20 C 87/2022- 174

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizováno] [údaje o zástupci] proti žalovaná: [země] [anonymizováno] [stát. instituce], [IČO] [anonymizováno] [adresa státního zastupitelství] [anonymizováno 9 slov] [adresa] o zaplacení 626 625 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 188 875 Kč od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 626 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 23 602 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou v souvislosti s trestním řízením vedeným u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] v celkové výši 815 500 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvádí, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání dne [datum] a dále [datum]. Dále, že nejprve došlo k jeho pravomocnému odsouzení rozsudkem [název soudu] ze den [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum]. Následně však byly tyto rozsudky zrušeny usnesením [název soudu] ze dne [datum] a žalobce byl poté obžaloby zproštěn dle § 226 písm. b) rozsudkem [název soudu] ze dne [datum]. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí. Žalobce jednak namítá, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a domáhá se zadostiučinění za tento nesprávný úřední postup ve výši 250 000 Kč. Dále žalobce popisuje zásahy v osobnostní sféře a domáhá se zadostiučinění za újmu vyvolanou vydáním nezákonného rozhodnutí, tedy nezákonným trestním stíháním, a to ve výši 565 500 Kč. Žalobce tvrdil následující zásahy, a to že se jej dotkla celková délka řízení, že v důsledku trestního stíhání byl vystaven úzkosti a obavám a byl nucen poskytovat součinnost OČTŘ, což bylo časově i psychicky náročné. Dále namítá, že trestní řízení bylo excesivní, nikdy nemělo být zahájeno a cítí se dotčen tím, že mu bylo kladeno za vinu, že se měl pokusit zničit občanské sdružení způsobením škody přesahující částku 31 000 000 Kč a hrozil mu trest odnětí svobody až na 8 let. Dále namítá zásah do své sféry tím, že na něm byl vykonán trest podmíněného odnětí svobody, neboť mu byl tento trest pravomocně uložen a bez 5 měsíců jej žalobce vykonal. Dále obecně žalobce namítá zásah do dobré pověsti a do dosavadního způsobu života. Poukazuje na to, že byl bezúhonný, že se musel zpovídat manželce, matce, dětem a nejbližším kolegům a přátelům. Dále obecně namítá, že bylo ohroženo jeho povolání advokátního koncipienta, které vykonával do 17. 9. 2014. Co se týká průběhu trestního řízení, tak zde namítal, že byl vystaven zcela nesmyslným otázkám ze strany orgánů.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce svůj nárok uplatnil dne [datum] a že stanoviskem ze dne [datum] bylo nároku z titulu nezákonného trestního stíhání vyhověno v částce 100 000 Kč a nároku z titulu nepřiměřené délky bylo vyhověno v částce 88 875 Kč, neboť v dané věci byly shledány oba odpovědnostní tituly. Žalovaná popsala, že zohlednila zásahy v profesní sféře a povahu a závažnost trestných činů, jakož i pravomocné odsouzení žalobce a délku řízení. Za délku řízení v rozsahu 7 let a 7 měsíců pak přiznala žalovaná základní částku odškodnění 15 000 Kč ročně, kterou ponížila o 10 % pro počet soudních instancí, které se na rozhodování podílely. Žalovaná dále při jednání zdůraznila, že žalobce byl z titulu nepřiměřené délky odškodněn i za období, po které bylo trestní řízení pravomocně skončeno a po které žalobce nemohl trpět nejistotou z důvodu, že ve věci mimořádný opravný prostředek nepodal.

