20 C 67/2023 - 71

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce : [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupen [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], advokátem [Adresa zainteresované osoby 0/1] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], zastoupena JUDr. [Jméno zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno], advokátem [Adresa zainteresované osoby 1/0] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 112 447,62 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 112 447,62 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 112 447,62 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 55 765,40 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byla i smluvní ujednání a téhož dne uzavřela žalobkyně se žalovanou rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z této úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě této smlouvy měla žalovaná poskytnout žalobkyni částku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka], kdy výpůjční úroková sazba činila 97,05% ročně a RPSN činilo 97,05%. Na základě „Oznámení o schválení úvěru“ ze dne [datum] byla úvěrová smlouva následně modifikovaná žalovanou, kdy byly jednostranně změněny parametry smlouvy v neprospěch žalobkyně tak, že namísto částky [částka] byla žalobkyni poskytnuta pouze částka [částka] a to za poplatek ve výši [částka] a oproti úvěrové smlouvě tak došlo k navýšení úrokové sazby na 130,93% ročně a RPSN na částku 115,54%. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí, např. smluvní pokutou ve výši 50% z celkové částky úvěru a dále blankosměnkou s doložkou „bez protestu“. Vzhledem k tomu, že nebylo v možnoste žalobkyně poskytnuté plnění spácet, došlo k prodlení a žalovaná tedy proti ní zahájila rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO], čj. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla kromě částky úvěru žalobkyni uložena povinnost uhradit žalované další poplatky a excesivní úroky a další platby. V možnostech žalobkyně nebylo uloženou částku splácet, proto žalovaná proti žalobkyni zahájila exekuční řízení na základě shora uvedeného exekučního titulu, které bylo vedeno [tituly před jménem] [jméno FO]-soudním exekutorem EÚ [adresa]-[Anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], které následně bylo skončeno vymožením celé pohledávky žalované jakožto oprávněné, včetně příslušenství a nákladů exekuce. Po té, co žalobkyně seznala, že exekuční řízení bylo proti ní vedeno patrně neoprávněně na základě nezpůsobilého exekučního titulu, podala dne [datum] prostřednictvím exekučního soudu návrh na zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. a tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením Okresního soudu ve [adresa], čj. [spisová značka] ze dne [datum] z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a na ní navazující rozhodčí smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Po odvolání žalované bylo exekuční řízení pravomocně skončeno usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze den [datum], kterým bylo prvostupňové rozhodnutí o zastavení potvrzeno. Odvolací soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná a to včetně rozhodčí doložky. Důvodem nemravnosti byla shledána zejména excesivní výše úrokové sazby. V důsledku toho neměl rozhodnce pravomoc rozhodčí nález vydat a exekuční titul je tak od samého počátku nevykonatelný. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu exekučního řízení však soudní exekutor vymohla na žalované částku celkem [částka], která byla kromě původní jistiny úvěru [částka] tvořena nemalými částkami připadajícímina excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Z uvedené sumy vyplatil exekutor žalované jako oprávněné částku ve výši [částka]. Žalobkyně navíc ještě před zahájením exekučního řízení uhradila žalované částkku ve výši [částka], celkem tedy žalobkyně uhradila žalované částku ve výši [částka]. Žalobkyně je navíc toho názoru, že z různých indicií též vyplývá, že rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] de facto rozhodčí spor nerozhodoval, ale