208 C 7/2017-425

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 1.373.065 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.287.319 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.287.319 Kč od 4. 2. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně zastavuje co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 85.746 Kč od 4. 2. 2017 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 68.654 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 278.603 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 1.373.065 Kč, a to ve výši 617.879 Kč z titulu přiměřené slevy z ceny díla a ve výši 755.186 Kč z titulu náhrady škody. Uváděl, že mezi žalobcem - objednatelem (v postavení spotřebitele) a žalovaným - zhotovitelem (v postavení fyzické osoby podnikatele) byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo] [rok], jejímž předmětem bylo zhotovení díla spočívající v rekonstrukci panelovaného domu žalobce na ulici [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] Cena za dílo ve výši 1.639.787,55 Kč byla žalobcem žalovanému řádně uhrazena a dílo bylo předáno žalobci dne 17. 6. 2011. Dne 29. 5. 2014 žalobce uplatnil u žalovaného práva z odpovědnosti za vady doplněné dodatkem k reklamaci ze dne 28. 7. 2014, když výtka zjištěných vad se týkala zejména prasklin na fasádě, zejména v místech nad balkónovými okny, popraskané venkovní omítky v místech balkónů, nekvalitně provedených parapetů u všech oknech, nekvalitního spárování na balkoně. Žalobce nejprve požadoval odstranění vytknutých vad. Následně proběhla jednání mezi účastníky a na základě místního šetření žalovaný napsal žalobci e-mail ze dne 14. 8. 2014, že parapety opraví, dlažbu přespáruje a popraskanou fasádu prodiskutuje s výrobcem a nejpozději do 31. 8. 2014 se ozve za účelem harmonogramu oprav. Následně zůstal žalovaný nečinný. Dále žalovaný e-mailem z 23. 9. 2014 odpověděl, že vady ohledně parapetů uznává a opraví. Porušené spárování dlažby na balkónech uznává a opraví, porušení fasády nad balkónovými okny neuznal. K posouzení vad fasády a koncepčního návrhu nápravných opatření si nechal žalobce vypracovat odborný posudek [právnická osoba] ze dne [datum], který zjistil a potvrdil, že předmětné zhotovené dílo trpí vadami reklamovaných žalobcem a vyčíslil náklady na odstranění vad a uvedení díla do bezvadného stavu ve výši 1.373.065 Kč. Vytknutá vada spočívající v nekvalitně vyspárované dlažbě na lodžiích byla žalovaným v roce 2015 odstraněna, a proto již není předmětem této žaloby. Dne 24. 6. 2015 proběhlo na základě iniciativy žalobce místní šetření za účasti žalovaného i zástupce zhotovitele odborného posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalovaný uvedl, že se závěry tohoto posudku souhlasí, reklamaci zcela uznává a fasádu i ostatní veškeré závady v létě 2015 opraví. Žalovaný však zůstal nečinným. Na základě iniciativy žalobce proběhlo dne 28. 6. 2016 další jednání s výsledkem, že žalovaný vytknuté vady v období od 1. 10. 2016 do 30. 11. 2016 odstraní, avšak žalovaný takto ve sjednaném období neučinil, a to ani do podání této žaloby. Ještě před podáním žaloby, dopisem ze dne 16. 1. 2017, žalobce volbu odstranění vytknutých vad pozměnil na přiměřenou slevu z ceny díla co do částky ve výši 617.879 Kč a současně uplatnil vůči žalovanému náhradu škody ve výši 755.186 Kč s výzvou a stanovením splatnosti do 3. 2. 2017. S ohledem na to, že žalovaný zůstal nečinným, požaduje žalobce ode dne následujícího, tedy od 4. 2. 2017, zákonný úrok z prodlení. Požadované částky vychází ze závěrů odborného posudku [právnická osoba], [anonymizováno]. Žalobce uvedl, že veškeré náklady na odstranění vad způsobených žalovaným měly dle posudku činit 1.373.065 Kč, což považuje za veškerou újmu, která vlivem jednání žalovaného byla (bude) žalobci způsobena. Žalobce má právo na plnou reparaci způsobené újmy, tj. právo v rozsahu, v němž nelze uspokojení dosáhnout uplatněním nároku z vad, má nárok na uspokojení z jiných právních důvodů, zejména z titulu náhrady škody. Žalobce uplatnil slevu z ceny díla ve výši 617.879 Kč a náhradu škody ve výši 755.186 Kč (1.373.065 Kč – 617.879 Kč).

