činnosti v trvání [Anonymizováno] měsíců a jedná se proto o sankci, která je nezákonná. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým příkaz ze dne [datum] zrušil, neboť byl vydán v rozporu se zákonem. Dne [datum] předložil [právnická osoba] odvolání žalobce proti usnesení ze dne [datum], které žadatel podal dne [datum]. Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, kterou žalobce zastoupený advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] podal u Krajského soudu v [adresa]. Dne [datum] se [právnická osoba] vyjádřil k žalobě a poskytl [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] originál spisové dokumentace. Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] v přezkumném řízení č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a odvolání plné moci udělené žalobcem advokátu [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] předložil [právnická osoba] podané odvolání [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne [datum] vydal [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] rozsudek č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], který rozhodl, že [právnická osoba] je povinen v přestupkovém řízení vydat rozhodnutí do [Anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku. Dne [datum] podal [právnická osoba] proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena písemnost, kterou [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyžádal doplnit spisovou dokumentaci o chybějící originály některých dokumentů, aby v rámci odvolacího řízení mohl přezkoumat spisový materiál. Dne [datum] [právnická osoba] zaslal [Anonymizováno] [Anonymizováno] požadované originály dokumentů. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši [částka], trest zákazu činnosti spočívající v řízení všech motorových vozidel na dobu [Anonymizováno] měsíců a povinnost uhradit náklady správního řízení. Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka], ze dne [datum], kterým soud určil, že zásah [právnická osoba] spočívající v evidenci přestupků žalobce na základě příkazu [právnická osoba] ze dne [datum] byl nezákonný. Dne [datum] [právnická osoba] předložil spisovou dokumentaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro účely rozhodnutí o kasační stížnosti. Dne [datum] vypracoval [Anonymizováno] úřad rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum] a řízení o žádosti o uznání úkonu učiněného ve prospěch účastníka zastavil. Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Dne [datum] požádal [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], aby zaslal soudu originály listin tvořících zbývající část spisového materiálu. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] usnesení, kterým uložil žalobci, aby sdělil, kdo jej v současné době zastupuje před správním orgánem. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] písemnost, kterou požádal [Anonymizováno] úřad, aby [Anonymizováno] soudu zaslal požadované originály listin, které byly v dispozici [Anonymizováno] úřadu. Dne [datum] zaslal [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] originály požadovaných listin, které byly v jeho dispozici. Dne [datum] byla [Anonymizováno] soudu doručena plná moc žalobce pro zmocněnce [jméno FO]. Dne [datum] vypracoval [Anonymizováno] úřad rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žadatele proti rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], kterým bylo v přezkumném řízení rozhodnuto o zrušení příkazu ze dne [datum]. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] usnesení, kterým vyzval žalobce, aby odstranil vady podaného odvolání. Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno doplnění odvolání žalobce. Dne [datum] [právnická osoba] předložil odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dne [datum] [Anonymizováno] úřad odvolací řízení přerušil do doby rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o kasační stížnosti. Odvolací řízení bylo přerušeno s účinností od [datum]. Dne [datum] vydal [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud rozsudek č. j. [spisová značka], kterým kasační stížnost [právnická osoba] zamítl. Dne [datum] byla spisová dokumentace [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudem vrácena [Anonymizováno] úřadu. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad písemnost, kterou vyrozuměl žalobce, že má právo vyjádřit se ke všem podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] vypracoval [Anonymizováno] úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum], zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení [právnická osoba]. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí, kterým řízení zastavil z odůvodněním, že odpovědnost žalobce za přestupky zanikla Z předběžného uplatnění nároku ze dne [datum], z doručenky a z vyjádření žalované k žádosti ze dne [datum] s doručenkou soud zjistil, že žalobce před podáním této žaloby uplatnil uvedeného dne u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka]. Žalovaná po té, co konstatovala, že správní řízení trvalo celkem [hodnota] roky [Anonymizováno] měsíce a [Anonymizováno] dnů, dospěla k závěru, že se jedná o případ, kdy pachatelé přestupků využívají k zastupování služeb osob, které zneužívají procesních práv k nejrůznějším procesním obstrukcím, přičemž zde nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití a uvedené postupy spolu s následným uplatněním nároku na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., jsou v rozporu s veřejným pořádkem a nemohou požívat právní ochrany. Dále konstatovala, že délka řízení byla žalobci ku prospěchu, neboť v jeho průběhu došlo k prekluzi přestupku, a proto nemohlo dojít k tak citelné újmě žalobce, aby ji bylo nutno kompenzovat finančně a zcela postačuje konstatování nepřiměřenosti délky řízení a omluva ze strany žalovaného, pokud vůbec k nějaké újmě na straně žalobce došlo. Nebyly tedy splněny podmínky pro jakékoliv finanční odškodnění a žádosti žalobce o odškodnění nebylo vyhověno. Dále ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo z úřední činnosti zjištěno, že v obdobné věci, kde se žalobce rovněž po žalované domáhá finančního odškodnění za průtahy ve správním přestupkovém řízení, kde ho rovněž zastupoval [jméno FO], jakožto obecný zmocněnec, bylo správní řízení zahájeno vydáním příkazu dne [datum], který byl žalobci doručen dne [datum]. Dne [datum] byl správnímu orgánu doručen odpor podepsaný [jméno FO] a to z emailu schránky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a následně z datové schránky jmenovaného. Výzvou ze dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění plné moci pro [jméno FO] ve lhůtě 10 ti dnů. Podáním ze dne [datum] [jméno FO] zaslal kopii plné moci.

5. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně: Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 6 o.z.: (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o.z.: Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Dle § 5 ZOŠ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen ZOŠ) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Dle § 31a ZOŠ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srovnej Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012, také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 ZOŠ. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 ZOŠ, lze považovat jen takový postup v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu (správního orgánu) v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 38/2000). Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 14 odst. 1 se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

6. Soud konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

7. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení dle výše citovaných ustanovení zákona a Úmluvy, v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010, a s přihlédnutím k judikatuře soudů v obdobných věcech (viz např. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

9. Soud má za to, že se na posuzovaný případ aplikuje čl. 6 Úmluvy, když judikatura dovodila, že pojem „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy je nutno vztáhnout rovněž na řízení o přestupku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016). Uplatní se proto i vyvratitelná domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10) - je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřenou délkou řízení dochází ke vzniku nemajetkové újmy. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, nemajetkovou újmu však poškozený musí tvrdit.

10. Žalobce v řízení požadoval přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného u [Anonymizováno] úřadu [adresa], [Anonymizováno] úřadu[Anonymizováno][Anonymizováno] kraje, u [Anonymizováno] soudu v [adresa] a u [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno], když na tato řízení je nutno pohlížet jako na řízení jediné (nelze tedy přitakat námitce vedlejšího účastníka, že návrh o odškodnění za řízení před soudy by měl žalobce uplatnit vůči ministerstvu spravedlnosti). Bylo prokázáno, že správní řízení probíhalo [Anonymizováno] roky, [Anonymizováno] měsíce a [Anonymizováno] dnů, když toto zjištění žádný z účastníků nesporoval. Soud jeho délku nepověžuje za extrémně nepřiměřenou, a to obzváště s přihlédnutím k tomu, že probíhalo před několika orgány různých stupňů. Rovněž má za to, že nemohla způsobit žalobci újmu spočívající v trvání nejistoty o výsledku řízení. Důvodem pro tyto úvahy byl především postup samotného žalobce, resp. jeho zástupce [jméno FO], který, ač, jak vyplývá z bodu 4. tohoto odůvodnění, si musel být i v předmětném správním řízení být vědom toho, že zmocněnec, či zástupce účastníka, musí vždy předložit ke svému podání plnou moc, neboť ve sporech uvedeného typu (dopravní přestupky) zastupuje účastníky pravidelně a tzv. “fíglu” s předkládáním -nepředkládáním-plné moci využívá k průtahům a komplikacím v řízení opakovaně. Nepředložení plné moci pak vedlo k procesním problémům, které prodloužily řízení, avšak ve svých důsledcích ku prospěchu žalobce, neboť došlo k zániku trestnosti jeho přestupkového jednání. Již tím, že přestupkové řízení bylo nakonec zastaveno, byl žalobce dle názoru soudu dostatečně kompenzován. Jak vyplývá ze spisového materiálu, žalobce zřejmě za účelem dosažení obstrukcí, podal dokonce opravný prostředek i proti rozhodnutí, které bylo vydáno v jeho prospěch, s odůvodněním, že bylo nezákonné. Jedná se o rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, neboť žalobci byla uložena sankce nižší, než by podle zákona mu uložena být měla (viz bod 4. odůvodnění), když se žalobce paradoxně domáhal toho, aby mu byla uložena sankce přísnější, než která mu byla uložena. Dále jako obstrukční jednání žalobce je možno považovat i odmítnutí podepsání poučení povinného dne [datum]. Nejistota žalobce tak spočívala (a v tomto se soud zcela ztotožňuje s argumentací žalované) pouze v tom, zda se mu podaří obstrukčními praktikami dosáhnout prekluze přestupkového jednání či nikoliv. Ostatně soud se odkazuje na odůvodnění rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] čj. [spisová značka] vydaného v této věci, když sice byla zamítnuta kasační stížnost [Anonymizováno] [adresa] proti rozsudku [Anonymizováno] v [adresa], nicméně i přes svůj závěr, že správní orgán měla zmocněnce žalobce vyzvat k předložení plné moci, což bylo důvodem jeho rozhodnutí, konstatoval, že i nadále platí jeho právní názory vyjádřené např. v orzsudku čj. [spisová značka], který lze aplikovat i na projednávaný případ, s tím, že následné jednání a postup zástupce žalobce je názorným příkladem popsaného obstrukčního jednání, který nejprve podal podnět k provedení přezkumného řízení a po té, co mu bylo vyhověno, a příkaz byl v přezkumném řízení zrušeni, podal proti tomuto rozhodnutí odvolání a zároveň zrušil zmocnění udělené [tituly před jménem] [jméno FO]. Nicméně dodal, že předmětem jeho přezkumu bylo pouze podáni odporu, nikoliv následující události. Z toho vyplývá opodstatněnost argumentace strany žalované, že žalobce prostřednictvím svých zástupců brojil i proto rozhodnutím, jejichž vydání se fakticky domáhal. Takové jednání však nemůže požívat soudní ochrany a už vůbec nemůže vést k závěru, že by byly splněny podmínky pro poskytnutí zadostiučinění v penězích.

