21 C 100/2021 - 203

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 176 187 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně ode dne [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši [částka] s příslušenstvím (když usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo řízení ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1968 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, zastaveno) s odůvodněním, že je státní podnik založený zakládací listinou vydanou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum], s právem hospodařit na určených pozemcích ve vlastnictví státu - [jméno FO] republiky. V červnu 2019 proběhlo ústní jednání pracovníků žalobce a žalované, na kterém bylo žalobci uloženo odtěžit označený lesní porost kolem elektrifikované železniční tratě [adresa]. Na základě jednání zaslal žalobce dne [datum] žalované výzvu k venkovnímu šetření za účelem vyřešení nastalé situace. Venkovní šetření se z důvodu pandemie onemocnění Covid19 nekonalo a bylo dne [datum] odloženo do doby ukončení nouzového stavu v [jméno FO] republice. Dne [datum] žalobce obdržel od žalovaného písemnou výzvu k odstranění stromů v ochranném pásmu dráhy, a to konkrétně na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v k.ú. [adresa], ke kterým má žalobce právo hospodařit, přičemž tato výzva byla odůvodněna tím, že porost je možným zdrojem ohrožení dráhy. Na základě uvedené výzvy žalobce uzavřel smlouvu s dodavatelem na odtěžení části porostů, jejichž odstranění bylo žalovanou požadováno. Dodavatel po uzavření smlouvy zahájil práce, které probíhaly v měsíci březnu 2020, kdy ke konci měsíce došlo k jejich dokončení. Dne [datum] proběhlo místní šetření za účasti zástupců žalobce i žalované, na kterém mimo jiné došlo k nastolení otázky náhrady újmy za předčasné smýcení lesního porostu a dalších vynaložených nákladů, která zůstala nevyřešena. Žalobce následně dne [datum] zaslal žalované výzvu k náhradě způsobené újmy ve výši [částka], na kterou žalovaná reagovala dne [datum] přípisem, že újma žalobci uhrazena nebude, neboť nárok žalovaná neuznává. Výše náhrady újmy je složena ze dvou složek, kdy první složka byla žalobcem vypočítána dle metodiky stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, kdy bylo vytěženo celkem [hodnota] m3 dříví, kterému odpovídá náhrada ve výši [částka]. Druhou složkou je pak škoda z nákladově náročnějších operací, neboť se jednalo o těžbu podél elektrifikovaných železnic, a tu žalobce vyčíslil ve výši [částka]. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Žalovaná je rovněž státním podnikem. Uvedla, že nesouhlasí s argumentací žalobce, neboť má za to, že nekoresponduje s platnou právní úpravou, resp. žalobce aplikuje právní úpravu, která nepřiléhá na daný skutkový stav věci. Žalovaná ve výzvě ze dne [datum], ve které upozornila žalobce na plnění povinností plynoucích vlastníku (správci) pozemku ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“) výslovně deklarovala, že žalobce si náklady ponese sám. Předmětná výzva žalované není rozhodnutím ve smyslu ust. § 67 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, která by byla s to žalobci uložit povinnost k provedení těžebního zásahu. Jak žalobce tvrdí, že na základě výzvy uzavřel smlouvu s dodavatelem a provedl těžbu, pak se jednalo výlučně o jeho vlastní uvážení, tedy prokazatelně bez jakékoli součinnosti žalované na případném vymezení rozsahu porostu ohrožující dráhu a stanovení dalších souvisejících okolností a podmínek, když těžba proběhla v průběhu měsíce března 2020 na základě smlouvy uzavřené ve stejný den jako doručení výzvy. Místní šetření za účasti zaměstnanců žalované proběhlo až [datum]. Dle žalované nejsou naplněny znaky odpovědnosti za škodu žalované, neboť nelze shledat na straně žalované jakékoli zavinění za vznik domnělé škody, ani jakékoli porušení povinnosti. Zvýšené náklady za těžbu a domnělou škodu za předčasné smýcení lesa nelze považovat za škodu ve smyslu zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) a nelze dovodit jakoukoli příčinnou souvislost. Dále žalovaná uvedla, že pokud by žalobce chtěl aplikovat ust. § 2908 OZ, tak aby byl úspěšný, musel by domnělou škodu požadovat zejm. po provozovatelích drážní dopravy. Žalovaná se rovněž neztotožnila s argumentací žalobce ohledně části žalobou požadovaného nároku za předčasné smýcení ve výši [částka], neboť nepovažuje za přiléhavou aplikaci uvedené vyhlášky, jelikož uvedené ustanovení upravuje náhrady za poškození lesa z důvodu imisí či provádění výstavby, což není daný případ. K nároku na zaplacení částky [částka] za nákladově náročnější operace uvedla, že je rovněž neuznává jako oprávněné, neboť pokud by žalobce smýcení dřeviny vytěžil sám, byl by nucen bezpochyby nést tyto náklady tak jako tak. V neposlední řadě žalovaná uvedla, že rozsah kácení byl proveden v rozsahu vlastního uvážení žalobce a není tedy zjevné, zda těžba i žalobou požadované náklady nebyly ze strany žalobce provedeny v širším rozsahu nad míru nutnou k naplnění povinností dle zákona o drahách, když místní šetření proběhlo až po realizaci smýcení.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná vyzvala žalobce k odstranění stromů na třech pozemcích uváděných v žalobě, a že žalobce porosty na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] odstranil. Z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] porosty neodstranil právě ž důvodu, že žalovaná neuhradila náklady na odstranění porostu u výše uvedených dvou pozemků.

