20 CO 122/2022 - 123

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Pavly Havlíkové a JUDr. Ivany Muchové ve věci zástavní věřitelka: [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] proti zástavní dlužnici: [osobní údaje zástavní dlužnice] bytem [adresa] zastoupenému advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o soudní prodej zástavy, o odvolání zástavního věřitele proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 3. 2022 č. j. 28 C 1/2022, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že soud nařizuje soudní prodej zástavy: a to pozemků p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/eč, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]; a pozemků p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/eč, p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/eč, p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/eč, p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/eč, p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/eč, p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [obec], obec Zákolany, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí ve výši 10 134 799,83 Kč s úrokem ve výši 3,99 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 6,82 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do zaplacení

Odůvodnění

1. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne ze dne 23. 3. 2022 č. j. 28 C 1/2022 zamítl návrh zástavní věřitelky, aby soud nařídil soudní prodej zástavy: pozemků p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], to vše v k. ú. [obec]; a pozemků p. č. st. [číslo], p. č. st. [číslo], p. č. st. [číslo], p. č. st. [anonymizováno], p. č. st. [anonymizováno], p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] to vše v k. ú. [část obce] u [obec]; k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí ve výši 10 134 799,83 Kč spolu s úrokem ve výši 110 124,73 Kč, úrokem z prodlení ve výši 3 797,33 Kč, úrokem ve výši 3,99 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 6,82 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do [datum], úrokem v proměnné sazbě, který bude stanoven jako sazba [anonymizováno] 3 M, stanovená Českou národní bankou v poslední pracovní den před počátkem nového čtvrtletí + 2,75 procentních bodů, nejméně však ve výši 3,05 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do zaplacení. Zástavní věřitelce uložil zaplatit zástavní dlužnici náhradu nákladů řízení ve výši 8 765,11 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce zástavní dlužnice.

2. V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že dne [datum] podepsaly zástavní dlužnice a právní předchůdkyně zástavní věřitelky [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] (jednající prostřednictvím odštěpného závodu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO]) smlouvu o úvěru [číslo] kterou se právní předchůdkyně zavázala zástavní dlužnici poskytnout úvěr 17 400 000 Kč za účelem financování nákupu nemovitostí v k. ú. [obec] a [část obce] u [obec]. Splátky úvěru byly sjednány ve výši 121 536 Kč měsíčně se splatností vždy k 25. dni v měsíci počínaje [datum]. Úroková sazba byla dohodnuta tak, že od prvního dne čerpání úvěru do [datum] činí 3,05 % ročně, a posléze na další období v délce vždy 3 měsíců bude stanovena ve výši sazby [anonymizováno] 3 M vyhlášené ČNB poslední pracovní den předchozího období, popř. poslední den, kdy ji ČNB zveřejní na svých internetových stránkách, navýšená o 2,75 % ročně s tím, že nejméně bude činit 3,05 % ročně. Dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 10 % ročně. Čl. XIII smlouvy obsahuje zejména ujednání o tom, co představuje podstatné porušení smlouvy a jaké jsou jeho následky. Podle odst. 1 takové porušení nastává mj. v případě, že zástavní dlužnice je v prodlení se splacením splátky úvěru, úrokového příslušenství nebo jiné částky po dobu delší než dva měsíce (písm. a)); nastanou-li nebo vyjdou-li najevo skutečnosti ohrožující existenci nebo hodnotu zajištění (písm. e)); dojde-li ke skutečnostem, které znamenají podstatnou změnu podmínek, za nichž byla smlouva uzavřena, a které mohou mít podstatný negativní dopad na finanční situaci zástavní dlužnice, čímž dojde k vážnému ohrožení splácení jakéhokoliv splatné částky (písm. i)); nastanou-li v osobních nebo hospodářských poměrech zástavní dlužnice nebo vyjdou-li najevo okolnosti ohrožující splácení úvěru (písm. n)); a proti zástavní dlužnici bylo zahájeno trestní stíhání (písm. q)). Podle XIII odst. 2 písm. a) smlouvy nastanou-li výše uvedené skutečnosti, je právní předchůdkyně oprávněna:„ od úvěrové smlouvy odstoupit nebo úvěrovou smlouvu vypovědět a současně požadovat okamžité vrácení celého úvěru (vyčerpané části) včetně úroků a všech dalších splatných pohledávek dle článku VIII. této smlouvy, odstoupení je účinné dnem doručení jeho písemného vyhotovení klientovi“. V odst. 3 se dále konkretizuje, že výpovědní lhůta je 30 dnů a začíná běžet prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena zástavní dlužnici. Podle odst. 4 v dalších případech porušení smluvních povinností ze strany zástavní dlužnice narušujících vztahy vzniklé z této smlouvy je právní předchůdkyně oprávněna úvěrovou smlouvu vypovědět ve třicetidenní výpovědní lhůtě.