rozhodovala jej [právnická osoba], která ve skutečnosti plnila úlohu zastřeného rozhodčího soudu. Žalovaná dále odkazem na různé důkazy poukázala na to, že vlastně žalovanou nebyl nikdy rozhodci uhrazen rozhodčí poplatek, [právnická osoba] byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení, mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců a žalovaná byla pro tuto společnost hlavním obchodním partnerem. Rozhodčí řízení před rozhodcem [jméno FO] nikdy neproběhlo, spor rozhodovala [právnická osoba], když rozhodce sehrál jen roli bílého koně. Rozhodčí nález takto vzniklý, tak nemůže být akceptován jako způsobilý exekuční titul, neboť jej vydal subjekt, který nebyl k rozhodčímu řízení dle rozhodčí smlouvy oprávněn (v tomto se odkázal i na závěry Krajského soudu v Praze vyjádření např. v rozhodnutí čj. [spisová značka] a [spisová značka]). Z uvedených důvodů tak ani nemohla vzniknout překážka věci rozsouzené v podobě rozhodčího nálezu, neboť tento rozhodčí nález je nevykonatelným exekučním titulem. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, která je tvořena rozdílem mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná skutečně oprávněna se z vyplaceného plnění ponechat. Žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka], kterou je oprávněna si ponechat. Společně s tím vznikl žalované i nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy tato částka byla žalobkyni vyplacena, až do dne úplného splacení této částky žalobkyní. Zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75% roně z částky [částka] od [datum] do [datum] činil částku [částka] a žalovaná je tedy oprávněna si z vyplacené částky ponechat celkem [částka], což po odečtu činí žalovanou částku [částka]. Dále má žalobkyně za to, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a jejích součástí způsobil kromě nemravných ujednání i fakt, že žalovaná neposoudila s odborou péčí úvěruschopnost žalobkyně. Pro posouzení okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení a počátku plynutí běhu promlčecí lhůty je důležité zkoumat objektivní vznik bezdůvodného obohacení a až následně zkoumat, kdy o této objektivní okolnosti získal ochuzený subjektivní povědomí, tedy kdy se ochuzený mohl a měl o vzniku bezdůvodnéo obohacení dozvědět, a od kdy mu tedy má být počítána subjektivní promlčecí lhůta. Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby tak nemůže dojít dříve, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Žalobkyně zdůrazňuje, že počátek běhu promlčecí lhůty je třeba ztotožnit s okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení, neboť do té doby přetrvává procesní důvod, pro kterýb vymožené plnění náleží oprávněnému, případně exekutorovi. Vymáhací proces je totiž samostatným právním důvodem pro který oprávněný získává od exekutora plnění z postihnutého majetku povinného, kdy sice povinný nemá povinnost plnit na nicotný rozhodčí nález, ale má povinnost plnit na exekuci. Právním důvodem, který odpadá, není v tomto případě rozhodčí nález, ale exekuce (odkázala se na usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], a [spisová značka]). Je tedy evidentní, že i nejvyšší soud vznik bezdůvodného obohacení vzniklého v exekuci spojuje až s právní mocí usnesení o zastavení exekuce, kterým se deklaruje, že exekuce neměla běžet, protože exekuční titul je vadný a až tímto okamžikem vzniká bezdůvodné obohacení, a to odpadnutím právního důvodu v podobě nařízené exekuce. Ohledně délky promlčecí lhůty se žalobkyně odkázala na rozsudek SDEU ve věci C-485/19 a má za to, že aplikace tříleté promlčecí lhůty ve smyslu § 629 odst. 1 obč. zák. by byla v tomto případě v rozporu s judikaturou SDEU a je třeba subsidiárně aplikovat objektivní promlčecí lhůtu 10 let, příp. dle § 638 odst. 2 obč. zák. objektivní lhůtu 15 let, jako kdyby byla subjektivní. Žalobkyně má nicméně za to, že i kdyby snad shledal, že nárok žalobkyně se promlčel, tak namítla, že námitka promlčení vznesená žalovanou se příčí dobrým mravům a nelze k ní přihlížet (viz např. sp. zn. II.