20 C 66/2023 - 103

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A].,IČO: [IČO žalobce A] se sídlem [Adresa žalobce A] zastoupeného [Jméno žalobce B], advokátem se sídlem AK [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A]., IČ [IČO žalovaného A] se sídlem [Anonymizováno], zastoupenému [Jméno žalovaného B], advokátem se sídlem AK [Anonymizováno] o zaplacení 293 727 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 293 727 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 550 Kč za dobu od 22.7.2022 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 172 727 Kč za dobu od 30.4.2021 do zaplacení a úroky ve výši 15 % ročně z částky ve výši 54 450 Kč za období od 23.8.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 83 287 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s přísl. s tím, že dne 26.2.2020 uzavřel příkazní smlouvu se společností [právnická osoba], kterou se jako příkazník zavázal vykonávat pro společnost [právnická osoba], technický dozor investora na projektu [právnická osoba] a uvedená společnost se zavázala hradit žalobci za výkon jeho činnosti sjednanou odměnu, která ve smyslu smlouvy měla být účtována průběžně každý měsíc a to tak, že žalobce vystaví fakturu na základě soupisu prací a zajišťovacího protokolu za měsíc předchozí. Tento soupis odešle žalobce příkazci k vyjádření. Nevyjádří-li se do 3 dnů, považují se dokumenty za schválené. Dne 1.11.2021 byla mezi žalobcem, společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o postoupení práv a povinností z příkazní smlouvy ze dne 26.2.2020. Žalobce řádně odvedl všechny práce dle smluvního ujednání. Žalovaný většinu vystavených faktur v letech 2021 a 2022 uhradil, byť po splatnosti. Žalobce na základě uvedené smlouvy vyfakturoval rovněž fakturu č. [hodnota] na částku 66 550 Kč splatnou 21.7.2022 za práce odvedené v měsíci červnu 2022, jejichž provedení žalovaný elektronicky potvrdil s tím, že již práce v červenci a dalších měsících nebude hradit. Faktura byla odeslána na základě soupisu prací, k němuž se žalovaný nijak nevyjádřil. Žalovaný fakturu přijal, ale neuhradil, zároveň se ji snažil 40 dnů po splatnosti vrátit. Dne 25.8.2022 žalobce pro neplnění závazků ze strany žalovaného od smlouvy písemně odstoupil, čímž smluvní vztah mezi účastníky skončil. Účastníci rovněž uzavřeli dne 8.1.2021 příkazní smlouvu č. [Anonymizováno], na základě níž se žalobce zavázal vykonávat pro žalovaného činnost technického dozoru na projektu výstavby Bytového domu [jméno FO] a žalovaný mu za to hradit odměnu. Způsob postupu vystavení faktury byl sjednán stejným způsobem, jako u projektu [právnická osoba]. Žalobce rovněž odvedl všechny práce dle smlouvy a žalovaný většinu faktur v letech 2021 a 2022 uhradil, byť po splatnosti. Dne 16.3.2021 byl mezi stranami uzavřen dodatek č. 1 k výše uvedené smlouvě, kterým byla sjednána jednorázová odměna za provedené konzultační práce ve výši 330 000 Kč vč.DPH. Splatnost faktury byla sjednána do 10 dnů po jejím vystavení a její úhrada nebyla podmíněna dalšími ujednáními příkazní smlouvy. Na základě tohoto dodatku žalobce vystavil dne 19.4.2021 fakturu na sjednanou částku, avšak žalovaný tuto fakturu pouze částečně a to platbami ve výši 100 000 Kč a 57 273 Kč, tj. ve zbytku ve výši 172 727 Kč zůstala faktura ke dni podání žaloby neuhrazena. Dále zůstala neuhrazena faktura vystavená žalobcem za práce provedené na základě příkazní smlouvy za práce provedené v měsíci červenci 2022 ve výši 54 450 Kč a to přesto, že žalovaný tuto fakturu přijal, k soupisu prací se navyjádřil a 9 dnů po splatnosti se snažil ji vrátit. Dne 25.8.2022 žalobce pro neplnění závazků ze strany žalovaného od smlouvy písemně odstoupil. Dlužnou částku žalovaný žalobci ani přes četné upomínky dosud neuhradil. V rámci mimosoudních jednání žalovaný nijak nerozporoval nároky žalobce a dokonce emailem ze dne 10.8.2022 zaslal žalobci návrh dohody o uznání dluhu a splacení, avšak k podpisu dohody z důvodů na straně žalovaného nedošlo. Dluh nebyl uhrazen ani po předžalobní upomínce ze dne 13.9.2022.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že žaloba není řádně podložena doklady prokazující nárok žalobce, které žalovanému nedodal ani v rámci jeho žádosti v reakci na předžalobní výzvu. Nárok žalobce je neoprávněný, neboť předmětné služby nebyly žalobcem nikdy řádně provedeny, faktury tedy byly vydány neoprávněně, neboť k nim žalobce žádný soupis prací a zjišťovací protokol žalovanému nedodal, proto ani nebyl z její strany odsouhlasen a podepsán. Žaloba je zmatečná i v tom smyslu, že žalobce, jak sám tvrdí, od příkazních smluv odsoupil a proto podle § 2004 obč. zák. se závazek zrušuje od počátku, a proto „není možné skutek vylíčit a odvozovat žalobní žádání od smluvních ujednání“ a žalobce nemá nárok na odměnu.

