20 C 51/2025 - 74

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je na tomto pozemku stojící stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsaného v katastru nemovitostí pro [adresa], obec a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 129 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované. Odvodnění:

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 3. 2025 domáhal určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je na tomto pozemku stojící stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsaného v katastru nemovitostí pro [adresa], obec a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovité věci“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je spoluvlastníkem podílu ideální 1/3 nemovité věci, druhým spoluvlastníkem podílu ideální 2/3 je žalovaná. Dne 23. 11. 2023 uzavřel žalobce se žalovanou darovací smlouvu, kterou žalobce na žalovanou převedl spoluvlastnický podíl ve výši ideální 2/3 nemovité věci. Vlastníkem nemovitých věcí byl žalobce do dne 17. 9. 2024. Darovací smlouvu žalobce uzavřel nedobrovolně pod výhrůžkami zahájení trestního stíhání, kterými na něho intenzivně působil manžel žalované, [jméno FO]. [jméno FO] žalobci vyhrožoval, že k trestnímu stíhání žalobce dá on a žalovaná souhlas. Po podpisu smlouvy žalobce darovací smlouvu odevzdal [jméno FO] a na základě toho souhlas k zahájení trestního stíhání dán nebyl. Žalobce dále uvedl, že má za to, že darovací smlouva se příčí dobrým mravům, a proto je neplatná. K uzavření darovací smlouvy došlo zneužitím stavu tísně, který v žalobci vyvolal [jméno FO]. Nebýt těchto výhrůžek, žalobce by dobrovolně podíl v domě, ve které bydlel a bydlí, nedaroval. Dne 3. 3. 2025 žalobce vznesl námitku neplatnosti darovací smlouvy, na tento dopis žalovaná nereagovala. Při jednání soudu dne 2. 7. 2025 žalobce doplnil, že výhrůžky byly činěny prostřednictvím SMS zpráv a hovorů z telefonu pana [Anonymizováno], trvaly asi tři měsíce před uzavřením darovací smlouvy. Trestního stíhání se žalobce obával, neboť v té době byl v podmínce a nemovité věci byly policejním orgánem již zajištěny. Po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce doplnil žalobní tvrzení tak, že na vzniku textu darovací smlouvy se žalobce nijak nepodílel, neinicioval jej, ani se k němu nijak nevyjadřoval, neměl žádné připomínky, které by do textu smlouvy měly být zapracovány. Text smlouvy nekonzultoval žalobce s nikým, ani s právním zástupcem, text darovací smlouvy podepsal žalobce po vlastní úvaze. Text darovací smlouvy byl žalobci zaslán [jméno FO] [Anonymizováno] e-mailem ze dne 18. 11. 2023. Žalovaná nebyla se žalobcem v žádném kontaktu, na straně žalované vždy vystupoval manžel žalované. Co se týče výhružek, tyto výhrůžky činil výlučně [jméno FO], činil je zejména telefonicky prostřednictvím SMS zpráv, telefonoval žalobci několikrát denně od rána do večera, asi pětkrát za ním přijel a vyřvával na dvoře. Žalobce po poučení doplnil, že je přesvědčen, že jednání [jméno FO] [Anonymizováno] je jednáním proti dobrým mravům, není v souladu s ustáleným společenským chováním, takové jednání negativně ovlivnilo úsudek žalobce. Žalobce spatřuje tíseň ve stavu, které [jméno FO] svým jednáním v žalobci vyvolal, šlo o pocit, aby se zbavil nátlaku a jeho kontaktu, nezbylo mu nic než požadavkům vyhovět, aby odvrátil tento nátlak. Svou tíseň žalobce spatřuje v hrozbě pokračování trestního stíhání. Žalobce ve svém závěrečném návrhu uvedl, že nátlak, kterým [jméno FO] docílil změny vlastnického práva, byl prokázán účastnickou výpovědí žalobce a svědeckými výpověďmi svědků [jméno FO] [Anonymizováno] a [jméno FO], když především z výpovědi svědkyně [jméno FO] je zřejmé, že jde o způsob, kterým [jméno FO] jedná, jeho jednání vůči žalobci nebylo ojedinělé. Po výpovědi svědkyně [jméno FO] je otázkou svobodná vůle žalované při podpisu darovací smlouvy. S ohledem na vše uvedené má žalobce za to, že podaná žaloba je důvodná, darovací smlouva nebyla uzavřena platně.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Ve svém vyjádření uvedla, že zahájení trestního stíhání je plně v kompetenci policejního orgánu, jen stěží bylo v moci žalované a jejího manžela, aby tito zahájili trestní stíhání žalobce. Naopak ze žalobou předložených dokumentů je zřejmé, že vůči žalobci bylo vedeno prověřování ze strany policejního orgánu, trestní řízení je objektivním řízením a je otázkou, jaká ingerence poškozeného v takovém trestním řízen byla. Co se týče tísně a dobrých mravů, žalovaná je považuje za nedůvodné. Pokud jde o nátlak, žalobce připustil, že nátlak trval tři měsíce před uzavřením smlouvy a podle žalované dlouhodobost jednání znamená, že nemohlo jít o nátlak, neboť většinou jde o jednání, která jsou zkratkovitá, krátkodobá, kdy si člověk nemůže své jednání promyslet nebo se o něm poradit. V závěrečném návrhu žalovaná uvedla, že nebylo prokázáno, že by došlo ke konkrétnímu nátlaku a konkrétním výhrůžkám v takové razanci a charakteru, které by mohly způsobit neplatnost darovací smlouvy. Účastníkem darovací smlouvy byla žalovaná, nikoli však [jméno FO]. Co se týče žalované, nebylo prokázáno, že by nějakým způsobem komukoliv vyhrožovala nebo nějak ovlivňovala proces uzavření smlouvy. Pokud se hovoří o její vůli při podpisu smlouvy, takové věci jsou pouhou spekulací. Šlo o nabytí výlučného majetku žalované, nikoli majetku do společného jmění manželů a otázkou zůstává, zda lze hovořit o prospěchu pana [jméno FO] [Anonymizováno]. Co se týče nátlaku, který měl [jméno FO] činit, ten nebyl nikterak detailně popsán nebo konkretizován. Tyto obecné skutečnosti nejsou důvodem ke zneplatnění darovací smlouvy. Žalovaná má za to, že nebylo uneseno břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že vlastníky pozemku parc. č. stavební [Anonymizováno], jehož součástí je na tomto pozemku stojící stavba [adresa] rodinný dům zapsaného v katastru nemovitostí pro [adresa], obec a katastrální území [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] jsou žalobce a žalovaná. Žalobce má spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3, žalovaná o velikosti 2/3, nabývacím titulem na základě kterého se žalovaná stala vlastníkem uvedeného podílu je darovací smlouva, která byla podepsána žalobcem 23. 11. 2023 (zjištěno z nesporných tvrzeních účastníků).