ÚS 996/18, a nález sp. zn. I. ÚS 1091/19). Podle judikatury Ústavního soudu ČR nepožívá oprávněný ochranu stavení promlčecí lhůty v exekuci, kterou vědomě vede od počátku protiprávně, byť je jeho nárok jinak oprávněný, nemůže oprávněný požívat ochrany v podobě možnosti námitky promlčení, pokud vědomě vede protiprávní exekuci pro nárok vědomě neoprávněný, což je i tento případ vzhledem k tomu, že žalovaná je profesionálem ve svém oboru a musela být seznámena i v době uzavření úvěrové smlouvy s platnou judikaturou týkající se přípustných úrokových sazeb, ochranu spotřebitelů, jakož i platnosti rozhodčích nálezů a následných exekucí (viz např. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka], sp. zn. III. ÚS 308/21), zvláště, když byla při podání rozhodčí žaloby a exekučního návrhu zastoupena advokátem (viz např. nález ÚS sp. zn. II. ÚS 996/18). S ohledem na to, že žalovaná žalobkyni peněžní prostředky tvořící její bezdůvodné obohacení žalobkyni nevydala, žalobkyně se domáhala svých nároků předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř., ale žalovaná úhradu odmítla. Jelikož se žalovaná ocitla s plněním dluhu v prodlení, žalobkyni vznikl i nárok požadovat zákonný úrok z prodlení z žalované částky, ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalobkyní v rámci předžalobní výzvy žalované).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že dle jejího názoru zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek žalobkyně uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy a veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. Pokud byla exekuce zastavena, byl přezkoumáván exekuční titul, nikoliv dluh samotný, o něm exekuční soud ani rozhodovat nemohl. Zejména pak stále existuje rozhodčí nález rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] čj. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Tento rozhodčí nález nikdy nebyl zákonným způsobem zrušen a žalobkyně promeškala veškeré lhůty dle zákona o rozhodčím řízení, aby se toho mohla domoci. V tomto řízení tedy není možné předmětný rozhodčí nález přehlížet, to by zásadně narušilo právní jistotu a legitimní očekávání. Představuje tedy překážku věci rozhodnuté. Obdobnou situaci řešil též MS v Praze v rozhodnutí čj. [spisová značka]. S ohledem na uvedené nelze dospět k jinému závěru, než že jestliže žalovaná přijala od žalobkyně plnění na základě rozhodnutí, které nebylo zrušeno, představuje právní důvodu pro přijetí plnění, a nejedná se tedy o bezdůvodné obohacení a tento závěr potvrdil i NS v usnesení čj. [spisová značka]. Pokud by se soud s tímto neztotožnil, vznesla námitku promlčení a s odkazem na rozhodnutí sp. zn. ÚS II. ÚS 3870/19 namítl, že zastavení exekuce na návrh povinného není předpokladem pro to, aby povinný mohl podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, proto i u plnění, který bylo vymoženo v průběhu exekuce platí promlčecí doba od data uskutečnění tohoto plnění. Nárok žalobkyně je proto promlčen. Dále uvedla, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v roce [Anonymizováno] a jedná se o tzv. absolutní obchod, kdy se smlouva řídí obchodním zákoníkem, kterým se řídí i promlčení a to sice dle § 387, 394, 397 a 400 obchodního zákoníku. Promlčecí lhůta je dle výše uvedeného čtyřletá a počíná běžet ode dne, kdy k plnění došlo bez ohledu na to, zda osoba, která jej poskytla, o neplatnosti smlouvy věděla či nikoliv. K promlčení nároků tedy došlo, neboť pohledávka byla dne [datum] vymožena a zaniklo pověření exekutora, tím automaticky zanikly právní účinky všech exekučních příkazů vydaných v exekučním řízení. Žaloba byla podána až dne [datum]. Argumentace žalobkyně je v tomto případě lichá, neboť směšuje procesněprávní institut zachování účinků podané žaloby a hmotněprávní institut bezdůvodného obohacení a veškerá judikatura, na kterou odkazuje, je pro tento případ nepoužitelná. Žalobkyně přestože věděla, nebo mohla vědět všechny skutkové okolnosti týkající se vzniku vydání bezdůvodného obohacení, zceal ignorovala běh promlčecí doby. Rovněž se odkázal na platnou judikaturu a to např. na rozsudek NS sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a usnesení sp. zn. [spisová značka].