11. V této souvislosti se soud odkazuje na závěry judikatury přiléhavé i pro tento případ a to např. na rozsudek [Anonymizováno] soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve kterém uvedený soud konstatoval, že „je již notorietou, že [tituly před jménem] [jméno FO], jako jeden z řady zmocněnců, tj. např. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], atd., je účelově a obstrukčně jednajícím zmocněncem v těchto přestupkových věcech, kdy "nikoli náhodou" podává žaloby advokát [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], k účelové a obstrukční strategii završené podáváním žalob [tituly před jménem] [jméno FO], srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). […] Ostatně to je zcela typické pro zmíněnou obstrukční a účelovou strategii, kterou završuje podaná žaloba obdobně jako v jiných věcech, kdy vystupují již výše zmínění zmocněnci a soudům známý [tituly před jménem] [jméno FO]. […] Pro zdejší soud, mající již dlouhodobé zkušenosti s obhajobou a aplikací účelové a obstrukční strategie v obdobných věcech ze strany advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], je to již notorietou (ostatně tyto případy zmiňuje už i bohatá judikatura NSS)”, či na rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], [spisová značka]: „zmocněnkyně soustavně zneužívá procesní práva. Obstrukční praktiky společnosti [právnická osoba] dobře zná též [Anonymizováno], a to z vlastní rozhodovací činnosti (také ve spojitosti s dalšími osobami, např. [právnická osoba], apod., všechny tyto osoby jsou propojeny v osobách P. a [právnická osoba]., jejich věci pak před soudy vesměs zastupuje nynější zástupce stěžovatelky advokát [tituly před jménem] [jméno FO], respektive advokát [tituly před jménem] [jméno FO]; k příkladnému výčtu abuzivních a obstrukčních taktik ve správním řízení srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne [datum], čj. [spisová značka], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. NSS, věc [Anonymizováno]; rozsudek téhož senátu ze dne [datum], čj. [spisová značka], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. [Anonymizováno], bod 37; nebo rozsudky ze dne [datum], čj. [spisová značka]; ze dne [datum], čj. [spisová značka], bod 8, a mnohé další). Jak vysvětlil rozšířený senát ve věci [spisová značka], bod 37, hlavním cílem obstrukční strategie těchto osob ve správním řízení je „zjevně zatížit správní orgán spoustou nadbytečných úkonů a následně „čekat“ na chybu správního orgánu“.“ V neposlední řadě pak soud cituje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]: „Ve vztahu k danému případu a postupu „profesionálních zástupců“ nabízejících „pojištění proti dopravním pokutám“ musí Nejvyšší správní soud odkázat na závěry předchozích rozhodnutí stran těchto zástupců (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nebo rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), z nichž vyplývá, že Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxe identifikoval osoby kolem pana [právnická osoba]., které nabízejí „profesionální pojištění ochrany před pokutami v oblasti dopravních předpisů“ a které se soustředí na vytváření „procesních pastí“ za účelem znepřehlednění správního řízení a dosažení prekluze odpovědnosti zmocnitelů. Dále je správním soudům známa jejich činnost v řízeních ve vztahu k odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla podle ustanovení § 125f zákona o silničním provozu, zejm. jejich výmluvy na „osobu vzdálenou“, resp. na osobu zemřelou (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Jedním ze znaků těchto profesionálních zástupců je rovněž to, že v řízení před správními soudy jejich „klienty“ zastupuje [tituly před jménem] [jméno FO], resp. [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. rovněž přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. Nao 324/2017 – 58). Uzavření samotné „smlouvy o pojištění proti pokutám“ je nadto podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], možné považovat za přitěžující okolnost při ukládání sankce jako zjevný projev neúcty k pravidlům silničního provozu. Nejvyšší správní soud proto obecně konstatuje, že s ohledem na výše uvedené může být i procesní postup, byť formálně bezvadný, s ohledem na okolnosti případu označen za zneužití práva.“(zvýrazněno soudcem).

