20 C 94/2013-597

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [datum], [PSČ] [obec] [anonymizováno] - [anonymizováno] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění účastníků se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce následující movité věci: -) štípač dřeva [příjmení] 660, model [anonymizováno], sériové [číslo] v ceně ke dni 17. 10. 2012 ve výši 8 000 Kč, -) sněhová fréza [příjmení] [jméno] [číslo], model [číslo], sériové [číslo] v ceně ke dni 17. 10. 2012 ve výši 3 500 Kč, -) křovinořez [anonymizováno], typ [anonymizováno] 25 TR, v ceně ke dni 17. 10. 2012 ve výši 2 500 Kč, -) zahradní traktor, bez označení výrobce a typu, s označením výkonu na boční straně 12, [číslo], v ceně ke dni 17. 10. 2012 ve výši 16 000 Kč, -) 16 ks solárních panelů [příjmení] [příjmení] 240 W, o celkovém výkonu 3,8 kW, s montážní konstrukcí a měničem napětí [anonymizováno] IG 35 [anonymizováno], v ceně ke dni 17. 10. 2012 ve výši 44 000 Kč,

II. Ze společného jmění účastníků se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované hodnota zůstatku na běžném účtu [číslo] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalované], ke dni 17. 10. 2012, ve výši 3 144,61 Kč,

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění částku 1 034 554,34 Kč do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Liberci na nákladech řízení částku 10 361,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Liberci na nákladech řízení částku 5 361,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno společného jmění manželů s tím, že manželství žalobce a žalované bylo uzavřeno dne 25. 8. 1990 a rozvedeno dne 17. 10. 2012. Předmětem vypořádání učinili účastníci následující movité věci, a to štípač dřeva [příjmení] [anonymizováno], model [anonymizováno], sériové [číslo] sněhovou frézu [příjmení] [jméno] [číslo], model [číslo], sériové [číslo] křovinořez [anonymizováno], typ [anonymizována dvě slova] TR, zahradní traktor, bez označení výrobce a typu, s označením výkonu na boční straně 12, [číslo], 16 ks solárních panelů [příjmení] [příjmení] 240 W, o celkovém výkonu 3,8 kW, s montážní konstrukcí a měničem napětí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], vozidlo Opel Corsa, [registrační značka] a vozidlo Peugeot 406, [registrační značka]. Žalobce dále k vozidlům uvedl, že vozidla již neexistují, přičemž vozidlo Peugeot 406, [registrační značka], prodal za 5 000 Kč na náhradní díly. Ostatní movité věci nebyly předmětem vypořádání, neboť nebyly konkretizovány ve lhůtě tří let od právní moci rozsudku o rozvod manželství, tedy do dne 17. 10. 2015 (k včasnosti uplatnění nároku ve vztahu ke konkretizaci položky, která je součástí společného jmění viz například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 6013/2016 ze dne 10. 12. 2018 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1474/2002 ze dne 3. 10. 2002). Předmětem vypořádání byla označena také hodnota zůstatku na běžném účtu [číslo] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalované]. Žalobkyně dále navrhla, aby předmětem vypořádání byla hodnota podniku žalobce, neboť tento je držitelem živnostenského oprávnění [IČO]. Žalobkyně taktéž označila předmětem vypořádání příjmy z provozu fotovoltaického systému (solárních panelů ve společném jmění manželů) za období od zániku společného jmění do jeho vypořádání (k možnosti vypořádat přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění, a byl-li nárok uplatněn v tříleté lhůtě od zániku společného jmění viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5703/2015 ze dne 29. 11. 2017). Předmětem vypořádání učinil žalobce dále částku 3 500 000 Kč s tím, že nemovitost (rodinný dům [adresa], stojícím na pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí]) je ve výlučném vlastnictví žalované, přičemž tato byla v průběhu manželství rekonstruována z prostředků společného jmění manželů, a proto došlo ke zhodnocení nemovitosti minimálně v částce 3 500 000 Kč, které je třeba vypořádat. Byť předmětem vypořádání nemůže být v tomto případě částka, o kterou se zvýšila hodnota nemovitosti, je zřejmé, že se žalobce domáhá, aby při vypořádání žalovaná nahradila žalobci to, co ze společného jmění bylo vynaloženo na výlučný majetek žalované. V případě investic do domu jednoho z manželů ze společného majetku jsou tímto nákladem finanční prostředky na tyto investice skutečně vynaložené. Jde o náklad, který byl vynaložen v době minulé a jeho výše ke dni zániku manželství ani ke dni vypořádání společného jmění není nijak modifikována (například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 348/2016 ze dne 29. 11. 2017). Co se týká pasiv společného jmění manželů, tak žalobce se domáhal, aby byly vypořádány následující úvěry, a to úvěry u společnosti [právnická osoba] [číslo] [číslo] u [právnická osoba] [příjmení] [číslo] u [právnická osoba], a.s. [číslo] č. [bankovní účet] a [číslo] s tím, že uvedené úvěry od rozvodu manželství hradí. Žalovaná označila úvěr dle smlouvy [číslo] u [právnická osoba], a.s. s tím, nechť jsou zohledněny taktéž platby na tento úvěr. Co se týká ostatních závazků, které byly součástí společného jmění, a plateb na tyto závazky, tak k těmto soud v řízení nemohl přihlížet, neboť vypořádání těchto závazků se účastníci domáhali po uplynutí lhůty tří let od zániku společného jmění, nestaly se tak předmětem řízení, a u těchto závazků proto již nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání (například rozsudek Nejvyšší soudu sp. zn. 22 Cdo 437/2014 ze dne 23. 2. 2016). Taktéž případné dluhy, které měly vzniknout žalobci vůči žalované po zániku manželství, nemůžou být předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů, a to ani v případě, kdy bylo dodrženo zmíněné pravidlo tří let.