3. Dne [datum] podepsala právní předchůdkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] a zástavní dlužnice (jako budoucí kupující) zástavní smlouvu k zajištění pohledávek z výše uvedené smlouvy o úvěru (jistiny úvěru, příslušenství a dalších nároků právní předchůdkyně, které na základě této smlouvy budou vznikat do [datum] nebo v souvislosti s ní). Zástavní právo bylo smlouvou zřízeno ve prospěch právní předchůdkyně k pozemkům (zástavě) specifikovaným ve výroku I. usnesení.

4. Výpisy z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], a pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], osvědčují, že zástavní právo k zástavě zřízené na základě výše uvedené zástavní smlouvy bylo s účinky ke dni [datum] zapsáno do katastru nemovitostí.

5. Z výpisů z úvěrového účtu za období [datum] – [datum] a [datum] – [datum] plyne, že zástavní dlužnice postupně ve dvou částech celý úvěr vyčerpala (dne [datum] částku 37 947 Kč a dne [datum] zbytek úvěru).

6. Výpis z obchodního rejstříku právní předchůdkyně dokládá, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] na základě smlouvy o převodu části obchodního závodu uzavřené dne [datum] s účinky ke dni [datum] převedla na zástavní věřitelku vlastnické právo k části svého závodu, který tvoří samostatnou organizační složku a zahrnuje jmění související s podnikatelskou činností právní předchůdkyně v oblasti retailového a komerčního bankovnictví, provozovanou v ČR prostřednictvím odštěpného závodu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO].

7. Výzvou ze dne [datum] zástavní věřitelka vyzvala zástavní dlužnici k zaplacení dluhu z podnikatelského úvěru, který ke dni [datum] činil 369 622 Kč.

8. V prohlášení splatnosti ze dne [datum] adresovaném zástavní dlužnici zástavní věřitelka uvedla, že ze strany zástavní dlužnice došlo k porušení smluvních podmínek, konkrétně čl. XIII odst. 1 písm. a), e), i), n) a q) smlouvy o úvěru. S ohledem na to„ využívá … svého oprávnění dle odst. 2 a prohlašuje zbylou dlužnou částku úvěru za splatnou k datu [datum]“ Současně vyzvala zástavní dlužnici k zaplacení dlužné částky 10 248 721,89 do tohoto dne. Související dodejka dokládá, že dne [datum] zástavní dlužnice toto prohlášení převzala.