3. Žalobce k výzvě soudu na doplnění žalobních tvrzení uvedl, že faktura byla vždy vystavena za činnosti v přechozím měsíci na základě soupisu prací a zjišťovacího protokolu, který byl dohodnutým způsobem (emailovou poštou) žalovanému zaslán. Ten měl možnost se k těmto podkladům vyjádřit do 3 dnů a pokud této lhůty nevyužil k možnosti vyjádřit svou nesouhlas, byla vystavena faktura. Žalovaný se po celou dobu k těmto materiálům nevyjádřil, nerozporoval je, žádnou z faktur žalobci ve lhůtě stanovené příkazní smlouvou nevrátil. Formulace smlouvy byla pak potvrzena mezi účastníky založenou praxí. Mnoho faktur bylo tímto způsobem vyhotoveno a žalovaným uhrazeno, žalobce pro žalovaného tedy činnosti dlouhodobě prováděl, o čemž mezi stranami nebylo pochyb, jednalo se o zavedenou praxi mezi oběma podnikateli. Žalovaný a osoby s ním spojené měly obecně velké problémy s hrazením splatných závazků a to nejen vůči žalobci. Opakovaně docházelo k pozdržení plateb, žalobce je musel urgovat. Žalobce se mu však snažil vycházet vstříc a opakovaně prováděl bez jakékoliv odměny práce nad rámec smluvních ujednání, nepozastavil své činnosti, snažil se umožnit žalovanému, aby stavbu dokončil a aby dostál svým závazkům nejen vůči žalobci, ale i ostatním věřitelům. Nakonec i žalobce ztratil trpělivost. Až po té začal žalovaný sporovat objem jím odvedené práce. Žalovaný měl možnost podle platné příkazní smlouvy sporovat odeslané soupisy prací a pokud tak neučinil, považovaly se za automaticky schválené. Žalobce se dále odkázal na listinné důkazy, které soudu předložil. Důkazní břemeno tedy tíží stranu žalovanou v tom, že musí doložit, že soupisy prací sporoval. Žalovaný si však byl svých závazků velice dobře vědom, jak dokazuje i text mimosoudní dohody, kterou vypracoval sám žalovaný, ale následně odmítl podepsat. K odstoupení od příkazní smlouvy žalobcem proběhlo zcela v jejích intencích, z čehož je patrné, že se nejedná o zrušení vzájemných práv a povinností od počátku, nýbrž od ukončení smlouvy pro porušení povinností ze strany žalovaného.

4. Žalovaný v duplice poukázal na judikaturu NS ČR a to rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] s tím, že doložka, ve které se účastníci dohodnou, že pokud jeden z nich nebude namítat nic proti faktuře v určité lhůtě, bude se mít za to, že jsou doklady odsouhlaseny, je neplatná. Faktura je navíc jen účetním dokladem, který neprokazuje existenci nároku. I kdyby byla pravda, že žalovaný je dlužníkem více věřitelů, nesouvisí to s projednávanou věcí. Je zde důkazní břemeno žalobce aby prokázal, že fakturované činnosti skutečně provedl, příp. v jaké kvalitě. Co se týká „uznání dluhu“, žalovaný žádný takový doklad nepodepsal.

5. Žalobce se k namítané judikatuře vyjádřil tak, že oba judikáty se vztahují k předchozí právní úpravě a rozvíjejí teorii tzv. domněnek, jejichž tvorbu svěřují pouze právu a nikoliv smluvním stranám. Poukázal naopak na aktuální judikaturu a to rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], který uvádí: Užijí-li strany smlouvy pro vyjádření určitého jimi předvídaného následku slovní výrazy, které v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“), není takové smluvní ujednání pouze z tohoto důvodu neplatné. Při posouzení, zda-li takové ujednání je v rozporu se zákonným zákazem nebo se příčí dobrým mravům, je třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, co je obsahem daného ujednání. Současně je třeba hodnotit i právní postavení, v jakém strany ujednání uzavřely. Dohoda dvou podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti o tom, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“, směřující ke smluvní úpravě podmínek předání díla jako jednoho z předpokladů vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla, není právní úpravou občanského zákoníku sama o sobě zakázána, ani se bez dalšího nepříčí dobrým mravům. Z uvedeného plyne, že doložka v příkazní smlouvě sjednaná, není neplatná. Jejím účelem bylo vymezit časový rámec pro kontrolu zaslané faktury tak, aby mohlo následně dojít ke splatnosti faktury a nedocházelo k průtahům. Případné několikaměsíční zpoždění plateb by mohlo uškodit obchodnímu vztahu mezi účastníky, stejně tak i způsobit finanční potíže žalobci. Cílem tedy nebylo absolutní omezení práva žalovaného na soudní ochranu, doložky není v rozporu s dobrými mravy, naopak je zcela běžná a v souladu s občanským zákoníkem, tedy platná. Dále k vyjádření žalovaného uvedl, že faktura sice slouží jako daňový doklad, nicméně jimi vyúčtovaná pohledávka má právní důvod ve smlouvě příkazní, která je platná a účinná. K obraně žalovaného o důkazním břemenu poukázal na komentářovou literaturu, která uvádí, že „důkaz o porušení konkrétní povinnosti příkazníkem zatěžuje příkazce (NS [spisová značka]). Není možné přenášet důkazní břemeno na příkazníka, jak by možná sváděl § 2913 odst. 2“. Citovaný judikát dále uvádí „příkazník (na rozdíl od např. zhotovitele díla) neodpovídá az realizaci předmětu příkazu (za výsledek), nýbrž za řádné provádění příkazní činnosti, a proto ani příkazníkova odměna nezávisí na dosažení předmětu příkazu, nýbrž na dodržení předepsaného standardu plnění povinností (zejména § 2432 odst. 1 a NS 22 Cdo 3124/2016 (účelnost úkonů příkazníka k předmětu příkazu). Viz NS 28 Cdo 1034/2011. Dále uvedl, že ve smyslu § 2004 odst. 3 obč. zák. při odstoupení od smlouvy zavazující k opakované činnosti nebo postupnému dílčímu plnění má odstoupení jen účinky do budoucna.