2. Mezi účastníky je nesporné, že jejich manželství trvalo ode dne 25. 8. 1990 do dne 17. 10. 2012. Mezi účastníky je taktéž nesporné, že nemovitost na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí] byla za trvání manželství ve výlučném vlastnictví žalované a dále není sporu o tom, že závazky ze smluv o úvěrech uzavřených se společností [právnická osoba] byly součástí společného jmění účastníků.

3. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 27. 2. 2017 bylo prokázáno, že ke dni 17. 10. 2012 byla cena štípače dřeva Hecht 660, model [anonymizováno], sériové [číslo] ve výši 8 000 Kč, sněhové frézy [příjmení] [jméno] [číslo], model [číslo], sériové [číslo] ve výši 3 500 Kč, a křovinořezu [anonymizováno], typ [anonymizována dvě slova] TR, ve výši 2 500 Kč.

4. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 8. 2017 bylo prokázáno, že ke dni 17. 10. 2012 byla cena zahradního traktor, bez označení výrobce a typu, s označením výkonu na boční straně 12, [číslo], ve výši 16 000 Kč. Ze shodného znaleckého posudku bylo prokázáno, že cena vozidla Opel Corsa, [registrační značka], činila ke dni 17. 10. 2012 částku 47 000 Kč. Jako vlastníka vozidla označil znalec žalobce, který byl taktéž účasten prohlídky vozidla dne 5. 7. 2017.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 8. 2017 se dále podává, že znalec ocenil vozidlo Peugeot 406, [registrační značka], ke dni 17. 10. 2012, buď na částku 81 000 Kč, pokud by bylo k tomuto dni vozidlo provozuschopné, anebo na částku 5 000 Kč, pokud by vozidlo nesplňovalo podmínky a případné náklady na opravu by převyšovaly obvyklou cenu. Z kupní smlouvy ze dne 28. 12. 2013 vyplývá, že žalobce sepsal kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo Peugeot 406, [registrační značka], za kupní cenu 5 000 Kč. Počet ujetých kilometrů činil 161 000 Kč s poznámkou, že vozidlo je nejspíše bourané předchozím majitelem, nyní opravené. Dle informace o kontrole tachometru předmětného vozidla se podává, že vozidlo absolvovalo technickou prohlídku na stanici technické kontroly dne 19. 11. 2012 se stavem tachometru 145 800 km a dne 15. 6. 2015 se stavem tachometru 182 067 km. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce úspěšně absolvoval s vozem technickou prohlídku necelý měsíc po zániku společného jmění, lze mít za to, že vozidlo bylo ke dni 17. 10. 2012 provozuschopné, a proto soud vycházel z ceny vozidla v částce 81 000 Kč.

6. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 7. 7. 2020 bylo prokázáno, že ke dni 17. 10. 2012 byla cena 16 ks solárních panelů [příjmení] [příjmení] 240 W, o celkovém výkonu 3,8 kW, s montážní konstrukcí a měničem napětí [anonymizována čtyři slova], 44 000 Kč. [příjmení], kterou čerpal žalobce z provozu fotovoltaické elektrárny od zániku společného jmění do demontáže solárních panelů, činila celkem 90 140,96 Kč. K námitce žalované, že by mělo být přihlédnuto k tomu, že žalobce zmařil další příjmy z fotovoltaické elektrárny do současnosti, soud uvádí, že potencionalita příjmů je v řízení o vypořádání společného jmění nerozhodná, neboť po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat, ale ani zmenšovat, a možnost vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění se vztahuje tolikou pouze na již vzniklé přírůstky a výnosy (viz již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5703/2015 ze dne 29. 11. 2017).

7. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 5. 2017 bylo prokázáno, že ke dni 17. 10. 2017 ocenila znalkyně čistý obchodní majetek, tj. podnik žalobce, na částku 246 281 Kč. Oba účastníci vyjádřili se závěry znaleckého posudku nesouhlas. Žalovaná své námitky nekonkretizovala. Žalobce ve svých námitkách uvedl, že je ochoten akceptovat hodnotu podniku ve výši 121 203,36 Kč, která odpovídá skutečnému majetkovému stavu podniku ke dni zániku manželství, tedy bez potenciálních budoucích příjmů. Nelze zohlednit pohledávky za odběrateli [číslo]. Faktury [číslo] sice byly vystaveny před zánikem manželství, ale splatné byly až po zániku manželství, a finanční prostředky tak mohly být inkasovány až po zániku manželství. Pohledávka [číslo] byla vystavena až dne 19. 10. 2012, tedy po zániku manželství. K námitkám soud uvádí, že znalecký posudek obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a je řádně odůvodněn. Znalkyně vysvětlila, jaké metody ocenění použila, z jakých důvodů a jaká aktiva a pasiva jsou zahrnuta do obchodního majetku žalobce a z jakého důvodu. Součástí obchodního majetku žalobce bylo nákladní vozidlo [příjmení], který žalovaná označila k vypořádání, drobné předměty, prostředky na bankovním účtu, pohledávky za odběrateli, pohledávky z DPH, závazky k dodavatelům [anonymizováno], z [anonymizováno] a na silniční dani. K námitkám žalobce soud uvádí, že součástí obchodního majetku jsou taktéž pohledávky žalobce, co by fyzické osoby podnikatele (§ 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), přičemž pohledávka (§ 488 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) vzniká, dnešní terminologií, z různých právních jednání, zpravidla ze smluv, a nikoli vystavením výzvy k plnění (faktury) či její splatností. Ta je zásadně důležitá pro vznik práva na úspěšné soudní uplatnění pohledávky. Ze znaleckého posudku se podává, že předmětem podnikatelské činnosti žalobce byla autodoprava, přičemž tento ji provozoval bez zaměstnanců, a výhradně pro [právnická osoba] a.s., sídlem [adresa]. Žalobce pak vystavoval faktury přibližně v týdenních periodách, přičemž součástí faktur nebyl rozpis jízd. Z uvedeného je zřejmé, že součástí obchodního majetku žalobce byly pohledávky, k jejichž úhradě vyzval žalobce fakturou [číslo] ze dne 24. 9. 2012, fakturou [číslo] ze dne 5. 10. 2012 a fakturou [číslo] ze dne 12. 10. 2012 (č.l. 13 znaleckého posudku) za celkovou částku 109 944 Kč. Lze však dát za pravdu žalobci, že z provedených důkazů nelze dospět k závěru, že součástí obchodního majetku byla v době zániku manželství taktéž pohledávka ve výši 26 595,10 Kč bez DPH, k jejíž úhradě vyzval žalobce fakturou [číslo] ze dne 19. 10. 2012. Bez existence rozpisu jízd, případně jiného důkazního prostředku, který však neměla k dispozici ani znalkyně již v době vypracování znaleckého posudku, nelze dospět k závěru, že pohledávka vznikla před zánikem manželství (17. 10. 2012). Soud proto vycházel při ocenění čistého obchodního majetku žalobce nikoli z částky 246 281 Kč stanovené znalkyní, ale z částky 219 685,90 Kč, tedy částky ponížené právě o pohledávku dle faktury [číslo] ze dne 19. 10. 2012 (částka 26 595,10 Kč).