4. Soud z provedeného dokazování zjistil, že návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, který podala žalovaná, byl doručen katastrálnímu úřadu dle podacího razítka dne 17. 9. 2024 (zjištěno z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí včetně podacího razítka úřadu).

5. Nemovité věci byly v trestním řízení zajištěny v trestní věci podezřelého [Jméno žalobce] (v tomto řízení žalobce) vedené pod sp. zn. KRPS-100810-17/TČ-2023-011171 policejního orgánu - [právnická osoba], Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], Oddělení obecné kriminality (zjištěno z vyrozumění o zajištění ze dne 10. 5. 2023 podle § 79 b) odst. 3 trestního řádu a z usnesení o zajištění nemovité věci jako náhradní hodnoty ze dne 10. 5. 2023). Věc podezřelého [Jméno žalobce] byla podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu usnesením ze dne 10. 6. 2024 odložena, policejní orgán uzavřel, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak (zjištěno z usnesení policejního orgánu ze dne 10. 6. 2024, které nabylo dne 19. 7. 2024 právní moci).

6. Před podáním žaloby právní zástupce žalobce výzvou určenou žalované ze dne 3. 3. 2025 písemně vznesl námitku neplatnosti darovací smlouvy a upozornil ji na možnost podání žaloby (zjištěno z výzvy ze dne 3. 3. 2025 včetně doručenky datové zprávy z téhož dne).

