208 C 51/2016- 56

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyň: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [obec a číslo] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [obec a číslo] obě zastoupené [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení: 1.000.000 Kč s příslušenstvím a 500.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky 1, 000.000 Kč a žalobkyně b) částky 500.000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení výše uvedených částek s tím, že žalobkyně a) uzavřela dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [obec] manželství s [celé jméno svědka], narozeným [datum]. Toto manželství zaniklo úmrtním [celé jméno svědka] při dopravní nehodě dne [datum]. [jméno] [celé jméno svědka] byl usmrcen při dopravní nehodě provozem motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaná, které řídil její zaměstnanec [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [obec], který byl za tento skutek pravomocně odsouzen pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 a 2 trestního zákoníku rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně a) žila se zemřelým [celé jméno svědka] ve spokojeném manželství po dobu [anonymizováno] let, z manželství pochází [anonymizováno] děti a to [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno svědka], [datum narození] a [celé jméno svědka], [datum narození] Tyto děti manželé [jméno] a [jméno] řádně vychovali a po celou dobu manželství mezi nimi trvala pevná citová vazba. Po násilné smrti manžela při dopravní nehodě se žalobkyně a) psychicky zhroutila a od [datum] dosud je léčena v [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] v [obec] pro [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Přes [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] stav v podstatě nezlepšil a přetrvává u ní chronická [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Její [anonymizováno] stav se opakovaně přechodně zhoršuje v obdobích spojených se vzpomínkami na zemřelého manžela ([anonymizováno 6 slov]), [anonymizována dvě slova], proto žije u [anonymizováno]. Žalobkyně b) měla ke svému otci velmi blízký vztah. I po dosažení zletilosti až do roku [rok] žila se svými rodiči v jednom bytě v [obec]. I žalobkyně b) je od [datum] dosud léčena v [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] pro [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] spojenými se vzpomínkami na zbytečnou smrt svého otce. [příjmení] [celé jméno svědka] tedy mimořádně intenzivně a dlouhodobě narušila rodinný život obou žalobkyň a úmrtím [celé jméno svědka] tak došlo k neoprávněnému zásahu do jejich práva na soukromý a rodinný život jako nejbližších příbuzných zemřelého [celé jméno svědka] a oběma žalobkyním tak vznikla závažná nemajetková újma. Žalovaná již poskytla prostřednictvím [právnická osoba], žalobkyním jednorázové odškodnění náležející pozůstalým podle § 444 odst. 3 občanského zákoníku, které ovšem náleží každé osobě, která má zákonem stanovený příbuzenský vztah k osobě, za jejíž usmrcení se poskytuje náhrada škody. V daném případě je třeba vzít v úvahu, že dopad úmrtí [celé jméno svědka] do osobní sféry obou žalobkyň je kvalitativně odlišný, dlouhodobý a intenzivní, vedl k narušení psychického stavu obou žalobkyň s nejistou budoucí prognózou případného zlepšení, takže žalobkyním náleží i náhrada nemateriální újmy podle § 13 občanského zákoníku, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. 30 Cdo 999/2007) vůči provozovateli vozidla, kterým bylo usmrcení [celé jméno svědka] způsobeno. Za přiměřené odškodnění této nemateriální újmy považuje žalobkyně a) částku 1.000.000 Kč a žalobkyně b) částku 500.000 Kč. K zaplacení této náhrady nemateriální újmy vyzvaly žalobkyně žalovanou, která uvedla, že uplatněný nárok odmítá vzhledem ke stanovisku [právnická osoba] V této souvislosti žalobkyně uvádějí, že [právnická osoba], neodmítla plnění proto, že by považovala uplatněný nárok za nedůvodný, nýbrž proto, že uplatněný nárok není kryt pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla.