8. Ze sdělení [právnická osoba] (č.l. 86 spisu) vyplývá, že hodnota zůstatku na běžném účtu [číslo] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalované], činila dne 17. 10. 2012 částku 3 144,61 Kč.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 8. 2. 2015 bylo prokázáno, že náklady na stavební úpravy nemovitosti na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí] za období ode dne 11. 3. 1999 do dne 17. 10. 2012 činily částku 2 637 367 Kč. K námitkám žalované ke znaleckému posudku soud uvádí, že znalecký posudek obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a je odůvodněn. Znalec dodržel uložené zadání, tedy odpověděl na zadanou otázku s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech. Znalecký posudek soud hodnotil jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., avšak nemohl přezkoumávat věcnou správnost odborného závěru (obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp.zn. 26 Cdo 3928/2013). Znalec byl taktéž vyslechnut při jednání, stvrdil znalecký posudek, vypořádal se s námitkami ze strany žalované, a proto soud vycházet z částky uvedené v závěru znaleckého posudku. Na uvedeném nezměnila ničeho ani účastnická výpověď žalované.

10. Ze sdělení [právnická osoba] – stavební spořitelna, a.s. (č.l. 80 spisu) bylo prokázáno, že úvěrový účet č. [bankovní účet] byl vypořádán a zrušen dne 16. 11. 2011, tedy před zánikem manželství, a proto tento závazek není předmětem vypořádání.

11. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne 16. 9. 2002, bylo prokázáno, že [právnická osoba] – stavební spořitelna, a.s., jako věřitel, a žalovaní, jako dlužníci, dne 14. 3. 2005, tedy za trvání manželství, uzavřely úvěrovou smlouvu obsahující závazek věřitele poskytnout účastníkům překlenovací úvěr v částce až 150 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření v částce 89 370 Kč (č.l. 7-8 spisu). Ze sdělení [právnická osoba] – stavební spořitelna, a.s. (č.l. 80 spisu) bylo prokázáno, že zůstatek úvěrového účtu č. [bankovní účet] činil ke dni 17. 10. 2012 částku - 70 213,26 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], dříve [příjmení] – stavební spořitelna, a.s., (č.l. 522 spisu) vyplývá, že úvěrový účet byl zrušen po jeho splacení dne 10. 4. 2017 s tím, že v období ode dne 17. 10. 2012 do dne 10. 4. 2017 byla z účtu žalobce zaslána celkem částka 82 788 Kč.

12. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 7. 2008 (č.l. 201 spisu), bylo prokázáno, že oba účastníci za trvání manželství uzavřeli úvěrovou smlouvu se společností [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]) na částku 156 000 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] (č.l. 524 spisu) se podává, že úvěr byl doplacen dne 28. 7. 2014 a žalobce splatil za období ode dne 17. 10. 2012 do dne 28. 7. 2014 částku 69 408 Kč.

13. Ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 1. 9. 2003 bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření, ke které bylo přiděleno číslo účtu [bankovní účet].

14. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] (č.l. 84 spisu) vyplývá, že se společností [právnická osoba] byla uzavřena dne 10. 8. 2004, tedy za trvání manželství, smlouva [číslo] o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě které byl žalovanému poskytnut meziúvěr [číslo] ve výši 470 000 Kč a žalované poskytnut meziúvěr [číslo] ve výši 470 000 Kč. Oba meziúvěry byly dne 30. 4. 2012, tedy ještě v průběhu manželství, splaceny. Ke splacení meziúvěru žalobce [číslo] došlo peněžními prostředky získanými na základě úvěru [číslo] ke splacení meziúvěru žalované [číslo] došlo peněžními prostředky získanými na základě úvěru [číslo]. Další účet, který označil žalobce, tedy účet č. [bankovní účet], byl vkladovým účtem, a zůstatek činil ke dni 17. 10. 2012 částku 26 208,30 Kč. Žalovaná navrhla vypořádat úvěr ze smlouvy [číslo] uzavřené se společností [právnická osoba] Dle sdělení společnosti [právnická osoba] (č.l. 130 spisu) se však jedná o pojistný účet a tento nevykazuje zůstatek.

