20 C 87/2018 - 639

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] o zaplacení 115 600 Kč s příslušenstvím a 138 182,40 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 118 640,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 128 341,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení v rozsahu 21,4 %, ve výši 68 306,70 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 39,3 % ve výši, která bude určena v samostatném usnesení do 15 dnů od právní moci samostatného usnesení na účet soudu.

VI. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 60,7 % ve výši, která bude určena v samostatném usnesení do 15 dnů od právní moci samostatného usnesení na účet soudu.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované původně domáhal zaplacení částky 2 231 250 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje jednak finanční zadostiučinění nemajetkové újmy a dále náhradu škody, a to podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce žalobu odůvodnil tím, že usnesením ze dne 8. 11. 2014, které mu bylo doručeno dne 9. 11. 2014, bylo [stát. instituce] zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a následně dne 3. 9. 2015 bylo [stát. instituce] zahájeno trestní stíhání žalobce i pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Žalobcovy stížnosti byly zamítnuty jako nedůvodné. Trestní řízení bylo posléze vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem [název soudu] ze dne 15. 12. 2016, ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 26. 6. 2017, byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu obžaloby zproštěn. Právní moc zprošťujícího rozsudku nastala dne 26. 6. 2017. V rámci trestního řízení byl žalobce usnesením [název soudu] dne 10. 11. 2014 vzat do vazby (se započetím vazby dne 8. 11. 2014), a to pro důvody podle § 67 písm. a), b), c) trestního řádu. Vazba trvala do 21. 1. 2016. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 658 500 Kč s příslušenstvím coby finančního zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nezákonným výkonem vazby, když požadoval částku 1 500 Kč za každý i započatý den vazby (439 dnů x 1 500 Kč). Dále se domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nezákonným trestním stíháním ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce se domáhal rovněž odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 450 000 Kč s příslušenstvím, ke kterému došlo v důsledku jeho psychického strádání v rámci trestního stíhání a výkonu vazby. Žalobce se dále domáhal náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení v trestním řízení, a to náhrady za celkem 144,5 úkonů právní služby, každý v částce 3 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen“ AT”), včetně 146 režijních paušálů, každý v částce 300 Kč, tj. 43 800 Kč, celkem částka 491 750 Kč. Žalobce požadoval rovněž náhradu ušlé mzdy v částce 136 000 Kč včetně příslušenství. Žalobce se domáhal také náhrady škody, která mu vznikla na osobním vozidle [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], které bylo v rámci trestního řízení dne 8. 11. 2014 zabaveno a které bylo žalobci vydáno až v roce 2017. Vozidlo bylo umístěno v prostorách [stát. instituce] v [obec] u [obec] bez řádné péče. Po vrácení vozidla nechal žalobce provést jeho kontrolu v autorizovaném servisu, který opravu vyčíslil na částku 174 016 Kč. Žalobce na konci roku 2014 předmětné vozidlo inzeroval, neboť jej chtěl prodat. Inzerovaná kupní cena činila 700 000 Kč. Dle vyjádření autorizovaného servisu byla cena vozidla před opravou 300 000 Kč. Žalobce proto požadoval i rozdíl ve výši 225 984 Kč. Celkem žalobce požadoval 400 000 Kč s příslušenstvím. Naposledy se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 20 000 Kč; jedná se o náklady vynaložené na znalecký posudek, vypracovaný k nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění.

2. Usnesením ze dne 27. 11. 2018 bylo řízení co do částky 637 519 Kč zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu zpět ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou výkonem vazby co do 219 500 Kč, ohledně nároku na náhradu škody v podobě obhajného co do 305 550 Kč a dále ohledně nároku na náhradu ušlé mzdy co do 112 469 Kč, když stran těchto tří nároků žalovaná žalobce dne 14. 9. 2018 částečně uspokojila. Usnesením ze dne 2. 7. 2020 soud řízení zastavil co do částky 23 531 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení, neboť ohledně zbytku nároku na náhradu ušlé mzdy včetně příslušenství vzal žalobce žalobu zpět. Usnesením ze dne 21. 10. 2021 soud řízení zastavil co do částky 75 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení, neboť žalobce vzal žalobu i v tomto rozsahu zpět. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nezákonným výkonem vazby v rozsahu 439 000 Kč, nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy představované ztížením společenského uplatnění ve výši 450 000 Kč, nárok na náhradu škody představované obhajným v rozsahu 186 200 Kč, nárok na náhradu škody vzniklé na vozidle [anonymizováno] ve výši 400 000 Kč a nárok na náhradu škody představované znalečným ve výši 20 000 Kč.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 29. 12. 2021, č.j. 20 C 87/2018-477, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 12. 2021, č.j. 20 C 87/2018-476 tak, že soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 8,05 % p.a. zákonný úrok z prodlení z částky 637 519 Kč od 25. 6. 2018 do 14. 9. 2018 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 8 591 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 177 609 Kč s 8,05% úrokem od 25. 6. 2018 do zaplacení byla zamítnuta (výrok III). Uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 239 943 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV), zamítl žalobu ohledně částky 210 050 Kč s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení (výrok V), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 6 640,80 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok VI), zamítl žalobu ohledně částky 393 359,20 Kč spolu s 8,05% p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení (výrok VII), zamítl žalobu ohledně částky 20 000 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení (výrok VIII), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 131 400 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení a dále s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z částky 219 000 Kč od 25. 6. 2018 do 14. 9. 2018 to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IX), zamítl žalobu ohledně částky 308 100 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení (výrok X). Soud dále rozhodl o náhradě nákladů účastníků a o náhradě nákladů státu.

4. K odvolání obou účastníků ve věci rozhodoval odvolací soud rozsudkem ze dne 29. 7. 2022, č.j. 14 Co 206/222-564, který rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. ohledně částky 115 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a ve výroku VII. ohledně částky 138 182,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 25. 6. 2018 do zaplacení zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dále byly zrušeny výroky o náhradě nákladů řízení účastníků a o náhradě nákladů státu a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ve zbylém rozsahu odvolací soud napadený rozsudek potvrdil nebo změnil.

5. Předmětem řízení tak zůstala částka 115 600 Kč představující náhradu nákladů obhajoby v souvislosti s úkony právní služby spočívajícími v nahlížení do trestního spisu dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015 a dne 20. 7. 2015 a v souvislosti s úkony právní služby spočívajícími v poradách, které se uskutečnily dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016 Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby vyzval žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení o účelnosti těchto úkonů právní služby a k označení důkazů k prokázání takto doplněných tvrzení, a zároveň připomněl, že účelnost v daném případě znamená, že náklady byly vynaloženy právě na zrušení nezákonného rozhodnutí, nikoliv např. v souvislosti s podnikáním žalobce či s rodinným životem žalobce. Dále zůstala předmětem řízení částka 138 182,40 Kč představující náhradu škody na vozidle [anonymizováno] způsobenou nesprávným skladováním v době zajištění. V daném případě bylo prokázáno, že vozidlo [anonymizováno] při jeho zajištění 8. 11. 2014 mělo jen drobná poškození karosérie a sjeté pneumatiky. Dne 15. 11. 2017 bylo žalobci vráceno vozidlo nepojízdné, s poškozeným předním nárazníkem a poškozeným stahovacím okénkem. Dle názoru odvolacího soudu proto nepochybně došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť žalovaná porušila povinnost vozidlo zabezpečit a chránit před poškozením. Žalobce nechal u [právnická osoba] [anonymizováno] poškozené stahovací okénko opravit za 6 640,80 Kč a poškozený přední nárazník za 29 192,80 Kč. V tomto směru odvolací soud shledal žalobu důvodnou, neboť se nepochybně nejedná o poškození v důsledku plynutí času, a žalobci tuto náhradu přiznal (bez související náhrady DPH – poznámka soudu I. stupně). Jde-li o další tvrzená poškození vozidla [anonymizováno], ke kterým mělo dojít nesprávným skladováním, odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby žalobce opakovaně poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o jeho povinnosti prokázat rozhodná tvrzení, že k poškození vozidla (jak bylo rozepsáno v žalobcově podání z 6. 8. 2019) došlo, a to v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované, spočívajícím v porušení povinnosti dle § 10 odst. 2 zák. č. 279/2003 Sb.

6. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobce dne 24. 12. 2017 žalované nároky předběžně uplatnil. Žalovaná ve stanovisku ze dne 6. 9. 2018 žalobci částečně vyhověla, jde-li o náhradu obhajného, ušlé mzdy a nemajetkové újmy způsobené vazbou, a přiznala žalobci celkem 637 519 Kč. Co se týká zbylé části nároku na náhradu nákladů obhajného, žalovaná tyto náklady neuznala z důvodu, že se nejednalo o účelně vynaložené náklady, kdy v případě úkonů nahlížení do spisu se nejednalo o prostudování spisu při skončení vyšetřování, a v případě úkonů porad s klientem tyto nekorespondovaly s žádným úkonem orgánů činných v trestním řízení, v tomto směru žalovaná odkazovala na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně např. na rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3211/08, sp. zn. II. ÚS 782/07 a sp. zn. I. ÚS 826/09. Co se týče požadavku na náhradu škody vzniklé na osobním vozidle [značka automobilu] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka], zabavené v rámci posuzovaného řízení, žalovaná uvedla, že žalobce neprokázal vznik škody a příčinnou souvislost. Žalovaná nesporovala, že žalobce zaplatil tvrzené náklady na opravu vozidla, ale sporuje, že by v souvislosti se zabavením vozidla došlo k jeho poškození. Dále žalovaná poukázala na vliv plynutí času na vozidlo. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

7. Soud při jednání konaném dne 26. 10. 2022 vyzval žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby ve lhůtě 40 dnů od jednání doplnil svá skutková tvrzení a uvedl, z jakého důvodu se v případě každého z úkonů nahlížení do trestního spisu dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015 a 20. 7. 2015 a v případě každé z porad, které se uskutečnily dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016 jednalo o účelné úkony právní služby. Žalobce byl rovněž vyzván, aby v uvedené lhůtě k doplněným skutkovým tvrzením předložil či navrhl důkazy k jejich prokázání. Dále byl žalobce soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. upozorněn, že dosud neplní důkazní povinnost a je třeba ve lhůtě 40 dnů od jednání doplnit důkazní návrhy k prokázání tvrzení, že k poškození vozidla [anonymizováno] specifikovaném v podání žalobce ze dne 6. 8. 2019, tzn. k poškození klimatizace, k oxidaci ventilátoru topení, k poškození baterie, k poškození 4 pneumatik, k poškození měchu zadní nápravy, k poškození kotoučů brzd, destiček, brzdových třmenů a brzdové kapaliny a brzdového čidla a k poškození olejové náplně a olejového a vzduchového a palivového a kabinového filtru vozidla došlo, a to v příčinné souvislosti s nesprávným skladováním v době zajištění vozidla žalovanou spočívajícím v porušení povinnosti dle § 10 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů.

8. Žalobce na výzvy soudu reagoval podáním ze dne 4. 12. 2022, v němž doplnil důkazní návrhy a zopakoval tvrzení uvedená již v podání ze dne 9. 10. 2018 o tom, že prostudování spisu představuje uplatnění práva na obhajobu, neboť se žalobce nacházel ve výkonu vazby a sám se nemohl se spisem seznámit, přitom potřeboval vědět, které skutečnosti jsou mu kladeny za vinu. Značná část trestné činnosti se měla odehrávat [anonymizována tři slova], trestní spis byl průběžně doplňován o právní pomoc a bylo nutné se se spisem průběžně seznamovat. Díky tomu, že se obhájce žalobce průběžně seznamoval se spisem, nemusel při seznámení se se spisem při jeho uzavírání využít veškerý vyšetřovatelem určený čas pro jeho studium. Spis čítal tisíce stran a obhájce k závěrečnému studiu spisu využil 3 dny namísto 5. Dalšímu důvodem, pro který bylo nutné nahlížet průběžně do spisu, bylo konání vazebních zasedání. Uvedené souvisí také s konáním porad, kdy bylo potřebné se průběžně seznamovat se spisem. Žalobce byl mj. 3 měsíce v koluzní vazbě a obhájce byl jediným člověkem s informacemi z venkovního světa. Žalobce měl před svým umístěním do vazby prosperující společnost [právnická osoba], která podnikala na [anonymizována dvě slova] [část obce] v poskytování hlídaného parkoviště, což bylo nutné také operativně řešit. V souvislosti s poškozením vozidla žalobce zopakoval tvrzení uvedená již v podání ze dne [datum], tedy že při skladování vozidla je nutno dbát na správnou vlhkost prostředí a udržovat v chodu vzduchotechniku, v opačném případě dochází ke kondenzaci vody na všech částech vozidla. Vozidlo musí být pravidelně startováno a projížděno, jinak dochází k vzniku koroze, degradaci součástek vozidla; vlivem nesprávného skladování dochází k degradaci pryžových součástí vozidla – např. zpuchření pneumatik a měchu nápravy, na pneumatikách taktéž nejsou-li otáčeny, dochází k vzniku plošek až proleženin a také k jejich zpuchření. Taktéž provozní kapaliny – motorový olej a brzdová kapalina degradují, v důsledku kondenzace vody. Rovněž u klimatizace dochází ke kondenzaci, není-li vůbec používána, která může vést až k destrukci motoru a regulačního ústrojí. Na předmětném vozidle došlo k takovému zrezivění brzd v důsledku koroze, že toto bylo řešitelné jen celkovou výměnou. V případě provozu vozidla se drobné nánosy rzi stírají třením brzdového ústrojí a nedochází k hlubší korozi. Při skladování vozidla došlo k poškození předního nárazníku, žalobci není znám mechanismus vzniku poškození, neboť vozidlo bylo v rukou [anonymizováno]. Skutečností však je, že vozidlo [anonymizováno] převzala nepoškozené a vráceno bylo s poškozeným předním nárazníkem. Patrně došlo k vzniku škody nesprávnou manipulací s ostatními vozidly, uskladněnými v tomtéž prostoru (nabourání do vozidla žalobce). Autobaterie vlivem dlouhodobého stání a neužívání degraduje natolik, že je nutno přistoupit k její výměně. Je-li běžně provozována, dobíjena a vybíjena a kontrolována úroveň elektrolytické náplně, autobaterie slouží dlouhodobě a není nutno ji měnit v takovém intervalu. Vlivem koroze došlo na předmětném vozidle k destrukci mechanismu stahování okna a bylo nutné toto opravit. Předpokládanou příčinou je nedostatečné odvětrávání skladovacích prostor. Z totožných důvodů bylo nutno vyměnit zoxidovaný ventilátor topení. Žalobce zdůraznil, že náklady na opravu mu vznikly v důsledku absolutně nevhodného skladování a péče o vozidlo.

9. V řízení bylo trestním spisem prokázáno, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a dále dne 3. 9. 2015 pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 280 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Usnesením soudce [název soudu] ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. [spisová značka], byl žalobce vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) trestního řádu, vazba se započítává ode dne 8. 11. 2014 v 7:05 hodin. Usnesením [název soudu] ze dne 24. 11. 2015, č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o propuštění žalobce z vazby na svobodu. Stížnost státního zástupce podaná v neprospěch žalobce byla usnesením [název soudu] ze dne 21. 1. 2016, č.j. [číslo jednací] zamítnuta. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce vykonal vazbu v době od 8. 11. 2014 do 21. 1. 2016. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne 15. 12. 2016 zproštěn dle § 226 písm. c) trestního řádu obžaloby a [název soudu] usnesením ze dne 26. 6. 2017, které téhož dne nabylo právní moci, zamítl odvolání státní zástupce proti uvedenému rozsudku soudu prvého stupně. [název soudu] usnesením ze dne 26. 6. 2017 zamítl odvolání státního zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] podané v neprospěch obžalovaných, mimo jiné žalobce, proti rozsudku [název soudu] ze dne 15. 12. 2016, č.j. [číslo jednací], a dále pak i odvolání obžalovaných [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení].