2. Žalovaný s uplatněným nárokem žalobou nesouhlasil. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] dodatek [číslo] k předmětné smlouvě o dílo, kterým byla mimo jiné v čl. VII. změněna sjednaná záruční doba z původních 60 měsíců na 36 měsíců ode dne odevzdání díla, což potvrzuje i obsah zápisu o předání a převzetí hotového díla ze dne 17. 6. 2011, kde je uvedena záruční doba 36 měsíců. Záruční doba tedy skončila 17. 6. 2014, a proto žalobce řádně uplatnil pouze jednu reklamaci vad, a to reklamaci ze dne 29. 5. 2014. Další reklamace jsou uplatněny po záruční době a v tomto směru vznesl žalovaný námitku promlčení nároku. Reklamace ze dne 29. 5. 2014 pak neobsahuje žádné uplatnění nároku na odstranění vady týkající se trhlin u lodžií a fasády. Uvedl, že vypracovaný posudek je vadný, pokud je výpočet v něm uvedený vypracován v souvislosti s odstranění trhlin lodžií a fasády. Dále žalovaný uvedl, že závady uvedené v reklamaci ze dne 29. 5. 2014 byly odstraněny. Dále uvedl, že žalovaný předmět díla provedl tak, jak bylo sjednáno ve smlouvě, tedy podle slepého rozpočtu a projektové dokumentace [číslo] zpracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále uvedl, že během provádění díla žalobce neuplatnil žádné námitky či požadavky. Odborný posudek [právnická osoba] neřeší příčinu trhlin, tzn. tepelnou roztažnost lodžií a tepelnou roztažnost lodžií neřešila ani projektová dokumentace. Uváděl, že posudek [právnická osoba] nic neřeší, když se nezabývá rozsahem původní reklamace a přináší pouze řešení, jak by celé dílo mělo být provedeno znova. Dále uváděl, že celková cena za dílo podle původní smlouvy byla zhruba 1.630.000 Kč a vymáhaný nárok je 1.370.000 Kč, což je značně nepřiměřené až nesmyslné, když dílo bylo bezkonfliktně užíváno nejméně 6 let. Dále uvedl, že v červenci 2016 provedl žalovaný podle platných ČSN nové vzorové osazení parapetů a měl připravenou smlouvu s odbornou firmou včetně rozpočtu a žalobce na návrh neodpověděl. Žalovaný se domníval, že opravu provede v lepších klimatických podmínkách, místo toho však od žalobce obdržel požadavek uplatněný žalobou.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci, který má za prokázaný. Dne [datum] byla podepsána smlouva o dílo [číslo] [rok]. V preambuli smlouvy je napsáno, že tato smlouva byla uzavřena podle ustanovení § 536 a násl. obch. zákoníku v platném znění. Jako objednatel je uveden žalobce a oprávněný zástupce [jméno] [příjmení], předsedkyně výboru žalobce (funkční období od 7. 12. 2002 do 17. 7. 2014). Za zhotovitele je uvedený [celé jméno žalovaného] – žalovaný. Předmětnou smlouvu podepsala [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] (zjištěno z textu smlouvy a výslechem [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem žalovaného). Předmětem smlouvy je zhotovení díla dle projektové dokumentace [číslo] zpracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podkladem pro vypracování nabídky je slepý rozpočet a projektová dokumentace [číslo] vypracovaná objednatelem. Dílo má být provedeno dle položkového rozpočtu, který je nezbytnou přílohou smlouvy o dílo. Objednatel se zavazuje dílo provedené dle čl. II. smlouvy bez vad a nedodělků bránících v užívání převzít a zaplatit. Rekonstrukci balkonů řešil samostatný projekt od firmy [anonymizováno]. Při stavebních pracích měl zhotovitel dodržovat technologické postupy jednotlivých materiálů a uvedené technické požadavky a ČSN dle projektové dokumentace (smlouva o dílo, projektová dokumentace). Ukončení výstavby je sjednáno do 3 měsíců od zahájení výstavby. Cena díla činí včetně DPH celkem 1.639.787,56 Kč. V čl. VI. bod 1 smlouvy je uvedena záruka na provedené dílo v délce 60 měsíců. Záruční doba počíná běžet dnem podepsání zápisu o předání a převzetí díla nebo části již dokončeného díla mezi zhotovitelem a objednatelem. V záruční lhůtě je zhotovitel povinen na základě písemné reklamace objednatele na vady nebránící užívání nastoupit k odstranění reklamace do 8 dnů od jejich písemného nahlášení (text smlouvy o dílo). V hlavičce smlouvy o dílo je jako oprávněný zástupce dále uveden [příjmení] [jméno]. Jedná se o tehdejšího místopředsedu výboru žalobce (funkční období od 24. 10. 2007 do 25. 4. 2013). [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo nepodepsal. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že na smlouvě chybí podpis pana [příjmení], a to zřejmě z důvodu, že jezdíval do zahraničí a nemohl se podpisu zúčastnit. Dále uvedla, že pan [příjmení] o podpisu věděl. Svědkyně [příjmení] a [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo spolu vybírali a [jméno] [příjmení] s tímto souhlasil (smlouva o dílo, dodatek, obchodní rejstřík, výslech žalovaný a [jméno] [příjmení]). Návrh smlouvy vyhotovil a předložil žalovaný. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že před uzavřením smlouvy si žalobce vybíral nejlepší nabídku z několika smluv a nabídku vybírala ona a její zástupce [jméno] [příjmení] (obsah smlouvy, výslech svědkyně [jméno] [příjmení], výslech žalovaný). Sjednané dílo dle předmětné smlouvy o dílo pak bylo předáno žalovaným a převzato žalobcem dne 17. 6. 2011. Podepsáno žalovaným a [jméno] [příjmení] (zápis o předání díla, mezi účastníky nesporné). V textu zápisu o předání a převzetí hotového díla nejsou uvedené žádné vady předaného díla a je uvedena„ Doba záruky 36 měsíců“ (text zápisu o předání). Soud má za prokázané, že předmětné dílo bylo předáno žalovaným a převzato žalobcem dne 17. 6. 2011, a v tomto okamžiku žalobce neuplatnil po žalovaném žádná práva z vad, když vady na díle k tomuto okamžiku zjištěny nebyly (shodná tvrzení účastníků, zápis o předání a převzetí hotového díla ze dne 17. 6. 2011 podepsaný žalovaným a [jméno] [příjmení]). Dále má soud za prokázané, že v zápisu o předání a převzetí hotového díla je uvedena poznámka„ doba záruky 36 měsíců“ (zápis o předání a převzetí hotového díla ze dne 17. 6. 2011). Přípisem žalobce ze dne 29. 5. 2014 podepsaným současnou předsedkyní výboru žalobce [jméno] [příjmení] (funkční období od 17. 7. 2014 dosud) adresovaného žalovanému, byla žalovanému zaslána reklamace k předmětné smlouvě o dílo. Je uvedeno, že u některých bytů byly zjištěny závady jako nekvalitně provedené položení dlažby na balkónech a její spárování. Dále jsou to a v průběhu doby se vyskytly další závady, a to praskliny na omítce nad balkónovými okny. Je uvedeno, že tyto závady se týkají bytů [číslo]. Je uvedeno, že:„ Považujte dopis za reklamační, a pokud na něj nebudete reagovat, tak jako nereagujete na předchozí dopis týkající se hromosvodů, další kroky budou vedeny právní cestou.“ (dopis, podací lístek a dodejka). Dále byl žalovanému zaslán dopis nazvaný jako„ Dodatek k reklamaci ze dne 29. 5. 2014“ podepsaný [jméno] [příjmení]. Je uvedeno, že se uplatňují další závady, a to nekvalitně provedené parapety u veškerých oken všech 18 bytů. Žalovaný je vyzván situaci bez dalších průtahů řešit (dopis ze dne 28. 7. 2014 a podací lístek). Bylo prokázáno, že žalovaný v e-mailu ze dne 14. 8. 2014 adresovanému žalobci uvedl, že opraví parapety a přespáruje dlažbu. Dále žalovaný uvedl, že posouzení balkónů musí zkonzultovat s výrobcem a na základě vyjádření se budou řešit technické věci vůči popraskané fasádě. Dále uvedl, že doufá, že do 31. 8. 2014 se dohodne s výrobcem o problému s balkónem, a potom se dohodnou s žalobcem na harmonogramu oprav (e-mail ze dne 14. 8. 2014). Dále bylo prokázáno, že žalovaný žalobci do 31. 8. 2014 harmonogram prováděných prací nepředložil (výslech žalovaného, výslech [jméno] [příjmení] a další komunikace účastníků – e-mail na čl. 14, e-mail na čl. 15, místní šetření 14. 8. 2014). Dále bylo prokázáno, že žalovaný zaslal dne 23. 9. 2014 žalobci e-mail kde uvedl, že ohledně reklamace parapetů, jejich osazení včetně ostění, reklamaci uznává. Uvedl, že provede přeměření spádu všech parapetů, parapety vyspádované k oknům se demontují, upraví se podklad a provede se nové ostění parapetů. Dále uvedl, že uznává reklamaci co do porušené spárování dlažby na balkónech. Dále uvedl, že co se týká porušení fasády nad balkónovými okny, že reklamaci neuznává z důvodu, že porucha není způsobena jeho prováděním zateplovacího systému na stavbě. Uvedl, že ze zapůjčené dokumentace zpracované [právnická osoba] vyplývá, že není řešena tepelná dilatace svislých nosních stěn balkónů. Vzniklé poruchy na fasádě jsou zapříčiněny tepelnou roztažností železobetonových stěn balkónů. Soud má za prokázané, že tímto dopisem žalovaný uznal reklamaci parapetů a dále porušené spárování dlažby na balkónech. Dále je prokázáno, že dopisem ze dne 4. 11. 2014 žalobce prostřednictvím právního zástupce upozornil žalovaného, že mu dopisem ze dne 29. 5. 2014 byly vytknuty 3 skupiny vad, a to vady parapetů, vady spočívající v porušení fasády a vady týkající se spárování dlažeb (které nejsou předmětem žaloby). Bylo upozorněno na to, že žalovaný v dopise ze dne 23. 9. 2014 uznal uplatněné vady parapetů, avšak navrhl nesprávný způsob jejich odstranění. Žalobce jako přílohu tohoto dopisu zaslal žalovanému odborné vyjádření k výskytu závad a s ohledem na toto odborné vyjádření stanovil žalovanému i způsob, jakým má vytknuté závady odstranit. Žalobce stanovil žalovanému lhůtu v délce 30 dnů ode dne doručení dopisu k odstranění závad popsaným způsobem. Uvedl, že pokud nebudou vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude vynucovat nápravu závadného stavu splněním povinnosti v soudním řízení (uvedená komunikace, dopis včetně přílohy odborného vyjádření k výskytu závad a jeho řešení a podací lístek). Dopisem ze dne 11. 6. 2015 žalobce vyzval žalovaného k řešení vzniklé situace, když žalovaný zůstal nečinný. Žalobce zaslal žalovanému vyhotovený odborný posudek a požádal o společnou schůzku za účelem dobrání se konečného řešení v odstranění zjištěných závad a navrhl termín setkání s tím, že pokud žalovaný nebude reagovat, bude podána žaloba (dopis a podací lístek). Na základě iniciativy žalobce se dne 24. 6. 2015 na adrese žalobce konalo místní šetření za účelem dořešení reklamovaných závad. Přítomen byl žalovaný, za žalobce předsedkyně výboru [jméno] [příjmení], místopředsedkyně výboru [jméno] [příjmení] (funkční období od 17. 7. 2014 do 18. 4. 2020 a členem výboru od 26. 9. 2019) a za [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [jméno] (zhotovitel odborného posudku k reklamovaným závadám). Dále bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut k nahlédnutí vypracovaný odborný posudek odbornou firmou [právnická osoba] z dubna 2015. Tato firma na základě šetření dospěla k závěru, že provedení zateplovacího systému fasády, které provedl žalovaný, je v rozporu s příslušnou normou ČSN 73 2901 a s montážními předpisy renomovaných výrobců ETICS a s obecnými zvyklostmi v daném oboru. Dále je uveden závěr, a bylo prokázáno, že zdokumentované vady fasády jsou dle posudku způsobeny kombinací chybných postupů při provádění zateplovacího systému. V odborném posudku je zdůrazněno, že lokálními opravami lze pouze dočasně a omezeně zakrýt některé vady (např. zakrýt praskliny fasádním tmelem a kritická místa přeomítkovat), ale nelze zabránit jejich dalšímu výskytu. Proto byla posudkem doporučena kompletní oprava zjištěných defektů ETICS včetně výměny okenních parapetů. Vzhledem k rozsahu zjištěných nedostatků jde o celkovou opravu ETICS včetně nové povrchové úpravy fasády v celé ploše. Žalovaný uvedl, že se závěry posudku č. [rok] [číslo] souhlasí a je ochoten opravu provést dle doporučeného postupu v uvedeném posudku a v souladu s příslušenými předpisy vše zrealizuje v létě 2015. Žalovaný dále v zápisu o tomto místním šetření podepsal, že spárování dlažby balkónů provede neprodleně po dohodě, jakmile žalobce nahlásí termín, kdy dotyční majitelé budou doma. Dále podepsal, že vzniklé praskliny na lodžiích budou opraveny zároveň při opravách parapetů (zápis ze dne schůzky konané dne 24. 6. 2015, posudek [právnická osoba] [rok] [číslo] – dále jen jako„ posudek [právnická osoba]“). Bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil dohodu s žalobcem ze schůzky konané dne 24. 6. 2015 a zůstal nečinný (současný stav a stav při podání žaloby, následná korespondence ze strany žalobce, zejména výzva ze dne 6. 6. 2016). Bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému výzvu ze dne 6. 6. 2016 a uvedl, že žalovaný, i když všechny reklamované závady uznal, opravy nezrealizoval v daném termínu (tj. v létě 2015). Žalobce vyzval žalovaného, nechť se zúčastní další schůzky dne 20. 6. 2016 a pokud nebude akceptovat tuto nabídku, bude žalobce vše řešit soudní cestou (dopis ze dne 6. 6. 2016). Dále bylo prokázáno, že se následně z iniciativy žalobce konala dne 28. 6. 2016 schůzka na adrese žalobce, a byla přítomna předsedkyně výboru žalobce [jméno] [příjmení] a místopředsedkyně výboru [jméno] [příjmení] a žalovaný a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Ve vyhotovené dohodě o odstranění reklamovaných závad na základě této schůzky bylo uvedeno, že dlažba na lodžiích byla opravena žalovaným v roce 2015. Žalovaný pak neodstranil vady spočívající v prasklinách na omítce fasády domu a na parapetech u všech oken. Žalobce požadoval, aby neopravné reklamované závady byly žalovaným provedeny podle posudku [právnická osoba], a aby se opravy uskutečnily v dohodnutém termínu. Plán jednotlivých prací a jejich rozpis má žalovaný dodat neprodleně před stanoveným termínem zahájením opravných prací. V textu dohody je uvedeno, že žalovaný se zavazuje, že výměnu stávajících parapetů a opravu fasády provede v dohodnutém termínu podle citovaného odborného posudku, a to v termínu od 1. 10. 2016 do 30. 11. 2016. V textu dohody je uvedeno, že pokud nebudou reklamované závady v dohodnutém termínu odstraněny, bude žalobce žalovaného neprodleně žalovat o náhradu škody. Dále je v textu uvedeno, že žalovaný uvádí, že od počátku neuznal a neuznává trhliny na fasádě mezi lodžiemi a obvodovou stěnou. V textu dohody je uvedeno, že žalobce nesouhlasí s tímto stanoviskem žalovaného s ohledem na jednání účastníků a uznání reklamovaných závad žalovaným, viz zápis ze schůzky ze dne 24. 6. 2015. K tomu žalovaný do textu dohody uvedl, že na jednání dne 24. 6. 2015 pouze sdělil, že trhlinu opraví, ale nikdy závadu neuznal (dohoda o odstranění reklamovaných závad ze dne 28. 6. 2016).