7. V textu e-mailové zprávy ze dne 18. 11. 2023, který byl doručen na adresu [e-mail] uvádí odesílatel označený jako „[Anonymizováno]“, že text darovací smlouvy byl zaslán adresátu zprávy i [Anonymizováno], žádá o její podepsání (viz příloha), ověření a zaslání na adresu [adresa] a to hned v pondělí 20. 11. 2023. Dále je ve zprávě uvedeno, že „je nutné vše dát okamžitě do pořádku, vzhledem k tomu, že adresát přislíbil věc řešit, zůstala pouze plomba. Pokud tak neučiníš, budeme nucení udělat další kroky k nápravě“. Zpráva je podepsána [právnická osoba]. Zprávě předchází další konverzace žalobce, kterou dne 16. 11. 2025 žalobce zaslal na adresu [Anonymizováno], jde o přeposlanou zprávu [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, v níž advokát uvádí, že prověřil celou věc a uvedená nemovitost je zajištěna policií, konverzaci pak předchází zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] žalobci ze dne 19. 9. 2023 v níž se uvádí, že v návaznosti na telefonický hovor advokát zasílá návrh darovací smlouvy dle požadavků, přičemž žádá odsouhlasit skutečný podíl na nemovitostech, který bude darovaný (zjištěno z e-mailové zprávy zaslané odesílatelem [Anonymizováno] na e-mailovou adresu [e-mail]). K výzvě soudkyně žalobce při jednání soudu dne 2. 7. 2025 zaslal ze svého telefonu na pracovní e-mail soudkyně celou konverzaci (která je založena do spisu na č.l. 36), z níž je zřejmá odpověď žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] – „prosím rozdělte to +- cca 2 440 000 to daruji“ a dále je z ní zřejmé připojení přílohy – darovací smlouva. Z datového souboru darovací smlouvy v printscreenu obrazovky po otevření podrobností datového souboru (dokumentu) je uvedeno datum vytvoření souboru dne 19. 9. 2023, autorem je [jméno FO] (zjištěno z kompletní e-mailové konverzace zaslané z adresy [e-mail], přílohy této konverzace – darovací smlouvy a printcreenu vlastností a podrobností datového souboru). Z úřední činnosti soudu je soudu známo, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v minulosti advokátem působícím v advokátní kanceláři [Anonymizováno] [právnická osoba]. ([Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO]).

8. Žalobce používá e-mailovou adresu [e-mail] (zjištěno z účastnické výpovědi žalobce).

9. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že se domluvil se [jméno FO], že koupí dům, žalobce v té době prodal pozemek, [Anonymizováno] tehdy měla peníze u rodičů. Zálohu na dům platil žalobce, poté společně dům začali vybavovat a rekonstruovat. Žalobce netuší, kdy dům koupili, ani kdy došlo k přepisu. Uvedl, že [jméno FO] chtěla převést svůj podíl na sestru [Anonymizováno], poté [jméno FO] podal oznámení. Kupní cena, za kterou dům kupovali, byla 3 985 000 Kč, žalobce do domu dal 700 000 Kč až 800 000 Kč. Poprvé k výhružkám od pana [Anonymizováno] došlo asi půl roku po přepisu. [jméno FO] řekl žalobci, co si dovolil, že je to na žalobce napsáno, řekl mu, že to není žalobcův barák, naposledy mu třeba vypisoval, že to vůbec není jeho barák. Naléhal na žalobce, aby dům přepsal, vyhrožoval, že má známé, že žalobce nechá zavřít, každý den mu posílal SMS nebo volal. [jméno FO] na žalobce spíše křičel. Žalobce si v odpovědích z [Anonymizováno] dělal srandu, on se na to potom čílil, stále se ho ptal, kdy už to bude, hovor trval minutu až dvě. V některých hovorech se žalobce [jméno FO] smál, říkal mu třeba, ať jde někam, říkal „prostě to jako ne“. Někdy to byl žalobce, kdo [jméno FO] volal a inicioval hovor - například když s ním chtěl řešit úvěr, na to [jméno FO] reagovali tak, že dali schválně plombu. Někdy, když žalobci [jméno FO] volal, tak mu třeba hovor nezvedal. Žalobce nezvažoval, že si [Anonymizováno] v telefonu zablokuje, takové věci nedělá. V diskusi s předchozím právním zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] žalobci nabídl vyplatit 520 000 Kč a do toho emailu žalobce rovněž urážel. [jméno FO] žalobci říkala, že on ([jméno FO]) to takhle dělá, že věci takhle řeší, dokavaď nedosáhne svého. Když žalobce darovací smlouvu podepsal, [jméno FO] si jí i vzal. Text darovací smlouvy žalobce vytisknul a podepsal, nechal podpis ověřit na Obecním úřadě v [Anonymizováno], sám ji [jméno FO] nepředával, byla na stole, přišla emailem. Když se žalobce měl vyjádřit, jaké měl pocity, uvedl, že byl na nervy, už chtěl mít klid, [jméno FO] mu volal ráno i večer, vyhrožoval mu exekucemi, zavřením, s tím, že o všechno přijde, žalobce věděl, že on se v nemovitostech pohybuje. Žalobce vypověděl, že věc s nikým nekonzultoval, neměl na to náladu, na katastru byla plomba. Kupní smlouvu na nemovité věci podepisoval v kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupující pouze žalobce, zálohu platil osobně 150 000 Kč až 160 000 Kč, poté posílal 2 miliony Kč na účet [jméno FO]. Zbytek kupní ceny platili [jméno FO] z účtu přímo panu [Anonymizováno], ne [tituly před jménem] [jméno FO] do úschovy. Asi před rokem žalobce oslovil advokáta [jméno FO], chtěl vyřešit vyplacení kupní ceny, bylo to v květnu 2024.