10. Z protokolu o vydání věci ze dne 8. 11. 2014 vystaveného [stát. instituce], [číslo jednací], bylo zjištěno, že dne [datum] bylo vydáno vozidlo [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], barvy černé metal a dále dle předávacího protokolu ze dne 8. 11. 2014 ve 12 hodin převzal toto vozidlo řidič odtahové služby za účelem jeho odtahu do [anonymizováno] [část obce] se stavem tachometru 175 264 km se zjištěnými drobnými poškozeními na karosérii, s opotřebeným pneumatikami [anonymizováno], které byly sjeté, ráfky 19, opotřebené, s množstvím prodaných hmot 1/4 nafty. Vozidlo bylo uzamčeno, vybaveno navigací plus běžnou výbavou, byla provedena technikem fotodokumentace.

11. Z protokolu o vrácení věci ze dne 13. 11.2017 bylo zjištěno, že dne 13. 11. 2017 bylo uvedené vozidlo vráceno žalobci včetně osvědčení o registraci vozidla (část I plus část II), emisní karty [anonymizováno] [číslo], potvrzení o povinném pojištění motorových vozidel (platné od 24. 5. 2014 do 23. 5. 2015), dálniční známky na rok 2014 a 1 kusu klíčů k osobnímu automobilu. Vozidlo při převzetí jmenovaným bylo nepojízdné, bylo zjištěno vypadlé pravé zadní okno, které je oblepené lepící páskou, dále odřený levý přední nárazník a poškrábaný pravý přední nárazník a PC vozidla hlásí poškozenou stavitelnost podvozku.

12. Ze servisní nabídky [právnická osoba] ze dne 28. 11. 2017 bylo zjištěno, že celková oprava vozidla stála částku 174 016 Kč včetně 21% DPH. Z toho Náklady na opravu olejového servisu vč. výměny filtrů (olejový, palivový, vzduchový) činily celkem 9 615,40 Kč Náklady na výměnu brzd činily celkem 35 106,50 Kč z toho práce 3 480 Kč, L brzdový kotouč 6 175 Kč, P brzdový kotouč 6 175 Kč, brzdové destičky 5 864,70 Kč, přední čidlo brzd 664 Kč, brzdové kotouče 8 853,60 Kč a set of brake 3 894,20 Kč Náklady na výměnu prasklého levého měchu činily celkem 8 537 Kč Náklady na výměnu 4 pneumatik činily celkem 35 156 Kč Náklady na výměnu předního nárazníku činily celkem 29 192,80 Kč Náklady na výměnu baterie vč. baterie v klíčích celkem činily 11 153,60 Kč Náklady na výměnu pravé zadní stahovačky činily celkem 6 646,80 Kč Náklady na výměnu ventilátoru topení a klimatizace činily celkem 8 406,80 Kč DPH ve výši 21% činilo celkem 30 201,13 Kč.

13. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] [země] ze dne 3. 1. 2018 bylo zjištěno, že porady žalobce s právním zástupcem se konaly mimo jiné dne 18. 11. 2014 od 18:55 do 21:50 hodin, dne 24. 11. 2014 od 18:10 do 20:40 hodin, dne 26. 11. 2014 od 11:20 do 13:40 hodin, dne 3. 12. 2014 od 19:35 do 22:10 hodin, dne 11. 12. 2014 od 10:20 do 13:40 hodin, dne 18. 12. 2014 od 13:30 do 15:20 hodin, dne 6. 1. 2015 od 13:20 do 15:45 hodin, dne 9. 1. 2015 od 12:25 do 15:40 hodin, dne 17. 1. 2015 od 16:45 do 18:40 hodin, dne 21. 1. 2015 od 16:10 do 18:40 hodin, dne 3. 2. 2015 od 14:05 do 16:30 hodin, dne 9. 2. 2015 od 14:05 do 15:30 hodin, dne 2. 3. 2015 od 13:05 do 15:55 hodin, dne 16. 4. 2015 od 10:30 do 11:35 hodin, dne 8. 7. 2015 od 8:45 do 10:05 hodin, dne 4. 9. 2015 od 9:30 do 10:50 hodin, dne 14. 9. 2015 od 9:10 do 9:55 hodin, dne 5. 10. 2015 od 13:55 do 15:50 hodin, dne 14. 10. 2015 od 13:15 do 17:40 hodin, dne 21. 10. 2015 od 17:55 do 21:05 hodin, dne 4. 11. 2015 od 17:45 do 20:20 hodin, dne 12. 11. 2015 od 13:30 do 16:55 hodin, dne 15. 12. 2015 od 13:20 do 15:15 hodin, dne 30. 12. 2015 od 9:20 do 11:15 hodin, dne 6. 1. 2016 od 8:15 do 10:20 hodin.

14. Z příjmových pokladních dokladů [anonymizováno 6 slov] [příjmení] bylo zjištěno, že tato dne 21. 5. 2015 a 9. 2. 2015 od žalobce přijala částku 2x 50 000 Kč za trestní obhajobu. Z faktur [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] a [číslo] [rok] bylo zjištěno, že tento fakturoval žalobci k doplacení 20 000 Kč při započtení zálohy ze dne 9. 2. 2015 v částce 50 000 Kč a dále částku 57 800 Kč za úkony provedené v trestní obhajobě. Z příjmových pokladních dokladů vystavených [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 5. 2017, dále 10. 9. 2017, 4. 1. 2017, 22. 2. 2017 bylo zjištěno, že tento přijal od žalobce částky 150 000 Kč, 70 000 Kč, 100 000 Kč, 60 000 Kč, to vše v souvislosti s obhajobou žalobce v posuzovaném řízení. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystavil dne 19. 12. 2017 fakturu č.: [rok] pro žalobce ve věci obhajoby žalobce v posuzovaném řízení celkem na částku 380 000 Kč.