4. Dopisem ze dne 16. 1. 2017 žalobce sdělil žalovanému, že mění svou volbu, tj. opravu vad na jinou volbu plynoucí z odpovědnosti za vady, a to na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 45 % z ceny díla, což činí 617.879 Kč. Částka uplatněná ve slevě z ceny díla pak odpovídá hodnotě díla bez vad a hodnotou díla s vytknutými vadami. Žalovaný byl vyzván k zaplacení slevy z ceny díla ve výši 617.879 Kč do 3. 2. 2017. Dále požaduje žalobce po žalovaném 755.186 Kč jako škodu, tedy jako částku, kterou bude žalobce nucen vynaložit na odstranění vad a uvedení díla do stavu bez vad na částku 1.373.065 Kč (vzhledem k závěrům odborného posudku [právnická osoba]). Jedná se o skutečnou škodu spočívající ve zmenšení majetkového stavu žalobce, a to částku, kterou bude nutno vynaložit, aby dílo zhotovené bylo bez vad. Žalovaný je vyzván, aby uvedenou částku uhradil žalobci do 3. 2. 2017. V opačném případě bude žalobce dále postupovat soudní cestou (dopis ze dne 16. 1. 2017). Dopisem ze dne 2. 2. 2017 sdělil žalovaný žalobci, že jeho nárok neuznává (dopis). Ze stanov žalobce bylo zjištěno, že žalobce je korporací, právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy nemovité věci, domu a pozemku žalobce (čl. 1 stanov). Dle čl. 5 stanov za společenství jedná jeho statutární orgán, nejsou-li úkony vyhrazeny stanovami nebo rozhodnutím orgánu společenství, shromáždění společenství nebo jiného orgánu společenství. Dle čl. 5 stanov je statutární orgán oprávněn rozhodnout o opravě, modernizaci nebo rekonstrukci společných částí v souladu se schváleným plánem oprav, modernizací a rekonstrukcí společných částí a rozpočtem společenství. V ostatních případech je oprávněn rozhodnout, nepřesáhnou-li náklady 25.000 Kč. Tento limit neplatí, pokud jde o opravu prováděnou v souvislosti s havárií nebo o opravu, jejíž nutnost plyne z revizní zprávy. Dle čl. V. čl. 9 stanov, orgány společenství jsou shromáždění a výbor společenství. Dle čl. 13 odst. 1 stanov, statutárním orgánem společenství je výbor. Výbor zastupuje společenství ve všech záležitostech. Navenek zastupuje společenství předseda výboru a v jeho nepřítomnosti jiný člen výboru. Písemná právní jednání za společenství podepisuje předseda výboru společně s dalším členem výboru. V době nepřítomnosti předsedy výboru podepisují za společenství dva členové výboru. Kdo za společenství podepisuje, připojí k názvu společenství svůj podpis a údaj o své funkci (stanovy). Žalobce uhradil žalovanému celou cenu za dílu ve výši 1.639.787,55 Kč (předložené doklady a shodné tvrzení účastníků). Bylo prokázáno, že předsedou výboru žalobce byla od 7. 12. 2002 do 17. 7. 2014 [jméno] [příjmení]. Místopředsedou výboru žalobce byl od 24. 10. 2007 do 25. 4. 2013 [jméno] [příjmení]. Předsedou výboru žalobce je od 17. 7. 2014 doposud [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byla místopředsedou výboru od 17. 7. 2014 do 18. 4. 2020 a je členem výboru od 18. 4. 2020. Dále je členem výboru žalobce od 17. 7. 2014 [jméno] [příjmení] (údaje zjištěné z veřejného obchodního rejstříku).

5. Dále bylo prokázáno, že žalovaný vyhotovil listinu, nazvanou jako dodatek ke smlouvě [číslo], na které je uvedeno, že je uzavřena ve smyslu obch. zákoníku č. 513/1991 Sb. - Smlouva o dílo [číslo] [rok]. V hlavičce je jako objednatel uveden žalobce zastoupený [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jako zhotovitel je uvedený žalovaný. V čl. II. je uveden předmět plnění, a to provedení práce dle cenové nabídky. V čl. III. nazvaném jako„ doba plnění“ není doba plnění uvedena. Čl. IV. je nazvaném jako„ cena“ není žádná cena uvedena. Jako čl. VII. je uvedena záruční doba a zodpovědnost za vady, a je zde uvedeno, že záruční doba je 36 měsíců a začíná plynout ode dne odevzdání díla objednateli. Listina je datována k [datum] a obsahuje razítko a podpis žalovaného – zhotovitele. Dále je na smlouvě podpis [jméno] [příjmení], tehdejší předsedkyně výboru žalobce (dodatek, výslech žalovaného a [jméno] [příjmení]). K údaji na dodatku na čl. 96 týkajícího se záruční doby stejně tak jako k údaji ohledně záruční doby uvedené v textu zápisu na čl. 9 se vyjádřila svědkyně [jméno] [příjmení], jejíž podpis se na obou dokumentech nachází a dokumenty jsou z doby, kdy tato svědkyně byla předsedkyní výboru žalobce. Svědkyně uvedla, že zápis o předání a převzetí díla ze dne 17. 6. 2011 na čl. 9 podepsala. [jméno] [příjmení] (místopředseda výboru) v té době chyběl a už to musela přebírat sama. Text zápisu vyhotovil pan [celé jméno žalovaného], který svědkyni zavolal, nechť si zkontroluje dokončení stavby. Vzhledem k tomu, že stavba byla bez závad a vše bylo v pořádku, svědkyně zápis podepsala. K záruční době uvedené v listině nazvané jako„ Zápis o předání a převzetí díla“ svědkyně uvedla, že snížení záruky na 36 měsíců se neprojednávalo s nikým v rámci společenství a ani neví, na základě čeho a jak toto vzniklo. Uvedla, že doba záruky 36 měsíců je v poznámce uvedena jen z důvodu, aby se mohla uplatnit reklamace, pokud by se vyskytla nějaká závada. Co se týká dodatku [číslo] ze dne [datum] na čl. 96, svědkyně uvedla, že tento podepsala a že si vzpomíná, že ke smlouvě o dílo se uzavíral dodatek. Bylo to nutné kvůli balkónům. Stavba se na nějakou dobu přerušila a dodatek se podepsal, aby se nemuselo platit penále. Svědkyně uvedla, že dodatek vyhotovil žalovaný. O uzavření dodatku svědkyně jednala sama s žalovaným. Uvedla, že [jméno] [příjmení] s tím byl seznámen, neboť pracoval v cizině a až to bylo vybráno a domluveno, seznámila s tím celý výbor. K dotazu samosoudkyně z jakého důvodu je v případě záruky uvedeno 36 měsíců, svědkyně uváděla, že neví, zřejmě ze zákona. Před uzavřením dodatku neprobíhala žádná jednání ohledně délky záruky. Svědkyně dále uvedla, že o obsahu dodatku zřejmě dala [jméno] [příjmení] vědět telefonicky. Takto s tím byl seznámen a celé mu to nečetla. Ohledně záruční doby [jméno] [příjmení] nic neříkala, neví, proč došlo ke snížení záruky z původních 60 měsíců na 36 měsíců. Neví, proč neřešila dodatek s dalším členem výboru (výslech svědkyně [jméno] [příjmení]). Bylo tedy prokázáno, že svědkyně [jméno] [příjmení] (jako tehdejší předsedkyně výboru žalobce) podepsala zápis o předání a převzetí hotového díla na čl.

9. Co se týká uvedení doby záruky 36 měsíců, tj. snížení záruky na 36 měsíců, tak toto se neprojednávalo s nikým v rámci společenství. Text zápisu vyhotovil žalovaný. Dále bylo prokázáno, že tato svědkyně podepsala dodatek na čl.