10. Svědek [jméno FO], který je kamarádem žalobce, vypověděl, že žalobci pomáhal s pracemi na domě a byl přítomen telefonickým hovorům žalobce s [Anonymizováno], kterého rovněž zná, neboť mu byl opravovat dům. Telefony slyšel, neboť hovory byly na hlasitý odposlech, svědek byl venku, žalobce vevnitř u okna. Hovorů bylo dle svědka šest až sedm, bylo to období roku 2023 až začátek listopadu 2023. V rámci své výpovědi svědek později opravil počet hovorů, kterým byl přítomen, na šest až deset. O věci s žalobcem již tehdy hovořil, někdo ho tlačil, aby dům přepsal, žalobce před svědkem mluvil o tom, že neví, proč by to měl podepisovat. Žalobce se mu zdál rozhozený. Práce na domě, respektive jeho fasádě svědek s žalobcem dělali v září až listopadu 2023. Dříve žádné hádky mezi žalobcem a [Anonymizováno] nezaznamenal.

11. Svědkyně [jméno FO], rozená [jméno FO], která je dcerou žalované a [jméno FO] [Anonymizováno] a bývalou partnerkou žalobce, v rámci své svědecké výpovědi potvrdila, že polovinu domu platil žalobce, ona měla platit polovinu druhou. V té době byl její otec ve výkonu trestu, byl v insolvenčním řízení, všechny dluhy otce šly na její jméno, i advokát vystavoval faktury na ni. Když se otec vrátil z výkonu trestu odnětí svobody, dluh činil 1,5 milionu korun. Vztahy v rodině byly na bodu mrazu. V té době se otci svědkyně podařilo z další insolvence získat 40 milionů korun, přičemž se dohodli, že otec zaplatí tu polovinu na dům, kterou měla hradit svědkyně. Ze svého svědkyně hradila exekuce, např. od [tituly za jménem] [Anonymizováno], to bylo 1,5 milionu korun. Tuto částku svědkyně měla od svého manžela, měl ji z podnikání. Byli dohodnutí, že polovinu zaplatí žalobce a rodiče, že svědkyni vrátí to, co za ně platila a že zaplatí polovinu. Žalobce měl částku 1 600 000 Kč, 450 000 Kč mu dodávala svědkyně do těch 2 milionů za něho, na to mají podepsanou smlouvu. Protože měla v té době problémy, chtěla, aby dům, ta druhá polovina byla psaná na sestru, ale s tím rodiče nesouhlasili. Protože bylo potřeba vyřizovat elektřinu a další věci, tak celou nemovitost si nechal žalobce napsat na sebe a asi dva roky ji tak měl. Potom otec začal tlačit, aby žalobce převedl na něho půlku, svědkyně uvedla, že ani nevěděla, že jde o darovací smlouvu na 2/3. Uvedla, že otec v minulosti okradl i ji, nicméně 450 000 Kč půjčila žalobci ona, vyndala je z trezoru. Otec naléhal na žalobce, takhle to umí. Svědkyně svého otce považuje za recidivistu, nechová se k lidem slušně, má k tomu doklady, že otec takhle na lidi naléhá. Ostatně včera svědkyně hromadně s rodinnými příslušníky podala na otce trestní oznámení na [adresa], oznámení podala i společnost, která se za otce zaručila, [právnická osoba]. Otec vyhrožoval žalobci, že bude odstíhaný, tlačil na něj „když to nepodepíšeš, půjdeš si sednout“. Je to způsob, jakým otec jedná. Většinou otec vyvolával nebo psal SMS. Jednou svědkyně osobně u toho, kdy žalobce prodával otcova starého Passata, žalobce ho prodal za částku 65 000 Kč a svědkyně seděla v kuchyni u stolu, když žalobce otci tu částku předával. I přesto otec na něj potom podal trestní oznámení. Otec od začátku chtěl, aby došlo k převodu celé nemovitosti. Po předání těchto peněz v kuchyni se žalobce ptal, jak to vypadá s barákem. Otec psal maily, v nich bylo, že návrh smlouvy už svědkyni posílal, atakoval, dělal tyhlety věci i jí. Svědkyně přečetla SMS zprávu, kterou měl otec napsat žalobci (pozn. ta byla založena do spisu na č.l. 65). Uvedla, že obdobné SMS otec posílá ji, posílá je její sestře, je to způsob, jakým otec běžně získává majetek. Svědkyně se domnívá, že žalobce darovací smlouvu podepsal proto, že v té době měl problémy se zákonem a bál se. Otec je takový, že člověka zdeptá a člověk už potom chce mít klid. V [adresa] jí policajti řekli, že otec podává sedm trestních oznámeních měsíčně. Podává trestní oznámení i na ni, ale otec se takhle chová i k dalším lidem, podává trestní oznámení i na své sourozence, které má na Slovensku. Jeho sestra je po onkologické léčbě. Otec sepsal fiktivní smlouvu a směnku poté použil i přesto, že jde o jeho sestru, která byla takto nemocná. Doplnila, že otec byl opakovaně odsouzen na takřka deset let - pro směnečné podvody, nyní je podmíněně propuštěn. Otec působil na podepisující směnky nátlakem, byť je to nevysvětlitelné, sama tohle zažila. Matka je na otci plně závislá, s širší rodinou se matka nestýká. Nátlak na žalobce ze strany jejího otce svědkyně vnímala průběžně. Otec dal chvíli pokoj a pak tlačil, přesně nedokáže období určit. Bylo to i v době, kdy jim žalobce pomáhal na baráku. Na ni otec tlačil a jde o to, jak dlouho člověk odolá. Svědkyni stačil měsíc, aby mu podepsala, co chtěl, neboť otcovy ataky jsou silné. Svědkyně odmítla odpovědět na otázku, kdy trval její partnerský vztah s žalobcem.