9. Podle výpisů z úvěrového účtu za červenec až listopad 2021 činil dluh na jistině úvěru v těchto měsících 10 134 799,83 Kč (ve výpisech od srpna 2021 je pouze rozepsán na splatnou a nesplatnou část). Z této jistiny tak přirůstaly úroky a úroky z prodlení. V srpnu 2021 byl předepsán úrok 35 439,07 Kč a úrok z prodlení 316,91 Kč; v září 2021 úrok 28 405,43 Kč a úrok z prodlení 1 550,59 Kč; v říjnu 2021 úrok 33 694,63 Kč a úrok z prodlení 2 746,81 Kč a v listopadu 2021 úrok 32 312,54 Kč a úrok z prodlení 3 700,61 Kč (v tomto měsíci také došlo k poslední splátce ze strany zástavní dlužnice ve výši 33 795,24 Kč, která byla započtena na úrok, úrok z prodlení a poplatky). Za období od [datum] do 8. 12 2021 byl předepsán úrok 8 554,99 Kč a úrok z prodlení 1 204,68 Kč (viz transakční historie)

10. Mezi účastníky je nesporné, že od prosince 2021 zástavní dlužnice neuhradila žádnou splátku úvěru.

11. Soud I. stupně dospěl k závěru, že zástavní věřitelka nedoložila, že pohledávka, pro kterou se domáhá nařízení prodeje zástavy, je splatná. Čl. XIII odst. 2 písm. a) úvěrové smlouvy jednoznačně stanoví, že právo požadovat okamžité vrácení celého úvěru včetně úroků a dalších splatných pohledávek, je třeba uplatnit„ současně“ s odstoupením od smlouvy nebo její výpovědí. Zástavní věřitelka zaslala zástavní dlužnici pouze dopis, v němž prohlásila splatnost pohledávky. Výpověď ani odstoupení od smlouvy zástavní věřitelka vůči zástavní dlužnici neuplatnila.

12. Soud I. stupně se podrobně zabýval otázkou, zda měli skutečně účastníci v úmyslu vázat splatnost pohledávky na výpověď nebo odstoupení od smlouvy, a dospěl k závěru, že znění Čl. XIII odst. 2 písm. a) úvěrové smlouvy je zcela jednoznačné. Při výkladu tohoto ujednání odkázal na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 23 Cdo 1056/2020, usnesení ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2155/2016), podle které není výkladem dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu“,„ výkladem nelze zjistit něco, co zjevně nebylo učiněno“ a„ výklad právního úkonu slouží k odstranění pochybností o tom, jaká vůle jím byla projevena, výkladem lze proto pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle nahrazovat, měnit či doplňovat“. V projednávané věci není důvod zkoumat vůli jednajících, neboť není třeba dalšího objasňování toho, co bylo projeveno. Předmětné ujednání je jasné a žádný jiný smysluplný výklad nepřipouští.

13. Soud I. stupně dospěl k závěru, že nebylo doloženo řádné zesplatnění (splatnost) pohledávek ze smlouvy o úvěru, k jejichž uspokojení se zástavní věřitelka domáhá soudního prodeje zástavy. Její návrh je tedy předčasný, a proto byl zamítnut.