2. Žalovaná neuznává nárok uplatněný výše uvedenou žalobou, neboť je přesvědčena, že veškeré nároky žalobkyň byly již dostatečně uhrazeny plněními, která žalobkyně obdržely od žalované prostřednictvím [právnická osoba] Ke skutkovým tvrzením uvedených v žalobě žalovaná sděluje, že skutečně došlo k dopravní nehodě, popsané v článku II. žaloby. Stejně tak je pravdou, že žalovaná prostřednictvím [právnická osoba] poskytla oběma žalobkyním jednorázové odškodnění ve smyslu § 444 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to v zákonné výši 240.000 Kč každé z žalobkyň. Dále je pravdivé i tvrzení, že žalobkyně vyzvaly žalovanou k náhradě nemajetkové újmy dopisem ze dne [datum], a to ve výši, požadované nynější žalobou. Žalovaná toto plnění písemně odmítla, neboť by se jednalo o plnění nad rámec zákonných povinností. Tato žalobní tvrzení považuje tedy žalovaná za nesporná. Předmětem žaloby je náhrada tzv. nemateriální újmy. Žalobkyně v žalobě vycházejí z předpokladu, že tento nárok jim vznikl dle § 13 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přičemž jejich požadavek je dle žaloby i v souladu s judikaturou – zde odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 999/2007. Žalobkyně však přehlížejí dvě rozhodující okolnosti. Především došlo ke změně bývalého občanského zákoníku vložením nového odst. 3 do § 444 řešícího nemateriální újmu v obdobných případech jednorázovým finančním odškodněním. Judikatura citovaná žalobkyněmi v žalobě, tedy rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 999/2007, přitom řeší situaci před touto změnou bývalého občanského zákoníku (rozhodnutí řeší škodu vzniklou dne 25. 4. 2002, zatímco k vložení § 444 odst. 3 do bývalého občanského zákoníku došlo s účinností k 1. 5. 2004. Dále je nutno přihlédnout k dalšímu vývoji soudní judikatury v oblasti nemateriální újmy, mimo jiné reagující právě na novelizovaný § 444, obsahující ustanovení o jednorázovém odškodnění. Soudní judikatura dospívá k závěru, že nemateriální újma v případě škody usmrcením je v „ obvyklých“ případech řešena právě úhradou jednorázového odškodnění dle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Je pravdou, že soudní judikatura připouští i přiznání vyššího odškodnění nemateriální újmy nad rámec tohoto jednorázového odškodnění, může se tak dít ovšem pouze a výhradně na základě zjištění a prokázání mimořádných okolností, tedy v případech, které z nějakého důvodu významně vybočují z obvyklých situací. Základem citované judikatury je nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 16/04. Toto rozhodnutí, které posuzovalo nemateriální újmu z období před novelizací § 444, ovšem bylo vydáno po této novelizaci, výslovně uvádí:„ Ústavní soud posuzoval, zda lze za použití interpretačních pravidel vyložit ustanovení občanského zákoníku, vymezující náhradu škody tak, že by bylo možné pod toto ustanovení podřadit i nárok na náhradu imateriální škody, spočívající ve ztrátě blízké osoby. Zde nemohl pominout, že v období od podání ústavní stížnosti byla do zákona včleněna úprava odškodnění pozůstalých novelizovaným ustanovením § 444 občanského zákoníku, do kterého byl vložen nový odstavec 3, který tuto problematiku řeší jednorázovým plněním.“. Podmínky pro případné navýšení pak řeší další judikatura, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 5188/2007, které uvádí:„ Pro navýšení náhrad nad paušální jednorázové částky zakotvené v ustanovení § 444 odst. 3 obč. zák. cestou ustanovení § 13 odst. 2 a 3 obč. zák. je místo v případech mimořádných, tj. v případech mimořádné závažnosti vzniklé nemajetkové újmy či při mimořádných okolnostech, za nichž k porušení práva došlo.“. Tyto principy rozvíjí např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 947/2011, které posuzuje rozdílnost různých případů a uvádí:„ ...smrt osoby blízké je těžkým a nereparovatelným zásahem do práv na soukromí a rodinný život nejbližších pozůstalých. Jde ale o zásah jednorázový, který se obvykle během času zmírňuje. Jde-li ale o případ, kdy osoba dopravní nehodu přežije, avšak s následkem, že je trvale a těžce poškozená na zdraví, a proto zůstane v takřka vegetativním stavu, jde o zásah do práva na soukromí nejbližších příbuzných, jež má trvalý charakter a tento zásah se neustále opakuje při každé návštěvě poškozeného. Takovýto zásah je obvykle podstatně hlubší než zásah smrtí.“. Nejvyšší soud touto mimořádností zdůvodnil navýšení odškodnění nemateriální újmy nejbližšího člena rodiny na zhruba dvojnásobek zákonné částky, tedy částku 500.000 Kč. Právní úpravu a soudní judikaturu k problematice nemajetkové újmy, platnou k době nehody řešené v tomto případu (tedy k 30. 9. 2013), lze shrnout tak, že přiznání práva na nemajetkovou újmu nad rámec zákonné paušální částky 240.000 Kč je možné ve skutečně mimořádných případech, výrazně se vymykajících obvyklé situaci při úmrtí blízké osoby. I v případě zjištění mimořádných okolností přitom soudní judikatura uvažuje pouze s mírným navýšením nad rámec paušální jednorázové částky, maximálně do úrovně 500.000 Kč, tedy výrazně méně, než je žalobou požadováno. Skutečnosti, uváděné v žalobě nepochybně nesplňují podmínky soudní judikatury pro přiznání vyšší nemajetkové újmy, specifikované v předchozím článku tohoto vyjádření. Žalovaná nezpochybňuje, že úmrtím pana [celé jméno svědka] došlo k významnému zásahu do života členů jeho rodiny tak, jak to bývá vždy při obdobných tragických událostech. Tento zásah byl v souladu se zákonem odškodněn jednorázovým plněním. Nelze však dospět k závěru, že by žalobou byly tvrzeny natolik výjimečné okolnosti, které by mohly být důvodem pro vyhovění žalobě.