96. Co se týká snížení záruky na 36 měsíců, tak svědkyně uvedla, že o tomto neproběhla žádná jednání. [jméno] [příjmení] nebyl účasten tohoto jednání a předmětný zápis na čl. 9 a ani dodatek na čl. 96 nepodepsal. Co se týká snížení záruky na 36 měsíců, tak toto nebylo projednáno v rámci výboru a nebylo to ani sděleno a projednáno se shromážděním vlastníků (výslech [jméno] [příjmení], účastnická výpověď [jméno] [příjmení], předložená korespondence)

6. S ohledem na výslech [jméno] [příjmení] a podobnost jejího podpisu na zápisu o převzetí díla a smlouvy o dílo, má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] podepsala předmětný dodatek, a to dne, který je na dodatku uveden (text uvedených dokladů, výslech [jméno] [příjmení]). Soud považuje tento dodatek za uzavřený v době, která je na něm uvedena. Co se týká obsahu dodatku, tak jeho obsah je formulářový, neurčitý a původní smlouvu nemění, kromě pokusu o zkrácení záruční doby. Dle obsahu se jedná spíše o smlouvu formulářového typu (obsah dodatku). Dále bylo prokázáno, že žalovaný doposud vytknuté vady neodstranil (shodné tvrzení účastníků). Bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně seznámen s položkovým rozpočtem [právnická osoba] (dopisem ze dne 11. 6. 2015, v průběhu místního šetření 24. 6. 2015 atd.). Dle stanov společenství vlastníků jednotek čl. 6 je výbor statutárním a výkonným orgánem společenství. Má 3 členy a při hlasování má každý člen výboru jeden hlas. Dle odst. 3 za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru. Dle odst. 4 výbor rozhoduje o všech záležitostech společenství, které nejsou ve výlučné pravomoci shromáždění, nebo pokud si rozhodování v určitých věcech shromáždění nevyhradilo. Výbor plní usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost (stanovy). Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že při podpisu dodatku na čl. 96 byla přítomna ona a žalovaný, podpisu dodatku nebyl přítomen nikdo další. O uzavření dodatku jednala jen svědkyně s žalovaným (výslech [jméno] [příjmení]). Na jednání konaném 15. 1. 2018 oba účastníci shodně uvedli, že činí nesporným obsah písemného vyhotovení smlouvy o dílo, byť nemá náležitosti, co se týká podpisu. Pokud se týká dodatku, ten žalobce rozporuje (protokol z jednání na čl. 135).

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že si za účelem mimosoudního vyřešení sporu, po vzájemné domluvě, nechali vypracovat znalecký posudek u vybraného znaleckého ústavu [právnická osoba] Uvedený znalecký ústav vypracoval dne [datum] znalecký posudek [číslo]. Jako účel posudku je uvedeno vypracování znaleckého posudku pro účely reklamace. Jedná se o posouzení trhlin omítky fasády a montáže vnějších parapetů. Úkolem znaleckého ústavu bylo a) stanovit příčinu vzniku trhlin omítky fasády, včetně vyčíslení nákladů na jejich opravu, b) posoudit kvalitu montáže vnějších parapetů, včetně vyčíslení nákladů na jejich opravu. V bodě 1.1 posudku je uvedeno, že znalecký posudek je vypracován pro účely reklamace. Podklady použité pro vypracování znaleckého posudku byla smlouva o dílo ze dne [datum], část projektové dokumentace [číslo] vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vč. přílohy č. 4F-1 -technická zpráva, přílohy č. F [číslo] - technická zpráva a technické zprávy představených lodžií a dále příslušné normy ČSN 733610, ČSN EN 13914-1, ČSN 732901 a dále odborná literatura a provedené místní šetření ze dne 15. 6. 2018. Uvedené dokumenty pak odpovídají zadání ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky, zejména se jedná o projektovou dokumentaci [číslo] vypracovanou objednavatelem, která byla podkladem pro vypracování nabídky. Ve smlouvě o dílo se pak zhotovitel žalovaný v bodu VI.4 zavázal provést všechny práce v kvalitě dle ČSN a příslušných technologických předpisů, vyhláškami a zákony ČSR v souladu s TKP staveb pozemních komunikací (znalecký posudek, smlouva o dílo). Z projektové dokumentace a přílohy číslo F-1 - technické zprávy bylo zjištěno, že celá fasáda bude potřeba kontaktním zateplovacím systémem. Povrch bude opatřen stěrkou s výztužnou tkaninou, rohy, kouty a hrany budou opatřeny speciálními výztužnými lištami (dilatační lišty). Dne 15. 6. 2018 provedl znalecký ústav místní šetření zaměřené na vizuální kontrolu trhlin omítky fasády a kvalitu montáže vnějších parapetů, které doplnil o sondu do skladby kontaktního zateplovacího systému předmětného bytového domu. V rámci vizuální kontroly byly nalezeny vady, které jsou dle místa nálezů rozděleny do dvou částí, a to vady fasády a vady vnějších parapetů zjištěné při kontrole bytových jednotek (vady jednotlivých bytových jednotek), a dále pak vady zjištěné při kontrole fasády z přilehlého terénu (vady fasády). Součástí posudku je souhrnná tabulka, ve které jsou uvedeny všechny zjištěné vady, a je zřejmé, že tyto vady se opakují. Jedná se o vady parapetů, trhlin na omítce nad nadpražím otvorů, trhliny omítky v rohu mezi stěnou objektu a konzolou lodžie. Vady jsou pak v tabulce uvedeny vždy konkrétně ke každé bytové jednotce. Co se týká vad fasády, tak bylo zjištěno, že v koutech mezi vnějšími stranami stěn lodžií obvodové stěny předmětného bytového domu se nacházejí trhliny. V místě návaznosti stěny nejvrchnější lodžie na kontaktní zateplovací systém došlo k jeho deformaci. Znalci provedli sondu v místě trhliny omítky a bylo zjištěno, že výstužná sklotextilní síťovina je pouze ve vodorovném směru a nikoliv diagonálně, jak je pro síťovinu v místě otvorů zvykem. Ocenění nákladů na odstranění vad díla vychází z cenových databází, z informací zjištěných z místního šetření, ale především z odborného názoru znalce a na základě vypočtených pomocných hodnot a zjištěných informací o oceňovaných nákladech na odstranění vad díla. Výše nákladů na odstranění vad z díla bude stanovena ve výši obvyklé ceny. Pro vyčíslení nákladů jednotlivých způsobů oprav vypracoval znalecký ústav položkové rozpočty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 posudku. Ve znaleckém posudku je uvedený závěr, že lze konstatovat na základě poskytnutých podkladů a provedeného místního šetření včetně učinění sondy do souvrství omítky vnějšího kontaktního zateplovacího systému, že příčinou vzniku trhlin omítek fasády je neprovedení dilatací mezi kontaktním zateplovacím systémem a konstrukcí lodžií (stěny a konzoly). Vlivem toho dochází na styku mezi dvěma rozdílnými stavebními materiály k objemovým změnám, které mají za následek vznik trhlin. V případě konzol lodžií dochází k vývinu tlaku na kontaktní zateplovací systém, kdy vlivem toho vznikají trhliny v koutu mezi omítkou nad nadpražím otvorů a konzol lodžií. Samotnému vzniku těchto trhlin bylo možné zabránit osazením dilatačních lišt při provádění kontaktního zateplovacího systému, kdy by lišty objemové změny eliminovaly. Požadavek na provedení lišt byl uveden v technické zprávě projektové dokumentace pro stavební řízení s názvem revitalizace bytového domu [obec], [ulice a číslo], kterou v září 2009 vypracoval autorizovaný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení], (pozn. ve smlouvě o dílo uvedená pod [číslo] z článku II.2). Požadavek na posouzení provedení spár v místě styků rozdílných podkladů je uveden v ČSN EN 13914-1. Zhotovitel se ve smlouvě o dílo zavázal provést dílo v souladu s normou ČSN, a to je právě norma ČSN EN 13914-1. Příčinou vzniku trhlin u otvorů je absence provedení diagonální výztužné sklotextilní síťoviny, jejíž absence je prokázána ve znalcem prováděné sondě na lodžii bytové jednotky [číslo]. Nutnost provedení diagonální výztužné sklotextilní síťoviny předepisuje norma ČSN 73 2901. Dále znalecký ústav zjistil, že na kontaktním zateplovacím systému lze spatřit další vady, a to v koutech mezi vnějšími stranami stěn lodžií a obvodové stěny předmětného bytového domu se nacházejí trhliny. V místě návaznosti stěny nejvrchnější lodžie na kontaktní zateplovací systém došlo k jeho deformaci. Náklady na opravu trhlin fasády jsou odvozeny od dvou níže uvedených způsobů oprav, u kterých jsou náklady vyčísleny. Jedná se o způsob opravy č. A1, kdy výše nákladů představuje 65.782,40 Kč bez DPH. Dle způsobu opravy č. A2 činí výše nákladů 81.483,25 Kč bez DPH. Dále byla posouzena kvalita montáže vnějších parapetů včetně vyčíslení nákladů na jejich opravu a bylo dospěno k závěru, že se na parapetech vyskytují vady bránící jejich bezvadnému užívání, a parapety nejsou realizovány v souladu s požadavky ČSN 73 3610. Parapety mají menší sklon, než požaduje norma, jsou prohnuté až vyboulené, provedení napojení parapetů není provedeno na omítku ostění způsobem, aby bylo zabezpečeno spolehlivé odstřikující vody z povrchů ostění. Ve většině případů je spoj mezi parapetem a ostěním opatřen silikonem, který se odlupuje a dochází k zatékání vody do omítky ostění. Dále bylo zjištěno, že parapety nebyly celoplošně přilepeny a nebyly přišroubovány k rámům oken. Ukončovací lišty parapetů jsou ojediněle vedeny ze dvou částí, díky čemuž může zatékat od ostění oken. Dále znalecký ústav přezkoumal montáž nového parapetu, který provedl žalovaný (prostřednictvím subdodávky - [jméno] [příjmení]) a bylo zjištěno, že parapet není proveden v souladu s ČSN 73 3610, neboť je prohnutý o 3 mm, dále vyboulený, a omítka ostění je přetažena na svislou část parapetu, kdy vlivem rozdílného podkladu došlo k trhlině mezi svislou částí parapetu a zateplením ostění. Náklady na opravu vnějších parapetů jsou odvozeny od tří níže odvozených způsobů oprav, u kterých jsou náklady vyčísleny a zjištěné vady jsou podrobně rozepsány ve znaleckém posudku v kapitole 2.4 s ohledem na jejich četnost stálého opakování. Dle způsobu opravy č. B1 činí výše nákladů 467.524 Kč bez DPH. Oprava je navržena v četnosti 1x za rok po dobu 25 let. Výše nákladů na způsob opravy B2 představuje 1.004.186,75 Kč bez DPH. Při tomto způsobu opravy by bylo nutné odstranit parapety a provést nové parapety, které budou provedeny v souladu s ČSN. Tento způsob opravy bude mít za následek výskyt dvou druhů barev fasádní omítky. Dle způsobu opravy č. B3 činí výše nákladů 1.037.925,52 Kč bez DPH. Oproti opravě č. B2 je změna pouze v rozsahu provedení nové fasádní omítky, která bude provedena v celém rozsahu fasády. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že příčinou vzniku trhlin omítek fasády je neprovedení dilatací mezi kontaktním zateplovacím systémem a konstrukcí lodžií (stěny a konzoly). Vlivem toho dochází na styku mezi dvěma rozdílnými stavebními materiály k objemovým změnám, které mají za následek vznik trhlin. Co se týká parapetů, bylo dospěno k závěru, že na parapetech se nacházejí zásadní funkční vady bránící jejich řádné a očekávané funkčnosti, a to zejména chybný sklon parapetů, lokální prohnutí a deformace, tj. není zajištěn plynulý a řádný odtok vody po povrchu parapetu, a voda se zde bude lokálně zadržovat. V případě opravy trhlin omítky fasády navrhl znalecký ústav dvě varianty oprav (varianta A1 a A2) a v případě vnějších parapetů navrhl varianty 3 (varianta B1, B2 a B3). Jako nejvhodnější způsob oprav uživatele považujeme provedení kombinace varianty A2 a B3 (znalecký posudek, projektová dokumentace, technické zprávy).

8. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že žalovaný provedl dílo vadně a dílo trpí vadami tak, jak jsou popsány ve znaleckém posudku (a i v odborném posudku [anonymizováno]). Žalovaný dílo ani fakticky neprováděl, bylo prováděno jako subdodávka [jméno] [příjmení], viz dále. Žalovaný při zhotovení díla nepostupoval v souladu s projektovou dokumentací a se shora uvedenými normami ČSN tak, jak je podrobně popsáno ve znaleckém posudku. Žalovaný plně odpovídá za vady díla, a to za trhliny v omítce fasády a dále za vadně provedené parapety. Co se týká vytýkaných vad ze strany žalobce ohledně parapetů, tak tyto vady žalovaný opakovaně uznal (např. e-mail žalovaného ze dne 14. 8. 2014, ze dne 23. 9. 2014, místní šetření dne 24. 6. 2015), kdy svými projevy žalovaný vady uznal v plném rozsahu a opakovaně se zavázal vady týkající se parapetů opravit. Žalobce pak s ohledem na závěry znaleckého ústavu zvolil nejvhodnější způsob opravy dle kombinace varianty A2 a varianty B3. Žalovaný v duchu smírného návrhu nechal zpracovat položkový rozpočet zohledňující dle jeho mínění reálné náklady související s opravami, které by byl ochoten dobrovolně sám v rámci těchto nákladů opravit a předložil krycí list soupisu prací obsahující přehled prací s výslednou cenou s DPH ve výši 317.494,71 Kč (krycí list soupisu prací). Na tuto nabídku žalobce nepřistoupil, když má pochybnosti o kvalitě takto provedených oprav za tuto cenu a dále i schopnosti žalovaného potřebnou opravu provést s ohledem na závěry znaleckého posudku týkajících se zjištěných vad a dále i s ohledem na nově žalovaným osazený parapet, kterým chtěl žalovaný demonstrovat schopnost řádně opravy provést, a i tato oprava byla shledána znaleckým ústavem jako provedená vadně, neodpovídající příslušné normě ČSN. Z přehledu soupisu prací pak ani není konkrétně zřejmé, jaké práce by žalovaný na předmětném domě provedl, jakým postupem a s jakým výsledkem. V soupisu není uveden ani postup prací, ani norma ČSN, která by měla být dodržena (krycí list soupisu prací). V rámci mimosoudních jednání žalobce slevil svůj nárok něco málo přes 600.000 Kč, ale žalovaný trval na částce něco málo přes 300.000 Kč, a proto k dohodě mezi účastníky nedošlo (shodná tvrzení účastníků).

9. Dopisem ze dne 10. 5. 2014 žalobce prostřednictvím předsedkyně výbory žalobce, [jméno] [příjmení], reklamoval montáž hromosvodu provedenou žalovaným. Toho se týkala i následná e-mailová korespondence, když [jméno] [příjmení] e-mailem ze dne 7. 7. 2014 vyzvala žalovaného, aby se dostavil k prohlédnutí reklamovaných závad dle dopisu ze dne 29. 5. 2014 E-mail byl napsán a začala komunikovat písemně, neboť žalovaný nereagoval na telefonické výzvy. Žalovaný byl vyzván, aby se do konce července dostavil k vyřízení reklamovaných závad. Žalovaný e-mailem odpověděl, že není v důchodě a má práci a nemá tolik času, ale 11. 7. 2014 se dostaví i s [anonymizováno] [příjmení] podívat na balkony a požádal o předložení projektové dokumentace od balkonů, ať může zhodnotit, kde se stala chyba (popraskaná omítka + odpadající spárovací hmota). V e-mailu ze dne 23. 7. 2014 žalobce urgoval návštěvu žalovaného za účelem řešení uvedených závad. Žalovaný e-mailem ze dne 4. 8. 2014 sdělil žalobci, že [anonymizováno] [příjmení] může až příští týden a dá vědět kdy (korespondence). Žalobce uplatnil právo z vadného plnění písemně poprvé dopisem ze dne 10. 5. 2014 týkající se vad hromosvodu a současně mezi účastníky probíhala i e-mailová a telefonická komunikace, kdy za žalobce jednala [jméno] [příjmení], předsedkyně výboru žalobce a i z dopisu ze dne 10. 5. 2014 je zřejmé, že mezi účastníky byla řešena i komunikace prasklin na omítce (korespondence). Soud nesdílí právní názor žalobce, že pokud žalobce dopisem ze dne 10. 5. 2014 reklamoval vady hromosvodu, a tyto byly odstraněny počátkem srpna 2014, neběžela záruční doba k celému dílu. Soud má za to, že vady hromosvodu se týkají objektu, který je možné oddělit od celého ostatního díla a vady hromosvodu nemají vliv na další žalobcem uplatněné vady týkající se fasády a parapetů. Soud dospěl k závěru, že reklamací hromosvodu nebyla stavena promlčecí lhůta k celému dílu.

10. Žalobce původně žalobou uplatnil nárok vycházející z posudku [právnická osoba] na přiměřené snížení ceny ve výši 617.879 Kč a náhradu škody ve výši 755.186 Kč, tedy v souhrnu 1.373.065 Kč. Zhotoveným znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizováno] pak byla zjištěna celková částka opravy ve výši 1.287.319 Kč, a z tohoto důvodu vzal žalobce co do částky 85.740 Kč žalobu zpět z uplatněné přiměřené slevy ve výši 617.879 Kč na 532.133 Kč. Žalobce nadále setrvává na zaplacení přiměřené slevy z ceny díla ve výši 532.133 Kč a na náhradě škody ve výši 755.186 Kč tak, aby nároky dávaly součet 1.287.319 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 2. 2017. V souladu s učiněným částečným zpětvzetím žaloby soud řízení částečně zastavil co do zákonných úroků ve výroku II. z tohoto rozsudku, a co do části jistiny usnesením soudu ze dne 14. 1. 2021 č. j. 208 C 7/2017-298.

11. Na jednání konaném dne 4. 6. 2020 (protokol čl. 227) byl žalovaný dle § 118a odst. 1 o. s. ř. poučen a vyzván, nechť doplní svá tvrzení a uvede, zda provedl opravu vadného díla v souladu s obsahem zápisu ze dne 24. 6. 2015 (čl. 30), a zda opravu zrealizoval v létě 2015 a dále nechť uvede, zda provedl opravu dle obsahu zápisu ze dne 28. 6. 2016 (čl. 32), a zda opravu zrealizoval v termínu do 30. 11. 2016. Žalovaný byl vyzván dle § 118a odst. 3 o. s. ř., nechť svá tvrzení prokáže a byl poučen o následcích nesplněním této výzvy. Žalovaný doplnil tvrzení a uvedl, že co se týká prasklin na omítce, tak opravu zahájili, ale nedokončili, protože už je tam nepustili, a to se vztahuje k oběma zápisům.

12. Bylo prokázáno, že žalovanému byla před zhotovením díla předložena projektová dokumentace [číslo] položkový rozpočet na čl. 207 (toto potvrdil žalovaný podpisem ve smlouvě o dílo, soupis poskytnuté dokumentace na čl. 230 obsahující i technickou zprávu ke konstrukčnímu řešení představených lodžií a uvedené technické zprávy a výkresy). E-mailem ze dne 22. 9. 2014 žalobce vyzval žalovaného k vrácení zapůjčené projektové dokumentace a uvedl, že žalovaný dosud nereagoval na výzvu k řešení reklamace (e-mail).