15. Z výpisu k obchodní firmě [právnická osoba] soud zjistil, že jednatelem této společnosti je od 25. 1. 2013 žalobce.

16. Žalobce v rámci 2 účastnických výslechů ke zbylé části předmětu řízení vypověděl, že své zadržení, vazbu a zabavení věcí vnímal jako šok. V době zadržení podnikal tak, že provozoval parkoviště na [anonymizována dvě slova] [část obce]. Po vzetí do vazby se mu o podnikání starala jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], které dal plné moci k zastupování. Přítelkyně věděla, jak to funguje, žalobce se snažil ji mít na parkovišti co nejméně, více mu pomáhala jeho dcera [jméno]. V průběhu vazby si přítelkyně žalobce našla nového partnera a připravila žalobce se svou firmou také o provoz parkoviště. Co se týká zadrženého [značka automobilu], žalobce vypověděl, že měl automobil hrozně rád, pravidelně jej servisoval a jezdil s ním, udržoval ho v perfektním stavu a skladoval ho v garáži a na dvoře. Poté, co si jej od policie převzal zpět, měl automobil prasklý měch, sjeté okno, prasklou stahovačku, odřený nárazník, nešel nastartovat, měl vybitou baterku, která nešla nabít ani přes booster, do týdne praskl druhý měch, veškerá guma byla zpuchřelá. Auto bylo odváženo na odtahu, protože bylo nepojízdné, ze společné garáže jej žalobci přivezli vysokozdvižným vozíkem, táhli ho na laně a u převzetí byl přítomen pan [celé jméno svědka]. Bližší informace ohledně skladování vozu žalobci nikdo nesdělil. Oprava auta, aby žalobce mohl začít jezdit, stála asi 125- 250 000 Kč, na to navazovaly postupně další opravy, tento automobil nemá rámy na oknech, vyjíždějí skla do gum, které byly všechny zpuchřelé, zničené. Rozbila se stahovačka zadních pravých dveří, vše zrezlo. Jelikož se s autem nejezdilo, žalobce musel opravit spoustu dalších věcí, které ani neučinil předmětem žaloby. Ohledně poskytnutých právních služeb žalobce vypověděl, že byl 1,5 roku ve vazbě a potřeboval vést svou prosperující firmu, řešit dědictví, obhajobu v trestní věci a přípravu na vazební zasedání, vydání zajištěných aut, počítačů, telefonů a peněz. Žalobce musel po celou dobu platit splátky na vozidlo a řešit rodinnou situaci ohledně otce, což také musel řešit jeho právník. S obhájcem při poradách postupně připravovali obhajobu dle bodů, které byly žalobci kladeny za vinu, protože měli nedostatek informací. Obhájce žalobce navštěvoval cca 1x týdně. Obhájce žalobci pomáhal se vším důležitým, původně mu s firmou pomáhala přítelkyně, ale s ní právě komunikoval obhájce, který žalobci radil, aby přítelkyni nedával generální plnou moc. V rámci porad žalobce s obhájcem řešil vše dohromady, nedá se oddělit, kdy by se vedla porada pouze ohledně trestního řízení. Trestní kauza probíhala na území [anonymizována dvě slova] [země], trestní spis byl průběžně doplňován, jen právní pomoc ze zahraničí trvala 1 rok. Žalobce sám do spisu nahlédl 2x.

17. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce zná od roku 2007 nebo 2008, seznámili se náhodou, když svědek hledal prostory a žalobce měl parkoviště. Když byl žalobce ve vazbě, byl svědek v té době v úzkém vztahu s jeho přítelkyní, musel jí radit a dojíždět na parkoviště. Žalobce byl podnikatelem a poskytoval parkovací služby na [anonymizována tři slova] [část obce], což vyžadovalo každodenní přítomnost a [jméno] neměla představu, jak se to má řídit. V průběhu trestního stíhání se zhoršil vztah žalobce a jeho přítelkyně, žalobci také zemřel otec. Svědek navštívil žalobce ve vazbě celkem 3x, nechtěl mu říkat, jak je špatná situace. Nakonec [jméno] žalobci vzala jeho byznys, tj. parkoviště, z čehož byl úplně zdrcen. Před zahájením trestního stíhání žalobce cvičil, sportoval, ve vazbě šel dolů jednak psychicky, jednak fyzicky.

18. Svědek [jméno] [příjmení] při výslechu vypověděl, že žalobce zná asi [číslo] let, seznámili se na narozeninách kamaráda. Žalobce podnikal v oblasti provozování parkoviště. Svědek žalobce ve vazbě 3x nebo 4x navštívil, žalobce na svědka působil sklesle, byl bledý, divný, hubený.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je dcerou žalobce, o jeho trestním stíhání ví, že do domu žalobce naběhlo komando a dali ho na rok a půl do vazby. Svědkyně chodila na všechny soudy, navštívila žalobce ve vazbě asi 3x, převážně s ním řešila rodinné situace, žalobce se jí snažil uklidnit, že se jedná o nedorozumění, že se to vyřeší. Zdravotní stav babičky se poté, co se o všem dozvěděla, začal zhoršovat. Před vzetím do vazby měl žalobce s bývalou přítelkyní harmonický vztah, který se po jeho vzetí do vazby změnil, když [jméno] přestala věřit, že se žalobce vrátí, což se projevovalo také tak, že vykopla svědkyni z domu. [jméno] navštěvovala žalobce ve vazbě, převzala jeho firmu na parkovišti a pak mu ji už nevrátila.

20. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje ve [stát. instituce] jako vrchní inspektor již 15 let, žalobce byl u nich na oddělení na vazbě, nebyl ve vazbě moc oblíben, protože laicky„ [anonymizována dvě slova]“, stále tvrdil, že je nevinen, žalobce neměli rádi, protože tam mají 50-60 obviněných, žalobce měl pořád nějaké problémy, říkal, že je nevinen. Pokud byl žalobce ohrožen trestní sazbou, tito obvinění mohou být pouze na pevné vazbě, nemají možnost dostat se na vazbu s tzv. volným režimem, což je rozdíl, protože na oddělení s volným režimem, je obviněný nějakých 8 hodin na chodbě, normálně se pohybuje, má možnost dívat na televizi, hrát s ostatními společenské hry, po celou dobu na chodbě. Na pevné vazbě je obviněný pořád zavřený a má nárok na hodinu a půl na vycházku. Svědek nevěděl, jestli té době byli obvinění umisťováni ve dvou, nebo čtyřech, na cele. Co se týká zvláštního režimu, tak vězňové ve zvláštním režimu se s vnějším světem týkají pouze korespondenčně.

21. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako kněz u řeckokatolické církve asi od roku 2005 do současnosti, žalobce zná velmi dobře, žalobce navštěvoval ve vazbě, jednalo se asi od 10 návštěv, žalobce vypadal dost špatně, bylo mu ouzko z toho, co se děje, fyzicky vypadal špatně, mluvil, že je to svinstvo a že to psychicky nedává. Žalobce byl bezbranný ve vazbě a přítelkyně žalobce si v té době našla nějakého chlapa.

22. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že podniká v oblasti pohostinství již 30 let, žalobce zná od doby, kdy byl ve vazbě, což bylo v roce 2013, poznal jej při příležitosti, kdy jako obžalovaný dělal chodbaře ve věznici na [anonymizováno] a žalobce přišel na celu a svědek mu podával takové základní informace, protože byl úplně dezorientován. Žalobce byl převážně sám na cele. Žalobce byl psychicky rozhozen, že se svědek bál, že si něco udělá. Doma měl žalobce dceru a hrozně brečel. Když svědek poznal žalobce ve vazbě, tak mu žalobce říkal, že žil s [jméno], se kterou měl parkoviště, a ta jej navštívila také ve vazbě.