6. Žalovaný k výzvě soudu v rámci koncentrace řízení doplnil svá tvrzení a uvedl, že trvá na svém stanovisku, že dohoda stran nezakládá právní domněnku o správnosti soupisu prací a má za to, že je na straně žalující, aby prokázala, že fakturované práce provedla řádně a včas, když předložené faktury toto neprokazují (viz rozsudek VS v Praze jč. 101 VSPH 460/2017-108). Žalovaný nemůže prokázat tzv. „negativní skutečnost“, tj. že něco nebylo provedeno. Případná absence vyjádřní k soupisu prací nemá žádné právní účinky. Setrval rovněž na svém stanovisku o zrušení obou příkazních smluv od počátku, a proto nemůže žalobce na jejich základě uplatňovat svou pohledávku. Činnost žalobce v rámci výkonu technického dozoru investora nebyla prováděna řádně, na obou shora uvedených stavebních projektech docházelo k průtahům, navyšování nákladů a to i v důsledku nedostatečné činnosti žalobce, který měl za úkol zejména technickou, administrativní a časovou správu výstavby, tedy bylo úkolem žalobce zajistit řádné plnění termínů od jednotlivých dodavatelů, kontrolovat kvalitu dodávaných materiálů a prováděných prací a zajišťovat, aby oba stavební projekty postupovaly dle odsouhlaseného časového harmonogramu. V době, kdy žalobce ukončil s žalovaným spolupráci, bylo prodlení na obou stavebních projektech více než 6 měsíců oproti původnímu plánu. Žalobce neplnil další smluvní povinnosti, které mu vyplývaly z jeho funkce, kdy včas neprováděl odsouhlasení prací, žalovanému včas nedodal konečné vyúčtovní po ukončení své činnost na obou stavebních projektech. U projektu [právnická osoba] neuzavřel vyúčtováí stavebních prací a zjišťovacích protokolů stavby a ke dni ukončení spolupráce nevyhotovil konečnou zprávu o stavebních projektech.Veškeré tyto práce pak musel žalobce provádět zpětně svépomocí. Na uvedené nedostatky jednatel žalovaného upozornil jednatele žalobce emailem ze dne 2.9.2022. Neplnění smluvních povinností žalobcem se neprojevovalo toliko v rovině administrativního a účetního zajištění, ale i v rovině samotného technického dozoru nad prováděním stavby. Dne 20.9.2022 proběhla obhlídka stavebního projektu domu v [adresa] v rámci kontrolních dnů stavby a to za účasti autora projektové dokumentace [tituly před jménem] [adresa], kdy bylo konstatováno, že některé části stavby byly provedeny nekvalitně v rozporu s projektovou dokumentací. Jednalo se přitom o práce, které byly prováděny v době, kdy žalobce na předmětném projektu působil jako technický dozor investora a měl tedy vykonávat dozor a kontrolovat kvalitu stavebních prací (konkrétně se jednalo o vady-křivost podlah podesty, křivé založení stěn a schodiště, chybné zhotovení prvků stěn v koupelnách, v důsledku čehož nebylo možné provést instalaci sprchových zástěn a bylo nutné tyto vady odstranit, nerovnosti dlažby a dalších povrchů). Úkolem žalobce bylo tyto případné vady identifikovat co nejdříve, aby je bylo možné s co možná nejmenšími náklady odstranit. Na věc nemá vliv ani hrazení dřívejších faktur žalovaným, neboť byla jimi vyúčtována odměna žalobce za dobu, kdy ještě řádně plnil. Urgence řádného plnění povinností ze strany žalovaného vůči žalobci vyplývá z emailové komunikace. Dále poukázal na jednání žalobce spočívající v tom, že zasílal smluvním partnerům žalovaného emaily obsahující celou řadu zavádějících či nepravdivých tvrzení o žalovaném s cílem ho poškodit a to i před společnostmi financujícími uvedené stavební projekty a porušil tak rovněž svou povinnost mlčenlivosti, které se zavázal. Dále uvedl, že namítaná judikatura-rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 není aplikovatelná na tento případ, neboť se vyjadřuje k předání díla v rámci smlouvy o dílo, kdežto v tomto případě jde o smlouvu příkazní. Ve smlouvě o dílo má objednatel zachována práva z vad i přes sjednanou fikci předání. Takové právo příkazci z § 2430 a násl. obč. zák. nevyplývá. Výklad ujednání o doložce ke schválení fakturovaných částek neodpovídá povaze plnění, kdy oba stavební projekty byly žalovaným kontrolovány v rámci kontrolních dnů a milníků podle harmonogramu a jakékoliv nesrovnalosti ve fakturaci vykázané žalobcem tak mohly být odhaleny řádově s odstupem týdnů či měsíců a nikoliv dnů. Dále doplnil, že odkazem na judikaturu VS v Praze poukazoval na to, že samotnými daňovými doklady nelze dokazovat skutečnost, že žalobce řádně poskytl plnění, které následně vyfakturoval žalovanému a na tom nic nemění ani doložení příkazních smluv, na základě kterých byly daňové doklady vystavovány, neboť stěžejní je provádění činnosti, za které následně požadoval odměnu. Neztotožnil se ani s argumentací žalobce od účinnosti odstoupení od příkazní smlouvy spočívající ve vykonávání stavebního dozoru, neboť za činnost opakovanou nebo nepřetržitou lze považovat např. pravidelné dodávky zboží a energií nebo pravidelné poskytování důchodu nebo výživného, stavební dozor je činností časově omezenou na konkrétní projekt. Jako důkaz žalovaný navrhl emailovou komunikaci, výpověď jednatele žalovaného, výpověď projektanta [tituly před jménem] [adresa], zápisy z kontrolních dnů stavby, fotografickou dokumentaci.