14. Proti tomuto usnesení podala zástavní věřitelka včasné odvolání, namítala, že dotčené ustanovení smlouvy o úvěru Čl. XIII odst. 2 zní„ …od úvěrové smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět a současně požadovat okamžité vrácení….“ To dle názoru věřitele uvozuje, že ukončení smlouvy předvídané tímto ustanovením je možné dvěma způsoby, (i) odstoupení od smlouvy, jímž by se smlouva od počátku rušila ex tunc, nebo (ii)„ vypovězení“ se zesplatněním úvěru, což smlouvu neruší, ale vzniká zástavnímu věřiteli právo požadovat úhradu celého dluhu. Nemyslí se tím tak zánik závazku, jako např. při výpovědi nájemní smlouvy, ale výpověď práva dlužníka hradit dluh ve splátkách. Zástavní věřitel je toho názoru, že uvedené ustanovení ve výkladu dle ust. § 556 NOZ (tj. výklad dle smyslu, nikoliv lpění na doslovném mluvnickém znění) jednoznačně znamená právo zástavního věřitele zesplatnit úvěr a žádat jeho uhrazení, aniž by bylo rozlišováno, zda byla učiněna výpověď či prohlášení za splatnost. Účelem daného ustanovení, a to je seznatelné zcela z daného čl. XIII jako celku, je možnost věřitele žádat okamžitou úhradu dluhu v případě porušení smlouvy. Jakkoliv je v textu smlouvy nešťastně kombinován legislativní obrat výpověď s požadováním okamžité úhrady, s ohledem na Ústavním soudem ustáleně judikovanou zápověď aplikace přílišného formalizmu obecnými soudy je zástavní věřitelka přesvědčena, že oprávněně prohlásila úvěr za splatný, aniž by od smlouvy odstoupila, či formulovala ještě k prohlášení splatnosti úvěru další právní jednání coby„ výpověď“ ve smyslu ust. § 1998 NOZ, neboť dle I. ÚS 563/11 je přepjatým formalizmem a porušením práva na soudní ochranu aplikace právních předpisů, sice formálně souladná s jejich textem, avšak odhlížející od reálných společenských vztahů. Pokud tedy soud prvého stupně na základě formálních nedostatků (dle jeho názoru) právního jednání odepře věřiteli jinak zcela zjevně oprávněné právo na prodej zástavy, když je zjevné, že dlužník nehradí svou pohledávku, s odkazem na to, že kromě prohlášení splatnosti měl učinit ještě další formalizovaný projev vůle (onu výpověď), je to v rozporu s požadavky ústavnosti. Pokud by se i odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvého stupně, pak zástavní věřitel (v souladu s ust. § 205a o.s.ř.) předkládá právní jednání, učiněné dne [datum] (den po jednání v prvním stupni), kterým tedy zástavní věřitel konkretizoval svou vůli. S ohledem na ust. § 154 odst. 1 (ve spojení s § 167 odst. 2) o.s.ř. žádá zástavní věřitel, aby odvolací soud případně i tomuto jednání přiznal účinky, bude-li to s ohledem na výše uvedené potřebné. Navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že prodej zástavy nařídí.