12. Z fotografie SMS zprávy (na č.l. 65), kterou přečetla v rámci své svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO], není postaveno na jisto, kdo je odesílatelem (zřejmě dle označení [Anonymizováno]. [jméno FO]), chybí zde oslovení, zcela chybí adresát zprávy. V textu se uvádí, že vše bude předáno policii a naposledy se odesílatel ptá, zda mu vrátí jeho majetek. Odesílatel uvádí, že jede do [Anonymizováno] podat podnět v trestní věci, je nutné urychleně řešit pojistnou událost a „vše dostaneš k náhradě“. Dále svědkyně založila další fotografii SMS zprávy, tuto v rámci své výpovědi nečetla, odesílatelem je osoba označená jako [Anonymizováno], z té nebylo zjištěno ničeho.

13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitých věcí. Žalovaná svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě darovací smlouvy podepsané žalobcem dne 23. 11. 2023, kterou žalobce podepsal a svůj podpis nechal ověřit na Obecním úřadě v [Anonymizováno] dne 27. 11. 2023. Návrh na vklad vlastnického práva podala katastrálnímu úřadu žalovaná dne 17. 9. 2024. Mezi účastníky byly sporné především okolnosti uzavření předmětné darovací smlouvy. Žalobce smlouvu podepsal po výzvách manžela žalované, [jméno FO] [Anonymizováno], které byly činěny především formou SMS zpráv nebo telefonických hovorů [Anonymizováno] žalobci, šlo o intenzivní a četně opakované výzvy k podpisu darovací smlouvy s apelem na to, aby věc byla neprodleně řešena. Ačkoli žalobce v rámci svých tvrzení uvedl, že text darovací smlouvy neinicioval, nebylo tomu tak, neboť text byl vytvořen k žalobcovu požadavku, který zadal advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO]. Lze uzavřít, že žalobce se po celou dobu zřejmě necítil pod tlakem [Anonymizováno] zcela komfortně, některé [jméno FO] telefonáty však bral s humorem, [jméno FO] se posmíval, v odpovědích si z něho dělal srandu. Období, kdy [jméno FO] žádal, aby žalobce darovací smlouvu podepsal, trvalo zhruba tři měsíce.