4. Výzvou k odstranění stromů v ochranném pásmu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobci výzvu k odstranění (ořezu) stromů na jeho pozemku, které ohrožují bezpečné a spolehlivé provozování dráhy a drážní dopravy, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, neboť při kontrole železniční dráhy č. [hodnota] v traťovém úseku [adresa], v žkm [Anonymizováno],[Anonymizováno] – 77,200 vlevo železniční trati, bylo zjištěno, že vzrůst stromů, které se nachází na pozemcích ve vlastnictví žalobce (popř. správě), ppč. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a ppč. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území: [adresa] a ppč. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území: [adresa], představuje zdroj ohrožení dráhy včetně ohrožení bezpečného a plynulého provozování drážní dopravy. Žalovaná žalobce upozornila, že odstranění zdroje ohrožení dráhy je nutné provést takovým způsobem a v takovém rozsahu, který zabrání jejímu ohrožení, tzn. je nutné odstranění všech stromů, které svojí výškou a dopadovou vzdáleností mohou způsobit vznik mimořádné události na dráze s možným důsledkem ohrožení života, zdraví nebo škody značného rozsahu. Popsaný zdroj ohrožení dráhy nevznikl výstavbou ani provozem dráhy či přírodními vlivy, ale z jednání (jež zahrnuje i opomenutí) vlastníka (správce) pozemku, na němž se zdroj ohrožení dráhy (stromy) nachází.

5. Přípisem žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že zahájil odstraňování stromů v ochranném pásmu na základě výzvy zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[jméno FO]. Na základě této výzvy bude nezbytné svolat venkovní šetření, na kterém by se domluvili na konkrétním řešení vzniklé situace a projednali další postup včetně uplatnění náhrad.

6. Přípisem žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že na základě operativní ústní výzvy a následné písemné výzvy ze dne [datum] žalobce provedl v měsíci březnu 2020 odtěžení prostoru [Anonymizováno] na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a na části parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] v celkovém rozsahu 189,22 m3 dříví. Na základě splnění výzvy vznikla žalobci škoda z předčasného smýcení lesního porostu a škoda z mimořádných a nákladově náročnějších opatření, kdy škoda za předčasné smýcení lesa byla stanovena v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích ve výši [částka] a škoda z mimořádných a nákladově náročnějších opatření ve výši [částka].

7. Smlouvou o provedení těžebních činností bez harvestorové technologie č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobcem, jako objednatelem, a [jméno FO], IČO [IČO], jako zhotovitelem, smlouva, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele objednateli úplatně, na své nebezpečí, v dohodnuté době a za jednaných podmínek provést dílo, kterými jsou těžební činnosti uvedené v Příloze č. [hodnota] smlouvy, konkrétně těžba a přiblížení (vyvezení) dřeva při železniční trati. Požadované množství je 250 m3 a cena za m3 bez DPH je [částka].

8. Připomínkovým listem má soud za prokázané, že materiál č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] Riziková těžba – trať, [Anonymizováno] [adresa] správa [adresa] – středisko [adresa] ze dne [datum] za žalobce oba účastníci řízení doporučili.

9. Fakturou č. [hodnota] včetně podkladů k fakturaci služeb má soud za prokázané, že žalobci, jako odběrateli, byla [jméno FO], IČO [IČO], jako dodavatelem, vystavena faktura za přibližování a těžbu dřeva ve výši [částka] včetně DPH.

10. Přípisem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že obdržela žádost k náhradě škody ve výši [částka], a to za odtěžení porostu na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a na části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Částka nebude žalobci uhrazena z důvodu, že dle ust. § 10 odst. 1 a násl. zákona o drahách je vlastník povinen učinit opatření, která jsou nezbytná, aby nedošlo k ohrožení dráhy, na vlastní náklad.

11. Přípisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že trvá na svém stanovisku, a její nárok na zaplacení uplatnění škody ve výši [částka] zcela neuznává.

12. Podrobným popisem postupu výpočtu škody vzniklé splněním výzvy [právnická osoba], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [jméno FO]-[jméno FO], ze dne [datum], má soud za prokázané, jakým způsobem žalobce dospěl k výpočtu škody ve výši [částka], kdy částka je složená ze škody za předčasné smýcení lesního porostu ve výši [částka] a škody z nákladově náročnějších opatření ve výši [částka].

13. Dokumentem s názvem: Škoda z předčasného smýcení včetně přílohy 1, 2 má soud za prokázané, jakým způsobem žalobce dospěl k výpočtu výše škody.

14. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] představující náhradu škody za vykácení stromů v ochranném pásmu dráhy na základě výzvy žalované.

15. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce a žalované má soud za prokázané, že žalobce je státní podnik a žalovaná státní organizace.

16. Zápisem z jednání ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] proběhlo jednání mezi žalobcem a žalovanou, jehož předmětem byla výzva ze strany žalované pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [jméno FO]-[jméno FO], k odstranění (ořezu) stromů v ochranném pásmu dráhy, které se nacházejí na pozemcích ve vlastnictví žalobce. Žalobce postoupil v této věci úkony, které vedly k odstranění stromů bezprostředně ohrožujících provoz této trati. Zástupce žalobce dále uvedl, že je třeba stanovit, jakým způsobem budou řešeny náhrady škody z předčasného smýcení lesních porostů a další náhrady, které z hlediska zákona má žalobce za povinnost uplatnit. Zástupci žalované uvedli, že žalovaná nemá zpracovanou žádnou metodiku pro uplatňování náhrad a dle jejich právního výkladu k dané problematice nejsou oprávněni náhrady škod vlastníkům lesa nahrazovat, pokud byly práce provedeny vlastníkem lesa, tedy v případě, že vlastník nemovitosti provede odstranění stromoví sám na své náklady, nemůže se dožadovat jednorázové náhrady. Dále zástupci žalované zopakovali, co je ohroženým prostorem dráhy a jakým způsobem postupovat při uvolňování tohoto prostoru. Pro vyznačení stromů zástupce žalované ve spolupráci s žalobcem, které budou předmětem další těžby, byl stanoven termín do [datum].