15. Zástavní dlužnice ve vyjádření k odvolání uvedla, že zástavní věřitelka sama přiznala, a ve svém odvolání na tomto konstantně setrvává, že dopis ze dne [datum] nemá charakter výpovědi ve smyslu ust. § 1998 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ OZ“). Zástavní dlužnice se plně ztotožnila s právním posouzením učiněným soudem prvního stupně ohledně obsahu smlouvy o úvěru, jakožto i s konstatováním, že je to pouze a jedině zástavní věřitelka, kterou tíží důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnostem, o které opírá splnění podmínek pro nařízení prodeje zástavy, včetně splatnosti pohledávky. Požadavek soudu, aby smluvní strany postupovaly podle předem sjednaných podmínek, není přepjatý formalismus. Neukončí-li zástavní dlužnice řádným způsobem smlouvu (odstoupením, výpovědí) a současně nepožádá o vrácení vyčerpané části úvěru včetně splatných úroků a úroků z prodlení, nemůže vyvolat zamýšlené právní účinky smlouvou předpokládané. Pokud jde o dopis ze dne [datum], pak podle čl. XIII. odst. 3 ve spojení s odst. 8 smlouvy, se zástavní dlužnice zavázala, nedojde-li z její strany k řádnému splacení dluhu, uhradit dlužné částky do 30 dnů od ukončení smluvního vztahu. Došlo-li by tak ze strany zástavní věřitelky k výpovědi smlouvy, zástavní dlužnice by byla povinna uhradit dluh nejpozději do 30 dnů ode dne uplynutí výpovědní doby. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitelka primárně tvrdí, že k výpovědi smlouvy dopisem ze dne [datum] z její strany nebylo přistoupeno, zástavní dlužnice je toho názoru, že ani do dnešního dne nemohla nastat splatnost tvrzeného dluhu. Shledá-li přitom nadepsaný soud ve vztahu k okamžiku úhrady dluhu rozpor ve smluvních ujednáních (srov. např. čl. VIII. odst. 2 písm. a) a odst. 8. smlouvy), při jejich výkladu by mělo být postupováno ve smyslu ust. § 557 OZ, tedy k tíži zástavní věřitelky, která je tvůrcem předmětné (formulářové) smlouvy o úvěru. Ke sdělení ze dne [datum], které připojila zástavní věřitelka k podanému odvolání, zástavní dlužnice uvedla, že ve smyslu ust. § 205a občanského soudního řádu, by nemělo být ze strany odvolacího soudu k němu přihlédnuto, neboť z pohledu procesního práva se jedná o nepřípustně podmíněnou změnu žaloby ve smyslu ust. § 95 občanského soudního řádu. Snahou zástavní věřitelky je podpořit svůj nárok podmíněným tvrzením a novou skutečností (učiněným sdělením), tj. na podkladu nově vytvořeného skutkového stavu, který tu k okamžiku rozhodování soudu prvního stupně nebyl, a proto ani nemohl být soudem prvního stupně náležitě zjištěn. Sdělení proto nemůže být ve smyslu ust. § 205a občanského soudního řádu připuštěno, neboť odvolací soud by v případě jeho připuštění nerozhodoval o témže skutku jako soud prvního stupně, nýbrž nárok zástavní věřitelky by posuzoval na základě nové skutečnosti měnící předmět žalobního návrhu, o jehož připuštění nebylo ze strany soudu rozhodováno. Navíc, ani v této„ podmíněné části“ odvolání zástavní věřitelka nesplnila svoji povinnost tvrzení, když ani netvrdí, že byla předmětná smlouva vypovězena. Zástavní věřitelka pouze konstatuje jakousi konkretizaci svojí vůle, kterou se snaží zhojit vadu právního jednání, dopisu ze dne [datum], a obsah sdělení je v přímém rozporu s argumentací obsaženou v odvolání. Zástavní dlužnice odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2778/2009, a to zejména závěr vztahující se k odnětí možnosti přezkumu právně významných skutečností:„ Odvolací soud je však v tomto směru omezen (a to ustanovením § 216 odst. 2 o.s.ř.) tak, že v odvolacím řízení nemůže připustit takovou změnu žaloby, která by představovala ve skutečnosti uplatnění nového nároku. Jestliže by odvolací soud i v takovém případě změnu žaloby připustil, musel by – v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení – vždy rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení proto, aby o nově uplatněném nároku jednal v prvním stupni právě soud prvního stupně. Jestliže by takto nepostupoval a o takovém (novém) nároku sám jednal, pak by jednal a rozhodoval (o novém nároku) jako soud prvního a zároveň jediného stupně (uvažováno z hlediska řádného opravného prostředku) a nepřípustně by tím účastníkům odňal možnost přezkumu právně významných skutkových zjištění v odvolacím řízení.“ Zástavní dlužnice rovněž nesouhlasila s výrokem II., neboť má za to, že jí měla být přiznána náhrada nákladů paušální částkou 5 000 Kč. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil.

16. Odvolací soud podle ust. § 212, § 212a a násl. o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení včetně postupu soudu prvního stupně, který předcházel jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

17. Podle ust. § 358 zákona zák. č. 293/2013 Sb. (z.ř.s.), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odst. 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odst. 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odst. 3).