3. Oddacím listem datovaným [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně a) a [celé jméno svědka], [datum narození], uzavřeli manželství [datum] před [anonymizována tři slova] v [obec].

4. Rodným listem žalobkyně b) má soud za prokázané, že žalobkyně a) je její matka a [jméno] [příjmení], [datum narození] byl její otec.

5. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], má soud za prokázané, že obžalovaný [jméno] [příjmení], narozen [datum] v [obec], řidič, trvale bytem v [anonymizováno], [ulice] [číslo] okres [okres], je vinen, že dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin v [obec], okres [okres], v křižovatce hlavní silnice č. [spisová značka] a vedlejší silnice č. [spisová značka] v km [anonymizováno] jako řidič nákladního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které je majetkem [právnická osoba], [obec a číslo], [IČO], odbočující z vedlejší silnice ve směru od [obec] [anonymizováno] na hlavní silnici směrem na [obec], nerespektoval dopravní značku„ Dej přednost v jízdě“ a nedal přednost v jízdě zleva po hlavní silnici jedoucímu cyklistovi [celé jméno svědka] a [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována čtyři slova] mimo vozovku vpravo, přičemž [celé jméno svědka] při střetu [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] a [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno], které téhož dne podlehl, tedy jinému z nedbalosti způsobil smrt a čin spáchal proto, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona, tím spáchal přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, a byl odsouzen podle § 143 odstavec 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání [anonymizována tři slova]. Podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena na [anonymizována tři slova]. Podle § 73 odstavec 1, 3 trestního zákoníku byl obžalovanému uložen trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel na [anonymizována tři slova].

6. Lékařskou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovanou [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně a) je léčena v [anonymizována dvě slova] od [datum], původně pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] tragicky zahynul manžel, se kterým byla [anonymizováno] let. Při prvním vyšetření byla zřetelně [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Byla nasazena [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. K nepatrnému ústupu potíží dochází více než po měsíci, nálada se částečně zlepšila, ale dosud se nepodařilo dosáhnout její normy i při medikaci. Dále v průběhu času dochází opakovaně k přechodnému zhoršování v určitých obdobích ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]). [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Diagnosticky uzavřeno jako [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

7. Lékařskou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovanou [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně b) je léčena v [anonymizována dvě slova] od [anonymizováno] [rok] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] Tyto obtíže se podařilo částečně utlumit [anonymizováno]. V roce [rok] [anonymizována dvě slova] ní změněna dg na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Díky léčení se podařilo dosáhnout relativně uspokojivé úzdravy s občasnými výkyvy. Při kontrole [datum] přichází výrazně zhoršená po rodinné tragédii, kdy jí otce srazilo auto a on zahynul. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