7. Žalobce k navrženým důkazům uvedl, že fotodokumentace není průkazná, neboť vznikla pravděpodobně až po té, co účastníci ukončili spolupráci. K emailové korespondenci podotkl, že je z doby, kdy již účastníci ukončili spolupráci a není v ní vytýkána žádná vada v plnění žalobce, konflikt se přesunul do roviny osobní. Dotazy směřované emailem na banku byly v rámci jeho činnosti, neboť prováděl i bankovní dohled, tj. dohled nad platební kázní žalovaného, měl obavu, aby se nestal součástí úvěrového podvodu a banka nedisponovala doklady, které nebyly z jeho strany odsouhlaseny a se kterým nebyl seznámen. Na vady stavby, na které žalovaný poukazuje, žalobce žalovaného upozorňoval, jak vyplývá z emailové dokumentace. K zpoždění stavby pak došlo po té, co žalobce jako stavební dozor, zakázal provádění některých dalších postupů z důvodu zjištěných závažných vad v projektové dokumentaci a tím pádem i na stavbě a dále upozorňoval na to, že nedochází k řádnému plnění harmonogramu dodavatele, ale neodpovídá za to, že není dodržován, pouze jeho dodržování kontroluje. Svou činností naopak optimalizoval náklady žalovaného, čímž mu uspořil částku 8 280 000 Kč, avšak právě odměna za tuto činnost mu nebyla proplacena. Co se týká vytknutí nějakých vad, tak z emailové korespondence vyplývá, že byly nějaké údajné vady zjištěny při nějaké obhlídce dne 20.9.2022, avšak splatnost faktur byla 22.4.2021, 21.7.2022 a 22.8.2022, proto zde není příčinná souvislost mezi neuhrazením faktur a zjištěním údajných vad. Žádné konkrétní vady nebyly žalobci ze strany žalovaného formalizovaným způsobem vytknuty.

8. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [adresa] soud zjistil, že pro žalovanou stranu vypracoval prováděci a projektovou dokumentaci pro bytový dům v [adresa] a pan [jméno FO] za žalobce tam prováděl stavebně technický dozor. Předmětná stavba probíhala standardně, je již hotova a zkulaudována. [právnická osoba] byla firma pana [Anonymizováno], která se ukázala jako špatné kvality, resp. nebyla nějak tragická, závažné závady tam nebyly, spíše průměrná, stavba se protahovala, nedodržovaly se úplně termíny. Obecně je on zvyklý na špičkovou kvalitu v rámci luxusních projektů. Zde však šlo o průměr event. podprůměr běžného standardu českého stavebnictví. Svědek prováděl autorský dozor na této stavbě a navštěvoval ji jednou za jeden až dva měsíce a přestal ji navštěvovat asi na podzim 2023 a před jejím dokončením tam již nechodil, neboť se řešily už jen nedodělky. S panem [jméno FO] se setkával jako s technickým dozorem na společných kontrolních dnech, které se konaly jednou za 14 dnů, kde řešili zjištěné problémy. [jméno FO] kontroloval průběh technologických postupů stavby a to na denní bázi. Svědek na něj apeloval, aby tyto postupy kontroloval spíše předem, aby předešel vzniku vad a nezjišťoval je až po té, co vady vznikly, protože se pak na stavbě špatně odstraňují. [jméno FO] to však spíše nechával na té stavební firmě, která na kvalitě prací nesla hlavní odpovědnost, podle názoru svědka s ní měl více komunikovat. [jméno FO] měl také nějaké připomínky k projektu svědka, což společně řešili a samozřejmě ho u pravovali v závislosti na konkrétních podmínkách stavby. Na to mají vliv třeba technologické možnosti firmy a dané podmínky v místě. Pochybnosti o odbornosti pana [jméno FO] svědek nemá, má sice trochu odlišnější přístup než jiní pracovníci stavebního dozoru, ale spíše je jeho přístup standardní a příliš se neliší od jiných pracovníků technického dozoru na českých stavbách. Vady, které vznikly na stavbě spočívaly např. v tom, že nebyly dodrženy rozměry schodiště, ale spíše se jednalo o estetickou vadu, která se pak vyřešila vložením lišt. Dále se jednalo o zlomenou přípojku vodovodu v prostupu potrubí v základové desce, nicméně vodovod tam funguje. Dále byla křivě položena dlažba, neboť byly křivě postaveny stěny, což bylo dáno tvarem schodiště, avšak jedná se rovněž spíše o estetickou vadu, která nebrání funkčnosti. Dále si svědek vybavil drobné vady spočívající v ne úplně rovné pokládce podlah, nasazení dveří, obkladu koupelen, nedostatečné krytí výztuže hrubé stavby, ale nejde o nic, co má vliv na funkčnost stavby. Uvedené vady vznikly v době, kdy na stavbě působil pan [jméno FO]. Na fotografii přiložené do spisu žalovaným a předložené svědkovi byla zobrazena koupelna, kde nebyl úplně dodržen projekt, neboť firma si tam udělala nějakou přizdívku podle své úvahy a nebyla také dodržena kvalita obložení a dále schodiště, o kterém hovořil. Uvedené problémy řešili s panem [jméno FO] na kontrolních dnech. Stavební dozor je právě od toho, aby k těmto vadám nedocházelo, ale je obvyklé, že na stavbách i přes stavební dozor k nim dochází. Také je obvyklé, že projekt se musí přizpůsobit konkrétním podmínkám, které panují na stavbě. Postup pana [jméno FO] svědek nijak neřešil, neboť mu to nepřísluší, on osobně neměl k jeho odbornosti žádné zásadnější výhrady. Není si vědom žádné chyby v projektu, pane [jméno FO] měl jiný názor na technický postup, což společně diskutovali, jejich spolupráce fungovala a investor neměl k jejich práci žádné připomínky. Pokud na něco měli jiný názor, byl zvolen potom nějaký nejoptimálnější postup. [jméno FO] pana [jméno FO] na stavbu chodil i jeho kolega. Když byl na stavbě nějaký naléhavý problém, pan [jméno FO] mu to avizoval a vždy to nějak řešili. Je mu známo, že pan [jméno FO] nedostal něco zaplaceno, asi z důvodu, že stavba se protahovala, což měl také sledovat dle názoru svědka. [jméno FO] měl dle názoru svědka pocit, že technický dozor je na stavbě neefektivní a nemá žádný smysl, byl asi frustrován ze situace na stavbě, zvlášť když viděl její závady a proto rozvázal spolupráci. Po panu [jméno FO] už technický dozor nikdo nevykonával. [jméno FO] měl také řešit problémy s dodavateli, kteří nebyli schopni dodržet dodávky, např. jejich změnou nebo urgencemi. Svědek měl pocit, že ze strany investora byla stavba bez problémů financována, s platbami svědkovi měl pan [jméno FO] zpoždění cca kolem tří měsíců, ale svědek to neviděl jako problém. Stavební firma pana [Anonymizováno] zřejmě nebyla v dobré finanční kondici, materiál si kupovala sama, neboť byla generálním dodavatelem, asi dvakrát šly objednávky přes pana [jméno FO] (okna a garážová vrata). I firmě pana [Anonymizováno] bylo vše zřejmě řádně ze strany pana [jméno FO] hrazeno, jinak by asi dál nestavěli.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že jednatelem žalobce je pan [jméno FO] a jednatelem žalovaného je pan [jméno FO] a rovněž to platilo i v době vzniku sporného závazku.

10. Z příkazní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 8.1.2021 soud zjistil, že byly uzavřeny mezi účastníky řízení, tedy žalovaným jako příkazcem a žalobcem jako příkazníkem, podle nichž měl žalobce provádět činnosti jako Technický dozor investora včetně kontroly stavebních prací na staveništi v rámci výstavby Bytového domu [adresa] a žalovaný mu za provedenou činnost zaplatit honorář ve výši stanovené výpočtem podle čl. V smlouvy, když dle čl. V odst. 5 smlouvy bylo sjednáno, že faktura za činnost příkazníka bude vystavována do 5. kalendářního měsíce za měsíc předchozí a to na základě odsouhlaseného soupisu prací a zjišťovacího protokolu, k čemuž se příkazce vyjádří nejpozději do 3 dnů od písemného doručení, v opačném případě jsou dokumenty považované za schválené. Faktura bude příkazníkem zasílána příkazci společně se soupisem prací a zjišťovacím protokolem se splatností 21 dnů od jejich obdržení (odst.6). Dále je v odst. 8 dohodnuto, že po dobu prodlení příkazce se zaplacením faktury, není příkazník pvoinen pokračovat v činnostech podle smlouvy. Podle čl. VI odst.1 příkazník není v prodlení, je-li příkazce v prodlení s předáním potřebných dokladů nebo poskytnutím jiné součinnosti, dodavatel stavby dílo/stavbu neprovádí nebo je ve skluzu vůči svému HMG nebo je dílo pozastaveno na delší dobu z důvodů na straně příkazce a dále v odst. 2 jsou stanoveny podmínky pro výpověď uvedené smlouvy. V čl. VII si strany ujednaly jako způsob doručování rovněž kromě jiného i emailem s potvrzenou odpovědí o jeho přečtení. V čl. VI odst. 3 si účastníci sjednali možnost okamžité výpovědi smlouvy jak ze strany příkazníka, tak ze strany příkazce za splnění tam uvedených podmínek.

11. Z příkazní smlouvy o výkonu technického dozoru ze dne 26.2.2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky, a to žalobcem jako příkazníkem a žalovaným jako příkazcem (právním předchůdcem žalovaného [právnická osoba]-doloženou smlouvou o postoupení práva a povinností z příkazní smlouvy ze dne 1.11.2021), jejímž předmětem byl závazek žalobce provádět pro příkazce kromě jiného (činnosti v rámci výběrového řízení a řízení projektu) činnost jako technický dozor investora včetně kontroly stavebních prací na staveništi a to v rámci výstavby [právnická osoba]. Příkazce jako investor se zavázal příkazníkovi za provedenou činnost zaplatit honorář ve výši stanovenou způsobem uvedeným v čl. V smlouvy. Podmínky pro fakturaci odměny a splatnost byla dohodnuta stejným způsobem jako v příkazní smlouvě viz bod 9. Stejně tak byly dohodnuty i způsoby doručování, i výluka z prodlení příkazníka a podmínky pro odstoupení od smlouvy a okamžitou výpověď smlouvy.