18. Podle citovaného § 358 odst. 1 zák. č. 293/2013 Sb. je pro nařízení prodeje zástavy nezbytné, aby zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Všechny tři tyto skutečnosti musí být splněny. Další skutkové okolnosti pak soud při rozhodování o nařízení prodeje zástavy nezkoumá. Není proto ani rozhodné, zda dříve vzniklá pohledávka zástavního věřitele existuje i v okamžiku rozhodování o nařízení prodeje zástavy, příp. zda existuje ve výši, v jaké původně vznikla. Těmito dalšími otázkami se soud v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nezabývá a své uplatnění mohou mít jen ve fázi druhé, nařídí-li soud na návrh zástavního věřitele výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy přitom nemusí být rozhodné skutečnosti (zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě, a kdo je zástavním dlužníkem) prokázány (postaveny najisto), ale postačuje, budou-li takové skutečnosti listinami nebo jinými důkazy osvědčeny. Cílem první fáze soudního prodeje zástavy totiž není zjišťování skutečného stavu věci, nýbrž toliko zjištění, zda rozhodné skutečnosti jsou osvědčeny. (srov. např. rozh. Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [číslo]). Postačuje tedy, aby zástavní věřitel předložil takové listiny, které jsou způsobilé rozhodné skutečnosti osvědčit, tj. jeví-li se z předložených listin nebo z jiných důkazů rozhodné skutečnosti alespoň jako pravděpodobné, resp. vedou-li takové listiny a důkazy k jejich posouzení jako pravděpodobných. Zástavní dlužník může v tomto řízení důvodně zpochybňovat proto pouze to, zda tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem opravdu doloženy. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 384/2016).

19. V rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 277/2017 Nejvyšší soud uvedl:„ Dovolací soud nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, že za situace, kdy zástavní věřitelka komunikovala pouze s dlužníky, ačkoliv ti již„ nemohli žádné úkony týkající se zajištěného úvěru konat“, nelze mít za to, že – vzhledem k tomu, že podle názoru odvolacího soudu nemohla nastat splatnost úvěru dne [datum] a„ nevznikla“ tedy zajištěná pohledávka - byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy. Odvolací soud přehlíží, že okolnostmi zpochybňujícími vznik (splatné) pohledávky zástavní věřitelky vůči zástavním dlužníkům, jejíž existence byla doložena v řízení o soudním prodeji zástavy, je možné se zabývat (v závislosti na podmínkách splatnosti úvěru vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]) až – jak vyplývá z výše uvedeného - ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavní věřitelkou podán).“ 20. Odvolací soud s ohledem na § 358 z.ř.s. zopakoval důkaz listinami, které osvědčují zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Z obsahu spisu bylo odvolacím soudem zjištěno, že dne [datum] podepsaly zástavní dlužnice a právní předchůdkyně zástavní věřitelky [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] (jednající prostřednictvím odštěpného závodu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO]) smlouvu o úvěru [číslo] kterou se právní předchůdkyně zástavní věřitelky zavázala zástavní dlužnici poskytnout úvěr 17 400 000 Kč za účelem financování nákupu nemovitostí v k. ú. [obec] a [část obce] u [obec]. Splátky úvěru byly sjednány ve výši 121 536 Kč měsíčně se splatností vždy k 25. dni v měsíci počínaje [datum]. Úroková sazba byla dohodnuta tak, že od prvního dne čerpání úvěru do [datum] činí 3,05 % ročně, a posléze na další období v délce vždy 3 měsíců bude stanovena ve výši sazby [anonymizováno] 3 M vyhlášené ČNB poslední pracovní den předchozího období, popř. poslední den, kdy ji ČNB zveřejní na svých internetových stránkách, navýšená o 2,75 % ročně s tím, že nejméně bude činit 3,05 % ročně. Dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 10 % ročně.