14. Podle ustanovení § 587 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

15. Ustanovení § 574 občanského zákoníku stanoví, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

16. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že před tím, než žalobce podepsal darovací smlouvu na podíl ve výši 2/3 na předmětných nemovitých věcech, byl vystaven zhruba po dobu tří měsíců opakovaným výzvám manžela žalované, [jméno FO] [Anonymizováno], který ho žádal, aby darovací smlouvu podepsal. Žalobce byl v době podpisu darovací smlouvy zřejmě ještě v partnerském vztahu se [jméno FO], rozenou [jméno FO], možná již byl jejich partnerský vztah ukončen, se kterou se rozhodl zakoupit dům. Ohledně financování byla dohoda mezi žalobcem a [jméno FO] taková, že dům bude hrazen na poloviny, přičemž [jméno FO] svůj podíl zaplatí z peněz, které má u rodičů. Po dohodě mezi žalobcem a [jméno FO] kupní smlouvu podepsal pouze žalobce, byl v katastru veden jako výlučný vlastník nemovitých věcí. Zhruba od září 2023 do podpisu darovací smlouvy žalobcem dne 23. 11. 2023 [jméno FO] žalobce opakovaně, především formou telefonických hovorů, k převodu podílu vyzýval. V řízení bylo prokázáno svědeckou výpovědí svědka [jméno FO], že šlo o opakované hovory, které žalobce s [Anonymizováno] vedl, těchto hovorů bylo minimálně šest, bylo to v období měsíců září až listopad 2023. Žalobce se svědkovi v tomto období zdál rozhozený. Svědkyně [jméno FO] v rámci své výpovědi emotivně popisovala jednání, kterým se [jméno FO] pokoušel docílit převodu nemovitých věcí od žalobce, což je dle svědkyně obvyklý způsob, jakým její otec nabývá vlastnictví. Svědkyně uvedla, že otec v minulosti okradl ji i svou onkologicky nemocnou sestru, ostatně pro obdobná jednání byl otec opakovaně soudně potrestán nepodmíněnými tresty odnětí svobody. Svědkyně výslovně uvedla, že v jednom případě byla osobně přítomna hovoru otce a žalobce, bylo to po předání peněz za prodej vozu, kdy hned po předání peněz se otec ptal žalobce, jak to bude s barákem. Avšak lze shrnout, že z provedených svědeckých výpovědí nebyla prokázána žádná zcela konkrétní okolnost intenzivního nátlaku, vyhrožování, citelné hrozby. Především svědkyně [jméno FO] popsala [jméno FO] jednání jako vytrvalé, intenzivní, byť těžko vysvětlitelné. Uvedla, že je na každém, jak dlouho dokáže odolávat. Nicméně po provedeném dokazování soud vnímá [jméno FO] výzvy jako krátké, ale v zásadě nepřímé kontakty přes telefonické hovory trvající minutu až dvě. Hovory se sice opakovaly, nedošlo však k žádnému osobnímu přímému kontaktu či snad k intenzivní potyčce nebo pohrůžce násilím.

18. Za důležitý moment provedeného dokazování soud vnímá žalobcovu účastnickou výpověď, v rámci které žalobce spontánně opakovaně uvedl, že v telefonických hovorech si z [Anonymizováno] v odpovědích dělal srandu, v některých hovorech se mu smál, říkal mu třeba, ať jde někam. S ohledem na tuto žalobcovu výpověď soud při hodnocení okolností podpisu darovací smlouvy žalobcem a jeho duševního rozpoložení nemohl uvěřit tomu, že by vyhrožování, o kterém žalobce hovořil, žalobce příliš citelně zasáhlo a významně ovlivnilo jeho úsudek. Naopak z žalobcových vyjádření je zřejmé, že [jméno FO] telefonáty bral s humorem, mnohdy na lehkou váhu. Nadto v neprospěch žalobce hovoří skutečnost, že bylo prokázáno a postaveno na jisto, že text smlouvy nebo minimálně nějaké širší vypořádání nemovitých věcí žalobce sám u advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] inicioval a poptal, což je v přímém rozporu s žalobcovými žalobními tvrzeními. Žalobce opakovaně tvrdil a ve své účastnické výpovědi uváděl, že se s žádným právním zástupcem o textu nebo připomínkách k darovací smlouvě nebavil, doslova uvedl, že na to neměl náladu. Taktéž svědeckou výpovědí svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že s tímto svědkem o tom žalobce osobně hovořil. Dále bylo prokázáno, že to byl přímo žalobce, kdo požádal advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno] o koncept převodní smlouvy. Tento koncept smlouvy advokát pro žalobce vytvořil, zaslal mu jej e-mailem. Žalobce následně potvrdil v další zprávě advokátovi vypořádací podíly, posléze návrh žalobce přeposlal [jméno FO].