13. Žalovaný tvrdil, že mu nebylo umožněno dobrovolné odstranění vad v případě dodělání fasády. Toto je v přímém rozporu žalovaného, který tvrdí, že praskliny na fasádě neuznal a neuznává. Žalovaný neprokázal své tvrzení, že započal s dobrovolným odstraněním prasklin na balkonech, když mu nebyl vstup na balkony umožněn účastníky. Tomu odporuje i tvrzení žalovaného, že není odpovědný za praskliny na fasádě, které podle něj vznikly v důsledku extrémní tepelné roztažnosti balkonů instalovaných jiným zhotovitelem (viz shora podrobně zmíněná korespondence mezi účastníky, zápisy z jednání, výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

14. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že o uzavření dodatku [číslo] s žalovaným jednala pouze [jméno] [příjmení], a to bez pověření společenství vlastníků a dalších členů výboru. Pokud o uzavření dodatku informovala další členy výboru, takto učinila až po uzavření dodatku a neseznámila členy výboru se změnou záruční doby. Dodatek pak podepsala pouze [jméno] [příjmení] a [jméno] Fildán (výslech [jméno] [příjmení]). Bylo prokázáno, že veškeré zateplení, výměnu oken a dveří domu žalobce provedl jako subdodávku [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na objektu se objevily vady, jak to převzala paní [příjmení], a to se začaly řešit problémy vzniklých vad. Potvrdil, že on osobně odstranil závadu na hromosvodech a přespároval dlažbu na balkónech. Dále uváděl, že trhliny na omítce neopravil na balkónech, když [anonymizováno] [příjmení] uváděl, že problémem je pnutí balkónů. Soud pak neuvěřil výpovědi tohoto svědka, který uváděl, že nebyl vpuštěn do bytů k opravě prasklin na balkónech, když paní [příjmení] mu to řekla, že ho nepustí (viz výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která měla být u toho). Dále soud konstatuje, že neuvěřil tvrzení svědka, že při provádění díla pracoval v souladu s normami ČSN (toto je v rozporu se závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizováno] a odborného posudku [anonymizováno]). Svědek [jméno] [příjmení] ve svém výslechu, na otázku, zda při provádění díla pracoval v souladu s normami ČSN, uvedl, že co se týká zateplení, tak ano. Z výpovědi přímo vyplynulo, že při provádění parapetů se normami ČSN neřídil. Dále uvedl, že při provádění díla projektovou dokumentaci neměli. Tomuto tvrzení soud neuvěřil s ohledem na to, že bylo prokázáno, že žalovaný projektovou dokumentaci k dispozici měl (výslech [jméno] [příjmení], znalecký posudek, odborný posudek [anonymizována dvě slova], výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

15. Žalovaný ve svém výslechu uvedl a potvrdil, že s [jméno] [příjmení] nejednal, smlouvu i dodatek vyhotovil žalovaný. Dále žalovaný potvrdil, že nejednal s nikým jiným ze společenství vlastníků kromě [jméno] [příjmení]. Žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdili, že v době předání díla na díle nebyly patrné žádné závady. Žalovaný potvrdil, že o uzavření dodatku jednal pouze s [jméno] [příjmení] a text připravil žalovaný. Jedná se o text, který používá. Předložil ho [jméno] [příjmení] k přečtení a podpisu s tím, že si ho má přečíst před podpisem. Dále uvedl, že v dodatku byla zkrácena záruční doba na 36 měsíců, protože to má uložené v systému a takto používá. Dále potvrdil, že neprovedl opravy dle zápisu na čl. 30 v termínu v létě 2015. Pouze požádal pana [příjmení], který měl oslovit žalobce a realizovat opravu. Potvrdil, že parapety nebyly v termínu dle dohody opraveny a požádal pana [příjmení], aby to provedl, když prováděl tu stavbu. Dále uvedl, že neuznává trhliny na omítce na nadpraží, když nedělal balkóny a trhliny jsou dle jeho názoru způsobeny tepelnou roztažitelností těch balkónů (výslech žalovaného). Žalovaný pak neprokázal, že mu bylo zamezeno vstoupit k provedení opravy balkónů, prasklin na nadpraží a omítce a dále k opravě parapetů. Žalovaný byl na jednání dne 19. 11. 2020 vyzván dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. k prokázání tohoto tvrzení a specifikaci návrhu navržených svědků a na toto žalovaný nereagoval. Toto tvrzení žalovaného je pak vyvráceno e-mailovou a listinnou korespondencí účastníků provedenou k důkazu a dále výpovědí paní [příjmení] a účastnickým výslechem [jméno] [příjmení]. Pokud žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] provedl zkušební opravu jednoho parapetu, pak toto se událo bez vědomí žalobce a práce byla provedena v rozporu s příslušným normami ČSN, jak vyplývá ze závěrů předloženého znaleckého posudku. Bylo tedy prokázáno, že žalovaný nesplnil dohodu účastníků dle obsahu zápisu ze dne 24. 6. 2015 v létě 2015 a ani dle obsahu zápisu ze dne 28. 6. 2016 v termínu do 30. 11. 2016. Žalovaný byl poučen k doplnění důkazů a prokázání těchto tvrzení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu a byl vyzván, zdali k opravě ve sjednaném termínu došlo. Z obsahu spisu je pak zřejmé, že žalovaný opravu v souladu s obsahem těchto zápisů ve sjednaných termínech neprovedl. Ze stavební dokumentace odboru výstavby [územní celek] soud nevyvodil žádná skutková zjištění, co se týká realizace balkónů, když tato není ve složkách obsažena (stavební dokumentace odboru výstavby [územní celek]).

16. Žalobce byl vyzván dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu k doplnění tvrzení a prokázání svých tvrzení, kdy se dozvěděl o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě dle ustanovení § 398 obchodního zákoníku a o tom, kdy žalobce zjistil vady díla a kdy je vytkl žalovanému dle § 562 odst. 2 obchodního zákoníku. Žalobce uvedl, že o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, se dozvěděl dne 16. 1. 2017 s tím, že až od tohoto data změnil žalobce volbu z odstranění vytknutých vad na přiměřenou slevu z ceny díla a současně uplatnil vůči žalovanému náhradu škody splatnou nejpozději do 3. 2. 2017. Původně se domáhal po žalovaném odstranit vytknuté vady díla v rámci odpovědnosti za vady. Tím, že žalovaný porušil povinnost na své náklady vytknuté vady díla odstranit, a to i v přiměřených lhůtách, žalobce změnil volbu nároku na náhradu škody a přiměřenou slevu z ceny díla a takto mu vznikla škoda a dověděl se o tom, kdo z ani odpovídá. O vadách díla se žalobce dozvídal postupně od roku 2014 až do konce roku 2016, kdy se vždy účastníci domlouvali na opravách.

17. Soud má za prokázané, že v dubnu 2014 žalobce zjistil, že hromosvod realizovaný žalovaným je nevyhovující (zpráva o revizi systému ochrany před bleskem, revizní zpráva hromosvodu domu žalobce). Dopisem ze dne 4. 8. 2014 předsedkyně výboru žalobce upozornila žalovaného, že na provedeném díle se projevuje řada závad technického charakteru, které žalobce již reklamoval a žalovaný se nevyjádřil (dopis adresovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Dne 12. 5. 2014 se konala schůzka shromáždění vlastníků žalobce, na kterou byli vlastníci obesláni pozvánkou ze dne 28. 4. 2014. Na programu jednání bylo, mimo jiné, projednání stavebních závad zjištěných majiteli bytů a závěr k revitalizaci domu. Vlastníci byli upozorněni, aby do dne konání schůzky sepsali případné závady v bytech, které vyplývají ze stavebních prací souvisejících s rekonstrukcí domu. Na schůzi byly převzaty podněty k reklamaci zjištěných závad od majitelů bytů [číslo] týkající se vad na parapetech a prasklin na fasádě a nekvalitní spárování dlažby na balkóně (pozvánka ze dne 28. 4. 2014, prezence, zápis z konané schůze). [jméno] [příjmení] jako místopředsedkyně výboru žalobce v účastnickém výslechu uvedla, že v roce 2011 žádné závady nebyly. Poškození fasády se objevilo později v roce 2014 až v roce 2016. Celý problém začali řešit na jaře 2014, když se objevily praskliny na balkóně a byla svolána schůzka shromáždění vlastníků na jaře 2014. Všecko řešili s žalovaným a přišel se podívat i pan [příjmení]. Uvedla, že žalovaný nereagoval na komunikaci ze strany žalobce, pouze provedl nápravu spárování dlažby na balkónech. Potvrdila, že na schůzce 24. 6. 2015 žalovaný uznal závady a zavázal se je opravit, avšak k opravě nedošlo kromě zaspárování dlažby na balkónech. Potvrdila, že co se týká parapetů, řešil žalovaný úpravy ve dvou bytech a bez vědomí vlastníků těchto bytů. Domnívá se, že to provedl pan [příjmení]. Po opravě však bylo zjištěno, že oprava není provedena v souladu s posudkem [anonymizováno] ani s normami ČSN. Ve výslechu [jméno] [příjmení] vyvrátila tvrzení [jméno] [příjmení], že mu mělo být [jméno] [příjmení] zabráněno k nastoupení oprav a [jméno] [příjmení] toho měla být přítomna. Uvedla, že ona i paní [příjmení] volaly žalovanému v letech 2014 a 2015 a žalovaný nereagoval. Uvedla, že žalovaný nekomunikoval a neprováděl sjednané opravy a nic co bylo dohodnuto nerealizovat a proto podali tuto žalobu. Uvedla, že žalovaný nesplnil nic, co slíbil (výslech [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] pak ve svém výslechu potvrdil, že při řešení závad zjistil, že jsou špatně osazené parapety a vyboulená omítka a doporučil žalobci, ať si pořídí znalecký posudek (výslech [jméno] [příjmení]). Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že při prohlídce uznali s žalovaným, že parapety jsou uvedeny vadně. Co se týká poruchy fasády, tedy trhliny v nadpraží oken lodžií, tak svědek uvedl, že tato porucha nemá s fasádou nic společného a je způsobena tepelnou roztažností železobetonové konstrukce lodžií. Jednalo se o rok 2014, když se svědek účastnil jednání ohledně vadného provedení díla. Uvedl, že několikrát žalobce upozornil na to, že příčinou trhlin v nadpraží je tepelná roztažnost lodžií a vyzval žalobce, ať to řeší s dodavatelem lodžií. Uvedl, že jeden parapet byl opraven panem [celé jméno žalovaného] s tím, že byl zvolen způsob oprav nejrychlejší a nemuselo se zasahovat do ostění oken. Svědek se o opravě dozvěděl tak, že mu to žalovaný sdělil. Tvrdil, že se to ukazovalo zástupcům žalobce v kolárně. Uvedl, že toto provedení vyhovuje normě provádění klempířských prvků. Dále uvedl, že nebyl přítomen ničemu, z čeho by věděl, proč se dál parapety neopravovaly. Tvrzení svědka, že oprava byla provedena v normě, je vyvráceno závěry odborného posudku [anonymizována dvě slova] a znaleckého posudku. Účastnickým výslechem [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že závady na objektu žalobce zjistil na jaře 2014 (potvrzeno i výslechem svědkyně [příjmení] a předloženým zápisem z konané schůze vlastníků). Reklamace a zjišťování vad probíhalo od jara 2014 do května 2014 a dále v červenci 2014, kdy byly objevené další vady. Dále se konala schůzka v listopadu 2014. Následně schůzky v roce 2015 a 2016, na základě kterých se zavázal žalovaný vady v domluvené době opravit, avšak nereagoval. Žalovaný nereagoval a byl nekontaktní (toto vyplývá i z výslechu svědkyně [příjmení] a z předložené korespondence mezi účastníky). Ani na základě přípisu právního zástupce žalobce, žalovaný vytknuté vady neopravil a neposkytl žalobci ani náhradu škody a ani přiměřenou slevu z ceny díla. Bylo prokázáno, že žalobce od počátku žádal po žalovaném opravu vytknutých vad, a to v následně stanovených termínech a žalovaný ve stanovených termínech uvedené vady řádně neopravil.