21. Dne [datum] uzavřely právní předchůdkyně - [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] a zástavní dlužnice (jako budoucí kupující) zástavní smlouvu k zajištění pohledávek z výše uvedené smlouvy o úvěru, a to 17 400 000 Kč s příslušenstvím, a dalších nároků zástavního věřitele, které budou vznikat do [číslo] na základě smlouvy o úvěru, zejména poplatky, náhrada škody, smluvní pokuta a další pohledávky vzniklé v důsledku porušení jakékoliv povinnosti ze smlouvy o úvěru do výše 50 000 Kč, a dále pohledávky z bezdůvodného obohacení a na náhradu škody, která zástavní věřitelce vznikne do [datum], bude-li smlouva o úvěru shledána neplatnou nebo zanikne, nebo se ukáže nevymahatelnou, a to do výše 17 400 000 Kč Zástavní smlouva dále zajišťuje peněžité pohledávky zástavního věřitele do celkové výše 17 450 000 Kč s příslušenstvím ze směnky vlastní vystavené zástavní dlužnicí k zajištění pohledávek ze smlouvy o úvěru. Zástavní právo bylo zřízeno k nemovitým věcem, které jsou předmětem tohoto řízení.

22. Výpisy z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce] u [obec], a pro list vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], osvědčují, že zástavní právo k zástavě zřízené na základě výše uvedené zástavní smlouvy bylo s účinky ke dni [datum] zapsáno do katastru nemovitostí. Zástavní dlužnice je zapsaným vlastníkem nemovitých věcí, zástavní právo je zapsáno ve prospěch zástavní věřitelky.

23. Z výpisů z úvěrového účtu za období [datum] – [datum] a [datum] – [datum] plyne, že zástavní dlužnice postupně ve dvou částech celý úvěr vyčerpala (dne [datum] částku 37 947 Kč a dne [datum] zbytek úvěru).

24. Výpis z obchodního rejstříku právní předchůdkyně dokládá, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] na základě smlouvy o převodu části obchodního závodu uzavřené dne [datum] s účinky ke dni [datum] převedla na zástavní věřitelku vlastnické právo k části svého závodu, který tvoří samostatnou organizační složku a zahrnuje jmění související s podnikatelskou činností právní předchůdkyně v oblasti retailového a komerčního bankovnictví, provozovanou v ČR prostřednictvím odštěpného závodu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO].

25. Výzvou ze dne [datum] zástavní věřitelka vyzvala zástavní dlužnici k zaplacení dluhu z podnikatelského úvěru, který ke dni [datum] činil 369 622 Kč (splátky po splatnosti).

26. V prohlášení splatnosti ze dne [datum] adresovaném zástavní dlužnici zástavní věřitelka uvedla, že ze strany zástavní dlužnice došlo k porušení smluvních podmínek, konkrétně čl. XIII odst. 1 písm. a), e), i), n) a q) smlouvy o úvěru. S ohledem na to„ využívá … svého oprávnění dle odst. 2 a prohlašuje zbylou dlužnou částku úvěru za splatnou k datu [datum]“ Současně vyzvala zástavní dlužnici k zaplacení dlužné částky 10 248 721,89 Kč do tohoto dne. Související dodejka dokládá, že dne [datum] zástavní dlužnice toto prohlášení převzala.

27. Ze sdělení věřitele ze dne [datum], které připojila zástavní věřitelka k podanému odvolání, bylo zjištěno, že zástavní věřitelka nesouhlasí se závěry soudu I. stupně, že oznámení ze dne [datum] není výpovědí. Pokud by však odvolací soud nepovažoval dopis ze dne [datum] za ukončení smlouvy, pak zástavní věřitelka smlouvu vypovídá tímto dopisem.

28. Podle výpisů z úvěrového účtu za červenec až listopad 2021 činil dluh na jistině úvěru v těchto měsících 10 134 799,83 Kč (ve výpisech od srpna 2021 je pouze rozepsán na splatnou a nesplatnou část). Z této jistiny tak přirůstaly úroky a úroky z prodlení. V srpnu 2021 byl předepsán úrok 35 439,07 Kč a úrok z prodlení 316,91 Kč; v září 2021 úrok 28 405,43 Kč a úrok z prodlení 1 550,59 Kč; v říjnu 2021 úrok 33 694,63 Kč a úrok z prodlení 2 746,81 Kč a v listopadu 2021 úrok 32 312,54 Kč a úrok z prodlení 3 700,61 Kč (v tomto měsíci také došlo k poslední splátce ze strany zástavní dlužnice ve výši 33 795,24 Kč, která byla započtena na úrok, úrok z prodlení a poplatky). Za období od [datum] do 8. 12 2021 byl předepsán úrok 8 554,99 Kč a úrok z prodlení 1 204,68 Kč (viz transakční historie).