19. Trestní stíhání žalobce, kterého se žalobce dle svých vyjádření obával, nebylo zastaveno pro odnětí souhlasu s trestním stíháním, ale bylo odloženo proto, že ve věci nešlo o podezření z trestného činu. Zároveň nejde přehlédnout dlouhodobost jednání [jméno FO] [Anonymizováno]. Kdyby z pohledu soudu šlo o krátkodobé působení, bylo by pochopitelnější, že žalobce jednal zkratkovitě. V daném případě se věc řešila zhruba tři měsíce, žalobce o věci mluvil s kamarádem, taktéž se svým právním zástupcem, konal aktivně, sám vypracování konceptů smluv vyžádal.

20. Tvrzení žalobce, že za ním asi pětkrát [jméno FO] přijel a vyřvával na dvoře, nebylo žádným z provedených důkazů prokázáno.

21. Při jednání soudu dne 2. 7. 2025 byl žalobce podrobně poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnění všech okolností, z nichž žalobce dovozuje neplatnost právního jednání darování dle darovací smlouvy ze dne 23. 11. 2023 tedy, aby doplnil veškeré okolnosti týkající se uzavření a sjednávání dané smlouvy, tedy kdy, kým a jak byla smlouva sjednána, rovněž nechť doplní, kdo předložil návrh smlouvy a kdy byl prvně tento návrh smlouvy žalobci předložen, dále je třeba aby doplnil konkrétní skutečnosti k obecnému tvrzení, že žalobce byl při uzavírání této smlouvy pod nátlakem nebo výhružkami, a to tak, že doplní, v čem konkrétně spočívala hrozba tělesného nebo duševního násilí vyvolávajícího vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem žalobce jeho důvodnou obavu a jaká byla tato konkrétní obava žalobce, jaká byla příčinná a časová souvislost mezi hrozbou trestního stíhání žalobce a uzavřením předmětné darovací smlouvy, dále aby doplnil, jak dlouho výhružky měly trvat a jaké zcela konkrétně a od koho byly, dále aby doplnil konkrétní skutečnosti, na základě kterých mělo dojít k porušení dobrých mravů žalovanou při uzavírání předmětné smlouvy. Žalobce byl též poučen o potřebě navržení důkazů k prokázání těchto skutečností. Též byl žalobce poučen o následcích neunesení břemene důkazního a břemene tvrzení.

22. Po provedeném dokazování lze jednoznačně uzavřít, že žalobce neunesl ani břemeno tvrzení (o skutečnosti, že žalobce žádným způsobem vyhotovení textu darovací smlouvy neinicioval, na textu se nepodílel, s nikým jej nekonzultoval) ani břemeno důkazní o tom, že byl pod hrozbou jednání manžela žalované nebo že by jednání manžela žalované bylo jednáním proti dobrým mravům.

23. Byť soud po provedeném dokazování vnímá jednání manžela žalované (osobu, kterou odlišuje od druhé strany darovací smlouvy - žalované) jako neúnavné, otravné a společensky ne zcela vhodné, není možné jej kvalifikovat jako hrozbu v souladu s dostupnou judikaturou. Hrozba je pojímána jako působení na vůli člověka, jež v něm vzbuzuje důvodný strach z újmy, které se hrozí, takže se jeho vůle projevená v právním jednání utváří pod vlivem tohoto strachu. Vynucení právního jednání bezprávnou výhrůžkou je třeba odlišovat od zneužití tísně kdy je využito tíživé situace jednajícího, která však nebyla vyvolána bezprávnou výhrůžkou (BERAN, Vladimír. § 587 [Bezprávná výhrůžka]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. Dostupné na beck-online.cz, marg. č. 2.)