17. Zápisem o odtěžení stromů má soud za prokázané, že v oblasti č. [Anonymizováno], dílec [Anonymizováno], v katastrální území [adresa] byly odtěženy porosty skupiny 3, 4, 5 a v jakém množství.

18. Katastrální mapou a lesní mapou má soud za prokázané, kde se nachází předmětná oblast.

19. Sdělením generálního ředitele ze dne [datum] má soud za prokázané, že došlo ke změně názvu žalované z „Správa železniční dopravní cesty“ na „Správa železnic“.

20. Přípisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že jeho obsahem je návrh termínu pro místní šetření za účelem řešení situace ohledně odstraňování stromů v ochranném pásmu dráhy na trati [adresa] na dny 4. 8., 5. 8. nebo 6. 8.

21. Přípisem žalobce ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota] má soud za prokázané, že na základě výzvy žalované ze dne [datum], následných jednání, na základě místního šetření ze dne [datum], a vytyčení žalovanou požadovaného zásahu ze dne [datum], žalobce souhlasí s provedením vyznačeného zásahu na části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], v plném rozsahu žalovanou na její náklady v termínu do [datum]. Příloha č. 1 obsahuje mapový podklad. Současně žalobce sdělil, že podává žádost o povolení orgánu státní správy lesů, neboť se jedná o mimořádnou těžbu ve smyslu § 2 písm. o) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon.

22. Rozhodnutím Vojenského lesního úřadu má soud za prokázané, že rozhodnutím čj. [Anonymizováno] [adresa]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moce dne [datum], o povolení mimořádné těžby podél železničního tělesa na části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], byla povolena výjimka ze zákazu těžby do 80 let věku v porostech 53 B5, 53 B3 a 53b1a na LHC [adresa].

23. Doručenkou k výzvě ze dne [datum] ([právnická osoba]. 2020) má soud za prokázané, že Výzva k odstranění stromů v OPD – k.ú. [adresa] byla žalobci doručena dne [právnická osoba]. 2020.

24. Výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav k [datum] má soud za prokázané, že vlastníkem parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] jsou [jméno FO] republiky, s.p., IČO: [IČO].

25. Smlouvou o vzájemném převodu práva hospodařit s nemovitými věcmi ve vlastnictví [jméno FO] republiky ze dne [datum], včetně přílohy, má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi [jméno FO] republiky, s. p., IČO: [IČO], jako předávajícím, a žalobcem, jako přejímajícím. Předmětem smlouvy je převod práva hospodařit s nemovitými věci ve vlastnictví a podílovém spoluvlastnictví [jméno FO] republiky, které jsou specifikovány v příloze 1, 2. Předmětné pozemky jsou uvedeny v části [Anonymizováno].

26. Smlouvou o vzájemném převodu práva hospodařit s nemovitými věcmi ve vlastnictví [jméno FO] republiky ze dne [datum], včetně přílohy, má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi [jméno FO] republiky, s. p., IČO: [IČO], jako předávajícím, a žalobcem, jako přejímajícím. Předmětem smlouvy je převod práva hospodařit s nemovitými věci ve vlastnictví a podílovém spoluvlastnictví [jméno FO] republiky, které jsou specifikovány v příloze 1, 2.

27. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má soud za prokázané, že [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], znalec v oboru ekonomika – ceny a odhady, oceňování pozemků, trvalých porostů, lesní půdy, lesních porostů a škoda na lesních porostech, ekonomika lesní výroby, vyčíslil škodu vzniklou žalobci z předčasného smýcení lesního porostu v souvislosti s uposlechnutím výzvy zaslané žalovanou ze dne [datum] na části parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v části porostní skupiny č. [hodnota] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka], a škodu z nákladově náročnějších opatření ve výši [částka]. Rovněž dospěl k závěru, že těžba dříví podél elektrifikované železnice vyžaduje provést nákladově náročnější opatření, čímž vznikla vlastníku lesa provádějícímu tuto těžbu škoda.

28. Informací o pozemku ze dne [datum] má soud za prokázané, že vlastníkem parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je [jméno FO] republika, právo hospodařit s majetkem státu má žalobce.

29. Sjetinou z vnitřního systému žalované má soud za prokázané, že výzva k odstranění stromů v [Anonymizováno] – k.ú. [adresa] byla vytvořena dne [datum].

30. Informací ohledně prodeje dříví na otop má soud za prokázané, že cena za metr kubický (1 m3) v délkách 2m – 4m je od [částka] bez DPH, Případně od [částka] bez DPH.

31. Žádostí o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobci žádost o zaslání rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o povolení výjimky ze zákazu těžby do 80 let v porostu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], které mělo být vydáno v průběhu roku 2019 nebo 2020.

32. Sdělením [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že bylo žalované sděleno, že Vojenský lesní úřad pro porost [Anonymizováno] na lesním hospodářském celku [adresa] nevydal rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu těžby do 80 let věku, a dále, že upustil od uložení pokuty za porušení lesního zákona, protože k těžebnímu zásahu došlo v dobré víře.