29. Zástavní věřitelka v podané žalobě požadovala mimo jiné nařízení prodeje zástavy pro smluvené úroky 6,82% z jistiny 10 134 799,83 Kč od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne 12. 1. 2022 č. j. 28 C 1/2022-26 soud I. stupně vyzval zástavní dlužnici k doplnění žaloby tak, aby specifikovala kapitalizované úroky, které žalobou požaduje, a to procentní sazbou, částkou z níž jsou vypočteny a dobou úročení. Zástavní věřitelka kromě specifikace kapitalizovaných úroků, doplnila navrhovaný výrok týkající se smluvených úroků tak, že požaduje nařízení prodeje zástavy pro úrok v proměnné sazbě, který bude stanoven jako sazba [anonymizováno] 3 M, stanovená Českou národní bankou v poslední pracovní den před počátkem nového čtvrtletí + 2,75 procentních bodů, nejméně však ve výši 3,05 % ročně z 10 134 799,83 Kč od [datum] do zaplacení.

30. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 4909/2010 uvedl: Nezbytným předpokladem pro nařízení exekuce je, aby práva a jim odpovídající povinnosti byly ve vykonávaném rozhodnutí či jiném titulu určeny přesným a nepochybným způsobem. Není-li možné dovodit z rozhodnutí náležitosti materiální vykonatelnosti podle § 261a odst. 1 o. s. ř. ani výkladem s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti či ke způsobu exekuce, nelze takové rozhodnutí vykonat; soud návrh na nařízení jeho výkonu zamítne. Z povahy exekučního řízení plyne, že - z hlediska požadavku materiální vykonatelnosti titulu chybějící - okolnosti soud v exekučním řízení již zásadně zjišťovat nemůže, a že tedy v exekučním řízení není přípustné titul navržený k exekuci o tyto okolnosti doplňovat, a to ani rešeršemi do nalézacího řízení, ani (až na výjimky) k příslušnému právnímu předpisu, natožpak tyto okolnosti zjišťovat dokazováním (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1214/2007, sp. zn. 20 Cdo 4909/2010).

31. Výrok týkající se smluveného úroku z úvěru tak, jak jej navrhl zástavní věřitel v doplnění návrhu, byl nevykonatelný, neboť výše úroku nebyla uvedena přesným a nepochybným způsobem, a exekuční soud (soudní exekutor) by musel ke zjištění výše úroku provádět dokazování, což je v exekučním řízení nepřípustné. Po poučení odvolacím soudem zástavní věřitel navrhl úrok tak, jak byl uveden v žalobě, tedy v poslední zjištěné výši 6,82% z dlužné jistiny, a takto bylo také žalobě vyhověno.

32. Na základě takto provedeného dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že zástavní věřitelka doložila, existenci zajištěné pohledávky, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

33. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu se odvolací soud nezabýval dalšími skutečnostmi, zejména tím, zda byla pohledávka ke dni podání žaloby splatná. Neznamená to, že by se zástavní dlužnice nemohla uplatněnému nároku bránit, že by nemohla zpochybnit splatnost pohledávky, může tak však učinit až návrhem na zastavení exekuce ve druhé fázi řízení, ve které soud provádí dokazování. Ze všech těchto důvodů odvolací soud ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, shledal osvědčenými předpoklady pro nařízení prodeje zástavy, a podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. usnesení soudu I. stupně změnil tak, že soudní prodej zástavy nařídil. O nákladech první fáze řízení bude rozhodnuto ve druhé fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, pokud zástavní věřitel podá exekuční návrh.

Poučení