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované se vyjádřil k argumentu žalované, že exekuční soud není oprávněn věcně přezkoumávat exekuční titul tak, že tento argument nemá v tomto řízení místo, je to pravda až na výjimky, kdy dochází k extrémnímu porušování práv a nemravnému jednání, což je i tento případ. Odkázal se na usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], který se vyjadřuje i přímo k žalované. Kdyby žalovaná neporušovala zásady demokratického právního státu a nechovala se nemravně, a to od samého počátku uzavření úvěrové smlouvy a dokonce i před tím, byla by se svou obranou úspěšná. Námitky žalované k postupu exekučního soudu jsou v tomto nalézacím řízení bezpředmětné. Zdejší soud si nicméně může předmětné otázky týkající se platnosti úvěrové smlouvy, rozhodčí doložky, nicotnosti rozhodčího nálezu může učinit sám. Žalovanou odkazované rozhodnutí MS v Praze čj. [spisová značka] a rozhodnutí NS [spisová značka] považuje žalobkyně ve světle veškeré ostatní judikatury za excesivní a NS ČR se od něj v rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. [spisová značka] odklání. Dále se v této otázce odkázal na právě aktuální rozhodovací praxi NS, např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Nastala tedy situace, kdy senát 33 Cdo na jednu stranu konstatoval, že rozhodčí nálezy nelze zrušit, ale pojí s nimi překážku věci rozsouzené, která musí být odstraněna zrušením rozhodčího nálezu, ale zároveň nejvyšší soud konstatně judikuje, že takové rozhodčí nálezy nemohou sloužit jako exekuční titul a nelze podle nich vést exekuci. Řešením situace je akceptování, že rozhodčí nálezy jsou nicotné a nezakládají překážku věci rozsouzené, jak je pravidelně judikováno. Na posouzení předmětného rozhodčího nálezu jako exekučního titulu a překážky věci rozsouzené lze aplikovat i např. nález ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1380/15. Stejné stanovisko zastává i NS v usnesení sp.zn. [spisová značka] a závěrem tedy je, že rozhodčí nález vydaný k tomu nepravomocným rozhodcem, nemůže zakládat překážku věci rozsouzené. Úvahy žalované o nutnosti odklizení rozhodčího nálezu cestou dle ust. § 35 zák. o roz.ř. jsou zcela liché, neboť jak judikoval NS i ÚS, je-li exekučním titulem rozhodčí nález, lze vedle zvláštních důvodů zastavení exekuce dle shora uvedeného ustanovení, zastavit exekuci i z důvodů obecných uvedených v ust. § 268 o.s.ř., jak učinila žalobkyně a byla s tím úspěšná. Rozhodně však i v tomto případě lze aplikovat závěr NS v senátu 33 Cdo, kdy v případě, že vydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se neuskutečnil podle trasparentních pravidel, reps.byl učen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, nemůže být akceptovatelný výsledek rozhodčího řízení. V dané věci se totiž rozhodčí řízení neřídilo rozhodčí smlouvou, ale Smlouvou o zajištění služeb rozhodců ze den [datum], kterou uzavřela žalovaná s [právnická osoba] a kromě jiných i rozhodcem [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomu se rovněž vyjádřil v usnesení čj. [spisová značka] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a shledal v obdobném případě „podstatný deficit transparentnosti“ (rozhodčí smlouvy) a obdobně (k rozhodčí doložce) se vyjádřil v obdobné věci i Krajský soud v [Anonymizováno] v usnesení čj. [spisová značka], kdy bylo shledáno, že se jedná „o součást systému na výrobu vyhovujících exekučních titulů“. K otázce námitky promlčení se žalobkyně odkázala na aktuální rozhodovací praxi MS v Praze a zopakovala svou předchozí argumentaci, že soudem musí být neprve aplikováno ust. § 2991 obč. zák. a řádně zjištěno, kdy a jak bezdůvodné obohacení vzniklo. Pokud v tomto případě vzniká až odpadnutím právního důvodu, pro který bylo plněno, pak bylo-li plněno až v rámci exekuce, vzniká bezdůvodné obohacení ne dříve, než právní mocí usnesení o zastavení exekuce. Žalobkyně se návrhem na zastavení exekuce domáhala vydání takového rozhodnutí, které by jí umožnilo následně vymáhat po žalované bezdůvodné obohacení. Dříve nemohl odpadnou právní důvod, pro který bylo plněno. Nařízená exekuce je samostatným právním důvodem, proč získala žalovaný jako oprávněná od exekutora plnění a jelikož byla nařízena po [datum], je třeba vycházet z promlčení podle občanského zákoníku (viz usnesení NS sp.zn. [spisová značka]. Dále odkázal na závěry rozsudku MS v [Anonymizováno] jč. [spisová značka] ze dne [datum], který se týká obdobné věci a žalovaná argumentovala obdobně, avšak městský soud dal za pravdu argumentaci strany žalující a obdobně též v rozsudku čj. [spisová značka] a rozsudku čj. [spisová značka], když i odvolací soudy se odkázali na stejnou judikaturu NS, jako v tomto případě žalobkyně. Až od po odpovědi na otázku okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení se lze pouštět do úvah o subjektivním povědomí o jeho vzniku. Je zde zřejmé, že žaloba byla podána včas a její nárok se nepromlčel (ať už ve 4 leté či 3 leté lhůtě) a navíc se námitka promlčení příčí dobrým mravům, jak již bylo uvedeno žalobkyní v žalobě. Svou argumentaci žalobkyně ještě doplnila odkazem na aktuální judikaturu dopadající na obdobný případ stejné žalované a to rozhodnutí NS čj. [spisová značka] a z uvedené judikatury rovněž vyplývá, že žalobkyně se mohla o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení, dozvědět až okamžikem právní moci usnesení o zastavení exekuce, kdy tento závěr prokazuje i rozhodnutí MS v [Anonymizováno] čj. [spisová značka].