23. Svědek [celé jméno svědka] v rámci 2 výslechů vypověděl, že pracuje jako vyšetřovatel u [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova], vedl trestní stíhání žalobce, který byl ve vazbě, policie zabavovala 2 vozidla, jedno vozidlo bylo [jméno], druhé vozidlo bylo [anonymizováno]. V době zajištění vozidla stav odpovídal běžnému opotřebení, jak vozidlo bylo staré a kolik mělo najeto, svědek nevěděl. Vozidlo bylo zajištěno po celou dobu vyšetřování, bylo zadrženo v den, kdy byl zadržen žalobce, bylo zadrženo po dobu delší než jednoho roku. Policie není vybavena na skladování zabavených vozidel. Svědek nevěděl, jakým způsobem je o zabavená vozidla pečováno. Svědek nebyl přítomen zajištění vozidla [anonymizováno], byl spolu s žalobcem, odtahovou službou a pracovníkem skladu přítomen jeho vrácení dne 13. 11. 2017. Co se týká protokolu o vrácení věci ze dne 13. 11. 2017, tento protokol sepisoval svědek, je tam jeho podpis, při převzetí žalobcem bylo vozidlo nepojízdné, mělo vypadlé pravé zadní okno oblepené lepicí páskou, odřený levý přední nárazník a pravý přední nárazník byl poškrábaný, počítač vozidla hlásil poškozenou stravitelnost podvozku, vozidlo mělo další oděrky. Vozidlo bylo zajištěno relativně dlouhou dobu a v takovém případě je baterie vždycky vybitá, takže vozidlo nejde nastartovat, v tomto případě byla i propadlá technická kontrola. Ohledně konkrétního způsobu skladování vozidla svědek nevěděl, ale popsal areál, v němž bylo vozidlo skladováno tak, že se jedná o areál kasárenského typu, kde jsou prostory s asfaltovými odstavnými plochami a budovy. Skladují se zde nejen vozidla, ale i další zajištěné věci, vozidla mohou nejspíš stát i ve venkovních prostorách. Na zkoumání vozidla v průběhu trestního řízení svědek nebyl. V protokolu o vydání věci se zaznamenávají pouze věci, které jsou v hrubém rozporu se záznamem, na základě kterého bylo vozidlo předáno. Když se vozidlo vrací zpět, rozhodně se nijak neohledává, je připraveno k vrácení na jedné z odstavných ploch a případně se zadokumentují vady. Co se týká průběhu trestní kauzy, svědek popsal, že se jednalo o rozsáhlé vyšetřování trestné činnosti více osob, které probíhalo za intenzivní spolupráce s německými kolegy, důkazy a právní pomoc byly obstarávány postupně a takto byly i zakládány do spisu. V průběhu vyšetřování měl žalobce 2 obhájce, oba byli opakovaně nahlédnout v trestním spise, žalobce si stěžoval na zdravotní problémy, v době přípravného řízení měl partnerku a dle svědka za ním chodila na návštěvy do vazby. Žalobce byl ve vazbě a nemohl jen tak sám nahlédnout do spisu, musel by podat písemnou žádost a spis by byl přepraven do výkonu vazby. Žalobce podnikal na [anonymizována dvě slova] [část obce].

24. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje v prostorách [stát. instituce] v [obec] u [obec] od roku 2014 na pozici referenta správy majetku a přijímá zajištěné věci do skladů a do venkovních prostor areálu. Svědek uvedl, že v areálu jsou tři velké haly a vozidlo [anonymizováno] bylo nejprve skladováno v zastřešené hale s tím, že na posledních 7 měsíců bylo z důvodu naplnění skladů přesunuto na venkovní plochu, kde stálo bez přístřešku. V hale se topí na 18-20 stupňů, každá hala má vlastní elektrický kotel, má cca 25x 10 metrů a průduchy cca 25 cm, 4 plechová vrata cca 3,5 x 3 metry, vlhkost zde sledována není. Vozidla se jednou za 3-4 měsíce na místě nastartují, pokud nejdou nastartovat, použije se k tomu zdroj, pak se nechají běžet, zkontroluje se, zda neunikají nějaké kapaliny, a pak se vypnou. Vozidla nejsou projížděna. Svědek byl přítomen vrácení vozidla žalobci, vozidlo mělo zalepené levé zadní stahovací okno, které sjelo, jinak šlo nastartovat a najelo na odtahovou službu. Zda docházelo na vozidle ze strany vyšetřovatelů k nějakému úkonu, svědek nevěděl. Svědek dále uvedl, že se v areálu stará o všech vozidla on. Svědek uváděl, že si konkrétně vybavuje zajištěné vozidlo [anonymizováno], nepamatoval si však, zda byli vydání vozidla přítomny další osoby, a nevěděl ani o dalších poškozeních vozidla, která byla uvedena v protokolu o vrácení vozu, ačkoliv byl vydání přítomen a ačkoliv si konkrétně vybavoval, že vozidlo bylo pojízdné a samo najelo na odtah. Zároveň uváděl, že v 1 hale bylo 12 aut (haly jsou v areálu 3, vozidla jsou dále skladována na venkovních plochách – pozn. soudu). Soud ve výpovědi svědka shledal rozpory, proto pochybuje o úplné pravdivosti uvedené výpovědi v části týkající se stavu daného vozidla, a to s ohledem na množství vozidel, která byla v daném areálu skladována, časový odstup od let [rok] [rok] a zejména s ohledem na výpověď svědka [celé jméno svědka], výpověď žalobce a provedené listinné důkazy tuto nehodnotí jako věrohodnou, neboť nekoresponduje s ostatními provedenými důkazy.

25. Znalec [celé jméno znalce] v rámci 2 výslechů vypověděl, že u předmětného vozidla se jedná o poškození vycházející z absence běžné údržby a také z následků vnějších vlivů působících na různé skupiny vozidla degradací, svědek předmětné vozidlo neviděl. K protokolu o předání a vydání věci uvedl, že má zkušenost s podobnými případy, rozsah degradace se odvíjí nejen obdoby skladování, ale od způsobu provedení skladování, absence servisních úkonů má markantní vliv na technický stav vozidla, pokud je vozidlo skladováno venku, degradace je horší, následně se musí provést kompletní revize všech skupin při delším skladování, výměna všech náplní vozidla. Co se týká předmětného konkrétního vozidla, svědkovi nebyl znám, jaký byl přesný způsob jeho skladování, například jestli bylo umístěno ve vnitřních klimatizovaných prostorách, nebo venku na povětrnosti. U vozidla se musí vyměnit všechny degradované části, zpětně dohnat servisní úkony, které by měly být provedeny. Znalec vozidlo v době zajištění ani v době vrácení neviděl. Co se týká cenové nabídky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] z 28. 11. 2017, znalec vypověděl, že všechny položky souvisí s poškozením, které je uvedeno v podání žalobce ze dne 6. 8. 2019.

26. Znalec [celé jméno znalce] v rámci 2 výslechů vypověděl, že vozidlo viděl pouze dne 8. 3. 2018, když jej žalobce požádal o vypracování odborného vyjádření ke škodě, která vznikla na vozidle, které bylo 3 roky zajištěno. V době, kdy bylo vozidlo zabaveno, jej svědek neviděl. Vozidlo bylo vráceno 13. 11. 2017, svědek ho však viděl až po půlroce po vrácení. Vozidlo, když jej viděl, dopodrobna nezkoumal, ze zkušenosti ví, že pokud se vozidlo 3 roky neprovozuje a stojí na místě zaparkováno venku, dochází k absolutnímu znehodnocení některých dílů, musí se provést výměna pneumatik, veškerých filtrů, dochází k opotřebení brzdové soustavy i ke korozi brzdových kotoučů, je třeba vyměnit akumulátor. Co se týká cenové nabídky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] z 28. 11. 2017, znalec vypověděl, že všechny položky souvisí s poškozením, které je uvedeno v podání žalobce ze dne 6. 8. 2019.