15. Jelikož ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů účastníci neoznačili žádné další závazky, které by měly být předmětem vypořádání, zabýval se soud, co se týká smluvních vztahů se společností [právnická osoba], pouze závazky ze smlouvy [číslo] kterou označil žalobce, a tedy souvisejícími smlouvami o úvěru [číslo] [číslo] zůstatkem na účtu číslo [bankovní účet]. K závazkům, které byly označeny po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, se nemohl soud v tomto řízení zabývat (viz například zmiňovaný rozsudek Nejvyšší soudu sp. zn. 22 Cdo 437/2014 ze dne 23. 2. 2016).

16. Ze sdělení [právnická osoba] (č.l. 84) vyplývá, že účet č. [bankovní účet] vykazoval ke dni 17. 10. 2012 zápornou hodnotu - 247 877,20 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] a výpisu z účtu č. [bankovní účet] (č.l. 517-520 spisu) se podává, že úvěrový účet stavebního spoření č. [bankovní účet] byl založen dne 10. 8. 2004 a vypořádán dne 26. 7. 2019. Úvěr byl splácen z účtu žalobce pravidelnými měsíčními splátkami, přičemž žalobce celkem zaslal od zániku společného jmění manželů částku 219 040 Kč. Z výpisu z účtu se dále podává, že dne 26. 7. 2019 byla na tento účet zaslána částka 85 712,88 Kč z účtu číslo [bankovní účet] ([variabilní symbol]). Z oznámení o čerpání finančních prostředků (č.l. 539 spisu) vyplývá, že částka 85 712,88 Kč byla zaslána z účtu žalované.

17. Ze sdělení [právnická osoba] (č.l. 84) vyplývá, že účet č. [bankovní účet] vykazoval ke dni 17. 10. 2012 zápornou hodnotu - 258 144,30 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] a výpisu z účtu č. [bankovní účet] (č.l. 512-515 spisu) se podává, že úvěrový účet stavebního spoření č. [bankovní účet] byl založen dne 10. 8. 2004 a vypořádán dne 26. 7. 2019. Úvěr byl splácen z účtu žalované pravidelnými měsíčními splátkami, přičemž žalovaná celkem zaslala od zániku společného jmění manželů částku 318 890,95 Kč (i s připočtením částky 99 669,95 Kč ze dne 26. 7. 2019 z účtu žalované [bankovní účet] ([variabilní symbol]) s tím, že v částce naopak není zahrnuta platba ze dne 12. 5. 2016 ve výši 2 000 Kč, která nebyla platbou od žalované (č.l. 514 spisu)).