33. Pokud jde o následující důkazy, a to soubor fotografií (prostřednictvím webového portálu [právnická osoba], případně Google, fotografiemi ze dne [datum] a ze dne [datum], ohledně napadeného dřeva), ceník těžby dřeva, neučinil z nich soud žádná zjištění významná pro posouzení věci po stránce právní.

34. Lesní hospodářskou evidencí má soud za prokázané, jaké množství dřevin bylo vykáceno.

35. Výrobním dokladem 511 má soud za prokázané, že je v něm uveden výkon s kódem 124, který znamená těžba nahodilá. 36. [jméno FO] hospodářským plánem [Anonymizováno] pro období 2020 až 2029 má soud za prokázané, že plochy v k.ú. [adresa] jsou součástí tří porostů: [Anonymizováno] s plochou 7,88, [Anonymizováno] s plochou 1,8 a [Anonymizováno] s plochou 2,07. Celkem je plocha 11,75. Dokument byl schválen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. SpMO [adresa]/2020-4707/6.

37. Svědek [jméno FO] v řízení vypověděl, že byl zaměstnancem žalobce na pozici lesník do [datum]. V lesní oblasti působil 17 let. Požadavky na kácení ze strany žalované byly až v posledních pěti letech, předtím nikdy. Vždy se však jednalo o jednotlivé dva, tři stromy. Nikdy takto plošně, to bylo poprvé. Občas strom na dráhu spadne. Písemnou výzvu od žalované nejspíš viděl. Před doručením výzvy k pokácení ústně jednal s panem [jméno FO]. [adresa] určovali rozsah k pokácení. O 200 metrů dále je ještě jeden pozemek, kde žalovaná požadovala vykácení. Rovněž tam určili stromy, ale již k vykácení nedošlo, neboť bylo rozhodnuto, že si tak má žalovaná učinit sama na své náklady. Nejprve se v předmětné oblasti těžilo dřevo z důvodu kůrovce, což byl sousední porost. Poté jim bylo žalovanou sděleno, že chce odtěžit lesní porost až k trati, kdy se jednalo o mladý zelený porost do padesáti let. Předmětné pozemky odtěženy byly. Zakázku vyhrál [jméno FO], který poté těžbu provedl. Žalovaná chtěla odtěžit buď 30 metrů od trati, nebo na výšku stromu od trati, aby tam byly zdravé stromy. Jediným důvodem vykácení bylo, aby stromy potencionálně nespadly na dráhu. Ostatní vyznačené stromy, které nebyly pokáceny, jsou zdravé. Byl vykácen rozsah, který určil svědek spolu s panem [jméno FO]. S nikým jiným tam už pak nebyl.

38. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení vypověděl, že je zaměstnancem žalované na pozici Vedoucí oddělení životního prostředí od roku 2018. S [jméno FO] se potkal na místním šetření. Od pana [jméno FO], který je traťmistr, ví, že došlo v předmětném úseku k vykácení části porostu a zbyl tam pruh lesního porostu podél trati, a to na jednom z pozemků p.č. [hodnota]. Dne [datum] došlo k pádu stromů na trať, kdy byly evidovány čtyři pády stromů přímo v úseku trati [adresa], z čehož jedna byla mimořádná událost, kdy došlo k najetí vlaku do stromu. Žalobce byl vyzván, aby odstranil nebezpečné dřeviny, to jsou dřeviny, které z důvodu svého zdravotního stavu můžou dráhu ohrozit pádem, a dále zdravé dřeviny, které by mohly dopadnout na trať s ohledem na svou výšku. Žalovaná chtěla vykácet všechny stromy, které by mohly dopadnout v důsledku své výšky do kolejiště. Zdravé malé stromy tam mohly zůstat. Dne [datum] proběhlo místní šetření, kdy v té době se na předmětný pozemek nedostali, ale svědek ví, že bylo provedeno kácení, a to na pozemku nejblíže ke [Anonymizováno]. K označení stromů na dalších dvou pozemcích došlo až po [datum], kdy toto jednání bylo primárně o náhradě škody, kterou žalovaná odmítla žalobci uhradit, a následně bylo dohodnuto, že traťmistr se zástupcem žalobce označí stromy k pokácení na dalších dvou pozemcích. Svědek na soudem předložené mapě [Anonymizováno] [adresa], ztotožnil, že vykácen byl úzký pozemek u tratě parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde byl porost vykácen kompletně. Svědek neví, zda [jméno FO] s panem [jméno FO] na předmětném pozemku před kácením označovali stromy k odtěžení, jen ví, že se sešli a označovali stromy na zbývajících dvou pozemcích. Po označení stromů určených k mýcení na dalších dvou pozemcích k ničemu dalšímu nedošlo. Žalobce po výzvě stromy neodstranil, žalovaná toto drážnímu orgánu k rozhodnutí nepředala. Ostatní pozemky vykáceny nebyly. Svědek si myslím, že žalobce provedl smýcení lesa na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] obratem po obdržení výzvy. Pokud vlastník lesa nereaguje na výzvu k odstranění porostu, pak se předá podmět drážnímu orgánu, který rozhodne o tom, zda má být porost odstraněn, či nikoli. Pokud rozhodne o odstranění, pak určí, kdo má les odstranit, což je z 99,9 % vlastník lesa, který tak musí učinit na své vlastní náklady. Na předmětném pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byl jeden pád stromu v roce 2018, jeden pád v roce 2019, čtyři pády v roce 2020, což bylo způsobeno tím, že došlo k vykácení porostu před tímto pozemkem. V okolí, pokud svědek ví, docházelo ke kůrovcové těžbě.

39. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení vypověděl, že u žalobce vyhrál zakázku, jednalo se o těžební práce v lese ve středisku [adresa], v katastrálním území [adresa]. Svědek na předložené smlouvě o provedení těžebních činností ze dne [právnická osoba]. 2020 ztotožnil svůj podpis. Svědek sám na místě nebyl, neboť zakázku pouze vyhrál, a samotné kácení prováděli jeho kolegové, respektive jeho subdodavatelé. Ví, že se jednalo o pozemek podél trati, kde se kácely stromy. Neví přesně, kdy se na zakázku pro žalobce hlásil. Svědek k předložené porostní mapě ukázal, na jakém území kácení proběhlo s tím, že si není přesně jistý. Ukázal na část pod písmenem B u trati. Na předložené LHC mapě svědek ukázal na pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s tím, že toto by mohl být pozemek, na kterém proběhlo kácení. Svědek neví, kolik dřeva bylo vykáceno. Svědek odkazuje na přílohu č. [hodnota] smlouvy o provedení těžebních činností, kde byl obsažen odhad, množství káceného dřeva. Zda toto následně odpovídalo skutečnosti, svědek neví. Svědek zaplatil subdodavateli za fakturu, kterou mu předložil. K předložené faktuře z roku 2020 svědek uvedl, že přílohu k faktuře vypracoval žalobce s tím, že příloha faktury nebyla součástí veřejné zakázky. Součástí veřejné zakázky byla pouze cena za kubík, příloha faktury byla svědkovi zaslána až po provedení práce. Tudíž bylo odtěženo celkem [hodnota] kubíků a zaplacena částka [částka]. Svědek za žalobce jednal s [jméno FO], což byl bývalý vedoucí střediska žalobce. Subdodavatelé předali zakázku po odtěžení panu [jméno FO]. V mýcení podél dráhy a v mýcení na jiných pozemcích je rozdíl ve vyšším riziku, kdy podél dráhy je elektrické napětí a jezdí tam vlak. Kácení podél dráhy je rozhodně časově náročnější až například o dvojnásobek. Zvýšené náklady na těžbu podél drah spočívají v tom, že stromy musí být odtaženy lanem k traktoru. Traktor nemůže přijet až k dráze, stojí daleko, proto to trvá i dvojnásobek času. Musí se to dělat bezpečně, aby stromy nemohly spadnout na trať. Všechny krajové stromy u dráhy musí být navázány a odtaženy, u vnitřních jen některé. Svědek v dané lokalitě již prováděl těžbu, ale nikoli na pozemku sousedícím s dráhou. Svědkovi přišla na e-mailovou adresu pozvánka do výběrového řízení a to minimálně 3 měsíce před podpisem smlouvy, on vyplnil cenovou nabídku a pak vyčkal na rozhodnutí. O jaké stromy a v jaké kvalitě se na předmětném pozemku jednalo, to neví. Důvody těžby neví. Obvyklý jeho postup je, že před zasláním cenové nabídky se jde podívat na předmětné místo a podle toho rovněž stanoví cenu. Dle svědka 90% stromů na předmětném pozemku mělo výšku stačící na dopad na dráhu. Když si svědek obhlížel předmětný pozemek, tak z druhé strany byl již volný pozemek, přístup s technikou byl dobrý. Nahodilá těžba je mimořádná těžba, je po kalamitě. Svědek neví, jestli na předmětném pozemku byla v rozhodné době nějaká kalamita či nikoliv. Kůrovcovou kalamitu uváděl proto, že již v minulosti v této oblasti těžili a tam byl kůrovec. Těžbu z důvodu kůrovcové kalamity svědek prováděl rok předtím. Jediné co před začátkem kácení dostane resp. jediný podklad, je smlouva. Vůbec neví, co žalobce s vytěženým dřevem učinil.

40. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení vypověděl, že byl zaměstnancem žalobce od roku 2008 do 2021, v roce 2020 pracoval na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], divize [adresa]. Pod lesní správu [adresa] spadalo i katastrální území [adresa], resp. jeho část. K předložené porostní mapě a mapě LHC [adresa] svědek uvedl, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] spadá pod správu [adresa]. Pracovní poměr k žalobci byl ukončen dohodou. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] došlo ke kácení na žádost žalované. Již v minulosti žalobce těžil stromy v bezpečnostním pruhu podél trati. Žalovaná se na žalobce obrátila s žádostí o mýcení na předmětném pozemku, svědek myslí, že v roce 2019, blíže si nevzpomene. Ke kácení došlo v roce 2020 v jarním období. Toto je vše dohledatelné z evidence. Výzva k pokácení šla písemnou formou přes divizi [adresa]. Není si ale jistý, případů kácení na žádost žalované bylo více. [jméno FO] byl zaměstnancem žalované na pozici traťový kontrolor, či traťový dispečer. [jméno FO] byl lesník a zodpovědný právě za lesy v této části ([adresa]). [jméno FO] s panem [jméno FO] spolu jednali, když probíhala těžba, řešilo se snížení rychlosti vlaků kvůli bezpečnosti. [právnická osoba] spolu jednali ohledně stromů, které měly být vykáceny, zpočátku byly určeny jednotlivé stromy a větvě, následně celý pruh. Mezi žalobcem a žalovanou byla dohodnuta hranice, pokaď má být káceno. V daném případě se jednalo o specifickou lokalitu, byla podmáčená, tudíž bylo dohodnuto, že bude vykácen celý pruh lesa. Svědek byl na předmětném pozemku před mýcením a po mýcení, byl to slabý porost, jeho odhad je, že bylo odtěženo 100-200 kubíků dřeva. Množství odtěženého dřeva lze zjistit z lesní hospodářské evidence, kde je vždy uvedeno množství odtěženého dřeva v daném roce ve vztahu k jednotlivým porostům, dále je uveden i důvod odtěžení, zda se jednalo o řádnou či mimořádnou těžbu. Lesní hospodářský plán je plán na deset let. Lesní hospodářská evidence pak zachycuje to, co se skutečně učinilo. K předložené příloze faktury pana [jméno FO] svědek uvedl, že se jedná o výpis z lesní hospodářské evidence, který slouží jako podklad fakturace k provedené práci. V prvním sloupci je uvedeno číslo porostu [Anonymizováno]. Svědek uvádí, že k tomuto ještě existuje grafická evidence, kde je výslovně zachyceno, na kterém místě byla těžba provedena. Svědek uvádí, že jej zaráží, že je zde uvedeno nahodilá kůrovcová, jelikož si nevybavuje, že by porost byl zasažen kůrovcem. Je možné, že část stromů kůrovcem byla napadena. Toto by však věděl pan [jméno FO]. Svědek uvádí, že může s velkou pravděpodobností říci, že tato příloha se týkala předmětného pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Mýcení provedl vítěz zakázky pan [jméno FO], resp. jeho dělníci. Běžně se zakázky vyhlašují kvartálně, tj. jednou za čtvrt roku. Žalobci předčasným smýcením vznikla škoda, a to v podobě zvýšených nákladů na těžbu v důsledku toho, že v sousedství byla dráha, a dále vznikla škoda na porostu, když kácení porostu je rentabilní s ohledem na počáteční náklady až v cca 100 letech stáří porostu, neboť při kácení dříve není z lesa žádný užitek, jen vynaložené počáteční náklady. Z 80-90% případů je zásah smýcení časově a finančně náročnější v nižší hmotnatosti stromů. Svědek byl na předmětném pozemku v průběhu těžby, nacházel se tam smrkový porost cca 50 let ve výšce cca max. 20 metrů. Na místním šetření ohledně předmětného pozemku byl pan [jméno FO] a pan [jméno FO], svědek tam nebyl. Nicméně předmětný pozemek kontroloval a byla zde vyznačená hranice kácení pruhem. Za vedení lesnické evidence odpovídal svědek. Ten je podroben kontrole v rámci organizace. Svědek si myslí, že k předmětnému pozemku bylo vydáno rozhodnutí Vojenského lesního úřadu k výjimce těžby. Lze o toto žádat i zpětně v okamžiku, kdy přijde výzva ke smýcení. Jak to bylo v konkrétním případě, si nepamatuje. Nevzpomene si, komu bylo dřevo z předmětného pozemku prodáno. Ceny v roce 2020 za dřevo hodně kolísaly. Svědkův odhad je [Anonymizováno]-[částka] za kubík dřeva. Svědek uvádí, že je možné, že pan [jméno FO] vypsal zakázku s předstihem. V zadání zakázky totiž není uveden konkrétní pozemek, na němž má být mýceno, jsou zde uvedeny obecné údaje hmotnatosti porostu včetně nacenění ve vztahu k hmotnatosti. Běžně se odhaduje, že třeba bude kalamita v podobě suchého dřeva, tudíž se vypíše zakázka a až následně se konkretizuje přesná lokalita. Těžba úmyslná je těžba dle lesního hospodářského plánu a těžbou nahodilou se reaguje na konkrétní neplánovanou situaci, např. vichřice, požár, zejména z důvodu bezpečnosti. Mimořádná těžba jsou například těžba v případě stavby dálnic. Mimořádná těžba musí být odsouhlasena státní správou lesů. Pokud je na příloze k faktuře uvedena nahodilá těžba – kůrovec, pak toto svědka udivilo, neboť se domníval, že tam kůrovec není. V dané lokalitě probíhala i kůrovcová těžba, ale svědek neví přesně, jestli to bylo na sousedním pozemku s pozemkem p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], či na jiném, či na vzdálenějším, bylo tam kůrovcové ložisko. Svědek ví, že to byl starší mýtný porost, cca ve zhruba 100 letý porost.

41. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav. Soud v souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení. Soud dále pro nadbytečnost zamítl provedení ostatních v řízení navržených důkazů, neboť dle názoru soudu byl provedeným dokazováním zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

42. Soud tak učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Po vzájemném jednání stran sporu obdržel dne [datum] žalobce výzvu žalované k odstranění (ořezu) stromů v ochranném pásmu dráhy na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], ke kterým má žalobce právo hospodařit, které ohrožují bezpečné a spolehlivé provozování dráhy a drážní dopravy, a to takovým způsobem a v takovém rozsahu, který zabrání jejímu ohrožení, tzn. je nutné odstranění všech stromů, které svojí výškou a dopadovou vzdáleností mohou způsobit vznik mimořádné události na dráze s možným důsledkem ohrožení života, zdraví nebo škody značného rozsahu. Popsaný zdroj ohrožení dráhy nevznikl výstavbou ani provozem dráhy či přírodními vlivy, ale z jednání (jež zahrnuje i opomenutí) vlastníka (správce) pozemku, na němž se zdroj ohrožení dráhy (stromy) nachází. Dne [právnická osoba]. 2020 žalobce uzavřel smlouvu na odtěžení části porostů s panem [jméno FO], který po uzavření smlouvy zahájil práce, které probíhaly v březnu 2020 na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], kdy byl vykácen les ve zjištěném rozsahu, a to nejenom pokud šlo o stromy, které přímo a bezprostředně ohrožují provoz na trati ze zjištěné konkrétní a důvodná příčiny. Dne [datum] proběhlo místní šetření, ke kterému žalobce učinil zápis datovaný [datum], na kterém mimo jiné došlo k nastolení otázky náhrady újmy za předčasné smýcení lesního porostu a dalších vynaložených nákladů. Dne [datum] žalobce ohledně pozemku par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] sdělil žalované, že souhlasí s provedením zásahu ve vyznačeném rozsahu, který by měla realizovat žalovaná; k tomuto bylo vydáno rozhodnutí Vojenského lesního úřadu z [datum]. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady škody. Dne [datum] žalovaná sdělila žalobci v reakci na výzvu žalobce, že požadovanou částku neuhradí.