18. Z výslechu zpracovatelů předloženého znaleckého posudku [anonymizováno] [číslo] došel soud k závěru, že tito zpracovatelé potvrdili závěry uvedené v předloženém znaleckém posudku a soud nemá pochybnosti o závěrech uvedených v tomto znaleckém posudku. Zpracovatelé potvrdili, že zhotovitel díla postupoval chybně, když nepoužil diagonální výztužnou síťovinu, která je předepisovaná výrobcem a tím došlo k trhlinám mezi nadpražím a ostěním tzv. k diagonálním trhlinám. Čela nebyla osazena správně, a to umožňovalo zatékání do konstrukce. Taktéž potvrdili závěry uvedené ve znaleckém posudku k vadám parapetů. Dále potvrdili, že nebylo možné opravit jednotlivé praskliny jednotlivě, neboť by bylo velmi obtížné sladit barevně a vizuálně samotný vjem z celé fasády, proto se nápravná opatření řešila v rámci celé fasády. Příčina prasklin pak je uvedena ve znaleckém posudku. Zdůraznili, že zhotovitel postupoval vadně, když nepoužil speciální dilatační lišty. Uvedli, že fasáda nebyla funkční jako celek. Vzhledem k tomu, že tam vznikaly trhliny, tak se znehodnotila, vlivem povětrnosti by se ty trhliny začaly zvětšovat, fasáda odpadávat, proto tam měly být lišty. Zdůraznili, že toto je chyba zhotovitele. Poukázali na to, že i ve smlouvě o dílo je uvedeno, že dílo má být provedeno dle projektové dokumentace a dle příslušných norem ČSN. Navržený způsob opravy znaleckým ústavem pak byl navržen tak, aby byl efektivní a kvalitní a aby bylo provedeno efektivní a funkční řešení problému, který znalecký ústav zjistil při místním šetření a provádění sondy. Poukázali na to, že dílčí oprava by úplně nezafungovala ź dlouhodobého hlediska a z hlediska životnosti fasády a těch konstrukcí, které se toho dotýkají. Co se týká otázky slevy z ceny díla, bylo uvedeno, že výše slevy musí být minimálně ve výši nákladů na uvedení díla bezvadného stavu s ohledem na výše uvedené. Vyčíslená částka na opravu pak odpovídá i výši slevy z ceny díla, protože se jedná o obvodový plášť a problémy jsou jednak z hlediska estetiky a i z hlediska funkčnosti a trvanlivosti zateplovacího systéme, respektive celého obvodového pláště. Je nutno provést opravu, která by měla odpovídat nákladům na samotnou opravu díla do bezvadného stavu. Sleva v nižší výši pak z tohoto důvodu nemá smysl a sleva může odpovídat i hodnotě samotného díla, když některé opravy jsou dražší než provedení samotného díla s ohledem např. na likvidaci použitého materiálu a narůstání nákladů. S ohledem na životnost a funkčnost dlouhodobé trvanlivosti pak byla zvolena varianta A2 a B3 s tím, že objednatel pak nebude muset každý rok tmelit nějaké spáry atd. Jako primární problém s ohledem na vznik prasklin v lodžiích pak bylo zjištěno nerespektování zhotovitelem dilatací pohybu konstrukcí. Bylo potvrzeno, že zhotovitel při zhotovení nepostupoval v souladu s příslušnými normami ČSN. Bylo prokázáno, že příčinou vzniku vad není tepelná roztažnost balkonů tvrzená žalovaným (výslech zhotovitelů posudku, obsah znaleckého posudku). S ohledem na rozsah provedeného dokazování a zjištěný skutkový stav věci pak soud pro nedůvodnost zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem ke stanovení výše škody k opravě vad a posouzení parametrů k tepelné roztažnosti. Pro nedůvodnost byl také zamítnut návrh na vyhotovení znaleckého posudku pro vyčíslení výše přiměřené slevy.

19. Po právní stránce posuzoval soud tento případ dle zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku s ohledem na datum uzavření smlouvy o dílo dne [datum]. Účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali použití obchodního zákoníku. Tomuto postupu nebrání ust. § 262 obch. zákoníku s ohledem na skutečnost, že tato dohoda nesměřuje ke zhoršení právního postavení žalobce, který nemůže být považován za spotřebitele. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 1. 2019 může být za spotřebitele považována pouze osoba fyzická a v tomto případě je žalobce osobou právnickou (rozsudek NS ČR ze dne 16. 1. 2019 sp. zn. 33 Cdo 1295/2018-302). Smlouvu o dílo soud posoudil dle ustanovení § 536 a násl. obch. zákoníku. Uzavřenou smlouvu o dílo posoudil soud jako platnou, když toto bylo nesporné mezi účastníky řízení, kteří potvrdily, že hodlaly uzavřít smlouvu v tomto znění. Bylo prokázáno, že k podpisu smlouvy o dílo tehdejší předsedkyní výboru [jméno] [příjmení] došlo s předchozím pověřením společenství vlastníků. Soud dospěl k tomu, že byla uzavřena ústní smlouva o dílo s obsahem tak, jak je uveden v písemném znění smlouvy o dílo ze dne [datum]. Byla mimo jiné sjednána záruka v délce 60 měsíců předání a převzetí díla, která běžela od data 17. 6. 2011. Bylo mezi účastníky nesporné, že k předání a převzetí díla došlo 17. 6. 2011. Záruční lhůta tedy běžela až do 17. 6. 2016. Co se týká dodatku k předmětné smlouvě o dílo [číslo] [rok], tak tento nepovažuje soud za platný, když nebyl podepsán oprávněnými (a ani pověřenou) osobou/osobami dle stanov žalobce. Podepisující osoba za žalobce k podpisu dodatku neměla zmocnění/pověření vyplývající ze stanov žalobce, od žalobce, a ani od dalších členů výboru. Proto soud považuje předložený dodatek ze dne 1. 6. 2010 za neplatný, a to včetně zkrácení záruční doby na 36 měsíců. Bylo prokázáno, že závady se začaly objevovat od jara 2014 a od dubna 2014 měl žalovaný povědomí o tom, že žalobce vady zjistil a reklamuje je u žalovaného a žádá odstranění vad. Písemně byly vady reklamovány 29. 5. 2014 a bylo upozorněno na vady parapetů a praskliny na omítce. Další reklamace písemná proběhla 29. 5. 2014 a bylo upozorněno na praskliny na omítce a na vady všech parapetů. Bylo prokázáno, že žalobce požadoval opravy těchto vad, a to provedenými výslechy a předloženou e-mailovou a listinnou dokumentací. Zjištěné vady pak byly podrobně rozepsány v předloženém odborném posudku [anonymizována dvě slova] vyhotoveného v dubnu 2015 na základě místního šetření. Na jednání dne 24. 6. 2015 žalovaný písemně potvrdil, že obdržel reklamaci vad, a že žalobce od začátku požadoval odstranění zjištěných vad. Žalovaný výslovně uvedl, že se závěry předloženého posudku souhlasí a je ochoten opravu provést dle doporučeného postupu v létě 2015. Žalovaný proti posudku ani proti uvedeným vadám nevznesl žádné námitky. Toto jednání posoudil soud dle § 323 obch. zákoníku jako uznání závazku žalovaným, když žalovaný svůj závazek písemně uznal. V souladu s § 407 odst. 1 obchodního zákoníku počala od 24. 6. 2015 běžet nová čtyřletá promlčecí doba. Žaloba pak byla podána ještě před uběhnutím této čtyřleté lhůty a byla podána včas. Následně žalovaný uznal opětovně dne 28. 6. 2016 vady stávajících parapetů a fasády. Zavázal se opravu provést do 30. listopadu 2016. Uvedl, že trhliny na fasádě mezi lodžiemi a obvodovou stěnou neuznal od počátku, pouze sdělil, že trhlinu opraví. S ohledem na obsah zápisu ze dne 24. 6. 2015 považuje soud toto tvrzení jako účelové s tím, že dohodu o odstranění závad z 28. 6. 2016 považuje také jako uznání závazku a běh nové čtyřleté promlčecí doby dle § 407 odst. 1 obch. zákoníku ke všem závadám kromě trhlin na fasádě mezi lodžiemi a obvodovou stěnou (když tato závada byla uznána v zápise ze dne 24. 6. 2015). Žalovaný ve sjednané době zjištěné závady neodstranil (kromě spárování dlažeb na balkónech, které nejsou předmětem této žaloby). S ohledem na to, že žalovaný ve sjednané době vytknuté vady neodstranil, změnil žalobce svou volbu z opravy vad na přiměřenou slevu z ceny díla a současně na nárok na náhradu škody dopisem ze dne 16. 1. 2017. Toto datum pak posoudil soud shodně jako žalobce za datum, kdy se žalobce dozvěděl o vzniku předmětné škody a o osobě škůdce, která za ni odpovídá. Od této doby počala běžet promlčecí doba dle ust. § 398 obch. zákoníku. S ohledem na datum podání žaloby 16. 2. 2017 není nárok žalobce na náhradu škody promlčen.