27. Soud pro přehlednost a pro vyjasnění částečných rozporů v dřívějších výpovědích dovyslechl oba znalce dohromady při jednání dne 22. 3. 2023. Znalcům byla předložena servisní nabídka [právnická osoba] ze dne 28. 11. 2017 a podání žalobce ze dne 6. 8. 2019. Znalci se k jednotlivým poškozením vozidla vyjádřili následovně: 1) servis olejové náplně a filtrů vozidla (olejový, vzduchový, palivový, kabinový) – jedná se o díly, které se v případě běžného provozu v předepsaných intervalech vyměňují, tzn., že by tyto díly musel žalobce vyměnit i v případě, kdy by vozidlo nebylo 3 roky zajištěno, nestálo by a bylo by běžně užíváno 2) výměna brzd, tj. kotoučů, destiček brzdových třmenů, brzdové kapaliny a brzdového čidla – při běžném používání vozidla by se v průběhu 3 let měnily brzdové destičky a čidla; třmeny, brzdová kapalina a brzdové kotouče by se v takovém případě neměnily, k výměně kotoučů došlo z důvodu hloubkové koroze a kondenzace vlhkosti, životnost brzdové kapaliny je cca 4 roky; set of brake je spotřební materiál pro výměnu brzd, který je vždy nutné využít při výměně brzd 3) poškození měchu zadní nápravy – jedná se o díl, který se běžně nemění a je koncipován i pro celou životnost vozidla; nepoužíváním vozidla díl degraduje, dojde k úniku vzduchu a materiál ztrácí funkčnost, neboť je koncipován na určitý tlak, který je udržován používáním vozidla 4) výměna 4 pneumatik – jedná se o díl, který není určen k tomu, aby vozidlo stálo nehybně několik měsíců či let, stáním vozidla a zatížením pneumatiky vzniknou nevratné deformity, dojde k úniku vzduchu a pneumatika musí být vyměněna bez ohledu na stav v době zajištění vozidla; životnost pneumatiky závisí na různých faktorech, ale dá se říci, že u zimní pneumatiky je průměrně 4 roky, letní pneumatiky vydrží ještě déle 5) výměna baterie – jedná se o díl, u kterého nepoužíváním dochází k absolutní degradaci a musí se vyměnit; v případě, kdy vozidlo nejde nastartovat a kdy při zajištění jezdilo, je jednoznačné, že došlo k poškození baterie; životnost baterie je cca 2 roky; zároveň je nutná také výměna baterie v klíčích při jejich nepoužívání 6) oxidace ventilátoru topení – jedná se o díl, který se v průběhu životnosti vozidla běžně nemění; k degradaci součástek tepelného výměníku dojde okysličením uhlíku nebo kondenzací vlhkosti a musí být vyměněn celý díl 7) poškození klimatizace – jedná se o díl, u kterého při nepoužívání dochází ke korozi kompresoru, neboť dojde k odtečení oleje, k úniku chladícího média a k degradaci celé soustavy; k provozu je nutné nastartování vozidla, při provozu vozidla dochází k promazávání soustavy, k poškození kompresoru vozidla a k nutnosti výměny celého systému za normálních okolností při provozu vozidla nedojde K dotazu, zda by závěry znalců byly jiné v případě, kdy by vozidlo bylo při zajištění skladováno v hale, kde se topí, a pouze ve venkovních prostorách, znalci uvedli, že by došlo k rozdílu v případě, kdy by se s vozidlem popojíždělo, a to u degradace pneumatik a baterie, a v případě, kdy by na místě byly stabilní teplotní podmínky v létě i v zimě a ukazatel vlhkosti, u degradace brzdových kotoučů a klimatizace. [anonymizováno] [celé jméno znalce] dále poukázal na to, že jakmile je vozidlo skladováno venku déle než půl roku, tak je výrobcem dán pokyn k jeho rozebrání, a to se jedná o zcela nová vozidla. Vozidla musí co nejrychleji do provozu, aby se zabránilo příp. poškozením způsobeným stáním vozidla. Pro funkci vozidla je ideální zahřátí motoru, převodovky, filtry a katalyzátory se dostanou do provozních teplot, proto se doporučuje, když vozidlo stojí třeba půl roku, aby bylo projeto v průběhu té doby a vráceno do garáže, neboť se tím zabrání většině degradací.

28. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, korespondující se skutkovými zjištěnými popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nehodnotil důkazy duplicitní k provedenému trestnímu spisu a důkazy týkající se nároků, které již nejsou předmětem řízení.

29. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

31. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

32. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobce na náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení.

33. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

34. V posuzovaném případě se jednalo o zmíněné usnesení [stát. instituce] ze dne 8. 11. 2014 o zahájení trestního stíhání sdělením obvinění podle § 160 odst. 1 trestního řádu pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a dále dne 3. 9. 2015 pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 280 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Sdělení obvinění bylo odůvodněno v usnesení uvedenými skutečnostmi, které nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin a byly důvody k podezření, že jej spáchaly konkrétní osoby, tj. žalobce spolu s ostatními spoluobviněnými. Nelze dospět k závěru o bezdůvodném zahájení trestního stíhání. Také soud nedospěl k závěru, že by se žalobce podílel na zahájení trestního stíhání proti jeho osobě, nebo že by si trestní stíhání sám zavinil. Žalobce sice podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ta ovšem byla zamítnuta usnesením [anonymizováno 5 slov] [datum] Trestní stíhání žalobce bylo zakončeno rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2016, ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 8. 2016, rozsudkem [název soudu] ze dne 15. 12. 2016 a usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2017, kterým byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby s právní mocí zprošťujícího rozsudku dne 26. 6. 2017. Existenci odpovědnostního titulu žalovaná nesporovala.

35. Předmětem řízení jsou následující úkony právní služby, u kterých žalovaná nesporovala provedení těchto úkonů, ale jejich účelnost. Jedná se o nahlížení do trestního spisu dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015 a 20. 7. 2015 a porady s klientem dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016.

36. Žalobce byl trestně stíhán pro výše zmíněnou trestnou činnost a byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozsahu deset až osmnáct let. Podle § 10 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále„ AT“) se za tarifní hodnotu u této trestní sazby považuje částka 50 000 Kč, čemuž dle § 7 advokátního tarifu odpovídá sazba mimosmluvní odměny v částce 3 100 Kč za jeden úkon právní služby. Podle § 13 AT nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby.

37. Co se týká úkonů nahlížení do trestního spisu dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015 a 20. 7. 2015 soud shledal účelnými pouze dva, a to ze dne 10. 11. 2014, který následoval po podání návrhu na vzetí do vazby žalobce dne 9. 11. 2014 a je dále odůvodněn konáním vazebního zasedání dne 10. 11. 2014, podáním stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby dne 11. 11. 2014 a podáním stížnosti do usnesení o zahájení trestního stíhání dne 12. 11. 2014. Dále se jedná o úkon ze dne 30. 1. 2015, který je odůvodněn výslechem žalobce dne 20. 2. 2015 a následným konáním vazebního zasedání dne 10. 3. 2015.

38. Žalobce opakovaně uváděl, že prostudování spisu představuje uplatnění práva na obhajobu, neboť se nacházel ve výkonu vazby a sám se nemohl se spisem seznámit, přitom potřeboval vědět, které skutečnosti jsou mu kladeny za vinu. Značná část trestné činnosti se měla odehrávat [anonymizována tři slova], trestní spis byl průběžně doplňován o právní pomoc a bylo nutné se se spisem průběžně seznamovat. Díky tomu, že se obhájce žalobce průběžně seznamoval se spisem, nemusel při seznámení se se spisem při jeho uzavírání využít veškerý vyšetřovatelem určený čas pro jeho studium. Spis čítal tisíce stran, obhájce k závěrečnému studiu spisu využil 3 dny namísto 5 a ve věci se konala vazební zasedání.

39. V rámci předběžného projednání nároku žalobce žalovaná již žalobci přiznala náhradu za nahlížení do spisu po skončení vyšetřování ve dnech 21., 22. a 24. 2015. Z trestního spisu bylo zjištěno, že ve věci se konala tři vazební zasedání (10. 11. 2014, 10. 3. 2015 a 24. 11. 2015). Jak již soud uvedl výše, přiznal v této souvislosti oba požadované úkony, neboť je s ohledem na vazbu žalobce a další rozhodování o setrvání v ní je považuje za účelné. V souvislosti s třetím vazebním zasedáním do spisu nahlíženo nebylo. Lze přisvědčit žalobci, že se jednalo o prošetřování rozsáhlé trestní činnosti ve spolupráci s německými orgány, které poskytovaly právní pomoc, a že seznámení se spisem je realizací jeho práva na obhajobu. Ohledně účelnosti úkonů ze dne 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015 a 20. 7. 2015 však nebyla ze strany žalobce ani k výzvě soudu učiněné při jednání dne 26. 10. 2022 doplněna konkrétní tvrzení, v nichž žalobce účelnost každého z úkonů spatřuje, ačkoliv byl žalobce o následcích nesplnění výzvy poučen, a proto soud žalobci pro neunesení břemene tvrzení náhradu škody za tyto úkony nepřiznal. Zbylé úkony soud neshledal za účelné ani s ohledem na průběh trestního řízení, když tyto se nikterak neodrazily v posuzovaném řízení.