12. Z dodatku č. 1 příkazní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 16.3.2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky za účelem sjednání jednorázové odměny za provedené konzultační práce v průběhu výběrového řízení ve výši 330 000 Kč s DPH, která je splatná do 10. dnů po vystavení faktruy a její úhrada není podmíněna žádnými dalšími ujednáními příkazní smlouvy či jiným dohodami, když ostatní podmínky uvedené příkazní smlouvy se nemění, včetně ujednání o kontrole fakturace a zjišťovacích protokolů-podkladů pro fakturaci ze strany generálního dodavatele.

13. Z odstoupení od příkazní smlouvy na výkon TDI/TDS projektu [právnická osoba] ze dne 25.8.2022 a od příkazní smlouvy ze dne 26.2.2020 bylo zjištěno, že žalobce odstoupil okamžitou výpovědí od příkazních smluv ze dne 8.1.2021 a ze dne 26.2.2020 podle ust. VI, tj. čl.2 a 3 ke dni 25.8.2022 z důvodu špatné platební morálky, neúhrady faktur do 30 denní splatnosti a ztráty důvěry na uvedených projektech.

14. Z faktury č. [hodnota] ze dne 1.8.2022, z faktury č. [hodnota] ze dne 1.7.2022, obě s přiloženou emailovou korespondencí obsahující ještě zjišťovací protokoly a soupis prací [jméno FO] a [právnická osoba] a z faktury č. 2021021 ze dne 19.4.2021, že byly vystaveny na žalovanou částku, žalobce k nim připojil shora uvedené doklady.

15. Z faktur č. [hodnota] ze dne 1.5.2022, č. [hodnota] ze dne 1.5.2022, č. [hodnota] ze dne 1.5.2022, č. [hodnota] ze dne 1.5.2022, č. [hodnota] ze dne 1.6.2022, č. [hodnota] ze dne 1.6.2022, č. [hodnota] ze dne 1.6.2022, č. [hodnota] ze dne 1.6.2022, č. [hodnota] ze dne 1.7.2022, č. [hodnota] ze dne 11.7.2022, bylo zjištěno, že byly zasílány žalobcem žalovanému stejným způsobem, jako neuhrazené faktury (tedy s připojenými zjišťovacími protokoly a soupisy prací), tyto faktury však žalovaným uhrazeny byly (doloženo připojenými výpisy z účtu žalobce u KB, a.s.).

16. Žalovanému byla žalobcem před podáním této žaloby zaslána dne 13.9.2022 předžalobní výzva, která mu byla do datové schránky doručena dne 13.9.2022 (doloženo předžalobní výzvou a doručenkou).

17. Z emailové korespondence bylo zjištěno, že dne 9.2.2022 žalobce urgoval žalovaného o zaplacení faktury č. [hodnota] s tím, že slibovaná platba nedorazila ani po 10 měsících. Žalovaný sdělil, že dnes uhradil částku 100 000 Kč a zbytek doplatí po kolaudaci.

18. Z gmailové korespondence ze dne 10.8.2022 označeného jako „dohoda“ a konceptu „dohody o uznání dluhu a jeho splacení a dohody o ukončení činnosti na projektu, soud zjistil, že tento návrh dohody byl zaslán jednatelem žalovaného jednateli žalobci (potvrzeno emailem ze dne 6.9.2022 zaslaném jednatelem žalovaného panu [jméno FO]) a obsahuje uznání dluhu ve výši 293 727 Kč na základě v řízení sporných faktur (uvedených pod bodem 13 odůvodnění) a je zde navrženo, že dlužná částka bude uhrazena po částech jednak po kolaudaci bytového domu [právnická osoba] v [adresa] ([Anonymizováno]) a předání závěrečné zprávy o stavu a realizaci stavebního díla, po předložení a schválení finanční rozvahy o prostěvnosti a dále (dluh z projektu BD [jméno FO]) po předání díla generálním zhotovitelem a po přednání závěrečné zprávy o stavu a realizaci stavebního díla, po předložní a schválení finanční rozvahy o prostavěnosti.

19. Z emailové korespondence ze dne 2. září 2022 bylo zjištěno, že jednatel žalovaného vyzývá jednatele žalobce k „dokončení toho, za co je placen“ s tím, že za červenec, kdy ještě působil, nejsou odsouhlaseny práce a je vyzván, aby „uzavřel projekt tak, jak se o tom již několikrát bavili, včetně doúčtování víceprací, méněprací a konečného zůstatku k fakturaci k dodělání celého projektu“ s tím, že vrací fakturu jako neoprávněnou. Dále je jednateli žalobce vytýkáno, že nese odpovědnost za „kdovíjakou“ fakturaci od p. [jméno FO] a to tím, že do dnešního dne neuzavřel vyúčtování stavebních prací a všech zajišťovacích protokolů stavby [Anonymizováno]. Z toho důvodu mu vrací předmětné faktury, vyřazuje je z účetnictví jako neoprávněné a bude se s ním bavit o těchto úhradách, až tyto věci budou předány, srovnány a bude jasno, jak si celá stavba finančně stojí a hlavně, „kolik se prostavělo, kolik ušetřilo a kolik zůstává k uzavření první etapy v [adresa]“. Dále je poukazováno na to, že byl několikrát urgován v rácmi jeho činnosti jednatelem žalovaného i p. [jméno FO], aby odsouhlasil M2 dodané dlažby a to se nestalo.