4. Žalovaná v reakci na repliku žalobce uvedla, že NS se v uvedeném rozhodnutí čj. [spisová značka] zcela opomenul vypořádat se závěry rozhodnutí čj. [spisová značka]. Zastavení exekučního řízneí má pouze za následek, že na základě exekučního titulu již nelze pokračovat v exekuci, když k zastavení exekuce došlo z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., tedy z tzv. jiného důvodu, pro který nelze exekuci vykonat. Źádná nicotnost rozhodčího nálezu zde shledána nebyla. Dále argumentaci žalované podporují závěry rozsudku MS v Praze čj. [spisová značka], kde byla řešena obdobná situace a tyto závěry potvrdil i NS v usnesení jč. [spisová značka]. K obdobným závěrům dospěl MS v [Anonymizováno] čj. [spisová značka]. Ze závěrů uvedených rozhodnutí vyplývá, že k promlčení nároků došlo. Aby nedošlo k promlčení, pak žalobkyně měla činit úkony podle § 402 a násl. obchodního zákoníku, které by stavěly promlčecí lhůtu. Dále namítla, že exekuční řízení je pouze procesním postupem k vymožení pohledávky přiznané exekučním titulem, nikoliv hmotněprávním důvodem vzniku pohledávky. Dále se odkázal na rozhodnutí sp. zn. II.ÚS 3870/19, podle kterého zastavení exekuce na návrh povinného není předpokladem pro to, aby povinný mohl podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Tyto závěry však NS ve svém rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] vůbec nevzal v potaz. V tomto se odkázal na závěry rozsudku NS ČR sp. zn. [spisová značka], který dovodil, že důvody pro zastavení exekučního řízení nemají žádný vliv na to, kdy mohlo být právo na vydání bezdůvodného obohacení uplatněno u soudu poprvé. Nalézací řízení by pak bylo přerušeno do doby rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce.

5. Žalobce jako protiargument k reakci žalované poukázal na právní závěry rozhodnutí NS čj. [spisová značka]. Rozhodčí nález neměl od počátku žádných právních účinků a byl nicotný a nebyl právním důvodem pro přijetí vymožených částech, důvodem byla exekuce, kterou žalobkyně jako povinná odstraňovala (viz závěry ÚS v nálezu I. ÚS 1707/2017). Rozhodčí nález tedy nemůže představovat právní důvod pro přijetí částek vymožených v exekuci a je nerozhodné, jestli byl zrušen dle zákona o rozhodčím řízení. Svébytným důvodem pro přijetí částek byla právě exekuce. Na danou věc se vztahuje závazná judikatura NS, která byla potvrzena opakovaně ústavním soudem, např. nálezem sp. zn. I. ÚS 1091/19. Nejvyšší sodu dovodil, ze v případě neplatné rozhodčí doložky, není posléze vydaný rozhodčí nález překážkou věci rozhodnuté, přestože nebyl zrušen. Toto tvrzení potvrzuje i nález sp. zn. II. ÚS 996/18 a dále usnesení sp. zn. [spisová značka], které se odkazuje i na závěry uvedené v nálezu sp. zn. III. ÚS 199/13. Identické závěry přináši rovněž i usnesení ÚS sp. zn. IV. ÚS 1380/15). Otázku pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je soud v exekučním řízení povinen zkoumat ex officio bez ohledu na to, zda povinný v rozhodčím řízení neplatnost rozhodčí doložky namítl a bez ohledu na to, zda se postupem podle ust. § 35 ZRŘ domáhal zrušení rozhodčího nález či nikoliv (viz též usnesení NS [spisová značka]). Exekuční soud zastavil exekuci pro nepřípustnost dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., neboť rozhodčí nález byl nezpůsobilým a nicotným exekučním titulem z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a navazujeící rozhodčí smlouvy. Neměl tudíž exe tunc žádných právních účinků a logicky tak nemohl založit překážku věci rozsouzené. Tento rozhodčí nález není tedy právním důvodem pro přijetí plnění vymoženého v exekuci a je nerozhodné, jestli byl zrušen dle ZRŘ či nikoliv. Ve světle uvedené judikatury tedy nemůže usnesení NS sp. zn. [spisová značka] jako excesivní, nepřezkoumatelné