40. Co se týká úkonů porad s klientem ze dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016, žalobce opakovaně uváděl, že bylo potřebné se průběžně seznamovat se spisem, neboť byl ve vazbě (3 měsíce v koluzní) a obhájce byl jediným člověkem s informacemi z venkovního světa. Žalobce měl před svým umístěním do vazby prosperující společnost [právnická osoba], která podnikala na [anonymizována dvě slova] [část obce] v poskytování hlídaného parkoviště, což bylo nutné také operativně řešit.

41. V rámci své účastnické výpovědi žalobce ohledně konaných porad uvedl, že s ohledem na umístění do vazby a nedostatek informací potřeboval vést svou prosperující firmu, hradit splátky na vozidlo, řešit dědictví a rodinnou situaci, obhajobu v trestní věci a přípravu na vazební zasedání, vydání zajištěných aut, počítačů, telefonů a peněz. Vše důležité musel řešit jeho právník. Původně mu s firmou pomáhala přítelkyně, ale i s ní komunikoval obhájce. V rámci porad žalobce s obhájcem řešil vše dohromady, nedá se oddělit, kdy by se vedla porada pouze ohledně trestního řízení. Uvedené koresponduje také s výpovědí svědků [celé jméno svědka], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení].

42. Žalobce však ani k výzvě soudu učiněné při jednání dne 26. 10. 2022 nedoplnil konkrétní tvrzení, v nichž účelnost každého z úkonů spatřuje, ačkoliv byl poučen o následcích nesplnění výzvy, a proto soud žalobci pro neunesení břemene tvrzení náhradu škody za tyto úkony nepřiznal. Žalovaná v rámci v rámci přiznaného odškodnění žalobci již nahradila 21 porad konaných v období od 11. 11. 2014 do 11. 1. 2016, ohledně dalších porad sám žalobce uvedl, že nelze odlišit, které byly konány právě na zrušení nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání a které byly konány v souvislosti s podnikáním žalobce a s rodinným životem žalobce, proto není možné dospět k závěru o tom, že určité náklady vynaložené na poradu byly účelné.

43. Na náhradě škody z důvodu nákladů vynaložených na právní zastoupení žalobce v posuzovaném řízení, tak byla žalobci přiznána částka 6 800 Kč (nahlížení do spisu dne 10. 11. 2014 - 3 100 Kč + 300 Kč, nahlížení do spisu dne 30. 1. 2015 – 3 100 Kč + 300 Kč) podle § 11 odst. 3 AT. Náhrada 21 % DPH nebyla požadována, právní zástupce žalobce není plátcem této daně. Soud proto žalované uložil ve výroku II. povinnost tuto částku žalobci zaplatit a ve zbývajícím rozsahu soud žalobu pro její nedůvodnost ohledně tohoto nároku ve výroku III. zamítl.

44. Dalším nárokem žalobce byl nárok na náhradu škody v částce 138 182,40 Kč představující náhradu škody na vozidle [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka], která měly být způsobena nesprávným skladováním vozidla v době zajištění.

45. V daném případě bylo prokázáno, že vozidlo [anonymizováno] při jeho zajištění dne 8. 11. 2014 mělo jen drobná poškození karosérie a sjeté pneumatiky a že dne 15. 11. 2017 bylo žalobci vráceno vozidlo nepojízdné, s poškozeným předním nárazníkem, s poškozeným stahovacím okénkem a PC vozidla hlásilo poškozenou stavitelnost podvozku.

46. Co se týká poškozeného stahovacího okénka a poškozeného předního nárazníku, odvolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 29. 7. 2022 dospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu, neboť žalovaná porušila povinnost vozidlo zabezpečit a chránit před poškozením, a o vzniku škody v částce 6 640,80 Kč v případě poškozeného okénka a v částce 29 192,80 Kč v případě poškozeného nárazníku, neboť se nepochybně nejedná o poškození v důsledku plynutí času, a žalobci tuto náhradu přiznal. Předmětem řízení zůstal nárok na náhradu 21 % DPH související s touto škodou ve výši 7 525 Kč, který soud považuje rovněž za důvodný, podmínky odpovědnosti státu za vzniklou škodu jsou splněny, proto jej soud žalobci ve výroku I. přiznal.

47. Ohledně dalších tvrzených poškození vozidla [anonymizováno], tj. poškození klimatizace, oxidace ventilátoru topení, poškození baterie, poškození 4 pneumatik, poškození měchu zadní nápravy, poškození kotoučů brzd, destiček, brzdových třmenů a brzdové kapaliny a brzdového čidla a poškození olejové náplně a olejového a vzduchového a palivového a kabinového filtru, soud dospěl k závěru, že ve věci jsou částečně splněny podmínky odpovědnosti státu za vzniklou škodu.

48. V řízení bylo zjištěno, že vozidlo bylo skladováno v období od 8. 11. 2014 do 15. 11. 2017 v areálu [obec] u [obec], kdy posledních 7 měsíců bylo umístěno na venkovní odstavné ploše, která není zastřešena. Po zbylé období bylo vozidlo umístěno v hale, která je zastřešena, vytápěna a uzavřena plechovými vraty. Vlhkost v halách sledována není, v halách jsou průduchy cca 25 cm, vozidla jsou při skladování jednou za 3-4 měsíce na místě nastartována a zkontrolována, zda neunikají nějaké kapaliny. Vozidla nejsou projížděna. Jak již soud uvedl výše, žalobci bylo vráceno vozidlo nepojízdné, s poškozeným předním nárazníkem, s poškozeným stahovacím okénkem a PC vozidla hlásilo poškozenou stavitelnost podvozku. Uvedené bylo zjištěno z výpovědi svědka [celé jméno svědka], [příjmení], z účastnického výslechu žalobce a z listinných důkazů.

49. Znalci [příjmení] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [celé jméno znalce] ohledně způsobu skladování uvedli, že jakmile je vozidlo skladováno venku déle než půl roku, tak je výrobcem dán pokyn k jeho rozebrání, a to se jedná o zcela nová vozidla. Vozidla musí co nejrychleji do provozu, aby se zabránilo příp. poškozením způsobeným stáním vozidla. Pro funkci vozidla je ideální zahřátí motoru, převodovky, filtry a katalyzátory se dostanou do provozních teplot, proto se doporučuje, když vozidlo stojí např. půl roku, aby bylo projeto v průběhu té doby a vráceno do garáže, neboť se tím zabrání většině degradací. Znalci dále uvedli, že k poškození vozidla by nedošlo v případě, kdy by se s ním popojíždělo, a v případě, kdy by na místě byly stabilní teplotní podmínky v létě i v zimě a ukazatel vlhkosti. K tvrzeným poškozením dochází z důvodu absence běžné údržby a z důvodu následků vnějších vlivů působících na různé díly vozidla degradací. Následně se musí provést kompletní revize vozidla při delším skladování, výměna všech náplní vozidla, výměna degradovaných částí a zpětně se musí dohnat servisní úkony, které již měly být provedeny.

50. V dané věci tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť žalovaná porušila povinnost vozidlo zabezpečit a chránit před poškozením, když nezajistila podmínky pro správné skladování vozidla. Vozidlo nebylo projížděno, nebylo skladováno na místě se stabilními teplotními podmínkami ani nebyla sledována vlhkost prostředí. V důsledku dlouhodobého nesprávného skladování vozidla došlo k jeho poškození a ke vzniku škody na straně žalobce v celkové částce 91 831,20 Kč bez DPH, neboť k poškození nedošlo pouze plynutím času.

51. Co se týká rozsahu vzniklé škody, soud vyšel z listinných důkazů, účastnického výslechu žalobce, výslechu svědka [celé jméno svědka] a výpovědí znalců, které jsou podrobně rozepsány v bodě 27 odůvodnění tohoto rozsudku, a soud na ně pro stručnost odkazuje.