18. Z ostatních důkazních prostředků nebylo zjištěno ničeho rozhodného ve věci.

19. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků trvalo ode dne 25. 8. 1990 do dne 17. 10. 2012. Součástí společného jmění manželů byly štípač dřeva [příjmení] [anonymizována dvě slova] YP10432, sériové [číslo] v částce 8 000 Kč, sněhová fréza [příjmení] [jméno] [číslo], model [číslo], sériové [číslo] v částce 3 500 Kč, křovinořez [anonymizováno], typ [anonymizována tři slova], v částce 2 500 Kč, zahradní traktor, bez označení výrobce a typu, s označením výkonu na boční straně 12, [číslo], v částce 16 000 Kč, vozidlo Opel Corsa, [registrační značka], v částce 47 000 Kč, které ke dni rozhodování soudu již neexistuje, vozidlo Peugeot 406, [registrační značka], v částce 81 000 Kč, které ke dni rozhodování soudu taktéž neexistuje, 16 ks solárních panelů [příjmení] [příjmení] 240 W, o celkovém výkonu 3,8 kW, s montážní konstrukcí a měničem napětí [anonymizována tři slova] Plus, v celkové částce 44 000 Kč, přičemž příjem z provozu fotovoltaické elektrárny od zániku společného jmění do demontáže solárních panelů činil celkem 90 140,96 Kč, a obchodní majetek, tj. podnik, žalobce v částce 218 685,90 Kč. Hodnota zůstatku na běžném účtu [číslo] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalované], ke dni 17. 10. 2012 byla ve výši 3 144,61 Kč. Hodnota zůstatku na vkladovém účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeném u společnosti [právnická osoba] ke dni 17. 10. 2012 činila 26 208,30 Kč. V průběhu manželství byly investovány finanční prostředky patřící do společného jmění manželů ve výši 2 637 367 Kč na stavební úpravy nemovitosti na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí] ve výlučném vlastnictví žalované. Součástí společného jmění manželů byl závazek ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 16. 9. 2002 uzavřené se [právnická osoba] – stavební spořitelna, a.s., přičemž závazek již neexistuje, neboť byl splacen žalobcem, který od 17. 10. 2012 uhradil celkem částku 82 788 Kč. Dále byl součástí společného jmění manželů závazek ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 7. 2008 uzavřené se společností [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]) s tím, že závazek také neexistuje, neboť byl splacen žalobcem, který od 17. 10. 2012 uhradil celkem částku 69 408 Kč. A konečně součástí jsou závazky vyplývající ze smlouvy [číslo] o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené se společností [právnická osoba], konkrétně závazky ze smluv o úvěru [číslo] [číslo]. Na dlužnou částku ze smlouvy o úvěru [číslo] byla ode dne 17. 10. 2012 uhrazena žalobcem částka 219 040 Kč a žalovanou částka 85 712,88 Kč, čímž došlo ke splacení celé dlužné částky, a proto závazek již neexistuje. Na dlužnou částku ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] byla ode dne 17. 10. 2012 žalovanou uhrazena částka 318 890,95 Kč, čímž došlo k zániku závazku.

20. Soud po právní stránce posoudil věc následujícím způsobem. Vzhledem ke skutečnosti, že společné jmění manželů zaniklo dne 17. 10. 2012, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je třeba vycházet z přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a při vypořádání společného jmění manželů aplikovat úpravu dosavadních právních předpisů, tedy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. z. Již za účinnosti obč. z. platilo, že jestliže se rozvedení manželé o vypořádání zaniklého společného jmění nedohodnou, provede vypořádání na návrh některého z nich soud (§ 150 odst. 3 obč. z.). Při vypořádání se přitom vychází ze zásady, že podíly obou manželů jsou stejné. To se týká jak aktiv, tak pasiv společného jmění manželů. Každý z manželů je také oprávněn požadovat, aby mu bylo hrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Dále se přihlédne k potřebám nezletilých dětí a k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít zřetel též k péči o děti a obstarávání společné domácnosti (§ 149 obč. z.).

21. V projednávané věci nevyšly najevo žádné skutečnosti, na základě kterých by se soud při vypořádání odchýlil od zásady rovnosti podílu účastníků na společném majetku. K návrhu žalované na disparitu podílů soud uvádí, že jednání žalobce po zániku společného jmění manželů, kdy žalovaná tvrdí, že způsobil škodu na jejím výlučném majetku s tím, že byla nucena uzavřít smlouvu o zápůjčce, a obdržené prostředky použít na odstranění následků jednání žalobce, není důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů. Těmito důvody zásadně mohou být tvrzené a prokázané negativní okolnosti, avšak pouze ty, které nastaly za trvání manželství. Důvodem disparity podílů může být také skutečnost, že k nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti jen jednoho z manželů, což v řízení tvrzeno nebylo. Disparita je pak možná i v případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával, což se však opět týká pouze jednání manžela v průběhu manželství a nikoli po zániku manželství. Tvrzený nárok žalované tak může být případně předmětem jiného řízení, ale nemůže být zohledněn v otázce disparity podílů.