a zjevně rozporné obstát. Dále je právně irelevantní, zda se úvěrová smlouva řídí obchodním zákoníkem či nikoliv. Bezdůvodné obohacení musí nejdříve objektivně vzniknout ve smyslu § 2991 obč. zák., tedy musí být plněno a následně musí právní důvod odpadnout, v tomto případě odpadl zastavením exekuce. Jelikož exekuce byla nařízena až po [datum], je třeba vycházet z úpravy promlčení v novém občanském zákoníku, jak je uvedeno v usnesení [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], které dopadá plně na případ žalobkyně, a které koriguje závěry senátu [Anonymizováno] [Anonymizováno] Městského soudu v [Anonymizováno] v tom smyslu, že by žalovaná na jednu stranu mohla vést exekuci a na druhou stranu se žalobkyně domáhala vydání vymoženého plnění současně v nalézacím řízení. Vznik bezdůvodného obohacení je tak možné identifikovat až zastavením exekuce, neboť do té doby byl právní důvod, proč oprávněná žalovaná tyto finanční prostředky držela. Žaloby tedy byla podána včas a nárok nebyl promlčen ani ve čtyřleté, ani tříleté promlčecí lhůtě.

6. Z výročních zpráv žalované za rok [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], z protokolu o provedení důkazu, protokolu o provedení důkazu Okresním soudem v [adresa] ze dne [datum], protokolu o jednání Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], z protokolu z jednání u Obvodního soudu pro [adresa], [spisová značka] ze dne [datum], z protokolu o jednání Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], z protokolu o provedení důkazu dožádaným soudem Okresním soudem v [adresa] [spisová značka] ze dne [datum] k řízení u Okresního soudu v [adresa] [spisová značka], z výzvy právního zástupce žalobkyně k zastavení exekucí ze dne [datum], z předžalobní výzvy, z žádosit o vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], z informací z webových stránek [právnická osoba], a.s., ze sdělení k výzvě soudu v rámci řízení [spisová značka] pro Obvodní soud pro [adresa] ze dne [datum] a Obvodnímu soudu pro [adresa] za dne [datum] [právnická osoba], ze sdělení Exekutorského úřadu [adresa] město právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum] v rámci exekuce vedené proti povinné žalobkyni, ze smlouvy o zajištění služeb rozhodců mezi žalovanou a [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto smluvními stranami ze dne [datum] s přílohou a dodatkem č. [hodnota] a 4, z rozvahy [právnická osoba] ke dni [datum], z přílohy k účetní závěrce za rok [Anonymizováno], z notářského zápisu o společenské smlouvě o založení společnosti s ručením omezeným [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/2007, z přílohy k účetní závěrce pro rok [Anonymizováno] [právnická osoba], z usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno], č.j. [spisová značka] ze dne [datum], z usnesení Okresního soudu ve [adresa], č.j. [spisová značka] o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne [datum], z doručenky od předžalobní výzvy ze dne [datum], z dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], z doručenka od výzvy k zastavení protiprávních exekucí ze dne [datum], z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] o úhradě odměny na základě smlouvy o zajištění služeb rozhodců ve znění dodatku a příloh se seznamem žalovaných klientů s návrhy na zahájení rozhodčího řízení, z karty klienta žalobkyně k č. smlouvy [Anonymizováno], ze záznamu o prohlížení doménového jména domény rozhodcec.cz, z notářského zápisu o rozhodnutích valné hromady této společnosti, a to [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a o změně společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezením, ze zprávy [právnická osoba] Okresnímu soudu v[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum] k č.j. [spisová