52. K poškození olejové náplně a olejového a vzduchového a palivového a kabinového filtru a brzdových destiček a čidel v příčinné souvislosti s nesprávným skladováním nedošlo, neboť tyto díly by žalobce musel v období 3 let měnit i v případě, kdy by vozidlo bylo běžně užíváno, proto soud žalobu v tomto rozsahu výrokem III. zamítl.

53. K poškození brzdových kotoučů (z důvodu hloubkové koroze a kondenzace vlhkosti) a k výměně set of brake, k poškození měchu zadní nápravy (z důvodu úniku vzduchu a ztráty funkčnosti), k výměně 4 pneumatik (z důvodu stání vozidla), k výměně baterie a baterie v klíčích (z důvodu nepoužívání vozidla), k oxidaci ventilátoru topení (z důvodu kondenzace vlhkosti a degradace součástek tepelného výměníku) a k poškození klimatizace (z důvodu koroze kompresoru) došlo v příčinné souvislosti s nesprávným skladováním vozidla, neboť za normálních okolností a provozu vozidla během období tří let k nutnosti výměny těchto dílů nedojde.

54. Co se týká cenové nabídky od společnosti [právnická osoba] ze dne 28. 11. 2017, znalci vypověděli, že všechny položky souvisí s poškozením, které je uvedeno v podání žalobce ze dne 6. 8. 2019. Žalovaná nesporovala, že žalobce uvedenou částku za opravu vozidla skutečně zaplatil.

55. V řízení tak byl prokázán vznik škody v částce 91 831,20 Kč, což odpovídá nákladům na opravu vozidla ohledně poškozených brzdových kotoučů v celkové částce 28 577,80 Kč (práce 3 480 Kč, L brzdový kotouč 6 175 Kč, P brzdový kotouč 6 175 Kč, brzdové kotouče 8 853,60 Kč a set of brake 3 894,20 Kč), poškozeného měchu zadní nápravy v celkové částce 8 537 Kč, výměny pneumatik v celkové částce 35 156 Kč, výměny baterie a baterie v klíčích v celkové částce 11 153,60 Kč a výměny ventilátoru topení a klimatizace v celkové částce 8 406,80 Kč DPH ve výši 21% činilo z částky 91 831,20 Kč částku 19 284,60 Kč.

56. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud uložil žalované ve výroku I. povinnost zaplatit žalobci částku 111 115,80 Kč a ve zbývajícím rozsahu ohledně tohoto nároku na náhradu škody soud žalobu pro její nedůvodnost ve výroku III. zamítl.

57. Ve výrocích I. a II. bylo žalobci přiznáno i příslušenství z jednotlivých částek v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 15 odst. 1, 2 zákona, podle kterého má stát povinnost uspokojit požadavek poškozeného nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy poškozený svůj nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 zákona (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona). Marným uplynutím této lhůty se i stát dostává do prodlení, neboť i on sám má postavení dlužníka z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 1968 věta prvá občanského zákoníku) a může i u něj nastat prodlení, pokud svůj závazek nesplní v šestiměsíční lhůtě ode dne, kdy poškozený v zákonem stanovené lhůtě u státu svůj požadavek na přiměřené zadostiučinění uplatní. Tento závěr byl potvrzen v nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2010 sp. zn. II. ÚS 1612/09. V posuzované věci byly nároky žalobce u žalované uplatněny dne 24. 12. 2017, kdy byla žalované doručena žádost žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce o náhradu škod a nemajetkových újem v rámci předběžného projednání nároku podle § 14 zákona a od tohoto data počala běžet šestiměsíční lhůta ve smyslu § 15 odst. 2 zákona, v jejímž průběhu mohl být nárok žalobce uspokojen. K jejímu marnému uplynutí došlo dne 24. 6. 2018, a proto se dne 25. 6. 2018 žalovaná ocitla v prodlení.

58. Výrok IV. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Žalobce původně požadoval po žalované zaplacení 8 nároků. Ohledně nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou, nezákonným trestním stíháním a za ztížení společenského uplatnění (tarifní hodnota 3x 50 000) byl žalobce plně úspěšný, žalovaná nároky odškodnila poté, co co uplynula 6 měsíční lhůta k předběžnému projednání nároku podle § 15 odst. 1 OdpŠk, příp. žalobci bylo odškodnění přiznáno soudem. Ohledně nároků na náhradu majetkové škody byl žalobce úspěšný v rozsahu částky 316 464 Kč na nákladech právního zastoupení (305 550 + 4 114 + 6 800), v rozsahu částky 112 469 Kč na ušlé mzdě a v rozsahu částky 147 833,60 Kč (118 640,80 + 29 192,80), žalovaná nároky odškodnila poté, co co uplynula 6 měsíční lhůta k předběžnému projednání nároku podle § 15 odst. 1 OdpŠk, příp. žalobci bylo odškodnění přiznáno soudem. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce 225 984 Kč (amortizace), v částce 20 000 Kč (náhrada za náklady na znalecký posudek), v částce 26 182,40 (oprava vozidla [anonymizováno]), v částce 23 531 Kč (ušlá mzda) a v částce 175 286 Kč byl žalobce neúspěšný a zavinil tak vedení řízení v tomto rozsahu. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku (nároků) na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobce měl procesní úspěch co do tarifní hodnoty 726 766,60 Kč, a tedy ze 60,7 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 470 983,40, a tedy z 39,3 %. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21,4 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobce).

59. Náhrada nákladů řízení je představována náklady za soudní poplatek ve výši 14 000 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokáta podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT za 3 úkony právní služby, každý po 13 100 Kč (z tarifní hodnoty 1 197 750; převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby 9. 10. 2018), za 7 úkonů právní služby, každý po 11 420 Kč (z tarifní hodnoty 779 731; účast na jednání soudu dne 17. 7. 2019, 23. 9. 2019, 11. 11. 2019, 8. 12. 2019, 17. 2. 2020 a 16. 3. 2020, vyjádření ze dne 6. 8. 2019), za 8 úkonů právní služby po 11 340 Kč (z tarifní hodnoty 756 200; účast na jednání soudu dne 3. 8. 2020, 6. 1. 2021, 15. 2. 2021, 29. 3. 2021, 17. 5. 2021, 23. 6. 2021 a 6. 9. 2021, vyjádření ve věci 11. 2. 2021), za 4,5 úkonů právní služby po 11 060 Kč (z tarifní hodnoty 680 700; účast na jednání soudu dne 8. 11. 2021 a 22. 12. 2021, účast na vyhlášení rozsudku 29. 12. 2021, odvolání 20. 2. 2022, účast na jednání odvolacího soudu 29. 7. 2022), za 4 úkony právní služby po 9 340 Kč (z tarifní hodnoty 253 782,40; účast na jednání soudu dne 26. 10. 2022, 4. 1. 2023 a 22. 3. 2023, vyjádření ve věci 4. 12. 2022), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 8 100 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 27 úkonů právní služby, každý po 300 Kč, celkem činí náklady právního zastoupení částku 319 190 Kč, z toho 21,4 % činí 68 306,70 Kč, zaplacení uložil soud neúspěšné žalované.

60. Výrok V. a VI. o nákladech řízení státu je odůvodněn podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzovaném případě byl žalobce neúspěšný v rozsahu 39,3 % a žalovaná byla neúspěšná v rozsahu 60,7 %, soud u účastníků nezjistil předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jim uložil zaplatit náklady řízení, které stát vynaložil za znalečné a svědečné. Výše nákladů státu bude specifikována v samostatném usnesení (ke dni vyhlášení rozhodnutí nebylo pravomocně rozhodnuto o všech položkách tvořících náklady státu).

61. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.