24. Co se týče žalobcem tvrzené tísně, soud pouze na okraj uvádí, že posouzením, zdali žalobce konal v tísni či nikoli se soud nezabýval, takové tvrzení v případě darovací smlouvy soud nepovažuje za právně relevantní, neboť o tísni lze hovořit v souladu s ustanovením § 1796 občanského zákoníku pouze v případě úplatných smluv (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2019, č. j. 49 Co 37/2018-124). Obdobně se k otázce tísně při uzavření darovací smlouvy vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 14. 5. 1997 pod sp. zn.

II. ÚS 28/96, kdy v případě darovací smlouvy a prokazování existence nápadně nevýhodných podmínek v době uzavření smlouvy tíseň vylučuje již prostý fakt, že jde o bezplatný převod.

25. Taktéž k otázce posouzení jednání [jméno FO] [Anonymizováno] jako jednání odporujícího dobrým mravům lze odkázat na konstantní judikaturu, která dobré mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku pojímá jako krajní korektiv platnosti právního jednání. Závěr o rozporu právního jednání s dobrými mravy by měl být výjimečný a uplatnit se pouze tehdy, pokud je obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu zjevně nepřiměřený či nespravedlivý, popřípadě pokud zjevně nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy reprezentují. Závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení. Ne každý (údajný) rozpor se zákonem má za následek absolutní neplatnost právního úkonu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu pod. sp. zn. 28 Cdo 3390/2008). Ačkoli neexistuje obecně přijímané vymezení termínu dobrých mravů, lze tento termín v souladu s tím, co bylo uvedeno výše, vnímat jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad a hodnot, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami. „Soudní praxe v minulosti například dovodila, že je v rozporu s dobrými mravy darovací smlouva uzavřená z důvodu cizoložného poměru mezi dárcem a obdarovanou (NS Rv I 702/20, Vážný 821) nebo smlouva, kterou se žena, s níž ženatý muž udržoval cizoložný poměr, zavázala zajistit mu výměnek anebo vyplatit mu odškodné, směřovala-li k pokračování v cizoložném poměru, který se měl po uskutečnění očekávané rozluky dosavadního manželství změnit v manželství se slibující ženou (NS Rv I 85/37, Vážný 16776).“ (HANDLAR, Jiří, DOBROVOLNÁ, Eva. § 580 [Rozpor s dobrými mravy a se zákonem. Počáteční nemožnost plnění]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník

I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1859, marg. č. 89.)

26. S ohledem na vše shora uvedené co se týkalo hrozby podle ustanovení § 587 občanského zákoníku, soud dovodil, že jednání manžela žalované není možno považovat za jednání odporující dobrým mravům, neboť soud má za to, že takové jednání, byť je neetické, není možno podřadit pod jednání naprosto zásadní, výjimečná, která by zjevně nemohla obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy představují. Ani v tomto směru tedy žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní. Soud považuje za potřebné uvést, že v kontextu celého skutkového děje, kdy soud zohlednil všechny okolnosti, soud vnímá jednání [jméno FO] [Anonymizováno] a žalobce, který darovací smlouvu za zjištěných okolností podepsal, spíše jako korekci vlastnických vztahů v širší rodině partnerky nebo majetkové vypořádání mezi žalobcem a jeho (v té době zřejmě již bývalou) partnerkou.

27. Lze shrnout, že soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že okolnosti podpisu darovací smlouvy žalobcem byly takové, že žalobce nebyl pod hrozbou manžela žalované, též jednání manžela žalované nebylo jednáním příčícím se dobrým mravům. Proto soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná a jako takovou ji zamítl.

28. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 30 129 Kč. Účelně vynaložené náklady tohoto řízení sestávají z náhrady odměny zástupce, kterým je advokát, za šest úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované, dva úkony právní služby za účast na jednání soudu dne 2. 7. 2025 (jednání trvající více než dvě hodiny), jeden úkon za účast u jednání dne 18. 7. 2025 a jeden úkon právní služby za jednání u soudu dne 26. 8. 2025] po 3 700 Kč za jeden úkon právní služby [§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů]. Vedle odměny mu dále náleží náhrada hotových výdajů zástupce ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. celkem 2 700 Kč za šest úkonů. Jelikož zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům též částka odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 21 % vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad, tedy z částky 24 900 Kč, ve výši 5 229 Kč. Celková náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalované ve výši 30 129 Kč byla žalobci uložena v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Odůvodnění

Poučení