12. Dále je možné rovněž poukázat i na závěry plynoucí z ostatní judikatury správních soudů, za které vyplývá zřejmá obstrukční strategie zmocněnce žalobce i dalších osob s ním spojených (NSS č. j. [spisová značka], č.j. [spisová značka], č.j. [spisová značka], č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka]). Procesní postupy zmocněnce žalobce Nejvyšší správní soud označil za zneužití práva (NSS č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka]).

13. Soud i když při hodnocení musí každý případ řešit individuálně s ohledem na jeho specifika, zde shledává stejné modely postupu žalobce a jeho zmocněnců, jako ve shora uvedené judikatuře. Rovněž i zde při posuzování významu řízení pro žalobce přihlédl zejména k tomu, že žalobce byl ve správním řízení uznán vinným ze spáchání přestupku a byl mu uložen trest a tedy pokud žalobce pociťoval nejistotu ohledně výsledku řízení, tato mohla být jen velice malá. Předmětné řízení bylo totiž logickým důsledkem protiprávní činnosti žalobce, který svým jednáním jeho zahájení způsobil a musel být přinejmenším srozuměn s tím, že proti němu bude vedeno, bude odsouzen a bude mu uložen zákonný trest. Nejistota žalobce se tak týkala kromě účinnosti obstrukčních postupů na prekluzi přestupku i výše uložené sankce (když paradoxně brojil proti tomu, že mu byla uložena nižší, než mu podle zákona uložena být měla). Při stanovení formy či výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení se při hodnocení významu předmětu řízení přihlíží k tomu, že poškozený (pachatel) byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soud má za to, že přestupkové řízení nemůže mít pro pachatele typově takový význam, jako řízení trestní. Soud na tomto místě připomíná, že náhrada nemajetkové újmy nemá sloužit k sankcionování státu, ani k obohacení poškozených, ale ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uveden a v níž byl udržován. S ohledem na to, že žalobce soudu neprokázal, že by mu délka trvání správního řízení způsobila jakákoliv újmu, čímž nebyla naplněna jedna z podmínek pro poskytnutí finanční kompenzace ze strany odpovědného subjektu, má za to, že žalovanou poskytnutá omluva je zcela postačující, žalobu v celém rozsahu zamítl. Pro úplnost soud ještě dodává, že s ohledem na shora popsané okolnosti případu má rovněž za to, že jakékoliv přiznání finanční satisfakce by bylo v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s veřejným pořádkem a nebezpečným precedencem pro další nemravné postupy uvedených osob. V takovém případě (nejistota účastníka se omezuje na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl) je vyvrácena domněnka vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení (viz rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, neboť byl v řízení úspěšný. Výše nákladů řízení činí částku za tři úkonů ve výši paušální částky [částka] za jeden úkon podle vyhlášiky č. 254/2015 Sb., celkem [částka] a vedlejšímu účastníkovi náhradu za jeden úkon po [částka], tj. celkem [částka].

Poučení