20. Z emailové korespondence ze dne 24.10.2022 a 15.3.2023 bylo zjištěno, že žalobce se prostřednictvím své asistentky paní [jméno FO] obrátil na (zřejmě) obchodní partnery žalovaného s tím, že mu nejsou hrazeny faktury za práce provedené již v roce 2021 a ukončil spolupráci okamžitou výpovědí z důvodu dlouhodobého porušování smlouvy s tím, že bude podána žaloba s dotazem, zda jsou hrazeny jejich pohledávky.

21. Z emailové korespondence vyplynulo, že jednatel žalobce upozorňoval jednatele žalovaného na problémy s řízením projektu, když nefunguje komunikace mezi investorem a GDS, který neplní HMG, nedochází k uskutečnění dohoda a uzavírání dodatků k základní SoD, nefunguje komunikace mezi prodejcem bytů a GDS, nejsou plněny úkoly z kontrolních dnů atd. a navrhuje řešení situace (ze dne 16.7.2021). Jednatel žalobce dále upozorňuje jednatele žalovaného na nedořešenou projektovou dokumentaci, s tím, že je projekt technicky předražený a není stále řízen, dále poukazuje na vady v realizaci díla s prosbou, aby to řešil, neboť to má vliv na GDS, HMG výstavby a finance žalovaného atd. (ze dne 16.8.2021). Dále upozorňoval na chyby v rozpočtu (ze dne 31.8.2021). Jednatel žalobce dále s p. [tituly před jménem] [jméno FO] řešil chyby v projektu „[jméno FO]“ (ze dne 30.7.2021 až 9.6.2022) s tím, že v posledním emailu se vyjádřil, že „dává dohromady náboje na případné dohady s p. [jméno FO] ke dni 5.4.2022“. Gmail ze dne 2.8.2022 byl průvodní zprávou k zaslání přehledu vydané fakturace GDS ze strany žalobce jednateli žalovaného s přehledem faktru dodavatele stavby v příloze emailu.

22. Dále žalobce svoji činnost prokazoval předložením dokladů „zhodnocení postupu prací pro investora stavby BD [jméno FO] [adresa]“ ke dni 21.7.2022, dále zápisy z jednání z kontrolních dnů, finanční zprávou atd.

23. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že žalobce pro žalovaného vykonával na dvou stavebních projektech specifikovaných shora v období od 26.2.2020 do 25.8.2022 na základě dvou příkazních smluv kromě jiného i stavební dozor investora. Žalobce po vykonání činností vždy pravidelně zasílal vystavené faktury spolu s domluvenými podklady žalovanému a ten jich většinu uhradil. Žalovaný v průběhu vzájemné spolupráce nevytkl žalobci žádné konkrétní vady v jeho činnosti, první námitky s požadavky na dokončení práce se objevily až v emailové korespondenci ze dne 2.9.2022, tedy až po splatnosti předmětných faktur (dne 22.4.2021, 21.7.2022 a 22.8.2022). Předtím (10.8.2022) žalovaný zaslal žalobci návrh dohody s uznáním dluhu se příslibem, že uvedené pohledávky budou žalobci vyplaceny za splnění tam uvedených podmínek (např. po kolaudaci), pohledávku žalobce dokonce částečně uhradil. Dlužné částky nebyly žalobci ani po podání žaloby uhrazeny, a to ani po předžalobní výzvě.

24. Soud upustil od provedení důkazu výslechem jednatelů účastníků, neboť má za to, že rozhodný skutkový stav bylo možné zjistit z jiných důkazů a jejich výslech by nepřinesl do zjišťování žádné důležité poznatky, účastnický výslech nemá kopírovat skutková tvrzení účastníků, která stojí proti sobě.

25. Zjištěný skutkový stav soud následně hodnotil právně:

26. Podle § 2430 obč. zák. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

27. Podle § 2438 odst. 1,2 obč. zák. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání a to i když výsledek nenastal, ledaž byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti.