značka], z odpověi na předžalobní výzvu ze dne [datum], z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], ze záznamu o konverzi ze dne [datum] o datové zprávě plán realizace odborné praxe, zaměstnavatelé [právnická osoba], plán realizace odborné praxe na uchazeče o zaměstnání absolvent a mentor, z obsahu spisu rozhodčího řízení Okresního soudu v [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s rozhodcem [tituly před jménem] [jméno FO], z podstatného obsahu spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil skutkový stav, který účastníci nesporovali a žalovaná neučinila spornou ani žalovanou částku: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byla i smluvní ujednání a téhož dne uzavřela žalobkyně se žalovanou rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z této úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě této smlouvy měla žalovaná poskytnout žalobkyni částku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka], kdy výpůjční úroková sazba činila 97,05% ročně a RPSN činilo 97,05%. Na základě „Oznámení o schválení úvěru“ ze dne [datum] byla úvěrová smlouva následně modifikovaná žalovanou, kdy byly jednostranně změněny parametry smlouvy tak, že namísto částky [částka] byla žalobkyni poskytnuta částka [částka] a to za poplatek ve výši [částka] a oproti úvěrové smlouvě tak došlo k navýšení úrokové sazby na 130,93% ročně a RPSN na částku 115,54%. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna sankcemi, např. smluvní pokutou ve výši 50% z celkové částky úvěru a dále blankosměnkou s doložkou „bez protestu“. Žalobkyně se dostala s platbami di prodlení a žalovaná proti ní zahájila rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO], čj. [spisová značka] ze dne [datum], jímž byla kromě částky úvěru žalobkyni uložena povinnost uhradit žalované další poplatky a platby. Žalobkyně uložené platby nesplácela, proto žalovaná proti ní zahájila exekuční řízení na základě shora uvedeného exekučního titulu, které bylo vedeno [tituly před jménem] [jméno FO]-soudním exekutorem EÚ [adresa]-[Anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], které bylo skončeno vymožením celé pohledávky žalované jakožto oprávněné, včetně příslušenství a nákladů exekuce. Po té žalobkyně podala dne [datum] prostřednictvím exekučního soudu návrh na zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. a tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením Okresního soudu ve [adresa], čj. [spisová značka] ze dne [datum] z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a na ní navazující rozhodčí smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Po odvolání žalované bylo exekuční řízení pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno], čj. [spisová značka] ze den [datum], kterým bylo prvostupňové rozhodnutí o zastavení potvrzeno. Odvolací soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná a to včetně rozhodčí doložky. Důvodem nemravnosti byla shledána zejména excesivní výše úrokové sazby. V důsledku toho neměl rozhodce pravomoc rozhodčí nález vydat a exekuční titul je tak od samého počátku nevykonatelný. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na žalované částku celkem [částka], která byla kromě původní jistiny úvěru [částka] tvořena částkami připadajícímina na úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Z uvedené sumy vyplatil exekutor žalované jako oprávněné částku ve výši [částka]. Žalobkyně před zahájením exekučního řízení uhradila žalované částku ve výši [částka], celkem tedy žalobkyně uhradila žalované částku ve výši [částka]. Žalovaná vyplatila žalobkyni částku [částka]. Žalobkyně se domáhala svých nároků předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř., ale žalovaná požadovanou částku neuhradila.

7. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k tomuto právnímu posouzení: Soud se beze zbytku ztotožnil s právní argumentaci přednesenou žalobkyní a na ni odkazuje. Stejně tak má v tomto případě za to, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatným právním jednáním jako celek, a to včetně rozhodčí smlouvy, jak již bylo v případě žalované jako účastnice soudních řízení soudy opakovaně judikováno, přesně z důvodů, které v žalobě uvádí žalobkyně. Důvodem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy (§ 580 obč. zák.) je sjednaný úrok, RPSN a další sankce, které přestavují takovou nerovnováhu v postavení účastníků smlouvy v neprospěch žalobkyně jako spotřebitelky, že smlouva jako celek odporuje dobrým mravům. Vzhledem k tomu, že plnění na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy bylo nejprve přiznáno rozhodčím nálezem a následně vymoženo v exekučním řízení, vzniklo na straně obou účastníků bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Soud provedl výpočet na základě nesporné výše vzájemně poskytnutých a vyplacených pohledávek účastníků, když jejich výši vypočtenou v žalobě (na tento výpočet se soud odkazuje) žalovaný nijak nesporoval a dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila o částku [částka] a to i po zápočtu kapitalizovaných úroků z prodlení, jak učinila žalobkyně. Spornou zůstala otázka vznesené námitky promlčení. Soud nejprve musel určit, podle kterého právního předpisu bude tuto problematiku posuzovat. Shodně s žalobkyní má za to, že je pro určení počátku a délky běhu promlčecí lhůty v tomto případě třeba použít občanský zákoník účinný od [datum], neboť ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo za účinnosti tohoto právního předpisu. Podle § 619 odst. 1, 2 obč.zák. platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a to je tehdy, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech, rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 obč. zák. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst.1 obč. promlčecí lhůta trvá tři roky. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že bezdůvodné obohacení vzniklo již vymožením předmětné částky v exekučním řízení a tedy už od této doby je nutno počítat plynutí promlčecí doby. Bezdůvodné obohacení na straně žalované totiž vzniklo až okamžikem zastavení exekučního řízení, tj. právní mocí usnesení o zastavení řízení, tj. [datum]. Byla-li totiž na podkladě rozhodčího nálezu vedena exekuce, pak po dobu, kdy probíhala, přetrvával i důvod, pro který vymožené plnění náleželo žalované jako oprávněné. Tento důvod odpadl až po té, co byla pravomocně zastavena. Z tohoto usnesení také žalobkyně seznala, že na straně žalované vzniklo na její úkor bezdůvodné obohacení neoprávněným vymožením plnění. Tím okamžikem soudní exekutor pozbyl práva na vymožené finanční prostředky, a až tímto okamžikem započala běžet promlčecí lhůta k uplatnění požadavku žalobkyně na vrácení částky žalovanou, kterou obdržela jako vymožené plnění po té, co exekuce byla od počátku vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, jímž byl rozhodčí nález, jak konstatoval exekuční soud a s jehož názorem se i zdejší soud v nalézacím řízení ztotožňuje. V době, kdy exekuce probíhala, nemohla žalobkyně uplatnit požadavek na vrácení vymoženého plnění s tvrzením, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Tuto možnost měla až po pravomocném skončení exekučního řízení. Tříletá promlčecí lhůta tedy by uplynula dne [datum], žaloba byla podána dne [datum] a tedy před jejím uplynutím. Soud jako zcela liché soud shledal i námitky žalované týkající se skutečnosti, že zde existuje překážka věci rozsouzené v podobě rozhodčího nálezu, který nebyl platně zrušen zákonným způsobem. S touto problematikou se vypořádal soud v rámci exekučního řízení, když v souladu s platnou judikaturou shledal rozhodčí nález natolik vadný, že nemůže sloužit jako vykonatelný exekuční titul a postupoval zcela v rámci své kompetence při posuzovanání vydaných exekučních titulů. Soud má shodně s žalobkyní za to, že nevykonatelný titul nemůže být označen za rozhodnutí tvořící překážku věci rozhodnuté, neboť je v podstatě nicotné, tj. nemající žádné právní účinky. Pro stručnost se soud odkazuje také na bohatou judikaturu vydanou v této problematice namítanou stranou žalující vydanou v obdobných sporech a která je zcela aplikovatelná i na tento případ. Soud již nepřipustil další dokazování v této věci (např. výpovědí svědků-[tituly před jménem] [jméno FO], pracovníků žalované), neboť tyto důkazy považoval za nadbytečné s ohledem na to, že meritum věci spočívalo pouze na právním posouzení nesporného skutkového stavu. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a s ohledem na to, že se žalovaná dostala do prodlení, přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty dané žalobkyní žalované k plnění v rámci předžalobní lhůty. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále za právní zastoupení za 7 úkonů právní pomoci po [částka] za jeden úkon plus 7krát režijní paušál [částka], plus DPH 21% ve výši [částka], celkem tedy [částka] podle § 8 odst. 1, § 7, 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.

Poučení