3. Dne [datum] se konalo jednání, které nebylo k žádosti žalobce odročeno z důvodu, že žádost žalobce ze dne [datum] nebyla shledána za včasnou a důvodnou. Žádost právní zástupkyně žalobce odůvodnila tím, že se o konání jednání dozvěděla až nyní a z časových důvodů se jí nepodaří změnit program, a zároveň tím, že předvolání předchozímu právnímu zástupci žalobce nebylo doručeno. Soud konstatoval, že žalobce byl k jednání řádně předvolán již v lednu tohoto roku a že jeho předchozí právní zástupce [anonymizováno] [příjmení] nebyl předvoláván z důvodu pozastavení výkonu advokátní činnosti, v důsledku toho tak není oprávněn poskytovat právní služby a byla mu znepřístupněna datová schránka advokáta. Uvedené má stejné důsledky jako situace, kdy by došlo ze strany právního zástupce k výpovědi plné moci (§ 20 odst. 6 zákona o advokacii). Žalobce tak měl dostatek času učinit vhodná opatření a příp. si zvolit nového právního zástupce, toto však dle doložené plné moci učinil až dne [datum]. Dále lze poukázat na to, že právní zástupkyně žalobce svou žádost o odročení jednání nijak blíže neodůvodnila a nedoložila např. kolizi s jiným jednáním. Pokud není v časových možnostech právního zástupce zastupovat účastníka při nařízeném jednání, nemusí právní zástupce vědom si této skutečnosti právní zastoupení účastníka převzít.

4. Z uplatnění nároku spolu s doručenkou, ze stanoviska žalované spolu s doručenkou a transakční historie účtu soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum]. Žalovaná žalobci po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku dne [anonymizováno] [datum] uhradila zadostiučinění ve výši 188 875 Kč (100 000 Kč za újmu vyvolanou nezákonným rozhodnutím a 88 875 Kč za újmu vyvolanou délkou řízení) na základě stanoviska ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum].

5. Žalobce v návaznosti na částečné plnění žalované vzal v této části žalobu zpět včetně příslušenství a soud řízení o těchto částech nároků usnesením ze dne 7. 10. 2022, č.j. 20 C 87/2022-151 zastavil.

6. Ze spisu [název soudu], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [datum]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [datum], [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]. [anonymizována dvě slova] [datum], [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována dvě slova] [datum], [datum], [datum], [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována tři slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována tři slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [datum] [název soudu] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována tři slova]. [anonymizována čtyři slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [název soudu], [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [datum]. [role v řízení] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova].

7. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, korespondující se skutkovými zjištěnými popsanými výše, zejm. pokud jde o průběh trestního řízení a o zásahy do osobnostní sféry žalobce, které soud blíže shrnuje níže v rámci posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nehodnotil důkazy duplicitní k provedenému trestnímu spisu a výzvu žalované ze dne [datum], neboť tato se netýkala předmětu tohoto řízení.

8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

10. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

11. Žalobce se podanou žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení ve výši 250 000 Kč. Žalovaná shledala odpovědnostní titul a na tento nárok plnila dne [datum] (po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku) částku 88 875 Kč. Řízení bylo co do dobrovolného plnění žalované částečně zastaveno a předmětem řízení tak zůstalo na tomto nároku zadostiučinění ve výši 161 125 Kč.

12. Soud se tak nejprve zabýval otázkou, zda orgány činné v trestním řízení vydaly rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

14. Předmětné trestní řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do dne [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Tedy celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 7 let a 6 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále rozvedené okolnosti nepřiměřená. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

15. K uvedenému závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, zejména pak kritéria písmene d) - postupu soudů během řízení a písmene e) - významu předmětu řízení pro poškozeného. Typově se jedná o řízení se zvýšeným významem (opakovaně judikováno ESLP), proto je třeba obecně klást vyšší důraz na rychlost řízení. Pokud jde o úkony soudů, pak k závěru o nesprávném úředním postupu soud dospívá zejména vyhodnocením toho, že z odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu z [datum] se podává, že jak rozhodnutí soudu prvé instance, tak soudu odvolacího trpí nejen vadami právního posouzení, ale i nedostatečných skutkových zjištění, a že nebyla plně zohledněna judikatura Ústavního soudu ohledně limitace aktivity soudu v prokazování viny. Jelikož tak dovolací soud zrušil napadená rozhodnutí i z důvodu nedostatku skutkových zjištění, nejen pro učiněné právní závěry, pak v tomto soud shledává okolnost, pro kterou uzavírá, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, neboť se jedná nikoli pouze o jiné právní hodnocení, ale i o neúplné dokazování, a jakkoliv nelze vyčíslit, o kolik tato skutečnost řízení protáhla, je zřejmým, že se tak stalo. Soud dále v řízení shledal období dílčího průtahu v době od podání obžaloby, k čemuž dochází [datum], do nařízení prvého hlavního líčení, k čemuž dochází až [datum], tedy po 6 měsících. Za dílčí pochybení soudu prvé instance pak lze považovat i to, že usnesení o nákladech zmocněnce poškozeného ze dne [datum] bylo dne [datum] zrušeno odvolacím soudem pro nepřezkoumatelnost, což rovněž délku řízení negativně ovlivnilo. Soud tedy kombinací vyhodnocení kritéria významu řízení a dílčích pochybení, které shledal v postupu soudu, uzavírá, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