8. Účastnickou výpovědí žalobkyně a) má soud za prokázané, že v roce [rok] byli s manželem [anonymizováno] let, vychovali [anonymizováno] děti. Jejich dcera se vdala a odstěhovala se, jejich synové s nimi zůstali. Všichni žili spokojeně, manžel byl invalidní důchodce, společně cestovali, starali se o vnoučata, neměli žádné vážnější zdravotní problémy, žádné vážné spory mezi nimi nebyly. Od předmětné nehody jsou to již [anonymizováno] roky, ale přesto se s tím žalobkyně a) stále nedokáže smířit, je v péči [anonymizováno], bere léky, ale přesto každý den má o někoho z blízkých strach, když slyší sanitku, má zdravotní problémy, zvýší se jí tlak, apod. V tom roce [rok] před tou nehodou se k nim nastěhovala [anonymizována dvě slova]. Když k předmětné nehodě došlo, tak se žalobkyně a) prakticky zhroutila a [anonymizována dvě slova] se musela odstěhovat zpět do svého bydliště. Když se stav žalobkyně a) trošku zlepšil, což trvalo skoro dva roky, tak se [anonymizována dvě slova] nastěhovala opět zpátky. S manželem žili ve společné domácnosti na adrese [adresa žalobkyně, svědka, svědka, žalobkyně a svědka]. Společně hospodařili, peníze měli dohromady, a společně z těchto prostředků také podporovali dceru i syny. Samozřejmě, že po předmětné události již žalobkyně a) nemůže děti podporovat tak, jak předtím, protože jejím jediným příjmem je důchod. Přesto se snaží a co může, tak svým dětem dá v rámci její podpory.

9. Účastnickou výpovědí žalobkyně b) má soud za prokázané, že před předmětnou nehodou bydleli všichni pohromadě na adrese [obec a číslo], v bytě v [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně b) se tam i se svými dětmi nastěhovala po svém rozvodu s prvním manželem. Dále tam bydlela její matka, otec, dále její bratr [jméno] a na střídačku tam bydlel i její bratr [jméno], který býval částečně u své přítelkyně. Všichni mezi sebou vycházeli dobře, i když místa nebylo mnoho, děti žalobkyně b) měly jejího otce, tedy svého dědečka, rády, často jezdili na výlety. Vánoce před nehodou vždy všichni trávili společně v [obec], po smrti otce již vánoce nejsou, co bývaly, máma sice nastrojí stromeček, ale už to není ono, v podstatě se dá říct, že to je pouze kvůli dětem a nějaké společné rodinné oslavy u nich již skončily. Po předmětné nehodě ztratila žalobkyně b) elán do života, na nic nemá náladu, dálkově studovala [anonymizována dvě slova], ale právě z těchto důvodů i z důvodů finančních skončila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a dál již nepokračovala, když bere léky, zapomínám, nic se jí nechce dělat. Také po nehodě často prakticky každý měsíc jezdí s matkou po doktorech, často jim volá, že jí je špatně apod. Žalobkyně b) se léčí u [anonymizováno] [příjmení], docházela k němu i před nehodou, měla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Po předmětné nehodě má [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. S dětmi na kole vůbec nejezdí, na kolo už v životě nesedne, jediný, kdo na kole jezdí, je její manžel, který jezdí na kole dál. Žalobkyně b) také dochází k [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], je pravdou, že k ní chodila i před předmětnou nehodou ze stejných důvodů, jako k [anonymizováno] [příjmení]. Pokud jde o její manželství, tak v současné době je ve stavu téměř před rozvodem. Před předmětnou nehodou bylo její manželství v pořádku, po nehodě pak pobývala matka žalobkyně b) skoro pořád u nich, nakonec byla u nich prakticky dva roky. To byl také důvod, proč začaly rozpory žalobkyně b) s manželem, který zpočátku souhlasil s tím, že její matka by u nich mohla být tak půl roku. Teď už matka žalobkyně b) u nich prakticky nebývá, když bydlí v [obec] se [anonymizováno] [role v řízení], kterou si k sobě vzala, bydlí tam s nimi i bratr žalobkyně b) [jméno]. S manželem je žalobkyně b) nadále především proto, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Od [anonymizováno] [rok] pobírá žalobkyně b) invalidní důchod prvního stupně a pobírám [částka]. Před tím nic nepobírala, na nic neměla nárok, bez jakéhokoliv příjmu byla prakticky od [anonymizováno] [rok]. Tehdy jí finančně přispívali její rodiče, kteří jí dávali [částka] měsíčně. Když se žalobkyně b) s manželem odstěhovali ze [obec a číslo], protože [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně b) již na to nechce vůbec myslet, jsou to hrozné pocity, její matka na tom byla po té nehodě hrozně špatně a žalobkyně b) myslela, že umře.