43. Zjištěný skutkový stav věci soud věc právně posoudil následovně:

44. Předmětem soudního posouzení byl nárok žalobce formulovaný jako jednorázová náhrada škody skládající se částky vynaložené na nákladově náročnější operace, kterými jsou náklady za odtěžení stromů v bezprostřední blízkosti dráhy resp. rozdíl mezi běžnými náklady a skutečnými náklady, které byly požadovány dodavatelem, a dále škoda vzniklá z titulu předčasného smýcení lesního porostu, která měla žalobci vzniknout tím, že právě na základě výzvy žalované žalobce sám, urychleně a dobrovolně odtěžil předmětné lesní porosty, a to předčasně a v prostoru blízkosti železnice.

45. Povinnosti vlastníka stromoví či jiných porostů ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy za účelem zachování bezpečnosti provozu na dráze upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách.

46. Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném do [datum], tyto povinnosti vymezoval následovně:

47. Podle § 10 odst. 1 zákona o drahách vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.

48. Podle § 10 odst. 2 zákona o drahách drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

49. Předmětné ustanovení bylo novelizováno novelou zákona o drahách provedenou zákonem č. 367/2019 Sb., přičemž s účinností od [datum] je jeho znění následující:

50. Podle § 10 odst. 1 zákona o drahách vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.

51. Podle § 10 odst. 2 zákona o drahách drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

52. Podle § 10 odst. 3 zákona o drahách provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

53. Podle § 10 odst. 4 zákona o drahách provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

54. Podle § 10 odst. 5 zákona o drahách byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.

55. Porovnáním citovaných ustanovení před účinností novely a po její účinnosti je zřejmé, že problematika dřevin byla nejprve zařazena pod odst. 1 ust. § 10 zákona o drahách, nicméně v důsledku novely č. 367/2019 Sb. došlo k vytvoření samostatných odstavců 3 až 5 speciálně pro tyto zdroje ohrožení.

56. S ohledem na žalobcem vymezený předmět řízení aplikoval soud na věc zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, a to ve znění účinném od [datum], s ohledem na tvrzení žalobce, že škoda měla žalobci vzniknout v příčinné souvislosti s výzvou žalované ze dne [datum].

57. Dle textu zákona, tj. ustanovení § 10 odst. 3 věty druhé, platí, že „stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy“. Jinými slovy řečeno, dle zákona platí, že pokud strom či jiný porost může při pádu zasáhnout do kolejiště, ohrožuje bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy. Žádný jiný požadavek, než přeměření výšky stromu a jeho vzdálenost od dráhy by dle zákona neměl být brát v potaz, jelikož zákon ani jiné podmínky nevyžaduje a kdy strom ohrožuje bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy ze zákona jasně vyplývá. Zda strom může spadnout do průjezdného průřezu dráhy v podstatě ihned, nebo za čistě hypotetických povětrnostních vlivů či jiných okolností, je dle tohoto znění zcela nerozhodné.

58. Ustanovení třetího odstavce § 10 zákona o drahách pak dává za výše uvedených podmínek provozovateli dráhy výslovně právo oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy, pokud tak ani přes výzvu neučinil jejich vlastník v odpovídajícím čase a rozsahu. Provozovatel dráhy tak může zasáhnout do stromoví či jiných porostů i na cizím pozemku.

59. Výkon tohoto oprávnění má v rámci odst. 4 a 5 jasně stanovené limity, a navíc tomuto oprávnění předchází povinnost vlastníka oklešťovat stromoví či jiné porosty ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy, a to (i) po předchozím upozornění provozovatele, a to v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění.

60. V souzené věci soud na základě skutkových zjištění s ohledem na právě uvedené uzavírá, že pokud žalobce, jakožto osoba oprávněná, na základě výzvy provozovatele dráhy splnila povinnosti stanovené ve výzvě, která svým obsahem koresponduje – pokud jde o rozsah okleštění – se zněním zákona účinného od [datum], splnil tím svou zákonnou povinnost, a proto, žalobci, jako osobě oprávněné hospodařit s pozemkem a příslušejícím stromovím a jiných porostů, právo na náhradu za splnění této povinností uložené v § 10 zákona o drahách vůči provozovateli dráhy nepřísluší, neboť pro takové právo absentuje zákonný podklad.

61. K tomuto závěru soud dospěl i při znalosti judikatury soudů rozhodujících věci ve správním soudnictví, včetně judikatury Nejvyššího správního soudu, týkající se této problematiky, která, pokud jde o povinnosti vlastníka pozemku resp. lesa, se zcela odlišně staví k vymezení rozsahu stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy, a to i po účinnosti zákona o drahách ve znění výše citované novely, např. rozhodnutí ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. As 227/2020-39, dle kterého je i nadále třeba v konkrétních případech posuzovat míru ohrožení podle skutkových okolností (zda jejich pád skutečně hrozí po posouzení rizika s ohledem na jejich zdraví nebo pevnosti kořenového systému) a porovnávat veřejné zájmy (veřejný zájem na ochraně zdraví a bezpečnosti cestujících na straně jedné a vlastnická práva, jakož i práva na ochranu životního prostředí na straně druhé), a tedy neposuzovat pouze dopadovou vzdálenost, kam by spadaly všechny stromy, které svou výškou a umístěním mohou při pádu zasáhnout do drážního tělesa (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 1 AS 299/2019, či ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 3 As 159/2018).