16. Tento závěr nevyvrací ani vyhodnocení kritérií ostatních, neboť jakkoliv řízení bylo po skutkové stránce složitějším a rovněž složitějším po stránce procesní, pak toto ještě celkovou délku řízení neodůvodňuje, právní složitost se na délce řízení zásadněji neprojevila, a rovněž nelze dospět k závěru, že by délku řízení zapříčinil svým jednáním poškozený.

17. Odpovědnostní titul tak je dán.

18. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) soud neshledal.

19. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

20. Za posuzované řízení v délce trvání 7 let a 6 měsíců tak soud přiznal žalobci základní částku odškodnění ve výši 97 500 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal.

21. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) - Řízení bylo složitějším po stránce skutkové a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Skutková složitost předmětu řízení se podává z toho, že jak policie, tak soud k důkazu musely provést a vyhodnotit velké množství listinných důkazů, čítající tisíce stran dokumentů (několik balíků přílohových spisů). V řízení byly slyšeny rovněž desítky svědků a byl zadán i rozsáhlý znalecký posudek. Pro nadstandardně zvýšenou skutkovou složitost je tak třeba základní odškodnění ponížit, neboť pro ni řízení odůvodněně trvalo dobu delší. Soud dále uzavírá, že řízení bylo složitějším i po stránce procesní a rovněž pro toto kritérium pak soud základní částku odškodnění dále ponižuje o dalších 5 %. Procesní složitost řízení se promítla zejména v tom, že ve věci vystupovalo více obviněných, se kterými bylo nutno komunikovat, včetně jejich právních zástupců, a v procesní složitosti řízení se promítla právě i rozsáhlá komunikace s velkým množstvím svědků, se znalci, a rovněž četné žádosti o odročování, jak soud rekapituluje výše. Pokud jde o zbývající kritérium právní složitosti řízení, pak soud pro tuto základní částku odškodnění nemodifikuje, právní složitost se na délce řízení odůvodněně nepromítla. A rovněž soud nemodifikuje dále základní částku odškodnění pro počet soudních instancí. Ve věci sice rozhodoval 2× soud prvé instance, jednou soud odvolací a i soud dovolací, nicméně jak uvedeno výše, rozhodnutí soudu prvé a druhé instance muselo být soudem dovolacím zrušeno i pro nedostatky ve skutkových zjištěních, tedy nelze víceinstančnost soudního řízení v tomto případě přičítat k tíži žalobce dalším snížením základní částky odškodnění. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Soud v řízení neshledal jednání žalobce, kterým by se tento negativně, či pozitivně podílel na délce řízení, a proto kritérium soud základní částku odškodnění nemodifikoval. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – Kritérium postupu orgánů veřejné moci soud vyčerpal již tím, že pro toto kritérium dospěl k závěru o nesprávném úředním postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Až na tyto výhrady pak soud uzavírá, že řízení jak ve fázi přípravného řízení, tak v řízení před soudem jinak probíhalo plynule, úkony na sebe navazovaly a byly činěny ve snaze dosáhnout rozhodnutí v co nejkratší době. Jelikož je toto kritérium vyčerpáno tím, že primárně pro něj soud shledal nesprávný úřední postup, pak soud již základní částku odškodnění pro toto kritérium dále nemodifikuje. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Jakkoli jde tedy o řízení s typově vyšším významem, pak je třeba v předmětném sporu zohlednit skutečnost, že žalobce zároveň uplatnil nároky na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním jako takovým, přičemž za nezákonné trestní stíhání byl žalovanou odškodněn ve výši 100 000 Kč a žalobci byla poskytnuta i omluva. Zvýšený význam trestního řízení pak byl již tedy zhodnocen v rámci tohoto jiného nároku na nemajetkovou újmu na straně žalobce a hodnocení typového řízení jako zvýšeného i v rámci tohoto nesprávného úředního postupu by pak znamenalo duplicitní hodnocení tohoto kritéria. Soud proto pro význam řízení základní částku odškodnění nemodifikuje.

22. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponížit o 15 % na výsledných 82 875 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již poskytla na tento nárok jakožto finanční zadostiučinění částku vyšší, konkrétně ve výši 88 875 Kč (soud řízení v této části zastavil), pak soud co do zbytku tohoto nároku (161 125 Kč) žalobu zamítl. K závěru o adekvátnosti výše vyplaceného odškodnění dospěl rovněž soud v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 10 C 121/2022 ve věci odškodnění spoluobžalovaného.

23. Žalobce se dále domáhá finančního zadostiučinění ve výši 465 500 Kč za vydání nezákonného rozhodnutí, resp. nezákonné trestní stíhání. Žalovaná žalobci poskytla odškodnění ve výši 100 000 Kč (po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku); řízení bylo co do dobrovolného plnění žalované částečně zastaveno.

24. Usnesení o zahájení trestního stíhání je podle § 160 odst. 1 tr. řádu nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením (viz výše), čímž je tak v souzeném případě naplněn předpoklad odpovědnostního titulu žalované z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí.

25. Nezákonným rozhodnutím je předně usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, neboť toto bylo v posledku odklizeno zprošťujícím rozsudkem [název soudu] ze dne 10. 6. 2021, č.j. [číslo jednací]. Toto nezákonné rozhodnutí bylo první v řadě a nejdříve začalo vyvolávat účinky nezákonného trestního stíhání vůči žalobci a bylo jako poslední zrušeno. Toto nezákonné rozhodnutí je proto dominantní příčinou vzniku újmy vyvolané trestním stíháním.

26. Nezákonným rozhodnutím je dále usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1, písm. a) tr. zákoníku a zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku, když toto bylo v rozsahu přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání odklizeno již zprošťujícím rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], kterým byl v této části potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum].

27. Nezákonnými rozhodnutími jsou konečně i rozsudek [název soudu] ze dne [datum], v odsuzující části, a rozsudek [název soudu] ze dne [datum], neboť tyto byly (rozsudek prvé instance právě v odsuzující části) zrušeny pro nezákonnost usnesením [název soudu] ze dne [datum]. Tato nezákonná rozhodnutí byla dominantní příčinou pro vznik újmy na straně žalobce vyvolané trestním stíháním v zásazích vyvolaných právě odsouzením, resp. uloženým trestem.

28. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

29. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

30. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

31. Žalobce byl stíhán pro porušení povinnosti při správě cizího majetku, což bylo trestní stíhání dominantní, neboť bylo zahájeno už [datum], a tohoto byl žalobce zproštěn až rozsudkem z [datum]. Žalobce byl dále stíhán od [datum] pro maření výkonu úředního rozhodnutí, kdy došlo k jeho zproštění dříve rozsudkem [název soudu] z [datum]. V obecné rovině soud uzavírá, že povaha obou těchto trestných činů nevyvolává ve společnosti zvýšené společenské odsouzení, jako je tomu například u trestných činů násilných, směřujících proti životu či zdraví, nebo proti dětem, nebo trestných činů se sexuálním podtextem. Soud povahu trestné činnosti v rámci přiznaného zadostiučinění zohlednil tím, že k porovnání zvolil případy, kde je povaha trestné činnosti shodná či porovnatelná, a dále tím, že přistoupil k finančnímu zadostiučinění.

32. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

33. Žalobce byl vystaven trestnímu stíhání v délce trvání 7 let a 6 měsíců. Je třeba zohlednit to, že za samotnou délku řízení a nejistotu ohledně jeho výsledku byl žalobce samostatně odškodněn nárokem za nemajetkovou újmu vyvolanou čistě nepřiměřenou délkou řízení, kdy žalobci bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 88 875 Kč. Soud proto délku řízení nebere jako dominantní faktor při odškodnění této druhé újmy vyvolané vydáním nezákonného rozhodnutí a délku řízení zohledňuje zejména tím, že zde délka řízení působila nikoli nejistotou ohledně výsledku trestního stíhání, ale délkou trvání zásahů do sféry žalobce. Toto soud zohlednil tím, že v porovnání volí případy, kde rovněž tamní řízení tamních poškozených trvalo dobu porovnatelnou, tedy zásahy trvaly dobu obdobnou.

34. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

35. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

36. Pokud se jedná o zásahy do jednotlivých sfér žalobce, žalobce v žalobních tvrzeních uvedl, že se jej dotkla celková délka řízení, byl vystaven úzkosti a obavám o výsledek, byl nucen poskytovat součinnost OČTŘ a odpovídat na nesmyslné otázky orgánů a celé trestní řízení považuje za excesivní, neboť nikdy nemělo být zahájeno. Dále uvedl, že se cítí dotčen tím, že mu bylo kladeno za vinu, že se měl pokusit zničit občanské sdružení způsobením škody přesahující částku 31 000 000 Kč a hrozil mu trest odnětí svobody až na 8 let a že na něm byl vykonán téměř celý trest podmíněného odnětí svobody. Dále obecně žalobce namítal zásah do dobré pověsti, do dosavadního způsobu života a ohrožení jeho povolání advokátního koncipienta a poukazoval na to, že se musel zpovídat manželce, matce, dětem a nejbližším kolegům a přátelům.

37. Pokud jde soudem učiněné závěry ohledně zásahů vyvolaných naříkaným trestním, pak soud vyšel ze závěrů soudu dovolacího (např. NS sp. zn. 30 Cdo 2865/2015), ze kterých se podává, že vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby) a že v řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce. Z tohoto důvodu tak soud posuzoval žalobcem tvrzené zásahy výše popsaným způsobem, tedy tak, jak by tyto mohla vnímat jiná osoba stíhaná pro stejný trestný čin.

38. Soud má za zjištěné, že žalobce byl od zahájení trestního stíhání vystaven obavám o výsledek trestního řízení, toto je však újma, která byla odškodněna v rámci přiznaného zadostiučinění za újmu vyvolanou nepřiměřenou délkou řízení.

39. Dále má soud za zjištěné, že žalobce byl obecně zasažen na své cti a důstojnosti zejména proto, že byl stíhán pro činnost, která není trestnou činností, kterou spáchat nechtěl.

40. Zásadním zásahem na straně žalobce je to, že byl po dobu 1 roku a 7 měsíců pravomocně odsouzen, a dále to, že mu bylo kladeno za vinu, že měl způsobit škodu ve výši 31 000 000 Kč.

41. V řízení nebylo prokázáno, že by trestní stíhání vůči žalobci bylo vedeno excesivně či na objednávku jiného subjektu. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce byl vystaven nestandardnímu zacházení ze strany orgánů činných v trestním řízení, k čemuž soud doplňuje, že podstatou odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí je vždy skutečnost, že orgány činné v trestním řízení v posledku chybovaly, tedy v každém z takovýchto případů nastává situace, kdy skutečnosti tvrzené od počátku poškozeným jsou akceptovány v odškodňovaném řízení až po delší době, resp. na jeho konci. Toto je samo o sobě obsaženo již v odškodnění nemajetkové újmy za vydání nezákonného rozhodnutí, za které se mj. i z tohoto důvodu považuje i usnesení o zahájení trestního stíhání, jakkoli toto ryze formálně rušeno není. U žalobce přitom nebylo prokázáno, že by tyto zásahy byly vyvolány nadstandardní měrou.