10. Výpovědí svědka [celé jméno svědka], syna žalobkyně a), má soud za prokázané, že pokud jde o jejich život před předmětnou nehodou, tak ten byl normální, od té nehody již normální není, svědek vidí, jak se trápí jeho matka a jeho sestra. Jsou z nich v podstatě trosky. Po předmětné nehodě má svědek problémy najít si práci, protože se nemůže na nic soustředit a v žádné práci dlouho nevydrží. Teď má práci od [anonymizována dvě slova] [rok], ale neví, jestli tam vydrží. Pořád se mu o té nehodě zdá, protože byl z rodiny první, kdo byl na místě té nehody. Má [anonymizováno] dceru, ale v souvislosti s předmětnou nehodou se o ni strašně bojí, neustále má strach, že se jí může něco stát. Když bydleli ještě před nehodou v [obec], tak tam bydlel svědek se svojí přítelkyní, jeho matka, otec, jeho sestra, bratr [jméno]. Přítelkyně svědka tam pobývala střídavě. V té době slavili každé svátky při každých příležitostech, otec tehdy finančně přispíval především sestře svědka nemalé peníze, něco přispíval i svědkovi. Když došlo k předmětné nehodě, tak svědek se musel z toho bytu odstěhovat, protože místo té nehody je hned vedle domu v [obec]. Také babička se z toho psychicky složila.

11. Výpovědí svědka [celé jméno svědka], manžela žalobkyně b), má soud za prokázané, že před tou předmětnou nehodou byl jejich rodinný život v podstatě normální, veselý, často jezdili za dědou a za babičkou do [obec], i s dětmi, společně chodili na procházky, dělali i s dětmi různé akce apod. Po předmětné nehodě už nikam nejezdí, žádné společné akce nemají, jeho manželka je velmi smutná, přijde mu, že ztratila veškerou chuť do života a v podstatě totéž může svědek říci i o její matce. Před nehodou jeho manželka studovala [anonymizována dvě slova], ale po té nehodě ztratila veškerou chuť a snahu a [anonymizována dvě slova] nedokončila. Jeho manželka pravidelně navštěvuje [anonymizováno]. Samozřejmě, že předmětná nehoda měla velký dopad i na jejich manželství, po nehodě je jeho žena apatická, nikam prakticky mezi lidi spolu nechodí, svědek např. koupí lístky na ples, ona mu pak řekne, že nepůjde, že nemá náladu. Před tou nehodou mimo jiné chodili na různé akce, kterých se účastnil i otec svědkovi manželky.

12. Výzvou k náhradě nemajetkové újmy v penězích datovanou [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývaly žalovanou k úhradě žalovaných částek.

13. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Dle § 3079 odst. 2 citovaného zákona, nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, přiznat poškozenému i náhradu újmy podle tohoto zákona. Nový občanský zákoník se tak použije jen tehdy, došlo-li ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody v době od 1. 1. 2014. Výše uvedená výjimka je vztahuje pouze na mimořádné případy hodné zvláštního zřetele, čímž se mají na mysli především případy, kdy škůdce způsobil škodu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. O takovou situaci se však v tomto případě nejedná. Soud proto věc posuzoval dle právních předpisů platných a účinných ke dni předmětné dopravní nehody, tedy k 30. 9. 2013, konkrétně § 11 a § 13 ve spojení s § 427 až 431 zákona, § 444 odst. 3 a 853 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Subjekty odpovědnými za zásah, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení, či jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, mohou být buď fyzické osoby, nebo osoby právnické. V předmětném případně pak za zásah odpovídá žalovaná jakožto právnická osoba, která k realizaci své činnosti použila svého zaměstnance [jméno] [příjmení], který se dopustil výše uvedeného nedbalostního přečinu usmrcení [celé jméno svědka]. Občanskoprávní sankce podle ustanovení § 13 občanského zákoníku pak postihují samotnou právnickou osobu, tedy žalovanou, a to při analogickém užití ustanovení § 420 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 853 občanského zákoníku. Zvláštní skupinou případů zásahů do osobnostních práv fyzických osob jsou ty, ke kterým dojde v souvislosti s provozem dopravních prostředků. Zde občanský zákoník, pokud v této souvislosti upravuje předpoklady náhrady škody, vymezuje odpovědnost provozovatele motorového vozidla jako případ zvláštní odpovědnosti za škodu (§ 427 a násl. občanského zákoníku). Je-li třeba připustit při určení odpovědné osoby za nemajetkovou újmu, již utrpěla na své osobnosti fyzická osoba, analogické užití ustanovení § 420 odst. 2 občanského zákoníku, neexistuje argument, který by vylučoval analogické užití § 427 a násl. občanského zákoníku při určení odpovědné osoby za zásah proti osobnosti fyzické osoby vyvolaný zvláštní povahou provozu dopravních prostředků. Obdobně jako v případě úvahy, že za škodu způsobenou tímto provozem odpovídá provozovatel vozidla, je třeba vycházet z toho, že za nemajetkovou újmu, způsobenou osobnosti fyzické osoby tímto provozem, analogicky nutně odpovídá též tento provozovatel. Analogické užití ustanovení § 427 a násl. občanského zákoníku se ovšem ve výše uvedeném smyslu uplatní jen při určení osoby odpovědné za zásah proti osobnosti fyzické osoby vyvolaný zvláštní povahou provozu dopravních prostředků. Při zkoumání předpokladů odpovědnosti za zásah do osobnostních práv soud postupoval podle ustanovení § 13 občanského zákoníku, a nikoli podle ustanovení § 427 a násl. občanského zákoníku. Dle § 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Dl § 13 občanského zákoníku pak má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. Výše citované ustanovení § 444 odst. 3 obsahuje úpravu jednorázového odškodnění pozůstalých, taxativně v odst. 3 uvedených. Jedná se o náhradu immateriální újmy pozůstalých, která jim vznikla v souvislosti s usmrcením fyzické osoby. Zákonodárce zde přiřkl manželovi, každému dítěti i každému rodiči částku 240.000 Kč jako jednorázové odškodnění pozůstalé osobě, dále pak každému rodiči dosud nenarozeného počatého dítěte částku 85.000 Kč a každému sourozenci zesnulého částku ve výši 175.000 Kč. Konečně každé osobě blízké, která žila se zesnulým ve společné domácnosti ke dni vzniku právní skutečnosti, jež je rozhodná pro uplatnění takového nároku, zákonodárce přiznal jednorázové odškodnění ve výši 240.000 Kč. Za osoby blízké se kromě příbuzného v řadě přímé, sourozence, manžela, osoby v poměru rodinném nebo obdobném pokládají i osoby sobě navzájem tak blízké, pokud by újmu jedné z osob důvodně pociťovaly jako újmu sobě vlastní. V soudní praxi byla v minulosti řešena i právní otázka týkající se rozsahu náhrady při usmrcení blízké osoby, kdy se pozůstalý otec domáhal na povinné osobě náhrady nad rámec stanovený v komentovaném § 444 odst. 3 (což odůvodnil i tím, že ztráta jeho potomka ve své podstatě znamená i ztrátu možnosti poskytnout pozůstalému otci pomoc v nemoci a stáří či ztrátu možnosti přispět k rozvoji podnikání pozůstalého otce). Ústavní soud dovodil, že není přípustné rozšiřovat nároky pozůstalé osoby nad nároky v zákoně výslovně stanovené (§ 444 a 449a), avšak připustil, že pokud by se jednorázová náhrada za ztrátu blízké osoby nejevila jako dostatečná satisfakce za újmu immateriální povahy, tj. pokud by ztráta blízké osoby zasáhla do osobnostní sféry pozůstalého do té míry, že by se odškodnění poskytnuté podle § 444 odst. 3 komentovaného předpisu jevilo jako nedostatečné, je možné, aby se pozůstalý domáhal náhrady nemajetkové újmy v rámci ochrany osobnosti podle § 11 občanského zákoníku. Na základě provedených důkazů výslechem obou žalobkyň, [celé jméno svědka], bratra žalobkyně b) a syna žalobkyně a) a [celé jméno svědka], manžela žalobkyně b), lékařskými zprávami [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dospěl soud k závěru, že u žádné z žalobkyň se nejedná o případ zásahu do osobnostní sféry v takové míře se vymykající obdobným případům, že by se v § 444 odst. 3 občanského zákoníku uvedené jednorázová náhrada jevila nedostatečná a bylo by na místě přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích dle § 13 odst. 2 a 3 občanského zákoníku. S ohledem na citované provedené důkazy má soud důkazní návrh znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a psychologie za nadbytečný. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou, když žalobkyněmi citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2844/14 pak soud považuje v souvislosti s posuzovaným případem za nepřiléhavý, když řešil odlišnou situaci.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 150 občanského soudního řádu, když žalovaná sice měla ve sporu plný úspěch, nicméně soud na straně žalobkyň shledal důvody hodné zvláštního zřetele, spočívající v jejich majetkových poměrech, kdy žalobkyně a) pobírá starobní a vdovský důchod v celkové výši 13.118 Kč a žalobkyně b) pobírá invalidní důchod ve výši 4.347 Kč a z tohoto důvodu výjimečně náklady žalované nepřiznal.

Poučení