28. Z provedených důkazů nevyplynulo tvrzení žalované strany, že by žalobce nevykonával svou činnost na základě příkazních smluv řádně a včas a tím neplnil své povinnosti, tzn. že by mu nevznil nárok na odměnu z nich vyplývající, v tomto směru žalovaný neunesl důkazní břemeno. Nic takového nevyplynulo ani z emailové komunikace, ani z výpovědi svědka a totéž platí o fotodokumentaci. Naopak, z předložené komunikace a dalších listin je patrné, že žalobce činnost vyvíjel, v jejím průběhu upozorňoval na různé problémy, vady a navrhoval jejich řešení. Ostatně většina faktur i z doby, kdy byly vydány sporné faktury, byla žalobci žalovaným uhrazena. Žalovaný soudu ani netvrdil a tudíž ani neprokazoval, v čem se fakturované práce lišily od ostatních (uhrazených) a proč zrovna tyto nebyly uhrazeny, když byly vystaveny naprosto standardním způsobem a ve stejném období. Co se týká hodnocení výpovědi svědka, pak je nutno vzít v potaz, že svědek se účastnil pouze projektu BD [jméno FO] a nikoliv projektu BD [Anonymizováno] a zároveň žalobce upozorňoval na vady jeho projektové dokumentace, kterou svědek sám vypracoval, a které se musely operativně řešit na stavbě. Sám svědek však uvedl, že spolupráce s žalobcem fungovala, hodnotil ji jako standardní, ocenil jeho odbornost, pouze by ze svého pohledu navrhoval poněkud jiný postup výkonu technického dozoru (předcházení vadám při stavbě), i když hodnotil, že se jednalo o běžný postup na „českých stavbách“. Soud má také za to, že svědek prováděl na stavbě autorský dozor a není oprávněn odborně hodnotit činnost technického dozoru, zvláště, když docházel na stavbu pouze po omezené období a ve frekvenci mnohem nižší, než žalobce. Fotodokumentace zachytila pravděpodobně určité vady stavby, jak tvrdil svědek, nicméně opět nebylo doloženo, že je zavinil žalobce. Jiné důkazy k hodnocení kvality práce žalobce a plnění jeho povinností žalovaný nenavrhl, soud nemůže nahrazovat procesní aktivitu účastníků ve směru nabízení důkazů ke svým tvrzením. Skutečnost, že na stavbě se vyskytovaly vady a že se nedařilo plnit termíny, nelze klást za vinu žalobci bez dalšího. Stavba bytových domů je procesem velmi složitým, na kterém se účastní mnoho dalších subjektů a proto nelze z provedených důkazů vyvodit, které vady má který ze zúčastněných subjektů „na svědomí“. Nelze vyloučit, že vady vznikly právě nerespektováním pokynů žalobce. Dle vyjádření svědka se vady vyskytují na každé stavbě (tato skutečnost je obecně známá), tyto zde uvedené nebyly výjimkou. Žalovaný tedy neprokázal příčinnou souvislost mezi činností žalobce a problémy, které na stavbě vznikly. Jeho tvrzení jsou rovněž zpochybněna přístupem žalovaného, který až do září 2022 průběžně úhradu dlužných částek žalobci sliboval a dokonce připravil návrh dohody s označním „uznání dluhu“ a částku částečně uhradil. Koneckonců obě příkazní dohody včetně dodatku č.1 umožňovaly i žalovanému v případě nespokojenosti s činností žalobce od této smlouvy odstoupit, případně spolupráci zrušit „okamžitou výpovědí“, jak následně v důsledku prodlení žalovaného učinil žalobce. Žalovaný však s žalobcem spolupracoval dlouhodobě, celkem po dobu cca 2 let a to na dvou projektech. Žalovaného nic neopravňovalo zadržovat výplatu uvedených částek, neboť předmětné faktury byly již dávno po splatnosti, a to i v době, kdy žalovaný po žalobci požadoval „dokončení toho, za co je placen“. Pokud nesouhlasil s fakturovanými částkami, pak své námitky k rozsahu a kvalitě odvedené práce měl uplatnit ve lhůtě jejich splatnosti, příp. ve smlouvách sjednané lhůtě, příp. ve lhůtě přiměřené. Žalovaný však nic takového v průběhu vzájemné spolupráce účastníků neučinil a výplatu odmítl uhradit až po ukončení vzájemné spolupráce. Žalovaný tedy nezpochybnil oprávněnost vzneseného žalobního nároku a soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

29. K argumentaci žalované strany v souvislosti s namítanou judikaturou, která souvisí s tzv. právními domněnkami a fikcemi a otázkou důkazního břemene: soud se v tomto bodě v zásadě ztotožnil se stranou žalující a s její argumentací viz bod 5 odůvodnění a pouze by dodal, že námitka žalovaného spočívající v tom, že je na žalobci, aby prokázal, že plnil řádně a včas a že mu vznikl nárok na odměnu, není na místě. Žalobce předložil soudu listiny, které naopak prokazují, že svou činnost vykonával v souladu se smlouvami a že v průběhu vzájemné spolupráce mu nebyly ze strany žalovaného vytknuty žádné závady v jeho činnosti. Tím se přesunulo důkazní břemeno na stranu žalovanou, která jej však neunesla.

30. K námitce žalované strany, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku ve smyslu § 2004 odst. 1 obč. zák. lze opět přisvědčit straně žalující, že předmětné smlouvy příkazní, jsou typickými smlouvami spočívající v nepřetržité činnosti (technický dozor na stavbě), a proto odstoupení od smlouvy v tomto případě je upraveno v odst. 3, podle kterého odstoupení má účinky do budoucna. Podle § 2443 příkazce může odvolat příkaz podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka. Soud má za to, že analogicky lze postupovat, odstoupí-li od smlouvy i příkazník. Po odstoupení od smlouvy mu tedy vzniklo právo na odměnu za již odvedenou práci. Žalobce měl tedy právo na odměnu za činnosti, které pro žalovaného vykonal do ukončení spolupráce.

31. Navíc žalovaný mohl postupovat i ve smyslu § 2440 odst. 2 obč. zák. v případě, že předčasným odstoupením žalobce mu způsobil jakoukoliv škodu, což však neučinil.

32. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě vyhověl i ohledně požadovaného příslušenství a to úroku z prodlení požadovanému ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů řízení žalobce, který byl v řízení zcela úspěšný, soud určil jako náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 14687 Kč a dále z odměny za právní zastoupení za 7 úkonů právní pomoci po 9500 Kč, dále 7 krát režijní paušál po 300 Kč, celkem tedy 83287 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů.

Poučení