42. Co se týká zásahů do dobré pověsti, do dosavadního způsobu života a ohrožení povolání advokátního koncipienta jejich rozsah a intenzita zůstaly pouze v rovině obecných a nedostatečně konkrétních tvrzení, žalobce neuvedl v těchto souvislostech žádné konkrétní dopady a k prokázání zásahů neoznačil žádné důkazy. Následky způsobené nezákonným trestním stíháním v osobnostní sféře poškozeného jsou nejvýznamnějším kritériem pro stanovení závěru o vzniku a míře nemajetkové újmy, která spočívá v osobním psychickém prožitku. Soud měl v úmyslu při jednání konaném dne 5. 4. 2023 poskytnout žalobci poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů stran konkretizace zásahů do osobnostní sféry žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání, a to k jakému konkrétnímu poškození dobré pověsti v souvislosti s trestním stíháním došlo, jakým konkrétním způsobem byl v souvislosti s trestním stíháním narušen dosavadní způsob života žalobce, jakým konkrétním způsobem bylo ohroženo povolání žalobce, zda došlo ke konkrétním dopadům do profesní sféry žalobce a zda došlo v důsledku trestního stíhání k narušení rodinných či přátelských vztahů žalobce. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho právní zástupce k jednání nedostavili, vzdal se žalobce dobrodiní poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění kusých tvrzení ohledně zásahů do jeho práv trestním stíháním a označení důkazů k jejich prokázání.

43. Pro úplnost to soud uvádí, že sám žalobce ve svých tvrzeních uvádí, že k výkonu praxe advokátního koncipienta je nezbytná bezúhonnost a že tuto praxi vykonával do 17. 9. 2014. Obžaloba však byla podána až dne 29. 6. 2015, z čehož je zřejmé, že na výkon jeho praxe nemělo vliv pravomocné odsouzení žalobce v trestní věci.

44. Soud ve věci neshledal zvláštní okolnosti, které by bylo třeba hodnotit nad rámec výše uvedených kritérií.

45. Jak pro shledané zásahy ve sféře osobnostní, tak pro délku trestního stíhání soud dospěl k závěru, že žalobci je třeba poskytnout odškodnění ve formě finanční.

46. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ 47. Porovnáním s judikaturou dohledanou soudem a dále založenou žalobcem soud dospěl k závěru, že adekvátní výši zadostiučinění ve vztahu k žalobci je částka 100 000 Kč, a to z důvodu uvedených níže.

48. Soud vyšel v rámci tohoto porovnání z případu řešeného zdejším soudem pod sp. zn. 10 C 121/2022. Tamní poškozený byl spoluobžalovaným v totožné trestní věci jako žalobce, byl totožně stíhán pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu rozhodnutí. Trestní řízení ve vztahu k tamnímu poškozenému trvalo 7 let a 7 měsíců, což je rovněž doba srovnatelná, a došlo k zásahům do podnikatelských aktivit, poškozený přišel o budovanou podnikatelskou historii, dále došlo k zásahům do rodinné sféry, trestnímu stíhání byla vystavena i manželka s dětmi, neboť se v souvislosti s trestním stíháním poškozený přestěhoval. Rovněž byly shledány drobnější zásahy do cti a důstojnosti. Zásadním zásahem bylo pravomocné odsouzení po dobu 1 roku a 7 let a výše způsobené škody 31 000 000 Kč. Tamnímu poškozenému bylo poskytnuto odškodnění ve výši 150 000 Kč. Soud na straně žalobce shledal nižší zásahy ve sféře osobnostní, a to zejména z důvodu neprokázání profesního a rodinného zásahu. Zbývající zásahy jsou plně porovnatelné s tamním poškozeným. Všechny tyto rozdílné skutečnosti odůvodňují závěr, že žalobci by se mělo dostat odškodnění nižšího než tamnímu poškozenému, a to cca o 1/3, čemuž částka 100 000 Kč vyhovuje.