62. S ohledem na právě uvedené (byť bylo takto rozhodováno v řízeních o žalobách proti rozhodnutí správních orgánů) by sice tedy obecně mělo platit, že povinnost vlastníka pozemku, potažmo lesa, je na svůj náklad odstranit toliko přímo hrozící nebezpečí konkrétně definované v intencích korigovaných judikaturou správních soudů.

63. Pak by opačně muselo obecně platit, abychom dostáli výkladu zákona ústavně konformním způsobem, že pokud je požadován rozsah zásahu do stromoví či jiných porostů vyšší, tj. nad rámec posouzení z hlediska kritérií vytyčených judikaturou správních soudů, je tento postup zásahem do vlastnického práva, resp. omezení vlastnického práva vlastníka pozemku resp. lesa.

64. V konkrétním případě však soud právo žalobci na náhradu i přes výše uvedené nepřiznal, a to proto, že zákonodárcem nebylo adekvátně reagováno na rozpor mezi zákonnými požadavky (§ 10 zákona o drahách) a judikaturou správních soudů týkající se této problematiky, když ze zákona vyplývá, že s náhradou se nepočítá. Tato myšlenka již byla ostatně vyjádřena i v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2020, č. j. 4 As 370/2019-39: „Jinak řečeno, omezení vlastnického práva vlastníka pozemku, který sousedí s dráhou, spočívající v pokácení stromů bez náhrady, může být ústavně konformní pouze tehdy, pokud se týká odstranění stromů, které prokazatelně představují ohrožení zdraví a životů osob, nebo jiné předvídatelné poškození dráhy, neboť pouze v takovém případě dochází k omezení vlastnického práva v souladu s čl. 11 odst. 3 Listiny. Tomu odpovídá povinnost správního orgánu zkoumat, zda ten který strom skutečně představuje takové nebezpečí. V opačném případě paušálního odstranění všech stromů v tzv. dopadové vzdálenosti od dráhy, jako se tomu stalo v tomto případě, by kromě dodržení principu přiměřenosti muselo být omezení vlastnického práva spojeno s náhradou, s níž však ustanovení § 10 zákona o dráhách nepočítá.“, potažmo tato vůle zákonodárce, byť nepřímo, plyne i z (ačkoli v konečném důsledku nepřijatého) pozměňovacího návrhu, kde je výslovně v navrhovaném znění odst. 3 uvedeno, že: „Vlastník nebo uživatel pozemku v ochranném pásmu dráhy je povinen na základě písemného pokynu provozovatele dráhy odstranit na vlastní náklady dřeviny, které ohrožují nebo mohou ohrozit dráhu nebo bezpečnost provozu drážní dopravy, případně činit jiná nezbytná opatření nutná k zajištění bezpečnosti dráhy nebo drážní dopravy. V případě, že vlastník nebo uživatel pozemku v ochranném pásmu dráhy pokynu provozovatele dráhy nevyhoví ani ve lhůtě 30 dnů od doručení pokynu nebo se pokyn v této lhůtě nepodaří vlastníkovi nebo uživateli pozemku doručit, rozhodne o odstranění dřeviny či jiných nezbytných opatřeních drážní správní úřad.“ 65. Je pravdou, že se to může vůči vlastníku pozemku (lesa) jevit jako ústavně nekonformní s tím, že dochází ve své podstatě k omezení (zásahu) do vlastnického práva, a to je možné pouze za velmi specifických a zákonem definovaných podmínek, a předně za náhradu.

66. Pro souzenou věc je však s ohledem na právě uvedené podstatné, že pokud by však snad měl nárok žalobce představovat onu náhradu za omezení vlastnického práva, byť takto žalobní tvrzení resp. skutek popsaný v žalobě žalobcem vymezen nebyl, má soud za to, že v takovém případě by v souzené věci, aniž soud v tuto chvíli jakkoli posuzuje či snad předjímá úspěch uplatnění takového nároku, nebyla dána pasivní legitimace žalované, která, jako provozovatel dráhy, nemůže nést náklady za tvrzené omezení vlastnického práva na úkor bezpečného provozu dráhy.

67. Pokud pak snad žalobce (explicitně v žalobě) svůj nárok na náhradu odvíjí od ust. § 10 odst. 5 zákona o drahách v žalobcem namítaných souvislostech, jazykovým výkladem § 10 odst. 5 zákona o drahách není možné nárok dovodit již s ohledem na formulaci „v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy“. Zákon nárok na náhradu resp. právo na přiměřenou jednorázovou náhradu sice vlastníku nebo uživateli nemovitosti přiznává, jedná se však o skutkově odlišnou situaci, než která byla žalobcem tvrzena v žalobě, resp. soudem zjištěna v tomto řízení.

68. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobce vymezený základními žalobními tvrzení nemá podklad v hmotném právu, a proto soud žalobu žalobce jako zcela nedůvodnou ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

69. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z dvanácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

70. Pokud soud žalované nepřiznal odměnu za provedený úkon právní služby spočívající ve sdělení k osobám navržených svědků ze dne [datum], učinil tak s odůvodněním, že se nejedná o žádný z úkonů uvedených v § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

Poučení