20. Žalobce oznámil vady díla žalovanému včas, v souladu s § 562 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku, když vady byly zjištěny na jaře 2014 a v květnu 2014 žalobce písemně vady reklamoval a dále v červenci 2014 a od jara 2014 probíhal mezi účastníky telefonický a e-mailový kontakt ohledně reklamace a uplatnění zjištěných vad. Žalovaný pak odpovídá za vady díla dle § 560 obch. zákoníku, když dílo má vady a nedopovídá výsledku určenému ve smlouvě a žalovaný při provádění díla porušil příslušné normy ČSN. Porušení smlouvy o dílo vyhodnotil soud jako porušení podstatným způsobem s ohledem na závěry zjištěné v odborném posudku [anonymizována dvě slova] a v předloženém znaleckém posudku znaleckého ústavu [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že v době uzavření smlouvy musel žalovaný s přihlédnutím k účelu smlouvy vědět, že žalobce nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy, jedná se o porušení smlouvy podstatným způsobem dle § 345 odst. 2 obch. zákoníku. V souladu s § 436 odst. 1 písm. a) obch. zákoníku požadoval žalobce odstranění vad, když vady jsou opravitelné. Vzhledem k tomu, že žalovaný neodstranil vady ve sjednané a ani v přiměřené dodatečné lhůtě, požaduje žalobce slevu z kupní ceny v uplatněné výši a ve zbývající části z titulu nároku na náhradu škody. S ohledem na výše uvedené posoudil soud námitku promlčení vznesenou žalovaným jako nedůvodnou. Žalobcem uplatněné právo z vadného plnění bylo tedy uplatněno řádně a včas. Co se týká uplatněného nároku žalobce na náhradu škody, protiprávní jednání žalovaného bylo prokázáno a spočívá v postupu žalovaného, který provedl předmětné dílo vadně, což vedlo ke vzniku škody na straně žalobce. Toto jednání je v příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalovaného provést dílo řádně a vzniklou škodou žalobci. Právní úprava vychází ze zásady plné reparace způsobené újmy a žalobce se oprávněně domáhá náhrady škody. Nárok na náhradu škody není promlčen, viz posouzení shora. Vznik škody pak soud dovodil až k výše uvedenému datu, když žalovanému uběhla poskytnutá lhůta domluvená k odstranění vad a žalovaný zůstal nečinným. Tato žaloba podaná z titulu nároku na náhradu škody a přiměřenou slevu byla podána žalobcem včas. Žalovaný si byl vědom toho, že při provádění díla postupuje v rozporu s dokumentací a s příslušnými normami ČSN, a proto nemohou nastat účinky opožděného oznámení vad žalovanému a je třeba postupovat dle ust. § 562 odst. 3 ve spojení s ust. § 428 odst. 3 obch. zákoníku. Co se týká výše způsobené škody, tuto soud vyvodil dle závěrů předloženého znaleckého posudku znaleckého ústavu současně s použitím § 136 občanského soudního řádu. Přiměřenou slevu z ceny díla lze dovodit jako výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou díla bez vad a hodnotou díla s vadami ve výši 532.133 Kč (a to i dle závěrů zhotovitelů posudku, které přednesli při svém výslechu) a dle předloženého znaleckého posudku pak je důvodný nárok žalobce na náhradu škody ve výši 755.186 Kč. Nárok na náhradu škody posuzoval soud dle ust. § 373 obch. zákoníku, když bylo prokázáno, že žalovaný porušil povinnost ze závazkového vztahu a je proto povinen nahradit škodu způsobenou ve shora uvedené výši žalobci. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (RC) 23 Cdo 3945/2016 může objednatel požadovat slevu z ceny díla, a to i dodatečně v situaci, kdy zhotovitel odmítl vyhovět důvodnému požadavku na odstranění vad díla. Požadavek na přiměřenou slevu z ceny díla žalobce je tedy důvodný. V souladu s § 429 odst. 1 obch. zákoníku a s ohledem na závěry znaleckého posudku a vyjádření zhotovitelů znaleckého posudku může žalobce požadovat slevu z kupní ceny díla, tedy rozdíl mezi hodnou, kterou by mělo dílo bez vad a hodnotou, kterou má s vadami. Je tak odůvodněn požadavek žalobce na slevu z ceny díla ve výši 532.133 Kč. S ohledem na závěry znaleckého posudku pak soud ve zbývající části částky 755.186 Kč vyhověl jako důvodnému nároku na požadavek na náhradu škody, kterou žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil žalobci. Znaleckým posudkem pak byla zjištěna celková částka opravy na 1.287.319 Kč, a proto je důvodné požadovat přiměřené snížení ceny na 532.135 Kč a náhradu škody ve výši 755.186 Kč. Při posuzování výše přiměřené slevy z ceny díla přihlédl soud ke všem shora uvedeným vadám a popisu bránícímu řádnému užívání díla žalobcem. Možnost změnit volbu reklamace z odstranění vad na slevu z ceny díla byla stanovena mimo jiné v rozsudku Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 4167/2014 a 32 Cdo 4980/2014, kde je odůvodněn nárok žalobce na slevu z ceny díla odpovídající zjištěným vadám a dále v rozsahu převyšujícím slevu z ceny na újmu reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody, pokud žalovaný v tomto případě nevyhověl důvodně uplatněnému požadavku žalobce na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady zjištěné na opravu díla převyšují slevu z ceny díla dle předloženého znaleckého posudku a vyjádření zhotovitelů posudku v žalobcem uplatněné výši. Výše slevy je určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla a v tomto případě lze vycházet z předloženého znaleckého posudku a výslechu jeho zhotovitelů, kteří se vyjádřili k rozsahu vadnosti díla a závažnosti vad a k tomu jak vady díla omezují, či komplikují užívání a snižují živostnost věci. Soud vzal v úvahu tato zjištění a dospěl k závěru, že výše slevy požadovaná žalobcem je důvodná (rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 1299/2008). Při určení výše přiměřené slevy vycházel soud ze zpracovaného znaleckého posudku v souvislosti s vyjádřením jeho zhotovitelů v rámci provedeného výslechu a současně přihlédl k rozsahu a povaze vad ke snížení funkčních vlastností a estetické hodnoty a k ceně nutných oprav, přihlédl i k tomu, jak se reklamované vady projevují při užívání věci a dále k tomu, že zjištěné vady se stále zhoršují a snižuje se životnost celé věci, tedy celé stavby. Cena opravy pak byla zjištěna předloženým znaleckým posudkem, o jehož závěrech soud nemá pochybnosti (rozhodnutí NS ČR ve věci 32 Odo 956/2002). Soud tedy vycházel ze zpracovaného znaleckého posudku a vyjádření jeho zhotovitelů i k výši přiměřené slevy z ceny díla a postupoval vzhledem k těmto odborným vyjádřením i dle § 136 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené soud žalobě plně vyhověl. Na požadované zákonné úroky z prodlení má žalobce nárok dle ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

21. V souladu s ust. § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích soud doměřil žalovanému k úhradě soudní poplatek ve výši dle sazebníku položka č. 1 písm. b).

22. S ohledem na plný procesní úspěch žalobce ve věci přiznal soud žalobci dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhradu nákladů řízení dle ust. §177/1996 Sb. Ve věci bylo učiněno 20 úkonů právní služby, a to převzetí věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 10. 10. 2017, ze dne 8. 12.2017, ze dne 23. 7. 2019, ze dne 20. 5. 2020, ze dne 15. 6. 2020, ze dne 27. 8. 2020, ze dne 21. 9. 2020, účast na jednání u OS v Bruntále dne 15. 1. 2018, dne 10. 9. 2019, dne 4. 6. 2020, dne 3. 9. 2020 (2 úkony), dne 19. 11. 2020, dne 21. 9. 2021 (2 úkony), dne 18. 10. 2021 (2 úkony), přičemž 1 úkon činí 13.460 Kč. V souladu s ust. § 13 odst. 4 cit. vyhlášky byl přiznán režijní paušál 20 x 300 Kč. Dále byly přiznány cestovní výdaje na jednání soudu dne 15. 1. 2018 použito vozidlo Škoda Fabie [registrační značka], spotřeba benzínu Natural 95 při 6,6 l /100 km, cena 29,50 Kč l a 50 min. promeškaného času a amortizace 3,90 Kč km, celkem ve výši 480 Kč. Za cestu na jednání v roce 2019 dne 10. 9. 2019 použito stejné vozidlo benzín Natural 95 33,10 Kč, amortizace 4,10 Kč a promeškaný čas 2 půlhodiny po 200 Kč, celkem 502 Kč. V roce 2020 použito vozidlo Volkswagen [registrační značka], spotřeba benzínu Natural 95 při 5,4 l /100 km cena 32 Kč/1l, náhrada za promeškaný čas 2 půlhodiny [obec] – [obec] a zpět amortizace 4,20 Kč, ujeto 48 km, celkem náklady 485 Kč (v roce 2020 cesta tři jednání). V roce 2021 použito stejné vozidlo Volkswagen cena 32 Kč l benzínu Natural 95, amortizace 4,20 Kč km, ujeto 48 km, náhrada za promeškaný čas za 2 půlhodiny, celkem 483 Kč (v roce 2021 cesta na dvě jednání). Celkové náklady řízení činí částku ve výši 278.603 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce.

Poučení