49. Soud dále vyšel v rámci porovnání z případu řešeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 20 Co 134/2021 (u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 10 c [číslo]). Tamní poškozený byl stíhán pro porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní řízení trvalo 2 roky a 10 měsíců a došlo k zásahům ve sféře rodinné, do sociálního života tamního poškozeného, k drobnějším zásahům ve sféře zdravotní, a rovněž byly shledány zásahy ve sféře pracovní, avšak nikoliv zásadní. Tamnímu poškozenému bylo poskytnuto odškodnění ve výši 80 000 Kč. Žalobce byl stíhán pro stejný druh trestné činnosti, tedy tato okolnost je plně porovnatelnou. Žalobce byl stíhán dobu výrazně delší, avšak žalobci se již dostalo odškodnění za újmu vyvolanou obavami o výsledek trestního řízení v rámci nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení. Délka trestního řízení v rozsahu 7 let a 6 měsíců vedeného vůči žalobci však odůvodňuje zásadnější navýšení odškodnění ve vztahu k žalobci pro dobu, po kterou trvaly zásahy do osobnostní sféry, nikoli pro obavu o výsledek stíhání. Soud rovněž shledal na straně žalobce zásadnější zásah ve sféře osobnostní, konkrétně v tom směru, že byl po dobu 1 roku a 7 měsíců pravomocně odsouzen. Zbývající zásahy jsou porovnatelné s tamním poškozeným. Všechny tyto rozdílné skutečnosti odůvodňují závěr, že žalobci by se mělo dostat odškodnění nepatrně vyššího než tamnímu poškozenému, čemuž částka 100 000 Kč vyhovuje.

50. Žalobce dále k porovnání označil případ řešený Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 56 Co 172/2017. Na jednání konaném dne [datum] měl soud v úmyslu vyzvat žalobce, aby tento judikát k porovnání soudu založil, žalobce se však jednání neúčastnil a soud z takto označeného případu v rámci porovnání vycházet nemohl, když se jej soudu nepodařilo dohledat ani vlastní činností.

51. Žalobce na odškodnění nemajetkové újmy za vydání nezákonného rozhodnutí nárokoval zadostiučinění ve výši 565 500 Kč. Žalovaná žalobci plnila částku 100 000 Kč a v této části bylo řízení zastaveno, uvedené zadostiučinění soud považuje za dostatečné, proto ve zbytku, tj. do částky 465 500 Kč, soud žalobu zamítl.

52. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona (§ 605 odst. 2 o. z.). Žalobce požadoval úrok z prodlení od [datum], což je požadavek důvodný, soud mu proto vyhověl a přiznal zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum], kdy došlo k plnění částky 188 875 Kč ze strany žalované.

53. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. a žalobci přiznal plný nárok na náhradu nákladů řízení. Konkrétně žalobce byl úspěšný jak co do požadavku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí, tak za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení (pokud poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, je nutno toto hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši; k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]), přičemž pokud jde o nemajetkovou újmu, zde žalovaná plnila po podání žaloby a po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku, v části jinak důvodně podané žaloby tak bylo řízení pro chování žalované z podnětu žalobce zastaveno (tedy má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení).

55. Žalobci vznikly náklady řízení, které sestávají z: -) zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč -) odměny za 3x účelně vynaložený úkon právní služby po 5 100 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení; žaloba; částečné zpětvzetí žaloby), dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) (tarifní hodnota 2x 50 000 Kč dle NS sp. zn. 30 Cdo 3378/2013); § 11/1 a), d) AT; tj. celkem 18 513 Kč s DPH -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 1 089 Kč s DPH -) právní zástupce žalobce je plátce DPH (ověřeno přes ARES) Tedy celkem 23 602 Kč s DPH.