22. Vzhledem k výše uvedenému soud podle ustanovení § 149 obč. z. a § 150 odst. 3 obč. z. vypořádal společné jmění manželů tak, že ke dni rozhodování soudu existující movité věci přikázal žalobci, který je výlučně užívá. Jedná se o štípač dřeva [příjmení] [anonymizována dvě slova] YP10432, sériové [číslo] sněhovou frézu [příjmení] [jméno] [číslo], model [číslo], sériové [číslo] křovinořez [anonymizováno], typ [anonymizována tři slova], a zahradní traktor, bez označení výrobce a typu, s označením výkonu na boční straně 12, [číslo] a v souladu s návrhem účastníků také 16 ks solárních panelů [příjmení] [příjmení] 240 W, o celkovém výkonu 3,8 kW, s montážní konstrukcí a měničem napětí [anonymizována dvě slova] 35 [anonymizováno]. Jelikož celková částka uvedených movitých věci činila ke dni 17. 10. 2012 částku 74 000 Kč, a tyto byly přikázány žalobci, byl by povinen zaplatit žalované částku 37 000 Kč. Jelikož vozidla Opel Corsa, [registrační značka], a Peugeot 406, [registrační značka], v celkové částce 128 000 Kč, ke dni rozhodování soudu neexistují, avšak byly by jinak přikázány žalobci, který je užíval, resp. s nimi jako vlastník nakládal, je nutné zohlednit pouze cenu vozidel ke dni 17. 10. 2012, a proto by byl žalovaný povinen na vypořádací podíl zaplatit žalované další částku 64 000 Kč. Naopak žalované byl přikázán zůstatek na běžném účtu [číslo] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalované], který ke dni 17. 10. 2012 činil částku 3 144,61 Kč, a proto je žalovaná povinna na vypořádacím podílu uhradit žalobci částku 1 572,31 Kč. Dále je třeba ve vypořádacím podílu zohlednit příjmy z votovoltaické elektrárny, které inkasoval žalobce v částce 90 140,96 Kč, a proto žalované náleží částka 45 070,48 Kč, a obchodní majetek, tj. podnik, žalobce v částce 219 685,90 Kč, a proto žalované náleží také částka 109 842,95 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 2 obč. z. je žalovaná povinna nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na její výlučný majetek, a protože investice činily celkem částku 2 637 367 Kč, je povinna žalovanému na vypořádací podíl uhradit částku 1 318 683,50 Kč. Protože závazky ze smluv uzavřených se společnostmi [anonymizováno] – stavební spořitelna, a.s. (dnes [právnická osoba]), [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]) a [právnická osoba] již neexistují, bylo nutné ve vypořádacím podílu zohlednit jednotlivé platby účastníků na tyto závazky ode dne 17. 10. 2012 do splacení. Žalobce uhradil [právnická osoba] – stavební spořitelna, a.s. (dnes [právnická osoba]) částku 82 788 Kč, společnosti [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]) částku 69 408 Kč a společnosti [právnická osoba] částku 219 040 Kč, celkem tedy 371 236 Kč, a proto mu náleží částka 185 618 Kč. Žalovaná uhradila společnosti [právnická osoba] celkem částku 404 603,83 Kč, a protože účet žalobce č. [bankovní účet], který taktéž již neexistuje, neměl zápornou, ale kladnou hodnotu 26 208,30 Kč, náleží žalované částka 215 406 Kč (202 301,92 + 13 104,15 Kč).

23. Vzhledem k výše uvedenému bylo žalované uloženo, aby žalobci na vypořádacím podílu uhradila částku ve výši 1 034 554,34 Kč. Z důvodu výše vypořádacího podílu byla stanovena lhůta k zaplacení do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř.).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy povaha žalovaného nároku (tzv. iudicium duplex) neumožňuje rozhodnout dle procesního úspěchu v řízení (obdobně viz nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19 ze dne 12. 12. 2019 zabývající se otázkou náhrady nákladů řízení v řízení o vypořádání spoluvlastnictví), a proto je na místě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku činily celkem částku 40 722,50 Kč. Žalobce uhradil zálohu na zpracování znaleckých posudků v částce 10 000 Kč a žalovaná uhradila zálohu na zpracování znaleckých posudků v částce 15 000 Kč. Soud proto v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobci, aby státu zaplatil na náhradě nákladů řízení částku 10 361,25 Kč (výrok V.), a žalované uložil, aby státu zaplatila na náhradě nákladů řízení částku 5 361,25 Kč (výrok VI.).

Poučení